V Brně dne 20. dubna 2016 Sp. zn.: 5333/2015/VOP/KK Zpráva o šetření ve věci dávek pomoci v hmotné nouzi pana T. P. A - Předmět šetření Obrátil se na mě pan T. P., nar. 1983, trvale bytem XXX (dále jen stěžovatel ), s podnětem ve věci dávek pomoci v hmotné nouzi. Stěžovatel nesouhlasí s postupem Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě, kontaktního pracoviště A. (dále jen úřad práce ), při rozhodování o dávkách. Z podání stěžovatele vyplynulo, že má trvalé bydliště hlášeno na území města A., skutečně však bydlí v chatě v zahrádkářské kolonii na adrese YYY, a to na základě smlouvy o nájmu pozemku. Příspěvek na živobytí pobíral od února 2012, poté mu jej úřad práce odňal z důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Stěžovatel ve svém podání popisuje problémy související s místní příslušností úřadu práce, zejména nedostatek finančních prostředků na jízdné do místa trvalého bydliště, problémy s doručováním do datové schránky. Stěžovatel, mimo jiné, napadá skutečnost, že dne 21. 5. 2015 prostřednictvím datové schránky podal žádost o příspěvek na živobytí, úřad práce ji však neakceptoval s tím, že je nepodepsaná. Další žádost o příspěvek na živobytí učinil stěžovatel rovněž prostřednictvím datové schránky, a to dne 13. 7. 2015. Úřad práce opět stěžovatele upozornil, že žádost učiněná datovou schránkou nebyla podepsána. Po seznámení se s obsahem podnětu jsem zahájila v souladu s ustanovením 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, šetření postupu Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě v řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi. V souladu s ustanovením 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv jsem požádala ředitelku úřadu práce o poskytnutí vyjádření a kopie spisové dokumentace. B - Skutková zjištění Z vyjádření ředitele kontaktního pracoviště v A. a ze spisové dokumentace vyplynuly následující skutečnosti. Stěžovatel je opakovaným a dlouhodobým klientem úřadu práce žadatelem o nepojistné sociální dávky a uchazečem o zaměstnání. První žádost o dávku pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí úřad práce obdržel dne 21. 5. 2015, a to prostřednictvím datové schránky. Žádost o příspěvek na živobytí neměla potřebné náležitosti, které zákon pro takovou žádost
stanovuje. Nebyl vyplněn doklad o výši měsíčních příjmů (kromě záhlaví). Stěžovatel v žádosti neuvedl: (1) zda má, nebo nemá zhoršený zdravotní stav, (2) zda má, nebo nemá některý stupeň invalidity, (3) zda nepečuje o osobu blízkou, (4) zda lékař doporučil, nebo nedoporučil dietní stravování, (5) zda je, nebo není ve zdravotnickém zařízení, (6) zda pobírá, nebo nepobírá starobní důchod, (7) zda splňuje podmínky nezaopatřenosti. Na přední části žádosti je přitom žadatel upozorněn, že pokud neplatí žádná z možností, má kolonku proškrtnout. Úřad práce z tohoto důvodu vyhodnotil žádost jako neúplnou a nedostatečnou. Úřad práce stěžovatele přípisem ze dne 25. 5. 2015 upozornil, že jeho žádost o příspěvek na živobytí není podepsána, není ověřena jeho totožnost. Současně úřad práce stěžovatele upozornil na skutečnost, že součástí žádosti jsou další předepsané formuláře. Stěžovatele též poučil o tom, že žádost si může vyzvednout a podat i v místě skutečného pobytu. K obsahu tohoto přípisu mi ve svém vyjádření úřad práce sdělil, že informace o nepodepsání žádosti nebyla správná. Toto konstatování měl později úřad práce napravit tím, že stěžovateli písemně do datové schránky sdělil, že jeho žádost úřad práce pokládá za právoplatně podanou. Tento přípis ze dne 25. 5. 2015 úřad práce odeslal stěžovateli do datové schránky uvedené v žádosti (8d79bx). Zpráva byla nedoručitelná, což úřad práce doložil výpisem zprávy z aplikace. Úřad práce stěžovatele o nedoručitelnosti odpovědi na jeho žádost informoval e-mailem s dotazem, jakým způsobem mu má být doručováno. Stěžovatel odepsal, že stejným způsobem, jakým byla podána žádost. Jelikož se úřadu práce nedařilo písemnost doručit do datové schránky stěžovatele, odeslal ji písemně na adresu uváděnou stěžovatelem jako skutečné místo pobytu. Ani tímto způsobem se však písemnost nepodařilo doručit. Z tohoto důvodu došlo k doručování veřejnou vyhláškou, přičemž fikce doručení nastala dne 17. 7. 2015 (oznámení bylo vyvěšeno dne 1. 7. 2015 a sejmuto dne 17. 7. 2015). Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o příspěvek na živobytí ze dne 21. 5. 2015 vydal úřad práce až dne 4. 12. 2015. Důvodem nepřiznání příspěvku na živobytí byla skutečnost, že stěžovatel nebyl považován za osobu v hmotné nouzi dle ustanovení 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb. Zda stěžovatel doplnil své podání, není z odůvodnění rozhodnutí zřejmé. Dne 13. 7. 2015 obdržel úřad práce další žádost stěžovatele o příspěvek na živobytí. Žádost stěžovatel prvotně odeslal do datové schránky Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hl. m. Prahu, odtud pak byla postoupena místně příslušnému úřadu práce. Žádost o příspěvek na živobytí měla stejné nedostatky jako první žádost. Pracovnice úřadu práce proto dne 22. 7. 2015 telefonicky kontaktovala stěžovatele a upozornila ho na stav jeho žádosti, současně jej upozornila na nemožnost doručovat do jeho datové schránky. Ve spisové dokumentaci je zaznamenán e-mailový dotaz ze dne 22. 7. 2015, jakým způsobem mu má být doručováno. Stěžovatel odepsal dne 23. 7. 2015, že stejným způsobem, jakým byla 2
podána žádost. Dne 22. 7. 2015 a 23. 7. 2015 zaslal úřad práce stěžovateli výzvu k dořešení jeho žádosti o příspěvek na živobytí. Z přípisu úřadu práce ze dne 23. 7. 2015 cituji: Tato žádost ani prohlášení o celkových a majetkových poměrech není podepsána, není ověřena Vaše totožnost. Jelikož se úřadu práce nedařilo písemnost doručit do datové schránky stěžovatele, odeslal ji písemně na adresu uváděnou stěžovatelem jako skutečné místo pobytu. Ani tímto způsobem se však písemnost nepodařilo doručit, zásilka se vrátila zpět s uvedením důvodu neznámý. Z tohoto důvodu došlo k doručování veřejnou vyhláškou (oznámení bylo vyvěšeno dne 3. 9. 2015 a sejmuto dne 21. 9. 2015). Vzhledem k tomu, že stěžovatel nereagoval, úřad práce žádost rozhodnutím ze dne 1. 10. 1015, zamítl. Stěžovatel proti rozhodnutí nepodal odvolání, proto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 11. 2015. Z odůvodnění rozhodnutí cituji: Tuto žádost jste osobně nepodal, odeslal jste ji do datové schránky. Tato žádost nebyla úplná, byla bez Vašeho podpisu. Žádost o příspěvek na živobytí úřad práce zamítl pro nesplnění zákonem uložené povinnosti dle ustanovení 49 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb. Další žádost o příspěvek na živobytí podal stěžovatel dne 21. 10. 2015, opět datovou schránkou. Úřad práce stěžovateli zaslal dne 23. 10. 2015 výzvu k doplnění žádosti. Ve výzvě úřad práce opět upozorňuje, že dokumenty nejsou elektronicky podepsány, a není tedy ověřena jeho totožnost. Úřad práce mě dále informoval, že kontaktní pracoviště A. řeší různé dávky tisícům nejrůznějších klientů, avšak pan P. je jediný, který si vše přeje provádět jen prostřednictvím datové schránky a jinou komunikaci odmítá. Dne 29. 10. 2015 podal stěžovatel žádost o přiznání mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví. Tuto žádost stěžovatel opět učinil prostřednictvím své datové schránky. Úřad práce stěžovatele přípisem ze dne 30. 10. 2015 vyzval k doložení měsíčního příjmu a prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a k jednoznačné identifikaci podepsané osoby (zřízení elektronického podpisu). Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc úřad práce dne 3. 12. 2015 zamítl, jelikož zjistil, že Úřad práce České republiky, krajská pobočka pro hl. m. Prahu, kontaktní pracoviště B., panu P. přiznal příspěvek na živobytí (žádost ze dne 21. 10. 2015) a následně vyplatil za měsíce říjen a listopad 2015 v částce 3.410,- Kč měsíčně. Až do konce měsíce října 2015 úřad práce neznal celkové sociální a majetkové poměry stěžovatele. Dne 3. 11. 2015 úřad práce požádal Úřad práce České republiky, krajskou pobočku v Praze, o provedení sociálního šetření v místě skutečného pobytu stěžovatele. Sociální šetření proběhlo dne 26. 11. 2015. Šetřením úřad práce zjistil, že v chatě užívané stěžovatelem není elektřina ani toaleta. Stěžovatel svítí čajovými svíčkami, jídlo si ohřívá na uhlících z venkovního ohniště. V chatě nebylo žádné jídlo ani hygienické potřeby, přesto stěžovatel tvrdil, že tam skutečně bydlí. Dávky požaduje zasílat na účet své matky, která mu k užívání nechala svoji bankovní kartu. Dne 4. 11. 2015 požádal stěžovatel o postoupení své žádosti do místa skutečného pobytu. Úřad práce dne 5. 11. 2015 rozhodl o postoupení řízení 3
o žádosti o příspěvku na živobytí č. j. 61245/2015/BOH z důvodu vhodnosti na Úřad práce České republiky, krajskou pobočku pro hl. m. Prahu, kontaktní pracoviště B. C - Hodnocení věci ochránkyní Předmětem mého šetření bylo, zda úřad práce postupoval v souladu se zákonem při rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi. C.1 Vyžadování ověření totožnosti Podle ustanovení 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, má úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (vyjma situace, kdy podání činí více osob). 1 Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011, judikoval: Pokud není v konkrétním případě třeba společného úkonu více osob a podání učinila osoba oprávněná, má její úkon podle 18 odst. 2 daného zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Pokud takové podání činila osoba pověřená, měl by její úkon podle téhož ustanovení rovněž stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, jestliže by tato osoba doložila své pověření. Z výše uvedeného vyplývá, že u takových podání nastává přímo ze zákona fikce písemného a podepsaného úkonu. Při splnění stanovených podmínek tedy není nutné, aby podání bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Obdobný názor zastává také Ministerstvo vnitra, které datové schránky zřizuje a spravuje. 2 Stěžovatel v průběhu roku 2015 učinil prostřednictvím datové schránky celkem čtyři podání (dne 21. 5. 2015, 13. 7. 2015, 21. 10. 2015 a dne 29. 10. 2015). Úřad práce v průběhu celého roku 2015 stěžovatele několikrát opakovaně telefonicky i písemně upozorňoval na nutnost ověřit totožnost prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu a odkazoval ho na osobní podání žádosti. Úřad práce pochybil, pokud na žádosti stěžovatele o příspěvek na živobytí a mimořádnou okamžitou pomoc doručené do datové schránky reagoval vyžadováním ověření totožnosti zaručeným elektronickým podpisem či podáním žádosti jiným způsobem. Úřad práce by se měl vyvarovat obdobných pochybení v budoucnu. Postup úřadu práce, spočívající ve vyžadování ověření totožnosti při podání učiněném prostřednictvím datové schránky, stěžovatel napadal i u Ministerstva práce a sociálních věcí a žádal o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. 3 Zadostiučinění však nebylo stěžovateli přiznáno s odkazem na ustanovení 37 odst. 2 správního řádu. Závěry Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také ministerstvo ) jsou 1 "Úkon učiněný osobou uvedenou v 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob." 2 http://www.mvcr.cz/clanek/prijimani-a-dorucovani-pisemnosti.aspx 3 zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti 4
v rozporu se závěry, ke kterým jsem dospěla v rámci tohoto šetření. Odůvodnění závěru ministerstva považuji za nepřesvědčivé. C.2 Posouzení náležitostí podání ze dne 21. 5. 2015 Obecně platí, že podklady pro vydání rozhodnutí má povinnost opatřit správní orgán v souladu s ustanovením 50 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V případě dávek pomoci v hmotné nouzi zvláštní právní úprava ukládá žadateli o dávku či příjemci dávky povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu [ 49 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi]. Je třeba také zdůraznit, že řízení o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi je vedeno na žádost žadatele a v jeho zájmu, z tohoto důvodu je logické, že žadatel o dávku by měl poskytovat aktivní součinnost orgánu pomoci v hmotné nouzi při zjišťování rozhodných skutečností pro přiznání a výpočet dávky. Jelikož podání stěžovatele ze dne 21. 5. 2015 nemělo potřebné náležitosti, které zákon pro takovou žádost stanovuje, úřad práce stěžovateli zaslal přípis ze dne 25. 5. 2015, v němž stěžovatele poučuje o možnostech podání žádosti a jejích náležitostech. Na žádost ze dne 21. 5. 2015 úřad práce nereagoval zákonným způsobem dle ustanovení 45 odst. 2 správního řádu. 4 Úřad práce byl povinen vyzvat stěžovatele k doplnění žádosti o zákonné náležitosti, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit ho o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Přípis úřadu práce ze dne 25. 5. 2015 tyto požadavky nenaplňuje. Z formální ani obsahové stránky se nejedná o výzvu dle 45 odst. 2 správního řádu. Není stanovena lhůta k doplnění náležitostí podání, rovněž chybí poučení o následcích neodstranění nedostatků. Z přípisu vyplývá, že úřad práce učiněné podání nepovažuje za (neúplnou) žádost o dávku. Tuto domněnku potvrzuje též skutečnost, že o této žádosti bylo rozhodnuto až po více než půl roce, po zahájení mého šetření. V tomto postupu shledávám pochybení úřadu práce. Toto pochybení nemělo vliv na věcnou správnost rozhodnutí, jelikož příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že stěžovatel nebyl považován za osobu v hmotné nouzi, jelikož v rozhodném období nebyl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z tohoto důvodu nebudu po úřadu práce v této věci požadovat opatření k nápravě. Úřad práce by se však měl vyvarovat obdobných pochybení v budoucnu. C.3 Posouzení náležitostí podání ze dne 13. 7. 2015 Přípisem ze dne 22. 7. 2015 úřad práce stěžovatele vyzval, aby se osobně dostavil k dořešení žádosti o příspěvek na živobytí. Tato výzva již obsahuje poučení o následcích nesplnění uložené povinnosti. Výzva obsahuje požadavek úřadu práce, aby se stěžovatel osobně dostavil k projednání své záležitosti. Takový postup obecně ustanovení 49 odst 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi připouští. Přesto bych považovala za vhodné, aby v souladu s požadavky ustanovení 45 odst. 2 správního řádu již v této výzvě úřad práce upozornil žadatele na konkrétní chybějící náležitosti (vady) žádosti. V rámci principu hospodárnosti a co nejmenšího zatěžování 4 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 5
účastníka řízení by takto úřad práce měl předejít situacím, kdy by až při ústním jednání žadatel o dávku zjistil, jaké konkrétní náležitosti v žádosti chybí. C.4 Rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na živobytí ze dne 1. 10. 2015 Dle odůvodnění rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na živobytí ze dne 1. 10. 2015 úřad práce stěžovatele dne 22. 7. 2015 vyzval, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi. V odůvodnění rozhodnutí jsou vyjmenovány též doklady, které měl dle výzvy stěžovatel doložit. Odkazovaná výzva však výčet nedoložených dokladů neobsahuje viz bod C.3 této zprávy. Přestože stěžovatel nebyl v rámci tohoto správního řízení vůbec vyzván k doložení náležitostí, pouze k dostavení se, rozhodl úřad práce o nepřiznání příspěvku na živobytí pro nedoplnění náležitostí. Odůvodnění rozhodnutí proto považuji za nepřesvědčivé, neboť neodpovídá předchozímu procesnímu postupu úřadu práce. V tomto postupu shledávám rozpor s ustanovením 68 odst. 3 správního řádu. Řízení bylo postiženo takovými procesními vadami, které mohly mít vliv na správnost rozhodnutí. C.5 Průtahy v řízení V posuzovaných řízeních byl úřad práce povinen řídit se lhůtami pro vydání rozhodnutí upravenými zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení 71 odst. 1 a 3 správního řádu ukládá správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nelze-li je vydat bezodkladně, správní orgán je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (řízení je zahájeno podáním žádosti o dávku). Lhůta 30 dnů pak může být prodloužena například o dalších až 30 dnů, pokud se nedaří prokazatelně doručovat, jak se stalo i v tomto případě. Vydáním rozhodnutí je nezbytné (v souladu s ustanovením 71 odst. 2 správního řádu) rozumět předání stejnopisu jeho písemného vyhotovení k doručení, popřípadě jiný úkon k jeho doručení. Jak již bylo uvedeno výše, o žádosti o příspěvek na živobytí, podané datovou schránkou dne 21. 5. 2015, úřad práce meritorně rozhodl po více než půl roce (rozhodnutí ze dne 4. 12. 2015). O žádosti o příspěvek na živobytí, učiněné datovou schránkou stěžovatele dne 13. 7. 2015, úřad práce vydal rozhodnutí dne 1. 10. 2015. S ohledem na výše uvedené konstatuji pochybení spočívající v překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Aniž bych hodnotila k tíži úřadu práce časový úsek po dobu doručování výzvy k odstranění nedostatků žádosti, je zřejmé, že od podání žádostí o dávky uplynulo více než 60 dnů. Nutno podotknout, že v rámci uvedených řízení úřad práce nečinil kromě doručování výzvy žádné další úkony, neprováděl sociální šetření ani další shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí. Protože úřad práce již v uvedených řízeních rozhodnutí vydal, nebudu po něm v této věci požadovat opatření k nápravě. 6
D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že se Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě, dopustil pochybení spočívajících v/ve: vyžadování ověření totožnosti při podáních učiněných datovou schránkou, nepoučení o následcích nedoplnění žádosti o dávku, nedostatečné výzvě k doplnění náležitostí podání, nezákonném rozhodnutí, průtazích v řízení o příspěvku na živobytí. Ministerstvo práce a sociálních věcí se dopustilo pochybení při posuzování žádosti stěžovatele o odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., spočívajícího v chybném odůvodnění vyrozumění o zamítnutí žádosti. Zprávu o šetření zasílám Ing. arch. Yvoně Jungové, ředitelce Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě, a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřila ke zjištěnému pochybení a informovala mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám na vědomí také ředitelce odboru pro sociální věci Úřadu práce České republiky generálního ředitelství. Zprávu zasílám také ministryni práce a sociálních věcí se žádostí, aby se vyjádřila ke zjištěnému pochybení Ministerstva práce a sociálních věcí při vyřizování žádosti o odškodnění, a rovněž z toho důvodu, že ministerstvo je příslušné k přezkoumání rozhodnutí úřadu práce ze dne 1. 10. 2015, které bylo vydáno v řízení zatíženém procesními vadami, které mohly mít vliv na správnost rozhodnutí. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli panu T. P. Mgr. Anna Š a b a t o v á, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 7