Žabernatci Milan Dundr
Oddělení: Mandibulata 1) Vpřední části hlavy 1 pár nebo 2 páry článkovaných tykadel = přeměněné končetiny
Oddělení: Mandibulata 2) Další 3 páry končetin se přeměnily v ústní ústrojí: první v kusadla (mandibuly) další dva páry v čelisti (maxily) druhý pár čelistí u většiny vzdušnicovců splynul v nepárový spodní pysk
Oddělení: Mandibulata tělní články - spojují se ve 3 základní tělní části: hlavu hruď zadeček
Oddělení: Mandibulata 3) Jeden pár složených (fasetových) očí mezi nimi často jedno nebo více očí jednoduchých složené oko nejméně ze 12 omatidií u některých až 12 000 omatidií s počtem omatidií: roste ostrost mozaikového vidění klesá světelnost obrazu
Podkmen: Žabernatí (Branchiata)
Podkmen: Žabernatí (Branchiata) dýchají žábrami na hlavě 2 páry tykadel
Třída: Korýši (Crustacea)
Třída: Korýši (Crustacea) původně vodní, mořští málo druhů přešlo k životu na souši dýchají žábrami menší formy celým povrchem těla rozeklané končetiny mohou být i na zadečku 2 páry tykadel
Třída: Korýši (Crustacea) - jméno korýši - od krunýře inkrustovaného vápenatými solemi (velké druhy) - u drobnějších druhů krunýř chybí
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: 10 50 tělních článků hlava, hruď a zadeček; často hlavohruď a zadeček
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hlava: 1. článek 1. pár tykadel u vývojově starších jednoduchá u vývojově mladších rozeklaná smyslové ústroje někdy i pohyb či pohlavní funkce (buchanky)
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hlava: 2. článek 2. pár tykadel vždy rozeklaná často delší než 1. pár smyslové ústroje někdy i pohyb (perloočky)
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hlava: 3 5. článek -končetiny přeměněny v ústní ústrojí: makadla 2 páry čelistí u mladších skupin stopkaté oči
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hruď: různý počet článků u rakovců 8 hrudní končetiny: k pohybu
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: hruď: hrudní končetiny: u některých se prvních 1 až 5 párů končetin přisunulo k ústnímu otvoru» uchopování a přidržování potravy plavání, lezení, běhání přihánějí potravu nebo ji filtrují z vody obvykle nesou četné žaberní lupínky
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: zadeček: různý počet článků u rakovců 7 u rakovců vyvinuty zadečkové končetiny pohyb (plavání) žábry nošení vajíček
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: zadeček: telson (koncový článek): vždy bez končetin u vývojově starších tvoří furkální vidlici» má 2 dlouhé vidlicovité přívěsky
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: tělo kryto kutikulou může být sklerotizována a inkrustována vápenatými solemi = vnější kostra na vnitřní výběžky se upínají svaly
Třída: Korýši (Crustacea) stavba těla: příčně žíhaná svalovina svaly rozčleněny do skupin v souhlasu se stavbou pohybových ústrojů
Třída: Korýši (Crustacea) trávicí soustava: ústní otvor na břišní straně hlavy střevo někdy v přední části chitinózní výstelka podíl na zpracování potravy
Třída: Korýši (Crustacea) trávicí soustava: u rakovců: vakovitý žvýkací žaludek ve stěně inkrustované ozubené destičky na středním úseku hepatopankreatické žlázy trávicí enzymy emulgace (smáčitelnost) tuků
Třída: Korýši (Crustacea) trávicí soustava: řiť na břišní straně telsonu konečník
Třída: Korýši (Crustacea) dýchací soustava: drobní korýši celým povrchem těla ostatní žaberními lupeny na hrudních či zadečkových končetinách
Třída: Korýši (Crustacea) dýchací soustava: adaptace u žijících na souši: poustevníček palmový místo žaber má na vnitřní straně žaberních dutin četné silně prokrvené drobné výrůstky pokožky» obdoba plicních dutin
Třída: Korýši (Crustacea) dýchací soustava: adaptace u žijících na souši: suchozemští stejnonožci na zadečkových končetinách rozvětvené vchlípeniny» do nich atmosférický kyslík» stěnou difunduje do krve
Třída: Korýši (Crustacea) cévní soustava: otevřená u malých redukována u větších dlouhé trubicovité srdce s párovými ostiemi (dle článků) nebo vakovité srdce
Třída: Korýši (Crustacea) cévní soustava: srdce v osrdečníku do něj okysličená krev ze žaber ze srdce krev tepnami do těla vylévá se volně do tělních dutin odtud do žaber a zpět do osrdečníku
Třída: Korýši (Crustacea) cévní soustava: krev: bezbarvá načervenalá (hemoglobin) namodralá (hemocyanin) krevní barvivo rozpuštěno v plazmě
Třída: Korýši (Crustacea) vylučovací soustava: modifikované metanefridie zachovaly se maximálně první dva páry: obvykle vyvinut jen jeden zpárů oba jen zřídka
Třída: Korýši (Crustacea) vylučovací soustava: 1. pár ústí na bázi 2. páru tykadel = tykadlové žlázy 2. pár ústí na bázi 2. čelisti (maxily) = čelistní (skořápečné) žlázy
Třída: Korýši (Crustacea) vylučovací soustava: též podíl: nefrocyty leží při stěnách cév fagocyty epitel střevních výběžků
Třída: Korýši (Crustacea) nervová soustava: žebříčková spojky se zkrátily a párové zauzliny splynuly příčně i podélně
Třída: Korýši (Crustacea) nervová soustava: u korýšů s velkými změnami velikosti tělních částí (krabi) 2 párové zauzliny mozková a velká podhltanová hormonální řízení barvoměny a svlékání
Třída: Korýši (Crustacea) smyslové ústroje: mechanoreceptory hmatové brvy a štětinky na tykadlech chemoreceptory jemné rourky na 1. páru tykadel
Třída: Korýši (Crustacea) smyslové ústroje: statické ústrojí u některých vyšších statocysty na bázi 1. páru tykadel u některých v posledním páru zadečkových končetin u některých zastává funkci statolitu cizí tělísko (zrnko písku)
Třída: Korýši (Crustacea) smyslové ústroje: zrak: jednoduchá pohárkovitá (naupliová) očka typická pro larvu (nauplius) u mnohých i v dospělosti pár velkých složených fasetových očí různý počet omatidií» u raka přes 3000 často na různě dlouhých výběžcích
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: gonochoristé (několik hermafroditů) primitivnější pohlavní žlázy i jejich vývody párové pokročilejší pohlavní žlázy splývají vývody zůstávají párovité
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: v chámovodu žlázy sekret slepuje spermatofory při kopulaci je samec přenáší do zásobních váčků samice
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: spermata: často veliká nepohyblivá mívají bizarní tvary u lasturnatek až 6 mm dlouhá nejdelší vživočišné říši vůbec
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: častý pohlavní dimorfismus samci některé končetiny nebo tykadla» pomocné kopulační ústroje (přidržování na těle samice) někdy u nižších korýšů trpasličí samečkové
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: vajíčka: bohatá žloutkem několik desítek až 2 miliony
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: larva: nauplius oválná vespod 3 páry přívěsků jednoduché naupliové očko) svlékání další typy larev metanauplius zoëa až dospělec
zöea
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: u některých celý vývoj v zárodku vaječné obaly pak opustí malý plně zformovaný živočich (raci) vývoj s proměnou (nepřímý) se tak mění ve vývoj přímý
Třída: Korýši (Crustacea) pohlavní ústrojí: některé druhy pečují o potomstvo pro některé druhy (perloočky) typická partenogeneze (= vývoj jedince z neoplozeného vajíčka) střídá se s obdobími, kdy se vyvinou samečkové
Třída: Korýši (Crustacea) výskyt: většina v mořích méně sladkovodních kosmopolitní několik druhů na souši (ale alespoň ve vlhku)
Třída: Korýši (Crustacea) vlastnosti: velikost od několika desetin mm do několika dm největší je humr 60-70 cm svlékají se i v dospělosti ale růst zpomalen
Třída: Korýši (Crustacea) vlastnosti: někteří schopni barvoměny dle prostředí změny barvy řízeny hormonálně žlázy v očních stopkách propojení se zrakovými orgány
Třída: Korýši (Crustacea) vlastnosti: potrava: rostlinná živočišná odumřelá a čerstvá někteří jsou dravci jiní filtrátoři zachycují plankton či detrit či parazité
Třída: Korýši (Crustacea) význam: složka potravy vpřímořských zemích krmení hospodářských zvířat důležitá součást potravních řetězů ve vodě
Jednotlivé skupiny korýšů:
Žábronožky (Anostraca)
Žábronožky (Anostraca) tělo: protáhlé ze stran zploštělé hřbetní štít chybí
Žábronožky (Anostraca) hlava hruď 11 článků zadeček 8 článků telson s furkální vidlicí délka 2-3 cm
Žábronožky (Anostraca) na hlavě: velké složené oči na stopkách 2. pár tykadel nerozvětvený u samce hákovitě zahnutá přidržování samice při kopulaci
Žábronožky (Anostraca) hruď: hrudní nožky lupínkovité široké
Žábronožky (Anostraca) zadeček: tenčí nežhruď bez končetin
Žábronožky (Anostraca) srdce trubicovité na hřbetě pohlavně zralé samičky na břišní straně zadečku pestře zbarvený vak svajíčky
Žábronožky (Anostraca) tělo zbarvené žlutě, červeně, zelenavě nebo modravě periodické vody, vnitrozemí velká odolnost a životnost vajíček vydrží po vyschnutí i řadu let vyvíjejí se až po zatopení biotopu vodou
Žábronožky (Anostraca) plavou při dně hřbetem dolů veslováním hrudních končetin pohyb pomalý potrava filtrují drobný fytoplankton a detrit
Žábronožky (Anostraca) asi 145 druhů kosmopolitní ČR např. i v Grónsku jižní Morava Polabí jižní Čechy dočasné tůně, louže
Žábronožky (Anostraca) - Slánsko: - Ráčci profesora Schäferny - poblíž Pálečku a Neprobylic - lidé je tam nechávali požírat kachnami - výskyt nepotvrzen (2010; www.laborky.cz) - místo biotopů je tam jen pole
Žábronožky (Anostraca) - Slaný: - louže za plochou dráhou - naposled srpen 1992 - od té doby nepotvrzeno - (2010 a 2011 nenalezeno www.laborky.cz) - to neznamená, že tam, nejsou
Zástupci:
žábronožka sněžní jarní periodické vody oranžově červená u nás nejběžnější
žábronožka solná slané tůně při mořském pobřeží, laguny malá jen několik mm akvaristé: chovají ji z dovezených vajíček používají jako krmivo pro rybí potěr
U Pálečku se vyskytovaly: - žábronožka divorohá - a další 2 druhy (pouze s latinskými názvy): - Chirocephalopsis convergens - Pristicephalus cornuntanus
Listonožky (Notostraca)
Listonožky (Notostraca) zelené nebo tmavohnědé tělo až 10 cm dorzoventrálně zploštělé kryté plochým štítem na něm uprostřed kýl ostrý okraj štítu vepředu = nástroj pro hrabání v bahně
Listonožky (Notostraca) na hřbetní straně pár složených očí vzadu výřez několik posledních tělních článků nepokrytých
Listonožky (Notostraca) na břišní straně až 70 párů noh (!) stále se rytmicky pohybují různý počet tělních článků poslední články bez končetin tykadla 1. i 2. páru zakrnělá
Listonožky (Notostraca) mohutně vyvinuté mandibuly dravci oba páry maxil vyvinuty slabě
Listonožky (Notostraca) 1. pár hrudních noh na každé 3 vyčnívající bičovité přívěsky na nich chemoreceptory vyhledávání potravy) na konci telsonu dlouhé přívěsky
Listonožky (Notostraca) výskyt: 9 druhů po celé zeměkouli často spolu se žábronožkami především periodické vody
Listonožky (Notostraca) výskyt: loví: drobné vodní bezobratlé i malé obratlovce (pulce) velmi odolná vajíčka
Zástupci:
listonoh jarní až 7 cm výskyt ve stejnou dobu jako žábronožka sněžní
listonoh letní až 10 cm teplomilný letní periodické tůně
listonoh letní ideální = vojenské cvičiště periodické tůně (louže) neustále obnovovány nejsou pesticidy nejsou hnojiva výskyt na tankodromu ověřen 2011 (www.laborky.cz)
Škeblovky (Conchostraca)
Škeblovky (Conchostraca) štít má tvar dvouchlopňové skořápky pokrývá celé tělo včetně hlavy tělo zploštělé ze stran větší počet článků
Škeblovky (Conchostraca) rypáčkovitě zakončená hlava ohnutá dolů pod břicho samostatné 2 oči
Škeblovky (Conchostraca) 1. pár tykadel zdéli hlavy 2. pár tykadel dlouhá mohutná dvojvětevná obrvená ústrojí pohybu při plavání
Škeblovky (Conchostraca) mandibuly silné oba páry maxil slabé
Škeblovky (Conchostraca) hrudních končetin 10-32 párů jsou v neustálém pohybu obrvení hrudních nožek = filtrační aparát potrava z bahna nebo okolní vody
Škeblovky (Conchostraca) - na dně: - buď na boku - nebo zavrtány hlavou dolů do bahna
Škeblovky (Conchostraca) výskyt: ve stejném typu vod jako žábronožky a listonožky jižní Morava v Čechách jen vzácně
Zástupci:
škeblovka velká nejčastější druh skořápka dlouhá 15 mm známa i z jižních Čech
škeblovka zobcovitá téměř kulovité skořápky Morava, Polabí, jižní Čechy dlouhá max. 4 mm
Lasturnatky (Ostracoda)
Lasturnatky (Ostracoda) drobní, jen několik mm velcí korýši nečlánkované tělo ze stran zploštělé ve dvouchlopňové schránce tvar vejčité lastury
Lasturnatky (Ostracoda) max. 7 párů končetin: tykadla 1. páru tykadla 2. páru mandibuly 2 páry maxil 2 páry hrudních noh na konci těla vidlicovitá furka
Lasturnatky (Ostracoda) srdce s několika tepnami jen u mořských druhů stejně tak i speciální dýchací orgány většina dýchá vnitřním povrchem skořápky a povrchem vlastního těla
Lasturnatky (Ostracoda) - smyslové brvy - pár složených očí - nepárové naupliové očko
Lasturnatky (Ostracoda) gonochoristé často partenogeneze velmi odolná vajíčka snesou i vyschnutí
Lasturnatky (Ostracoda) výskyt: většina v moři sladkovodních méně některé jsou dravé jiné býložravé
Lasturnatky (Ostracoda) výskyt: některé druhy vázány na naftonosné (!!!) vrstvy = indikátor nalezišť nafty (fosilní)
Zástupci:
lasturnatka bělavá schránka fazolovitého tvaru 1,2 mm u bahnitého dna
lasturnatka - nabereme-li je do pipety, zatáhnou se a klesají ve vodě jako mrtvé zrno - pohybovat se opět začnou až po chvilce - podle toho se dobře poznají i bez lupy
Perloočky (Cladocera)
Perloočky (Cladocera) několik mm, ze stran zploštělí podobné škeblovkám odlišnosti: malý počet hrudních končetin max. 6 párů hlava je volná mimo dvouchlopňovou schránku
Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: okrouhlá nebo přilbovitě klenutá kryta hlavovým krunýřem někdy z něj na břišní straně hrot (rostrum)
Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: 1. pár tykadel: na spodní straně hlavy malá, zakrnělá na konci svazek štětinek = chemoreceptory u samců delší
Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: 2. pár tykadel: přisedají po stranách hlavy silná, rozvětvená» pohyb (veslovací brvy)
Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: velké černě pigmentované oko různý počet omatidií vzniklo splynutím dvou původně samostatných očí na něm okohybné svaly zrakový nerv vede do mozkové zauzliny přímo na ní zbytek naupliového očka
Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: ústní otvor: na dně zářezu mezi hlavou a schránkou silné nečlánkované mandibuly» na konci mají členěné žvýkací plošky
Perloočky (Cladocera) stavba: hlava: 1. pár maxil jemný 2. pár maxil vymizel střevo přímé na něm 2 hepatopankreatické výběžky
Perloočky (Cladocera) stavba: hruď: za hlavou ukrytá ve schránce na ní končetiny jemné lupenité rozeklané se žaberními přívěsky nemají klouby
Perloočky (Cladocera) stavba: hruď: na ní končetiny tvar podle turgoru tělní tekutiny na okrajích hřebínkovité štětiny = filtrační zařízení neustálý pohyb = přívod potravy a výměna plynů
Perloočky (Cladocera) stavba: zadeček: ze stran zploštělý a ohnutý pod hruď bez končetin na konci dva furkální (vidličkovité) drápky
Perloočky (Cladocera) stavba: zadeček: na hřbetě 2 podélné řady trnů mezi nimi řitní otvor na bázi zadečku sedélko vněm ukryta oplozená vajíčka
Perloočky (Cladocera) cévní soustava: rychle tepající váčkovité srdce s 1 párem ostií bije tak rychle, že počet úderů můžeme zjistit jen pomocí zvláštního přístroje
Perloočky (Cladocera) cévní soustava: váčkovité srdce na hřbetě přední části hrudi cévy nejsou vyvinuty
Perloočky (Cladocera) nervová soustava: žebříčková
Perloočky (Cladocera) smyslové orgány: zrakové orgány: malý počet omatidií jen směrové vidění zvýšený obsah CO 2 ve vodě u nich vyvolává pozitivní fototaxi zvýšená teplota u nich vyvolává negativní fototaxi
Perloočky (Cladocera) smyslové orgány: zrakové orgány: dlouhovlnné světlo pozitivní fototaxe krátkovlnné světlo negativní fototaxe fototaxe je též příčinou vertikálních migrací perlooček
Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost samečkové menší pohlavní ústroje po stranách střeva
Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: vaječníky: válcovité vejcovody ústí do plodové komory na bázi zadečku varlata: vyúsťují vzadu na zadečku
Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: partenogeneze pravidelně se střídá s generací, v níž jsou zastoupena obě pohlaví oplozená vajíčka přečkávají chladné období = zimní vajíčka
Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: zimní vajíčka oplozená zimní vajíčka uzavřena v sedélku ochrana před vyschnutím a vymrznutím sedélko se uvolňuje až po smrti a rozpadu mateřského zvířete a přečkává povětrnostní vlivy
Perloočky (Cladocera) pohlavní ústrojí: některé různé tvary během sezóny např. jim v určitou dobu narostou týlní zuby = ochrana proti larvám komárů, tzv. koretrám» jen u malých perlooček, na které si koretry ještě troufnou» větší stádia už zuby nemají, ubrání se i bez nich
Perloočky (Cladocera) výskyt: většinou sladkovodní jen několik druhů vmoři plavou pomocí 2. páru tykadel poskakují nahoru a pak klesají dolů to se pravidelně opakuje
Perloočky (Cladocera) výskyt: ve velkém množství potrava ryb a potěru vodní vši pro akvaristy
Perloočky (Cladocera) výživa: většinou filtrátoři filtrují bakterie a jemný plankton + detrit pohyb nožek na nich řady brv zadrží pevné částečky a přenesou k ústnímu otvoru menší část se živí dravě
Zástupci:
hrbatka jezerní celá ukryta ve velkém rosolovitém obalu tvaru čočky kyselé, vápnem chudé vody dokud se nevápnily rybníky, byla u nás běžná Lipno
hrotnatka obecná (Daphnia pulex) náš nejběžnější druh samička až 4,5 mm schránka vzadu vybíhá v trn (hrot)
hrotnatka obecná (Daphnia pulex) celá severní polokoule menší znečištěné vody návesní rybníčky apod.
nosatička obecná 1. pár tykadel silně prodloužený a zahnutý na břišní stranu těla mají tvar dlouhých chobotů 0,5 mm pobřežní vody
čočkovec obecný velmi běžná perloočka ve všech typech vod 0,5 mm
Buchanky (Copepoda); dříve též klanonožci
Buchanky (Copepoda) převážně mořští většinou 1 2 mm někteří cizopasí
Buchanky (Copepoda) stavba: chybí jakákoli schránka 1. pár tykadel nejdelší ze všech končetin jednovětevná se smyslovými brvami a štětinkami u samců jedno nebo obě tykadla přeměněna v pomocný kopulační orgán
Buchanky (Copepoda) stavba: 2. pár tykadel mnohem kratší 1. pár hrudních končetin přeměněn na čelistní nožky další 4 páry hrudních končetin normální rozeklané plovací nožky
Buchanky (Copepoda) stavba: poslední pár hrudních končetin: bývá zakrnělý u samců přeměněn v kopulační orgány
Buchanky (Copepoda) stavba: hlava + hruď = přední širší část těla zadeček ostře oddělen, bez končetin jednoduchá vnitřní organizace těla
Buchanky (Copepoda) dýchací ústrojí: chybí dýchají celým povrchem těla
Buchanky (Copepoda) oběhová soustava: srdce jen u některých u ostatních zajišťují pohyb krve stahy střeva
Buchanky (Copepoda) vylučovací orgány: čelistní žlázy
Buchanky (Copepoda) nervová soustava: nadhltanová zauzlina rozčlánkovaný pás ganglií
Buchanky (Copepoda) smyslové orgány: smyslové brvy a štětiny 3-6 jednoduchých naupliových oček
Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost rozdílné tvary tykadel rozdílné tvary posledního páru hrudních končetin
Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: pohlavní žlázy většinou nepárové x jejich vývody a ústí na povrchu zadečku jsou párové partenogeneze málo častá
Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: sameček při kopulaci přidržuje samici 1. párem tykadel pomocí pozměněného posledního páru končetin přenese spermatofor a připevní ho na tělo samice
Buchanky (Copepoda) pohlavní ústrojí: vajíčka: buď volně nebo slepená v 1 či 2 vaky samice je nosí pod zadečkem nebo po jeho stranách až do vylíhnutí naupliových stádií
Buchanky (Copepoda) výskyt: většinou ve vodě výjimečně ve vlhkém mechu převážně mořští ale i ve sladkých vodách dostatek druhů některé mořské bizarní tvary, krásné barvy
Buchanky (Copepoda) výskyt: u nás na rozdíl od perlooček největší množství vzimě některé druhy po celý rok živá potrava pro rybky akvaristů i v době, kdy nejsou perloočky
Buchanky (Copepoda) výskyt: pomocí hrudních nožek poskok nahoru pak klesají s roztaženými tykadly
Buchanky (Copepoda) výskyt: hejna v hlubině moří rozsáhlá a hustá ani nejmodernější měřiče mořské hloubky je nemohou mnohdy odlišit od ozvěny mořského dna
Buchanky (Copepoda) potrava: nanoplankton a detrit pohyb mandibul a 1. páru maxil vytvoří vír strhne částečky potravy k ústnímu otvoru jiní jsou dravci loví larvy pakomárů, komárů aj.
Buchanky (Copepoda) potrava: velké druhy mohou napadnout i drobné rybky a pulce! nebezpečné pro akvaristy!!!
Buchanky (Copepoda) potrava: cizopasné druhy velký počet vajíček na rybách na měkkýších na korýších a jiných bezobratlých sladkovodní pouze na rybách!
Buchanky (Copepoda) potrava: samy buchanky jsou důležitou potravou hlavně pro sledě
Zástupci:
vznášivka obecná samička pod zadečkem 1 velký váček s vajíčky hojná v letním planktonu zarostlých tůněk a rybníků
úzký zadeček buchanka obecná (Cyclops strenuus) 1. pár tykadel kratší než u vznášivek v klidu ohnuty podél těla 2 váčky s vajíčky
2-3 mm běžná u nás kosmopolit po celý rok nejvíce na jaře buchanka obecná (Cyclops strenuus)
dravec žere: vířníky buchanky plankton důležitá potrava odrostlejšího plůdku (!) buchanka obecná (Cyclops strenuus)
červok kapří - dospělé samice - parazité na kůži kaprovitých ryb - dlouhé až 22 mm - sameček - 0,7 mm
červok kapří červovitě protáhlé tělo nečlánkované vepředu paprsčitě uspořádané prstencovité výběžky k zachycení na hostiteli saje mu krev
červok kapří na konci těla 2 váčky s vajíčky zvláštní tvar těla získá samice až po oplození do té doby se podobá samci
Kapřivci (Branchiura)
Kapřivci (Branchiura) dočasní ektoparazité ryb tělo lupenitě zploštělé shora kryté velkým oválným štítem
Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď srůstá se štítem končetiny na hlavě vlivem parazitismu silně pozměněné
Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď 1. i 2. pár tykadel kratičká, opatřená háčky přidržování smyslové ústroje
Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď čelisti (maxily) velké bazální část 1. maxily rozšířená ve velkou kruhovou přísavku» na její střed se upíná silná svalovina» pevné přisátí na kůži hostitele 2. pár maxil» k pohybu po povrchu hostitele
Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď kusadla (mandibuly) ukryty v chobotovité předústní dutině» vznikla spojením horního a dolního pysku» před ním je dopředu směřující zatažitelný bodec s vývodem jedové žlázy na špičce
Kapřivci (Branchiura) stavba: hlavohruď 4 páry hrudních končetin normální stavba (rozeklané)
Kapřivci (Branchiura) stavba: zadeček malý bez končetin tvar zaokrouhlené, vzadu hluboce vykrojené ploutvičky na dně zářezu řitní otvor
Kapřivci (Branchiura) stavba: zvlášť 4 hrudní články
Kapřivci (Branchiura) trávicí soustava: široká střední část srozvětvenými výběžky lze přijmout najednou velké množství potravy
Kapřivci (Branchiura) dýchací ústroje: nejsou celým povrchem těla speciální dýchací políčka na břišní straně štítu)
Kapřivci (Branchiura) oběhová soustava: srdce s 1 párem ostií v posledním hrudním článku
Kapřivci (Branchiura) vylučovací orgány: velké čelistní žlázy
Kapřivci (Branchiura) nervová soustava: nadhltanová a podhltanová zauzlina 5 párů uzlin
Kapřivci (Branchiura) smyslové orgány: smyslové brvy 3 naupliová očka leží těsně u sebe 1 pár velkých složených pohyblivých očí
Kapřivci (Branchiura) pohlavní ústrojí: gonochoristé nepárový vaječník v hrudi párová varlata vzadečku vajíčka se vyvíjejí 3-5 týdnů larvální stádia se vyvinou v nakladeném vajíčku vylíhlá mláďata podobná dospělým
Kapřivci (Branchiura) výskyt: mořští i sladkovodní celá Evropa i Amerika na rybách, pulcích aj.
Kapřivci (Branchiura) výskyt: na hostiteli jen po dobu sání přisednou proříznou jeho pokožku bodcem nabodnou cévy přitom do krve vypouštějí jedovatou látku pro malé ryby může být i smrtelná
Kapřivci (Branchiura) výskyt: nasátý kapřivec pak vydrží až 3 týdny bez dalšího příjmu potravy
Zástupci:
kapřivec kapří 7 mm u nás
Svijonožci (Cirripedia)
Svijonožci (Cirripedia) výhradně mořští pevně přisedlí k podkladu přední část hlavy příchytný ústroj tělo uzavřeno v krunýři vně na něm vápnité destičky
Svijonožci (Cirripedia) hrudní nohy (6 párů): dvouvětevné mnohočlánkové dlouze obrvené tělo ohnuté řitní otvor na úrovni ústního
Svijonožci (Cirripedia) chybí srdce i tepny nejsou vyvinuty dýchací orgány vylučování párovou čelistní (maxilární) žlázou jednoduchá NS smyslové štětiny a 1 pár naupliových očí
Svijonožci (Cirripedia) hermafroditi (sekundárně) někteří velmi dlouhý penis může být vychlípen až do plášťové dutiny vedlejšího jedince
Svijonožci (Cirripedia) přichyceni na: skalách kamenech pilotech lodích měkkýších velrybách
Svijonožci (Cirripedia) přichyceni na lodích zvyšují tření rychlost lodi klesá až o 1/3 nutno pravidelně odstraňovat
Svijonožci (Cirripedia) - * pokud jsou endoparazitičtí zcela odlišný vzhled - bez končetin
Zástupci:
vilejš stvolnatý tělo uzavřené v plášti 4 cm dlouhé připevněno k podkladu stvolem dlouhým 30 70 cm na skalách apod. na kůži velryb
vilejš stvolnatý vplášti 5 volných vápnitých destiček kosmopolit
svijonožec (Balanus balanoides) 1 1,5 cm běžný ve spoustách v příbojové zóně Atlantského oceánu pokrývá balvany, skály, ale i lodě často v takovém množství, že způsobuje jako nežádoucí náklad pokles ponorové čáry a brzdí plavbu
svijonožec (Balanus balanoides) - tělo kryto masivním vápnitým krunýřem - vznikl splynutím původně volných destiček - celek se podobá miniaturní kuželovité sopce - kráter = vchod do nitra pláště
svijonožec (Balanus balanoides)