Č.j.: 172/2011 SPECIFICKÝ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ 1. Společné vzdělávání pedagogů a supervize zvenčí Vzdělávání pedagogů bylo nastartováno prostřednictvím účasti na projektu Minimalizace šikany. Intenzivním školením (4 moduly znaky šikany, stádia šikanování, kroky při řešení šikany, její prevence ) prošlo 11 pedagogů ZŠ, zbytek učitelského sboru I. a II. stupeň byl doškolen. Pro školu byl vypracován krizový scénář. Jakou součást vzdělávání jsou k dispozici různé metodické a pomocné materiály, konkrétně např.: Kolář, M.: Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Praha: Portál, 2002. Minimalizace šikany brožura Veselá, M. Pospíšilová, K.: Spolupráce školy s policií a orgány sociálně právní ochrany dětí při řešení školní šikany. Pro AISIS, o. s. projekt MIŠ Pospíšilová, Z.: Už vím, co dělám, kdy Praha: Fragment, 2008. Další materiály určené pro preventivní práci pedagogů (např. Diagnostika třídních skupin, dotazníky umožňující mapovat klima třídy a výskyt šikanování ve škole ) Po proškolení pedagogů následovala supervizní setkávání s lektory, během kterých se pracovalo na zavádění speciálního programu proti šikanování, součástí supervize byly rovněž individuální a skupinové konzultace konkrétních případů i metodických problémů. 2. Vytvoření užšího realizačního týmu (dále URT) v rámci školy Byl vytvořen URT ve složení: ředitel, zástupce ředitele, výchovný poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů. Členové URT se setkávají na pravidelných schůzkách zpravidla jednou měsíčně a náplní schůzek je: mapování aktuální situace ve škole reakce na konkrétní upozornění ze strany kolegů nevhodné chování některého žáka, zhoršení vztahů v některé třídě, náhlé zhoršení prospěchu domluv na formě pomoci při řešení již vzniklých situací sledování vytipovaných žáků, spolupráce s třídními učiteli (dále TU) prosazování jednotného postoje v problematice šikany i dalších sociálně patologických jevů 3. Zmapování skutečné situace ve škole a motivování učitelů ke změně Je zapotřebí pravidelně mapovat vztahy mezi spolužáky. Jako vhodný způsob se jeví šetření na počátku každého školního roku u žáků 3. 9. tříd, během kteréhož děti zpětně zhodnotí své vztahy se spolužáky za minulý školní rok. U žáků 1. 2. třídy by měly být tyto aktivity realizovány prostřednictvím her, malování Na základě pravidelně realizovaných depistáží budou mapovány konkrétní situace v jednotlivých třídách a výsledkům uzpůsobena další práce s třídními kolektivy. Vytipování kritických míst a situací (dohledy).
4. Společný postup pedagogů i rodičů při řešení případů šikanování Jedním z elementárních opatření k ochraně dětí před násilím je domluva pedagogů jak postupovat při řešení výchovně náročných krizových situací, v našem případě šikanování. Konkrétně byly rozpracovány tři základní scénáře: a) Pro situace, které zvládne škola sama Pedagogové byli seznámeni se strategií a taktikou postupu první pomoci při počátečních stádiích šikanování. Odhad závažnosti stádia onemocnění skupiny a rozpoznání, zda nejde o neobvyklou formu šikanování. Rozhovor s informátory a oběťmi. Nalezení vhodných svědků. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky. Ochrana oběti. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Výchovná komise. Rozhovor s rodiči oběti. Práce s celou třídou. b) Pro situace, kdy potřebuje škola pomoc z venku a je nutná její součinnost se servisními zařízeními a policií V tomto případě se jedná o stanovení klíčových kroků u krizového scénáře při odhalení pokročilé šikany a u poplachového plánu při výbuchu školního lynčování. Bezprostřední záchrana oběti. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. Pokračující pomoc a podpora oběti. Nahlášení policii. Vlastní vyšetřování. Při pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách musí škola spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, a to zejména s pedagogicko-psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií ČR. Uvedené postupy byly přijaté jako závazné. c) Pro situace při vypuknutí skupinového násilí Pedagogové postupují podle Krizového scénáře při vypuknutí skupinového násilí. 5. Prevence ve třídnických hodinách (dále TH) Pedagogové mají možnost podpořit utváření nových kolektivů v 1. a 6. třídě prostřednictvím realizace harmonizačním pobytů TH jsou zařazovány pravidelně před vyučováním ve formě nulté hodiny. Třídní učitelé mají pravomoc, v případě vyskytnutí se závažného problému, svolat v rámci vyučování TH. Třídní učitelé se při TH zaměřují na činnosti rozvíjející pozitivní vztahy a provádějí zpětnou vazbu uplynulého období s rozborem. Vhodná témata a aktivity pro realizaci TH: vzájemné poznávání žáků hry pro podporu skupinové dynamiky stanovení pravidel třídního kolektivu a sankcí při jejich porušování trénink efektivní (symetrické, partnerské) komunikace začlenění nových žáků do třídního kolektivu komunitní kruh, vedení tohoto kruhu v režii pověřeného žáka
v oblasti šikany jsou žáci seznamováni s následujícími tématy a jsou v nich rozvíjeny tyto dovednosti: a) co je a co není šikana b) co je a co není bonzování c) jakým způsobem se zastat oběti d) jakým vhodným způsobem vyhledat pomoc dospělého 6. Prevence ve výuce Všichni učitelé vnímají důležitost vytváření bezpečného prostředí. Kromě práce ve svém předmětu se soustředí na rozvoj pozitivních vztahů, umožňují rozvoj spolupráce i zpětnou vazbu. Učitelé do výuky zahrnují tyto preventivní prvky: metodické hry zaměřené na vzájemné poznání, sebepoznání, uvědomění si vlastních pocitů, vhodné řešení konfliktů zaměření pozornosti na normy slušného chování práce v komunitní kruhu práce s pravidly třídy spolupráce ve skupinách a schopnost respektovat názor druhých učitelé se snaží vyhnout technikám a metodám vedoucím ke zvyšování napětí ve třídě Na 1. a 2. stupni se pozornost zaměřuje především na: uplatňování individuálního přístupu k žákovi práci ve skupinách vedení žáků ke slušné komunikaci netoleranci hrubého, vulgárního, agresivního, nezdvořilého, nekamarádského chování nebo neochotu pomoci důsledné dodržování pravidel stanových školním řádem vedení žáků k pomoci bližnímu, neubližování a poskytování rad slabším zaujmutí striktně záporného stanoviska vůči projevům rasismu, xenofobie či nacionalismu důsledné mapování sociálních vztahů v třídních kolektivech během celého roku vštěpování zákonů, zásad mezilidských vztahů a společenských norem vedení žáků k jednání s úctou a respektem se všemi, bez rozdílu rasy, náboženství, kultury a sociálního zázemí vedení žáků k znalosti svých práv a povinností, samostatnosti v rozhodování a odpovědnosti za důsledky svých rozhodnutí a činů kladení důrazu na zdvořilost, kulturní vystupování a slušné chování upevňování žádoucích pozitivních forem chování žáků v rámci svých předmětů, v třídnických hodinách i na mimoškolních akcích 7. Prevence ve školním životě mimo výuku Speciální program proti šikanování se týká i všech činností, které škola pořádá a zodpovídá za ně. Myšleno je dění, které přesahuje rámec oficiální činnosti třídy: dohledy o přestávkách včetně sledování rizikových míst přestávky na oběd žákovský parlament družina kroužky
mimoškolní aktivity sportovní soutěže, lyžařské výcviky, pobyty vpřírodě, harmonizační pobyty, kulturní představení, školní výlety, exkurze, besedy 8. Ochranný režim Účinný ochranný režim před šikanováním má celoškolní působnost. V obecné rovině však do něj patří zejména dvě základní věci: vnitřní školní řád a dohledy učitelů. Vnitřní školní řád Jako existuje ve společnosti zákon, tak škola má svůj vnitřní školní řád. Ten by měl chránit všechny členy společenství školy před zvůlí a násilím. Do školního řádu byly včleněny následující povinnosti žáků. Chovat se v rámci společenských norem dodržovat společenská pravidla chování, vůči dospělým i spolužákům vystupovat zdvořile a ohleduplně. Vyvarovat se jakéhokoli hrubého slovního jednání nebo fyzických útoků k dospělým i ostatním žákům. Neubližovat sobě, ani ostatním. Nepodporovat nesnášenlivost, šikanu, násilí, vandalismus a rasismus. Nenosit do školy věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrozit mravní výchovu žáků. Žáci jsou na počátku každého školního roku se zněním školního řádu opakovaně seznamováni. S výňatkem řádu jsou rodiče seznámeni prostřednictvím třídních schůzek, jeho celé znění je jim přístupno na webu školy. V případě změny řádu, budou rodiče o změně informováni. Účinné dohledy Plán dohledů o přestávkách bude svou podobou reagovat na výsledky mapování výskytu šikanování ve škole. Do rozvrhu se zahrne i kontrola rizikových prostor. Jako součást ochranného režimu funguje schránka důvěry a elektronická schránka důvěry. S jejím umístěním (v případě fyzické schránky) a s její emailovou adresou (v případě elektronické schránky) jsou žáci opakovaně seznamováni, stejně tak jako s účelem a možností jejich využití. K pocitu bezpečí žáků ve školním prostředí jsou také vytvářena třídní pravidla, na jejichž dodržování by měli dohlížet jak pedagogové, tak jednotliví žáci. V případě závažných projevů násilí či patologických vztahů mezi žáky, upravuje postup řešení krizový plán, viz bod 4/c. 9. Spolupráce s rodiči Škola se snaží systémově spolupracovat s rodiči těmito prostředky: Nabídka individuálních konzultací s vyučujícími, výchovným poradcem, metodikem prevence či vedením školy. Dny otevřených dveří. Zapojení rodičů do akcí školy, SRPDŠ, školská rada. Organizování zaměřených setkání s budoucími prvňáky. Možnost rodičů seznámit se s Minimálním preventivním programem na webových stránkách školy.
Vzájemné informování jak ze strany školy v případě, že se šikana objeví, tak i ze strany rodičů v případě, že zpozorují nějaký problém. Spolupráce při řešení problémů. Zachování důvěrnosti informací. Škola má možnost prostřednictvím webových stránek školy, školní informační tabule a školního informačního kanálu ŠIK informovat veřejnost o programu školy v oblasti prevence rizikového chování. 10. Školní poradenské služby Poradenské služby na škole poskytují: výchovný poradce metodik prevence Ve škole je určen specialista na problematiku šikanování, který poskytuje individuální, skupinové či komunitní služby žákům a je garantem tvorby a evaluace speciálního programu. Do jeho pracovní náplně mj. patří: činnost v URT, garance programu spolupráce s třídními učiteli a ostatními vyučujícími vzdělávací programy pro pedagogy projektová výuka na téma šikanování na ZŠ různé druhy depistáže diagnostika problémových tříd, v případě potvrzení sociální patologie, šikanování, realizace první pomoci, krizové intervence práce s rodinou, rodič obětí a agresorů spolupráce s institucemi, které se přímo podílejí na prevenci šikanování odborná knihovna, metodické pomůcky, videotéka, 11. Spolupráce se specializovanými institucemi V první polovině školního roku 2011/2012 bude realizován kulatý stůl se spolupracujícími institucemi, při jehož realizaci budou dohodnuty možnosti a kompetence v oblasti prevence šikany i jejího řešení u jednotlivých zařízení. V současné době může škola spolupracovat s těmito organizacemi: Pedagogicko-psychologická poradna Liberec Dětský diagnostický ústav Liberec Středisko výchovné péče Čáp Liberec Odbor sociálně právní ochrany dětí MÚ Liberec Policie ČR Linka důvěry Probační a mediační služba Liberec o.p.s. Maják Programy prevence pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie (např. Středisko komplexní terapie psychosomatických poruch Liberec aj.) 12. Dobré vztahy se školami v okolí Škola reflektuje možnost, že může být vtažena do řešení případu mimoškolní šikany, tzn. násilí, které se děje mimo areál školy, nicméně má nějaký významný vztah ke škole. Prakticky může jít o případy, kdy agresoři a oběti jsou z jiných škol, příp. agresor (oběť) přechází z jednoho školského zařízení do druhého.
V takových případech je zapotřebí navázat spolupráci s vedením školy, odkud protagonisté šikanování jsou. Důležitým faktorem při mimoškolní šikaně je prostupnost důležitých informací mezi jednotlivými školskými zařízeními a jejich důvěrnost. 13. Průběžné vyhodnocování situace ve škole (evaluace) V našem pojetí chápeme evaluaci jako posouzení speciálního programu proti šikanování. Toto posouzení bude prováděno jak lidmi uvnitř (autoevaluace), tak lidmi zvenku. Pro zjištění účinnosti efektivity speciálního programu proti šikanování bude před jeho zavedením provedeno výzkumné šetření výskytu šikany na škole, jehož výsledky budou porovnány s dalším šetřením, zrealizovaným o rok později. Evaluace programu bude také realizována prostřednictvím pravidelných setkání URT. Vypracovaly: Mgr. Zdeňka Vítová Mgr. Petra Prokophová Za podpory: Brožury Minimalizace šikany. Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 24246/2008-6 http://aplikace.msmt.cz/htm/ktskolniprogramprotisikanovani.htm Zkrácená závěrečná zpráva projektu MŠMT: Kolář, M: Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízení. V Liberci dne 26. 4. 2011 Mgr. Pavel Zeronik ředitel školy