PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ. VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ. ÚČETNÍ SOUSTAVY.

Podstata, význam a funkce účetnictví ÚVOD 1 1 ÚVOD PŘEDMĚT ÚČETNICTVÍ. VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ. ÚČETNÍ SOUSTAVY. 1.1 Podstata, význam a funkce účetnictví Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Účetnictví svými písemnými záznamy rozšiřuje paměť podnikatele, neboť není možné, aby si při velkém rozsahu činnosti pamatoval všechny informace. V účetnictví se eviduje například nákup materiálu, zboží, strojů, prodej výrobků, zboží, služeb, vznik pohledávek a závazků vůči obchodním partnerům (odběratelům, dodavatelům), zaměstnancům, finančním orgánům, peněžním ústavům apod. Účetnictví musí poskytovat informace: a) o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích financování Podnikatel musí mít přehled například o stavu peněžních prostředků, o tom, kolik Kč má dostat zaplaceno od odběratelů, a naopak, kolik Kč dluží dodavatelům a jiným subjektům, jaká část majetku je financována z vlastních zdrojů apod. b) o nákladech, výnosech a s tím souvisejícím výsledkem hospodaření účetní jednotky Při jakémkoliv podnikání je potřeba mít přehled o výši prostředků do podnikání vložených a o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, aby podnikatel věděl, zda se mu vyplatí provozovat podnikatelskou činnost či nikoliv. V praxi se účetnictví používalo již před mnoha staletími, zpočátku ve velmi zjednodušené podobě. Obchodníci a řemeslníci potřebovali znát informace o tom, co jim podnikání vynáší, a tak si na počátku podnikání sestavili soupis majetku a závazků, po určitém období podnikatelské činnosti vypracovali nový soupis majetku a závazků a porovnáním zjistili, zda se jim zvýšily vlastní zdroje. Obchodník začal podnikat a půjčil si na rozjezd podnikání 100 jednotek, za které nakoupil zboží. Soupis majetku a zdrojů financování na počátku podnikání: Zboží 100 Dluhy 100 Vlastní zdroje 0 Na konci období si obchodník opět spočítal majetek a dluhy. Zjistil, že má k dispozici 50 peněžních jednotek, zboží za 110 jednotek a z původní půjčky již splatil 60 jednotek, nyní zbývá zaplatit 40 jednotek. Soupis majetku a zdrojů financování na konci podnikání: Peníze 50 Zboží 110 Dluhy 40 Vlastní zdroje 120 Obchodník si tedy spočítal, že za sledované období vydělal v podnikání 120 jednotek. P.S. Tato zjednodušená evidence ale dlouho obchodníkům a řemeslníkům nevystačila, a tak se účetnictví postupně vyvíjelo a zdokonalovalo. Poprvé jej písemně popsal v roce 1494 italský mnich Luca Pacioli ve svém díle Summa de arithmetica, geometria, proporioni et proporcionalita. 7

1 ÚVOD Právní úprava účetnictví Účetnictví plní tyto funkce: 1. Poskytuje informace o hospodaření firmy Jsou to informace o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, tj. zda firma hospodaří se ziskem nebo ztrátou. 2. Může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů (např. účetní doklady nebo záznamy v účetních knihách) Jedná se zejména o vedení sporů při uznávání a ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem. 3. Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku Na základě údajů o minulosti nebo současnosti firmy se mohou řídící pracovníci rozhodovat o budoucích investicích, obchodech, rozšíření nebo naopak likvidaci podniku. 4. Zjištění informací pro účely daňové Jedná se o správné stanovení základu daně, a tím i daňové povinnosti účetní jednotky. Finanční úřad může kontrolovat zpětně účetnictví podnikatele (a tím i stanovení daňové povinnosti) tři roky od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání (pokud nebyla lhůta prodloužena). 5. Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním Tato kontrolní funkce je charakteristická zejména u akciových společností, kdy jsou tyto společnosti řízeny profesionálním týmem odborníků, odděluje se výkonné řízení firmy od vlastnictví. Pro akcionáře jako majitele společnosti se účetnictví stává důležitým prostředkem kontroly a ochrany majetku svěřeného do správy profesionálnímu vedení (akcionáři kontrolují vedení firmy, jak spravuje a rozšiřuje jejich majetek). 1.2 Právní úprava účetnictví 1.2.1 Zákon o účetnictví Základním předpisem, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro všechny účetní jednotky, je zákon o účetnictví. Jsou zde informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, například které podnikatelské subjekty musí vést účetnictví. Dále se zabývá účetními doklady, účetními zápisy, účetními knihami, účetní závěrkou. Popisuje způsoby oceňování majetku a jejich inventarizaci, pojednává o úschově účetních písemností apod. Mimo jiné jsou zde také uvedeny sankce (pokuty) za porušení účetních předpisů. Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. 1. Účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období. Nelze tedy zahrnovat do jednoho účetního období účetní doklady vztahující se k období jinému. 2. Účetnictví je vedeno průkazným způsobem, jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy doloženy účetními doklady a účetní jednotka provedla inventarizaci. 3. Účetnictví je správné, jestliže ho účetní jednotka vede tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům (například zákonu o obchodních korporacích, novému občanskému zákoníku, zákonu o daních z příjmů a dalším) ani neobchází jejich účel. Zákon o účetnictví zavádí od 1. 1. 2016 čtyři kategorie účetních jednotek, a to v závislosti na dosažení nebo překročení stanovených kritérií (hodnota aktiv, výše čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni): - mikro účetní jednotka, - malá účetní jednotka, - střední účetní jednotka, - velká účetní jednotka. 8

Právní úprava účetnictví ÚVOD 1 Konkrétní podmínky pro zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií jsou uvedeny ve třetím díle učebnice (kapitola 2 - Účetní závěrka). Kategorizace účetních jednotek má vliv na další povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, například na rozsah vykazování a zveřejňování informací z účetnictví. 1.2.2 Ostatní účetní předpisy Další účetní normou jsou prováděcí vyhlášky ministerstva financí, které upravují vybrané oblasti účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (např. podnikatelské subjekty, pojišťovny, banky). Podnikatelských subjektů se týká Vyhláška č. 500/2002 Sb. Tato vyhláška stanoví například: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky obsahové vymezení položek účetní závěrky, tj. účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetním výkazům, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu) směrnou účtovou osnovu na úrovni skupin účtů (viz kapitola 7.1.2) účetní metody a jejich použití, např. metody oceňování majetku, odpisování, kurzových rozdílů apod. Podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování poskytují České účetní standardy pro podnikatele. 1.2.3 Další informace pro vedení účetnictví q Za správnost účetnictví zodpovídá účetní jedntoka, a to i v situaci, že si nechává na základě smlouvy vést účetnictví od specializované účetní firmy. Účetní jednotky sice mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu, ale tím se účetní jednotka nezbavuje odpovědnosti za vedení účetnictví. Proto je potřeba, aby účetní jednotka měla pro tyto případy dobře vypracovanou smlouvu, ze které bude jasné, jaký je tok účetních dokladů, kdo ručí za určité úkony, kdo je kontroluje apod. q Účetním obdobím se rozumí období, za které se účetnictví uzavírá a zjišťuje se výsledek hospodaření účetní jednotky. Je to 12 nepřetržitě po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Toto účetní období se může shodovat buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než je leden (například od 1. září 2017 do 31. srpna 2018). Většina běžných podnikatelských subjektů používá jako účetní období kalendářní rok. q Účetnictví se vede v české měně. I v případě, že majetek a závazky jsou vyjádřeny v cizí měně, je povinností účetní jednotky jejich hodnotu vyjádřit také v české měně. q Právnické osoby mají povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku do dne svého zániku. U právnických osob obchodních společností je vznik definován dnem, ke kterému je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Zánik je definován jako den výmazu v obchodním rejstříku. Povinnost vedení účetnictví u fyzických osob je vysvětlena v kapitole 1.4. q Povinnost vést jedno účetnictví za jednu účetní jednotku jako celek. Znamená to, že pokud právnická osoba nebo fyzická osoba provozuje více činností, např. na základě více živnostenských oprávnění či licencí, vede za všechny tyto činnosti účetnictví jako celek, který může být samozřejmě vnitřně různě členěn. q Účetnictví může vést účetní jednotka buď ručně, nebo pomocí účetního softwaru (tj. programu na vedení účetnictví). Většina účetních jednotek v současné době vede účetnictví na počítači. Podmínkou ale je, aby software umožňoval výstup údajů v písemné formě (např. pro požadavky daňové kontroly). 9

1 ÚVOD Obecné účetní zásady 1.3 Obecné účetní zásady Jedná se o soubor pravidel, která musí být účetními jednotkami dodržována při vedení účetnictví, při sestavování účetních výkazů. Účetní zásady nejsou formulovány žádným samostatným právním předpisem, ale vyplývají především ze zákona o účetnictví. Jejich nedodržení ve svém důsledku vede k nesplnění základního cíle účetnictví, tj. věrného a poctivého zobrazení skutečností. Mezi základní účetní zásady patří například zásada účetní jednotky, princip věrného a poctivého zobrazení skutečnosti, zásada věcné a časové souvislosti, stálost účetních metod, zásada opatrnosti, zákaz kompenzace, zásada bilanční kontinuity. 1.3.1 Zásada účetní jednotky Tato zásada spočívá ve vymezení subjektu (tzv. účetní jednotky), za který je účetnictví vedeno a za který se sestavují účetní výkazy. Účetní jednotky vymezuje zákon o účetnictví, mohou jimi být jak fyzické, tak právnické osoby. 1.3.2 Zásada věcné a časové souvislosti (tzv. akruální princip) Akruální princip znamená, že veškeré účetní případy je nutno účtovat s ohledem na věcnou a časovou souvislost, tj. zaznamenávají se do období, kdy k hospodářské operaci dochází, a to bez ohledu na to, kdy došlo k pohybu peněz. Respektování této zásady znamená, že účetní případ musí ovlivnit výsledek hospodaření toho účetního období, s nímž je svou podstatou svázán. Ukázkou naplnění tohoto principu jsou mzdy. Například mzdy zaměstnanců za práci v prosinci 2017 musí být zaznamenány v účetnictví v roce 2017, i když výplata se uskuteční až v lednu 2018. Dalším případem mohou být faktury za služby, které musí být zachyceny ve výsledku hospodaření v období, kdy byly služby vykonány (resp. spotřebovány), a to bez ohledu, kdy proběhne úhrada faktur (viz níže uvedený příklad). Společnost BYZNYS, s.r.o., se zabývá poskytováním účetních a daňových poradenských služeb. a) společnost spotřebovala při své činnosti tyto služby: - nájemné kancelářských prostor za rok 2017 činí 100 000 Kč, částka zaplacena v roce 2018 - reklamní služby provedené v roce 2017 činily 200 000 Kč, v tomto roce bylo uhrazeno 150 000 Kč, zbývající částka uhrazena v roce 2018 - právní služby na období 2017 a 2018 nasmlouvány v hodnotě 50 000 Kč, z toho v roce 2017 provedeny za 10 000 Kč, v roce 2018 za 40 000 Kč, platba advokátní kanceláři ve výši 50 000 Kč provedena v roce 2017 b) společnost uskutečnila pro zákazníky účetní a daňové poradenské služby: - za vedení účetnictví v roce 2017 klientům vyúčtováno 150 000 Kč, zákazníci uhradili v roce 2017 celou částku - za daňové poradenské služby společnost vyúčtovala zákazníkům 400 000 Kč, zákazníci uhradili v r. 2017 250 000 Kč (zbývající částka dosud nebyla uhrazena) Řešení: V roce 2017 činily výnosy (prodané výkony) 550 000 Kč (vedení účetnictví 150 000 Kč, daňové poradenství 400 000 Kč), náklady (spotřebované služby) činily 310 000 Kč (nájemné 100 000 Kč, reklama 200 000 Kč, právní služby 10 000 Kč). Rozdíl mezi výnosy a náklady je ZISK 240 000 Kč. Rozdíl mezi přijatými a vydanými peněžními prostředky v roce 2017 činil 200 000 Kč (400 000-200 000). 10

Obecné účetní zásady ÚVOD 1 1.3.3 Zásada věrného a poctivého zobrazení Tato zásada je považována za nejvyšší účetní zásadu, které musí být všechny ostatní zásady podřízeny. Účetnictví musí být vedeno tak, aby účetní výkazy sestavené na jeho základě podávaly věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví (stav a pohyb majetku, dluhů, vlastního kapitálu, nákladů, výnosů a výsledku hospodaření) a finanční situace účetní jednotky. Smyslem této zásady je, aby si uživatel účetních informací dokázal vytvořit správný názor nejen na současný stav podniku, ale případně i na jeho budoucí očekávaný vývoj. Na základě tohoto názoru by pak měl být schopen přijmout správné rozhodnutí (investiční, obchodní apod.). Jednou z možností jak zajistit dodržení této zásady je to, že stavy majetku vykazované v účetnictví se ověřují pomocí výsledků inventur a případné rozdíly se zaúčtují tak, aby údaje odpovídaly skutečnému stavu. 1.3.4 Zásada opatrnosti Zásada opatrnosti spočívá v tom, že podnikatel musí počítat vždy s horší variantou ve svém podnikání, tzn. vykazovat opatrnější výši zisku. V praxi to znamená vykazovat pouze reálné a realizované zisky (nejisté zisky neuvádíme), ale v případě ztrát a rizik vykazovat i všechny pravděpodobné a očekávané ztráty, rizika a znehodnocení majetku, i když ještě nenastaly a jejich výše není spolehlivě zjistitelná. Zjednodušeně lze říci, že zásadu opatrnosti dodrží účetní jednotka v případě, že zaúčtuje veškeré náklady v okamžiku, kdy předpokládá, že mohou vzniknout a výnosy až tehdy, kdy výnos skutečně nastal. Používání této zásady se také musí promítnout do způsobu oceňování majetku účetní jednotky, neboť hodnota majetku v účetnictví nesmí být nadhodnocena. Firma při inventarizaci zásob zjistí, že tržní hodnota zboží je nižší než cena použitá v účetnictví. V takovém případě se hodnota zásob v účetnictví (a následně tím i v účetních výkazech) musí ocenit touto nižší cenou. 1.3.5 Zásada stálosti účetních metod Při srovnávání údajů o účetní jednotce se musí vycházet z předpokladu, že použité účetní metody budou v jednotlivých letech stejné. Dodržení této zásady tedy zaručuje srovnatelnost z hlediska časového. Účetní jednotka nesmí bezdůvodně měnit účetní metody, to znamená, že bez vážného důvodu nelze měnit například způsoby oceňování, metody oceňování, přepočet cizích měn na českou měnu apod. Tímto důvodem může být dosažení věrnějšího zobrazení skutečnosti po příslušné změně. Účetní jednotka se rozhodla, že bude výrobky oceňovat ve vlastních nákladech, které budou zahrnovat základní materiál a mzdy výrobních dělníků. Není možné, aby bez řádného zdůvodnění v následujícím období rozhodla o změně oceňování, například, že do vlastních nákladů by kromě základního materiálu a mezd výrobních dělníků zahrnovala také výrobní režii. 1.3.6 Zásada zákazu kompenzace (zákaz vzájemného vyrovnávání) Tato zásada znamená, že podnik odděleně účtuje o aktivech a pasivech (například o pohledávkách a závazcích), nákladech a výnosech (např. úroky placené a přijaté), a vzájemně je nezapočítává. Účetní jednotka nakoupila zboží od dodavatele, které potom prodala zákazníkovi. Za nákup zatím nezaplatila, ale ani za prodej od odběratele ještě peníze neobdržela. Účetní jednotka musí samostatně vykázat na jedné straně pohledávky za odběrateli a na straně druhé závazky vůči dodavateli. Obdobně při škodě, která je kryta pojištěním, se musí škoda vykázat v nákladech a náhrada od pojišťovny ve výnosech. 11

1 ÚVOD Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti 1.3.7 Zásada bilanční kontinuity (návaznosti jednotlivých účetních období) Konkrétním projevem dodržení této zásady je skutečnost, že konečné zůstatky aktiv a pasiv za běžné období (např. k 31. 12.) se shodují s počátečními stavy aktiv a pasiv v následujícím účetním období (např. k 1. 1.). 1.3.8 Zásada přednosti obsahu před formou Při účtování o konkrétním účetním případu musí účetní jednotka zkoumat podstatu hospodářské operace, která nastala, neboť forma a způsob popisu může někdy zastírat, jaké skutečnosti doopravdy nastaly. Stavební firma provedla pro autoprodejnu stavební práce spočívající v přebudování nevyužitých garáží na moderní předváděcí centrum. Na doklad si však majitel autoopravny nechal napsat oprava budovy, aby celou částku mohl uplatnit přímo do daňových nákladů. Pokud by při následné kontrole bylo prokázáno, že se nejednalo o opravu, ale vybudování autosalonu, potom bez ohledu na to, co bylo uvedeno na dokladu, by kontrolním orgánem byla tato hospodářská operace posuzována jako investice. 1.4 Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti Do konce roku 2003 existovaly dvě účetní soustavy jednoduché a podvojné účetnictví. Od 1. 1. 2004 bylo jednoduché účetnictví u podnikatelských subjektů zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí. V současné době tedy lze evidovat podnikatelskou činnost dvojím způsobem: DAŇOVÁ EVIDENCE je upravena zákonem o daních z příjmů. Musí ji vést ty fyzické osoby, které dosahují příjmů ze samostatné činnosti (např. živnostníci, advokáti, daňoví poradci, umělci) a nejsou účetní jednotkou. ÚČETNICTVÍ je upraveno zákonem o účetnictví. Účetnictví vedou právnické osoby (např. obchodní společnosti akciové, s ručením omezeným, veřejné, komanditní) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Fyzická osoba se stane účetní jednotkou zejména v těchto případech: 1. pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 000 000 Kč 2. pokud se rozhodla dobrovolně vést účetnictví 3. pokud je jako podnikatel zapsaná v obchodním rejstříku ad 1) Fyzická osoba, jejíž obrat překročil 25 000 000 Kč Stane-li se fyzická osoba účetní jednotkou v důsledku překročení výše uvedeného obratu, má povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stala účetní jednotkou.! UPOZORNĚNÍ Stane-li se fyzická osoba účetní jednotkou, musí vést účetnictví nejméně po dobu 5 let (s výjimkou ukončení činnosti), a to i v případě, že v těchto letech nedosáhla obratu 25 mil. Kč. Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dosáhla v roce 2016 obratu vyššího než 25 mil. Kč. Řešení: Poplatník (podnikatel fyzická osoba) se stane od 1. 1. 2017 účetní jednotkou, ale v roce 2017 může ještě vést daňovou evidenci příjmů a výdajů dle zákona o daních z příjmů. Od prvního dne následujícího období po období, ve kterém se stal účetní jednotkou, tj. od 1. 1. 2018 povede podnikatel účetnictví. 12

Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti ÚVOD 1 Fyzická osoba v roce 2016 nedosáhla obratu vyššího než 25 mil. Kč, ale v roce 2017 již překročila obrat 25 mil. Kč. Řešení: Podnikatel v roce 2016 nepřekročil obrat 25 mil. Kč, a proto se nestal v roce 2017 účetní jednotkou. V roce 2017 může vést daňovou evidenci příjmů a výdajů. Účetní jednotkou se stává podnikatel od 1. 1. 2018, ale účetnictví musí povinně vést až od prvního dne následujícího účetního období, tj. od 1. 1. 2019 (tzn. v roce 2018 ještě stále může vést daňovou evidenci). ÚLOHA 1.1 Úkol č. 1: Rozhodněte, zda podnikatelský subjekt (fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku) povede daňovou evidenci nebo účetnictví. b Podnikatelský subjekt Rok 2017 Rok 2018 Rok 2019 1. Arnošt Novák (pohostinská činnost) zahájil činnost v r. 2017, obrat činil 27 mil. Kč 2. JUDr. Tomáš Sláma (advokátní kancelář) obrat r. 2016 = 26,5 mil. Kč, r. 2017 = 30 mil. Kč 3. Ing. Zdeněk Studecký (vedení účetnictví) obrat v r. 2016 = 9 mil. Kč, r. 2017 = 25,5 mil. Kč 4. Radka Rosecká (tlumočení a výuka cizích jazyků) obrat v r. 2016= 28 mil. Kč, r. 2017 = 21 mil. Kč 5. Jana Vínová (služby), obrat 2015 = 28 mil. Kč, obrat 2016 = 22 mil. Kč, 2017 = 24 mil. Kč Úkol č. 2: Jakým způsobem by musela evidovat svou podnikatelskou činnost obchodní společnost Datel, s. r. o., jejímž jediným společníkem je pan Josef Datel a která v roce 2016 dosáhla obratu 20,5 mil. Kč a v r. 2017 pak 24,5 mil. Kč? ad 2) Fyzická osoba se rozhodla dobrovolně vést účetnictví Fyzické osoby se mohou stát účetními jednotkami i na základě svého rozhodnutí. V takovém případě se převod z daňové evidence na vedení účetnictví provede k 1. 1. následujícího roku. ad 3) Fyzická osoba je zapsána do obchodního rejstříku V případě zápisu do obchodního rejstříku má fyzická osoba povinnost přecházet z daňové evidence na vedení účetnictví ke dni zápisu. Slečna Ivana Daněčková podniká jako fyzická osoba (na základě živnostenského oprávnění). Na začátku roku 2017 nebyla zapsána do OR, návrh na zápis do OR byl podán v průběhu roku 2017 a obchodní soud ji zapsal k 1. 7. 2017. Řešení: Na začátku roku 2017 nebyla zapsána do OR, z tohoto důvodu tedy nebyla účetní jednotkou (tj. neměla povinnost vést účetnictví, ale mohla vést daňovou evidenci). Od 1. 7. 2017 se stala účetní jednotkou, a proto musí k tomuto datu přecházet z daňové evidence na účetnictví. Fyzická osoba se musí zapsat do obchodního rejstříku, jestliže výše jejich výnosů nebo příjmů dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 mil. Kč (zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, 45, odst. 1). 13

1 ÚVOD Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti! UPOZORNĚNÍ 1. Daňová evidence slouží zejména ke zjištění správné výše základu daně z příjmů, zatímco účetnictví poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. 2. Výsledek hospodaření (základ daně) se zjišťuje: - v daňové evidenci jako rozdíl mezi PŘÍJMY A VÝDAJI Jedná se o příjmy zahrnované do základu daně a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (podrobnější klasifikace je uvedena v zákoně o daních z příjmů). - v účetnictví jako rozdíl mezi VÝNOSY A NÁKLADY PŘÍJMY VÝDAJE VÝNOSY přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu za provedené práce a služby, za prodané výrobky, zboží, popř. další majetek úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, tj. provedené úhrady za nákupy pro podnikatelskou činnost výkony, které mají za následek celkové zvýšení majetku účetní jednotky, jedná se zejména o tržby za provedené práce a služby, za prodané výrobky nebo zboží (rozhodující není okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu) NÁKLADY spotřeba hospodářských prostředků (např. spotřeba materiálu), cizích výkonů (např. spotřeba elektrické energie, spotřeba služeb opravy, telefon) nebo práce pracovníků podniku. Stejně jako u výnosů není ani v tomto případě rozhodující okamžik úhrady. Y 1. Přijatá faktura od dodavatele za provedenou službu (opravu, reklamu, právní službu apod.), která nebyla dosud zaplacena. Řešení: Jedná se o náklad, který bude uplatněn v účetnictví. V daňové evidenci nebude částka uplatněna (nesníží základ daně), neboť zatím nenastal výdaj. 2. Vystavená faktura zákazníkovi za provedené služby (např. zpracované účetnictví) nebyla dosud zaplacena. Řešení: Jedná se o výnos (zahrnutý v účetnictví), ale protože nedošlo k příjmu peněžních prostředků, v daňové evidenci nevstupuje do základu daně. 3. Na konci roku zaplacen nákup materiálu, který byl dán na sklad (bude spotřebován až v příštím roce). Řešení: Jedná se o výdaj uplatněný v daňové evidenci, ale náklad bude až v okamžiku spotřeby nakoupeného materiálu (tj. položka snižující výsledek hospodaření). ü SHRNUTÍ Výhodou daňové evidence ve srovnání s účetnictvím je rozdílný způsob stanovení základu daně. V daňové evidenci podnikatel neplatí daň z příjmů např. z nezaplacených vydaných faktur, a naopak do daňových výdajů lze uplatnit nákup zásob již v okamžiku zaplacení bez ohledu na jejich skutečnou spotřebu. To znamená, že podnikatel například na konci roku zaplatí za nákup zásob, které bude používat až v příštím roce, ale přitom si sníží základ daně již v běžném období. Ale je třeba si také uvědomit, že na druhé straně například přijatá faktura za službu, která nebyla zaplacena, bude v účetnictví nákladem, zatímco v daňové evidenci základ daně neovlivní. 14