Stavby a stavitelství v době bronzové Zuzana Bláhov hová-sklenářová Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro archeologii 2016
Kde archeologie bere poznatky o stavbách? většinu dokladů poskytla sídliště na tzv. minerálních půdách (= naše obyčejné půdy na většině území Evropy) většina informací o způsobu jejich budování a konstrukcích pochází ze sídlišť v zamokřeném prostředí (blatných a jezerních tzv. nákolních osad), tj. ze specifických a vzácných podmínek; nejvíce nákolí, nejlépe dochovaných a prozkoumaných, je v celém podhůří Alp; vznikaly od eneolitu (asi od 4.200 př. n. l.) po celou dobu bronzovou, většinou zanikly 850-800 př. n. l. v době klimatické krize. Dnes díky d mnohým nálezn lezům m víme, v že e stavitelství a kultura bydlení naší doby bronzové si nezadaly se středov edověkem. Tesaři i ovládali složit ité spoje, uměli postavit patrový dům; d pracovali sekerou, znali však užu pily jak listové,, tak nožov ové.. Na střech echách se objevují šindele, stěny měly m malovanou a plasticky zdobenou omítku. Literatura: Bláhová-Sklenářová, Z. 2012: Obytné stavby doby bronzové otázky stavebního a konstrukčního vývoje. Praehistorica XXX/2. Praha.
Eneolitické tesařské nářadí doklady upevnění seker z jihoněmeckých nákolních osad (4. tisíciletí př. n. l.). Schlichtherle Wahlster 1986, Abb. 128-134.
Tesařské nářadí pozdní doby bronzové podle nálezů v Alpách a Přialpí (experimentální rekonstrukce). (Lobisser 2004 Exp. Arch. in Europa Bilanz 2004)
Sloupové jámy a kůlové jamky = stopy svislých dřev zapuštěných do země (objeveno 1909) kůl = obvykle tenčí, zahrocený, zatlučený přímo do země sloup = svislý nosný prvek, zasazený do předem vykopané jámy Kůlové jamky a sloupová jáma schéma na svislém řezu. (Radig 1930 Der Wohnbau im jungsteinz. Deutschland) Utzwingen, Bavorsko: sídliště mladší doby kamenné, propálená výplň sloupové jámy svislý řez. (Rück 2001, DAJB 2000)
Počátky bydlení ve starší době kamenné paleolitu Většinou šlo zřejmě o stavby podobné stanům a jurtám sibiřských lovců, sběračůči kočovných chovatelů sobů. V jeskyních se oproti starším představám bydlilo jen vzácně, a to při ústí (bylo tam relativně teplo, sucho, světlo). Zdroj: Cyrek 2003 Arch. Polona 13 Zdroj: Jelínek 2006 Střecha nad hlavou
Přezletice (PZ), starší paleolit: nejstarší obytné stavby u nás (před více než 700 tis. let). Výzkum J. Fridricha od r. 1975. http://www.prezletice.cz/archeologicke-naleziste/, http://www.prezletice.cz/dokumenty/naleziste.pdf
Zvláštností jsou stavby z mamutích kostí - typické pro období lovců mamutů gravettien (kolem 25 000 př. n. l.). Morava je nejzápadnější oblastí výskytu (Milovice), nejznámější nálezy pocházejí z Ukrajiny (Kostěnki, Molodova aj.) Zdroj: Jelínek 2006 Střecha nad hlavou
Vývoj stavebních tradic od doby kamenné Od mladší doby kamenné můžeme v Evropě sledovat několik stavebních tradic. První dvě se stýkají na našem území a zahrnují většinu oblastí a kultur širší střední Evropy: balkánská (jihovýchodní předovýchodní) tradice: domy spíše krátce pravoúhlého půdorysu, v konstrukci je větší podíl hlíny a menší podíl dřeva (obvykle v nosných konstrukcích skeletu a střechy, popř. podlahy); severozápadní tradice dlouhého domu: v konstrukci převažuje dřevo, hlína má pouze menší podíl ve výplni stěn a v podlaze; V ostatních oblastech hrály výraznější roli místní tradice a také místní podmínky; setkáváme se se specifickými fenomény: kamenné stavitelství krasových a horských oblastí: Středomoří, Alpy, aj.; podezdívky i celé budovy zděné nasucho, půdorys okrouhlý či oválný; britská tradice kruhového domu (od mladší doby bronzové). Východní Evropa poskytuje pestrý obraz: od lesního pásma po stepi byly různé typy obydlí od zahloubených a nákolních přes dřevěné a kamenné stavby až po lehké a pohyblivé příbytky kočujících pastevců.
Nejstarší město světa Jericho v Palestině (asi 8000 let př. n. l.): hradba, kamenná věž. Bejdha Zdroj: Jelínek 2006 Střecha nad hlavou
Nejstarší domy prvních zemědělců na Balkáně: osada Nea Nikomedeia v Thessalii (Řecko), Sofia-Slatina (Bulharsko).
Obydlí pevné konstrukce se svislými stěnami a od nich oddělenou střechou, odlišné od předcházející tradice, patří ke znakům neolitu. Doprovází nástup nového způsobu obživy usedlého zemědělství (u nás kolem 5.500 př. n. l.). Archeoskansen na pravěkém sídlišti Březno u Loun: rekonstrukce neolitického domu (dr. Ivana Pleinerová, ARÚ AVČR Praha; muzeum Louny).
Starší neolit (6.-5. tisíciletí př. n. l.). Kresebná rekonstrukce tehdejší vesnice poblíž Stephansposchingu, Bavorsko. Podobně asi vypadaly naše Bylany u Kutné Hory. (Zdroj: Archäologie in Bayern 2006, 57, Abb. 5.)
Hradiště Kopfham- Galgenberg, Bavorsko (střední eneolit, 3. tisíciletí př. n. l.) kresebná rekonstrukce. Podobně mohla vypadat naše hradiska té doby, třeba Homolka u Stehelčevse zástavba však bývala pravidelnější. (Archäologie in Bayern 2006, 91, Abb. 35; Ehrich Pleslová-Štiková 1968).
Stavby trypilské kultury na Ukrajině (3. tisíciletí př. n. l.) byly podle vlastních pozůstatků i podle dobových plastik pravděpodobně už patrové. (Masson et al. 1988 Eneolit SSSR; Videjko 1990 Eurasia ant 1)
Pietrele, Rumunsko: armovaná hliněná stěna na eneolitickém tellovém sídlišti. (Hansen 2011 Eurasia Antiqua 17)
Kamenné stavby Skara Brae na Orknejích Zdroj: Jelínek 2006 Střecha nad hlavou
Starší doba bronzová (u nás 2300/2200-1650/1600 př. n. l.) Dům (půdorys) typu Březno Březno u Loun; obvyklý v Čechách a v sousedních zemích v kultuře únětické; délka 20-30 m i více.
Zwenkau u Lipska, osada starší doby bronzové (únětická kultura) podobná Březnu, ale prozkoumaná v úplnosti. (Stäuble 1997 in Assendorp /Hg./.) Ingolstadt- Zuchering, Bavorsko, sídliště st. d. b. (Arch. in Bayern 2006, 118, Abb. 27.)
V severozápadní Evropě vznikl už někdy po r. 1700 př. n. l. konstrukční princip tzv. trojlodního domu, který se tam pak vyvíjel i v době železné u tamních germánských kmenů a používal se až do novověku (tzv. severoněmecký halový dům; zčásti jej tam ve středověku převzalo také slovanské obyvatelstvo viz např. Drevansko, hannoverský Wendland ). Má menší obytnou a větší hospodářskou část, v níž významný podíl zaujímá chlév už od této doby máme doklady stání pro dobytek. obytnáčást s ohništěm chlév se stáními (boxy) provozní hala
Emmen, Nizozemí: rekonstrukce trojlodního domu střední doby bronzové na půdoryse s oblými závěry. (Harsema 1997 in Assendorp /Hg./)
Jezerní sídliště v podhůří Alp byla často rozsáhlá a hrazená; množství konstrukčních detailů svědčí o vysoké úrovni tesařství: běžné byly stavby na pilotách kombinovaných se základovými patkami, pasy a rošty, náročně opracovaná stavební dřeva, používání čepových spojů atd.
Nákolí Fiavè na Gardském jezeře v severní Itálii: domy na pilotách stály v pobřežním pásmu, které bylo v době vzestupu hladiny pod vodou. Podobné osady byly zřejmě i na Pardubicku (např. u Libišan). Zdá se, že většinou byly již zničeny pečlivý dozor při stavbách a těžbě v těch místech by však mohl ještě leccos zachytit a zachránit. Marzatico 1990 in Die ersten Bauern
Deskové základy staveb na blatných sídlištích pod Alpami se budovaly tam, kde byla podkladem rašelina a podmáčená půda, aby bránily propadání domu. Jen zbytky takových konstrukcí známe u nás ze slatin u Františkových Lázní. Gross Ritzmann 1990, upraveno
Ehrenstein, jižní Německo, starší eneolit: souvrství podlah domu 1. Světlé pruhy představují jednotlivé vrstvy podlahové lepenice, na spodu je v příčném řezu patrná vrstva dřevěných kulatin, další slabší o něco výše. (Zürn 1965, Taf. 83).
Asi v 17. století př. n. l., na sklonku starší doby bronzové, se ve střední Evropě začala hojně budovat opevněná hradiska. Protože mají pevně vymezený obvod a jejich pravidelná zástavba s uliční sítí připomíná města, nazvali je někteří badatelé protourbánní osady. Nejlepší příklady známe z Maďarska a ze Slovenska. Stály v nich domy kratšího obdélníkového půdorysu, s velkým podílem hlíny oproti dřevu v konstrukci (u nás byl asi menší). Byly obnovovány na téže ploše ( parcele ). Podobné hradisko stálo tehdy zřejmě na Slánské hoře ve Slaném (KL) a mnohde jinde. Podoba domu podle nálezů z Maďarska
Střední doba bronzová (u nás 1650/1600 1300/1250 př. n. l.) Ve střední Evropě se rozšířily mohylové kultury. Jejich nositele dříve někteří badatelé považovali za kočovné pastevce, protože chyběla sídliště, ale dnes víme, že to vesměs byli usedlí zemědělci. Nejlepší doklady jejich staveb známe ve východních Čechách a na střední Moravě. Domy typu Slavonín označujeme podle prvního naleziště v Olomouci-Slavoníně (viz další snímek). Objevily se ale už koncem starší doby bronzové byly odkryty např. ve Vliněvsi u Mělníka. Půdorysy z Vliněvsi u Mělníka. Černá čára znamená žlábek s tmavou výplní nalezený v zemi zbytek stěny. (APČ 5)
Olomouc-Slavonín, střední d. bronzová. Konstrukce tohoto typu domu se podle půdorysu s plným obvodovým žlabem lemovaným sloupovými jamami určuje jako tzv. konstrukce přístěnných sloupků. Domy byly asi přízemní, možná zastropené, sedlovou nebo valbovou střechu nesla sochová konstrukce, nenosná výplň stěn byla zčásti z kulatin. Rekonstrukce M. Bém, AC Olomouc (Bém et al. 2001)
Specifická zástavba vysokohorských alpských sídlišť doby bronzové: domy pravděpodobně roubené s kamennými podezdívkami. Savognin- Padnal, Švýcarsko, kresebná rekonstrukce fáze D. (David El Bilali 1992 in Mordant Richard /éds./) Cazis- Cresta, Švýcarsko základy staveb. (Wyss 2002, Abb. 26:2, 4)
Jak to vypadá?? sochová konstrukce slemeno ( hřebenová vaznice ) střešní latě leměz okapová vaznice socha stěnová socha hřebenová Podle W. U. Guyana 1967, ZAK 3.
Jak to vypadá?? konstrukce přístěnných sloupků Vlevo Dobruška stará škola, vpravo Náchod. Foto Z. Bláhová.
Mladší a pozdní doba bronzová (u nás cca 1300-800 př. n. l.) Podle dnešního stavu poznání nebyl nositelem civilizace popelnicových polí jeden národ, ale vždy místní obyvatelstvo starého původu. Změnila se pouze jeho kultura. Navzájem se mírně odlišují jednotlivé okruhy tohoto kulturního komplexu v severních a východních Čechách, na střední Moravě a odtud na sever téměř až k moři je to okruh lužický, v ostatních Čechách okruh hornodunajský (až k Alpám a Porýní) a na Moravě a jižním Slovensku středodunajský (přes Maďarsko až do Slovinska a Chorvatska). Domy byly pravoúhlé, delšího obdélníkového půdorysu, stěny zhusta konstrukce drážkové, méně kleštinové, srubové, nebo i pletené z prutů s hliněným výmazem. Na jedné budově je zastoupeno často více konstrukčních principů (např. Opatovice n. L., Książek v Kladsku). Stěny byly omazány a vymazány mazanicí (směsí hlíny a plev, slámy, srsti apod.): vyplňovala spáry, chránila dřevo, a po vyhlazení, plastickém tvarování a obíleníči natření barevnou hlinkou tvořila i výrazovou složku domu (geometrické ornamenty: např. Praha-Bubeneč). Podlahy byly lepenicové, pečlivě upravené, dochovaly se však málokdy.
Okruh lužických popelnicových polí Dobře dochovaných a zachycených nálezů přibývá až v poslední době. Opatovice nad Labem: sídliště ničené pískovnou, výzkum již v 50. letech; jsou to nejznámější půdorysy lužické kultury u nás. Konstrukce byla zřejmě převážně kleštinová, zčásti drážková, snad i srubová? Opatovice: vlevo archeologicky odkrytý půdorys chaty 1, vpravo její kresebná rekonstrukce od M. Slezáka. (Rataj 1957, Slezák 2006 ŽA 7).
Jak to vypadá?? konstrukce kleštinová Nové Sedlo (SO), kleštinová konstrukce ohrada z pražců. Foto Z. Bláhová.
Konstrukce kleštinová stěnové kleštiny spojené ocelovým svorníkem Foto Z. Bláhová
Auvernier-Nord, Švýcarsko, jezerní osada pozd. d. b. - svorky kleštinové konstrukce? (Maise 1997, Abb. 2, 4) Kleštinová konstrukce v archeologických dokladech Izier, Francie, eneolit: konstrukce sloupová (přístěnných sloupků), anebo kleštinová? (Nadler 1997). Dole Ehrenstein u Ulmu, eneolit (Zürn 1965.).
Jak to vypadá?? srubová konstrukce Pozor: konstrukce je srubová, ale stavba je roubená (srub)! Vpravo mazanice výmaz spár. (Gollnisch-Moos 1999: Ürschhausen-Horn. ). Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada)
Srubová konstrukce v archeologických dokladech Eythra, Sasko, neolit: roubení studny (5. tisíciletí př. n. l.!). (Stäuble, Arch. aktuell 5.) Zug a Ürschhausen, Švýcarsko, pozd. d. bronzová: srubové základy a srubnice s vytesanými hnízdy (Seifert 1996, Gollnisch-Moos 1999) Kietrz (Ketř), Slezsko, lužická pop. pole, d. železná (8.-7. stol. př. n. l.) roubená hrobová komora (Bönisch 1988).
Jak to vypadá?? konstrukce hrázděná paždík ližina sloupek pásek ližinový vzpěra práh ondřejský kříž (křížová vzpěra) pásek prahový
Jak to vypadá?? konstrukce drážková Foto Z. Bláhová
Turnov-Maškovy zahrady, mladší až pozdní doba bronzová, nároží domu. (Foto MČR Turnov.) Drážková konstrukce v archeologických dokladech Auvernier-Nord, Švýcarsko, jezerní osada pozd. d. b. - sloupek drážkové konstrukce. (Maise 1997, Abb. 1) Uničov, Morava, neolitické sídliště nově objevená studna drážkové konstrukce. (idnes, Olomoucký kraj, 19. 1. 2016)
Jak to vypadá?? Stěna pletená s výmazem pletená stěna s výmazem Úsek stěny 400 x 160 cm se zřítil do vody na švýcarském jezerním sídlišti Greifensee- Böschen z pozdní d. b. (Eberschweiler 1990b). Důležitým svědectvím je také zachovaná výška stěny. Dole otisky na vypálené mazanici, dokládající pletivo. Ehrenstein u Ulmu, st. eneolit. Podle H. Zürna (1965).
Stary Lubolń (Altliebel), Horní Lužice, Německo: půdorysy lužické kultury z pozdní doby bronzové vymezené sloupovými jamami a žlábky, zřejmě drážková konstrukce. (Wirtz 2000). Jawora (Groβ Jauer), Dolní Lužice, Německo: půdorys lužické kultury z pozdní doby bronzové, podkladové pásy kamenů pro dům blíže neurčené konstrukce s prahovým trámem. (Bönisch 1996).
Dahlen v sz. Sasku, Německo: tři půdorysy domů lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové; půdorys 2 měřil 950 x 600 cm. (Ericson 1999 Arch. akt. im Freistaat Sachsen 5)
Pravy u Chlumce nad Cidlinou: pozůstatky vesnice z pozdní doby bronzové, prozkoumané při stavbě dálnice D11. Archeologové je odkrývali hned od povrchu země. Co by nám zůstalo, kdybychom tam udělali skrývku pouhých 30 cm a pak teprve začali kopat? Co bychom se dověděli? (Sigl 2007 in Vita arch.) Všechny objekty na ploše (hloubka 0-50 cm). Objekty zachované ještě v hloubce 31-40 cm (mělčí jsou už zničeny).
Středodunajská a hornodunajská popelnicová pole Lovčičky u Brna: sídliště s různými typy půdorysů. Zachyceny byly cesty, uvažuje se o návsi apod. Některé půdorysy se časem ukázaly jako starší. (Říhovský PA 1982)
V době popelnicových polí měly domy často pozoruhodně upravené omítky. Běžné bylo nanášení štuku, bílení a natírání barevnými hlinkami, vzácně je doložena geometrická malba. Vyskytuje se plastická mazanicová výzdoba. Nahoře Praha-Bubeneč, vpravo Lovčičky u Brna omítka z domů; dole Seddin, Meklenbursko, královská hrobka z 9.-8. stol. př. n. l. (Stocký 1928, Kiekebusch 1928; Říhovský 1982)
Roztoky u Prahy, pozdní doba bronzová: zlomky mazanice s otisky konstrukčních prvků. (Kuna Němcová 2012 Výpověď sídl. odpadu)
Robenhausen, Švýcarsko, eneolit: dveřní křídlo z jednoho prkna (Eberschweiler 1990) Biskupin v Polsku, brána starší fáze hradiska (9.-8. stol. př. n. l.). (Rajewski 1953). Klíče ze švýcarských jezerních osad mladší a pozdní doby bronzové (Ruoff 1993)
Takto bychom si mohli představovat okna v roubených domech doby popelnicových polí. (Roubená chalupa, Dědkov u Prčice ve středních Čechách okénko do černé kuchyně k peci, okénko do komory. Foto Z. Bláhová.)
dřevěný hřebík leměz s hnízdem k osazení na okapovou vaznici stěnový sloupek s drážkou střecha zatížená kameny šindele (Auvernier-Nord) fošna z výplně drážkové stěny čep Ürschhausen- Horn, Švýcarsko: blatné sídliště pozdní doby bronzové. Doklady šindelové střešní krytiny a další konstrukční prvky. (Gollnisch-Moos 1999.)
Jiné způsoby řešení střešní krytiny, možné už od neolitu: kůra (experiment, Německo), dřevěné trhanice (indiáni severozápadního pobřeží Ameriky kmen Nutka). Zdroj: Banghard 2000 Experimentelle Arch. Deutschland (střecha z kůry), Jelínek 2006 Střecha nad hlavou (dům kmene Nutka)
Cheben Vojteček 2011 SlA 59 Nahoře polozemnice lužické kultury z Dolného Kubína na Slovensku. Dole povrchový dlouhý dům a těsně k němu přiléhající polozemnice ze Sobčic u Ostroměře (JC); obě patří zřejmě závěru doby bronzové, ale přitom nebyly současné. Od pozdní doby bronzové se postupně místo povrchových domů začínají postupně stavět tzv. polozemnice (domy se zahloubenou podlahou). Souvisí to asi s chladnějším a deštivějším klimatem v tomto období, snad i s nedostatkem stavebního dřeva. Bláhová-Sklenářová 2010 ŽA 11
Tabulová hora u Klentnice v Pavlovských vrších Ukázky konstrukcí hradeb mladší a pozdní doby bronzové
Val Camonica v Alpách, skalní rytina vesnice snad již z pozdní doby bronzové, spíše však z doby železné. Dole chýšovitá urna z Pomořan z doby železné. (Audouze Büchsenschütz 1991; Jelínek 2006)
Stavitelství pravěkých epoch následujících po době bronzové Vývoj jednotlivých regionálních tradic pokračuje. od starší doby železné až po raný středověk se souběžně vyskytují stavby zahloubené polozemnice (více než dříve, častěji na vesnických sídlištích a v hospodářských částech dvorců) a povrchových domů (residenční stavby ve dvorcích a na hradištích panské domy ap.); severozápadní tradice dlouhého domu v sev. a sz. Evropě dále rozvíjela již hotový typ halového domu s chlévní a obytnou částí, který se stal typickým pro severnější germánské kmeny a dožil se novověku; pokračovala tradice kamenného stavitelství krasových a horských oblastí (Středomoří, Alpy, Britské o.): podezdívky pravoúhlých staveb, celé budovy na půdoryse spíše okrouhlém nebo oválném; na západě Skotska a na jeho ostrovech se stavěly tzv. brochy věžovité stavby nejspíše strážního a obranného účelu (srov. starší nuraghy na Sardinii apod.); na Britských ostrovech pokračovala tradice kruhových staveb. ve starší doběřímské (1.-2. stol.) převažují vesnice s polozemnicemi, v mladší doběřímské (3.-4. stol., příchod polabských kmenů Germánů?) se naopak rozšířily krátkodobější dvorce s povrchovými sloupovými domy; tato forma byla zřejmě obvyklá i v době stěhování národů (5.-6. stol.).
Dvorce halštatsko-laténského období (6.-5. stol. př. n. l.) kresebné hypotetické rekonstrukce: Němětice u Volyně- Hradec ST, Droužkovice CV, Opatovice n. L. PU (Pravěká Praha 2005, 610 podle J. Michálka a M. Lutovského.) (Drda Rybová 1998 Keltové a Čechy; Vokolek Sedláček 2010)
Praha-Stodůlky, halštatsko-laténská rodinná usedlost (Čtverák 2005 in Pravěká Praha, 626.)
Biskupin, rekonstrukce (Rajewski AR 1953). Proslavené hradiště Biskupin polské Pompeje (lužická popelnicová pole, pozdní doba bronzová a starší železná, 9. 6. stol. př. n. l.) stálo na ostrově v jezeře. Mělo pravidelnou zástavbou řadových domů drážkové konstrukce, z nichž se ve vlhku dochovaly celé spodníčásti. Sloupy v rozích a ostění vchodu byly kulaté, sloupy v půli délky stěny hraněné; některé měly i čtyři drážky, jednu na každé straně. Výplň tvořily kuláče, hranolky, trhanice, spáry vyplňovala hliněná mazanina nebo mech; spodní břevna se podkládala kusy dřeva, aby neležela přímo na vlhké půdě.
Biskupin: model mladší fáze hradiska z doby železné. (Gollnisch-Moos 1999)
Biskupin: konstrukční detail nároží domu (Audouze Büchsenschütz 1991, Fig. 25). Biskupin: rekonstrukce hradiska na místě samém (Gollnisch-Moos 1999, Ürschhausen-Horn. Haus- und Siedlungsstruktur des spätestbztl. Siedlung, Abb. 241g:1-3.)
Heuneburg, již. Německo: zástavba pozdně halštatského hradu stavby štenýřové konstrukce. (Gollnisch-Moos 1999: Ürschhausen-Horn. Haus- und Siedlungsstruktur des spätestbronzezeitlichen Siedlung., Abb. 241h:2, 3, 6, 7.)
Železný spojovací materiál ze staveb doby železné ve Švýcarsku. (SPM IV, Fig. 64.)
Stavby doby železné ve Švýcarsku podobné stály zřejmě i u nás. (SPM IV, Fig. 66:1-4.)
Římské reliéfy s vyobrazením keltských staveb: nahoře reliéf z Louvru, dole sloup Marka Aurelia. (F. Behn 1934: Hausurnen, Taf. 37.)
Polozemnice doby laténské (tj. keltské ). Vlevo pozůstatky: Praha-Jinonice, vpravo Křinec NB, vpravo kresebná rekonstrukce, dole rekonstrukce obdobné stavby v Rakousku. (Waldhauser: Encyklopedie Keltů, 765 a 55.)
Hradiště nad Závistí: stavby na oppidu. (Waldhauser in Pravěká Praha, 746. Vpravo nahoře: pozdně laténský dvorec na předhradí. (Drda Rybová 1998 Keltové a Čechy.)
Polozemnice doby římské a stěhování národů. (APČ 8)
Zdroj: Pravěká Praha 2005