F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci



Podobné dokumenty
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Seminární práce Lidské oko Fyzika

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

7. Světelné jevy a jejich využití

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

Oko - stavba oka a vady

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208

Praktický úvod do skiaskopie a oftalmoskopie

Základní vyšetření zraku

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Anatomie a fyziologie v očním lékařství

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Gullstrandovo schématické oko

Normalizovaný optotyp. Landoltů. v prstenec: lků ů (5 ) s přp. 8 mož. ností orientace Vízus. = 1/př. ení kruhu v úhlových minutách (jak se enému oku)

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

Gullstrandovo schématické oko

Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno:

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Gullstrandovo schématické oko

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Optické vlastnosti oka Číslo DUM: III/2/FY/2/3/17 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast:

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Výroční zprávu za rok 2014

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

Řešení binokulárních refrakčních anomálií

Výroční zprávu za rok 2013

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Digitální učební materiál

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

M I K R O S K O P I E

Název: Korekční brýle

Novinky ve vývoji individuálních progresivních čoček. Petr Ondřík Rodenstock ČR, s.r.o.

Výroční zprávu za rok 2016

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

Monokulární korekce, PřF UP v Olomouci. Subjektivní zjištění možné refrakční vady. Start 1,0 V N. Předsadit slabou + sféru

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

Digitální učební materiál

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

XXXIV.-XXXVII. Akomodace, Scheinerův pokus, zorné pole, slepá skvrna, vyšetření barvocitu, astigmatismus

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

IMPLANTACI NĚKTERÉ Z ČOČEK ŘADY TECNIS

Presbyopie a související

Základy oční patologie

Světlo Oko Mozek. Vincent van Gogh: Hvězdná noc

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Lidské oko jako objektiv a senzor

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Optika - AZ kvíz. Pravidla

Optika. Zápisy do sešitu

Novinky v očním lékařství. Doc.Mudr. Svatopluk Synek,CSc., Mudr. Monika Synková Klinika nemocí očních a optometrie FN u sv.

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

proces, při němž oko přizpůsobuje svou mohutnost, aby zaostřilo na objekty v různých vzdálenostech

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Ţalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Fyzika 6. 9.

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE číslo uchazeče.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Měření a analýza parametrů rohovky

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

Professional Reflection-Oriented Focus on Inquiry-based Learning and Education through Science

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

NULUX EP. Ideální korekce se stává skutečností

Optické přístroje. Oko

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Brýlové čočky I. LF MU Brno Brýlová technika

František Pluháček Markéta Halbrštátová Katedra optiky PřF UP v Olomouci

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Senzorická fyziologie

Zásady centrování brýlových čoček II. LF MU Brno Brýlová technika

SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA

Zásady centrování brýlových čoček I. LF MU Brno Brýlová technika

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Jednoduchý elektrický obvod

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Otázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Historické brýle. 1690: brýle Norimberského stylu se zelenými čočkami. 1780: stříbrné brýle. konec 18. století: mosazné obruby, kruhové čočky

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.

oční (osový) astigmatismus

Vergenční poruchy při pohledu do blízka

SMYSLOVÁ SOUSTAVA OKO

Metody refrakční chirurgie. Jakub Hlaváček

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek.

BI(TRI)FOKÁLNÍ A PROGRESIVNÍ ČOČKY

Viditelné elektromagnetické záření

Fyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Optika nauka o světle

Člověk smyslové orgány

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

prismatický účinek bi(tri)fokální a progresivní čočky

Transkript:

František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost Sítnice Fyziologické zrakové klamy

380 až 760 nm Optická soustava oka Sítnice Mozek (optické zobrazení) (detekce) (zpracování, vznik vjemu) rohovky tyčinky čb noční vidění zrakové centrum týlní lalok čočka čípky barevné denní vidění na vzniku výsledného vjemu se podílí celý mozek komorová voda, sklivec

Horizontální řez pravým okem + 43 D + 20 D optická osa zraková osa 5

Gullstrandův model optické soustavy oka 24 mm r 7,8 mm ϕrohovka + 42,9 D H H uzlová osa (osa vidění) M N N ϕoko + 58,64 D F optická osa

Standardní redukované oko f = - 16,66 mm 5,55 mm H H f = 16,66 mm optická osa osa vidění N N ϕoko + 60 D F M

Jednoduchý výpočet velikosti obrazu na sítnici při pohledu do dálky 5,55 mm α α f = 16,66 mm α sin α = 4/3 sin α α h

MINIMÁLNÍ ÚHLOVÉ ROZLIŠENÍ MAR MAR 5 µm čípek A, B: jsou rozlišeny A, C: nejsou rozlišeny A B MAR 1 C

VÍZUS 1' V = MAR znak je rozlišen MAR odpovídá 1/5 výšky znaku

Landoltův prstenec

Zásady optimální konstrukce

sférické dalekozrakost krátkozrakost (hypermetropie) (myopie) asférické - astigmatické pravidelné nepravidelné

Krátkozrakost (myopie) daleký bod R F špatné vidění do dálky dobré vidění do blízka obvykle bez dalších výrazných potíží oko vadu samo nevykoriguje

Krátkozrakost (myopie) KOREKCE NEJSLABŠÍ ROZPTYLKA F se kterou je již vidět ostře

Dalekozrakost (hypermetropie) daleký bod R F špatné vidění zejména do blízka i v mladém věku při malé vadě výborné vidění do dálky oko může vadu částečně nebo úplně samo korigovat, zvýšená námaha vede ke vzniku potíží (bolesti hlavy, únava, )

Dalekozrakost (hypermetropie) KOREKCE NEJSILNĚJŠÍ SPOJKA F se kterou je ještě vidět ostře

Teoretické pravidlo pro brýlovou korekci Obraz v nekonečnu se zobrazí do dalekého bodu R f brýle daleký bod R F brýle Příklad korekce krátkozrakého oka F oko

Souvislost optické mohutnosti čočky na její vzdálenosti od oka f brýle 1 daleký bod R d1 Příklad korekce krátkozrakého oka

Souvislost optické mohutnosti čočky na její vzdálenosti od oka f brýle 2 daleký bod R f brýle 2 > f brýle 1 d2 Příklad korekce krátkozrakého oka

Astigmatismus různé dioptrické hodnoty v různých směrech příčiny asférická rohovka decentrovaná čočka korekce: torická čočka

Astigmatismus Jak vidí astigmatické oko? bez astigmatismu s pravidelným astigmatismem

Možnosti řešení refrakčních vad Brýle Kontaktní čočky Refrakční operace

Refrakční chirurgie rohovky PRK LASIK fotorefrakční keratektomie LAser in SItu Keratomileusis ArF excimer laser ArF excimer laser krátkozrakost: ablace centrální části dalekozrakost: ablace periferie

Akomodace schopnost oka měnit optickou mohutnost své dioptrické soustavy blízký a daleký bod (punctum remotum, punctum proximum) amplituda akomodace

Amplituda akomodace / D Změny akomodace s věkem 16 12 Problémy 8 s viděním do blízka 4 0 0 20 40 Věk / roky 60

Vetchozrakost fyziologická ztráta akomodace s věkem nástup po 40. roce příznaky: zhoršené vidění do blízka (zejména za šera) potíže (bolesti hlavy, očí, únava, ) při práci do blízka řešení: adice (přídavek do blízka) hodnota připočtená ke korekci do dálky

Vetchozrakost Způsoby řešení: brýle jednoohniskové bifokální multifokální klasické kancelářské korekce do dálky korekce do blízka nevyužitelná oblast

Vetchozrakost Způsoby řešení: kontaktní čočky kombinace brýle x kontaktní čočky kontaktní čočky - monovision multifokální kontaktní čočky

Scheinerův pokus bodový zdroj v nekonečnu staniol 2 mm (menší než průměr zornice)

Scheinerův pokus obraz je zaostřen na sítnici jeden ostrý obraz obraz je zaostřen mimo sítnici dva ostré obrazy

Měření blízkého bodu akomodace využití Scheinerova pokusu hrot jehly Po vyčerpání akomodace dojde k posunu ohniska za sítnici a obraz jehly se rozdvojí.

Měření blízkého bodu akomodace metoda rozmazání textu (push-up, push-down) Výsledkem je aritmetický průměr

Stanovení amplitudy akomodace AA 1 1 AA = ar ap ar vzdálenost dalekého bodu od oka ap vzdálenost blízkého bodu od oka Se správnými brýlemi: ar = AA = 1 ap s brýlemi

Otvorová vada Koma Barevná vada

Otvorová vada Paraxiální a neparaxiální paprsky mají odlišná ohniska DEMONSTRACE: situace při pohledu do dálky (> 1 m) Fparaxiální Fneparaxiální Vjem hrany v dálce se při zaclonění zornice zespodu posune směrem nahoru.

Otvorová vada Paraxiální a neparaxiální paprsky mají odlišná ohniska DEMONSTRACE: situace při pohledu do blízka (< 0,5 m) Fparaxiální Fneparaxiální Vjem hrany v dálce se při zaclonění zornice zespodu posune směrem dolů.

Barevná vada Různé vlnové délky (barvy) mají odlišná ohniska Barevná vada u bezvadného oka 0,25 D 0,25 D FČ FZ

E E OHPNF OHPNF KENLV KENLV EVOTD EVOTD VLNEK VLNEK DAOFR DAOFR

Barevná vada u ne(do)korigovaného krátkozrakého oka 0,25 D KENLV KENLV DAOFR DAOFR VLNEK VLNEK EVOTD EVOTD F Z F Č Barevná vada u ne(do)korigovaného dalekozrakého oka + 0,25 D KENLV KENLV DAOFR DAOFR VLNEK VLNEK EVOTD EVOTD F Z F Č

Noční myopie oko se při vidění za šera jeví více krátkozrakým (až jednotky D) za šera dochází k rozšíření zornice zesílení otvorové vady nepraraxiální paprsky mají při pohledu do dálky ohnisko před sítnicí ke změně citlivosti z asi 550 nm na asi 500 nm kratší vlnové délky mají vzhledem k barevné vadě ohnisko před sítnicí chybí podněty pro akomodaci akomodace se přibližuje tzv. tonickému (klidovému) stavu cca + 0,75 D (tj. ohnisko optického systému oka se posouvá před sítnici)

Myopie prázdného pole oko se při dlouhodobém pohledu při absenci akomodačních podnětů stává dočasně krátkozraké (např. při pohledu na prázdnou oblohu u pilotů) Přístrojová myopie krátkozrakost navozené pohledem do optických přístrojů (mikroskop, )

FOTORECEPTORY tyčinky noční vidění max. citlivost světlo o λ 500 nm čípky denní vidění max. citlivost na světlo o λ 550 nm

sítnice cévy gangliová bipolární buňka buňka fotoreceptor nervová vlákna SVĚTLO nervový vzruch trvalá adaptace na snížené osvětlení

Vzhled sítnice Exkavace 15 (~ 4 mm) Macula lutea (případně s nablednutím) Papila (slepá skvrna) Neuroretinální lem

Svazky nervových vláken na sítnici

Svazky nervových vláken

Demonstrace slepé skvrny umístění: 15 od středu zorného pole velikost: 7 x 5 15

Zrakové klamy vycházející z fyziologických procesů při zrakovém vnímání

Mají políčka A a B stejnou nebo odlišnou barvu?