Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci za rok 2016 Česká televize 2017

1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Základní informace o útvaru APF... 4 2.1 Význam a postavení APF... 4 2.2 Organizace, personální podmínky a činnosti APF... 4 2.3 Materiály spravované APF... 9 3 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji technologií za rok 2016... 15 3.1 Audiovizuální fond (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních záznamů)... 15 3.1.1 Správa audiovizuálního fondu... 16 3.1.2 Digitalizace audiovizuálního fondu... 21 3.1.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu... 24 3.1.4 Využívání audiovizuálního fondu... 26 3.2 Zvukový fond... 28 3.2.1 Správa zvukového fondu... 28 3.2.2 Digitalizace zvukového fondu... 29 3.2.3 Technologický rozvoj zvukového archivu... 30 3.2.4 Využívání zvukového fondu... 31 3.3 Fond fotografií... 31 3.3.1 Správa fondu fotografií... 32 3.3.2 Digitalizace fondu fotografií... 32 3.3.3 Technologický rozvoj archivu fotografií... 34 3.3.4 Využívání fondu fotografií... 34 3.4 Spisový fond... 35 3.4.1 Správa spisového fondu... 35 3.4.2 Digitalizace spisového fondu... 36 2/46

3.4.3 Technologický rozvoj archivace spisů... 38 3.4.4 Využívání spisového fondu... 39 3.5 Knihovna (knihy, noviny a časopisy)... 40 3.5.1 Správa fondu knih, novin a časopisů... 41 3.5.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů... 41 3.5.3 Technologický rozvoj knihovny... 41 3.5.4 Využívání fondu knih, novina časopisů... 42 3.6 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF... 42 4 Finanční ukazatele... 45 3/46

2 Základní informace o útvaru APF 2.1 Význam a postavení APF Archiv a programové fondy České televize (APF) Archiv ČT pečuje o důležité materiály vzniklé z činnosti České, resp. Československé televize od jejího založení v roce 1953. Částí svých archivních sbírek spadá podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě mezi takzvané specializované archivy, je pro tuto činnost akreditován a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se péče o Národní archivní dědictví a jeho zpřístupňování. Archiv ČT zastává vedle své role naplnění archivního zákona a zajištění odborné péče o uložený materiál především významnou roli v provozu televize v podobě aktivní podpory činností ostatních útvarů ČT. Těm musí zajistit odpovídající servis především v podobě zajištění rychlého a pohodlného přístupu k již uloženému materiálu, ale musí být schopen rychle a kvalitně uložit i velké množství materiálů nových. 2.2 Organizace, personální podmínky a činnosti APF Archiv ČT tvoří tři organizačně samostatné útvary: APF Praha, APF Brno, APF Ostrava, které spravují archivní materiály dle jejich příslušnosti (původu) a podoby. Nicméně z celkového hlediska je cílem dosažení fungování archivu ČT jako celku, který spočívá ve vzájemném sdílení materiálů, metadat a informací a v implementaci společných metodik, pracovních postupů a technologií. APF Praha zajišťuje společné metodické vedení celého archivu ČT vždy však s určitým zohledněním specifických podmínek studií Brno a Ostrava, zejména jejich menšího zázemí a personálního obsazení (např. filmové nosiče jsou uloženy a spravovány pouze v APF Praha, technologie pro přepisy Audiovizuálních záznamů do HD jsou v Praze apod.). 4/46

Organizační struktura (stav k 31. 12. 2016): Televizní studio Ostrava Centrum dramaturgie Vedoucí Centra dramaturgie Vedoucí APF APF Česká televize Praha Útvar ekonomiky a provozu Finanční a provozní ředitel Vedoucí APF APF Televizní studio Brno Centrum dramaturgie Vedoucí Centra dramaturgie Vedoucí APF APF 6 pracovníků 4 externisté Sekreatriát/ekonomika 1 pracovník Správa programových fondů Vedoucí 13 pracovníků 4 externisté Studijní knihovna 1 pracovník 1 externista Filmotéka Vedoucí 5 pracovníků 1 externista Videotéka KH Vedoucí 10 pracovníků 2 externisté Videotéka OZ Vedoucí 4 pracovníci Digitalizační prac. Vedoucí 2 pracovníci Fonotéka Vedoucí 3 pracovníci Spisový archiv a fototéka Vedoucí 4 pracovníci 4 externisté Skenovací a dokumentační odd. 2 pracovníci 1 externista 6 pracovníků 5 externistů 5/46

Popis činností jednotlivých oddělení APF v České televizi Praha*: *Ve studiích Brno a Ostrava jsou zajištěny vybrané hlavní činnosti jednotlivými pracovníky APF (případně ve spolupráci s pracovníky z ostatních útvarů) vždy s ohledem na velikost a druh spravovaných fondů, a s ohledem na technologické a personální zázemí jednotlivých studií. Správa programových fondů Stanovuje metodiky pro archivaci audiovizuálních záznamů a provádí dohled nad jejich dodržováním. Poskytuje podporu při využívání audiovizuálního archivu pro provozní potřeby ČT, zpřístupňuje obsah archivu interním i externím badatelům, zajišťuje rešeršní činnost a exporty digitálních záznamů. Zodpovídá za skartační řízení audiovizuálních záznamů a za správu, evidenci a zpřístupňování archiválií dle archivního zákona. Přihlašuje pořady ve správě APF do vysílacího schématu. Spravuje a doplňuje metadata u audiovizuálních záznamů ve správě APF. Vytváří digitalizační fronty, zajišťuje přepisy filmů a rekonstrukce archivních pořadů pro vysílání. Zajišťuje supervizi nad plněním rámcové smlouvy mezi Českou televizí a Krátkým filmem Praha a.s. včetně pravidelného transportu filmového materiálu mezi institucemi a zajištěním digitalizace. Ve spolupráci s oddělením Nových médií publikuje archivní pořady na web ČT. Spolupracuje s Licenčním oddělením na kontrole titulků před odvysíláním pořadů. Studijní knihovna Spravuje knižní tituly, denní tisk a časopisy. Zajišťuje nákup nových knih a jejich evidenci v knihovnickém systému. Zajišťuje výpůjčky a provoz studovny, je nápomocna při výrobě pořadů (zpracovává rešerše, zajištuje výpůjčky knih jako rekvizit). Filmotéka Zajišťuje péči o filmové nosiče. Pečuje nejen o pražské filmové fondy, ale také o brněnské, kde nebylo možné zajistit vhodné podmínky a péči, a o zachráněný zlomek filmového fondu ostravského studia po jeho zničení povodněmi v r. 1997. 6/46

Připravuje filmy na přepis pro výrobu nových pořadů, na vysílání, pro digitalizaci, pro výrobu pořadů do HD kvality, pro projekci dramaturgům APF a producentským centrům a ke komerčním účelům. Videotéka KH Pečuje o nosiče uložené v depozitářích na KH (zajišťuje objednávky a evidenci nových, kontrolu a inventury stávajících, přepisy, skartace nepotřebných). Zodpovídá za oběh nosičů s audiovizuálními záznamy (rozvoz na technologická a vysílací pracoviště KH a zpět, mezi studiovou výměnu, výpůjčky oprávněným žadatelům). Koordinuje digitalizaci archivních pořadů na digitalizačních pracovištích Útvaru techniky a provádí export dat z digitálního archivu. Zajišťuje výrobu skrytých titulků, audio description a HD verzí k archivním pořadům. Videotéka OZ Pečuje o nosiče uložené v depozitářích na OZ zejména se zpravodajským a sportovním materiálem (objednává a eviduje nové, kontroluje a provádí inventury stávajících, objednává přepisy a skartuje nepotřebné). Zajišťuje výpůjčky nosičů oprávněným žadatelům. Koordinuje digitalizaci archivních pořadů zpravodajství a sportu. Digitalizační pracoviště Provádí digitalizaci archivních materiálů zpravodajství a sportu. Nahrává audiovizuální materiály z datových nosičů do (nového) digitálního archivu. Fonotéka Vykonává archivní službu, pokud jde o zvukové záznamy (přejímky a skartační řízení, pořádání a evidenci archiválií, tvorbu archivních pomůcek, rešerše, poskytování záznamů pro provozní potřeby ČT, předkládání archiválií k badatelskému studiu). Zajišťuje digitalizaci zvukových záznamů. Provádí kontrolu a doplňování údajů o hudebních dílech pro hlášení použité hudby u reprízovaných pořadů APF. Spisový archiv a fototéka Zajišťuje provoz Ústřední spisovny a metodický dohled nad spisovou službou v ČT. Vykonává archivní službu, pokud jde o analogové i digitální písemnosti a fotografie (přejímky a skartační řízení, pořádání a evidenci archiválií, tvorbu archivních pomůcek, rešerše, 7/46

předkládání dokumentů k nahlížení pro provozní potřeby ČT, předkládání archiválií k badatelskému studiu). Provádí digitalizaci fotografií a některých druhů písemností. Skenovací a dokumentační oddělení: Zpracovává smlouvy do Registru smluv. Zpracovává doručené úřední dokumenty ČT (digitalizaci, kontrolu údajů, vložení do e-spisu). Provádí digitalizaci písemností ve spolupráci zejména se Spisovým archivem a fototékou a s ostatními útvary ČT. Stav pracovníků APF ČT v roce 2016: APF Praha: celkem 60 + 14 externistů (+7 externistů pro dočasné posílení pracoviště pro ingest do nového digitálního archivu v období 2-7/2016) APF Brno: APF Ostrava: celkem 7 + 5 externistů celkem 6 + 4 externisté Organizační změny v roce 2016: Oproti roku 2015 došlo ke snížení o 9 pracovníků v APF Praha. Příčinou poklesu byla změna pracovních postupů archivace zpravodajských a sportovních materiálů aplikovaná během roku 2016 v souvislosti s implementací nového řešení digitálního archivu ČT (DAR) současně s 1. fází implementace nového výrobního prostředí v redakcích zpravodajství a sportu, které s digitálním archivem úzce komunikuje. Dříve tyto materiály víceméně zcela i před jejich přijetím do archivu obhospodařovalo, zpracovávalo a dokumentovalo oddělení Archiv a dokumentace zpravodajství (ADZ) organizačně zařazené v APF. Nové postupy přinesly důslednější oddělení výrobních, předarchivních a archivních procesů. Kladou důraz zejména na důkladnější zpracování a metadatový popis zpravodajských a sportovních materiálů již v místě jejich vzniku, tj. podporují užší zapojení redakcí do předarchivního procesu. Přímo v redakcích sportu a zpravodajství proto vznikla specializovaná oddělení, jejichž jednou ze stěžejních činností je zajistit co nejdůkladnější přípravu obsahu pro jeho dlouhodobé uložení. Oddělení ADZ bylo organizačně zrušeno a jeho zaměstnanci a činnosti se rozdělili. V APF zůstalo oddělení Videotéka OZ věnující se péči o nosiče se zpravodajským a sportovním materiálem, menší část zaměstnanců posílila oddělení Videotéky KH a oddělení Správy programových fondů, kterému zůstává nadále v působnosti archivní péče o zpravodajské a sportovní materiály již přijaté do archivu a dohled nad plněním dohodnutých metodik. Ostatní zaměstnanci vytvořili základ nových oddělení v rámci redakcí (Redakce archivu zpravodajství - RAZ a Redakce archivu sportu - RAS). K 30. 9. 2016 přešla činnost skenování doručených faktur spolu s jedním zaměstnancem ze Skenovacího a dokumentačního oddělení do oddělení Přijatých faktur při Finanční účtárně ČT. Důvodem této změny byla užší provázanost řešených agend. Náplní Skenovacího 8/46

a dokumentačního oddělení v rámci APF zůstala digitalizace různých typů písemností v APF včetně doručených úředních dokumentů a přibyla mu nová činnost týkající se povinnosti zveřejňování smluv v Registru smluv, kterou České televize musí plnit od poloviny roku 2016. 2.3 Materiály spravované APF Materiály spravované Archivem ČT lze z hlediska jejich druhu rozdělit na 4 základní fondy: 1. Audiovizuální fond 2. Zvukový fond 3. Fond fotografií 4. Spisový fond 1. Audiovizuální fond Audiovizuální fond obsahuje zejména audiovizuální záznamy vyrobené ČT (ČST), dále záznamy získané akvizicí pro vysílání (u nichž je archivace možná, nebo potřebná z důvodu zachování výsledků práce s nimi spojené např. dabingu) anebo získané nákupem dlouhodobé licence nebo práv výrobce (např. na základě smlouvy s Krátkým filmem Praha). Jsou v něm uloženy záznamy různých typů pořadů (dramatických, zpravodajských, sportovních, publicistických, ) dále pracovní materiály k těmto pořadům, zpravodajské pracovní materiály, sportovní sestřihy, zpravodajské a sportovní reportáže (příspěvky) a zahraniční výměny. Tyto záznamy jsou v archivu uloženy na různých typech nosičů (filmových, palcových, analogových, digitálních) v jeho depozitářích v Praze, Brně a Ostravě nebo jsou jejich digitální originály, digitální kopie (kopie originálního digitálního souboru uloženého na nosiči) či digitalizované kopie (digitalizovaná kopie záznamu z nosiče) uloženy v audiovizuálním digitálním archivu. Filmové nosiče filmotéka Praha, Brno, Ostrava Ostatní nosiče -videotéky Praha, Brno, Ostrava Počet nosičů/ úložný prostor Běžné metry Počet titulů/ záznamů 89 952 (16mm + 35mm) 4 648 75 375 323 444 8 960,15 560 129 Digitální archiv (nový) DAR* 1,68 PB 145 738 klipů Digitální archiv (starý) DAPF** 3,81 PB 290 631 klipů Všechny audiovizuální záznamy jsou evidovány v databázi Provys, kde se nacházejí také všechna související metadata (zejm. důležitá pro jejich výrobu, vysílání, archivaci a další užití). 9/46

Ukázka evidence audiovizuálního záznamu v Provys 2. Zvukový fond Zvukový fond Archivu ČT obsahuje zvukové snímky se vztahem k televizním pořadům vyráběným v ČST/ČT, což jsou především originální hudební záznamy tzv. matrice a snímky převzaté pro potřeby ozvučování vyráběných pořadů od hudebních vydavatelství (Supraphon, Panton apod.). V depozitářích fonoték v Praze Brně a Ostravě je uloženo několik desítek tisíc magnetofonových pásů, gramodesek a CD nosičů. Současná zvuková výroba ČT je již digitální a je ukládána přímo do digitálního archivu, nicméně její kopie jsou i nadále k dispozici také na digitálním nosiči. Do digitálního archivu jsou již čtvrtým rokem v rámci digitalizace historického zvukového fondu rovněž ukládány digitalizované kopie zvukových matric. TS gramodesky mgf pásy CD DVD Celkem bm v depozitářích Praha 12 620 39 850 4 610 526 57 606 969 Digitální archiv* Brno 540 6 300 473 0 7 313 255 4 653 GB Ostrava 2 780 2 900 1 200 0 6 880 63,5 *V digitálním archivu jsou uloženy digitální kopie nahrávek, které vznikly digitalizací z originálních nosičů nové nahrávky, které již byl vyroben digitálně. Nahrávky jsou uloženy na online diskovém poli se zálohou (dual site). Všechny zvukové záznamy jsou evidovány v databázi Provys, kde se nacházejí také potřebná popisná metadata. Kopie metadat je rovněž v databázi Digimedia, která je přímo součástí v současnosti implementovaném řešení digitálního zvukového archivu a je využívána zejména zvukovou výrobou při ozvučování pořadů. 10/46

Ukázka evidence zvukových nahrávek v Provys okno detail skladby 3. Fond fotografií Fotografický fond ČT obsahuje zejména fotografie se vztahem k výrobě a vysílání televizních pořadů, ale i snímky týkající se historie a provozu samotné televize. Skládá se z necelého miliónu fotonegativů a diapozitivů, asi 150 000 fotografií na papírové podložce a rovněž rychle rostoucího množství digitálně pořízených fotografií. Analogovou část fotografického fondu tvoří celkem 20 712 evidenčních jednotek. Z toho dílčí fond pražské fototéky (191,2 bm) sestává ze 434 kartonů s fotografiemi na papírové podložce a více než 890 000 fotonegativů. Fond fotografií Brno tvoří 45 325 ks pozitivů fotografií a 11 216 fotonegativů. Ostravský fond byl předán z ostravského tiskového oddělení do správy archivu teprve na podzim roku 2016 a není tedy zatím archivně zpracovaný a evidovaný, předané fotonegativy tvoří 3 601 fotosetů a fotografie na papírové podložce jsou v 15 archivních krabicích. Fotografie a negativy jsou uloženy v depozitářích jednotlivých studií. Brněnské negativy byly v roce 2016 převezeny do pražského depozitáře, který zajišťuje optimálnější podmínky uskladnění. Digitální část fotografického fondu ČT zahrnuje digitalizované kopie historických fotografií a negativů a digitálně pořízené originály cca od roku 2 000. V současnosti celkový objem digitální části dílčího fotografického fondu APF Praha činí 22 262 GB. Vzhledem k tomu, že u digitalizace ve studiích dochází teprve k implementaci jednotných postupů s Prahou, přičemž studio Ostrava navíc teprve fond fotografií převzalo do své správy, nejsou zatím jejich digitalizované objemy uváděny, dokud neprojdou kontrolou, zda odpovídají stanoveným metodikám. 11/46

Digitální fotografie jsou uloženy v úložištích studií, což zatím neumožňuje jejich jednoduché sdílení. V televizi dosud není implementován odpovídající jednotný systém pro správu fotografií a řízení přístupu uživatelů k nim. Výběr vhodného řešení se zatím nepodařilo úspěšně dokončit. Z tohoto důvodu byly v loňském roce zahájeny práce na zprovoznění náhradního řešení s využitím software abemeda, který umožňuje alespoň spravovat uživatelský přístup ke katalogům obsahujícím metadata a náhledy fotografií odděleně od přístupu k samotným fotografiím. Ukázka software abemeda 4. Spisový fond Obsahem spisového fondu České televize jsou jednak písemnosti svázané s výrobou a vysíláním a jednak s provozem samotné televize. Jedná se zejména o výrobní složky pořadů, náměty scénářů, statutární dokumenty, technické dokumenty, výroční zprávy či divácká korespondence. Nejstarší dochované dokumenty jsou z období 50. let. Na konci roku 2016 se tento archivní fond skládal ze 43 953 evidenčních jednotek a zahrnoval 3 088,38 běžných metrů archiválií (z toho 2 333,5 bm představuje dílčí fond Spisový archiv APF Praha, 349,88 bm Spisový archiv APF Brno a 405 bm Spisový archiv APF Ostrava). Spisy jsou podle příslušnosti vzniku uloženy v depozitářích v Praze, Brně i Ostravě. 12/46

Hlavní depozitář spisového archivu v Praze (vlevo) a depozitář v Ostravě (vpravo) Dosud provedené digitální kopie spisů či digitální přejímky ve správě APF Praha čítají cca 1, 3 miliónu stran různého formátu. Pro fulltextové vyhledávání v digitálních dokumentech uložených v Praze je využíváno rejstříků vytvořených nástrojem pro indexaci v softwaru Adobe Acrobat PRO. Oddělení spisového archivu a fototéky APF Praha spravuje také Ústřední spisovnu, v níž je uloženo dalších 880 bm spisů, které ještě neprošly skartačním řízením (tedy příjmem do archivu). Další písemnosti před skartačním řízením, jsou uloženy v útvarových spisovnách. Vedle těchto hlavních fondů je v Archivu ČT začleněna studijní knihovna Významné postavení má především studijní knihovna v Praze. Význam ostravské knihovny se postupně zmenšuje, knihy nejsou již několik let dokupovány. Brněnská knihovna obsahuje 816 svazků, které do ní byly soustředěny během stěhování studia do nového sídla v létě 2016, a bude v ní v letošním roce provedena inventarizace. Studijní knihovna ČT Praha je neveřejnou knihovnou, poskytující specializované knihovnické, informační a rešeršní služby zaměstnancům ČT, kteří se podílejí na výrobě pořadů. Fond knihovny, který obsahuje cca 40 000 svazků, tvoří zejména odborná literatura se zaměřením na média a dále pak na různá odvětví vědy, politiku, kulturu, lingvistiku a umění. V neposlední řadě knihovna 13/46

archivuje interní dokumenty ČT a ČST, jako jsou např. Ročenky či Ideově tematické plány, a také veškerou knižní produkci Edice ČT. Součástí knihovny je studovna, která nabízí výběr denního tisku a dalších periodik, převážně odborného rázu. Všechny materiály, které jsou součástí fondů jsou s ohledem na platnou legislativu (zejména archivní zákon) metodicky dále rozděleny na dvě skupiny: 1. Archiválie, které jsou ze zákona definovány Národním archivním dědictvím. Musí být evidované, spravované, vykazované a zpřístupňované veřejnosti dle příslušné legislativy. 2. Programový fond, což jsou materiály dlouhodobě uchovávané zejména pro provozní potřeby televize, které mohou anebo nemusí být prohlášeny v budoucnu za archiválie. Jejich evidence a správa podléhá metodikám stanoveným ČT. 14/46

3 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji technologií za rok 2016 Fondy, které APF spravuje, průběžně rostou s každodenní činností televize. Základním cílem archivace v České televizi je uchovat materiály vzniklé z její činnosti, které je nejen povinna archivovat dle archivního zákona, ale především mají význam pro její další činnost a fungování (pro její další výrobu, vysílání, obchodní činnost apod.). Pro televizní archiv (stejně jako pro ostatní archivy) bylo vždy zásadní otázkou, jak nejlépe zajistit procesy, které by vedly k předávání všech důležitých materiálů k archivaci a aby stav těchto materiálů, jejich evidence a identifikace (popis metadaty) odpovídaly požadavkům a potřebám pro jejich uložení a další užití. S rozvojem digitálních technologií se tato problematika ještě znásobila především díky větší rychlosti jejich produkování, nárůstu jejich objemu i druhů. Ze strany archivu tak vzniká nutnost větší flexibility z hlediska využívání technologií archivace a důslednějšího nastavení procesů výběrů a přípravy materiálů k dlouhodobé archivaci. Rovněž na něj klade větší nároky na rychlost a pohodlnost přístupu k archivním materiálům z hlediska uživatelů. Díky zázemí, kterým disponuje Česká televize, je APF jedním z předních českých archivů, kde je archivace a následná péče o uložené materiály zajištěna na vysoké technické i odborné úrovni. I přesto se stejně jako ostatní archivy nevyhne standardním jevům a vlivům, které na uložené materiály působí. Těmito negativními jevy jsou především stárnutí samotných historických archiválií či jejich nosičů (např. rozpad analogových bet), nebo chemické reakce poškozující i tak stabilní nosiče, jako jsou filmové pásy (octový syndrom nebo smršťování pásu), dále zánik technologií pracujících s danými typy nosičů (např. ukončení výroby strojů a nedostatek náhradních dílů) a v neposlední řadě pokračující vývoj a zastarávání samotných digitálních technologií. APF v posledních letech věnuje velké úsilí rozvoji digitální archivace, digitalizaci historických materiálů a s tím spojených digitálních procesů. Nové materiály v současné době vznikají stále více již v digitální podobě (born digital) a do archivu se dostanou již datově bez použití nosičů, nebo na nosiči z něhož jsou pak zkopírovány přímo do digitálního archivu. Některé (zejména dokumenty) jsou však stále analogové a jejich uložení v digitálním archivu vyžaduje nadále jejich následnou digitalizaci (vytvoření tzv. digitalizátu). 3.1 Audiovizuální fond (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních záznamů) Vedle běžných činností spojených s péčí a podporou užití audiovizuálních záznamů (dále také jako AVZ) uložených v archivu České televize si archiv stanovil pro rok 2016 následující cíle: 1. Pokračování digitalizace ve všech studiích se zaměřením na záchranu pořadů uložených na nejstarších typech nosičů. Vzhledem k probíhajícímu přechodu na nový digitální archiv DAR 15/46

byla digitalizace historických materiálů do původního archivu DAPF během roku 2016 postupně utlumena na nezbytné provozní minimum. Vedle toho se intenzivně pracovalo na přípravách a realizaci migrace obsahu ze starého archivu DAPF do nového DAR a koncem roku 2016 bylo zprovozněno přímé ukládání obsahu do nového archivu z datových nosičů. 2. Implementace nové metodiky a postupů v archivaci a dokumentaci zpravodajských záznamů v Praze, Brně i Ostravě. K výrazné změně postupů došlo v souvislosti s novým produkčním prostředím zpravodajství a implementací nového digitálního archivu DAR. S novými postupy se podařilo také sjednotit evidenci a metadatové popisy všech audiovizuálních záznamů do jedné sdílené databáze. Nový proces archivace aktuální výroby zpravodajství byl zahájen se spuštěním jejího nového produkčního prostředí SONAPS v srpnu 2016 v Ostravě o měsíc později v Brně a v listopadu 2016 v Praze. 3. Zpřístupňování záznamů na filmech. Základní motivací v tomto případě není prioritně záchrana záznamu, protože filmy jsou (při jejich správném uskladnění a užívání) zatím nejtrvanlivějším prověřeným nosičem. Zrychlení výroby však vytváří potřebu okamžité dostupnosti a historicky cenné záznamy nacházejících se pouze na filmech jsou pak vzhledem k absenci okamžitého náhledu a složitějšímu procesu digitalizace tvůrci méně využívané. Proto Archiv ČT přistoupil k projektu plánovaných přepisů, digitalizace a hlubší dokumentace filmů. V roce 2016 se podařilo koordinovat tyto přepisy s výrobou a zohledňovat např. významná výročí. V roce 2017 bude takto probíhat příprava výročí Osmiček pro rok 2018. 4. Obsahová rekonstrukce historických Televizních novin. Záznam celé hlavní zpravodajské relace tak, jak je v povědomí dnes, byl pořizován až od roku 1980. Do té doby se z TN ve filmotéce dochovaly pouze některé příspěvky s minimem informací. Pracovníci APF proto přistoupili k jejich rekonstrukci. Byla vytvořena evidenční vazba na konkrétní kalendářní den a k tomuto dni se přepisují, digitalizují a popisují metadaty tehdy odvysílané příspěvky. Tento kontent je hojně využíván redakcí zpravodajství a publicistiky při backroundových reportážích, což je patrné i divákovi Událostí i jiných pořadů. V roce 2016 bylo takto zpracováno 4 582 ks šotů. V Brně bylo zpracováno 360 zpravodajských šotů. Ostrava bohužel o historické šoty na filmových pásech přišla při povodních. 5. Zahájení aktivního přispívání archivu na web ČT dle vlastního archivního výběru. Na objednávku APF byla založena záložka Z archivu, kam jsou umísťována videa vztahující se k aktuálnímu výročí. 3.1.1 Správa audiovizuálního fondu Správa audiovizuálního fondu zahrnuje širokou škálu činností spojenou s péčí jak o formu, tak i obsah pořadů, které v ČT a ČST v průběhu šesti uplynulých desetiletí vznikly. Technologický pokrok vyžaduje ukládání pořadů na stále modernějších typech nosičů od původního 35mm filmu až k dnešní datové podobě, vzrůstající právní vědomí v naší společnosti zase mnohem hlubší ošetření autorských práv, než jak tomu mnohdy v době vzniku starších pořadů bylo. Jedna část APF tak průběžně pečuje 16/46

o technický stav archivního dědictví, zatímco další neustále doplňuje data a informace o pořadech a tvůrcích tak, aby informace v databázi byly v souladu s právním řádem ČR. Audiovizuální fond tak představuje kulturní dědictví, vypovídající nejen o uměleckých počinech a sportovních výkonech let minulých, představuje i jedinečný obraz doby, ve které ten či onen pořad vznikl. Pokud je pořad dobře ošetřen jak po technické, tak po metadatové stránce, lze jej dobře využít jak při opětovném uvedení na obrazovku, tak i při výrobě nových pořadů střihové a dokumentární pořady jsou dobrým důkazem využití archivního dědictví ČST a ČT. Další významnou kapitolou je uložení pořadů do digitálního archivu, umožňující oprávněným zaměstnancům snadný přístup k danému dílu. V případě potřeby je tak možné tentýž pořad současně přihlásit do vysílání, připravovat z něj ukázky do reportáže a využívat jej ve střižně při výrobě jiného pořadu, což v dobách záznamu na fyzickém nosiči nebylo možné. Přijímání audiovizuálních záznamů k dlouhodobé archivaci Audiovizuální materiály jsou k archivaci v současné době předávány jak na nosičích, tak ve formě digitálních souborů bez využití nosiče. Na nosičích jsou k archivaci předávány originály pořadů vznikajících výrobními postupy, kdy výsledný vyrobený AVZ je uložen na nosič nebo pořady získané z akvizice. V současné době se využívají čím dál více nosiče, na nichž je tento záznam uložen již přímo v digitální souborové podobě a je možné jej do digitálního archivu uložit kopírováním, nikoli digitalizací. V podobě digitálních souborů přímo z digitálního výrobního prostředí bez využití nosičů je předávána do archivu většina audiovizuálních materiálů zpravodajství od roku 2010. Z důvodu bezpečnosti bylo pro audiovizuální záznamy pořadů s reprízovým potenciálem stanoveno pravidlo, že musí být uloženy jak v digitálním archivu, tak na nosiči, tzn. k originálu musí existovat vždy identická kopie (tzn. originál v digitálním archivu a kopie na nosiči, nebo originál na nosiči a identická kopie v digitálním archivu). Do pražských videoték bylo v roce 2016 přijato přes 8 000 pořadů vyrobených ČT či nakoupených pro vysílání (převážně již v HD kvalitě). V Brně bylo do fondu audiovizuálních záznamů v roce 2016 přijato 710 nových (nezpravodajských) pořadů a v Ostravě tento počet čítá 753 pořadů. Na filmový pás se originály AVZ v současné době pořizují jen ve velmi omezené míře (nejužívanější jsou moderní typy nosičů), proto se počet nových titulů do filmotéky snižuje. Nárůst filmových nosičů v roce 2016 z důvodu přírůstků staršího data vzniku (tj. nalezené, darované filmy) byl 34 titulů /128 nosičů/ celkem 75547 m/ plocha 16bm. Obsah digitálních archivů byl uveden v kapitole 2.3. bod 1. Reálný počet digitálních přírůstků pouze z nové výroby jako samostatné číslo zatím nelze uvést, z důvodu probíhajícího přechodu mezi digitálními archivy (např. nová výroba byla ukládána v roce 2016 jak do původního, tak do již do nového archivu, probíhala migrace obsahu mezi archivy a digitalizace do obou archivů). 17/46

Péče o nosiče AVZ Videotéky Praha nově zaregistrovaly skoro 15 000 nosičů. Jedná se o moderní formáty využitelné pro opětovné použití i v dalších letech. Čištěním a kontrolou kvality prošlo více než 30 000 dříve nakoupených nosičů určených pro další výrobu. Proběhly 2 fyzické inventury ve všech depozitářích. Dále probíhaly skartace a následná ekologická likvidace v současnosti již nepodporovaných formátů (analogových nosičů) pořízených v 80. letech, z nichž byl obsah digitalizací přepsán především do digitálního archivu, případně také na nosiče modernějšího typu. V roce 2016 tak bylo skartováno více než 12,5 tisíc analogových bet a palcových pásů. Brněnská videotéka v roce 2016 nově zaregistrovala 1 072 nosičů a naopak skartovala 64 analogových bet. Počet nových nosičů zaregistrovaných ostravskou videotékou dosáhl 2 393 ks a počet vyřazených a následně skartovaných analogových betacamů 3 090 ks. Nosiče uložené ve videotéce Praha - zleva: palcový pás, analogový Betacam, digitální Betacam, HD CAM, HD CAM SR, XD CAM, SxS karta. Další, specifickou a rozsáhlou agendou je péče o filmové nosiče, kterou zajišťuje filmotéka. Veškeré filmové materiály vyžadují velkou péči a před jakoukoliv manipulací (přepis, projekce, ) je nutno zkontrolovat mechanický stav daného nosiče: opravit - slepky, perforaci, dělení, zjistit nevykazují-li zvukové pásy již octový syndrom, negativy zabalit do archivního papíru, podle potřeby přebalit do nových krabic. Doplnit, opravit metadata v databázi. Dlouhodobým projektem filmotéky je příprava filmových pásů pro digitalizaci. Tam, kde to má smysl proběhne před digitalizací přepis do formátu HD. Pro přepis do HD Filmotéka v r. 2016 připravila nosiče pro 64 titulů. Mnoho času pracovníci filmotéky věnovali přípravě, tzv. šotů (které slouží pro rekonstrukci historických Televizních novin). Laborantky připravily v roce 2016 pro digitalizaci a pro uchování na další léta celkem 4 392 ks šotů tj. 73 050 m filmového pásu. 18/46

Filmové šoty uložené v depozitáři filmotéky před přepisem a po přepisu pro uchování na další roky. Další činností pracovníků filmotéky je kontrola magnetického, tedy zvukového záznamu. Přestože jsou filmové materiály uloženy v moderních depozitářích, je nutné stále dbát na vyhovující klima v depozitářích, jelikož předešlé špatné skladové podmínky ve všech TV studiích měly vliv na vznik octového syndromu (termín pro chemickou reakci, rozkladný proces provázený charakteristickým zápachem po octu). Pokud chceme filmy zasažené octovým syndromem zachovat pro budoucnost, je nezbytný přepis na jiné médium a následná skartace výchozího materiálu, který by mohl šířit nákazu. Pro práci s octovým syndromem je vyčleněno speciální pracoviště, aby při práci s dalšími nenapadenými tituly nedošlo k jejich nakažení. Degradace filmové podložky (stupně rozpadu filmového pásu s octovým syndromem) Mezi obsah uložený na filmových nosičích ohrožených octovým syndromem patří tituly s českým uměleckým dabingem ČST-ČT. Jedinou možností záchrany je přepis zvuku ve zvukové výrobě. Při 19/46

záchraně dabingů je však vždy nutné přepsat i obraz jako pomocný materiál pro porovnání verzí v případě dokoupení licence a následně i obrazu. V roce 2016 bylo pro přepis připraveno celkem 366 titulů. Dokumentace a metadatové popisy archivních audiovizuálních záznamů Audiovizuální záznamy jsou uloženy v archivu spolu s metadatovými popisy, které vznikaly a byly důležité jednak již při jejich výrobě a pro jejich premiérové odvysílání a jednak s metadaty, která jsou důležitá pro jejich archivaci a další užití. Pokud jsou u nové výroby dodrženy dohodnuté metodiky, pak by do archivu měl být uložen záznam vybavený kompletní sadou potřebných metadat pro jeho archivaci a další užití. Prací archivu je pak v tomto ideálním případě již jen jejich prohloubení, či úprava např. v případě následné změny metodiky. Tyto metodiky jsou však nastaveny až v posledních letech, vyvíjejí se (např. ve zpravodajství viz dále) a jsou v mnoha ohledech závislé stále na lidské pečlivosti proto je i nadále nutné zajistit kontrolní činnost archivu a řešit případné opravy. Vedle toho se v AVZ archivu rovněž nachází mnoho materiálů historických, či získaných jiným způsobem (např. Krátký film Praha), které tyto metodiky nesplňují a archiv se postupně věnuje jejich opravě a doplňování. V roce 2016 byla pražským APF doplněna dokumentace u 2 000 nezpravodajských pořadů. Pro právní a obchodní útvary pracovníci APF překontrolovali 352 pořadů. Celosvětovým trendem je odklon od specializace na manuální dokumentaci k vysoce kvalifikované správě dat. Metodika, kdy je využíváno dat, která vznikají již při výrobě, také k popisu a archivaci, vede logicky k efektivnější práci. V duchu této myšlenky došlo v průběhu roku 2016 ke změně v postupech dokumentace zpravodajských pořadů a mezi APF, RZ a RS k reorganizaci. Důsledkem byl zánik pražského oddělení ADZ (Archiv dokumentace zpravodajství) a naopak vznik oddělení RAZ a RAS (Redakce archivu zpravodajství / sportu) a rozdělení agend. Nová oddělení jsou začleněna přímo pod Redakcí zpravodajství a Redakcí sportu, tedy přímo v místě vzniku materiálu, který má být následně archivován a převzala zodpovědnost za zajištění metadat a výběr materiálů pro dlouhodobé uložení. Tuto činnost provádí dle priorit tvůrce obsahu (redakcí), avšak samozřejmě i se zohledněním podmínek a metodik archivace, které stanovily APF. Výrazným přínosem je zlepšení komunikace uvnitř redakcí a mezi archivem a redakcí, sdílení potřeb a aplikace vzájemně odsouhlasených postupů. Snahou je využívat data, která primárně vznikají na straně výroby (redaktorů), nová oddělení pak tato data prohlubuji a předávají do digitálního archivu DAR. Role APF je v tomto případě kontrolní a schvalovací. Další činnosti spojené se správou archivu AVZ APF zajišťuje v rámci tzv. druhé výroby dodatečné opatření vybraných pořadů skrytými titulky, audio popisy a verzí tlumočenou do znakové řeči tak, aby ČT plnila zadání Zákona o České televizi, ve kterém je stanoveno procento pořadů, jež ve vysílání musejí být touto doplňkovou službou pro 20/46

handicapované opatřeny. Každá novela zákona tak přináší nové povinnosti, jichž se u reprízovaných pořadů logicky ujímá právě APF. Na základě požadavků Programu v roce 2016 opatřil Archiv prostřednictvím pracovníků Videotéky pro účely reprízového vysílání 157 pořadů skrytými titulky (ST) a 261 pořadů popisem pro neslyšící (AD). Dalším případem tzv. druhé výroby je opatřování vybraných archivních pořadů verzí v HD rozlišení, což ČT sice žádný zákon neukládá, ale vzhledem k technologickým možnostem a celosvětovému trendu přinášet archivní pořady v co nejlepší kvalitě tak APF ve spolupráci s Technikou činí v míře, kterou technologické kapacity umožňují. Do HD bylo na základě požadavku Programu a obchodního oddělení Telexport převedeno v roce 2016 celkem 64 pořadů. Jedná se o výsledek úzké spolupráce několika oddělení APF (Filmotéky, Videotéky, Správy programových fondů) a Techniky. Na obrazovky se tak v témže roce v HD verzi objevil nejen třiatřicetidílný seriál Pan Tau ze 70. let 20. století, ale i zrekonstruovaná verze Shakespearovských monologů z roku 1964, uvedená k 400. výročí dramatikova úmrtí. Zvláštním případem je archiv Krátkého filmu Praha (KFP), kde si ČT smluvně zajistila nevýhradní užívání téměř celého rozsáhlého kontentu. Pro splnění nároků na vysílání musí APF i u těchto záznamů zajistit kvalitu a o kontent pečovat. Archiv kromě vysílání jeho užití propagoval i ve výrobě, a tak bylo možné v roce 2016 sledovat výrazný nárůst požadavků různých profesních skupin na zpřístupnění pořadů Krátkého filmu. Část archivu KFP již v ČT z dřívějších dob existovala, v roce 2016 bylo navíc přivezeno 283 pořadů na filmech 35mm (celková stopáž 55 h 45 m), 40 analogových či digitálních kazet, 16 digitálních souborů v HD. 3.1.2 Digitalizace audiovizuálního fondu Jak již bylo uvedeno výše, některé nové audiovizuální materiály jsou k archivaci předávány již v digitální souborové podobě (born digital) a to v závislosti na výrobních postupech bud bez využití nosiče (většina zpravodajské výroby přímo z produkčního úložiště) nebo na moderním nosiči, ze kterého jsou pak kopírováním uloženy do digitálního archivu přes ingestové pracoviště archivu. Stále však vznikají nosiče, jejichž obsah musí být do digitálního archivu teprve digitalizován (vytvořena digitalizovaná kopie digitalizát) stejně jako historický archivní materiál ČT nebo materiál, který televize získala na základě smluvní spolupráce (např. Krátký film Praha). V archivu ČT se tak stále nachází mnoho materiálů, které musí projít standardním digitalizačním procesem nebo alespoň kopírováním do digitálního archivu z nosiče. Digitalizační fronty sestavuje APF dle stanovených priorit. Ty jsou určovány kombinací potřeb vysílání (reprízy archivních pořadů), výroby (užití archivních materiálů do nových pořadů), prodeje a samozřejmě potřebami archivu s ohledem na ochranu ohroženého materiálu (tedy typ nosiče, na němž je uložen a hrozící poškození nosiče či hrozící problém s technologií pro jeho čtení). Organizaci a řízení digitalizace dále ovlivňuje podoba digitalizačního procesu, resp. náročnost zpracování AVZ před jeho samotnou digitalizací a výsledným uložením v digitálním archivu (tedy sled zapojení 21/46

různých pracovišť a profesí). To je závislé na typu nosiče a stavu materiálu nikoli jen technickém, ale i dramaturgickém. Např. rekonstrukčním pracovištěm APF, kde je před digitalizací starším archivním pořadům věnována větší odborná péče (spočívající např. v řešení výpadků obrazu i zvuku, dodělávání či oprava titulků apod.), prošlo v roce 2016 celkem 113 pořadů, z nichž 43 bylo následně odvysíláno a navíc odvysíláno 24 samostatných bakalářských povídek. Do digitálního archivu jsou od roku 2010 ukládány všechny audiovizuální záznamy zpravodajství, které jsou vyráběné v digitálním produkčním prostředí z větší části již bez nosičů. Od roku 2010 do DAPF a od listopadu 2016 tuto roli převzal nový digitální archiv DAR. Standardní digitalizace z nosičů do digitálního archivu DAPF běží od roku 2013. Prostřednictvím digitalizace do úložiště archivu ukládány digitalizované kopie záznamů, které byly dříve vyrobeny nebo jsou dosud vyráběny na nosiče. Tato digitalizace probíhala i dle archivem nastavených front až do poloviny roku 2016 na 14 digitalizačních pracovištích (10 pracovišť v Praze a po 2 pracovištích v Brně a Ostravě) a s využitím volných kapacit jiných pracovišť ČT v tempu 400 hodin audiovizuálních materiálů týdně. Od poloviny roku došlo k utlumení digitalizace z důvodu přechodu na novou technologii digitální archivace v ČT a nenavyšování obsahu v původním archivu, ze kterého je nutné přemigrovat (přesunout) veškeré již uložené záznamy do nového archivu, zajistit bezproblémový souběh a přechod na nové pracovní postupy. Digitalizace dle původních postupů byla ve druhé polovině roku prováděna pouze v nutných případech zejména pro potřeby výroby a vysílání, nebo jako pomocná či záložní pro výsledné uložení v DAR. Přednost má již ukládání záznamů do DAR, které bylo zprovozněno pro datové nosiče koncem roku 2016 a pro ostatní nosiče se plánuje dokončení nástrojů v roce 2017. 22/46

Digitalizace AVZ všech pořadů a hrubých (pracovních) záznamů RZ, RP a RS k 31. 12. 2016: Rok výroby Počet pořadů a prac. materiálů (HM) V obou digitálních archivech Rok výroby Počet pořadů a prac. materiálů (HM) V obou digitálníc h archivech 1953 24 10 1985 2 429 2 038 1954 35 14 1986 2 415 1 999 1955 56 40 1987 2 760 2 422 1956 100 59 1988 3 034 2 693 1957 113 39 1989 3 005 2 636 1958 119 40 1990 3 601 3 306 1959 143 50 1991 3 049 2 899 1960 319 131 1992 3 723 3 449 1961 508 417 1993 4 056 3 362 1962 580 420 1994 4 611 3 363 1963 620 428 1995 4 386 3 390 1964 810 543 1996 4 466 3 188 1965 697 189 1997 4 994 3 696 1966 541 267 1998 5 281 3 891 1967 817 425 1999 5 788 4 274 1968 1 333 653 2000 6 153 4 257 1969 1 077 864 2001 6 225 4 361 1970 1 038 495 2002 5 693 3 937 1971 1 478 636 2003 6 441 4 499 1972 1 656 669 2004 5 802 3 764 1973 1 114 553 2005 5 793 3 746 1974 1 307 782 2006 8 229 3 558 1975 1 220 577 2007 5 911 3 401 1976 1 225 619 2008 9 496 3 703 1977 1 317 743 2009 8 876 3 285 1978 1 404 777 2010 14 553 12 463 1979 1 141 705 2011 14 860 14 211 1980 1 802 1 348 2012 19 988 14 736 1981 1 928 1 491 2013 23 079 16 888 1982 2 070 1 697 2014 22 948 16 719 1983 2 263 1 925 2015 23 617 17 696 1984 2 351 2 052 2016 21 778 20 214 31 206 19 658 298 246 217 702 Pozn.: V průběhu roku 2016 došlo ke změně evidence hrubých materiálů, jsou nyní započítány do statistik pod jednotlivé roky. Z toho důvodu došlo k nárůstu ve sloupci zdigitalizováno. V tabulce jsou uvedeny pořady a hrubé materiály, u kterých je určen jejich rok výroby nebo ho archiv dohledal a následně z něj odvodil Identifikační číslo. Existují však pořady, kde rok výroby nebylo možné dohledat, a hrubé materiály, které jsou např. tematickým sestřihem událostí z různých let. Tyto záznamy potom mají umělá 23/46

identifikační čísla. Péče je jim poskytována stejná jako ostatním, čili jsou také součástí digitalizačních front. Pořadů s neurčeným rokem výroby je 1 898, zdigitalizováno 404. Sestřihů zpravodajských materiálů bez jednoznačného roku výroby je 49 376, zdigitalizováno ke 31.12.2016 je 1 244. Obdobných sestřihů sportovních je 3 498 a digitálních je 2 006. 3.1.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu V roce 2016 probíhaly intenzivní práce na budování nového digitálního audiovizuálního archivu ČT - DAR, který nahradí dnes již technicky a procesně zastaralý DAPF. S přechodem na nové řešení se muselo řešit mnoho nejen technických či technologických otázek a problémů, ale také organizačních a procesních. Zásadním a nejnáročnějším úkolem roku 2016 z hlediska rozvoje AVZ archivu byla příprava, otestování a zavedení nových postupů archivace audiovizuálních materiálů ve zpravodajství. Přechod na tyto postupy byl přímo navázán na implementaci nového zpravodajského produkčního prostředí (SONAPS), která probíhala postupně ve všech studiích právě v loňském roce. Současné spuštění výroby zpravodajství v novém systému SONAPS spolu s archivací podle nových postupů v novém digitálním archivu DAR proběhlo v roce 2016 nejdříve v srpnu v Ostravě, poté v září v Brně a nakonec v listopadu 2016 v Praze. Hlavními změnami, které tento nový systém přinesl je evidence všech nových audiovizuálních archivních materiálů v jednom systému (Provys) a ukládání jejich digitálních nebo digitalizovaných záznamů již jen do nového archivu DAR (případně ještě v kopii či originále na nosiči). Dokumentace a výběry materiálů pro archivaci již probíhají dle dohodnutých pravidel v nových odděleních RAZ a RAS (nikoli až v APF) a jsou navázány úzce na výrobu zpravodajství, která je následně i jejich hlavním uživatelem. K dlouhodobému uložení jsou určeny odvysílané zpravodajské pořady. Z nich jsou následně vybírány archiválie zařazené do národního archivního dědictví (podléhající péči stanovené legislativou). Závazným dokumentem, který zahrnuje všechny zpravodajstvím vyráběné pořady a parametry jejich archivace z technického i popisného hlediska, dojednaným mezi APF a redakcí zpravodajství a zohledňujícím jejich oboustranné potřeby, je tzv. Mapa pořadů. Část metadat k pořadům vzniká již v redakčním, resp. produkčním systému a tato metadata jsou využívána novým specializovaným oddělením dokumentace zpravodajství jako základ finálního popisu. Druhým typem materiálu určeným k dlouhodobému uložení a k výběru archiválií jsou hrubé-pracovní materiály, které vznikají pro výrobu zpravodajských pořadů. Archivován je již jen jejich výběr, který včetně následné dokumentace metadaty zajišťuje nové oddělení RAZ. Do archivu je ukládán i speciální kontent potřebný pro zpravodajskou výrobu vysílací příspěvky a zahraniční výměny. Tento kontent prochází výběrem tak, aby byl do archivu zasílán pouze ten, který má potenciál budoucího užití. APF uložení v archivu technicky umožňuje, avšak archivně jej nespravuje, pouze jej dohleduje z hlediska nastavených metodik. Příspěvky jsou součástí odvysílaných pořadů, archivují se však v podobě bez grafiky a titulků, vhodné pro využívání v budoucí zpravodajské výrobě. Zahraniční výměny jsou záznamy získané výměnou ze zahraničních agentur na základě smluvního zajištění. 24/46

Pro zajištění práce redaktorů, které spočívají zejména v základních operacích spočívajících v jednodušším vyhledávání a exportu požadovaného kontentu, pro něž je hlavní databázový systém Provys z hlediska jeho komplexnosti příliš složitým nástrojem, byla vyvinuta zcela nová webová aplikace. Ta pracuje s informacemi a funkcemi, které Provys obsahuje způsobem, který je pro běžné uživatele jednodušší a srozumitelnější. Vývoj probíhal na půdě ČT ve spolupráci s redakcí, archivem. V současné době je aplikace s úspěchem využívána a její vývoj pokračuje v desktopovou verzi, která v budoucnu nabídne jeho uživatelům větší komfort. Ukázka nové webové aplikace Nové postupy archivace zatím nebyly zavedeny v Redakci publicistiky a Redakci sportu (nezpravodajské části). Tyto redakce by měly do nového produkčního prostředí SONAPS a nového systému archivace DAR přejít až v roce 2018. Přípravy změn postupů ve výrobě a následné archivaci záznamů již však byly zahájeny a musí probíhat již v roce 2017. Vedle těchto činností bude v roce 2017 v novém digitálním archivu DAR probíhat další vývoj zejména v těchto oblastech: Zajištění monitoringu vysílání a metodika jeho archivace. Vybudování nové technologie pro pracoviště zajišťující standardní digitalizaci. Spolu s implementací této technologie bude řešena i změna jejich organizace. Plnění nového archivu z datových nosičů (kopírování datového souboru) bylo zprovozněno již koncem roku 2015 v Praze a polovině roku 2016 i v Brně a Ostravě. Tento způsob byl využíván jak pro materiály, které v této podobě primárně vznikaly, tak pro materiály, které byly takto přepsány z jiných nosičů. V roce 2016 se podařilo tímto způsobem douložit do nového digitálního archivu 6 282 záznamů. 25/46

Umožnění nasazení pořadů do vysílání. Implementace nových exportních funkcí přímo do systému Provys. Dalším náročným úkolem, který je nutné řešit v souvislosti s probíhajícím přechodem na nový digitální archiv, je souběh obou technologií a přesun (migrace) digitálních materiálů a jejich metadat uložených v končícím digitálním archivu do nového. Migrace probíhá průběžně na základě připravených migračních front a musí být technicky regulována s ohledem na vytížení obou systémů aktuální výrobou, prováděnými zásahy do technologií s ohledem na jejich další vývoj (odstávky) a s ohledem na řešení chyb, které odhalí nastavené kontroly. Migrační fronty připravuje a priority migrace určuje APF (oddělení Správa programových fondů) v součinnosti s novými odděleními RAZ a RAS, televizními studii Brno a Ostrava a útvarem IT, který migraci zastřešuje technicky. Stav migrace ke konci roku 2016: Archivní pořady (nezpravodajské pořady) jsou migrovány od nejstarších, od roku 1953. Koncem roku 2016 migroval rok 1983. U novodobé zpravodajské tvorby a sportovního zpravodajství byl zvolen jiný postup. Z důvodů častého využívání nejnovější odvysílané tvorby byla zvolena migrace od nejnovějších záznamů zpětně. Druhým kritériem byla preference důležitosti zpravodajské relace Události, Branky body vteřiny atd. Hlavní zpravodajské relace jsou kompletně migrované. U sportovních zpravodajských pořadů je dokončena migrace Branek bodů vteřin od poloviny roku 1981 do poloviny 2001. Novější BBV a Sportovní zprávy na migraci čekají. Migrace pokračuje i v roce 2017. Další objem materiálů, který na migraci teprve čeká, jsou pracovní materiály zejména zpravodajské a sportovní příspěvky, sestřihy pracovních-hrubých materiálů a zahraniční výměny. 3.1.4 Využívání audiovizuálního fondu Audiovizuální záznamy uložené v České televizi jsou ze samotné podstaty fungování televize jejím stěžejním bohatstvím. Jsou ve velké míře znovu využívány jak pro vysílání (živé i internetové), tak pro výrobu nových pořadů. Archivní pořady nebo jejich části jsou také obchodním artiklem. Licence jsou prodávány jiným vysílatelům či výrobcům audiovizuálního obsahu. V roce 2016 bylo APF Praha reprízováno celkem 6 159 pořadů, redakce zpravodajství přihlašovala 11 archivních pořadů. Studio Brno reprízovalo celkem 2 340 archivních pořadů a studio Ostrava 2 167 pořadů. Telexport ČT v roce 2016 poskytl za úplatu licenci k užití 748 archivních pořadů nebo jejich částí například pro účely televizního vysílání, provozování ze záznamu v rámci kin, výstav či vzdělávacích programů, rozmnožováním na nosičích a další způsoby užití v ČR i zahraničí. 26/46

Vedle toho v roce 2016 archiv započal s vlastním výběrem pro publikování historických záznamů publicistiky na webu. Na web ČT (ivysílání) bylo pod záložku Z archivu vloženo 116 videí. Nejpřehrávanějším videem se stala Beseda o Mnichovské dohodě z roku 1967 (od 15. 9. do 27. 12. 2016 mělo 4 739 přehrání). Užití na internetu má někdy jinou dramaturgickou logiku než užití tradičním vysíláním. Historické zpravodajské a publicistické záznamy (na které se naváží autorská práva) lze operativně zpřístupnit právě v souvislosti s určitými výročími. V roce 2017 chceme s Novými médii připravit Osmičková výročí a vyladit viditelnost a propagování těchto historických záznamů na webu. ivysílání ČT záložka Z archivu Již v předchozích letech připravil APF možnosti širokého zpřístupňování archivů, jak interním spolupracovníkům uvnitř ČT, tak i externím badatelům. Jedná se o prezenční zpřístupňování v mediálních badatelnách/přípravnách dat. V procesu televizní výroby tyto badatelny sloučily do jednoho úkonu několik dřívějších kroků: rešerše, následné prohlížení záznamů (videí) a výběr konkrétních záběrů do střihové soupisky následně exportované APF do cílových destinací postprodukčního prostředí. Pravidla exportů z digitalizovaného archivu jsou sepsána do propracované a závazné metodiky. Badatelny/přípravny dat jsou vybaveny technologií umožňující badatelům a tvůrcům zkoumat audiovizuální sbírky ve správě APF. Primárně se jedná o digitální záznamy, či zdigitalizované kopie fyzických nosičů. Vzhledem k současné existenci dvou digitálních archivů je badatelům umožněn náhled do obou systémů pomocí webové aplikace Ardome (DAPF), resp. programu Provys (DAR). 27/46

Dále je v mediální badatelně umožněn náhled i na pracovní kopie na analogových kazetách i nosičích typu DVD a VHS. Využití badatelny v roce 2016: 2016 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkem: Interní badatelé 39 52 41 74 59 48 27 44 65 57 65 41 612 Externí badatelé 26 40 36 33 26 26 24 37 22 27 29 26 352 Celkem 65 92 77 107 85 74 51 81 87 84 94 67 964 Od roku 2015 konstatujeme nárůst o 170 klientů a tendence je stále růstová. 3.2 Zvukový fond Vedle běžných činností spojených s péčí o fotografický fond bylo prioritním úkolem pro rok 2016 pokračovat v digitalizaci matric z výroby ČST a ČT. Ke konci roku 2016 bylo digitalizováno 81 % pražských, 21 % brněnských a 24 % ostravských matric. Koncem roku byla zahájena analýza procesů zpracování a práce se zvukovým fondem v digitálním prostředí, která bude v budoucnosti základem pro přípravu zadání na nové řešení digitálního zvukového archivu (nástupce nynějšího digitálního zvukového archivu). 3.2.1 Správa zvukového fondu Základní činností fonotéky je zajištění odborné péče o archivní zvukový fond ČT a poskytování podpory při jeho dalším užití jako je např. spolupráce při rešerších a výběru snímků pro ozvučování pořadů ČT, při komerčním využití zvukových snímků a provádění kontrol údajů reprízovaných pořadů APF pro hlášení použité hudby, které odesílá Odd. pro kolektivní správu ČT na OSA a INTERGRAM. V průběhu roku 2016 pracovníci fonoték zkontrolovali a případně doplňovali údaje u stovek pořadů měsíčně. V současné době je hlavním cílem zajištění probíhající digitalizace zvukového fondu (viz. další kapitolu). V rámci digitalizace zvukového fondu se provádí i celková kontrola stavu metadat zvukových nosičů včetně kontroly obsahu zvukových záznamů a zároveň se posuzuje i technická kvalita záznamů. U magnetofonových pásů se vyměňují nebo dolepují poškozené rozdělovací blanky, mění se starší kovové středovky, popisky apod. Tímto procesem prošlo v roce 2016 skoro 5 000 zvukových pásků. V roce 2016 přibylo do zvukového fondu České televize celkem 480 nahrávek, z tohoto počtu je 330 nahrávek na nových matricích. Nově vyrobené zvukové snímky jsou souběžně uloženy jak do digitálního archivu, tak na nosič. 28/46

3.2.2 Digitalizace zvukového fondu Systematická digitalizace zvukového fondu probíhá ve spolupráci se zvukovou technikou od roku 2013. V Praze na dvou digitalizačních pracovištích (od r. 2013) a po jednom pracovišti v Brně (od r. 2014) a Ostravě (od r. 2013). Digitalizované záznamy včetně metadat jsou ukládány v centrálním digitálním archivu (audioserveru) v Praze, do kterého mají přístup pracovníci fonotéky a zvukové techniky. Jejich prostřednictvím je pak zajištěn přístup k vyhledávání údajů a poslechu vybraných digitalizovaných snímků i pracovníkům programových útvarů, případně interním a externím badatelů. Zvuk je ukládán na disková pole do souborů WAV (Waveform audio file format) ve formátu PCM s rozlišením 24 bitů a vzorkovací frekvencí 48 khz, záznamy audioserveru jsou zálohovány na páskovém úložišti a v případě výpadku je možné obsah ze záloh obnovit. Metadata jsou evidována jak v databázi spojené s audiserverem (digimedia), tak v centrálním systému Provys. Ukázka evidence metadat v databázi Digimedia Digitalizace probíhá víceméně podle plánovaných ukazatelů, jen občas dochází časovým skluzům z technologických a personálních důvodů na zvukových pracovištích (např. z důvodu pravidelné provozně-technické údržby pracovišť, prioritnějšímu vyřizování objednávek přepisů pro obchodní a výrobní účely, nutnosti personálního posílení jiných pracovišť výroby). 29/46

Technické zázemí digitalizačního pracoviště ve zvukové výrobě ČT Praha Přednostně se digitalizují unikátní nahrávky - matrice (druh nosiče M, BT, BST, BR, OS4), což jsou originální snímky z výroby ČT a snímky trvalé archivní hodnoty (druh nosiče T) - převzaté od Českého rozhlasu, Supraphonu, Pantonu, snímky darované apod. Statistika jejich digitalizace je zachycena v tabulce: TS druh nosiče celk. nosičů r. 2016 digit. celkem digit. % digit. Praha M 8 680 1 200 7 020 81 Praha T 22 185 2 530 6 036 11 Ostrava OS4 2 900 215 710 25 Brno BT,BST,BR 6 300 517 1 682 27 Celkový pohled na digitalizaci zvukového archivu a objem digitálního archivu: TS počet nosičů počet nahrávek hodin záznamu GB Praha 13 056 131 084 3 471 4 006 Ostrava 701 4907 263 214 Brno 1 682 9 233 500 490 3.2.3 Technologický rozvoj zvukového archivu Vedle samotné digitalizace zvukových snímků uložených na nosičích je dalším cílem digitalizace zrušení fyzických výpůjček zvukových nosičů a převedení všech pracovních postupů do digitálního prostředí (příjem nahrávek, vyhledávání a výpůjčky/exporty kopií nahrávek). 30/46

V současné době je pro digitální zvukový archiv používán systém Digimedia, vytvořený původně pro podporu zvukové výroby nikoliv pro potřeby archivace. Licenci před patnácti lety zakoupila ČT od firmy Studer na neomezenou dobu, lze ji tedy stále používat. Systém je však již zastaralý a vzhledem ke skutečnosti, že firma již zanikla, je nutné jej v dohledné době nahradit jiným. Jako vhodné řešení, nejen z hlediska nákladů, je zvažováno využití technologie a funkcí integrovaného systému PROVYS a DAR, který nyní slouží pro archivaci audiovizuálních záznamů. Provys navíc již v současné době slouží pro evidenci zvukových nosičů a obsahuje metadata o zvukových nahrávkách včetně digitálních. Analýza procesů, které musí být zajištěny při správě a práci s digitálním zvukovým fondem bude probíhat v roce 2017. Její výsledky pak budou sloužit pro vytvoření zadání nového řešení digitálního zvukového archivu, který plánujeme realizovat nejpozději v roce 2019. 3.2.4 Využívání zvukového fondu Zvukový fond ČT je využíván převážně pro potřeby ozvučování nově vyráběných pořadů ČT. Dále jsou zvukové záznamy uložené v archivu využívány pro komerční činnosti Telexportu a Produkčních služeb. Fonotéka podle objednávek těchto útvarů zajišťuje rešerše a kontrolu snímků před jejich přepisem na pracovištích zvukové techniky. V roce 2016 byly ze zvukového archivu přepsány např. snímky s nahrávkami L. Hermanové, H. Hegerové, A. Gondolána, M. Tučného, M. a T. Elefteriadu, Orch. K. Vlacha, M. Kubišové, písničky z pořadů Hodiny zpěvu a další nahrávky. Fonotéky zajišťují také rešerše snímků pro potřeby programových útvarů, interních a externích badatelů. Fonotéka Praha každoročně spolupracuje s redaktory dětského webového portálu při výběru hudby pro velikonoční a vánoční interaktivní kalendáře ČT. V rámci spolupráce s Moravskou zemskou knihovnou v Brně na tvorbě obsahu Virtuální národní fonotéky (veřejně přístupné databáze zvukových záznamů, na níž se podílejí knihovny, muzea a instituce, v jejichž archivech jsou takové záznamy uloženy) započaté v roce 2015 byla v roce 2016 dokončena jednání o výměně metadat a byla předána jejich 1. část ke zveřejnění. 3.3 Fond fotografií Kromě standardních činností spojených s péčí o fotografický fond byly stanoveny pro rok 2016 následující cíle: 1. Ve fototéce APF Praha zdigitalizovat (včetně provedení grafických úprav a doplnění metadat) nejméně 10 000 fotonegativů. Úkol vytyčený pro dlouhodobou digitalizaci se podařilo naplnit. Povedlo se i uspokojit rostoucí poptávku po digitalizaci pro aktuální potřeby ČT (tzv. ad hoc, na vyžádání). Vzhledem k novým činnostem spojeným s registrem smluv, které začalo zajišťovat digitalizační pracoviště, muselo být po pořízení dalších 1 315 digitalizátů z kapacitních důvodů pozastaveno skenování fotografií na papírové podložce. 31/46

2. Převzít fotografický fond TS Ostrava, který byl dosud ve správě ostravského tiskového oddělení, do správy APF Ostrava. K převzetí fondu došlo ve druhé polovině roku, dále viz kapitolu 3.3.1. 3. Zajistit přípravu a stěhování brněnského fondu fotografií do prostor nového studia a dokončit převoz negativů do fototéky Praha. Během druhé poloviny roku 2016 začal být ve fototéce APF Praha využíván software abemeda, který pracovníkům APF umožňuje hledat v metadatech napříč celým fondem digitálních fotografií. Během roku 2017 předpokládáme jeho využití pro zpřístupnění vyhledávání ve fotkách pro celou Českou televizi. 3.3.1 Správa fondu fotografií Z oddělení Fotoservisu bylo během roku 2016 do fototéky APF Praha převzato 30 přejímek (celkem 54 017 fotografií jak ve formátu JPEG, tak ve formátu digitálního negativu, o celkovém objemu 2,287 TB. Byla zahájena kontrola a oprava metadat u již existujících digitálních fotografií. Pokračovalo postupné přebírání brněnských fotonegativů, které jsou nyní uloženy v chlazeném depozitáři v pražské fototéce. Fotografie a fotonegativy v TS Ostrava byly během roku 2016 převzaty převážně z oddělení PR do správy APF Ostrava a přestěhovány do samostatné místnosti ve správě archivu. Byla zahájena jejich inventarizace, která bude pokračovat v následujícím období v závislosti na personálních možnostech studia. Brněnská fototéka byla stejně jako ostatní fondy přestěhována do nových prostor televizního studia Brno. Byla zpracována archivní pomůcka ve formátu Excel, popisující metadata 2 296 složek s celkem 38 188 archivními fotografiemi na papírové podložce a dále 7 137 fotografiemi nezařazenými do složek. Dále byl zpracován soupis k 5 627 fotonegativům, obsahujícím 29 188 záběrů. Fotonegativy včetně soupisu byly kompletně převezeny k uskladnění ve chlazených depozitářích fototéky v Praze. V současné době brněnská fototéka zpracovává nálezy (po stěhování), které postupně předávají do archivu dramaturgové a produkční. Tyto negativy budou rovněž předávány do Prahy. Fond fotografických pozitivů je po stěhování do nového sídla studia uložen v krabicích ve spisovém archivu. Uspořádán podle signatur bude do pořadačů po dokončení nového depozitáře, jehož stavba je naplánována na druhé pololetí roku 2017. 3.3.2 Digitalizace fondu fotografií Pokud jde o fotonegativy a diapozitivy ve správě fototéky APF Praha, zatím je zdigitalizováno cca 15 % celkového rozsahu fondu. Počet analogových předloh však dále roste s postupným převzetím fotonegativů z APF Brno. V tuto chvíli se pracovníci fototéky více než na zrychlení tempa digitalizace soustředí na kontrolu metadat podle zásad jednotného popisu a na zpřístupnění digitálních fotografií pro účely ČT. U fotografií na papírové podložce nelze uvést přesnější množstevní údaje o stavu 32/46

digitalizace, protože není možné určit celkový počet unikátních analogových předloh (nejsou uloženy a evidovány samostatně, jsou součástí jiných spisů, mohou být shodné s fotonegativy, nepatří televizi). Ve fototéce APF Praha bylo během roku 2016 v rámci plánované digitalizace naskenováno přes 10 236 fotonegativů (413 fotosetů) a 1 315 fotografií na papírové podložce. Fotonegativy jsou ve vysokém rozlišení skenovány na skeneru Hasselblad Flextight X5 (do formátu digitálního negativu 3F) a na skeneru Epson V850 (do TIFFu), přičemž v obou případech je vyhotovena kvalitní kopie ve formátu JPEG, často s provedením retuše a vždy s vložením metadat v programech Adobe Photoshop a Bridge. Fotografie na papírové podložce jsou digitalizovány na skeneru Canon CanoScan 9000F do PNG s metadaty opatřenou kopií ve formátu JPEG. Pracoviště pro digitalizaci fotonegativů ve fototéce Praha V Ostravě se začalo s digitalizací fotonegativů externím dodavatelem ještě v době, kdy byly spravovány PR oddělením. Takto bylo digitalizováno cca 20 % fotonegativů. Po převzetí fotonegativů do nově vzniklého ostravského fondu fotografií koncem roku 2016 navázalo na digitalizaci nově zřízené samostatné pracoviště v rámci ostravského archivu. Na tomto pracovišti je digitalizace již prováděna v souladu se stanovenou metodikou a v roce 2017 podle ní začne vytvářet také popisná metadata. Nad dříve digitalizovanými fotografiemi bude v budoucnu provedena kontrola, zda jsou 33/46

s touto metodikou v souladu. Převzaté fotografie na papírové podložce nejsou zatím zpracovány ani digitalizovány z kapacitních a personálních důvodů. V APF Brno bylo zahájeno skenování fotografií na papírové podložce na počátku roku 2016. Digitalizace probíhá na skeneru Fujitsu fi-5220c do PNG, souběžně s postupem digitalizace je doplňována soupiska s metadaty. V roce 2016 bylo naskenováno 565 složek s celkem 10 241 fotografiemi. TS Brno používalo odlišnou metodiku digitalizace a popisu fotografií než APF Praha. Během roku 2016 byly zahájeny první kroky ke sjednocení popisných metadat. Brněnské negativy, které byly převezeny k uskladnění ve fototéce APF Praha, budou v budoucnu digitalizovány v Praze. 3.3.3 Technologický rozvoj archivu fotografií Většina fotografií z doby přibližně do roku 2000 je zatím v analogové podobě. V digitalizovaných a digitálně vzniklých fotografiích, které jsou uloženy na síťovém úložišti, zatím mohli vyhledávat pouze archiváři. Dlouhodobým cílem je, vedle zajištění pokračující digitalizace dle jednotných metodik ve všech studiích, vybudování celotelevizního systému pro správu všech digitálních fotografií uložených v ČT, který umožní uložení a dokumentaci fotografií a řízení uživatelských přístupů k nim. Systém musí disponovat nástroji pro ochranu té části fotografického kontentu, která byla vybrána k trvalému uložení a zaevidována do Národního archivního dědictví. Ve spolupráci s dalšími součástmi byly zpracovány podklady pro zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na Content Management System pro fototéku. Protože výběr a implementace nového systému je ještě dlouhodobou otázkou, začíná nyní pražská fototéka využívat software abemeda, který umožňuje spravovat uživatelský přístup ke katalogům obsahujícím metadata a náhledy fotografií odděleně od přístupu k samotným fotografiím. Pracovníci součástí ČT tak už během roku 2017 získají možnost vyhledávat v podstatné části archivních fotografií. Cílem je, aby tento software používaly všechny tři fonotéky. Před vložením fotografií do knihoven a od nich odvozených katalogů v abemedě je ale třeba (v dílčích fondech jednotlivých studí) provést kontrolu metadat a jejich sjednocení se standardem popisu. Pro fototéku Ostrava, která byla převzata do správy APF teprve nedávno, je vedle výše uvedeného cílem zajistit nové úložiště a zrychlit proces digitalizace. Ostravský archiv fotonegativů není zatím uskladněn v optimálních mikroklimatických podmínkách. Předpokládá se, že už digitalizované fotonegativy budou po jejich digitalizaci postupně předávány do chlazeného depozitáře v APF Praha, stejně jako jsou uloženy fotonegativy TS Brno. 3.3.4 Využívání fondu fotografií Digitalizované i digitálně pořízené fotografie ve správě fototéky APF Praha užívá řada součástí ČT, především Marketing (jeho součástí je Fotoservis ČT, který poskytuje zejména fotografie z natáčení tisku také k propagaci pořadů), Telexport, Edice ČT, Nová média a jednotlivé produkce. Během roku 34/46

2016 bylo vyřízeno 162 písemných požadavků na rešerše různého rozsahu. Archiválie evidované ve fotografickém fondu byly předkládány k nahlížení během celkem čtrnácti návštěv externích badatelů. V TS Ostrava jsou fotografie využívány hlavně v oddělení PR pro přípravu upoutávek na pořady v tisku, internetu, tvorbu výstav a pořádání festivalů. V roce 2016 bylo využito asi 1 000 fotografií, velká část z nich na výstavě k šedesáti letům TS Ostrava. V APF Brno byl fond fotografií v roce 2016 využit primárně k výstavě k 55. výročí vzniku brněnského televizního studia 3.4 Spisový fond Vedle běžných činností spojených s péčí o spisový fond a metodickým dohledem nad spisovou službou byly stanoveny pro rok 2016 tyto základní cíle: 1. Při zajištění běžného provozu (tj. digitalizace desetitisíců stran výrobních složek, scénářů, osobních spisů a mnoha dalších písemností pro aktuální požadavky součástí ČT a zajištění skenování doručených dokumentů a smluv) zajistit také plánovanou digitalizaci rozsáhlejších archivních souborů (zejména kartoték). Celkem bylo naskenováno přes 300 000 stran různého formátu. Vedle písemností digitalizovaných pro zvýšené provozní požadavky šlo i o rozsáhlé vyhledávací pomůcky (lístkové katalogy). Podrobněji viz kapitolu 3.3.2 2. Dokončit inventarizaci a přemanipulaci písemností, které byly přijaty do spisového archivu před rokem 2013 a u nichž neprobíhalo řádné skartační řízení. Tento úkol se podařilo ke konci roku 2016 úspěšně dokončit, viz kapitola 3.4.1. 3. Přestěhovat brněnský spisový fond do prostor nového studia. 4. Přestěhovat již digitalizované ostravské dokumenty do depozitáře v Ostravě Radvanicích. Vedle těchto cílů spisový archiv aktivně spolupracoval s Právním útvarem a Útvarem IT na přípravě a implementaci pracovních postupů pro zveřejňování smluv v Registru smluv, v jehož rámci Spisový archiv - Skenovací a dokumentační oddělení začalo od poloviny roku 2016 nově odpovídat v tomto procesu za digitalizaci, zpracování (znečitelnění) a zveřejnění smluv v Registru smluv. 3.4.1 Správa spisového fondu Během roku 2016 bylo od různých útvarů (původců) v ČT Praha převzato celkem 92 analogových přejímek písemností a dvě přejímky v digitální podobě. Byla dokončena inventarizace přejímek z období 2006 až 2013, v rámci které byly přemanipulovány písemnosti z balíků do celkem 5 609 kartonů. 187 kartonů bylo nově zdokumentováno. Přírůstek archivního fondu v ČT Praha činil v roce 2016 celkem 773,6 běžných metrů. Šlo o mimořádný nárůst, kterým bylo vyřešeno dědictví z minulosti, kdy neprobíhalo skartační řízení. Nepředpokládá se, že by se nárůst tohoto rozsahu v příštích letech opakoval. 35/46

V září 2016 byla v novém depozitáři spisového archivu instalována druhá řada posuvných regálů, čímž se úložná kapacita zvýšila o dalších 772 běžných metrů. Během dalších měsíců sem byly přesunuty inventarizované výrobní složky pořadů převzaté v letech 2008 2016. Nový depozitář spisového archivu APF Praha V APF Ostrava bylo v roce 2016 převzato 52 přejímek spisů (celkem 135 kartonů). Většinou je tvořily výrobní složky pořadů. Z důvodů omezených velikostí depozitářů jsou spisy po digitalizaci přemisťovány do depozitáře v Ostravě Radvanicích. V APF Brno spočívala běžná péče o archiválie realizovaná v roce 2016 v dokumentování a třídění nově převzatých spisů (bylo převzato 651 analogových přejímek, z toho 644 výrobních složek pořadů). Hlavní činností pracovníků byla příprava stěhování a následného umístění fondu do prostor nového studia. V souvislosti se stěhováním převzal APF Ostrava nové položky spisového fondu, a to archivní část dokumentace spisového fondu ředitelství TS a archivní dokumentace právního oddělení. 3.4.2 Digitalizace spisového fondu Digitalizace spisů a písemných archiválií byla v oddělení Spisového archivu a fototéky ve studiu ČT Praha zahájena na začátku roku 2014. Během roku 2016 bylo naskenováno dalších více než 300 000 stran různého formátu. Dosud provedené digitální kopie spisů či digitální přejímky ve správě APF Praha dosáhly ke konci roku 2016 počtu cca 1, 3 miliónu stran různého formátu. Používány jsou skenery Fujitsu (kombinace flatbed a podavač). Digitalizáty jsou na skenovacím pracovišti ukládány ve formátu PDF/A se strojově rozpoznaným textem, který výrazně usnadňuje vyhledávání v dokumentu. Vzhledem k tomu, že další generace softwaru pro OCR velmi pravděpodobně umožní lepší vytěžení 36/46

textu (s nižší chybovostí), jsou uchovávány také bitové obrazy digitalizátů v bezeztrátovém formátu (PNG). K převodu většího množství evidenčních jednotek (například digitalizovaných kartoték) do formátu PDF/A s dávkovým OCR je využíván software ABBYY FineReader Corporate. Digitalizáty jsou ukládány na zálohované síťové úložiště s omezeným přístupem. Vzhledem k absenci specifického informačního systému pro správu těchto souborů je pro fulltextové vyhledávání využíváno rejstříků vytvořených nástrojem pro indexaci v softwaru Adobe Acrobat PRO. Díky těmto nástrojům mohou archiváři poskytnout podstatně lepší služby jak pracovníkům ostatních součástí ČT, tak externím badatelům z řad studentů a historiků. Vedle digitalizace spisů a archiválií zajišťovalo Skenovací a dokumentační oddělení, které bylo během roku 2016 součástí oddělení Spisového archivu a fototéky Praha, také digitalizaci doručených úředních analogových dokumentů do elektronické spisové služby e-spis a od července 2017 také digitalizaci, zpracování (znečitelnění) a zveřejnění smluv v Registru smluv. Ke konci roku 2016 tímto procesem zpracování prošlo a v registru bylo zveřejněno přes 1 600 smluv. Pracoviště zajišťující zpracování smluv ČT do Registru smluv V APF Ostrava pokračovala v roce 2016 digitalizace spisového fondu, která započala v roce předchozím. Ve sledovaném období bylo zdigitalizováno 1 723 výrobních složek pořadů obsahujících 189 586 stran textu. V Ostravě byla zahájena digitalizace spisů v druhé polovině roku 2015. V roce 2016 bylo naskenováno více než 180 000 stran převážně výrobních složek pořadů. Pro skenování je využíván stejný typ 37/46

skeneru jako v Praze, stejně tak se skenované dokumenty ukládají do souborů PNG. Převádění do formátu PDF/A bylo v roce 2016 prováděno z technických důvodů jen u výpůjček. V roce 2017 plánuje ostravské APF hromadně převádět všechny digitalizované dokumenty do formátu PDF/A, stejně tak je cílem vytvářet rejstříky v ADOBE Acrobat PRO jako v Praze, ve snaze o sjednocení postupů. Digitalizace spisů a písemných archiválií byla ve studiu ČT Brno zahájena na začátku roku 2014. Během roku 2016 bylo naskenováno dalších 195 767 stran výrobních složek a 12 044 stránek historického spisového archivu. Shodně s pražským pracovištěm APF jsou v Brně používány skenery Fujitsu (kombinace flatbed a podavač). V provozu byla dvě digitalizační pracoviště, obsazená externími spolupracovníky první z nich skenuje historický spisový archiv, druhé výrobní složky. Výkonnost digitalizačního pracoviště historického spisového archivu byla v roce 2016 omezena kvůli zapojení tohoto pracoviště do příprav dokumentace pro jubilejní výstavu k 55. výročí založení brněnského televizního studia, v dalších letech lze předpokládat rychlejší průběh digitalizace historického archivu. Digitalizáty jsou na skenovacím pracovišti ukládány ve formátu PNG a jsou tak připraveny k převedení do formátu PDF/A, aby mohly být v roce 2017 vybaveny indexací strojově rozpoznaného textu, která výrazně usnadní vyhledávání v dokumentu. Digitalizáty jsou shodně s praxí pražského APF ukládány na zálohované síťové úložiště s omezeným přístupem. Skenovací pracoviště APF Ostrava 3.4.3 Technologický rozvoj archivace spisů Dlouhodobým cílem technologického rozvoje správy spisového archivu ČT je vznik důvěryhodného digitálního archivu, jehož existence je podmínkou pro ukládání digitálních archiválií. V tuto chvíli však 38/46

nejsou v České republice definovány detailní podmínky pro jeho budoucí akreditaci. Pracovníci archivu se tak soustředí především na střednědobé úkoly: 1. Naplnění Základních pravidel pro zpracování archiválií* (jsou vytvářeny podklady pro nové archivní pomůcky, archiváři se také seznamují se softwarem pro Elektronické zpracování archiválií ELZA**). * Základní pravidla pro zpracování archiválií vydává a aktualizuje Odbor archivní správy a spisové služby (spadající pod Ministerstvo vnitra). Jde o jeden ze základních metodických textů, kterými se řídí archiváři v ČR, především při tvorbě archivních pomůcek. Obsahují návod pro práci s archiváliemi a jejich cílem je sjednocení archivního popisu tak, aby bylo možné vyměňovat tyto informace nejen mezi paměťovými institucemi České republiky, ale i v mezinárodním měřítku. ** ELZA je označení pro software, který je průběžně vyvíjen Odborem archivní správy a spisové služby + jednotlivými institucemi (vývojářská licence). Primárním cílem je umožnit Archivům a Paměťovým institucím naplňovat Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu v digitálním prostředí. Jeho využití není povinné, je možné požadované funkčnosti implementovat do již užívaných systémů. 2. Rozvoj digitalizace spisů a archiválií. 3. Metodický dohled nad elektronickým systémem spisové služby (pravidelná metodická školení pro zaměstnance pracující s e-spisem). 4. Sjednocování současných postupů digitalizace a práce s digitalizovanými písemnostmi mezi jednotlivými studii. Pro rok 2017 zejména převod do PDF s rozpoznáním textu (OCR) a tvorba indexovaných PDF pro následné lepší vyhledávání. 3.4.4 Využívání spisového fondu Nahlížení do spisů a písemných archiválií, které je vždy spojeno s digitalizací příslušných dokumentů, si během roku 2016 nejčastěji vyžádaly Právní úsek (oddělení právní podpory pořadů/oddělení licenční podpory), Útvar řízení lidských zdrojů, Telexport, dramaturgie programu a produkce pořadů. Pro provozní potřeby ČT byla spisovými archivy zpřístupněna výrobní dokumentace k více než 1 000 pořadům v Praze, 180 pořadům v Ostravě a v Brně bylo umožněno nahlížení do výrobní dokumentace cca 200 pořadů. Spisový archiv APF Brno byl v roce 2016 využit také jako zdroj dokumentů pro výstavu k 55. výročí brněnského studia. Nejzajímavější dokumenty z historie studia byly připraveny jako výstavní exponáty. 39/46

Archivní materiály na výstavě k 55. výročí brněnského studia S dostupnými archiváliemi ve fondu Spisového archivu se během sledovaného období seznamovalo v Praze celkem 44 badatelských návštěv (z toho pět ze zahraničí). Za pomoc archivářů České televizi například poděkoval na konferenci Mezinárodní federace televizních archivů (FIAT/IFTA) ve Varšavě historik Dean Vuletič z Vídeňské univerzity, který na základě svého badatelského studia v archivu ČT vydává v nakladatelství Bloomsbury knihu o historii soutěže o píseň Intervize. Spisový archiv Brno navštívilo 31 badatelů a spisový archiv Ostrava 18 badatelů. Mezi nejaktivnější badatele v brněnském studiu patřili zástupci výstavních institucí například zástupci Památníku písemnictví v Rajhradě, kteří pro chystanou výstavu bádali v archivních dokumentech spjatých s osobností básníka Josefa Kainara či zástupci Moravské zemské knihovny v souvislosti s výstavním projektem o Karlu Högerovi. Ostravskou badatelnu několikrát navštívil badatel, kterého zajímala přímo historie ostravského archivu ČT a jeho jednotlivých fondů. 3.5 Knihovna (knihy, noviny a časopisy) Pro knihovnu ČT Praha byl rok 2016 z hlediska jejího fungování rokem zcela zásadní změny. 16. prosince zhruba došlo po roce a půl příprav k zahájení provozu nového automatizovaného knihovního systému - KOHA, který byl vyvinut na Novém Zélandu. Ten nahradil v knihovně mnoho let využívaný britský systém AKS T-Series (dříve Tinlib) stále fungující v systému DOS. Více viz kapitola 3. 5. 3. 40/46

3.5.1 Správa fondu knih, novin a časopisů Běžná péče o knihy, noviny a časopisy realizovaná v roce 2016 spočívala v pražské knihovně v zajištění procesů výpůjček, rešerší a katalogizaci knih ještě s využitím starého sytému T-Series. Do starého systému se však vzhledem k plánovanému přechodu vkládaly pouze urgentní tituly. Knihovna APF TS Brno obsahuje v současné době 816 svazků, které byly do knihovny soustředěny během stěhování studia do nového sídla v létě 2016. S ohledem na to, že jejich inventarizace je naplánována na druhé pololetí roku 2017, neprobíhala v roce 2016 ani výpůjčková, ani rešeršní služba. Význam ostravské knihovny se postupně zmenšuje, knihy nejsou už několik let dokupovány. V roce 2016 byla již většina knih přestěhována do depozitáře v Ostravě Radvanicích. 3.5.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů Knihy, časopisy a noviny jsou v knihovně uloženy v analogové podobě. Vzhledem ke způsobu jejich využití je tento způsob vyhovující. Mimo knihovnu stojí projekt digitalizace Týdeníku Československé televize, které jsou pro své programy velmi využívané jak archiváři, tak badateli a produkcemi. Ty jsou v digitální podobě zpřístupněny na intranetu ČT (v knihovně jsou všechna čísla k dispozici vyvázaná v papírové podobě). Evidence knih a jejich metadatový popis je v případě pražské knihovny uložen v databázi umožňující rychlé vyhledávání. V prosinci loňského roku došlo k překlopení kompletní databáze knih do nového systému, nové přírůstky se již katalogizují tam. 3.5.3 Technologický rozvoj knihovny Nový systém KOHA nabízí ve srovnání s předchozím systémem nesrovnatelný komfort pro čtenáře při vyhledávání v katalogu, rezervacích výpůjček a možnostech nastavení čtenářského konta. Knihovníkovi pak umožňuje mimo jiné zpracování knih v moderních výměnných formátech a stahování již hotových záznamů z Národní knihovny. Jde o webovou aplikaci, takže k ní je okamžitý přístup z jakéhokoliv PC bez nutnosti instalace jako u předchozího systému. 41/46

Hlavní nástroje systému KOHA Konverze všech záznamů do nového formátu již proběhla a nyní probíhá ladění a kustomizace metadat v součinnosti s IT oddělením. Očekávaný je přechod na novou verzi systému v létě, která by měla nabídnout nové funkce a zrychlení procesů zejména ve výpůjčním protokolu. Časopisy, které evidujeme, se stále půjčují mimo systém, ale v KOHA existuje modul pro katalogizaci a výpůjčky časopisů. Do dvou let bychom rádi tento modul začali rovněž využívat a začali katalogizovat a půjčovat i časopisy elektronicky. V brněnské ani ostravské knihovně nebyl vzhledem k velikosti knihoven systém implementován. Technický rozvoj ostravské knihovny se vzhledem k její malé velikosti neplánuje a v případě brněnské knihovny bude o jeho případném využití rozhodnuto až po její inventarizaci. 3.5.4 Využívání fondu knih, novina časopisů Knihovna ČT Praha je neveřejná a slouží prioritně pro tvůrce pořadů. V roce 2016 proběhlo ve studijní knihovně ČT Praha cca 2 654 výpůjček knih a cca 3 653 výpůjček časopisů, dále bylo poskytnuto 230,5 hodin rešerší pro tvůrce nových pořadů. Ostravská knihovna se již několik let nerozšiřuje a počet výpůjček tak klesá. V roce 2016 bylo 125 vypůjčených knih. Brněnská knihovna se v průběhu roku 2016 stěhovala (a rozšiřovala o nově předané knihy) do nového studia, výpůjční a rešeršní služby tak neprobíhaly. 3.6 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF Vedle odborné podpory pro vysílání archivních pořadů na televizních kanálech a na ivysílání a odborné podpory využívání archivních materiálů v nové výrobě pořadů ČT, poskytuje archiv služby 42/46