Návod k odečítání Disková difuzní metoda EUCAST pro vyšetřování antibiotické citlivosti Verze 5.0 Leden 2017
Změny proti předchozí verzi (v 4.0) Obrázek Změna 3 17 Objasnění týkající se odečítání zón a použití automatického odečítače zón. Objasnění týkající se odečítání zón kolem trimetoprimusulfametoxazolu u Stenotrophomonas maltophilia. 18 Přidán ampicilin-sulbaktam a amoxicilin-klavulanová kyselina. 20 Pokyny pro odečítání zón kolem fosfomycinu u Escherichia coli. 21 Přidána informace o odečítání vankomycinu u enterokoků. 2
Odečítání zón Následující pokyny pro odečítání průměrů inhibičních zón jsou součástí diskové difuzní metody EUCAST. Odečítá se od bodu úplné inhibice růstu na okraji inhibiční zóny na plotně držené zhruba 30 cm od oka (výjimky a speciální pokyny jsou na obr. 15-24). Průměry inhibičních zón se měří na nejbližší milimetr pravítkem nebo posuvným měřítkem. Pokud se použije automatický odečítač zón, musí být kalibrován podle manuálního odečítání. 3
Odečítání zón Plotny MH se odečítají na spodní straně, v odraženém světle proti tmavému pozadí. Plotny MH-F se odečítají zepředu po odstranění víčka, v odraženém světle. 4
Kolonie uvnitř zóny Odlišné kolonie uvnitř zóny se vyizolují, ověří se jejich čistota a případně se retestují. Nejedná-li se o kontaminaci, je zapotřebí při odečítání zón vzít tyto kolonie do úvahy. Žádná zóna nebo žádná zóna Odečítání zón s koloniemi uvnitř zóny. 5
Kolonie uvnitř zóny Odlišné kolonie uvnitř zóny se vyizolují, ověří se jejich čistota a případně se retestují. Nejedná-li o kontaminaci, je zapotřebí při odečítání zón vzít tyto kolonie do úvahy. E. coli s ESBL H. influenzae s mutací PBP Žádná zóna Žádná zóna Odečítání zón s koloniemi uvnitř zóny. 6
Plazivé kolonie U Proteus spp se odečítá růst a plazení se přehlíží. 7
Dvojité zóny Ověří se čistota a vyšetření se případně opakuje. Nejedná-li se o kontaminaci, je při odečítání zón zapotřebí vzít tyto kolonie do úvahy. Odečítání dvojitých zón. 8
Neostré okraje zón Enterobacteriaceae Plotna se drží proti tmavému pozadí zhruba 30 cm od oka a pátrá se po okraji zóny. Plotna se nedrží proti (procházejícímu) světlu a lupa se nepoužívá. Odečítání zón s neostrými okraji u Enterobacteriaceae. 9
Neostré okraje zón Stafylokoky Plotna se drží proti tmavému pozadí zhruba 30 cm od oka a pátrá se po okraji zóny. Plotna se nedrží proti (procházejícímu) světlu a lupa se nepoužívá. Odečítání zón s neostrými okraji u stafylokoků. 10
Neostré okraje zón S. pneumoniae Malé kolonie viditelné na plotně, která je vzdálená zhruba 30 cm od pouhého oka, se při odečítání zón berou do úvahy. Malé kolonie v blízkosti okraje zóny, které mohou vznikat na příliš vlhké půdě MH-F, lze potlačit usušením půd před použitím. Odečítání zón s neostrými okraji u S. pneumoniae. 11
Růst nebo hemolýza? Odečítá se inhibice růstu, nikoli inhibice hemolýzy. Někdy je obtížné rozlišit mezi hemolýzou a růstem. β-hemolyziny difundují do agaru. Z toho důvodu růst uvnitř β- hemolýzy obvykle není přítomen. α-hemolyziny do agaru nedifundují. V oblasti α-hemolýzy může být přítomen růst. U S. pneumoniae a β-laktamových antibiotik jsou okraje zón obvykle provázeny α-hemolýzou. 12
β-hemolýza Hemolýzu od růstu lze při odečítání snadněji odlišit nakláněním plotny dopředu a dozadu. β-hemolýza je obvykle bez růstu. S. pyogenes Streptokoky sk. C 13
α-hemolýza Hemolýzu od růstu lze při odečítání snadněji odlišit nakláněním plotny dopředu a dozadu. Růst je obvykle přítomen v celé oblasti α-hemolýzy. U některých kmenů se vyskytuje další α-hemolýza bez růstu. K odlišení růstu pomůže naklonění plotny! 14
Speciální pokyny k odečítání Trimetoprim a trimetoprim-sulfametoxazol obecně Stenotrophomonas maltophilia a trimetoprimsulfametoxazol Enterobacteriaceae a ampicilin, ampicilin-sulbaktam a amoxicilin-klavulanová kyselina E. coli a mecilinam E. coli a fosfomycin Enterokoky a vankomycin S. aureus a benzylpenicilin Detekce indukované rezistence ke klindamycinu u stafylokoků a streptokoků 15
Trimethoprim a trimetoprim-sulfametoxazol Při odečítání vnitřních a dvojitých zón se postupuje následovně (viz obrázky níže). Jemný, nepatrný růst kolem disku uvnitř zóny s jasnými okraji se přehlíží. E. coli KNS Moraxella Haemophilus 16
Stenotrophomonas maltophilia a trimetoprim-sulfametoxazol Izolát je citlivý, vytváří-li jakoukoli známku inhibiční zóny breakpoint pro citlivost. Je třeba upozornit, že uvnitř některých zón může být růst masivní. Žádná zóna Pokud je viditelný jakýkoli okraj inhibiční zóny, pak se růst uvnitř přehlíží. Kmen je citlivý, pokud je průměr zóny 16 mm Rezistentní kmen: žádná inhibiční zóna, růst k disku 17
Enterobacteriaceae a ampicilin, ampicilin-sulbaktam, amoxicilin-klavulanová kyselina Přehlíží se jemný růst, který se u některých šarží MH může vyskytnout jako vnitřní zóna. Na některých šaržích se vnitřní zóna nevyskytuje, a pokud se odečítá vnější zóna, pak není mezi šaržemi rozdíl. 18
E.coli a mecilinam Kolonie uvnitř inhibiční zóny se přehlížejí. Žádná zóna 19
E. coli a fosfomycin Izolované kolonie uvnitř inhibiční zóny se ignorují a průměr zóny se odečítá od vnějšího okraje zóny. Žádná zóna 20
Enterokoky a vankomycin Zóny se prohlíží proti procházejícímu světlu. Neostré okraje zóny a kolonie uvnitř zóny ukazují na rezistenci k vankomycinu. Pokud je průměr zóny 12 mm a její okraje jsou neostré, je zapotřebí další vyšetření. Izoláty nesmí být hlášeny jako citlivé dříve než za 24 h inkubace. E. faecalis ne-vre E. faecium VRE 21
S. aureus a benzylpenicilin Zóny se prohlíží proti procházejícímu světlu. Disková difuze je pro detekci producenta penicilinázy spolehlivější než MIC, pokud se měří průměr zóny a pečlivě se prohlíží její okraj. S. aureus s ostrým okrajem zóny a průměrem zóny 26 mm = rezistentní S. aureus s neostrým okrajem zóny a průměrem zóny 26 mm = citlivý 22
Detekce indukované rezistence ke klindamycinu u stafylokoků Indukovanou rezistenci ke klindamycinu lze detekovat průkazem antagonizmu mezi klindamycinem a makrolidem. Disky erytromycinu a klindamycinu se umístí ve vzdálenosti 12-20 mm mezi okraji disků a pozoruje se antagonizmus (D fenomén). Příklady D fenoménu u stafylokoků. 23
Detekce indukované rezistence ke klindamycinu u streptokoků Indukovanou rezistenci ke klindamycinu lze detekovat průkazem antagonizmu mezi klindamycinem a makrolidem. Disky erytromycinu a klindamycinu se umístí ve vzdálenosti 12-16 mm mezi okraji disků a pozoruje se antagonizmus (D fenomén). Příklady D fenoménu u streptokoků. 24
X EUCAST EUROPEAN COMMITTEE ON ANTIMICROBIAL SUSCEPTIBIITY TESTING European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases Výjimka