G-cloud v ČR varianty a podmínky řešení odvozené ze zahraničních zkušeností



Podobné dokumenty
egovernment cloud v ČR otázky a varianty jejich řešení odvozené ze zahraničních zkušeností

Sdílené ICT služby a G-cloud v české veřejné správě

Český egovernment CESTA k udržitelnému rozvoji

Příloha č. 1 usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015 č Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření na zefektivnění ITC služeb

Vývoj britského G-Cloudu

egovernment Cloud ČR egovernment Cloud egc Ing. Miroslav Tůma, Ph.D. Řídící orgán egovernmet Cloudu

Český egovernment 2015+

Sdílené ICT služby a G-cloud v české veřejné správě

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Vize a role ČP OZ ICTs

Strategie a Perspektivy ČP OZ ICT Služby 2015

Návrh opatření zvyšujících efektivnost služeb veřejné správy a podpůrných ICT služeb

Národní strategie cloud computingu České republiky

Představení služeb DC SPCSS Státní pokladna Centrum sdílených služeb

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu

Schvalování ICT projektů a hodnocení jejich nákladů v české veřejné správě

NEJEN STÁTNÍ CLOUD - egovernment Cloudu

Principy G-Cloudu ve Velké Británii. červen 2015

Enterprise Architecture na MPSV

Cíle a měřitelné parametry budování a provozu egc. Příloha č. 1 Souhrnné analytické zprávy

VÝZVY EGOVERNMENTU V ČR

Budování a využívání cloudových služeb ve veřejné správě. leden 2015

Posuzování státních IT projektů cíle a zkušenosti

Koncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě. Koncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě (materiál pro jednání tripartity)

PROSAZOVÁNÍ 3E V ROZVOJI egovernmentu

Stav příprav egovernment Cloudu v ČR

Sdílené služby ve veřejné správě ČR. Ondřej Felix Hlavní architekt egovermentučr Petr Tiller

egovernment Cloud, jak to může vypadat Miroslav Tůma Ministerstvo vnitra ČR

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji

PŘÍKLADY (Z)REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ EGOVERNMENTU A KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI PODPOŘENÝCH Z INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU

egovernment Cloud ČR egovernment Cloud egc Miroslav Tůma Ministerstvo vnitra ČR

Strategický rámec budování egovernment cloudu

Alan Ilczyszyn Ředitel

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

ČP OZ ICTs ohlédnutí a vize

egovernment Cloud České republiky motivy a cesty řešení

Národní architektonický plán a ostatní metody řízení veřejné správy ČR

Strategie rozvoje ICT resortu MPSV v souvislosti s novými technologiemi a trendy. Bc. Vladimír Šiška, MBA, I. NM, MPSV

Strategie rozvoje ČP OZ ICTs

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Cíle a architektura modelu MBI

MĚSTSKÝ ROK INFORMATIKY

Co jsme si to postavili aneb Sdílené služby ve veřejné správě ČR. Ondřej Felix Hlavní architekt egovernmentu ČR

CESTA. JUDr. Jaroslav Strouhal. náměstek ministra vnitra pro informační a komunikační technologie

Návrh vybraných opatření pro snížení rozpočtových nákladů v době ztížených ekonomických podmínek Sdílení ICT služeb ve veřejné správě

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/ Podniková informatika pojmy a komponenty

Z P Ů S O B P Ř Í S T U P U K Z A J I Š T Ě N Í S O U L A D U S E Z Á K O N E M O K Y B E R N E T I C K É B E Z P E Č N O S T I V C L O U D O V É M P

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování

Role podniku NAKIT v rozvoji sítí veřejné správy 5/23/2016

Přístup k řízení GIS jako součásti Enterprise Architecture

Strategický rámec Národního cloud computingu egovernment cloud ČR

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš

Výzva č. 19 IOP Služby TCK. Ing. Tomáš Kuba Plzeňský kraj

Otevřená data ve veřejné správě , Mikulov. Tomáš Kroupa, Ministerstvo vnitra - Odbor hlavního architekta egovernmentu

DOPORUČENÍ KIT-VŠE A NERV K ŘÍZENÍ IT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky

Chytře a bezpečně. Ing. Petr Žákovec, Smart City Business Development Manager Ing. Jiří Sedlák, ředitel Security Expert Center

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration

Sjednocení dohledových systémů a CMDB

Problematika digitální technické mapy. RNDr. Ivo Skrášek, Zlínský kraj

VÝBĚR CLOUDU, ANEB JAK ZVOLIT TEN NEJLEPŠÍ

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů

Katalog aktuálně provozovaných IS. Příloha č. 2 Souhrnné analytické zprávy

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod

ISVS v cloudu? ANO! Ing. Václav Koudele, Ing. Zdeněk Jiříček

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Odštěpný závod České pošty, s.p. ICT SLUŽBY PRO egovernment. Konference egovernment, Mikulov,

Projekt SONIA příspěvek k rozvoji digitálního Česka. Konference Rozvoj a inovace finančních produktů FFÚ VŠE

Jarní setkání

Souhrnná analytická zpráva

Konsolidace rezortních registrů. 4. dubna 2011

Otevřená a propojitelná data ve veřejné správě Národní katalog otevřených dat

Budoucnost ICT Veřejné správy. Petr Kuchař, Hlavní architekt egovernmentu, ředitel OHA MV

Řízení výkonnosti v rámci NAP a práce OHA Ministerstva vnitra ČR

Informace k ICT projektům Ministerstva kultury

CzechInvest Programové období Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Vize aneb čeho chceme dosáhnout ve veřejné správě a egovernmentu. Mgr. Pavel Kolář NMV pro veřejnou správu a legislativu

Informace o aktuálním dění v oblasti otevřených dat v ČR

Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A KVALITA MĚST

Evropské strukturální a investiční fondy jako zdroj financování projektů ICT ve ve ejné správě

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ROZVOJE SPISOVÉ SLUŽBY A ZAJIŠTĚNÍ JEJÍ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI Z IROP. PhDr. Aleš Pekárek, Řídicí orgán IROP

Centrální místo služeb (CMS) Bezpečná komunikace mezi úřady

Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

integrace dozoru nad finančním trhem v České republice

VOIPEX Pavel Píštěk, strategie a nové Sdílet projek ts y práv, I né PEX inf a.s orm. ace se správnými lidmi ve správný čas

Role NAKITu v rámci egov

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období

POSKYTOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH PROVOZNÍCH APLIKACÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY

Co nás čeká. stále náročnější zákazník občan složitější a rozsáhlejší mimořádné události svět rozmanitých digitálních technologií

Sdílíme, a co vy? Ing. Eliška Pečenková Plzeňský kraj. Ing. Václav Koudele Microsoft

Kategorizace a standardizace komodit ČÍSELNÍK NIPEZ

Pořízení nových systémů na MPSV děláme to ponovu

Garant karty projektového okruhu:

RISK Regionální Informační Systém Komunitních služeb

Sdílené služby českého egovernmentu

Transkript:

G-cloud v ČR varianty a podmínky řešení odvozené ze zahraničních zkušeností Jiří Voříšek ČSSI Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz http://nb.vse.cz/~vorisek/ 1

Řízení IS VS klíčové pojmy (vrstvená architektura služeb VS, katalogy) 2

Řízení IS VS klíčové pojmy (vrstvená architektura služeb VS, katalogy) Government Cloud (G-cloud) jsou sdílené ICT služby nabízené a provozované buď modelem vládního cloudu nebo modelem komerčního cloudu (popis viz dále). Oba modely mají své katalogy nabízených služeb a související e-shop. 3

Na co navazujeme V dokumentu Návrh opatření zvyšujících efektivnost elektronických služeb veřejné správy a podpůrných ICT služeb, který je připraven k projednáni ve vládě ČR, jsou jedněmi z navrhovaných opatření: Od nekoordinovaného řízení ICT státu ke koordinovanému, postavenému na jednotné architektuře a jednotných pravidlech: O03 Pověřit OHA vybudováním Národní architektury, tj. architektury služeb VS a navazujících ICT služeb na principech Enterprise architektury O05 Pověřit OHA vypracováním strategie sourcingu ICT služeb (které ICT služby bude VS zajišťovat sama a které je naopak v daném období vhodné outsourcovat na externí dodavatele) Vývojové etapy a varianty řešení podnikové informatiky 4

Na co navazujeme Od izolovaných výpočetních systémů ke sdíleným ICT službám: O21 Optimalizovat aktuálně provozované ICT služby s využitím Katalogu provozovaných ICT služeb veřejné správy O22 Nákup nových ICT služeb směřovat na sdílené služby s využitím Katalogu sdílitelných certifikovaných ICT služeb O23 Vybudovat síť Národních a regionálních datových center propojených bezpečnou datovou komunikační infrastrukturou, která budou poskytovat sdílené ICT služby orgánům veřejné moci formou vládního cloudu O24 Legislativně zakotvit způsob financování sdílených ICT služeb od jejich implementace až po udržitelnost provozu a nezbytný rozvoj Vývojové etapy a varianty řešení podnikové informatiky 5

Pro realizaci těchto opatření je třeba v ČR vyřešit následující otázky: Poznámka: jako možná řešení jsou uváděny příklady z Dánka (G-cloud od 2011), Velké Británie (2012) a Slovenska (právě vzniká). Na zabezpečení provozu katalogů v Dánsku pracuje 81 zaměstnanců, ve VB 200 zaměstnanců!!! 6

Otázky Co je cílem sdílených ICT služeb a Government Cloudu (G-cloudu) v ČR? Na jaké služby se má sdílení ICT služeb a G-cloud zaměřit (IaaS, PaaS, SaaS, DaaS, zálohování a obnova, konzultační služby )? Budou formou G-cloudu nabízeny služby jen státních poskytovatelů (vládní cloud) nebo/a soukromých poskytovatelů (komerční cloud)? Jaké budou použité principy a procedury G-cloudu v ČR (např. cloud first/only, poptávka, nabídka, certifikace nabídnuté služby, nákup, omezená doba platnosti smlouvy např. na 2 roky, )? Jaké právní otázky bude nutné vyřešit před spuštěním G-cloudu (vazba na nový zákon o veřejných zakázkách a legislativu EU)? Jaká má být role Odboru hlavního architekta (OHA), Odštěpného závodu ICT služby České pošty (OZ ČP) a SPCSS (Státní pokladna Centrum sdílených služeb) při realizaci sdílených služeb? Kdo bude investor a z jakých zdrojů? Jak bude financován provoz? Jak má být realizován katalog nabízených sdělitelných služeb (jaké informace má poskytovat a pro jaká rozhodnutí má sloužit)? Bylo by prospěšné vybudovat celostátní katalog aktuálně poskytovaných (provozovaných) ICT služeb (až po úroveň obcí?)? Jak má být realizace sdílených služeb a G-cloudu fázována? 7

Co je cílem sdílených ICT služeb a Government Cloudu (G-cloudu) v ČR? Eliminace nedostatků: N03 - neexistuje centrální orgán s pravomocemi standardizace a řízení rozvoje ICT ve veřejné správě. Aplikuje se resortní přístup k řízení rozvoje ICT, který přináší nejednotnost a duplicity N04 - nerozlišuje se zodpovědnost OVM za jím zpracovávaná data a funkcionalitu aplikací (věcná kompetence) od zodpovědnosti za výběr a provoz aplikace a provozní infrastruktury, kterými se data zpracovávají (technologická kompetence) N05 - neexistují jednotná pravidla pro schvalování investičních záměrů a pravidla nákupu produktů a služeb v oblasti ICT N10 prof. J.Voříšek - velmi málo se využívají sdílené služby 8

Co je cílem sdílených ICT služeb a Government Cloudu (G-cloudu) v ČR? Stát Dánsko Slovensko Velká Británie Investiční náklady [není známo] 6,89 mld. Kč [není známo] Úspory oproti standardnímu řešení - Plánované 15-32 % 15-20 % 50 % - Realizované 39 % [není] 50 % Náklady - Provozní 2012/2013 1070 mil. Kč* [není] 20,5 mil. Kč - Provozní 2013/2014 - Provozní 2014/2015 530 mil. Kč* [není] 35,4 mil. Kč [není známo] [není] 80,7 mil. Kč Tržby Tržby 2014 [není známo] [není] 10,25 mld. Kč Tržby 2013 [není známo] [není] 3,10 mld. Kč Statistiky provozu Ne [plánují se] Ano Celkový objem tržeb za dobu provozu 7,32 mld. Kč 13,9 mld. Kč [není] Podíl SME na realizovaných tržbách [nezveřejňuje se] 48 % 9

Co je cílem sdílených ICT služeb a Government Cloudu (G-cloudu) v ČR? Odhad potenciálních úspor v ČR: Roční investice a běžné výdaje do ICT v mld. Kč průměr za r. 2010-2014 (viz Monitor SP) Investice Stát Obce Investice do SW 5,6 1 Investice do HW 2,5 0,7 Běžné výdaje zpracování dat 5,4 0,5 SW 0,7 0,2 duševní vlastnictví 0,1 0,02 Celkem 14,3 2,4 Půjde-li ČR podobnou cestou jako Dánsko a Velká Británie, pak roční potenciální úspory ČR jsou v případě státu cca 4,3 mld. Kč a v případě obcí 0,7 mld. Kč. 10

Jaké typy ICT služeb budou přes G-cloud nabízeny? VB a Dánsko: IaaS, PaaS, SaaS, specializované služby Slovensko: začínají IaaS a PaaS, ČR: dtto VB a Dánsko, fázování? 11

Budou formou G-cloudu nabízeny služby státních poskytovatelů (vládní cloud) nebo/a soukromých poskytovatelů (komerční cloud)? VB: kombinace (1200 dodavatelů) Dánsko: kombinace (34 dodavatelů) Slovensko: zatím jen vládní cloud ČR: kombinace? fázování? + rychlejší dosažení cílového stavu + konkurence stlačí ceny - obtížnější řízení - větší rizika 12

Které instituce VS se mohou stát zákazníky G-cloudu (ministerstva a jimi řízené instituce, kraje, obce)? Dánsko: Instituce a organizace vlastněné vládou, pod kontrolou vlády, nebo takové, kde je provoz realizován minimálně na 50 % z veřejných prostředků VB: Vyjmenované orgány, státní složky a organizace (až po úroveň obcí) Slovensko: Veřejný sektor (zatím jen IaaS a PaaS služby) ČR (státní instituce, kraje, obce?), fázování? + na krajích a obcích více duplicit než ve státních institucích - obtížnější řízení 13

Jaká datová centra státu do projektu G-cloud zapojit? Dánsko: do r. 2012 centralizovány do jednoho vládního centra (vládní cloud) výpočetní a lidské zdroje 7 ministerstev Slovensko: 2 datová státní centra (MV a MF) zatím jen vládní cloud ČR: SPCSS, CSS ČP, CSS krajů? 14

Jaké katalogy služeb mají být realizovány? Stát dosud nemá přehled o všech aktuálně provozovaných ICT službách. To znemožňuje kvalifikované analýzy nedostatků a příležitostí. katalog aktuálně provozovaných ICT služeb. Řeší otázky např.: jaké jsou duplicity v provozovaných službách jaké jsou celkové náklady ČR na ICT služby (dle služeb, dle institucí, dle poskytovatelů, ) jaké jsou cenové rozdíly téže služby u různých institucí jaké služby užívá daná instituce kdo je provozovatelem těchto služeb jaké jsou investiční a provozní náklady služby benchmarking obdobných služeb u různých institucí kdo jsou zákazníci dané služby od daného poskytovatele kolik má daná služba daného poskytovatele uživatelů Prospěšnost takového katalogu viz průzkum nákladů ERP, HR, SS a e-mail 15

Jaké katalogy služeb mají být realizovány? katalog aktuálně nabízených a certifikovaných služeb přes vládní nebo komerční G-cloud uvádí z jakých služeb může/musí instituce VS v dané době vybírat, chce-li nakoupit sdílenou ICT službu instituce již nemusí dělat VZ!! Stát Dánsko Slovensko Velká Británie Počet kategorií služeb 5 4 4 Počet služeb 1 035 7 13 000 Objednání online přes Ano [není] Ano katalog Místo vyhlášení tendru SKI Portál [není] CCS agreements Vyhlášení EU tendru ted.europa.eu [není] ted.europa.eu Systém pro tendr ETHICS [není] esourcing Portal Max. délka kontraktu na 3 + 3x1 rok [není] 2 roky dodávku služby Vyhledávání služeb Ano [není] Ano Filtrování ve vyhledávání Ano [není] Ano Filtrování podle kategorie Ano [není] Ano Filtrování podle Ano - Ne dodavatele Počet hledisek ve filtru 5-7 Počet parametrů služby 26 13 35 16

Procesy poptávky, nabídky, certifikace a nákupu služeb odlišné pro vládní cloud a komerční cloud VS privátní cloud VS vláda svým rozhodnutím určí, které služby musí/mohou být sdílitelné financuje se z rozpočtu poskytovatele komerční cloud VS jak bude vznikat poptávka na službu, která má být přes portál nabízena, a v jaké periodě se bude opakovat? (VB: G-cloud tendr časově omezený viz rámcová smlouva dále, nyní verze 6) budou nabídky omezeny závaznou architekturou ICT služeb? (VB: ne, ČR: ano!?) jak budou návrhy služeb nabízeny? (VB: vyplněním standardních formulářů na portálu, ČR dtto) jak a kým budou návrhy služeb vyhodnocovány/certifikovány? (VB: Cabinet Office, ČR: OHA nebo spec. útvar?) kolik služeb stejného typu bude přes portál nabízeno? (VB: mnoho desítek, ČR: když se nebude jednat o povinnou státní ICT službu, pak více?) 17

Nákup služby přes G-cloud odlišné pro vládní cloud a komerční cloud VS jak bude vypadat proces nákupu služby přes G-cloud? (ve VB průměrná doba od záměru do nasazení služby je 60 dní!!!) bude uplatňován princip: cloud-first - tj. je-li požadovaná služba nabízena přes G-cloud, je možné podobnou službu mimo G-cloud pořídit pouze tehdy, když dodavatel nabízí lepší podmínky (VB) Dánsko: Všechny orgány veřejné moci v současné době mají za povinnost používat taková řešení, aby se zabránilo rozvoji paralelních systémů a naopak se podpořilo opětovné použití příslušných dat. cloud-only - tj. při výběru je nutné vybrat jen službu z nabídkového katalogu (Slovensko) na jakou dobu (minimum, maximum) se kontrakty mohou uzavírat? 18

Které zákony bude muset G-cloud ČR zejména respektovat? Bude nutná/vhodná některých zákonů, aby bylo možné G-cloud realizovat efektivně? Zákon o veřejných zakázkách nové znění Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) 19

Kdo bude platit za užití služby? Dánsko a VB u komerčního cloudu: zákazník Slovensko: stát z grantu EU ČR (odlišné pro vládní a komerční cloud VS) 20

Děkuji za pozornost 21