Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Institut celoživotního vzdělávání Studijní obor: Technické znalectví a likvidace pojistných událostí Závěrečná práce Obecné postupy likvidace a likvidační zpráva na odpovědnostní škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli Vedoucí závěrečné práce: Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Autor: Martin Schenk Olomouc, duben 2008

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Institut celoživotního vzdělávání 2007/2008 2

3

Abstrakt V závěrečné práci popisuji problematiku likvidace pojistných událostí z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. V první části je analýza současného stavu a v části druhé je zpracována likvidační zpráva na škodní událost: zaměstnanec při služební cestě poškodil vozidlo zaměstnavatele. Summary In my dissertation, I describe the problems related to settlement of insurance accidents within the liability insurance for damage caused in the course of employment. In the first part, I analyse the present state of this issue, in the second part, the settlement report on damage accident is elaborated: an emploee on official journey damaged his employer s car. Klíčová slova Pojištění odpovědnosti, odpovědnost zaměstnance za škodu, náhrada škody, výluky z pojištění, stanovení skutečné škody, výpočet plnění. Key Words Liability insurance, employee s liability for damage, compensation for damage, insurance exclusions, actual damage rate setting, insurance benefit calculation. 4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně pod vedením Prof. Ing. Jana Marečka, DrSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Olomouci 3. 4. 2008. Martin Schenk 5

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem přednášejícím za cenné připomínky a odborné rady při studiu, kterými přispěli k vypracování této závěrečné práce. Dále bych rád poděkoval svým blízkým za podporu při studiu. 6

OBSAH: I. Obecná pravidla a stručná metodika likvidace škod odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli str. 10-38 ÚVOD 1. POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU - OBECNÝ ZÁKLAD 2. PRACOVNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU 2.1 Obecně 2.2 Předmět pojištění 3. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ZA ŠKODU 3.1 Obecná odpovědnost 3.2 Odpovědnost zvláštní 3.2.1 Schodek na svěřených hodnotách 3.2.2 Odpovědnost za ztrátu převzatých předmětů 3.2.3 Odpovědnost za škodu vzniklou vyrobením zmetku nebo vadnou manuální prací při opravách, úpravách a stavebních pracích 3.2.4 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody 4. PŘEDPOKLADY VZNIKU OBECNÉ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE 4.1 Vznik škody na straně zaměstnavatele 4.2 Porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi 4.3 Příčinná souvislost mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody 4.4 Zavinění zaměstnance 5. ZPROŠTĚNÍ SE ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU 6. NÁHRADA ŠKODY PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE 7. PROJEDNÁNÍ NÁHRADY ŠKODY SE ZAMĚSTNANCEM 8. POJIŠTĚNÉ OSOBY 9. VÝKLAD VYBRANÝCH VÝLUK Z POJIŠTĚNÍ 9.1 Zanedbání povinné (předepsané) obsluhy 9.2 Zanedbání povinné (předepsané) údržby 9.3 Vyrobení zmetku (vadného výrobku) 7

9.4 Vadná manuální práce při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích 9.5 Odpovědnost za škodu převzatou nad rámec stanovený právním předpisem 9.6 Škoda vzniklá zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce (včetně pokud) uložené v důsledku jednání pojištěného 10. VÝKLAD VYBRANÝCH POJMŮ 10.1 Dopravní prostředek zaměstnavatele 10.2 Manipulace se zbožím 10.3 Dopravovaná věc 10.4 Jiná majetková škoda 10.4.1 Regres zdravotní pojišťovny 10.4.2 Sankce 10.4.3 Další finanční škody 11. VÝKLAD A PŘÍKLADY LIKVIDACE PU 11.1 Pracovní cesta zaměstnance konaná dopravním prostředkem zaměstnavatele 11.1.1 Pracovní cesta 11.1.2 Činnost na pracovní cestě 11.1.3 Pracovní cesta konaná vlastním vozidlem zaměstnance 11.1.4 Pracovní cesta s použitím vozidla zaměstnavatele (služební vozidlo) 11.1.5 Pracovní cesta konaná vozidlem zaměstnavatele, které má zaměstnanec k soukromému užívání 11.2 Škody způsobené navzájem na více vozidlech téhož vlastníka 11.3 Srážka vozidla s lesní zvěří 11.4 Rozjetí vozidla samovolným pohybem 11.5 Škoda způsobená pojištěným třetí osobě 11.6 Likvidace škod vzniklých na věcech, které má zaměstnavatel zakoupeny na leasing 11.7 Snížení (odmítnutí plnění) za pozdě nahlášenou pojistnou událost a nepodání důkazu o vzniku škody 11.8 Platnost pojistné smlouvy z hlediska změny zaměstnavatele 11.9 Náhrada škody z hlediska více pracovních poměrů zaměstnance 8

12. STANOVENÍ SKUTEČNÉ ŠKODY 12.1 Skutečná škoda při poškození věci 12.2 Skutečná škoda při zničení věci 13. VÝPOČET POJISTNÉHO PLNĚNÍ 14. DOKLADY K LIKVIDACI POJISTNÉ UDÁLOSTI 14.1 Ověření existence pracovněprávního vztahu 14.2 Požadavek na náhradu škody 14.3 Průměrný měsíční výdělek pojištěného pracovníka (PMV) 14.4 Doklad zda poškozený je plátcem DPH 14.5 Kopie leasingové smlouvy 14.6 Záznam o dopravní nehodě 14.7 Průkaz a potvrzení o školení řidičů motorových vozíků 14.8 Kniha jízd (cestovní příkaz) 14.9 Technický průkaz vozidla II. Vzorový příklad likvidace škody odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli na služebním vozidle.. str. 39-62 III. Závěr.. str. 63 9

Úvod Tato práce popisuje problematiku likvidace pojistných událostí z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání (dále jen pojištění OVP ). 1. Pojištění odpovědnosti za škodu - obecný základ Pojištění odpovědnosti za škodu chrání pojištěného v těch případech, kdy způsobí škodu jinému, za kterou odpovídá a kterou je povinen poškozenému uhradit. Vždy jde tedy o škodu, která byla způsobena třetí osobě, ne samotnému pojištěnému. Ve vztahu k odpovědnosti za škodu plní pojištění odpovědnosti za škodu zejména tyto funkce: uhrazovací - snímá z pojištěného riziko finančních nákladů, které mu vzešly v důsledku vzniku jeho odpovědnosti za škodu ochrannou - chrání oprávněný nárok poškozeného na náhradu škody proti odpovědnému pojištěnému, a to tak, že pojistitel za pojištěného uhradí vzniklou škodu v souladu s předem stanovenými podmínkami Současná právní úprava rozeznává dvě hlavní formy pojištění odpovědnosti za škodu: pojištění zákonné pojištění smluvní Pojištění zákonné nevzniká na základě smlouvy, nýbrž vzniká automaticky přímo ze zákona (bez ohledu na vůli jeho účastníků) na základě podmínek stanovených zvláštním předpisem. V současné době v této formě působí: zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Pojištění smluvní vzniká na základě smlouvy uzavřené pojistitelem a pojistníkem. U formy smluvního pojištění rozeznáváme dva typy: a) smluvní pojištění (dobrovolné) b) povinné smluvní pojištění 10

U pojištění smluvního (dobrovolného) je uzavření pojistné smlouvy a délka jeho trvání zcela ponechána na vlastním rozhodnutí smluvních stran. Jedná se o nejobvyklejší typ pojištění na pojistném trhu. U povinného smluvního pojištění je uzavření pojistné smlouvy i další trvání pojištění uloženo přímo zákonem. Podobně jako u zákonného pojištění jde o ochranu poškozených před důsledky určitých rizikových činností a poškozenému se tak dostane vždy náhrady, i kdyby škůdce neměl dostatek prostředků k její úhradě. Povinně smluvní pojištění odpovědnosti za škodu: při výkonu práva myslivosti z provozu plavidla definovaného vyhláškou z provozu jaderných zařízení z provozu letadel a poskytování letové provozní služby z provozu vozidla vzniklé v důsledku závažné havárie Dále pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s výkonem činnosti: lékaře, stomatologa a lékárníka patentového zástupce veterinárního lékaře nestátního zdravotnického zařízení notáře autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra a technika činného ve výstavbě daňového poradce auditora advokáta pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře a pojišťovacího agenta dražebníka způsobenou úpadkem cestovní kanceláře správce konkurzní podstaty 11

Pojištění OVP se nevztahuje na škody, na které se vztahuje povinně smluvní pojištění, a vznikly při výše vyjmenovaných činnostech, kde právní předpis ukládá povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu. 2. Pracovněprávní odpovědnost za škodu 2.1 Obecně Způsobí-li zaměstnanec při plnění pracovních úkolů škodu svému zaměstnavateli, je-li za takovou škodu odpovědný a zaměstnavatel se rozhodne škodu na svém zaměstnanci požadovat, je povinen ji zaměstnavateli uhradit. Za škodu způsobenou svým zaměstnancem jiné osobě při plnění pracovních úkolů je odpovědný vždy zaměstnavatel. Tato skutečnost vyplývá z 420 odst. 2 obč. zákoníku. Zaměstnavatel si sám a dobrovolně vybere své zaměstnance s tím, že pak za ně musí nést odpovědnost. Způsobí-li si zaměstnanci škodu vzájemně mezi sebou nebo zaměstnanec způsobí škodu úplně jinému subjektu, vždy se poškozený obrací s náhradou škody na zaměstnavatele a ne na konkrétního škůdce. Zaměstnavatel pak tuto škodu uhradí a vzniká mu právo náhradu škody požadovat na odpovědném zaměstnanci. Má-li tento zaměstnanec uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání, může uplatnit náhradu škody na pojistiteli. Posouzení odpovědnosti zaměstnance za škodu, kterou způsobí svému zaměstnavateli a rozsah její náhrady se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce (dále jen ZP, 250 263). 2.2 Předmět pojištění Pojištění odpovědnosti za škodu chrání rizika pojištěného (zaměstnance) související s tím, že způsobí škodu jinému (zaměstnavateli), za kterou odpovídá a je povinen ji nahradit. Způsobí- li pojištěný zaměstnavateli škodu a je za ni odpovědný, má právo na to, aby za něj pojistitel podle pojistných podmínek tuto škodu uhradil. Předmětem pojištění je tedy porušení povinností při plnění pracovních úkolů vedoucí ke vzniku škody a k povinnosti tuto škodu nahradit. 12

Pojištěný má právo, aby za něj pojistitel uhradil škodu vzniklou zaměstnavateli, pokud pojištěný za škodu podle zákoníku práce odpovídá. Pro posouzení odpovědnosti pojištěného za škodu a stanovení v jakém rozsahu je povinen pojištěný škodu podle zákoníku práce nahradit, je nutné porozumět celé konstrukci odpovědnosti zaměstnance za škodu, k čemuž slouží následující výklad. 3. Odpovědnost zaměstnance za škodu Zákoník práce hovoří o několika druzích odpovědnosti zaměstnance za škodu (dále jen odpovědnost ), které můžeme rozdělit do dvou základních skupin: obecná odpovědnost zvláštní odpovědnost 3.1 Obecná odpovědnost Pojištění se vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu, která v důsledku jeho jednání vznikne zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu nebo v přímé souvislosti s nimi. Obecná odpovědnost zaměstnance (pojištěného) je upravena v 250 ZP, lze ji nazvat jako základní a jako jediná je kryta z tohoto pojištění. Zaměstnanec v případě obecné odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnavateli nedbalostním, tedy neúmyslným porušením povinnosti odpovídá zásadně jen, když mu zaměstnavatel prokáže jeho odpovědnost za škodu. Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Při nahlášení škodní události je nutné zjistit, zda předmětná událost svým charakterem splňuje podmínky obecné odpovědnosti. Zde platí základní pravidlo: O obecnou odpovědnost za škodu se bude jednat v případě, když odpovědnost za škodu nebude možné zařadit pod žádný druh odpovědnosti zvláštní. Z tohoto důvodu je nutné porozumět charakteristice jednotlivých druhů zvláštní odpovědnosti. 13

3.2 Odpovědnost zvláštní Zvláštní odpovědnost zaměstnance (pojištěného) za škodu je upravena v ZP ( 252 263 ZP). Výše náhrady škody je zde odlišná od odpovědnosti obecné. Zvláštní odpovědnost za škodu není kryta z pojištění OVP. Zákoník práce rozlišuje následující druhy zvláštní odpovědnosti. 3.2.1 Schodek na svěřených hodnotách 252 ZP Jedním z druhů zvláštní odpovědnosti za škodu je odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Převzal-li zaměstnanec na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za svěřené hodnoty určené k obratu a oběhu, tedy hotovost, ceniny (např. kolky, poštovní známky, apod.), zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, pak v případě schodku na těchto hodnotách za něj odpovídá. Pro uplatnění odpovědnosti za škodu na hodnotách vyplývající z uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti postačuje, když zaměstnavatel prokáže, že na těchto hodnotách vznikl schodek a že zaměstnanec má uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Zavinění zaměstnavatel tedy nemusí prokazovat. Zaměstnanec je povinen nahradit vzniklý schodek v plné výši. 3.2.2 Odpovědnost za ztrátu převzatých předmětů - 255 a 256 ZP Dalším případem zvláštní odpovědnosti zaměstnance za škodu je odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Podmínkou této zvláštní odpovědnosti je písemné potvrzení podepsané zaměstnancem, v němž jsou specifikovány nástroje, nářadí, ochranné pracovní pomůcky a jiné podobné předměty, které zaměstnanec převzal jako obvyklé pro výkon své práce. Zaměstnanec musí mít možnost svěřený předmět bezpečně uschovat tak, aby k němu měl přístup a možnost dispozice s ním jen on sám. Proto takto nelze převzít odpovědnost např. za zařízení kanceláře nebo za nástroje, které používá více zaměstnanců. Stejně jako u odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách i v případě ztráty svěřeného předmětu musí svěřená věc skutečně chybět, nikoliv být pouze poškozená nebo zničená. I v tomto případě se při ztrátě předpokládá zaměstnancovo zavinění. Může se však prokázat, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění 14

(např. při přepravě k výkonu práce dojde k dopravní nehodě, zaměstnanec je zraněn, odvezen do nemocnice a z vozidla se mu ztratí elektrická vrtačka, kterou převzal na základě zmíněného písemného potvrzení). Zaměstnanec je povinen nahradit skutečnou škodu, čili hodnotu svěřeného předmětu v době jeho ztráty. 3.2.3 Odpovědnost za škodu vzniklou vyrobením zmetku nebo vadnou manuální prací při opravách, úpravách a stavebních pracích v novém ZP nemá samostatný paragraf (starý ZP 184) Zaměstnanec, který způsobil z nedbalosti zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku je povinen mu nahradit škodu, a to až do částky rovnající se polovině jeho průměrného výdělku. V této výši je povinen zaměstnanec nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích. I zde platí, že u škody způsobené v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek se hradí celá skutečná škoda. 3.2.4 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody - 251 odst. 1 ZP Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, ani nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji nelze uhradit jinak. (t.j. přímý škůdce nebyl zjištěn nebo vzhledem k omezené odpovědnosti neuhradil celou škodu). Maximální výše náhrady však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. 4. Předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu podle zákoníku práce Ke vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu musí být splněny určité předpoklady. Těmi při obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou: vznik škody na straně zaměstnavatele porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi 15

příčinná souvislost mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody zavinění zaměstnance Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu je dána pouze tehdy, jestliže jsou splněny všechny čtyři předpoklady odpovědnosti současně. 4.1 Vznik škody na straně zaměstnavatele Při určování výše škody na věci se vychází z ceny v době jejího poškození ( 258 ZP). Škodu lze zpravidla charakterizovat jako majetkovou újmu, kterou lze vyjádřit (vyčíslit) v penězích. Jde o hodnotu, o kterou se snížil majetek zaměstnavatele v důsledku škody způsobené zaměstnancem. V pracovním právu dochází k rozlišování škody skutečné a škody jiné (ušlého zisku). Skutečnou škodou se rozumí částka, o kterou se majetek poškozeného zmenšil. Za skutečnou škodu lze tedy považovat náklady na uvedení věci do původního stavu (stavu bezprostředně před poškozením) nebo náklady nutné k novému pořízení věci stejného druhu, stejných parametrů a užitných vlastností. Od těchto nákladů se však odečte částka vyjadřující opotřebení nebo jiné znehodnocení věci a cena zbytku, nebo naopak připočte částka vyjadřující doložené zhodnocení věci z doby před škodní událostí. Škodou jinou (ušlým ziskem) se rozumí to, oč se majetek poškozeného nezvětšil, ačkoliv bylo jinak možno - kdyby nedošlo ke škodní události - toto zvětšení majetku při pravidelném běhu věcí důvodně očekávat. Ušlý zisk je typ škody, která vznikne většinou jako následná škoda, s určitým časovým odstupem od příčinné škodní události. Jen tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslně, hradí se i jiná škoda - 257 ZP. K tomuto je nutné podotknout, že z pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání jinou škodu (ušlý zisk) nehradíme, protože zaměstnavatel může požadovat náhradu škody v případě ušlého zisku pouze u úmyslné škody a škody způsobené úmyslně nejsou pojištěním kryty. 16

4.2 Porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi Dalším předpokladem vzniku obecné odpovědnosti je porušení povinnosti zaměstnancem. Nejedná se tu o jakékoliv porušení, ale pouze o takové porušení povinností, kterého se zaměstnanec dopustil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, což je důležité pro posouzení odpovědnosti zaměstnance. Úkony, které nejsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, jsou cesta do zaměstnání a zpět; stravování, ošetření, případně vyšetření ve zdravotnickém zařízení, dále cesta k nim a zpět, pokud nejsou konány v objektu zaměstnavatele. Skutečnost, zda škodu způsobil zaměstnanec při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, či nikoliv, je důležitá pro posouzení odpovědnosti zaměstnance. V prvém případě je dána odpovědnost podle zákoníku práce. Ve druhém případě se jedná o exces (vybočení z plnění pracovních úkolů) a nastupuje odpovědnost podle občanského práva, která je pokud jde o rozsah náhrady škody - pro škůdce nevýhodnější. V občanském právu například u škody z nedbalosti neplatí omezení výše náhrady škody, jak je tomu v pracovním právu. 4.3 Příčinná souvislost mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody Příčinnou souvislost lze vymezit jako takový stav, kdy porušení povinností zaměstnancem je příčinou vzniku škody a škoda na straně zaměstnavatele důsledkem porušení povinností zaměstnancem. Důkladné prošetření příčiny vzniku škody je důležitým momentem v posouzení odpovědnosti zaměstnance. To znamená, že musíme zjistit, zda hlavní příčinou vzniku škody je porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, což je jeden z předpokladů odpovědnosti zaměstnance za vznik škody. 4.4 Zavinění zaměstnance Nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu je zavinění. Odpovědnost zaměstnance za škodu je v pracovním právu 17

důsledně budována na principu zavinění (subjektivní odpovědnost). Zaměstnanec tedy odpovídá pouze za škody, které svým jednáním zavinil. Zavinění může mít formu úmyslu nebo nedbalosti. Jednou ze základních podmínek pro oprávněnost nároku pojištěného na plnění je zavinění z nedbalosti. Zavinění ve formě nedbalosti je dáno tehdy, jestliže zaměstnanec: věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá) nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá) 5. Zproštění se odpovědnosti za škodu V případě obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je zaměstnavatel povinen prokázat jeho zavinění ( 250 ZP). To znamená, že škůdce (zaměstnanec) neprokazuje, že škodu nezavinil a nepředpokládá se tedy jeho zavinění vzniklé škody, ale naopak jeho vina mu musí být zaměstnavatelem prokázána. Pokud se mu to nepodaří, má se za to, že zaměstnanec za škodu neodpovídá. Jestliže by ke škodě došlo též z důvodu porušení povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí zčásti nebo se může zprostit odpovědnosti zcela (dle míry svého zavinění). 6. Náhrada škody podle zákoníku práce Z hlediska způsobu náhrady škody přicházejí v úvahu podle 257 ZP dvě alternativy: odčinění škody uvedením v předešlý stav (naturální plnění) náhrada škody v penězích (finanční náhrada) Dle 257 ZP výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřiapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností. Při společné odpovědnosti několika zaměstnanců za škodu vychází zákoník práce z dělené odpovědnosti (nikoli odpovědnost solidární). Odpovídá-li zaměstnavateli za škodu několik zaměstnanců, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění ( 257 ZP) 18

7. Projednání náhrady škody se zaměstnancem Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen podle 262 a 263 ZP projednat výši požadované náhrady se zaměstnancem a oznámit mu ji zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni odpovídá. Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je dohoda neplatná. Všeobecné pojistné podmínky ukládají pojištěnému povinnost uznat nebo vyrovnat požadavek poškozeného pouze s předchozím souhlasem pojistitele. Důvodem je to, že pojistitel hradí škodu pouze dle vlastního výpočtu. 8. Pojištěné osoby Pojištění se vztahuje pouze na fyzické osoby, které mají se zaměstnavatelem uzavřen některý z pracovních poměrů stanovených zákoníkem práce. Mohou to být tyto formy pracovního poměru: pracovní poměr založený pracovní smlouvou pracovní poměr založený jmenováním pracovní poměr založený volbou Jako další pracovněprávní vztahy zákoník práce upravuje dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. K těmto dohodám patří dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce, které lze uzavírat za určitých podmínek. V těchto případech se pojištění vztahuje pouze na osoby, jejichž pracovní vztah je založen na základě dohody o pracovní činnosti. Pracovní vztah založený formou dohody o provedení práce je z pojištění vyloučen (z důvodu odlišného způsobu náhrady škody). 9. Výklad vybraných výluk z pojištění Tento výklad má sloužit pro základní orientaci v otázce posouzení oprávněnosti nároku na pojistné plnění za škody související s následujícími výlukami z pojištění. 19

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání se obvykle dle Všeobecných pojistných podmínek mimo jiné nevztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou: zanedbáním povinné (předepsané) obsluhy a údržby vyrobením zmetku vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích převzatou nad rámec stanoveným právním předpisem vzniklou zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce (včetně pokut) uložené v důsledku jednání pojištěného 9.1 Zanedbání povinné (předepsané) obsluhy Povinnou obsluhou rozumíme soubor úkonů (činností) prováděných za účelem využití užitných vlastností věci při zachování zásad její bezpečné a bezporuchové funkce. Zpravidla to je soubor činností uvedených v technických podmínkách provozu, v návodu k obsluze a použití nebo vyplývá z obecně platných zásad pro obsluhu věci. Povinnou obsluhou rozumíme též obsluhu, která je vykonávána na příkaz zaměstnavatele. Věci, na nichž může vzniknout škoda v důsledku zanedbání povinné obsluhy, jsou dopravní prostředky, technická zařízení, stroje, pracovní nářadí apod., které zaměstnanec obsluhuje nebo používá při výkonu práce. Tato výluka se vztahuje též na škody na věci (zdraví), které vznikly v přímé souvislosti se zanedbáním povinné obsluhy. To znamená, že pokud dojde naplněním výluky zanedbání povinné obsluhy, např. k poškození manipulačního vozíku a k poškození nebo zničení věcí, které byly tímto vozíkem přepravovány (z důvodu jeho přetížení), bude škoda na vozíku i škoda na přepravovaných věcech nelikvidní. Vznik škody v důsledku zanedbání povinné obsluhy může nastat zejména: přetížením pracovních strojů a zařízení nedodržením max. nosnosti zdvihacích zařízení a nesprávným uchycením zdvihaných břemen 20

nedodržením předepsaného tlaku páry, plynu, či kapaliny v technických zařízeních nedodržením použití ochranných zařízení strojů zajišťujících bezpečnost práce nesprávným uložením nebo upevněním nákladu nezajištěním dopravního prostředku proti samovolnému pohybu U škod vzniklých v důsledku zanedbání povinné obsluhy ve výše uvedených příkladech nevzniká nárok pojištěného na pojistné plnění. 9.2 Zanedbání povinné (předepsané) údržby Povinná údržba je soubor činností prováděných v souladu s plánem údržby zajišťujících technickou způsobilost, pohotovost a hospodárnost provozu dopravních prostředku, strojů a technických zařízení. Patří sem zejména ošetřování, technické prohlídky, seřízení dílů, včasné zásobení předepsanými hmotami k provozu a příprava na zimní a letní provoz. Provádí se zpravidla bez demontáže dílů a bez výměny součástí. Ke škodě vzniklé v důsledku nesprávné údržby (přehřátí motoru, zadření motoru, převodovky apod.), může dojít následkem nedostatku či použití nesprávných potřebných hmot k provozu, a to zejména: nedostatkem nebo použitím nesprávných paliv, mazacích olejů a tuků potřebných k provozu nedostatkem provozních kapalin (chladící, brzdové apod.) nepoužitím nemrznoucích směsí při zimním provozu nedodržením plánu údržby apod. 9.3 Vyrobení zmetku (vadného výrobku) Zmetkem rozumíme vadný výrobek, který nesplňuje rozměrové, tvarové, funkční nebo estetické parametry, které jsou nezbytné pro jeho funkci či použití. Vyrobením zmetku se rozumí zhotovení vadného výrobku při manuální práci v procesu výroby. 21

K vyrobení zmetku dojde pouze za splnění následujících podmínek, které musí být splněny současně: zmetek vznikl v procesu výroby zmetek byl vyroben při manuální práci zmetek (vadný výrobek) byl určen k dalšímu zpracování, montáži nebo prodeji 9.4 Vadná manuální práce při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích Pojistitel nehradí škodu způsobenou zaměstnavateli tím, že pojištěný provedl vadnou manuální práci při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích. Vadnou práci při výkonu jiných manuálních činností nelze hodnotit jako vadnou manuální práci. Proto by bylo třeba např. odpovědnost za škodu zaměstnance bezpečnostní agentury posuzovat jako obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu. Rovněž zaměstnanec, který vykonává pro zaměstnavatele funkci řidiče, by za vzniklou škodu odpovídal podle zásad obecné odpovědnosti za škodu. Jestliže by však tento zaměstnanec způsobil škodu při opravě automobilu a odpovídal za ni, lze toto kvalifikovat jako vadnou manuální práci při provádění opravy. Pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o vadnou manuální práci, či nikoliv, bude rozhodující podrobně zjistit příčinu vzniku škody. Pokud u škody vzniklé v důsledku vadně provedené práce bude hlavní příčinou nedodržení pracovního (technologického) postupu pojistitel takto vzniklou škodu neuhradí. Může nastat i případ, kdy při provádění manuální práce při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích dojde ke škodě nikoliv nedodržením pracovního postupu, ale nedbalostí pracovníka, pak bychom hodnotili odpovědnost za takto vzniklou škodu jako likvidní. ( 250 ZP) 9.5 Odpovědnost za škodu převzatou nad rámec stanovený právním předpisem Pokud se zaměstnanec zavázal, že nahradí škodu zaměstnavateli ve větším rozsahu, než je uvedeno v ustanoveních o náhradě škody v zákoníku práce, 22

případně převezme odpovědnost za škodu, kde ji právní předpis neupravuje, jedná se o škodu převzatou nad rámec stanovený právním předpisem. Pojistitele to nijak nemůže ovlivnit a pojistné plnění poskytne v rozsahu náhrady škody dle zákoníku práce. 9.6 Škoda vzniklá zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce (včetně pokut) uložené v důsledku jednání pojištěného Tento výklad má sloužit pro základní orientaci v otázce posouzení likvidity škodní události související s výlukou z pojištění ve znění: pojištění se nevztahuje na škodu vzniklou zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce (včetně pokut) uložené v důsledku jednání pojištěného. Rozhodovací schéma uvádí dva možné případy, které mohou nastat v souvislosti s touto výlukou. A) zaměstnavateli vznikne škoda zaplacením majetkové sankce (včetně pokut) uložené v důsledku jednání pojištěného (výluka z pojištění - nelikvidní) Schéma č. 1 4 Škoda je 4 nelikvidní (výluka z pojištění) 1 2 Pojištěný 3 Pojištěný ohlásí 3 škodní událost pojistiteli Pojistitel V důsledku jednání pojištěného vznikne zaměstnavateli škoda zaplacením sankce (pokuty) Poškozený uplatňuje náhradu škody na zaměstnanci 2 1 Poškozený (zaměstnavate 23

B) V praxi může často nastat případ, kdy v důsledku jednání zaměstnance (pojištěného) vznikne třetímu subjektu (ne zaměstnavateli) škoda v podobě zaplacení sankce, kterou je povinen zaměstnavatel nahradit poškozenému subjektu. Protože se v tomto případě nejedná o sankci uloženou přímo zaměstnavateli, byla by tato pojistná událost ze strany pojistitele uhrazena. Schéma č. 2 5 Škoda je likvidní 5 (nejedná se o výluku z pojištění) 1 V důsledku jednání pojištěného vznikne třetímu subjektu (organizaci) škoda zaplacením sankce (pokuty) 1 Poškozený (Třetí subjekt ) Pojištěný (zaměstnanec) 3 Zaměstnavatel uplatňuje náhradu škody na svém zaměstnanci 3 Zaměstnavatel 4 Pojištěný ohlásí 4 škodní událost pojistiteli Pojistitel 2 2 Poškozený uplatňuje na zaměstnavateli náhradu této sankce, kterou zaplatil v důsledku jednání jeho zaměstnance (pojištěného) 10. Výklad pojmů V této kapitole jsou popsány pojmy, které se vyskytují v pojistných podmínkách, pojistné smlouvě nebo byly zavedeny pro snazší orientaci v problematice likvidace pojistných událostí. 10.1 Dopravní prostředek zaměstnavatele Dopravním prostředkem zaměstnavatele rozumíme motorový kolejový i nekolejový dopravní prostředek, poháněný vlastním motorem, který je určen pro dopravu osob nebo věcí na pozemních komunikacích, ve vzduchu, na vodě a pod zemí. 24

Dopravní prostředky zaměstnavatele rozdělíme pro naše účely do tří skupin. a) motorová vozidla - nekolejová vozidla poháněná vlastním motorem. b) motorové vozíky - vysokozdvižné, nízkozdvižné, paletovací, plošinové, tahače apod. a to jak akumulátorové tak se spalovacím motorem, které se používají pro manipulaci s břemeny (se zbožím). c) ostatní motorové kolejové i nekolejové dopravní prostředky (ostatní, které nejsou uvedené pod bodem a, b). Jsou to např. vlaky, vlečky, tramvaje, letadla, plavidla, metro. Základní podmínkou pro úhradu škody vzniklé v souvislosti s řízením dopravního prostředku uvedeného ve skupině a, b, c je, aby pojištěný měl uzavřeno pojištění včetně odpovědnosti za škodu způsobenou řízením dopravních prostředků. 10.2 Manipulace se zbožím Tento termín byl zaveden pro posouzení oprávněnosti nároku pojištěného na plnění za škody vzniklé při manipulaci se zbožím s použitím dopravního prostředku zaměstnavatele. Pod pojmem manipulace se zbožím rozumíme činnost spojenou s přepravováním, nakládáním, skládáním, zdviháním a stohováním zboží pomocí dopravních prostředků uvnitř závodu, skladu apod. (na neveřejných komunikacích) a na místech k této činnosti obvyklých (např. před prodejnou, na stavbě apod.) Vznikne-li škoda při manipulaci se zbožím s použitím dopravních prostředků (např. motorových vozíků) v objektu zaměstnavatele a na místech k této činnosti obvyklých, nebude škoda vzniklá při této činnosti považována za škodu na dopravované věci ve smyslu výluky z pojištění a škoda je tedy likvidní i bez vyšetření policie. 10.3 Dopravovaná věc Za dopravovanou věc budeme považovat věc, která je přepravována dopravním prostředkem a to po dobu přepravy na veřejné komunikaci. 25

Pojistné podmínky stanovují, že se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou na pneumatikách a dopravovaných věcech s výjimkou škod vzniklých při dopravní nehodě. Pro posouzení oprávněnosti nároku pojištěného na plnění ze škody vzniklé na přepravovaných věcech platí následující pravidla: v případě, že škoda vznikla na dopravovaných věcech s použitím dopravního prostředku na veřejné komunikaci, je škoda likvidní pouze za předpokladu, že se jednalo o škodu vzniklou při dopravní nehodě s vyšetřením policie škoda na dopravovaných věcech v době přepravy na veřejné komunikaci vlivem nesprávně uloženého nebo upevněného nákladu je nelikvidní 10.4 Jiná majetková škoda Jinou majetkovou škodou se rozumí škoda, která není ani škodou na věci ani na zdraví, kterou však musel poškozený vynaložit nebo mu vznikla v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Z jiné majetkové škody pojistitel hradí následující: regres zdravotní pojišťovny sankce uložené zaměstnavateli v důsledku jednání pojištěného v souvislosti s výpočtem daní a poplatků další finanční škody 10.4.1 Regres zdravotní pojišťovny Regres zdravotní pojišťovny a sankce patří do kategorie finančních škod, které vznikly jako důsledek škodní události (škody na zdraví). Je to náhrada škody požadovaná zdravotní pojišťovnou za náklady vynaložené na léčení poškozeného. 10.4.2 Sankce Sankcí se rozumí finanční postih (pokuty, penále, úroky nebo poplatky z prodlení apod.) za nedodržení stanovené povinnosti. Jinými slovy řečeno, za pojištěného bude uhrazena škoda vzniklá zaměstnavateli zaplacením sankce v důsledku jednání pojištěného jenom v těch případech, kdy je tak ujednáno v pojistné smlouvě a VPP. 26

10.4.3 Další finanční škody Zvláštní kategorií jiné majetkové škody jsou další finanční škody. Charakteristické pro ně je, že jejich vznik není jako důsledek věcné škody nebo škody na zdraví, ale jejíž vznik je sám o sobě škodní události. Jsou to škody převážně vyplývající z účetní činnosti pracovnic v peněžních ústavech, pracovních úřadech, sociálních úřadech a firem nejrůznějšího zaměření. Příklady: škoda vzniklá při bezhotovostním platebním styku předčasně ukončený termínovaný vklad škoda vzniklá příjmem falešné bankovky škoda vzniklá neoprávněným vyplacením finančních částek škoda vzniklá nesprávným stanovením výše částky na faktuře škoda vzniklá chybnou objednávkou 11. Výklad a příklady likvidace PU V této kapitole je obsažen souhrn současných poznatků dotýkajících se tohoto pojištění 11.1 Pracovní cesta zaměstnance konaná dopravním prostředkem zaměstnavatele Pro posouzení oprávněnosti nároku na pojistné plnění je třeba rozhodnout, kdy jde u zaměstnance o cestu do zaměstnání, a kdy jde o pracovní cestu, anebo o činnosti nutné vykonat před počátkem pracovní cesty nebo po jejím skončení. Jinak řečeno, je nutné zjistit, zda činnost zaměstnance, ze které vznikla škoda, souvisela s plněním pracovních úkolů, či nikoliv. Bude se převážně jednat o škody vzniklé v souvislosti s řízením dopravního prostředku zaměstnavatele. 11.1.1 Pracovní cesta Pracovní cesta je taková cesta, kdy zaměstnanec plní pracovní úkoly (dle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo jeho pravidelného pracoviště. Pravidelným pracovištěm chápeme místo práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo místo, na které byl zaměstnanec přeložen nebo převeden. 27

Vždy je třeba především vymezit pracoviště zaměstnance. U některých pracovníků to není obtížné, protože jejich pravidelné pracoviště je určeno provozovnou, budovou apod. Jsou však povolání, u nichž není možné stanovit místo pravidelného pracoviště a proto je místo výkonu práce v pracovní smlouvě sjednáno šířeji. Např. u zaměstnanců (opraváři, obchodní dealeři apod.), kteří mají sjednáno místo výkonu práce v určitém obvodu města nebo okresu, nebo dokonce území České republiky, se cesty za opravami v rámci takto vymezeného obvodu neposuzují jako cesty pracovní, ale jde o běžné plnění pracovních úkolů. Pracovní cestou je: cesta z bydliště zaměstnance nebo z místa ubytování v jiné obci do místa určení, jestliže cíl pracovní cesty leží mimo obec zaměstnancova pravidelného pracoviště se posuzuje jako úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů Pracovní cestou není: cesta z bydliště zaměstnance, jestliže je cíl pracovní cesty ve stejné obci jako místo zaměstnancova pravidelného pracoviště. Tato cesta se posuzuje jako cesta do zaměstnání a není v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů několikadenní pracovní cesta, v rámci které zaměstnanec vykonává cesty z místa přechodného ubytování do místa určeného k plnění pracovních úkolů a zpět se hodnotí jako cesta do zaměstnání a zpět 11.1.2 Činnost na pracovní cestě Předmětem pracovní cesty je pouze činnost, která je plněním pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů a tedy předmětem pracovní cesty je tedy již technická příprava vozidla k jízdě např. dohuštění pneumatik, kontrola stavu oleje, vody v chladiči, očištění skel a dalších některých úkonů nutných před jízdou, včetně otevření a uzavření garáže. Případná škoda vzniklá při výše uvedené činnosti by se posuzovala jako škoda vzniklá v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Jestliže se však zaměstnanec, který je na pracovní cestě, podstatně odchýlí od určené trasy (činnost 28

zaměstnance není ve prospěch zaměstnavatele), jde o vybočení z plnění pracovních úkolů (exces). 11.1.3 Pracovní cesta konaná vlastním vozidlem zaměstnance Podle 265 ZP zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že jestliže zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem použití vlastního motorového vozidla při pracovní cestě a vznikne na něm škoda, odpovídá za ni zaměstnavatel. Podmínkou této dohody není uzavření havarijní pojistky, zpravidla však zaměstnavatel bude uzavření pojistky vyžadovat, a to především z toho důvodu, aby se v případě dopravní nehody zaměstnanec obrátil na pojišťovnu s nárokem na náhradu škody. Na škody vzniklé při použití vlastního vozidla zaměstnance se nevztahuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. 11.1.4 Pracovní cesta s použitím vozidla zaměstnavatele (služební vozidlo) V případě škody vzniklé na vozidle zaměstnavatele při výkonu pracovní cesty, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu dle 250 ZP obecná odpovědnost. Takto vzniklé škody při splnění podmínky, že nastaly při plnění pracovních úkolů, jsou z pojištění kryty. 11.1.5 Pracovní cesta konaná vozidlem zaměstnavatele, které má zaměstnanec k soukromému užívání V případě škody vzniklé na vozidle zaměstnavatele, které má zaměstnanec v osobním užívání, se pojištění vztahuje pouze na ty škody, které vznikly a za které zaměstnanec odpovídá dle 250 ZP - obecná odpovědnost. 11.2 Škody způsobené navzájem na více vozidlech téhož vlastníka. V praxi často dochází k situaci, kdy zejména v areálu firmy dojde ke střetu a vzájemnému poškození dvou vozidel téhož vlastníka, v našem případě poškozeného zaměstnavatele. 29

Dle Všeobecných pojistných podmínek se obvykle pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu, která vznikla činností, u které právní předpis ukládá povinnost uzavřít pojištění. Tuto povinnost uzavřít pojištění ukládá zákon č. 168/1999 Sb., kterým se stanoví rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). V 7 odst. 2 z.č. 168/99 Sb. je stanoveno, že pojistitel nehradí škodu způsobenou vlastníku vozidla, která byla způsobena provozem dalšího jeho vozidla. Po ověření skutečnosti, že z povinného ručení nebyla vlastníkovi hrazena škoda na jeho dalším vozidle, budou uhrazeny škody způsobené pojištěným na obou vozidlech. V tomto případě nemůže být uplatněna výše uvedená výluka z pojištění OVP. 11.3 Srážka vozidla s lesní zvěří Škodní událost tohoto typu je pojištěný povinen nahlásit jako dopravní nehodu policii. Ta vyplní speciální protokol o srážce se zvěří, kde se vyjádří ve většině případů v tom smyslu, že střetu se zvířetem řidič nemohl zabránit. Pojištěný tudíž ve většině případů nebude za škodu odpovídat. 11.4 Rozjetí vozidla samovolným pohybem Pro sjednocení pohledu na oprávněnost nároku na pojistné plnění u škod tohoto typu budeme vycházet z 24 odst. 2 vyhl. č. 99/98 Sb. o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, kde se uvádí: Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu. Škody tohoto charakteru se budou hodnotit jako nelikvidní z důvodů výluky z pojištění zanedbání povinné obsluhy. 11.5 Škoda způsobená pojištěným třetí osobě Pokud pojištěný způsobí škodu třetí osobě (fyzické či právnické) a nebyla tedy způsobena přímo na věci zaměstnavatele, je vhodné v těchto případech na 30

první prohlídce po dohodě s pojištěným a poškozeným doporučit zaměstnavateli likvidaci pojistné události z pojištění odpovědnosti za škodu organizace. Argumenty pro upřednostnění likvidace škody z pojištění odpovědnosti organizace jsou tyto: při výpočtu pojistného plnění z pojištění OVP se bere ohled na 4.5 násobek PMV škůdce, u pojištění odpovědnosti za škodu organizace může být uplatněn nárok na náhradu škody v plné výši (do limitu plnění) zaměstnavatel nemusí vymáhat odečtenou spoluúčast z pojištění OVP na zaměstnanci případnou odečtenou spoluúčast z pojištění odpovědnosti organizace může požadovat jako náhradu škody na odpovědném zaměstnanci a z pojištění OVP by spoluúčast byla uhrazena zaměstnavatel nemusí uhradit škodu poškozenému (uhradí ji pojistitel), což v případě likvidace z pojištění OVP by bylo základní podmínkou pro vyplacení pojistného plnění Ve spisu PU musí být doloženo, že zaměstnavatel škodu poškozené třetí osobě uhradil. Až v této chvíli mu vznikne majetková újma, kterou do výše 4,5 násobku měsíčního výdělku může uplatnit po zaměstnanci, který škodu třetí osobě způsobil. 11.6 Likvidace škod vzniklých na věcech, které má zaměstnavatel zakoupeny na leasing Jedná se převážně o likvidaci škod vzniklých na dopravních prostředcích, ale i na ostatních věcech pořízených zaměstnavatelem na leasing, např. stroje, strojní zařízení, počítače apod. Při likvidaci škod na věcech, které jsou předmětem leasingu, budeme při likvidaci ve všech směrech postupovat stejným způsobem jako u ostatních škod způsobených třetí osobě. Do spisu PU budeme vždy vyžadovat kopii leasingové smlouvy zejména z důvodů ověření vlastnických vztahů. 31

11.7 Snížení (odmítnutí plnění) za pozdě nahlášenou pojistnou událost a nepodání důkazu o vzniku škody. Jestliže pojištěný bez závažného důvodu (pobyt v nemocnici, čekání na rozhodnutí soudu apod.) nahlásí pojistnou událost se značným zpožděním nebo nepodá důkaz o vzniku škody a tím neposkytne pojistiteli součinnost potřebnou ke zjištění příčin a výše škody, může likvidující pracovník náhradu škody přiměřeně snížit, popřípadě odmítnout (podle závažnosti znemožnění provedení první prohlídky a šetření PU s přihlédnutím ke všem okolnostem (obchodní zájem, opakující se pojistné události apod.)) 11.8 Platnost pojistné smlouvy z hlediska změny zaměstnavatele Jestliže je uvedeno jméno pojištěné osoby na pojistné smlouvě (individuální pojištění) nebo v příloze seznamu pojištěných osob (skupinové pojištění) je pojištění pro zaměstnance platné i při změně zaměstnavatele. V případě skupinového pojištění zaměstnanců bez jmenného seznamu (pouze s uvedením počtu pojištěných zaměstnanců) platnost pojištění při změně zaměstnavatele skončí. 11.9 Náhrada škody z hlediska více pracovních poměrů zaměstnance Jestliže má zaměstnanec kromě hlavního pracovního poměru uzavřen ještě jeden nebo několik dalších pracovních poměrů (např. vedlejší pracovní poměr) pojištění se mu vztahuje i na tyto další pracovní poměry. Nerozhoduje tedy, zda je zaměstnanec ve vedlejším pracovním poměru u zaměstnavatele s kterým má uzavřen hlavní pracovní poměr, či další pracovní poměr uzavřel s jiným zaměstnavatelem. 12. Stanovení skutečné škody Skutečná škoda představuje náklady na uvedení poškozené nebo zničené věci do původního stavu s tím, že nesmí dojít k bezdůvodnému obohacení poškozeného. Základem pro výpočet skutečné škody je cena časová, případně obecná. 32

12.1 Skutečná škoda při poškození věci. Poškozením věci rozumíme její hmotné porušení, v jehož důsledku dojde k přechodné ztrátě použitelnosti a snížení hodnoty věci. Poškozenou věc lze uvést do původního stavu opravou. Náklady na opravu jsou náklady, které je nutno vynaložit, aby poškozená věc byla uvedena do stavu před vznikem škody. Likvidující pracovník je povinen zjistit, zda náklady na opravu jsou přiměřené. Přiměřenými náklady rozumíme cenu opravy věci, která je v době a místě vzniklé škody obvyklá. Výši přiměřených nákladů zjistíme nejčastěji následujícími způsoby nebo jejich kombinacemi: a) Nebyla-li provedena oprava poškozené věci, stanoví se náklady na opravu rozpočtem na základě předpokládané technologie opravy a budou tvořeny součtem nákladů na materiál (náhradní díly) stanovených podle příslušných ceníků náhradních dílů a nákladů na opravárenské práce stanovených podle platných ceníků opravárenských prací. b) V případě, že oprava poškozené věci byla již provedena a existují doklady o jejím provedení, provede se revize faktury nebo jiných účetních dokladů za opravu, a ověří se, zda fakturované položky byly skutečně vynaloženy jen na odstranění následků poškození. Od materiálových položek vynaložených na opravu se odečte částka vyjadřující opotřebení původních dílů a případné ocenění zbytku. Částka za práci se proplatí v plné výši. NO = (MN O HPZ) + NP NO - náklady na opravu MN - materiálové náklady O - opotřebení vyměněných dílů HPZ - hodnota použitelného zbytku NP - náklady na práci 33

V případě rozsáhlejších oprav, kdy náklady na opravu by mohly přesáhnout úroveň ceny časové, je nutno stanovit časovou cenu poškozené věci. Pokud by náklady na opravu přesáhly časovou cenu, skutečná škoda bude max. v úrovni časové ceny věci před poškozením. 12.2 Skutečná škoda při zničení věci. Zničením věci rozumíme trvalou ztrátu použitelnosti věci, kterou nelze opravou vrátit, nebo také stav, kdy věc přestala zcela existovat. Za zničení věci se pokládá i takový rozsah poškození, kdy náklady na opravu přesáhly časovou cenu věci. Pro tento stav se užívá název totální škoda. Skutečná škoda při zničení věci je shodná s časovou cenou věci bezprostředně před škodní událostí. V případě existence zbytku se cena zbytku věci odečte od časové ceny. 13. Výpočet pojistného plnění Po skončení šetření nutného k posouzení povinnosti pojistitele plnit vyhotoví likvidující pracovník výpočet pojistného plnění. Pro správný výpočet pojistného plnění se likvidující pracovník musí kalkulovat podle okolností jednotlivých případů s termíny, které jsou uvedeny v následující zpracované likvidaci škodní události. 14. Doklady k likvidaci pojistné události Pro šetření (likvidaci) pojistné události z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání je nutno doložit do spisu PU doklady, které si pojistitel vyžádá. Pojištěný je povinen předložit pojistiteli v dohodnuté lhůtě dále uvedené doklady, které jsou nezbytné pro standardní šetření škodní události. 14.1 Ověření existence pracovněprávního vztahu. Pro ověření, zda pojištěný je v některém pracovněprávním nebo služebním vztahu, který je stanoven zákoníkem práce nebo obdobným pracovně právním předpisem, vyžadujeme pracovní smlouvu (jmenovací dekret, služební průkaz apod.). Pracovní smlouva musí být platná v době vzniku pojistné události. V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout: a) druh práce, případně pracovní náplň, na kterou je zaměstnanec přijímán b) místo výkonu práce 34

c) den nástupu do práce Z hlediska šetření škodní události je velice důležité posoudit, zda vykonávaný druh práce nebo činnost, při které došlo ke škodě, souvisela s obsahem druhu práce v pracovní smlouvě nebo s pracovní náplní. Pokud by ke škodě došlo při výkonu práce, která nesouvisí se sjednaným druhem práce zaměstnance, s pracovní náplní nebo nebyla-li vykonávána ani na přímý pokyn nadřízeného (konaná z vlastní iniciativy), museli bychom tuto škodu posoudit jako nelikvidní, protože vznikla mimo rámec sjednaných pracovních úkolů. 14.2 Požadavek na náhradu škody Jakmile poškozený (zaměstnavatel) písemně uplatní požadavek na náhradu škody, je pojištěný povinen tento doklad doručit pojistiteli. Písemný požadavek na náhradu škody musí být adresný, tzn., musí z něho být zřejmé, po kom poškozený požaduje náhradu škody. Tento požadavek musí obsahovat popsání celé skutečnosti, která zakládá nárok na náhradu škody s uvedením výše požadované náhrady. Nesmí chybět datum, podpis a razítko zaměstnavatele. Pokud by nebyl ve spisu PU doložen požadavek na náhradu škody, plnili bychom bez právního důvodu a tudíž neoprávněně. Jestliže poškozený bude odmítat písemné vznesení na náhradu škody, budeme akceptovat v těchto ojedinělých případech ústní vznesení nároku. Pojištěný v takovém případě musí písemně doložit, že na něm poškozený vznesení nároku na náhradu škody uplatnil ústně. 14.3 Průměrný měsíční výdělek pojištěného pracovníka (PMV) Pojištěný je povinen doložit doklad o dosaženém hrubém měsíčním výdělku za rozhodné období. Rozhodné období je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž došlo ke škodní události, pokud není dále stanoveno jinak. PMV nemusí být vyžadován tehdy, když pracovník pracuje na plný úvazek a škoda nepřesahuje čtyřiapůlnásobek minimální mzdy. 35

V praxi může nastat několik variant stanovení rozhodného období pro výpočet PMV a) zaměstnanec odpracoval celé kalendářní čtvrtletí před vznikem pojistné události. V tomto případě rozhodné období je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž došlo k pojistné události. b) zaměstnanec neodpracoval celé kalendářní čtvrtletí před vznikem pojistné události. V tomto případě rozhodné období je doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl. c) pracovní poměr zaměstnance vznikl v průběhu kalendářního čtvrtletí, v němž došlo ke škodě. V tomto případě rozhodné období zde bude doba od vzniku zaměstnání do data vzniku škody. 14.4 Doklad, zda poškozený je plátcem DPH Aby byl splněn předpoklad správného stanovení výše pojistného plnění, je nutno se zabývat otázkou odpočtu daně z přidané hodnoty. Jiný postup bude likvidující pracovník uplatňovat v případech, kdy poškozený je plátcem DPH a jiný postup u neplátců DPH. Jestli-že poškozený není plátcem DPH, musí to být ve spisu PU písemně doloženo formou kopie Osvědčení o registraci k daním nebo Čestným prohlášením. V případě, že nám poškozený sdělí, že je plátce DPH, nebudeme žádným dokladem tuto skutečnost ověřovat. 14.5 Kopie leasingové smlouvy Úhradu škod na věcech, která má zaměstnavatel pořízeny na leasing (dopravní prostředek, počítač apod.) bude z jeho strany většinou uplatňováno z havarijního, či jiného druhu pojištění, které má uzavřeno v rámci leasingové smlouvy. Případná odečtená spoluúčast se pro zaměstnavatele (poškozeného) stane skutečnou škodou, jejíž náhradu může uplatňovat po svém zaměstnanci (pojištěném). 36

Do spisu PU budeme vždy vyžadovat kopii leasingové smlouvy zejména z důvodů ověření vlastnických vztahů a zjištění skutečností ohledně pojištění předmětu leasingu. Při škodě vzniklé v souvislosti s řízením dopravního prostředku zaměstnavatele přistupují k dokladům 14.1 až 14.5 některé další doklady, které je nutno doložit do spisu PU. Jsou to doklady uvedené pod body 14.6 až 14.9 14.6 Záznam o dopravní nehodě Dopravní nehoda je událost v silničním provozu (havárie, srážka apod.), při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby anebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla. V současných cenových relacích náhradních dílů by znamenalo, že by téměř každá dopravní nehoda musela být hlášena policii. Z tohoto důvodu vyžadujeme oznámení dopravní nehody, policii (a to i v zahraničí), až když škoda na vozidle nebo na přepravovaných věcech zřejmě přesáhne částku 20.000,-Kč. Záznam o dopravní nehodě nebudeme vyžadovat při pojistné události, k níž došlo v uzavřených prostorech a objektech, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele. Písemné vyjádření policie o tom, kdo nehodu zavinil, zda řidič nebyl pod vlivem alkoholu, a ostatních okolností nehody, je pro posouzení odpovědnosti a šetření pojistné události velmi důležité. Jestliže škoda zřejmě přesáhne částku 20.000,- Kč a dopravní nehoda nebude nahlášena policii, vzniklou škodu poškozenému uhradíme a vůči pojištěnému uplatníme postih za nesplnění ohlašovací povinnosti. 14.7 Průkaz a potvrzení o školení řidičů motorových vozíků Došlo-li ke škodě v souvislosti s použitím motorových vozíků, vyžadujeme kopii Průkazu řidiče motorového vozíku příslušné třídy a druhu vozíku s potvrzenou účastí na opakovaném školení, které v den vzniku škodní události nesmí být starší 12 měsíců od posledního přezkoušení. Řidič určený pro jízdu s vozíky na veřejných komunikacích musí vlastnit řidičský průkaz některé ze skupin B, C, D nebo T. 37

14.8 Kniha jízd (cestovní příkaz) Abychom zjistili, zda ke škodě na dopravním prostředku došlo při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi, tedy abychom vyloučili možnost, že se jednalo o soukromou jízdu nebo tzv. jízdu na černo, vyžadujeme záznam o provozu motorového vozidla (kopii z knihy jízd nebo kopii cestovního příkazu apod.). Pokud o jízdě, při které došlo ke škodě, nebyl veden záznam o provozu vozidla, či Evidence jízd nebo ani jinak nebylo prokázáno, že se jednalo o pracovní cestu, byla by škoda zamítnuta z důvodu, že nenastala při plnění pracovních úkolů. 14.9 Technický průkaz vozidla Ve spisu PU nesmí chybět kopie velkého Technického průkazu vozidla, na základě kterého zjistíme a ověříme důležité údaje: a) ověříme SPZ podle skutečnosti zjištěné na vozidle b) ověříme vlastníka (držitele) motorového vozidla Dále z technického průkazu zjistíme typ vozidla, rok výroby, objem motoru a další informace potřebné ke stanovení základní amortizace (opotřebení vozidla). Poznámka: Při úhradě škody typu odečtená spoluúčast z havarijního pojištění kopii Technického průkazu vyžadovat nebudeme. 38

II. Vzorový příklad likvidace škody odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli na služebním vozidle Příčina pojistné události: Zaměstnanec při odkládání věcí do zavazadlového prostoru služebního vozidla poškodil madlo pátých dveří. Další informace ke škodě: škoda vznikla 21. 3. 2007, nahlášena až 24. 7. 2007 (škoda nahlášena až po provedené opravě vozidla bez pořízení fotodokumentace, tj. mohl být uplatněn postih (viz. bod 11.7), z důvodu malé škody nebylo přistoupeno k uplatnění postihu, Doklady ke škodě (dle bodu 14 v obecné části této práce): 14.1 ověření existence pracovněprávního vztahu doloženo pracovní smlouvou, 14.2 požadavek na náhradu škody doloženo škodní zápisek s požadavkem na náhradu škody, 14.3 průměrný měsíční výdělek potvrzen na oznámení škody a na čestném prohlášení zaměstnavatele, 14.4 doklad zda je poškozený plátce DPH potvrzeno na čestném prohlášení zaměstnavatele a na oznámení škody, 14.5 kopie leasingové smlouvy nebyla požadována s ohledem na výši škody + škoda již v době nahlášení byla opravena a poškozeným uhrazena, 14.6 záznam o DN s ohledem na charakter škody (nejednalo se o DN) nebyl požadován, 14.7 průkaz a potvrzení o školení řidičů motorových vozíků s ohledem na charakter škody nebyl požadován, 14.8 kniha jízd - s ohledem na to, že ke škodě, podle sdělení odpovědného zaměstnance, došlo na parkovišti před sídlem firmy v pracovní době, nepožadoval jsem doložení dokladu prokazující skutečnost, že se jednalo o služební cestu, 14.9 technický průkaz vozidla doložen ve spisu. 39

Postup při šetření této škody: 24. 7. 2007 byla provedena prohlídka, v tomto případě spíše zápis o škodě, neboť vozidlo již bylo opraveno; v zápise s odpovědným zaměstnancem bylo popsáno, jak ke škodě došlo, a byly dohodnuty podklady, po jejichž doložení bude moci být provedena likvidace (doklad č. 1) 24. 7. 2007 založen spis PU, doložena prohlídka + kopie PS (doklad č. 2) 29. 8. 2007 doloženy doklady od poškozeného i pojištěného oznámení o škodě (doklad č. 3) škodní zápis s dohodou o náhradě škody + interní hlášení škody (doklad č. 4) čestné prohlášení zaměstnavatele (doklad č. 5) pracovní smlouva + mzdový výměr (doklad č. 6) kopie TP od poškozeného vozidla (doklad č. 7) faktura za opravu (doklad č. 8) 31. 8. 2007 přistoupeno k provedení likvidace: nejprve jsem v předložené faktuře za opravu vyčlenil fakturované položky nesouvisející se škodou a tel jsem u opravce ověřil dobu opravy související s výměnou madla (uvedeno na dokladu č. 8/2) dále jsem výpočtem prověřil, zda nedošlo ke zhodnocení vozidla opravou (doklad č. 8/3-4) přistoupil jsem k samotnému výpočtu škody (doklad č. 9) a zpracování likvidační zprávy, zaměstnavatel dle svého výpočtu po zaměstnanci požadoval 5.905,- Kč provedeným šetřením bylo zjištěno, že způsobená škoda byla ve výši 5.855,- Kč a z této výše se odvíjela vypočítaná náhrada škody, na závěr byla odečtena smluvní spoluúčast, jež byl povinen poškozenému uhradit odpovědný zaměstnanec. 40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61