EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.4.2017 COM(2017) 212 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Jedenáctá zpráva o relokaci a přesídlování CS CS
1 Úvod Jedenáctá zpráva o relokaci a přesídlování poskytuje aktualizované informace o současném stavu za období od vydání poslední zprávy ze dne 2. března 1 a nastiňuje mezery a neprovedená opatření, která je stále třeba v zájmu splnění závazků v rámci obou režimů přijmout. Přestože migranti dále přicházejí v menší míře, Řecko je stále vystaveno tlaku, neboť se na jeho území ještě nachází více než 62 200 migrantů, z nichž kolem 14 000 pobývá na ostrovech a 48 200 v kontinentálním Řecku. Do Itálie od počátku roku dorazilo 24 672 migrantů, což ve srovnání s týmž obdobím v roce 2016 odpovídá 36% nárůstu. Počet příchozích Eritrejců, jejichž státní příslušnost je hlavní státní příslušností zakládající způsobilost k relokaci v Itálii, se v roce 2017 výrazně snížil: z druhého místa mezi zeměmi původu z hlediska vstupu v roce 2016, kdy z této země pocházelo 11,5 % příchozích, klesla Eritrea v březnu 2017 na desátou příčku s 2,4 % příchodů. I přes tento prudký úbytek je počet Eritrejců, z nichž většina přišla v roce 2016 (11 000) a které je stále ještě třeba relokovat do ostatních členských států, stále vysoký. Relokace tedy zůstává hlavním opatřením, jak ulevit Řecku a Itálii a podělit se s nimi o odpovědnost za řešení otázky migrantů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, počet lidí způsobilých k relokaci pobývajících v Itálii a Řecku je nižší, než se v rozhodnutích Rady předpokládalo. Do této chvíle bylo v Řecku zaregistrováno 26 997 způsobilých žadatelů a v Itálii 8 000. V Řecku, kde podle očekávání se počet žadatelů o relokaci příliš nezměnil, na relokaci stále ještě čeká 14 000 lidí. Relokace všech těch, kdo jsou způsobilí, v nadcházejících měsících je proto proveditelná a měla by být prioritou. Vytyčené měsíční 2 cíle, tedy nejméně 1 500 relokovaných lidí z Itálie a alespoň 3 000 z Řecka, mají usnadnit a zrychlit relokaci všech těch, kdo jsou způsobilí, efektivním a bezproblémovým způsobem ve stanoveném časovém rámci podle rozhodnutí Rady, a tedy přispět k realizaci tohoto naléhavého opatření. Komise systematicky vyzývá členské státy k zvýšení úsilí o splnění vytyčených cílů relokace a je připravena být členským státům při plnění jejich právních závazků nápomocna. Maltské předsednictví Rady EU uspořádalo během zasedání Rady ve složení spravedlnost a vnitřní věci dne 27. března 2017 zvláštní zasedání, jehož cílem bylo diskutovat o tom, jak zintenzívnit relokaci. Nyní se dostavují některé výsledky. V některých členských státech EU, které svou účast omezily, relokace znovu probíhá. Díky snaze všech příslušných zúčastněných subjektů bylo dosaženo pokroku, který přinesl nový rekord v počtu relokací na měsíc (v případě Řecka to bylo více než 1 600 relokací a v případě Itálie přes 800), takže k 10. dubnu 2017 stoupl celkový počet lidí, kteří byli relokováni, na 16 340 (5 001 z Itálie a 11 339 z Řecka). Ve srovnání s předcházejícím nejúspěšnějším měsícem jde o 27% zlepšení. Dokončení relokace všech způsobilých osob z Itálie a Řecka do září 2017 však bude vyžadovat další zvýšené a koordinované nasazení všech členských států EU, a zejména těch, které neuskutečnily vůbec žádnou relokaci, a dobrou spolupráci všech zapojených aktérů. Jak je uvedeno v předešlých zprávách, podmínky a operační infrastruktura k uskutečnění relokace jsou nyní v plné míře k dispozici. Zatímco Itálie, Řecko, agentury EU i mezinárodní organizace zvýšily své kapacity, aby dokázaly stanovené cíle splnit, je pro některé členské 1 2 COM(2017) 202 v konečném znění. COM(2016) 791 v konečném znění. 2
státy stále obtížné dodržet harmonogramy dohodnuté v protokolech o relokaci v případě určitých kroků, a tvoří tak překážky, jež brání zintenzivnění relokace. Tato 11. zpráva obsahuje cílená doporučení pro konkrétní členské státy EU k odstranění těchto překážek, jež mají nepříznivý dopad na společné úsilí o zefektivnění a zrychlení relokací. Pokud jde o přesídlování, je provádění závěrů Rady z července 2015 týkajících se přesídlení 22 504 osob na dobré cestě dosud bylo přesídleno 15 492 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, což představuje více než dvě třetiny dohodnutého počtu. Od 28. února 2017 bylo přesídleno 1 070 osob, zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu. Část přesídlení podle tohoto evropského mechanismu slouží také k realizaci přesídlení podle prohlášení EU a Turecka. Od 4. dubna 2016, tedy data spuštění, bylo v rámci uvedeného mechanismu z Turecka do EU přesídleno 4 618 Syřanů, z toho 1 053 osob od vydání předchozí zprávy. 2 Relokace Tempo relokace se tento měsíc zvýšilo a další zvýšené úsilí by umožnilo dosáhnout stanovených cílů. Relokace Řecka Relokace RelokacezzItálie zitálie ItálieaaaŘecka Řecka (říjen 2015 (říjen (říjen2015 2015--březen2017 -březen2017 březen2017))) 3000 2500 2000 2000 1500 1500 IT ITITIT EL EL EL EL celkem celkem celkem celkem V absolutních číslech je nyní Německo zemí, která dosud relokovala nejvyšší počet žadatelů (3 511), po něm následuje Francie (3 157) a Nizozemsko (1 636). V tuto chvíli své závazky vůči Itálii a Řecku plní pouze Malta a Finsko (viz příloha 3). Lucembursko, Nizozemsko a Portugalsko také dosahují z hlediska plnění závazků vůči Řecku a Itálii postupného pokroku. Norsko se chystá relokovat v souladu se svými závazky. 1000 1000 500 500 0 0 obecná obecná obecná tendence tendence tendence Výsledky některých členských států jsou však zklamáním. Maďarsko a Polsko se stále relokačního mechanismu neúčastní, a neplní tedy své právní závazky3. Česká republika od května 2016 nevydává přísliby a od srpna 2016 nikoho nerelokovala. Celkem splnila méně než 1 % svých přidělených relokací. Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko relokují jen ve velmi omezené míře (relokovaly 2 % přiděleného počtu). Kromě toho a navzdory svému aktuálnímu úsilí o urychlení relokace relokovaly Belgie, Německo a Španělsko jen o něco víc než 10 % svého přiděleného počtu. Cíle, které Komise stanovila, mají zajistit efektivní a včasnou relokaci všech způsobilých osob, které v současné době pobývají v Itálii a Řecku, a zabránit operačním a logistickým překážkám, jež by vznikly, pokud by se většina zbývajících přesunů měla uskutečnit v posledních zářijových týdnech. Splnění těchto cílů vyžaduje vyšší nasazení a flexibilitu ve všech fázích postupu relokace, přísliby počínaje a transfery konče, včetně dostatečné přijímací kapacity v členských státech relokace poté, co dojde k relokaci. Na tyto kroky proto navazuje posouzení situace a doporučení. Nevelké úsilí všech zúčastněných subjektů v každé fázi může 3 Maďarsko a Slovensko za podpory Polska zpochybnily oprávněnost druhého rozhodnutí Rady o relokaci. Žaloba na neplatnost však nemá odkladný účinek. Jednání o těchto případech u Soudního dvora Evropské unie se uskuteční dne 10. května. 3
mít velký význam, pokud jde o v celkový počet relokovaných osob za měsíc. Je třeba poznamenat, že první dva kroky (přísliby a identifikace) musí proběhnout současně. Přísliby: je zapotřebí vyšších a početnějších měsíčních příslibů Od poslední zprávy začaly opět činit přísliby Rumunsko a Španělsko. Navíc Švédsko, jehož roční pozastavení relokace skončí v červnu 2017, začalo činit přísliby s cílem splnit celý svůj právní závazek podle harmonogramu rozhodnutí Rady. Kromě toho Litva začala znovu činit přísliby pro Itálii a Bulharsko, Kypr a Chorvatsko zvýšily svou aktivitu v Řecku. Rakousko nedávno oznámilo svůj záměr zahájit v brzké době relokaci zvláštně zranitelných žadatelů z Itálie. K relokaci všech způsobilých osob v Itálii a Řecku je však zapotřebí ještě vyšší počet měsíčních příslibů. Dostatečný počet příslibů je nezbytný také k zajištění kvality postupu slaďování (kdy Itálie a Řecko přidělují jednotlivým žadatelům konkrétní členský stát EU). V tomto smyslu: je třeba, aby Maďarsko a Polsko začaly okamžitě činit přísliby a uskutečňovat relokaci. Komise je připravena s těmito členskými státy EU diskutovat o tom, jak jim může být nápomocna při dosahování pokroku v plnění jejich právních závazků, neboť je důležité, aby všechny členské státy projevily solidaritu s Řeckem a Itálií, Rakousko by mělo začít přijímat přísliby pro Itálii a Řecko co nejdříve a Česká republika a Portugalsko by měly s přijímáním příslibů pro Itálii a Řecko znovu začít, Bulharsko, Kypr, Estonsko, Irsko a Slovensko by měly co nejdříve začít s přijímáním příslibů pro Itálii, Chorvatsko a Slovinsko by měly zvýšit pravidelnost svých příslibů a měly by je pro Itálii i Řecko přijímat měsíčně, dále Lucembursko by mělo přijímat měsíční závazky pro Řecko a Lotyšsko pro Itálii, Belgie a Španělsko by měly zvýšit své závazky na měsíčním základě pro Itálii a Německo a Slovensko by měly zvýšit své měsíční přísliby pro Řecko, Francie by měla zvýšit své závazky pro Itálii a přijímat je na měsíčním základě a zároveň by měla pokračovat ve úsilí, které v současné době každý měsíc vyvíjí pro Řecko. Finsko, Litva, Malta a Nizozemsko by měly pokračovat v úsilí alespoň v takové míře jako v současnosti. Některé členské státy EU se neúčastní relokace z Itálie, tj. Estonsko a Irsko, nebo se jí účastní ve velice omezené míře, tj. Francie, částečně kvůli přísné politice Itálie ohledně dodatečných bezpečnostních pohovorů uskutečňovaných členskými státy EU na jejím území. Jak se uvádí v poslední zprávě, byla přijata ujednání s Europolem a italskými orgány s cílem usnadnit další bezpečnostní kontroly, včetně dodatečných bezpečnostních pohovorů. Podrobné pohovory ke zjištění případných důvodů pro vyloučení mohou na žádost členského státu relokace provádět také odborníci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Je nutné, aby byla Itálie ochotna umožnit dodatečné bezpečnostní pohovory, mimo jiné také v případě, že to bude nezbytné, prostřednictvím bilaterálních ujednání s dotčenými členskými státy EU. To umožní relokaci zintenzivnit. Zároveň je také potřeba, aby větší flexibilitu, pokud jde o dodatečné bezpečnostní pohovory, projevily také členské státy relokace, které musí relokace zahajovat bez zpoždění. Identifikace a registrace migrantů k relokaci: Itálie by měla činit více 4
Řecko dokončilo registraci ( podání žádostí o udělení mezinárodní ochrany ) všech těch, na které se vztahovala předběžná registrace, včetně osob způsobilých k relokaci. Žádost o relokaci v rámci relokačního mechanismu podalo celkem 26 997 lidí. Relokováno již bylo 11 339 a 13 845 je stále ještě třeba relokovat 4. I když do 26. září 2017 mohou být zaregistrování další žadatelé o relokaci a někteří žadatelé mohou být z relokačního mechanismu vyloučeni, předpokládá se, že se celkový počet osob registrovaných k relokaci příliš nezmění. Itálie dosud zaregistrovala k relokaci zhruba 8 000 lidí. Podle italských orgánů se k registraci připravuje dalších 1 000 žadatelů. V roce 2016 však do Itálie dorazilo asi 20 700 Eritrejců. Itálie by měla postup registrace urychlit a co nejdříve a průběžně identifikovat a registrovat k relokaci všechny ty, kdo jsou způsobilí. Itálie by za tímto účelem měla zvýšit počet pracovníků, kteří vyřizují žádosti v jednotce dublinského systému, v případě potřeby za podpory EASO. Itálie by měla také plně využít svou územní správu a stávající mobilní týmy EASO, aby oslovila, informovala a zaregistrovala k relokaci velký počet způsobilých migrantů, kteří se nacházejí mimo původní relokační centra. Za tímto účelem je třeba zvýšit povědomí o relokačním mechanismu v kvesturách a v přijímacích střediscích. Je také nesmírně důležité, aby všichni ti, kdo jsou způsobilí k relokaci, kteří přicházejí do Itálie přes hotspoty nebo jiné přístavy vylodění, byli organizovaně nasměrováni do zvláště vymezených relokačních center, jak se uvádí v italském plánu, který byl přijat v září 2015 a revidován v březnu 2016. Je třeba zamezit tomu, aby byli migranti způsobilí k relokaci roztroušeni po celém italském území, jak je tomu dnes, jelikož to způsobuje mimo jiné značné logistické překážky a brání rychlým relokačním transferům. Postup slaďování: členské státy by se měly vyhnout příliš restriktivním preferencím Řecká azylová služba a italská jednotka dublinského systému uvádějí do souladu žadatele a členské státy relokace v časovém rámci dohodnutém v protokolech o relokaci, pokud možno s přihlédnutím k preferencím, které vyjádřily členské státy relokace, aby usnadnily integraci relokovaných osob v členském státě relokace. V případě některých členských států relokace se však hledání vhodných žadatelů stalo zatěžujícím a časově náročným postupem kvůli velice restriktivním preferencím (např. pouze svobodné matky s dětmi), v některých případech negativně vymezeným (např. žádní svobodní muži, žádní Eritrejci), nebo kvůli dalším požadavkům, jako jsou zvláštní seznamy osob identifikovaných nevládními organizacemi členského státu relokace působícími v Itálii nebo v Řecku. Nepřiměřeně restriktivní preference se staly způsobem, jak vyloučit kandidáty nebo vybrat jen velice omezenou skupinu žadatelů, a nikoliv metodou, jak zlepšit proces uvádění nabídky do souladu s preferencemi, který napomáhá integraci. Této praxi, která není v souladu s postupem stanoveným v rozhodnutích Rady o relokaci a zpomaluje postup, je třeba zamezit. Slaďování žadatelů a členských států relokace je úkolem řeckých a italských orgánů, které při tom zohledňují veškeré rodinné, jazykové, sociální, kulturní nebo jiné vazby, jež mohou mezi jednotlivými žadateli a potenciálním státem 4 Členské státy relokace odmítly, nasměrovaly k dublinskému řízení nebo vnitrostátnímu postupu Řecka 1 873 kandidátů na relokaci (např. kvůli tomu, že Řecko podání zrušilo z administrativních důvodů, na základě nepříznivého výsledku bezpečnostní kontroly řeckou policií před podáním žádosti atd.); v několika velmi řídkých případech žadatelé zemřeli. 5
relokace existovat. Za finální rozhodnutí jsou v konečném důsledku zodpovědné jen řecké a italské orgány. O relokaci nerozhodují ani žadatelé, ani členský stát relokace. Nástroj EASO pro slaďování preferencí a nabídek k relokaci bude v provozu v květnu a tyto problémy značně zmírní. Za tímto účelem je naléhavě nutné, aby Řecko udělilo bezpečnostní prověrku druhému odborníkovi EASO. Nástroj EASO bude zpracovávat velký počet žadatelů současně, a umožní tak spojovat registrační údaje žadatele (např. profil žadatele) s vícero přísliby a preferencemi členských států relokace. Aby však mohl být nástroj účinný, musí členské státy sdělit preference, které budou dostatečně flexibilní 5. Všechny členské státy EU by se měly řídit příkladem těch (jako Chorvatsko, Malta, Slovinsko a Rumunsko), které uplatňují užitečné preference (např. profese, kvalifikace, které by mohly usnadnit integraci), a zároveň by měly být připraveny přijmout všechny typy migrantů (velké rodiny, nezletilé osoby bez doprovodu či svobodné muže). Členské státy s velice přísnými/úzkými preferencemi nebo ty, které uplatňují dodatečné požadavky, by měly tyto praktiky přehodnotit, jelikož zpomalují proces. Konkrétně se to týká těchto členských států: Slovensko by mělo své preference rozšířit a mělo by přestat odmítat právně způsobilé žádosti o relokaci kvůli tomu, že žadatel nesplňuje vyjádřené preference, Litva by měla své preference rozšířit a Francie by měla rozšířit své preference pro Itálii, Bulharsko by mělo přestat vylučovat Eritrejce, Španělsko by se mělo pokud možno vyvarovat uvádění konkrétních jmen k relokaci, Německo by mělo projevit větší flexibilitu, pokud jde o prokazování širších rodinných vazeb. Postup relokace nevyžaduje stejnou míru jistoty jako při sjednocování rodin v rámci dublinského řízení. Rodinné vazby je navíc třeba vykládat v širokém smyslu a zohledňovat při tom skutečnost, že sjednocení s nejužší rodinou spadá do dublinského řízení. Žádosti o relokaci by neměly být zamítány kvůli tomu, že nelze prokázat širší rodinné vazby, nebo proto, že mají žadatelé rodinné vazby v Itálii či v Řecku (zvlášť když žádosti o relokaci těchto vzdálenějších členů rodin zasílají také Itálie a Řecko); všechny členské státy EU by se měly vyvarovat vylučování zranitelných žadatelů ze svých preferencí, jelikož ty je třeba relokovat přednostně. Členské státy EU se nabádají, aby uváděli hospodářská odvětví, v nichž je nedostatek pracovních sil na trhu práce v šabloně příslibu, která je k tomuto účelu určena. Reakce členských států relokace: dobrý pokrok, ale lze učinit více Členské státy obecně urychlily relokace na žádost. Státy s vysokými měsíčními přísliby se mimo to obecně držely doporučení Komise a posílají přijetí po malých skupinách (asi po 50), aby zajistily průběžný tok odpovědí a usnadnily logistiku oznamovací a předodjezdové fáze. Navzdory tomuto pokroku však jen několik členských států EU (např. Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Norsko a Slovinsko) dodržuje časové rámce dohodnuté v 5 Nástroj zohledňuje k různá kritéria slaďování současně (kvalifikace a charakteristika žadatelů, přednost udělovaná zranitelným žadatelům, kapacita členských států zranitelné osoby přijmout, preference, lhůty). Díky tomu, že bude zpracováván vyšší počet případů současně, se zvýší efektivnost procesu slaďování nabídek a preferencí a zrychlí identifikace žadatelů, které by bylo možné relokovat do konkrétního členského státu. Nástroj zaručí také transparentnost procesu sledováním profilů relokovaných osob, spravedlivým rozdělením zvláště zranitelných žadatelů a mírou, v níž se uplatnila kritéria slaďování preferencí a nabídek (charakteristiky a kvalifikace, které mohou umožnit integraci). EASO vypracovala pro preference zvláštní pokyny a formulář. 6
protokolech o relokaci. Průměrná doba na odpověď je 35 dní v případě Itálie a 26 v případě Řecka namísto 10 pracovních dnů stanovených v protokolech o relokaci. Bylo dosaženo značného pokroku, pokud jde zamítání žádostí o relokaci. Členské státy EU obecně odmítají případy jen z důvodů stanovených v rozhodnutích Rady a konkrétní důvody pro odmítnutí nyní zasílají zabezpečeným způsobem cestami vytvořenými k tomuto účelu Europolem a řeckými orgány. Některé členské státy však stále vykládají pojem ohrožení veřejné bezpečnosti příliš široce a jejich míra odmítnutí přesahuje průměr. Doporučení: členské státy by měly zvýšit svou kapacitu zpracovávat žádosti o relokaci a odpovědi zasílat do 10 pracovních dnů, jak je dohodnuto v protokolech o relokaci, Francie by měla posoudit možnost zasílat přijetí po menších skupinách, Estonsko by mělo posoudit možnost užšího výkladu pojmu ohrožení veřejné bezpečnosti, všechny členské státy EU by měly následovat příklad Finska a uplatňovat obavy z ohrožení veřejného pořádku méně zúženým způsobem, zvláště pak, pokud jde o sezdané nezletilé osoby (viz zvláštní oddíl věnovaný nezletilým osobám bez doprovodu). Oznámení, předodjezdová fáze a transfer: jedním z dalších hlavních důvodů pro zpoždění jsou dodatečné bezpečnostní pohovory a absence přijetí v členských státech relokace Vzhledem k tomu, že v Řecku čeká na transfer 4 347 lidí a v Itálii 588, představuje tato fáze v současné době největší překážku řízení o relokaci. I když se v protokolech o relokaci stanoví, že by k transferům mělo docházet do dvou týdnů od oznámení řeckými nebo italskými úřady (nebo přibližně do tří týdnů od přijetí členským státem relokace), činí průměrná doba mezi přijetím a transferem v současné době v případě Itálie 37 dní a v případě Řecka 52 dní. Zpoždění v transferech mají na mechanismus velice nepříznivý vliv, závažným způsobem narušují jeho důvěryhodnost a efektivnost a zvyšují také riziko útěků žadatelů a napětí mezi nimi. Důvody těchto zpoždění jsou různé. V Řecku jsou jednou z hlavních příčin zpoždění dodatečné bezpečnostní kontroly, včetně pohovorů, prováděné některými členskými státy relokace. Tyto dodatečné kontroly vedou také k zamítnutí žadatelů, kterým již bylo rozhodnutí o relokaci oznámeno. K některým zamítnutím dochází těsně před vlastním transferem, což má na mechanismus velice nepříznivý vliv. Zvláště v takových případech je důležité, aby členský stát relokace poskytl Řecku a Itálii pro zamítnutí pádné důvody. Druhým nejvýznamnějším důvodem pro zpoždění v Itálii i v Řecku jsou provozní potíže plynoucí ze specifických preferencí členských států relokace, pokud jde o transfer. Členské státy dávají přednost letům na konci měsíce. Zatímco členské státy s většími měsíčními transfery, jako je Německo nebo Francie, upřednostňují jednotné transfery s použitím charterových letů, členské státy s nízkým nebo středním počtem přidělených relokací uskutečňují spíše individuální transfery v průběhu celého měsíce s použitím komerčních letů (což komplikuje transfery v hlavní prázdninové sezóně). Některé členské státy navíc vyžadují lety ve velice konkrétních dnech v týdnu a v konkrétní hodiny. Tyto odlišnosti a požadavky mají nepříznivý dopad na poslední fáze řízení o relokaci, počínaje oznámením ze strany řeckých nebo italských úřadů až po organizaci zdravotních prohlídek a schůze kulturní a předodjezdové orientace, které zajišťuje Mezinárodní organizace pro 7
migraci (IOM). Je proto žádoucí, aby členské státy relokace zvýšily svou flexibilitu a zlepšily vzájemnou spolupráci počínaje zasíláním přijetí a zajišťováním letů konče. Komise je připravena být při překonávání těchto koordinačně logistických potíží nápomocna. Třetím důvodem je nedostatek přijímací kapacity v členských státech relokace. IOM byla nucena některé transfery odložit, jelikož dotyčné členské státy (Portugalsko) neměly kapacitu přijaté žadatele o relokaci urychleně ubytovat. Členské státy EU budou muset zajistit, aby jejich přijímací kapacita byla schopna poskytnout relokovaným žadatelům ubytování. V Itálii představuje další velkou překážku skutečnost, že jsou žadatelé o relokaci rozeseti v nejrůznějších částech italského území, jak bylo popsáno dříve. Takový systém komplikuje oznamování žadatelům, administrativní formality, další zdravotní prohlídky, jakož i schůzky kulturní orientace. Kvalita, množství a relevance informací poskytovaných členskými státy relokace pro účely schůze kulturní orientace a aktivní účast jejich styčných úředníků v různých fázích jsou i nadále rozhodující z hlediska přijatelnosti rozhodnutí o relokaci do konkrétního členského státu ze strany žadatelů. Ne všechny členské státy mají prostředky na individualizované schůzky kulturní orientace nebo vyslání vlastních pracovníků, aby tyto činnosti provedli (např. Estonsko, Francie, Irsko nebo Nizozemsko). Styční úředníci však mohou hrát velice důležitou úlohu při vytváření osobních vazeb mezi žadateli a členskými státy relokace svou účastí na schůzkách kulturní orientace zajišťovaných IOM nebo při oznamování (osvědčené postupy Finska, Lotyšska, Litvy, Portugalska nebo Rumunska). Doprovodit žadatele na letiště je rovněž důležité, aby žadatelé udrželi kontakt s členským státem relokace. Dobré informační materiály, jako jsou videa, zvyšují přijatelnost (viz např. dobré výsledky rumunských videí zaměřených na Syřany relokované z Řecka). Informace, které jsou žadatelům poskytovány po příjezdu by nicméně měly být konzistentní s tím, co jim bylo řečeno před odjezdem. EASO nyní s konkrétními státy relokace (Portugalskem a Litvou) pracuje na nových informačních materiálech, včetně videí s informacemi o podmínkách přijetí a výpověďmi úspěšně relokovaných žadatelů. EASO také reviduje brožury členských států relokace a letáky o relokaci určené žadatelům. IOM uspořádala zvláštní školení pro styčné úředníky v Řecku s cílem zlepšit zajišťování kulturní orientace žadatelů. EASO v Řecku plní také zásadní úlohu z hlediska poskytování přesných a spolehlivých informací o relokačním řízení pomocí své horké linky a mobilních týmů 14 000 žadatelů čekajícím na relokaci v oblasti Athén a v severním Řecku. Horké linky EASO jsou stále v provozu a obrací se na ně více než 100 volajících týdně. Komunikace s odborníky a tlumočníky EASO působí proti řadě nepodložených a zavádějících informací, které jsou mezi žadateli velice rozšířené. Trvalá přítomnost podpůrných týmů pro otázky azylu agentury EASO zvyšuje důvěru v relokační mechanismus, neboť žadatelům podává aktuální informace. To zase napomáhá předcházet tomu, aby žadatelé přijímali klamavé návrhy převaděčů a v průběhu řízení o relokaci utíkali. Doporučení: země, které provádějí dodatečné bezpečností kontroly, by měly zvýšit svou vyřizovací kapacitu (zvláště Estonsko, Francie, Irsko a Švýcarsko), aby zajistily dodržování časového rámce stanoveného v protokolech o relokaci a zabránily zbytečným prodlevám. Zamítnutím na posledních chvíli by pokud možno docházet 8
nemělo, všechny členské státy EU by měly prokázat nutnou flexibilitu, pokud jde o data a organizaci letů v nadcházejících měsících. Členské státy s vysokým počtem měsíčních transferů (Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Nizozemsko a Švédsko) by měly mezi sebou koordinovat (např. stanovit odlišné termíny), aby zabránily logistickým problémům, and měly by pokud možno zvážit využití charterových letů, Portugalsko by mělo zvýšit svou přijímací kapacitu a relokovat všechny již přijaté žadatele. Někteří z nich čekají na transfer již od listopadu 2016. Portugalsko by mělo ve spolupráci s EASO dokončit nové video o relokaci, Itálie by pro žadatele měla zavést centralizovanější systém sestávající v početně omezených relokačních střediscích. Zefektivnilo by to předodjezdovou fázi, včetně nezbytných zdravotních prohlídek a schůzek kulturní orientace, a díky rychlejšímu zpracování žádosti by se snížilo i riziko útěků, EASO by ve spolupráci s příslušnými členskými státy měl co nejdříve dokončit nový leták o relokaci a také videa a další informační materiál, členské státy, které nemohou uspořádat schůzky kulturní orientace samy by měly následovat příklad Rumunska, Lotyšska a Portugalska a zajistit, aby se oznamování rozhodnutí a schůzek kulturní orientace pořádaných organizací IOM účastnili styční úředníci. Členské státy EU by měly také organizovat schůzky kulturní orientace po příjezdu. Specifické problémy spojené s relokací nezletilých osob bez doprovodu Podle rozhodnutí Rady o relokaci by se případy nezletilých osob bez doprovodu, jakož i dalších kategorií zranitelných žadatelů měly vyřizovat přednostně. Relokace nezletilých osob bez doprovodu je obtížná z několika důvodů. V Řecku bylo během fáze předběžné registrace identifikováno 1 225 nezletilých osob bez doprovodu, z nichž 568 patří k jedné z národností způsobilých k relokaci (36 % Syřanů a 12 % Iráčanů). Ke dni 2. dubna 2017 bylo všech 568 nezletilých osob bez doprovodu (podle definice v řeckém právu) registrováno k relokaci a 341 bylo relokováno. Relokaci nezletilých osob dosud provádí zejména Finsko (130 relokovaných). Členské státy s vysokými přidělenými počty k relokaci nezletilé osoby bez doprovodu nepřijímají (např. Francie), přijímají je jen v malém počtu (např. Belgie či Španělsko), nebo uplatňují požadavky z hlediska rodinných vazeb, kvůli kterým se někteří nezletilí a jejich příbuzní dostávají do situace právního vakua, neboť jsou odmítnuti jak podle dublinského nařízení, tak v rámci řízení o relokaci (např. v Německu). Většina členských států, které přijímají nezletilé osoby bez doprovodu nepřijímají vdané či ženaté nezletilé osoby (zejména v případě osob mladších 17 let), protože v právu mnoha členských států existují právní překážky, které relokaci této kategorie dětí odloučených od rodiny brání (např. dospělá osoba v manželském svazku s nezletilou osobou může být souzena). Flexibilitu umožňující přijímat všechny předložené případy projevilo jen Finsko. Je proto naléhavé, aby členské státy EU poskytly 163 míst 6 k relokaci registrovaných nezletilých osob bez doprovodu, následovaly příklad Finska a projevily co největší flexibilitu. V této souvislosti by členské státy měly zkoumat způsoby relokace vdaných či ženatých nezletilých osob, a to vždy v souladu s nejlepšími zájmy dítěte. V této souvislosti je 6 Bylo odesláno 522 žádostí o relokaci, z nichž bylo 405 přijato (a 341 již přemístěno). 9
třeba zdůraznit, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), řecká azylová služby i IOM provedly posouzení z hlediska nejlepších zájmů dítěte v různých fázích před odesláním žádostí o relokaci. Vhodnost odloučení nezletilé osoby od dospělé osoby, s níž je nezletilá osoba sezdána, již tedy byla posouzena. V roce 2016 přišlo do Itálie 25 772, tedy rekordní počet, nezletilých osob bez doprovodu (91,6 % z celkového počtu 28 129 nezletilých), z toho 3 806 Eritrejců, 218 Syřanů, 394 Iráčanů a 13 Jemenců (státní příslušnosti způsobilé k relokaci). Ke dni 7. dubna 2017 do Itálie dorazilo bez doprovodu 3 557 nezletilých osob, z nichž 250 je na základě své státní příslušnosti způsobilých k relokaci. Z Itálie bylo dosud relokováno jen jedno odloučené dítě (v listopadu 2016 do Nizozemska). Itálie v posledních měsících vyvíjí úsilí, aby usnadnila relokaci nezletilých osob bez doprovodu, a italská jednotka dublinského systému na setkání styčných úředníků dne 28. března v Římě sdělila, že v návaznosti na závěr týkající se nejlepších zájmů dítěte vypracovaný jmenovanými opatrovníky se připravuje několik žádostí o relokaci nezletilých osob bez doprovodu a první žádost již byla podána členskému státy relokace. Je naléhavě nutné, aby Itálie v zájmu urychlení postupů objasnila postupy umožňující úplnou relokaci nezletilých osob bez doprovodu (mimo jiné i usnadněním jmenování opatrovníků), využila pokynů a pomoci EASO a IOM a zřídila jeden či více specializovaných relokačních středisek pro relokaci nezletilých osob bez doprovodu. Komise dne 12. dubna 2017 přijala sdělení o ochraně dětí při migraci 7, v němž stanoví řadu opatření, která je třeba přijmout, aby se zlepšila ochrana všech dětí při migraci. Jak se rovněž v uvedeném sdělení připomíná, všechny členské státy musí v souladu s rozhodnutími Rady o relokaci k relokaci nezletilých dětí přistupovat jako k otázce přednostního zájmu. 3 Přesídlování V oblasti přesídlování byl pokrok i tentokrát značný; byly přesídleny dvě třetiny z 22 504 přesídlení dohodnutých v rámci závěrů ze dne 20. července 2015. Od 28. února 2016 bylo přesídleno 1 070 osob, zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu. Ke dni 10. dubna 2017 bylo přesídleno 15 492 osob do 21 států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království). Estonsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království, jakož i přidružené země (Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) již splnily své přísliby. Většina států účastnících se tohoto programu uvedla, že jejich snahy o přesídlení jsou v první řadě, nikoli však výhradně, zaměřeny na Syřany pobývající v Jordánsku, Libanonu a Turecku. To zahrnuje úsilí členských států přesídlit Syřany z Turecka podle prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016. Od 4. dubna 2016 bylo z Turecka v rámci přesídlovací části prohlášení EU a Turecka přesídleno 4 618 Syřanů. Přesídlování v posledních týdnech zrychlilo a v rámci tohoto mechanismu bylo od posledního sledovaného období přesídleno 1 053 osob. Zbývající počet všech příslibů se rovněž podstatně zvýšil, a to na stávajících 26 112, v čemž se odráží zejména rozhodnutí Německa zvýšit svůj závazek. V rámci 7 COM(2017) 211 v konečném znění. 10
prohlášení EU a Turecka byla prozatím provedena přesídlení do Belgie, Estonska, Francie, Německa, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Finska a Švédska. Kromě toho od 4. dubna přesídlilo Norsko z Turecka 203 Syřanů. Členské státy uskutečňující přesídlení podle prohlášení EU a Turecka úspěšně pokračují v přípravě na další přesídlování, včetně misí do Turecka za účelem pohovorů s kandidáty na přesídlení. Rakousko a Rumunsko v současné době připravují svá první přesídlení v rámci mechanismu. Jsou však také členské státy EU, které od UNHCR obdržely spisy již v létě roku 2016, ale nepřijaly v návaznosti na ně žádná opatření (Bulharsko, Chorvatsko a Česká republika). Některé členské státy navíc nepřesídlily ani nepřijaly žádná opatření k přesídlení z Turecka (Kypr, Dánsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Spojené království). Tyto členské státy EU by měly zvýšit své úsilí, aby co nejdříve dokončily proces přesídlení a přispěly tak k naplnění prohlášení EU a Turecka. Ke dni 10. dubna 2017 změnilo názor 671 Syřanů, jimž byla nabídnuta možnost přesídlení, a rozhodli se zůstat raději v Turecku. Tento počet odpovídá přibližně 11 % osob, které byly přesídleny, případně předběžně vybrány pro přesídlení. Rozhodnutí zůstat v Turecku tito Syřané sdělily poté, co je UNHCR informoval o zemi přesídlení, a dále v různých fázích postupu ověřování prováděného daným členským státem (ověřovací pohovory a schůzky kulturní orientace před odjezdem). Mezi uvedenými důvody jsou důvody osobní, kulturní a náboženské, jakož i důvody související s předpokladem návratu do Sýrie nebo pobytu v Turecku. Dalším faktorem se jeví být absence nebo nedostatek informací o členském státě přesídlení. Koordinační tým EU v Ankaře nyní přijímá opatření k odstranění těchto nedostatků a zajištění toho, aby informace, které Syřané dostávají o podmínkách přijetí a o kulturních, sociálních a právních normách v členských státech EU byly více propracované. Doporučení: členské státy, které dosud v rámci současných mechanismů na úrovni EU neuskutečnily žádné přesídlení (Bulharsko, Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), a ty, které nenahlásily žádný pokrok a dosažení jejich cílů je stále daleko (Česká republika, Dánsko, Portugalsko) by měly okamžitě zvýšit úsilí, aby dostály svým závazkům dohodnutým podle závěrů ze dne 20. července 2015, Bulharsko, Chorvatsko a Česká republika, které obdržely spisy od UNHCR v rámci prohlášení EU a Turecka již v létě 2016, by měly zvýšit své úsilí, aby co nejdříve dokončily proces přesídlení z Turecka, poskytování informací syrským kandidátům podle prohlášení EU a Turecka o zemích přesídlení je třeba dále zlepšit, aby se kandidáti mohli informovaně rozhodnout a aby se omezil počet těch, kdo odřeknou v pozdější fázi procesu přesídlení. 4 Cesta vpřed Hlavy evropských států a předsedové vlád opakovaně uznali naléhavou potřebu řešit migrační situaci v Evropě a vyzvali k uskutečnění dalších opatření, která by vedla k rychlejšímu provádění relokačního mechanismu, což je zásadním projevem solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti vůči Řecku a Itálii. Vytyčené měsíční cíle, tedy 3 000 přesídlení z Řecka a nejméně 1 500 přesídlení z Itálie, jsou 11
vzhledem k dosaženému pokroku nyní mnohem dosažitelnější. Členské státy by měly v zájmu dosažení tohoto cíle vyvinout další úsilí a zvýšit flexibilitu, jak je uvedeno v této zprávě. Na základě výše uvedeného a vzhledem k současným počtům v Řecku a Itálii by mělo být možné a proveditelné zrealizovat relokaci všech těch, kteří jsou předběžně považováni za způsobilé, do září 2017. Komise proto naléhá na členské státy EU, aby se držely doporučení uvedených v tomto sdělení a do příští zprávy v květnu 2017 splnily stanovené cíle, a zajistily tak zvýšenou míru relokací koordinovaným způsobem. Komise je připravena být jim v jejich zvýšeném úsilí nápomocna. Jak zdůrazňuje již předchozí zpráva, pokud členské státy brzy nezvýší počet relokací a jestliže se tlak na Řecko a Itálii nezmenší, nebude se Komise zdráhat použít svých pravomocí podle Smluv. V každém případě v souladu s rozhodnutími Rady o relokaci platí, že právní závazky členských států nekončí po září 2017. Proto, jak je stanoveno v uvedených rozhodnutích, musí členské státy i poté v přiměřené době provádět řízení o relokaci způsobilých žadatelů. Členské státy by souběžně s tím měly dále plnit své závazky týkající se přesídlení, a zvlášť ty členské státy, které dosud nikoho nerelokovaly, a také ty, které zaostávají za svými cíli podle závěrů z 20. července 2015, by měly své úsilí zvýšit. 12