Dendrologický průzkum ŠTĚPÁNČIN PARK PRACHATICE 2016
Účel posudku: Kontrola zdravotního stavu dřevin a návrh opatření k zajištění provozní bezpečnosti. Vytvoření podkladů pro návrh rekonstrukce parku. Zadavatel: Městský úřad Prachatice Odbor životního prostředí Velké náměstí 3 383 01 Prachatice Zpracovatel: Ing. Václav Bažant Ph.D. Přehvozdí 13 281 63 e-mail: baza.baza@atlas.cz tel.: 724 50 30 23 Obsah Úvod... 3 Podklady pro vypracování posudku... 3 Vlastnické a evidenční údaje... 3 Zákonné předpisy, normy, nařízení... 4 Vlastní místní šetření, měření... 4 Metodika... 4 Výsledky šetření... 7 Návrh ošetření dřevin... 10 Závěr... 11 PŘÍLOHA č. I. INVENTARIZAČNÍ TABULKY PŘÍLOHA č. II. FOTODOKUMENTACE PŘÍLOHA č. III. CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÝCH ZÁSAHŮ - 2 -
Úvod Zadavatel oslovil zpracovatele za účelem zhodnocení dřevin v objektu Štěpánčina parku v Prachaticích a zpracování návrhu potřebných opatření k zajištění provozní bezpečnosti a zdárného vývoje dřevin. Dendrologický průzkum má sloužit jako podklad pro celkovou rekonstrukci parku. Park se nachází na jihozápadním okraji historického jádra Prachatic. Plocha je ohraničena Hradební ulicí, okolními bytovými domy a areálem bývalého letního kina. V současnosti park je park využíván ke krátkodobé rekreaci. Podklady pro vypracování posudku Literatura ČERNÝ A., 1989: Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha, 99 p. GREGOROVÁ B., et al., 2006: Poškození dřevin a jeho příčiny. 43. ZO ČSOP, Praha, 504 p. KOBLÍŽEK J., 2006: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Sursum, Tišnov, 551 p. KOLAŘÍK J. et al., 2003: Péče o dřeviny rostoucí mimo les, I. díl. ČSOP, Vlašim, 261 p. KOLAŘÍK J. et al., 2005: Péče o dřeviny rostoucí mimo les, II. díl. ČSOP, Vlašim, 530 p. KOLAŘÍK J. et al., 2008: Arboristika V: hodnocení stromů. VOŠ Za a SZaŠ Mělník, Mělník, 210 p. KOZLOWSKI, T. T., KRAMER, P., PALLADY, S., 1991: The Physiological Ecology of Woody Plants. San Diego, Academic Press. 657 p. LONSDALE, D., 2013: Principles of tree hazard assessment and management. Arboricultural Association. 338 p. MATTHECK, C, BRELOER H., 1994: The body language of trees, Research for Amenity Trees No. 4. SHIGO, A. L., 1986: A New Tree Biology and Dictionary. Durham, New Hampshire, 619 p. SMÝKAL F. et al., 2008: Arboristika I. V. Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola v Mělníku, Mělník. ŠTĚPÁN V., 2003: Stromy v ulicích a na parkovištích. SVSMP, Plzeň, 54 p. ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P., TICHÁ S., KOBLÍŽEK J., 2009: Dřeviny České republiky. Lesnická práce s.r.o., 367 p. Internetové zdroje Arboristické standardy AOPK SPPK A02 002:2012 Řez stromů: http://www.nature.cz/ Nahlížení do katastru nemovitostí dostupné na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Vlastnické a evidenční údaje Posuzované stromy rostou na pozemcích p. č. 15/1, 19/1, 19/2 a 22. Pozemky jsou ve vlastnictví Města Prachatic, Velké náměstí 3, 383 01 Prachatice. V katastru nemovitostí jsou zapsány: p. č. 15/1 způsob využití manipulační plocha a druh pozemku ostatní plocha, p. č. 19/1, 19/2 a 22 způsob využití zeleň a druh pozemku ostatní plocha. - 3 -
Zákonné předpisy, normy, nařízení Zákon ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který ukládá vlastníkům zákonnou povinnost péče o dřeviny rostoucí mimo les a přenáší na ně zodpovědnost za způsobené škody. Prováděcí vyhláška k výše uvedenému zákonu MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Vlastní místní šetření, měření Místní šetření probíhalo v průběhu září 2016. Při místním šetření bylo provedeno hodnocení stavu dřevin, změřeny dendrometrické parametry a navrženo případné ošetření dřevin. Metodika Kontrola dřevin byla prováděna vizuální metodou. Na základě jednotlivých projevů statických poruch bylo odvozeno potenciální riziko selhání dřevin. Skrytá poškození či hniloby kořenového systému dřevin pod půdním povrchem nejsou do hodnocení zahrnuty. Lokalizace Polohy hodnocených dřevin byly zaznamenány do mapy Obvod kmene Měřen pásmem ve výšce 1,3 m nad zemí v ose kmene s přesností na 1 cm Výška stromu Měřena laserovým výškoměrem Nikon Laser Forestry Pro, s přesností na 1 m Průměr koruny Půdorysný průmět na terén (aritmetický průměr dvou na sobě kolmých měření průměrů) měřen pásmem s přesností na 0,5 m. Fyziologické stáří Vyjadřuje vývojové stádium hodnocené dřeviny, jeho ontogenetické fáze: 1. mladý strom ve fázi aklimatizace 2. aklimatizovaný mladý strom - ve fázi dynamického růstu - primární koruna (nutná péče) 3. dospívající strom - dorůstající do velikosti dospělého stromu - intenzivní růst, začátek plodnosti, typická koruna 4. dospělý strom - začíná se projevovat stagnace růstu (kulminace přírůstu) 5. senescentní strom - projevuje se ústup koruny, příznaky chátrání až rozpad struktury (úhyn kosterních větví, ústup přirozených patogenů) - 4 -
Vitalita stromu Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost schopnost reagovat na vlivy prostředí a bránit se napadení patogenními organizmy. Hlavními hodnocenými parametry jsou - stav olistění (velikost listů), stupeň prosychání a defoliace koruny, malformace větevních struktur, vývoj sekundárních výhonů (výmladků) a schopnost regenerace (tvorby kalusového pletiva a reakčního dřeva). Použitá stupnice pro hodnocení je následující: 1. výborná až mírně snížená 2. zřetelně snížená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny) 3. výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4. zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá) 5. suchý strom Zdravotní stavu stromu Charakterizuje stav jedince z pohledu jeho mechanického narušení či poškození. Sleduje především mechanické poškození, napadení škůdci, dřevními houbami, xylofágním hmyzem, přítomnost silných suchých větví, přítomnost dutin a výletových otvorů, přítomnost defektních a poškozených větvení. Zdravotní stav hodnotí všechna narušení stromu jako mechanického objektu bez ohledu na jejich bezprostřední vliv na celkovou stabilitu jedince. Použitá stupnice pro hodnocení je následující: 1. výborný až dobrý 2. zhoršený (mechanické narušení významného charakteru) 3. výrazně zhoršený (přítomnost poškození snižujících dožití hodnoceného jedince) 4. silně narušený (souběh defektů či přítomnost poškození výrazně snižujících dožití hodnoceného jedince) 5. rozpadající se/rozpadlý strom (akutní riziko rozpadu, případně rozpadlý jedinec) Stabilita Stabilita stromu hodnotí úroveň rizika selhání stromu vývratem, zlomem kmene nebo odlomením významné části koruny. Odolnost proti vyvrácení je hodnocena jen na základě vizuálně patrných symptomů. Náplní hodnocení stability stromu je kvantifikace rozsahu zjištěných defektů, nikoli předvídání okamžiku selhání. Do diagnostického pohledu stability stromu jsou zahrnuty parametry: přítomnost defektních větvení (tlakové vidlice, poškozená kosterní větvení), symptomy infekce hlavních nosných částí, habituální defekty (významně zvýšené těžiště koruny, asymetrická koruna), výskyt přerostlých sekundárních výhonů, trhliny v hlavních nosných částech stromu, nekompenzovaný náklon kmene, symptomy infekce či mechanického poškození mechanicky významného kořenového prostoru. Použitá stupnice pro hodnocení je následující: 1. výborná až dobrá 2. zhoršená (staticky významné defekty malého rozsahu bez akutního vlivu na stabilitu hlavních nosných částí) - 5 -
3. výrazně zhoršená (přítomnost staticky významných defektů většího rozsahu, často vyžadující stabilizační zásah) 4. silně narušená (přítomnost staticky významných defektů většího rozsahu či souběh defektů výrazně snižující stabilitu jedince, vyžadující stabilizační zásah) 5. havarijní strom (akutní riziko selhání bez možnosti řešení stabilizačním zásahem) Sadovnická hodnota Zahrnuje v sobě dvě kritéria - stav stromu a jeho význam v kompozici. 1. velmi hodnotný strom, měl by být vždy zachován. Dřeviny absolutně zdravé bez poškození, tvarem i celkovým habitem odpovídající druhu, velikostně již plně vyvinuté, avšak ještě v plném růstu a vývoji. Předpokladem je, že budou mít sadovnickou funkci ještě řadu let. 2. nadprůměrně hodnotný strom, kácení jen ve zcela výjimečných případech. Zdravé dřeviny typického tvaru, odpovídající příslušnému druhu, v celkovém habitu nepatrně narušené nebo poškozené, dosahují alespoň polovinu velikosti, které je na daném stanovišti dřevina schopna dosáhnout. Dřevina musí mít předpoklad rozvoje po řadu let při udržení současné kvality. 3. průměrný strom, buď se ponechají a nebo se podle záměru údržby a rekonstrukce odstraní. Dřeviny víceméně zdravé, nepatrně proschlé, bez vážných chorob a škůdců, vitální, se stabilitou, mohou se odlišit podstatně od typického tvaru druhu a kultivaru, mohou být vysoko odvětvené, avšak s předpokladem obrůstání, také dřeviny sice typické, ale menšího vzrůstu s perspektivou dalšího vývoje, kdy se buď kvalita dlouhodobě udrží a nebo se zlepší. 4. podprůměrný strom, počítá se s jejich okamžitým a nebo postupným odstraněním, výjimku tvoří unikáty (chráněné stromy, příp. jejich torza), které se nechávají na dožití. Dřeviny značně poškozené, vysoko odvětvené bez možnosti obrůstání, staré a málo vitální, výrazně prosychající. Předpoklady dalšího vývoje omezené, nelze předpokládat zlepšení kvality, nesmí ohrožovat bezpečnost lidí nebo okolních dřevin. 5. velmi málo hodnotný strom, nevyhovující, odstranění je nutné v co nejkratší době, pokud možno ihned bez ohledu na další záměry sadovnických úprav. Velmi silně poškozené dřeviny, napadené škůdci, chorobami, zvláště takovými, u kterých hrozí šíření, stabilita ohrožena dřevokaznými houbami, popřípadě s korunou neúplnou, usychající, popř. již odumřelé, které ohrožují bezpečnost lidí nebo porostů, také dřeviny, které ohrožují kvalitu a další vývoj okolních dřevin. Perspektiva Perspektiva stromu charakterizuje zjednodušeným způsobem předpokládanou délku jeho existence na daném stanovišti, danou stavem (vitalita, zdravotní stav, stabilita) a vhodností, přičemž rozhodující je horší z parametrů. 1. dlouhodobě perspektivní, 2. krátkodobě perspektivní, 3. neperspektivní. - 6 -
Výsledky šetření Popis stanoviště Hodnocené stromy jsou součástí parkové zeleně, s dostatečnými podmínkami pro rozvoj korun a kořenů. Pouze u jedinců rostoucích v těsné blízkosti komunikací či obvodových zdí může docházet k nedostatečnému vývoji kořenových systémů. Charakteristika hodnocených dřevin V hodnoceném souboru 96 dřevin převažují listnaté dřeviny (69%), jehličnanů je méně 31%. Mezi listnatými stromy mají největší zastoupení javor klen (Acer pseudoplatanus) 11 ks, bříza bělokorá (Betula pendula) 8 ks a lípa srdčitá (Tilia cordata) 8 ks. Ostatní druhy jsou zastoupeny méně: buk lesní (Fagus sylvatica) i v červenolistém kultivaru (Fagus sylvatica Atropurpurea ), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), dřín jarní (Cornus mas), dub červený (Quercus rubra), dub letní ve sloupovité formě (Quercus robur Fastigiata ), hloh obecný (Ceataegus laevigata), hloh jednosemenný (Ceataegus monogyna), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides), javor tatarský (Acer tataricum), jírovec žlutý (Aesculus flava), jilm horský v převislém kultivaru (Ulmus glabra Pendula ), jilm vaz (Ulmus laevis), křehovětvec žlutý (Cladrastis lutea), líska turecká (Corylus colurna), topol osika (Populus tremula), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Z jehličnatých dřevin se vyskytují borovice černá (Pinus nigra), borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice vejmutovka (Pinus strobus), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), douglaska sivá (Pseudotsuga glauca), jedle kavkazská (Abies nordmaniana), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), modřín opadavý (Larix decidua), smrk pichlavý (Picea pungens) a tis červený (Taxus baccata). Z hlediska rozložení fyziologického stáří mají v souboru hodnocených dřevin největší zastoupení dřeviny dospělé (47%). Na druhém místě jsou dospívající jedinci (35%). Nepatrné zastoupení mají mladé neaklimatizované stromy z nedávných výsadeb. Rozložení fyziologického stáří hodnocených dřevin - 7 -
Převažují dřeviny s výbornou nebo mírně sníženou vitalitou (78%). Snížená vitalita se projevuje především prosycháním korun. Zbytková vitalita hodnocena u dvou jedinců. Výsledky hodnocení vitality dřevin Zdravotní stav hodnocených jedinců je převážně dobrý nebo mírně zhoršený. Horší hodnocení mají dřeviny s hnilobou kmene či kosterních větví nebo s nestabilním tlakovým větvením. Výsledky hodnocení zdravotního stavu dřevin Stabilita 54 dřevin je výborná až dobrá, 24 jedinců má mírně zhoršenou stabilitu. Stabilita 15 jedinců je výrazně či silně narušena. V havarijním stavu jsou 3 stromy. Poruchy stability dřevin se vyskytují především u starších jedinců. Převážně se jedná o vážné narušení nosných - 8 -
částí houbovými patogeny nebo přítomnost defektních větvení. Tyto dřeviny jsou v převážné míře navrženy na kácení. Na celkovou stabilitu některých jedinců má vliv také vychýlení těžiště mimo osu kmene či jednostranně zavětvená koruna. Stabilita korun sedmi dřevin je zajištěna dynamickou vazbou. Výsledky hodnocení stability dřevin Z hlediska estetického hodnocení je nejpočetnější skupina nadprůměrně hodnotných dřevin, která se sedmi nejkvalitnějšími bude tvořit kostru porostu. Průměrně kvalitní (25 ks) lze v závislosti na kompozičním záměru ponechat (většinou za předpokladu jejich ošetření) nebo odstranit. Dřeviny s nízkou estetickou hodnotou jsou navrženy na odstranění. Výsledky sadovnického hodnocení dřevin Hodnocení perspektivy vyjadřuje predikci vývoje jenotlivých dřevin na daném místě. Dlouhodobě perspektivních je 40 hodnocených stromů. U 42 jedinců je nutno počítat - 9 -
s krátkodobím horizontem existence a 14 neperspektivních dřevin je většinou navrženo na kácení. Výsledky hodnocení perspektivy dřevin Návrh ošetření dřevin Celkem jsou navrženy zásahy na 38 stromech 13 ks neperspektivních dřevin je určeno na kácení a 25 dřevin na ošetření. Navržené zásahy na starších dřevinách řeší především jejich provozní bezpečnost. Dalším efektem ošetření bude prodloužení jejich funkčnosti. Dřeviny s menším poškozením jsou navrženy na zdravotní řezy či lokální redukce, s cílem odlehčení náporu na kosterní větvení a symetrizace koruny. Celkovou stabilizaci staticky narušených jedinců řeší obvodové redukce. Jednotlivé zásahy jsou uvedeny v inventarizačních tabulkách příloha č. I. a bližší charakteristika navržených zásahů je popsána v příloze III. Charakteristika navržených zásahů. Zásahy jsou podle naléhavosti realizace ošetření rozděleny na dvě etapy. Do první etapy (realizace opatření ihned) spadá 24 dřevin, do druhé (realizace opatření do dvou let) 14 dřevin. Navrhované řezy budou provedeny v souladu s arboristickými standardy AOPK SPPK A02 002:2012 Řez stromů. - 10 -
Přehled navržených zásahů Závěr V zájmové lokalitě bylo zhodnoceno celkem 96 jedinců. Po vyhodnocení jejich stavu, provozní bezpečnosti, funkční a estetické hodnoty dřevin na daném místě je celkem 13 dřevin určeno na kácení. Další dřeviny (26 ks) mohou za předpokladu realizace navržených zásahů zůstat na stanovišti. Jejich perspektiva je však většinou zkrácená. Navržené zásahy jsou rozděleny do 2 etap podle naléhavosti ošetření. Bez zásahu je 58 jedinců, buk č. 26 vyžaduje pravidelnou kontrolu stavu vzhledem k výskytu plodnic dřevokazných hub na bázi. Likvidační řez je možno provádět pouze s platným povolením orgánu ochrany přírody. Provedení likvidačních řezů je vázáno na období vegetačního klidu. Po realizaci kácení bude nutno provést adekvátní náhradní výsadby. V Praze dne 2. listopadu 2016 Ing. Václav Bažant, Ph.D. - 11 -
PŘÍLOHA č. II. FOTODOKUMENTACE Pohled na východní část parku Pohled na západní část parku - 12 -
PŘÍLOHA č. III. CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÝCH ZÁSAHŮ Likvidační řez Na kácení byly navrženy dřeviny v havarijním či výrazně zhoršeném zdravotní stavu nebo dřeviny se sníženou perspektivou investice do jejich ošetření by nepřinesla potřebný efekt. Stromy budou odstraňovány s ohledem na okolní ponechané dřeviny tak, aby nedošlo k jejich poškození. Zdravotní řez Cílem tohoto řezu je zejména zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu, při udržení pokud možno co nejlepšího zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňují se větve suché, mechanicky poškozené, zlomené či jinak provozně nebezpečné, odumírající, napadené chorobami a škůdci, navzájem se křížící, zahušťující korunu a nevhodně postavené (např. směřujících do středu koruny). Dále se řeší kodominantní a tlaková větvení, větve se silně sníženou vitalitou a výmladky z podnoží. Lokální redukce Cílem lokální redukce koruny, odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability (např. proti namáhání v krutu). Při lokální redukci používáme především techniku řezu na postranní větev. Obvodová redukce Hlavním cílem obvodové redukce je snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. Tento zásah je směřován především do svrchní třetiny koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje. Při jednom zákroku by nemělo být odstraněno více než 30% objemu asimilačního aparátu. Při realizaci řezu je nutné zohlednit druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění okolními jedinci. Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh. Silné obvodové redukce je třeba provádět v druhé polovině období vegetačního klidu. - 13 -