10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 6. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 6. schůze
Pořad 6. schůze 1. Senátní tisk č. 30 Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 12. února 2015 2. Evropský senátní tisk č. K 002/10 Sdělení Komise Roční analýza růstu 2015 3. Evropský senátní tisk č. K 003/10 Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu 4. Evropský senátní tisk č. N 005/10 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 5. Senátní tisk č. 384 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny článků Stanov Světové organizace cestovního ruchu a Stanovy Světové organizace cestovního ruchu 6. Senátní tisk č. 20 Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 7. Senátní tisk č. 331 Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8. Senátní tisk č. 292 Petice pro korunu 9. Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Science centra a jejich význam pro rozvoj ČR" 10. Návrh na zrušení usnesení Senátu přijatých podle 1 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů 1
10. funkční období Obsah 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 25. února 2015... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch.... 1 1. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 12. února 2015 (senátní tisk č. 30)... 2 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 2 Senátor Václav Hampl... 3 2. Sdělení Komise Roční analýza růstu 2015 (evropský senátní tisk č. K 002/10)... 4 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 4 Senátor Lumír Aschenbrenner... 5 3. Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu (evropský senátní tisk č. K 003/10)... 6 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 6 Senátor Luděk Jeništa... 8 Senátor Tomáš Jirsa... 9 Senátor Václav Hampl... 9 Senátor Miloš Vystrčil... 10 Senátorka Eva Syková... 11 Senátor Lumír Aschenbrenner... 13 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 13 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 15 Senátor Luděk Jeništa... 16 4. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (evropský senátní tisk č. N 005/10)... 16 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 16 Senátor Luděk Jeništa... 18 Senátor Václav Hampl... 20 Senátor Jiří Čunek... 20 Senátorka Eva Syková... 21 Senátor Miloš Vystrčil... 22 Senátor Jaroslav Kubera... 23 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 25 Senátor Luděk Jeništa... 27 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.... 27 I
5. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny článků Stanov Světové organizace cestovního ruchu a Stanovy Světové organizace cestovního ruchu (senátní tisk č. 384)... 28 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 28 Senátor Karel Kratochvíle... 29 6. Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 20)... 30 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 30 Senátor Jiří Vosecký... 32 Senátorka Eva Syková... 32 Senátor Antonín Maštalíř... 33 Senátor Jaroslav Zeman... 34 Předseda Senátu Milan Štěch... 35 Senátor Jiří Čunek... 36 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 37 Senátor Jiří Čunek... 37 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.... 37 Senátor Miloš Vystrčil... 38 Senátor Radko Martínek... 38 Senátor Peter Koliba... 40 Senátor Jiří Hlavatý... 40 Senátorka Milada Emmerová... 42 Senátor Jaroslav Doubrava... 42 Senátor Jaroslav Palas... 43 Předseda Senátu Milan Štěch... 43 Senátor Miloš Malý... 45 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch.... 46 Senátorka Eva Syková... 46 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.... 46 Senátor Jiří Čunek... 46 Senátor Radko Martínek... 47 Senátor Jiří Hlavatý... 48 Senátor Peter Koliba... 48 Senátor Miloš Vystrčil... 48 Senátor Jaroslav Kubera... 49 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... 51 Senátor Jiří Vosecký... 53 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.... 54 7. Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 331)... 54 Senátor Miroslav Nenutil... 54 II
8. Petice pro korunu (senátní tisk č. 292)... 55 Senátor Jaromír Jermář... 55 Senátor Jan Hajda... 56 Senátor Tomáš Grulich... 56 Senátor Tomáš Grulich... 57 Jan Zahradil... 57 Jan Gregor... 59 Jiří Havlíček... 60 Mojmír Hampl... 62 Senátor Tomáš Grulich... 64 Předseda Senátu Milan Štěch... 65 Senátor Radko Martínek... 65 Ministr ČR Jiří Dienstbier... 66 Senátor Jiří Oberfalzer... 67 Senátor Václav Hampl... 69 Senátor Miloš Vystrčil... 69 Senátor Jaroslav Kubera... 70 Jan Zahradil... 71 Senátor Jaromír Jermář... 73 Senátor Jaromír Jermář... 73 9. Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Science centra a jejich význam pro rozvoj ČR"... 74 Senátor Jaromír Jermář... 74 10. Návrh na zrušení usnesení Senátu přijatých podle 1 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů... 75 III
Těsnopisecká zpráva z 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 25. února 2015 (Jednání zahájeno v 10.05 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 6. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Prosím vás, abyste se všichni dostavili do Jednacího sálu, a prosím vás, abyste všichni ukončili rozhovory a posadili se na svá místa. (Tato moje prosba směřuje i k panu Eybertovi a k panu Šestákovi.) Včera odpoledne jsme jistě všichni byli šokováni tragickou událostí, ke které došlo v Uherském Brodě. Osm obětí brutálního vraha ukončilo tragicky své životy. Chci vás poprosit, abychom minutou ticha uctili památku těchto osmi obětí. (Přítomní povstávají.) Děkuji vám. (Přítomní usedají.) Dnešní schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 4. února 2015. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Zuzana Baudyšová, Zdeňka Hamousová, Veronika Vrecionová, Ivo Bárek, Ivo Valenta, Petr Bratský, Jaromír Strnad, Dagmar Terelmešová, Radek Sušil, Petr Vícha, Jozef Regec, Zdeněk Brož, Patrik Kunčar a Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. Připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní - podle 56 odst. 4 - určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Papoušek a Libor Michálek. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Papoušek a Libor Michálek. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 1 registrováno 60 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 31, pro návrh 57, proti nikdo. Návrh byl schválen. Pan senátor, předseda klubu Jan Veleba se hlásí... Je to omyl? Tak je to omyl, děkuji. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Zdeněk Papoušek a Libor Michálek. 1
Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 6. schůze Senátu. Organizační výbor na svém včerejším jednání doporučil plénu Senátu na žádost ministrů vyřadit z pořadu 6. schůze Senátu senátní tisky č. 341, 14 a 3. Zároveň doporučil zařadit na pořad schůze senátní tisk K 005/10; a senátní tisk 331, jehož projednání bylo odročeno do 1. února letošního roku. Takto upravený návrh pořadu vám byl rozdán na vaše lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu pořadu schůze tak, jak byl Organizačním výborem navržen. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2 registrováno 61, kvorum 31. Pro návrh 58, proti nikdo. Návrh byl schválen, takže pořadem této schůze se budeme také řídit. Nyní projednáme 1. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 12. února 2015 (senátní tisk č. 30) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 30, s informací vystoupí ministr Jiří Dienstbier, kterého prosím, aby se ujal slova. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Dne 12. února proběhlo neformální jednání Evropské rady. Delegaci České republiky vedl tradičně předseda vlády České republiky. Před jednáním se uskutečnila tradiční koordinace států Visegrádské čtyřky, přičemž panovala obecná shoda na postupu u všech klíčových témat jednání Evropské rady. Jedním z témat Evropské rady byla Ukrajina. Vzhledem k aktuální situaci byla značná část diskuse věnována konfliktu na Ukrajině a možnému dalšímu vývoji. Přímo z Minsku dorazili do Bruselu kancléřka Merkelová a prezident Hollande. Hostem úvodní části zasedání byl také ukrajinský prezident Porošenko. Všichni tři Evropskou radu informovali o výsledcích mírových jednání a o dohodě, která vymezila konkrétní kroky, na nichž je mírové jednání založeno. Nejaktuálnější a nejpalčivější body představují klid zbraní, odsun těžkých zbraní, obnovení ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem. O naplnění dohody se musí zasadit všechny strany konfliktu včetně ruské federace. Představitelé členských států na Evropské radě zdůraznili nutnost detailně monitorovat implementaci dohody. Diskuse o změně sankčního režimu na tomto jednání neproběhla. Toto téma bude součástí strategické diskuse o vztazích s Ruskem na březnové Evropské radě, která by měla proběhnout ve dnech 19. a 20. března. Nejpozději v březnu se nejvyšší představitelé členských států Evropské unie k situaci na Ukrajině vrátí a zhodnotí také implementaci nové Minské dohody. Dalším tématem jednání neformální Evropské rady byl boj proti terorismu. Evropská rada schválila společné prohlášení hlav států a vlád v boji proti terorismu. Prohlášení tematicky pokrývá tři oblasti opatření k zajištění bezpečnosti občanů, opatření směřující k prevenci radikalizace a ochraně hodnot a spolupráci se třetími zeměmi. Implementace opatření obsažených v deklaraci bude zhodnocena na Evropské radě v červnu. Silně rezonovala především potřeba schválit směrnici Evropské unie týkající se jmenné evidence cestujících. 2
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zopakoval závazek Evropského parlamentu dospět k dohodě do konce roku 2015 a také fakt, že Evropský parlament tuto otázku propojuje s postupem při sjednávání nové úpravy nakládání s osobními údaji. Představitelé členských států se dohodli na posílení ochrany vnějších hranic EU. V diskusi nikdo nezpochybnil stávající vnitřní fungování schengenského prostoru, jehož zachování zůstává českou prioritou. Dalším tématem byla hospodářská a měnová unie. Debata o prohlubování měnové unie se omezila na prezentaci předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera, který zdůraznil potřebu provádění strukturálních reforem podle každoročních doporučení Evropské komise a Rady. Předseda Eurogroup pan Dijsselbloem informoval o průběhu jednání ministrů financí eurozóny v otázce řeckého dluhu. Řecký premiér Tsipras následně doplnil svůj pohled na věc a apeloval zejména na poskytnutí dostatečného časového prostoru k dalším jednáním. Dále se o tématu na Evropské radě nediskutovalo. Otázka řeckého dluhu byla postoupena na úroveň ministrů financí eurozóny. Hlubší debatu o prohlubování hospodářské spolupráce v eurozóně pak očekáváme na Evropské radě v červnu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 30/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, kterého prosím o jeho vystoupení. Senátor Václav Hampl: Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Moje zpráva bude stručná. Výbor pro záležitosti EU projednal informaci od Úřadu vlády, která byla více méně v podobných konturách, jako jsme slyšeli teď. Trochu jsme se zabývali otázkou, zda doporučit Senátu přijmout k tomuto nějaké meritorní usnesení ve smyslu podpory některých principů, ať už jde o Ukrajinu nebo o situaci s Řeckem. Nakonec jsme dospěli k názoru, že vzhledem k tomu, že šlo o neformální jednání, výstupy nejsou patřičně formalizovány v tuto chvíli a současně ve velmi dohledné době, jak už o tom byla řeč, lze očekávat formálnější, formální výstupy tohoto druhu, ke kterým by pak bylo vhodné nějaké stanovisko zaujmout, tak v tomto případě evropský výbor navrhuje vzít tuto informaci na vědomí. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, děkuji za vaši zpravodajskou zprávu a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že jak pan předkladatel, tak pan zpravodaj nechtějí ještě využít možnosti vystoupit se závěrečným slovem, a tudíž budeme hlasovat v návrhu tak, jak jej přednesl pan zpravodaj senátor Václav Hampl. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum 31. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan zpravodaj, pan senátor Václav Hampl, a připomenul, že usnesení zní: bereme na vědomí informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 12. 2. 2015. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 3 registrováno 61, kvorum 31, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli i zpravodaji. 3
Dalším bodem je 2. Sdělení Komise Roční analýza růstu 2015 (evropský senátní tisk č. K 002/10) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K 2/10 a K 2/10/01. Prosím pana ministra Jiřího Dienstbiera, aby nás seznámil s těmito materiály. Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, Roční analýza růstu pro rok 2015 je dokumentem, zahajujícím v pořadí již pátý cyklus koordinace hospodářských politik členských států EU, tak zvaný Evropský semestr. S nástupem nové Komise došlo k obsahové změně roční analýzy růstu. Byl snížen počet priorit a změnilo se jejich zaměření. Pro rok 2015 Komise vytyčila následující tři hlavní pilíře politiky EU: koordinovaná podpora investic, urychlení provádění strukturálních reforem a provádění odpovědné fiskální politiky. Pokud jde o podporu investic, státy by měly upřednostňovat výdaje spojené s investicemi a růstem, vytvářet prostředí umožňující investice soukromého sektoru a získávat více investic z fondů EU. Toto úsilí má doplnit tak zvaný Junckerův investiční balíček. V oblasti provádění strukturálních reforem je na úrovni EU kladen důraz na prohlubování vnitřního trhu se zbožím a službami, vytvoření digitálního vnitřního trhu a energetické unie. Co se týče odpovědné fiskální politiky, při snižování dluhů je potřeba vycházet ze situace v konkrétní zemi. Státy, které si to mohou dovolit, by se dle Komise měly zaměřit na stimulaci růstu. Uvedené priority by měly členské státy zohlednit při přípravě rozpočtů a politickém rozhodování na národní úrovni. Členské státy včetně ČR dlouhodobě poukazovaly na nedostatečnou míru ztotožnění se s reformami. V reakci na to Komise navrhuje zjednodušení procesu Evropského semestru. Hlavními změnami jsou dřívější vydání a diskuse k analýze Komise hodnotící situaci v každém členském státě a také dřívější vydání návrhů každoročních specifických doporučení. Vláda podporuje vytyčené tři pilíře ekonomické a sociální politiky EU. Souhlasí s potřebou zajistit koordinovaný postup na úrovni EU i členských států tak, aby byl maximálně podpořen žádoucí výsledek. Pro Českou republiku jsou důležitými tématy investice a zaměstnanost, vnitřní trh včetně digitálního jednotného trhu a energetická unie. Návrhy na zlepšení Evropského semestru vnímá vláda pozitivně. Oceňuje, že tak zvaný Country report bude přeložen již tento pátek 27. února a bude k němu umožněna diskuse. Vzniká tak zde prostor pro národní parlament, aby se k analýze, ze které vychází návrh doporučení, vyjádřil. Pozitivní změnou v harmonogramu Evropského semestru je i dřívější předložení návrhů specifických doporučení, které je plánované na 19. května a opět tak umožní větší zapojení zainteresovaných subjektů včetně národních parlamentů. Co se týče přípravy národního programu reforem na rok 2015, tak v rámci Evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik tento národní program předkládá každoročně vláda Evropské komisi. 4
Roční analýza růstu 2015 je dokumentem zahajujícím v pořadí již pardon, sáhl jsem po jiném listu papíru. Omlouvám se. Práce na přípravě národního programu reforem pro rok 2015 již byly zahájeny. V minulém týdnu proběhla série tematických diskusí za účasti zástupců Parlamentu ČR, hospodářských a sociálních partnerů, územní samosprávy, akademické sféry a další zainteresované veřejnosti. První konsolidovaná verze Národního programu reforem 2015 bude k dispozici počátkem března. Schválení materiálu vládou je plánováno na polovinu února. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 2/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Lumír Aschenbrenner: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo Senátu, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak již zde zaznělo, projednávaný materiál především identifikuje hlavní priority pro oživení evropské ekonomiky. Ty tři pilíře, tak jak zde zazněly, je to strukturální reforma, fiskální odpovědnost a podpora investic. Podpoře investic se věnují následující dva body našeho jednání blíže. Výbor se tiskem zabýval na svém jednání na schůzi 17. ledna, pardon, 13. ledna a zaujal k němu následující usnesení: přijímá ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2015 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. II. Doporučuje Senátu, aby se ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2015 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. III. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera. IV. Pověřuje předsedu výboru senátora Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Tolik prozatím z mé strany. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám a předpokládám, že předkladatel i pan zpravodaj nemají zájem vystoupit. Nemají, takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak byl přednesen panem zpravodajem a jak je nám k dispozici v písemném tisku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování č. 4 registrováno 61, kvorum 31, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli i panu zpravodaji. Dalším tiskem, který do určité míry navazuje na předešlý tisk, je 5
3. Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu (evropský senátní tisk č. K 003/10) Materiály jste obdrželi jako senátní tisk K 3/10 a K 3/10/01. (K přicházející ministryni Šlechtové: Dobrý den.) Prosím nyní paní ministryni Karlu Šlechtovou, kterou mezi námi vítám, která zastoupí ministra financí Andreje Babiše, aby nás seznámila s tímto materiálem. Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Já bych vás ráda seznámila s materiály pana ministra financí. Jsou to další 2 body, které se týkají v podstatě oba dva Junckerova balíčku. V úvodu mi dovolte sdělit, že včera jsem se s panem ministrem Babišem setkala s panem eurokomisařem a místopředsedou Evropské komise, panem Katainenem, se kterým jsme i toto téma debatovali, já se k tomu vyjádřím v průběhu úvodní řeči. Ohledně materiálu Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu, jak bylo avizováno, pan předseda Evropské komise, pan Juncker, v létě 2014 v Evropském parlamentu avizoval, že chce, aby cílem jeho nové Komise bylo oživit investice a růst v Evropské unii. V této souvislosti předložila Evropská komise na konci listopadu 2014 tzv. Investiční plán pro Evropu, který je znám také pod pojmem tzv. Junckerův balíček. Jeho cílem je podpořit investice v Evropské unii, které v roce 2013 byly o 15 procent nižší než před vypuknutím hospodářské krize v roce 2008. Návrh Evropské komise stojí na 3 pilířích. Ty 3 pilíře jsme včera debatovali i s panem Katainenem. Já vám následně sdělím i výstupy naší debaty. Ten první pilíř je zřízení Evropského fondu pro strategické investice, což je předmětem i dalšího bodu projednávání zde v Senátu. Dalším pilířem je vytvoření důvěryhodného seznamu projektů pro Junckerův balíček. A další pilíř je zatraktivnění Evropy pro investice, zejména odstranění regulačních překážek. Ten první pilíř představuje Evropský fond pro strategické investice, který by měl být zřízen v rámci skupiny Evropské investiční banky. Měl by v letech 2015 2017 mobilizovat až zhruba 315 miliard euro. Fond bude vytvořen prostředky ve výši 5 miliard euro poskytnutými ze strany Evropské investiční banky a zárukou rozpočtu Evropské unie ve výši 16 miliard. Dohromady se tedy jedná o 21 miliard euro. Projekty budou financovány výhradně negrantovými nástroji financování. Půjde především o využití finančních nástrojů. Těchto celkových 21 miliard euro má být základem pro l5násobný pákový efekt, který návrh Evropské komise - je předpokládány. 21 miliard eur záruk by mělo přilákat významné soukromé investice, celkem vygenerovaný objem investic by měl dosáhnout až zmiňovaných 315 miliard euro. V lednu 2015 Evropská komise představila návrh nařízení, ve kterém upřesnila podmínky pro financování a výběr projektů Junckerova balíčku. Návrh nařízení předpokládá vytvoření poradenského centra, které by poskytovalo při přípravě projektů. Návrh je nyní projednáván v přípravných orgánech Rady Evropské unie a očekává se, že fond zahájí svou činnost ve 2. polovině tohoto roku. Ten druhý pilíř, který představuje seznam projektů, znamená to, že členské státy, včetně samozřejmě naší země, připravily již předběžný seznam projektů, které by mohly být z daného evropského fondu financovány. V tom předběžném seznamu projektů, který byl připraven pod vedením ministerstva 6
financí, samozřejmě za spolupráce všech ostatních resortů, na základě meziresortní spolupráce, tvoří více než 40 projektů za Českou republiku. Nejsilnější jsou zastoupeny projekty v sektorech energetiky i dopravy. Investice na tyto projekty by mohly v těchto letech 2015 2017 přesáhnout až 6 miliard euro. Seznam projektů byl připravován ve velmi krátkém termínu a ještě před prezentací investičního plánu, z tohoto důvodu se nyní i aktualizuje, a aktualizuje se i na základě včerejších informací, které byly zpřesněny panem eurokomisařem. Já vám je zde právě oznámím. Ten Junckerův balíček bude směrován především na privátní sektor. Státní správa, resp. veřejná správa, se bude moci účastnit tohoto Junckerova balíčku prostřednictvím tzv. PPP projektů. Jinak v podstatě veřejná správa se tohoto Junckerova balíčku účastnit nemůže. Toto byla otázka, která byla vyjasněna včera s panem eurokomisařem Katainenem. Ten třetí pilíř připravuje souhrn opaření, která mají být realizovaná s cílem podpořit využití investičního potenciálu Evropské unie. Mezi hlavní opatření se řadí realizace strukturálních reforem v členských státech, revize regulatorního rámce v Evropské unii a zlepšení prostředí pro podnikání, dokončení vnitřního trhu v oblasti energií a digitální infrastruktury. Vláda České republiky podporuje diskusi o podpoře investic v Evropské unii. Vytvoření fondu je pouze jedním z kroků. Evropská unie by podle naší vlády v této souvislosti měla diskutovat zejména otázky s regulatorním rámcem v Evropské unii a s dokončením vnitřního trhu. Za hlavní investiční nástroj Evropské unie naše vláda považuje politiku soudržnosti, resp. kohezní politiku České republiky. Já bych zde ráda zmínila, že i včera jsme s panem eurokomisařem debatovali, že Junckerův balíček nesmí v žádném případě konkurovat operačním programům, kohezní politice a všemu, co zde již v České republice je nyní nastaveno, a to jak dokončování programového období 2007 2013, tak začínající programové období 2014 2020. Česká republika v souvislosti podporovala diskusi o maximálním využití zdrojů alokovaných na období 2007 2013, kterou i investiční plán zmiňuje. V této souvislosti se podařilo do závěrů Evropské rady v prosinci dostat text, na základě kterého bude Evropská komise ve spolupráci s členskými státy hledat řešení vedoucí k maximálnímu využití prostředků na období 2007 2013. Samozřejmě naše vláda se zabývala i otázkou, zda zmiňovaný 15násobný pákový efekt není příliš optimistický. Záleží zde na typu projektů a na zájmu soukromých investorů v členských státech. Investiční plán také navrhuje navýšení využití finančních nástrojů v operačních programech v období 2014 2020. Tato otázka byla debatována a vyjednávána s Evropskou komisí při zpracovávání a vyjednávání dohody o partnerství a operačních programů, kde Česká republika počítá s tím, že finanční instrumenty, finanční nástroje budou mnohem více využity v programovém období 2014 2020. Samozřejmě ve stávajícím období 2007 2013 je využívalo především pouze MPO, tzv. seed fond a další, a Státní fond rozvoje bydlení na oblast bytové politiky v gesci ministerstva pro místní rozvoj. Já bych tímto ukončila úvodní slovo a děkuji za případné dotazy či podněty. Samozřejmě schválení. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní ministryně. A prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je 7
VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K003/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Jeništa, jehož nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Jeništa: Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé dámy, kolegové. Já děkuji paní ministryni, že nás tady vlastně velmi dobře obšírně seznámila s tímto sdělením, které se nazývá Investiční plán pro Evropu. Jak už bylo řečeno, tento bod navazoval na bod předchozí. A protože Investiční plán pro Evropu má jako stěžejní bod zřízení nového Evropského fondu pro strategické investice, tak se tady tím budeme zabývat trošičku v obecnější rovině, protože dalším bodem jednání dnešního pléna je právě návrh nařízení na zřízení tohoto Evropského fondu pro strategické investice, kde se jím budeme zabývat trochu podrobně. Protože paní ministryně tady řekla prakticky všechno o tomto sdělení, já bych se tedy věnoval víceméně návrhu našeho usnesení. My jsme si vyžádali stanovisko ještě hospodářského výboru a musím říct, že jsme se s tímto stanoviskem celkem jednoznačně ztotožnili. Pouze jsme v bodě II., bod 3, doplnili, nebo tímto bodem jsme doplnili toto stanovisko, kde jsme víceméně trochu vyzvali vládu, aby zahájila intenzivní práce na detailnějším rozpracování projektů způsobilých pro financování z tohoto fondu, protože i sám náměstek ministerstva financí Gregor říkal, že toho času na nějaké rozpracování a detailnější práci na těch projektech bylo opravdu málo a že tyto práce budou v této době zintenzivněny tak, aby i u nás vznikly projekty, které budou odpovídat těm podmínkám fondu a které by mohly být potom díky tomuto fondu realizovány. Jak tady říkala paní ministryně, je třeba zdůraznit jednu věc. My jsme poměrně dost zvyklí na fondy, které vlastně dávají peníze pro realizaci projektů. Tento fond bude trochu jiný. Je to fond víceméně garanční, který bude mít trošku jiné nástroje. Ty nástroje budou možná jako úvěr, i když tam samozřejmě ten pákový efekt je celkem minimální nebo malý, ale budou to formy, jako jsou bankovní záruka, můžou to být i formy, jako je třeba nákup projektových dluhopisů. Tyto formy se u nás zatím prakticky ještě nikdy nepoužily. Ale v rámci těchto strategických investic v Evropě by mohly být využity a může se třeba stát, že fond nakoupí některé rizikovější projektové dluhopisy. Takže to je potřeba zdůraznit, že to nejsou klasické fondy, které budou vydávat finance na investice. V našem návrhu usnesení jsme se víceméně ztotožnili s pozicí vlády, zdůraznili jsme tam, že je třeba stanovit jasná objektivní kritéria pro výběr projektů, to považujeme za velmi důležité. Co se toho výběru týká, tam se o tom budeme ještě bavit určitě v tom dalším bodu, který se týká samotného fondu. Upozorňujeme tam také, že ten předpokládaný pákový efekt 1:15 je víceméně orientační a bude opravdu záležet, jakým způsobem se zejména ty soukromé investice zmobilizují a půjdou do některých těchto projektů. Také jsme samozřejmě vyjádřili... Nebo já to teď ani nebudu říkat, protože o tom budeme mluvit v tom dalším bodě, kde vlastně k naplnění toho fondu dochází k určité realokaci prostředků z některých dalších projektů nebo programů, jako je Horizont 2020 nebo CEF, ale to bude asi víceméně v programu toho dalšího bodu. Takže já vás nyní žádám, abyste podpořili návrh usnesení, který schválil VEU na 5. schůzi konané dne 26. ledna, kdy výbor přijal ke Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu doporučení, které je přílohou usnesení, které máte na 8
stole. Doporučuje Senátu PČR, aby se ke Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Určuje zpravodajem mě a pověřuje předsedu výboru, senátora Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Jako první se do rozpravy přihlásil Tomáš Jirsa. Prosím. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Byť to souvisí jenom okrajově s projednávaným tématem, já bych využil přítomnosti paní ministryně a řekl bych osobní zkušenost s čerpáním evropských peněz, což je vaše doména, o které publikujete ty poměrně alarmující zprávy, kolik nedočerpáme. Já začínám 21. rok jako starosta malého městečka. Čerpám celých těch 21 let dotace, protože stát je dává, dává je Evropská unie. Prostě ty podmínky pro čerpání dotací se neustále komplikují a zhoršují a zpřísňují. Já bych vám mohl dávat desítky příkladů, že téměř nejde čerpat. Ale neumíme s tím nic dělat. Dám vám je kdyžtak osobně, nechci ostatní zdržovat. Ale je to prostě pořád komplikovanější a komplikovanější. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Václav Hampl. Senátor Václav Hampl: Děkuji. Já celkem plně souhlasím s navrženým usnesením. Pochopitelně, hlasoval jsem pro něj ve výboru. Chtěl jsem nicméně využít této příležitosti k tomu upozornit na jeden aspekt toho investičního programu. My jsme o tom včera také hovořili s místopředsedou Katainenem. Musím říct, že pro mě jeho odpověď nakonec nebyla zcela uspokojivá na ten problém. A to je sice následující. To jsou prostředky, které mají pomoci investovat soukromým subjektům. Lze tedy čekat, že ty, které na to budou mít jakousi finanční sílu, tak budou spíše ne úplně malé firmy, ne úplně malí investoři. My tu narážíme na potenciální problém z mého pohledu, že velká část našeho průmyslu jsou dcery zahraničních matek, potažmo prostě firmy, které de facto svá hlavní sídla mají v jiných zemích. Opakovaná zkušenost je, že takové ty investice s větší přidanou hodnotou do výzkumu, do vývoje apod., mají sklon dělat spíš v těch svých domácích zemích než v naší zemi. Já považuji za jisté riziko tohoto investičního plánu, že tento efekt může být tímto ještě posílen. Takže my bychom se pak dostávali do trochu schizofrenní situace, že na jednu stranu dáváme poměrně hodně společných evropských peněz na to, aby se regiony trochu vyrovnaly ekonomicky, na druhé straně možná jiným nástrojem budeme možná podporovat, teď přiznávám, že je to trochu jako slyšení trávy růst, je to jisté riziko, neříkám, že je to věc, která je hotová, že ve skutečnosti zase tu poměrně velkou heterogenitu ekonomickou můžeme podporovat. Upozorňuji na to jako na jisté riziko. Myslím, že by bylo dobře, aby to nezapadlo. Nenabízím žádné řešení, nevím ho. Ale pokud by na to nějaká reakce mohla být, byl bych rád. Děkuji. 9
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Přihlásil se pan senátor Miloš Vystrčil, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já mám k tomu materiálu také několik připomínek. Na úvod ale ještě velmi stručně k té nediskusi, která tady byla k bodům č. 1 a 2. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě pan premiér se prezentace těchto bodů neúčastní, tak potom jsem si sám vyzkoušel, že něco tady říkat nebo klást nějaké dotazy je celkem bezvýznamné, nebo k ničemu nevede, takže nedivme se, že k bodům č. 1 a 2 opozice nevystupuje, neboť tady nemá odpovídajícího partnera. Co se týká nyní toho bodu č. 3. První věc, kterou trochu naznačila ve vystoupení paní ministryně, která mě tam zaujala, je odhad multiplikačního efektu 1:15, že každé investované euro přinese 15 eur investovaných nebo vygenerovaných ze soukromé či jiné sféry. Já bych měl dotaz, byť paní ministryně už vlastně odpověděla, že to úplně neví, ale přesto by mě zajímalo, jakým odhadem kvalifikovaným, předpokládám, se došlo k tomu číslu 15. Proč to není třeba 13, nebo 17. Ale proč je to zrovna 15. Jediná věta, kterou jsem se tam dozvěděl, je, že se vycházelo ze zkušeností, které lze vysledovat při výpočtu multiplikačních efektů, které byly zaznamenány v případě využití prostředků z evropských fondů. Takže v tom okamžiku kladu otázku, jaký je ten multiplikační efekt, který byl vypočítán v rámci Evropské unie při využívání evropských fondů. A potom speciálně by mě zajímaly multiplikační efekty, které byly vypočítány pro Českou republiku pro jednotlivé operační programy. Velmi rád bych to slyšel. Jsem přesvědčen, že to číslo 15 není. Řekl bych, že dokonce někde je to číslo menší než 1. Ale to je otázka, která by mě velmi zajímala, protože poněkud někdo říká, že je to číslo 15, a říká, že vychází ze zkušenosti při čerpání evropských fondů, tak mě zajímá, jaké je to číslo pro Evropskou unii jako celek, a potom, jaké je to číslo pro Českou republiku, zejména potom pro jednotlivé operační programy. Druhá věc, která je tam zmiňovaná, tady se dostávám k další To je moje chyba, že jsem si toho nevšiml, ale OV, bod č. 4, na který se několikrát pan zpravodaj odkazoval, zařadil na jednání dnešního Senátu teprve včera. Ten bod č. 4 je N005/10 návrh nařízení Evropského parlamentu, který má asi 45 stránek. Tak, jak my máme všechno na poslední chvíli, a to si dovolím tedy tady kritizovat, zároveň přiznávám svou chybu, že jsem na to nevystoupil při schvalování programu. Já nepovažuji za slušné a korektní, že ten bod č. 4 byl zařazen včera do programu dnešního jednání. Bavíme se "pouze" o využití 315 miliard euro. Myslím si, že by si to možná zasloužilo více času než těch 20 hodin, které jsme dostali, nebo kolik, na to, abychom si to nařízení nebo návrh nařízení Evropského parlamentu prostudovali. Ale je vidět, že skutečně nám osud Evropské unie a využití těch prostředků leží na srdci, a tak jsme to s lehkým srdcem včera zařadili do programu, a máme to tady dneska, můžeme o tom, předpokládám, všichni připravení jednat. Já se tedy vrátím k tomu, že mně z těch materiálů, které jsem měl dostatečně dopředu a mohl jsem si je prostudovat, není jasné, jaká organizační struktura a kteří lidé budou rozhodovat o tom, které projekty jsou ty správné, které projekty nejsou ty správné, kdo je bude hodnotit, kdo bude v centru pro investice, pro investiční poradenství, kdo tam bude ředitelem, jak ředitel nebo někdo jiný bude určen, jak tam bude zastoupena Česká republika, jaký na to budeme mít vliv, jestli už je centrum pro investiční poradenství v provozu, v případě, že je v provozu - teď někdo mě tady zezadu ruší Takže jestli je to 10
centrum pro investiční poradenství v provozu. Jestliže je v provozu, kde má sídlo, kde má pobočky, zda tam máme nějaké zastoupení a jak to vlastně celé vypadá. Úplně nejkrásnější potom je příloha č. 4 materiálu K003/10, Sdělení Komise Investiční plán pro Evropu, kde je napsáno, že do poloviny roku 2015 na úrovni EU vznikne transparentní seznam projektů, který se bude v průběhu času vyvíjet. Takže podle toho, jak jsme my tady školeni, tak transparentní seznam projektů vypadá tak, že je k dispozici, že se na něj můžeme podívat. Moje otázka tedy zní, jestli už je někde vyvěšen, transparentně, seznam projektů za všechny státy Evropské unie, které jsou do toho plánu navrženy, jestli se na něj můžeme podívat, jestli tam můžeme nalézt, kdo projekty navrhl, jaká je jejich předpokládaná výše atd. To je moje první otázka. A ta souvisí s tím druhým, že je tam napsáno, že do poloviny roku 2015, tedy teoreticky jsou ještě 4 měsíce času, ale je tady napsáno, že na zvláštní internetové stránce lze v reálném čase, to by mě zajímalo, co je to ten reálný čas, sledovat pokrok týkající se investičního plánu. Takže se ptám, jestli ta internetová stránka je už zřízená, co to je ten reálný čas. Jestliže není, kdy bude zřízena, co tam bude moci býti sledováno, jakým způsobem. To jsou věci, které se týkají tohoto bodu. Znovu opakuji, že se k těm 21 miliardám euro, což vychází zhruba 1 Kč na každého člena nebo občana Evropské unie, přidá nějakých dalších 295 nebo kolik miliard euro a následně budou realizovány projekty, které mají potom pomoci evropské ekonomice s tím, že na závěr chci upozornit, že vzniká tím pádem dle mého názoru další paralelní struktura ke standardnímu rozdělování peněz a standardnímu investování v rámci státních rozpočtů s tím, že podle informací, které dneska já mám k dispozici, ta struktura není ani transparentní, ani nějakým způsobem, řekněme, z pozice státu, resp. například v Senátu lehce kontrolovatelná. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji za vystoupení. Pro objektivitu musím uvést zaprvé, že předseda vlády tady, pokud se nepletu, minule byl, při předkládání zpráv týkajících se evropské agendy. Zadruhé chci připomenout, že materiál nám byl rozeslán v předstihu. Já sám jsem se s ním seznámil, protože jsem včera také jednal s panem místopředsedou Evropské komise. Usnesení senátního výboru, odborného výboru, je z 26. ledna letošního roku. Takže to jenom v návaznosti na kritickou připomínku pana senátora, že byl nedostatek času. Pokračuje rozprava. Vystoupí paní kolegyně Eva Syková. Senátorka Eva Syková: Vážený pane předsedo, vážení přítomní. Já bych chtěla samozřejmě poděkovat paní ministryni za to, že nás tady seznamuje velmi stručně s tím, co by mělo tedy nastat. Já se touto problematikou musím také zabývat jako 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Projednáváme tuto problematiku částečně nebo z velké části rovněž opakovaně, téměř každý týden. Tady je celá řada prostředků, které tedy bychom měli rozdělit, managovat, spolufinancovat. Musíme si uvědomit, což je pro mě tedy velký problém, a bylo by dobré, kdybyste se k tomu mohla, paní ministryně, vyjádřit, že tady do té oblasti, kdy dostaneme velké prostředky, musí ovšem přijít celá řada prostředků, tedy obrovská částka z veřejných výzkumných zdrojů nebo z veřejných zdrojů, 11
pardon. Kofinancování je poměrně nákladná záležitost, s kterou se na příští léta z hlediska ministerstva financí asi bude muset počítat. Já bych se tady chtěla ještě zastavit u jedné věci a zeptat se na ni. Ten výběr těch projektů, už to tady bylo zmíněno, je strašně důležitá záležitost. Protože těch projektů bude tolik, a tak, jak jsem viděla některé harmonogramy, které jsou vypsané, tak to prakticky bude probíhat každý 3. měsíc nový program, nebo ještě více, tak kdo to vlastně bude managovat, kde je ta kapacita těch lidí, kteří to budou tedy hodnotit, kde jsou tedy ti experti, kteří budou ty projekty posuzovat. Já jsem slyšela, nevím, jestli je to pravda, že to musí být stabilní lidé někde, v nějaké instituci. Tudíž třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu, to vypadá, že to bude, že tam bude nějakých 300 lidí, kteří to budou hodnotit, aniž by v podstatě například té problematice třeba skutečně rozuměli. Ne všemu budou rozumět. Tam nastává takový problém, jestli tedy bude připuštěno to, aby ti externí posuzovatelé potom ty projekty mohli posoudit. Takže to je otázka, kdo, s jakou kapacitou a jak dobře ty projekty bude vybírat. Protože to nejsou jenom peníze z Evropské unie, ale jsou to peníze, obrovské částky, i z veřejných zdrojů, které do těch projektů půjdou. Další problém je tam ten, že tak, jak jste se i zmínila, je to vlastně otevřeno především pro průmyslovou sféru nebo pro soukromou sféru. Pokud tedy, já mluvím za vědu, výzkum a inovace, tato průmyslová sféra si má zadávat pouze smluvní výzkum u veřejných výzkumných institucí. To se samozřejmě liší od toho, co bylo předtím, protože předtím tady bylo to partnerství a ty peníze na ten projekt přicházely i na naše výzkumné instituce, vysoké školy apod. To se teď říká, že to nebude možné, a přitom jste to také zmínila. To si myslím, že, nevím, jestli je tady nějaká možnost nějakého vyjednání nebo nastavení těchto podmínek, jak to vlastně bude fungovat. Protože, myslím si, že to je v neprospěch těch inovací a toho, co z toho má vzniknout, že ty veřejné výzkumné instituce tady budou dělat nějaký smluvní výzkum. To oni totiž nebudou chtít dělat, nebudou to dělat pořádně a myslím si, že z toho nebude ten výsledek, jako když to byly partnerské instituce. My tady máme agenturu, kterou jsme zřizovali velmi nákladně, která má obrovský význam, ať už funguje dobře, nebo špatně, je to Technologická agentura. Technologická agentura přidělovala projekty pro průmyslovou sféru a veřejné výzkumné instituce ve spolupráci. Tam není jasná také ta role této agentury, vzhledem k ministerstvu průmyslu a obchodu, jak vlastně tady využije se potenciál obrovského množství lidí, kteří pro Technologickou agenturu pracují. Rovněž je tady rozsáhlá diskuse o tom, jak prostředky, které ta Technologická agentura dostává a které se v podstatě vyplácí, si osobně já myslím, tak že by jí měly být nějakým způsobem odebrány, což by vlastně tedy úplně zničilo podporu těch veřejných výzkumných institucí. Dále je tady problém, že velmi málo těch projektů, alespoň tak, jak jsem byla informována, které tedy budou přidělovány nějakým systémem na ministerstvu průmyslu a obchodu, nejsou prakticky pro Prahu. Vůbec nejsou pro Prahu, za což se bojovalo. Pro Prahu se podařilo získat jinými cestami velmi malé množství prostředků. Některé budovy tady v Praze chátrají, a stavějí se přitom centra, která nemají dostatečné lidské kapacity, kde v různých lokalitách, myslím si, že pokud se staví v Brně, v Plzni, je to v pořádku, je to v pořádku samozřejmě i jinde, ale abychom za každou cenu hledali každé malé město, kde by se zase měly peníze užívat z hlediska toho, že mají jít do regionů, tak si myslím, že tady 12
je velká chyba, že se nepodaří víc peněz dostat do ať už je to průmyslová, nebo neprůmyslová sféra, taky do Prahy. To je tak asi zatím všechno. Myslím si, že v budoucnosti těch otázek bude hodně, ale jestli byste se k některým z nich mohla vyjádřit. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní prosím, aby vystoupil pan senátor Lumír Aschenbrenner. Senátor Lumír Aschenbrenner: Dobrý den, ještě jednou. Možná, že v rámci toho, jak snadno se vymyslí 315 miliard, je to maličkost, ale já bych vás chtěl upozornit na jednu zdánlivou maličkost, kterou máte v těchto podkladech. Například náklady dodatečné na vytvoření evropského centra pro investiční poradenství doporučení 110 milionů euro. Já si myslím, že to je typické fungování Evropské unie, že tyto náklady určitě nebudou poslední dodatečné náklady, které se tady objeví. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Táži se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že paní předkladatelka, paní ministryně, bude reagovat. Takže prosím, aby se ujala slova. Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. V některých vašich vystoupeních se míchá kohezní politika, příprava na programové období 2014 2020 a absolutně to nesouvisí s Junckerovým balíčkem. Nicméně já se pokusím odpovědět na vše, co zde padlo, alespoň poznámky, které jsem si napsala. Pan senátor Jirsa ohledně stálých přísnějších podmínek ohledně čerpání, ano, je to pravda. Tady bych ráda zmínila, já jsem to tady zmiňovala, už když jsem zde byla poprvé, tady je nutné si uvědomit, že Česká republika se úplně neukázala jako ten opravdu dobrý partner Evropské komise při čerpání evropských fondů za nejen programové období 2007 2013, ale i za programové období 2004 2006. Evropská komise na programové období 2014 2020 vydala nejpřísnější nařízení, které v podstatě dosud členské státy obdržely. Jenom ukázkou může být, že Evropská komise nám trošičku diktuje, kam peníze mají jít. To nařízení obsahuje tzv. 11 tematických cílů. Dokonce nám diktuje i podíly těch peněz té alokace, kterou my jsme získali. Tady se pohybujeme v řádech 650 miliard euro pardon, korun, ne euro. Korun. To by byl možná celý rozpočet Unie. S tím, že Evropská komise nám dokonce říká, že například na první 4 tematické cíle, což je podpora podnikání, inovace, výzkum musí jít až 50 procent celkové alokace. Česká republika je zhruba na 56 procentech, což já považuji za velmi nízké, a budu se modlit opravdu celou dobu, že my v podstatě naplníme tu tematickou koncentraci. Ke každému tomuto tematickému cíli Komise dala tzv. kondicionalitu, to znamená předběžnou podmínku, která má zhruba 4 nebo 5 subkritérií. To znamená, například u inovací Evropská komise požaduje, aby existovala národní inovační strategie. Ona existuje. Žádají ji na úrovni regionů. To jenom ukázka strategií. Co se týká legislativy. Asi všichni víte a slyšeli jste problematiku služebního zákona, kterou Komise zahrnuje jako součást kondicionality u tematického cíle č. 11, což patří k veřejné správě. Mohla bych jmenovat mnoho dalších. 13
Nařízení Evropské komise pro 2014 2020 je nejpřísnější ze všech 3 programových období. To jenom k tomu, že zde padlo, že opravdu ty podmínky jsou přísnější. Nicméně tady bych ráda zmínila, že ministerstvo pro místní rozvoj jako národní orgán pro koordinaci se snažilo napsat metodiky pro řídící orgány v takové formě, aby tak složité nebyly, naopak aby byly jednoduše aplikovány v naší zemi. Co se týká pana senátora Hampla, kde jste sdělil, že matky firem jsou v zahraničí, a otázka samozřejmě podmínek a kritérií, které musí být dány, ano, my tady trochu zabíháme i do dalšího bodu, o kterém mluvil i pan zpravodaj, ale já to sdělím zde ve svém závěrečném slovu. V podstatě platí to, co jsem zde sdělila, a tím odpovím možná i na mnoho otázek. Junckerův balíček směřuje především na privátní sektor. Ne na veřejný sektor. Tady je nutné, abychom toto všichni vzali za své. Tak to prostě je. Veřejný sektor se dostane do Junckerova balíčku pouze prostřednictvím PPP projektů. Jinak to opravdu nepůjde. Co se týká pana senátora Vystrčila, jak se přišlo k těm 315 miliardám euro, já jsem zmiňovala i ve své úvodní řeči, že i pro vládu je to velice optimistické. Můžeme i s kolegy z ministerstva financí se domnívat, že ten pákový efekt nebude 1:15, ale může být mnohem nižší, ale toto je otázka, kde opravdu uvidíme. Tady opravdu my nejsme schopni říct, jestli to bude 315, nebo třeba pouze 60 miliard euro. Ve srovnání na vaši otázku, operační programy, resp. kohezní politika a generování eur. Před 2 lety jsme si nechali udělat studii, že 1 investované euro jako členský příspěvek ze strany České republiky vůči Unii přináší 3 eura zpátky v rámci operačních programů. Já osobně bych chtěla tuto studii nechat aktualizovat, abych viděla i po ukončení programového období 2007 2013, jak to bylo za celé programové období. Ještě bych ráda upozornila, že těch 315 miliard jsou vygenerované, to není budget, to není rozpočet. Ten rozpočet je 21 miliard. Tam se očekává přesně to, co říkal pan senátor, že za 1 investované euro v podstatě vznikne 15násobek přidané hodnoty. Ale v tuto chvíli hodnocení Evropské komise je samozřejmě nejenom na základě České republiky, ale zapojení všech. Tady si musíme uvědomit, že čeští plátci jsou na tom mnohem lépe než Česká republika, takže samozřejmě ta čísla vycházejí především z nich. Na otázku, kdo bude hodnotit, a sběr projektů. Zde jsem již říkala, že sběr projektů se shromažďuje na ministerstvu financí, kde se nyní ten seznam projektů aktualizuje, protože i to, že v podstatě veřejná správa nemá možnost žádat o Junckerův balíček, tak nám to samozřejmě může omezit i stavbu dálnic, kde jsme počítali, že by ten Junckerův balíček se dal využít, případně vysokorychlostních vlakových nějakých připojení apod. My nyní tento seznam aktualizujeme, počítáme, že za ČR bude hotov do konce března. Podílejí se na něm samozřejmě všechny resorty i partneři, včetně sociálních a hospodářských partnerů. Toto je odpověď na seznam. Co se týká toho, kdo to bude hodnotit. Dotazovali jsme se na to včera i pana místopředsedy Evropské komise Katainena. Ptali jsme se i na to, jestli to bude hodnotit Evropská komise nebo vůbec kdo. Hodnotit bude skupina lidí, která se v podstatě bude skládat z odborníků právě na klíčové projekty, které by mohly být financovány z Junckerova balíčku. Tito lidé by měli být najati Evropskou investiční bankou a "palec" bude dávat Evropská investiční banka, pod kterou vlastně tento Junckerův balíček celkově vzniká. 14