zemìdìlské aktuality ze svìta

10 Z OBSAHU 2002 Krátké zprávy 1 Zemìdìlství ve svìtì 9 Poznatky ze svìta 18 Životní prostøedí 30 Lidská výživa 30 Zahradnictví 31 Pøíloha 33 V Itálii podepsána dohoda o bezpeèných potravinách Krátké zprávy Giganti polí z USA Možnosti inzerce hledejte na posledních stranách pøed pøílohou Skládkování biologicky upraveného zbytkového odpadu Ruský parlament schválil zákon o prodeji zemìdìlské pùdy zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 30 Kè, celoroèní pøedplatné 330 Kè ISSN 1213-2896 Italské vládní agentury, pøedstavitelé skupin výrobcù a organizací spotøebitelù podepsali dobrovolný pakt o bezpeènosti a nezávadnosti potravin, který pøedstavuje poèátek vìtší transparentnosti v potravinovém a zemìdìlském sektoru. Tato dohoda obsahuje ujednání o provádìní bezpeènostních kontrol vládními agenturami jako je národní zemìdìlské centrum Ismea a zahrnuje také systém kontrol, do nichž se zapojí asociace výrobcù. Ministr zemìdìlství Giovanni Alemanno pøi podpisu dohody prohlásil, že sice dává pøednost dobrovolnému pøístupu ke kontrole kvality a pùvodu potravin, ale podporuje závaznou a povinnou kontrolu zdravotní nezávadnosti potravin. Pøi nedávném prùzkum veøejného mínìní 46 % Italù uvedlo, že kvalita potravin závisí na typu surovin. Agra Europe, 2002, è. 2011, s. N/2 (Jav) Kdo chce poznat traktory s nejvìtším výkonem svìta pøi použití v praxi, mùže tak uèinit na videu v obývacím pokoji. Touto cestou se lze seznámit jak s výrobci sériových traktorù jako je Big Bud, Wagner INC a Steiger, tak s výrobci malých sérií jako jsou Rome a Rite, dále také s traktory gigantických rozmìrù vyrobených na zakázku. Zábìry z Montany, Severní Dakoty a z jižních èástí Kanady divákovi umožní si uvìdomit, proè mají ameriètí farmáøi potøebu si poøizovat tak silné traktory. Obrovské prérie se obdìlávají stroji pro zpracování pùdy odpovídajících velikostí. Pracovní zábìry až 25 m pøi výkonu motoru traktoru až 900 koní nejsou žádnou zvláštností. Také traktory, které byly pro tyto úèely vyrobeny pøed 30 lety, slouží dále a uzavírají pøehled traktorù až po nejmodernìjší pásové traktory. Videozáznam trvá 60 minut a lze jej objednat ve ètyøech jazykových verzích. DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 4, s. 95 (mi) V Erbenschwangu v Bavorsku byla v rámci tøíletého výzkumného projektu, ukonèeného v roce 2001, zkoumána vhodnost skládkování mechanicko-biologicky zpracovaného odpadu. Byla urèena hmotnost uloženého materiálu, jeho chemické a fyzikální vlastnosti a vlastnosti z hlediska pùdní mechaniky pøed uložením na skládku a po uložení. Sledováno bylo množství a kvalita prùsakové vody, tvorba skládkového plynu a tìleso skládky. Mechanicko-biologicky zpracovaný odpad bylo možné uložit na skládku bez problému obvyklým zpùsobem do tenké vrstvy 0,3 až 0,5 m. Provoz skládky se podle dosavadních zkušeností témìø neliší od obvyklého provozu skládek s odpadem bez úpravy. Vliv na minimalizaci organických látek v prùsakové vodì je podle dosavadních výsledkù nedostateèný. Potenciál tvorby skládkového plynu lze mechanicko-biologickým zpracováním zøetelnì zredukovat. Umweltpraxis, 1, 2001, è. 4, s. 5 (Š ) Rada Ruské federace (horní komora ruského parlamentu) schválila 10. èervence 2002 zákon o možnosti prodeje zemìdìlské pùdy v Rusku soukromým osobám. Zemìdìlská pùda však nesmí být prodávána ci- 1

Krátké zprávy Nové štìpkovaèe pro recyklaci organické hmoty Pásový štìpkovaè KT65E firmy Kendall Machinery Univerzální nakládaèe CASE Pásové traktory Challenger Traktor Challenger se secím strojem zincùm. Zákon vstoupí v platnost po podpisu prezidenta Putina. Oèekává se, že prezident nebude mít námitky a tento poslední akt probìhne bez problémù, protože je v souladu s jeho pøedstavami o liberalizaci ekonomického prostøedí v zemi. Pro zákon se vyslovilo 126 èlenù Rady, proti bylo 46 a 6 se hlasování nezúèastnilo. Dolní komora parlamentu schválila zákon už 26. èervna pomìrem hlasù 258 pro a 149 proti. TASR Ro¾. Nov., 2002, è. 132, s. 5 (Jav) Kendall Machinery využívá rapidnì expandujícího zájmu o recyklaci organické zelené odpadní hmoty a nabízí novou øadu štìpkovaèù. Model KT65E má hydraulicky pohánìné pojezdové pásy, které umožòují jízdu po nerovném, mìkkém nebo lepkavém terénu. Stroj lze ovládat dálkovì. To umožòuje operátorovi zdržovat se v dostateènì bezpeèné vzdálenosti od stroje a v pøípadì rozpojení ovládacího kabelu pojezd stroje automaticky zastavit. Rotor stroje je pohánìn vznìtovým motorem Deutz o výkonu 22 kw pøes hydromotor. Øezací otoèné nože mají všechny ètyøi strany vybavené ostøím, takže jejich výmìnu lze provádìt až za rok. Cena nože je 40 GBP. Rostlinná hmota (vìtve, kmínky stromù aj.) se vkládá samoèinnì. Vstupní hrdlo stroje má rozmìry 20 krát 30 cm, což je dostateèná velikost pro vložení dvou vìtví o prùmìru až 15 cm. Poøezaný materiál se odhazuje výfukovou koncovkou, která se mùže otáèet v plném úhlu, tj. 360 a podle potøeby rùznì naklánìt. Ceny zaèínají na 18 500 GBP. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 21, s. 83 (Š ) Univerzální samojízdný nakládaè CASE Tøebaže mají samojízdné univerzální nakládaèe øízené smykem kol firmy CASE silné zastoupení v komunálním nebo stavebním sektoru, v zemìdìlském sektoru nejsou rozšíøeny. Tato spoleènost nyní zvyšuje svùj podíl zavádìním tøí nových modelù vyrábìných v Americe. Nakládaèe 40XT a 60XT nahrazují souèasné modely 1840 a 1845, zatímco model 70XT se stává prùkopníkem nové øady. Nové modely zvedají materiál do vìtší výšky díky nové konstrukci ramen nakládaèe. Modely s motory CASE o výkonech 41, 44 a 61 kw zvedají 680, 820 a 910 kg. Toèivý moment se pøenáší pøes pøevodovku na ètyøi kola pomocí øetìzového pøevodu, zatímco brzdìní se provádí pomocí vícekotouèových mokrých brzd v olejové lázni. Nakládaè se zabrzdí automaticky pøi zvednutí ochranného rámu. Cena dosud nebyla oznámena, ale CASE prohlašuje, že bude konkurenceschopná. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 21, s. 83 Nová øada traktorù Challenger MT700 od výrobce AGCO je konstruována tak, aby vyhovovala všem požadavkùm uživatele a pomohla zvýšit jeho produktivitu. Tyto traktory jsou ve výkonové tøídì od 136 do 188 kw. Modely MT700 kombinují technologii, rychlost a vysokou spolehlivost s pohodlím pro øidièe, dobrými zábìrovými vlastnostmi a nízkým mìrným tlakem na pùdu. Tato tøetí generace traktorù byla navržena za aktivní úèasti uživatelù. Má o 25 cm delší stykovou plochu pásù s pùdou a tím i lepší zábìr a menší hodnoty utlaèování pùdy. Odpružená opìrná kola uprostøed podvozku rovnìž zlepšují trakci a øízení na nerovném povrchu pole i na silnici. Zákazník si mùže vybrat ze tøí druhù pásù v šesti šíøkách 2 (Š )

Krátké zprávy v rozsahu od 35 do 75 cm. Pásy mají prodlouženou životnost. Traktory Challenger jsou vybaveny motory C-9 s elektronicky øízeným vstøikováním paliva podle zmìn zatížení motoru. Výsledkem je úspora paliva. Pøevodovka 16F/4R nabízí osm pøevodových stupòù s rychlostními rozsahy od 6,4 do 15 km. h 1. Standardnì je traktor vybaven 4 vnìjšími hydraulickými okruhy a volitelnì lze pøidat ještì dva. Satelitní systém øízení Auto-Guide udržuje traktor Challenger v požadovaném smìru s pøesností 2,5 cm. American Vegetable Grower, 50, 2002, è. 5, s. 24 (Š ) Nezamrzající napájeèka pro skot Nápájeèka pro skot Nezamrzající napájeèka pro skot firmy La Buwette pracuje s velmi malým stavem vody. Tak se má zaruèit rychlé obnovení zásoby vody. Prùtok až 34 l. min 1 pøitom podle výrobce zaruèuje možnost souèasného pití dvou krav. Pro usnadnìní èistìní je napájeèka vybavena zaøízením umožòující její vyklopení. Montáž se mùže provádìt podle volby na stìnu nebo na podstavec. Top Agrar, 2002, è. 5, s. 110 (mi) Zásobník na sypká krmiva firmy Tunetanken Zásobník na sypká krmiva typ FC s novì vyvinutým vybíracím zaøízením je pøihlášen k patentování. Uvnitø plynotìsného sklolaminátového zásobníku je umístìn dvoukomorový systém. Za prvé má varovat v pøípadì, že obsah zásobníku dochází a za druhé má zaruèit, že se zásobník úplnì vyprázdní. Vybírací zaøízení sestává ze svislé teleskopické trubky ve støedu dna zásobníku s rozdìlovací deskou a dvojité klapky. Krmivo obvykle prochází centrální klapkou nad trubku. Signál ohlašující vyprázdnìní zásobníku zazní tehdy, když nad trubkou není žádné krmivo. Potom se otevøe vnìjší klapka. Nyní se mùže vybírat krmivo, které je na dnì zásobníku a pøeklenout tak dobu do jeho nového naplnìní. Vybírací zaøízení je vyrobeno z pozinkované ocele a mohou se jím dodateènì vybavit i stávající zásobníky. DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 160 Zásobník na sypká krmiva firmy Tunetanken (mi) Zastøešení silážního žlabu Zastøešení silážního žlabu Mobilní zastøešení pro horizontální silážní žlaby od šíøky 6 metrù do 9 metrù vyrábí firma Agricultura. Kryt sestává z rámu z ocelových trubek, který je potažen velmi pevnou plachtou. Plachta z PVC je odolná vùèi pùsobení UV-záøení. Pro posouvání je konstrukce opatøena speciálními sanicemi. Zastøešení silážního žlabu se mùže také celé pøemístit èelním nakládaèem. Je k tomu ale potøeba prodlužovací díl k vidlím na palety. Po posunutí nebo pøemístìní se støecha zajistí ètyømi rychlozástrèkami proti vztlakové síle vìtru. Zastøešení silážního žlabu je 7 metrù dlouhé a 6 až 10 metrù široké. V létì støecha chrání odkrytou plochu odebírané siláže pøed sluneèním záøením a ohøíváním. V zimì chrání pøed snìhem a deštìm a usnadòuje zakrývání silážního žlabu. Na silážní žlab o šíøce devìt metrù stojí zastøešení 4 250 EUR (bez DPH). Na stejném principu se také dodávají mobilní skladovací haly a mobilní pastevní boudy podle volby s úkrytem pro telata. DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 161 (mi) Zaøízení pro spalování štìpkù Firma HDG Bavaria vyrábí automatické zaøízení s názvem C49 Compact pro spalování štìpkù o výkonech od 15 do 200 kw. Model je cenovì pøíznivìjší variantou pro zemìdìlství a domácnosti. Velký prostor pro popel (35 l) a jednoduchá obsluha jsou zárukou nízké potøeby èasu 3

Zaøízení pro spalování štìpkù Secí stroj Farm Force Krátké zprávy Objeven gen rezistence proti plísni bramborové Rozložení plemen ovcí a koz v Nìmecku Farmatic ráznì nastupuje na údržbu. Sekundární a primární vzduch je možno nastavovat, rovnìž lze regulovat i dávkování spalovaného materiálu pomocí pøevodovky s možností zmìny otáèek. Automatické zapalování se provádí tlakovým horkovzdušným ventilátorem. Sklopný rošt má zajistit konstantní výkon. V nouzovém provozu se mohou spalovat i kusy døeva. Výkony v rozsahu 100 až 200 kw zajiš ují modely HDG 100, 150 a 200. Pohyblivý stupòovitý rošt, regulace spalování pomocí èidel, horká spalovací komora a dohoøívací úsek zde zlepšují výsledky spalování. Odpopelòování je automatické. Ceny za tato zaøízení na spalování štìpkù zaèínají od 15 000 EUR vèetnì DPH. DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 161 (mi) Pneumatický secí stroj Farm Force Secí stroj Bootmate firmy Farm Force se dodává o zábìru 3 a 6 m. Jeho secí botky umožòují pracovat i pøi vyšších rychlostech s velkou pøesností. Další vlastností tìchto botek je, že se nikdy neucpávají. Pracují dobøe na tìžkých pùdách i na pùdách pokrytých vrstvou rostlinných zbytkù. Aby se omezily náklady na opravy opotøebených dílù, lze secí botky otáèet pomocí rychloupínacího mechanismu. Pøed tøemi øadami botek je jedna øada pevných radlic a vzadu pøítlaèný válec a prutové brány. Osivo se ze zásobníku o kapacitì 1000 litrù dopravuje k secím botkám pneumaticky. Velikost výsevku se reguluje v závislosti na rychlosti stroje pomocí pojezdového kola. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 21, s. 77 Vìdecké pracovnici z Institutu Maxe Plancka pro výzkum šlechtìní (Max-Planck-Institut für Züchtungsforschung) v Kolínì-Vogelsangu se poprvé podaøilo z brambor izolovat gen rezistence (R1), který zpùsobuje odolnost rostlin proti jedné urèité variantì pùvodce plísnì bramborové (Phytophthora infestans). Tak by bylo možné porozumìt ve šlechtìní rostlin vytoužené schopnosti obrany brambor a pøispìt tak k lepšímu šlechtìní nových odrùd. Plíseò bramborová patøí na celém svìtì pøi pìstování brambor k nejvíce obávaným chorobám. Roèní ztráty na výnosech èiní 2 až 3 mld.?. http://www.mpg.de/pri02/pri0242.htm (mi) Èíselné údaje o zvíøatech zapsaných v plemenných knihách domácích zvíøat chovaných v Nìmecku jsou zachyceny a zdokumentovány v rámci projektu Ústøední dokumentace zvíøecích genetických zdrojù v Nìmecku ( Zentralen Dokumentation tiergenetischer Ressourcen in Deutschland TGRDEU) již od roku 1997. Pro údaje nebo èísla zvíøat zapsaných v plemenné knize roku 2000 u druhù zvíøat ovce a kozy byly tyto informace poprvé pøipraveny také v grafické formì. Na pøehledných kartách je znázornìno rozšíøení každého plemene a zastoupení v jednotlivých chovatelských sdruženích po celé zemi. Tak se velmi rychle na první pohled zjistí, kde jsou regionální støediska jednotlivých plemen, pøípadnì jaká plemena jsou v celém Nìmecku významná. http://www.genres.de/tgrdeu (mi) Firma Farmatic Biotech Energy AG z Nortfortu dosáhla v hospodáøském roce 2001 obratu 35,1 mil. EUR. To odpovídá zvýšení výroby o 93 % ve srovnání s pøedcházejícím rokem. Kromì segmentu technologií pro odpadní vody o objemu 6,1 mil. EUR pøispìl k obratu objemem 29 mil. EUR segment technologií pro bioenergetické elektrárny. Firma Farmatic na základì narùstajícího množství zakázek a vzhledem k optimistickému pozitivnímu vývoji bioplynových technologií plánuje v obchodním roce 2002 zvýšení obratu na 60 až 80 mil. EUR. DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 156 (mi) 4 (Š )

Jízda po sluneènicích Krátké zprávy Kontrolní systém v chovu prasat Kopøivy souèástí krmných smìsí pro dobytek? Nová rezistence proti plísni salátové Sirup z rýžových otrub ke snižování cholesterolu Derivát z esterifikace sluneènice by mohl pøedstihnout ropný produkt, který se zatím používá pøi výrobì asfaltu. Obì látky usnadòují rozprostøení vrstvy povrchu vozovky na podklad. Ovšem produkt ze sluneènice má tu pøednost, že se neodpaøuje a tak se snižuje zatížení škodlivými látkami na staveništích. Toto pøírodní øešení, které pøedstavuje pøínos pro zdraví a komfort pøi práci, se testuje od roku 1999. Množství derivátu použitého pøi stavbì silnic se v roce 2000 již zdvojnásobilo na 2 000 t. Smlouva uzavøená mezi výrobcem Diester Industrie a dodavateli silnièních povrchù zajiš uje stabilní odbyt. Cílem je do roku 2006 podíl na trhu 10 000 t a tím dosažení jedné tøetiny odhadované potøeby 33 000 t. Toto množství odpovídá roènímu pìstování na 10 000 ha. V souèasné dobì se sluneènice pìstuje na pùdách ležících ladem. Její cena je ovšem o 3? pod cenou 19,82?/metrický cent, která se v roce 2001 platila za prùmyslovou øepku. DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 9(mi) Dánská firma Skov, vyrábìjící stájová zaøízení, nabízí kontrolní systém, pomocí kterého lze usnadnit kontrolu zvíøat. Poèítaèový program vyhodnocuje pøíjem krmiva, vody a zmìny hmotnosti zvíøat. Pro tento úèel je krmicí zaøízení opatøeno váhou a pøed oddìlení stáje je namontován vodomìr. Kromì toho jsou ve vybraných kotcích umístìny dobytèí váhy. Cena za jednu kontrolní jednotku je u stáje pro výkrm s kapacitou 1000 kusù se ètyømi oddìleními vèetnì zaøízení pro vážení, vodomìrù, poèítaèe a programového vybavení kolem 16 000?. Top Agrar, 2002, è. 3, pøíloha s. 22 (mi) Žádný zemìdìlec není rád, když se na jeho poli objeví kopøivy. Výjimkou je jeden švýcarský zemìdìlec, který již nìkolik let vìdomì tento plevel pìstuje v èisté kultuøe, suší ho a prodává výrobci krmiv, jenž ho pøidává do krmných smìsí. Kopøivy jsou bohaté na minerály a éterické oleje a pùsobí pozitivnì na zdraví zvíøat. Zejména u dojnic a kojících prasnic bylo zkrmováním smìsí s obsahem kopøiv dosaženo dobrých výsledkù. Tyto zkušenosti však dosud ještì nebyly vìdecky ovìøeny. Proto se v nejbližší dobì pracovníci Vysoké školy zemìdìlské ve švýcarském Zollikofenu chtìjí zamìøit na studium úèinnosti kopøivy v chovu prasat. Gemüse, 38, 2002, è. 5, s. 39 (DK) V ochranì proti plísni salátové jsou úèinná agrotechnická a pìstitelská opatøení (volba pùdy a lokality pìstování, správná zálivka, rovnomìrná výživa, zejména draslíkem apod.) a je povolena celá øada fungicidù jak k moøení osiva, tak k ošetøení porostù. Pøesto je snahou šlechtitelù získat rezistentní odrùdy salátu. V nedávné dobì uvedla nizozemská firma Nellen Seeds v Dordrechtu na trh odrùdu salátu Belcanto, jejíž zvláštností je cytoplazmatická rezistence vùèi plísni salátové. Tato rezistence je zpùsobena zvláštní bílkovinou. Pokud pùvodce plísnì salátové, houba Bremia lactucae, pøijde s touto bílkovinou do kontaktu, je zmatena a domnívá se, že se nenalézá na salátu, nýbrž na jiné rostlinì. Bylo zjištìno, že v dùsledku toho nedochází v 995 pøípadech z 1000 k infekci. Tato odrùda je vhodná pro pìstování v polních kulturách po celý rok. Gemüse, 38, 2002, è. 5, s. 13 (DK) Španìlská spoleènost Pevesa, expert na enzymové hydrolyzáty, pøedstavila na evropské nutraceutické výstavì Vitafoods svùj nejnovìjší nutrièní pøípravek sirup z rýžových otrub (RBS), který má údajnì schopnost snižovat hladinu krevního cholesterolu. Nový výrobek s možností širokého spektra aplikací, je výsledkem vývoje další využitelné formy rýžových otrub, a to, na rozdíl od bìžného práškového produktu, v podobì tekutiny. O pøípravek RBS se již zajímá øada spoleèností zabývajících se výživou sportovcù. Hydrolyzát s vysokou nutrièní hodnotou byl získán biologickou modifikací rýžových otrub s cílem pøipravit výrobek vykazující silné antioxidaèní schopnosti. V souèasné dobì probíhá klinické ovìøování pøípravku a jeho schopností snižovat cholesterol. http://www.pevesa.com/ (kop) 5

Rezistentní kampylobakter Krátké zprávy Bioetanol firmy Shell Rozhodnutí Austrálie o klonování Pøenos HIV virù z opic na lidi Výzkumníci z univerzity v Harvardu, zabývající se kampylobakteriovými infekcemi, které patøí mezi onemocnìní z potravin, uvedli, že mezinárodní cestovní ruch, nìkteré zdroje vody, pøíjem potravin pøipravených venku (mimo domácnosti) a málo nebo špatnì vaøené potraviny jsou rizikem pro vznik tìchto onemocnìní v USA. Otázky ohlednì aplikace antibiotik (fluoroquinolù) drùbeži, vzniku rezistence kampylobakterií vùèi antibiotikùm a potenciálního rizika pro lidské zdraví byly diskutovány na symposiu v Massachusetts Academy of Arts and Science Center v kvìtnu 2002. Feedstuffs, 74, 2002, è. 18, s. 9 Nadnárodní koncern Shell zamìøil svou pozornost na trh s biopalivy investováním 20 mil. GBP do projektu získávání paliva ze slámy. Zdá se, že bude nabízet první komerèní závod na výrobu etanolu z rostlinné biomasy. Bioetanol je náhražka benzínu vyrobená fermentací cukru z rostlinných vláken z obnovitelných zdrojù jako je sláma nebo døevo. Je jedním z øady zelených paliv Shell, protože má potenciál omezit emise skleníkových plynù ve smìsi s benzínem. Tøebaže je vývoj v pokroèilém stadiu, má být technologie pøemìny biomasy na bioetanol ještì komerènì vyzkoušena. Shell tvrdí, že bioetanol poskytuje pøíležitost nákladovì efektního a pro uživatele pøátelského zpùsobu omezení emisí v podobì skleníkových plynù. Spoleènost vìøí, že závod na výrobu etanolu by mohl vytvoøit stovky pracovních míst a podpoøit lokální ekonomiku venkova. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 19, s. 84 (Š ) Australský ministerský pøedseda John Howard vytvoøil smlouvu s australským státem a pøedstaviteli oblastí o využití kmenových bunìk a klonování u lidí. Vìdci budou mít právo využívat nadpoèetná embrya z programù oplození in vitro pro výzkum, ale technologie nukleárního transferu a terapeutické klonování budou zakázány. Etická komise bude uvažovat o tom, jak zajistit, aby embrya byla vytváøena jen pro oplodnìní in vitro a ne pøímo pro výzkum. Trends in Biotechnology, 20, 2002, è. 6, s. 235 (Vo) Panuje názor, že AIDS viry HIV-1 a HIV-2 pocházejí ze zvíøat. Nejbližší opièí pøíbuzní HIV-1 a HIV-2 viry opièí imunodeficience (SIVcpz a SIVsm) byly pøeneseny na lidi nejménì v osmi pøípadech. Martine Peeters a kolegové hodnotili vystavení lidí SIV ve støedozápadní Africe hledáním infekce SIV u 788 opic, které byly loveny v deštných pralesích Kamerunu pro potravu nebo pro chov jako domácí mazlíèci. Sérologická reaktivita ukázala infekci SIV ve 13 z 16 druhù primátù. Molekulární analýza zjistila pìt nových fylogenetických linií SIV. Tyto údaje poprvé dokumentují, že podstatný podíl divokých opic v Kamerunu je infikován SIV a že lidé, kteøí loví opice a jedí jejich maso, jsou vystaveni nadbytku geneticky vysoce divergentních virù. Trends in Biotechnology, 20, 2002, è. 6, s. 235 (Vo) Velkokapacitní postøikovaè Danfoil Postøikovaè na tandemovém podvozku Pøívìsný postøikovaè je nejnovìjším hitem firmy Danfoil. Má kapacitu 4 000 litrù, což je dostaèující pro ošetøení až 140 ha na jednu náplò. Pod obchodním oznaèením EuroTD využívá aplikaèní systém Eurofoil, který zaruèuje spolehlivé ošetøení mikrodávkami o velikosti 30 až 50 l. ha 1. Systém Eurofoil využívá k úèinné aplikaci proud vzduchu a univerzální trysky, které jsou podle výrobce vhodné pro všechny druhy aplikací. Volitelný je jednonápravový nebo tandemový podvozek s odpružením a speciální závìs. Výložník o délce 18 až 32 m, zavìšený na lichobìžníkovém závìsu, je doplnìn rovnìž hydraulicky pohánìným ventilátorem vestavìným do prostøední sekce. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 20, s. 78 (Š ) 6

Tryptofan pro uklidnìní prasat Krátké zprávy Vzestup poètu registrovaných traktorù Snižování obsahu rozpustného fosforu v praseèím hnoji Pøenosný testovací pøístroj pro diagnózu slintavky a kulhavky Kvalita drùbežího masa Podle vìdcù z univerzity v Newcastlu mùže zvýšená hladina tryptofanu v krmivu zklidnit selata, která napadají své vrstevníky. Podle výzkumu mùže pøídavek tryptofanu omezit i takové projevy agresivního chování jako je okusování ocáskù. British Society of Animal Science uvádí výsledky svého pokusu, v nìmž použili rùzné úpravy krmných dávek selat ve vìku 10 týdnù a testovali jejich zájem o atrapu pøedstavující ocásek nasáklý krví. Ukázalo se, že selata krmená dávkou s nejnižší koncentrací tryptofanu (0,12 %) mìla nejvìtší zájem o atrapu, trávila významnì kratší dobu spánkem a více èasu oèicháváním vrstevníkù a podestýlky. Selata krmená dávkou s vysokou hladinou tryptofanu (0,32 %) byla nejménì aktivní a trávila vìtšinu èasu spánkem. Feed Mix, 10, 2002, è. 2, s. 7 Britská spoleènost zemìdìlských inženýrù oznamuje, že se poèet zaregistrovaných traktorù v dubnu letošního roku ve Velké Británii zvýšil proti loòsku o 77,2 %. Bylo zaznamenáno celkem 1 928 registrací, tzn., že se poèet traktorù od zaèátku roku zvýšil o 4 687 jednotek, tj. o 47,3 % víc než minulý rok. Dùvod pro tak dramatické zvýšení není zcela jasný, ale Asociace zemìdìlských inženýrù (AEA) se domnívá, že jde o kulminaci nìkolika pøíèin. Dominujícími na trhu jsou traktory o výkonu 74 až 89 kw, jejichž poèet se rozšíøil v minulém roce právì mezi farmáøi s chovem hospodáøských zvíøat. Není ovšem jasné, zda tento trend trvalého vzestupu bude pokraèovat i ve zbytku roku. Podle velkých výrobcù zemìdìlských strojù je nepravdìpodobné, že by se èísla na konci roku výraznì lišila od èísel, vyjadøujících stav v loòském roce. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 20, s. 75 (Š ) Studie uskuteènìná vìdci z univerzity v Minnesotì v USA ukazuje, že provzdušòování tekutého praseèího hnoje mùže snižovat obsah rozpustného fosforu v hnoji. O tomto výzkumu podává zprávu Resource, publikace spoleènosti The Society for Engineering in Agricultural, Food and Biological Systems. Pøi aeraci smìs plynù procházející tekutou hnojnou kejdou vytìsòuje oxid uhlièitý z roztoku a zpùsobuje, že jeho ph se zvyšuje. Vyšší ph umožní vápníku a železu v hnoji reagovat s rozpustným fosforem a tvoøit nerozpustné slouèeniny. Pøi výzkumu byly použity tøi sestavy jedna se stálou aerací, jedna s pøerušovanou aerací a jedna kontrolní sestava. Biocycle, 43, 2002, è. 5, s. 16 (Vo) Úèinná kontrolní opatøení pro slintavku a kulhavku jsou závislá na rychlých a pøesných diagnostických testech, zvláštì u ovcí, které obvykle vykazují jen mírné a pøechodné klinické pøíznaky. V souèasnosti užívaný test ELISA je relativnì rychlý, ale pro vzorky s nízkou hladinou viru mohou být vyžadovány další potvrzující testy. Britští výzkumníci hodnotili novou techniku týkající se pøenosného pøístroje Cepheid SmartCycler, pracující na základì PCR. Jeho schopnost zjiš ovat citlivì a pøesnì v reálném èase virus slintavky a kulhavky byla hodnocena porovnáním výsledkù analýz vzorkù z nosních výtìrù a séra ze šesti experimentálnì infikovaných ovcí se vzorky, které byly souèasnì získány ze zkoušky PCR v laboratoøi. Autoøi konstatovali, že sensitivita testu a schopnost pøístroje zjistit virovou RNA je vysoce závislá na užitých reagenciích, ale že za vhodných podmínek poskytuje rychlou a pøesnou metodu pro zjiš ování viru slintavky a kulhavky, která je dobøe srovnatelná s tradièními metodami. Tato technika by mohla poskytovat metodu pro testování vzorkù v terénu. Veterinary Record, 150, 2002, è. 20, s. 619, 625 (Vo) Nejdùležitìjší vlastnosti charakterizující kvalitu drùbežího masa je jeho vzhled a struktura, které nejvíce ovlivòují poèáteèní výbìr spotøebitele a jeho spokojenost s koneèným produktem. Struktura je nejdùležitìjší vlastnost, která ovlivòuje koneèné hodnocení kvality výrobku. K vlastnostem, které charakterizují kvalitu masa podle vzhledu, patøí barva kùže, barva masa, zbarvení vaøeného masa, vzhledové nedostatky jako jsou pohmoždìniny a hemoragie. World s Poultry Sci. J., 58, 2002, è. 2, s. 131 145 7

Stimulace elektrickým proudem post mortem Krátké zprávy Kontrola kontaminace výrobního øetìzce drùbeže Podpùrný program pro výrobu jehnìèího masa Prùzkum potratù u krav Vyvíjí se nový test na BSE Plán pro likvidaci salmonely Postmortální stimulace jateèných tìl zvíøat elektrickým proudem se provádí již øadu let, pøedevším v oblasti produkce èerveného masa. Ve výrobì drùbeže se tento postup zaèal rozvíjet bìhem posledních 15 let a teprve nedávno se ukázala možnost komerèního využití v tomto odvìtví. Bìhem posledních 10 let upouštìjí spotøebitelé od nákupu celého jateèného tìla drùbeže a pøiklánìjí se k nákupu vykostìného masa a dalších zpracovaných výrobkù za vyšší cenu. Tato tendence je provázená zvýšenými nároky na kvalitu masa a jeho konsistenci. Stimulace jateèných tìl brojlerù elektrickým proudem je technologie urèená pro urychlení výroby vykostìného masa bez potøeby nákladného procesu zrání. Wld s Poult. Sci. J., 58, 2002, è. 2, s. 147 157 Prevence a kontrola výrobního øetìzce jsou klíèovými body HACCP (Hazard analysis critical control point) systému užívaného pro výrobu bezpeèných potravin pro lidskou spotøebu. V souèasném pojetí nepøedstavuje kontrola pouze monitorování, ale také ovlivòování vzniklé situace. Prevence a likvidace kontaminantù a pesticidù v øetìzci výroby drùbeže vyžaduje: znalost zdrojù kontaminace a její následky, možnost vylouèit tyto zdroje z výrobního systému nebo redukovat jejich úèinek. Zdroje kontaminantù a pesticidù ve výrobì drùbeže jsou krmivo, voda, vzduch, pùda a prostøedí. V posledních 30 letech došlo k významnému snížení hladiny organochlorin pesticidù v krmných surovinách a krmivech a jejich reziduí v potravinách živoèišného pùvodu. Pøetrvávají problémy s likvidací dioxinù a PCB. Wld s Poult. Sci. J., 58, 2002, è. 2, s. 159 168 Marketing Service pøi USDA vypracoval nejnovìjší pravidla podpùrného výzkumného a informaèního programu pro prùmyslovou výrobu ovcí. Program má sloužit ke zvýšení poptávky po jehnìèím mase a výrobcích. Feedstuffs, 74, 2002, è. 18, s. 19 Na veterinární škole v Liverpoolu probíhá výzkum skrytého zdroje potratù u krav. Zatím se zjistilo, že až 6 000 potratù roènì mùže zpùsobit parazit Neospora caninum, který se vyskytuje v latentní formì v mozku krav a aktivuje se zaèátkem bøezosti. Krávy nevykazují žádné vnìjší pøíznaky infekce a ne všechny infikované krávy potratí. Výzkumníci pøedpokládají, že výsledky jejich výzkumu by mohly být pøípadnì využity k vývoji vakcíny. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 19, s. 47 V Nìmecku na univerzitì v Göttingenu vyvíjejí nový test na identifikaci BSE na živých zvíøatech. Postup mìl být registrován na poèátku léta 2002 a jeho schválení se oèekává nejdøíve v polovinì roku 2003. Cena testu je odhadnuta na 23 30 EUR na zvíøe. Test má být použitelný i pro zvíøata mladší než 24 mìsíce. Kraftfutter, 2002, è. 5, s. 173 Nizozemský ministr zemìdìlství podepsal s druhým nejvìtším zpracovatelem drùbeže Plukon dohodu o vylouèení salmonely z drùbežích výrobkù. Plukon za pomocí ministerstva zemìdìlství vypracuje opatøení a postup úèinné a ekonomické likvidace salmonel. Na prevenci šíøení salmonel se kromì Plukon budou podílet šlechtitelé a výrobci brojlerù, výrobci krmiv, podniky pro produkci kuøat a prodejci. Program zahrnuje podniky Plukon v Nizozemí a v Nìmecku. Ministr zemìdìlství bude odpovìdný za náklady navíc, které pøinesou pøijatá opatøení. Dohoda se týká i finaèní podpory pro rozvoj garanèního systému a nákladù na vyzkoumání nejoptimálnìjšího kontrolního postupu. První drùbeží výrobky bez salmonely mìly být vyrobeny na konci dubna. PoultryWorld, 18, 2002, è. 3, s. 9 8

Aplikace homeopatik v Nìmecku Krátké zprávy Støednìdobé hodnocení zemìdìlské politiky EU Evropská komise pøedložila prùbìžné hodnocení spoleèné zemìdìlské politiky za støednìdobou periodu, které se odkládalo kvùli rùzným stanoviskùm èlenských státù a také ujasòování možných vlivù nového zemìdìlského zákona USA na evropské zemìdìlství. Zemìdìlsví ve svìtì Odvìtví drùbeže v zemích støední a východní Evropy Vývoj odvìtví drùbeže ve vìtšinì státù støední a východní Evropy odpovídá rostoucímu významu drùbežího masa v jídelníèku vyspìlých zemí. Užití homeopatických lékù v Nìmecku se v posledních dvou letech zvýšilo pøedevším v podnicích s konvenèním chovem prasat a dojnic s rozlohou podniku menší než 100 ha. Podle prùzkumu provedeného v roce 2000 vìtšina ze 673 dotázaných majitelù konvenèních chovù slyšela o homeopatii a 29 % z dotázaných pravidelnì užívá homeopatická léèiva. Hlavní dùvody jsou ekonomické a dále ty, že aplikace nevyžaduje urèité èekací období po ukonèení léèby, nezùstávají rezidua, nevzniká rezistence. Více než polovina majitelù nebo jejich veterináøi potvrdili léèivý úèinek homeopatik na zvíøata. Prasata byla ošetøena homeopatiky vìtšinou z dùvodù syndromu MMA (mastitis, metritis, agalctia), reprodukèních problémù a poruch trávení. U dojnic se jednalo hlavnì o léèbu mastitidy (70 %). Z dotázaných chovatelù, kteøí neužívají homeopatika uvádìlo 52 %, že o aplikaci homeopatických léèiv existuje jen málo informací a 25 % uvedlo nedostateèné vìdecké podklady pro užití homeopatik. Farmers Weekly, 136, 2002, è. 13, s. 37 Komise se domnívá, že veøejné výdaje na podporu zemìdìlství je tøeba veøejnosti lépe zdùvodnit. Mají se zvýšit pøímé výdaje na zlepšení zemìdìlských dùchodù, nasmìrovat výdaje na zajištìní jakosti a nezávadnosti potravin, na uchování pøírodního prostøedí, krajiny a kulturního dìdictví venkova, na zlepšení welfare hospodáøských zvíøat a na zajištìní sociální rovnováhy mezi mìstem a venkovem. Pøipravovaná reforma spoleèné zemìdìlské politiky by mìla pøispìt k uvolnìní byrokratických pøekážek, které svazují zemìdìlské podnikání. Nástroje politiky by mìly povzbuzovat zemìdìlce a zpracovatele k výrobì kvalitních produktù za vyšší tržní ceny a nikoliv k výrobì za úèelem dosažení co nejvìtších dotací. Pro evropské spotøebitele a daòové poplatníky by revidovaná politika mìla zajistit pøijatelnìjší ceny kvalitních potravin. K dosažení tìchto cílù Komise navrhuje: zrušit vazbu mezi velikostí produkce a výší pøímých plateb, podmínit pøímé platby zemìdìlcùm dodržováním norem ochrany životního prostøedí a péèe o zvíøata, nezávadnosti potravin a bezpeènosti práce, podstatnì zvýšit podporu EU rozvoji venkova pomocí diferenciace pøímých plateb, s výjimkou drobných zemìdìlcù, zavést nový systém kontrol zemìdìlských podnikù, zavést nová opatøení na podporu rozvoje venkova. V souvislosti s tržní politikou, která zùstává nadále pilíøem spoleèné zemìdìlské politiky, Komise navrhuje: ukonèení procesu reforem obilnáøství, zejména definitivním snížením intervenèních cen o 5 % a nastolením nového systému ochrany obilnáøského sektoru na hranicích, snížení dodateèných plateb za tvrdou pšenici a souèasnì zavedení nových jakostních prémií, kompenzaci snížení intervenèních cen rýže, úpravu podpory produkce suchých krmiv, plodin bohatých na bílkoviny a oøechù; návrhy plnì respektují cíle, smìr politiky a finanèní rámec spoleèné zemìdìlské politiky stanovené v Agendì 2000. Další informace o prùbìžném hodnocení (úplný návrh Komise, prezentace komisaøe Fischlera, podkladové materiály) na adrese: http://europa.eu.int/comm/agriculture/mtr/index_en.htm (podkladový text IP/02/1026) Mid-Term Review of the Common Agricultural Policy (Jav) Podle analytikù ZMP se tento trend projevuje také ve zvyšování produkce, i když v regionu existují velké rozdíly mezi jednotlivými státy a to jak v produkci, tak v úrovni spotøeby na obyvatele. V zemích støední a východní Evropy kandidujících na èlenství v EU vìtšina vyrábìla v roce 2001 více drùbežího masa a vajec než pøed rokem. V posledním období získávalo bílé maso popularitu, protože se všeobecnì tvrdilo, že je zdravìjší než èervené maso. V minulém roce se zájem o drùbeží maso ještì zvýšil hlavnì kvùli obavám z nemoci BSE, která se vyskytla také ve støední Evropì a pronikla sem propaganda a panika ze západní Evropy živící nedùvìru spotøebitelù vùèi hovìzímu masu. 9

Zemìdìlsví ve svìtì Možnosti inzerce hledejte na posledních stranách pøed pøílohou Expanze poètu hospodáøských zvíøat v rozšíøené EU V rozšíøené EU se bude nejrychleji rozvíjet chov prasat. Podle údajù FAO v regionu støední a východní Evropy je produkce a souèasná poptávka po drùbežím mase v rovnováze. Ve sledovaných kandidátských zemích pouze dvì (Maïarsko a Polsko) z osmi jsou èistými exportéry, ale mají rozhodující podíl na celkové produkci i exportu této skupiny zemí. V roce 2001 se tyto dvì zemì podílely na celkové produkci uvedené skupiny kandidátských zemí asi 72 % a na celkovém exportu 87 %. V úrovni spotøeby na obyvatele jsou mezi osmi zemìmi velké diference (od 7,7 kg do 25,5 kg), ale ve všech srovnávaných zemích se rok od roku spotøeba i produkce zvyšují. V zemích s neúplnou sobìstaèností se však bìhem posledních tøí rokù zvyšovalo také množství importu a deficity se v podstatì nesnižovaly. Za rok 2001 se produkce v celém regionu zvýšila o 3 % a tvoøí dnes 29 % produkce všeho masa. Nejvýznamnìjším a nejdynamiètìjším výrobcem drùbežího masa v regionu je Maïarsko. Roèní produkce dosáhla v roce 2001 celkem 600 000 t (v mrtvé hmotnosti). Prùmìrná domácí spotøeba 25 kg na obyvatele je podle evropských mìøítek velmi vysoká. Znaèná èást produkce jde na vývoz. V roce 2001 se množství exportovaného drùbežího masa (v mrtvé hmotnosti) zvýšilo o 4,9 % na témìø 110 000 t pøi mnohem pøíznivìjších exportních cenách než v pøedchozím roce (+ 9,6 % ceny brojlerù a + 25 % ceny kachního a husího masa). Druhým významným výrobcem v regionu je Polsko, kde produkce stoupla v roce 2001 o 1,4 % na 581 000 t. Polsko je také èistým exportérem v roce 2001 bylo vyvezeno 46 000 t, dovezeno 17 000 t. Spotøeba na obyvatele se proti pøedchozím roku zvýšila jen nepatrnì na 14,3 kg a je ve srovnání s Maïarskem a Èeskou republikou podstatnì nižší. Èeská republika vyrábí roènì více než 200 000 t drùbežího masa, ale pro uspokojení relativnì vysoké spotøeby (22,8 kg na obyvatele v roce 2001) dováží více drùbežího masa než vyváží. V roce 2000 dosáhl dovoz 16 300 t, vývoz 7 500 t (v pøepoètu na živou hmotnost). Údaje za rok 2001 pramen ZMP neobsahuje. Slovensko uvádí za rok 2001 roèní produkci 91 600 t (v živé hmotnosti), což je proti pøedchozímu roku zvýšení o 8 %. Prùmìrná spotøeba 18,4 kg na obyvatele je zèásti hrazena dovozem. V posledních tøech letech bylo Slovensko èistým importérem drùbežího masa v roce 2001 dovezlo ze zahranièí 11 800 t, vyvezlo 4 500 t. Bulharsko rovnìž zaznamenalo v roce 2001 pøírùstek produkce, a to o 7,8 % na 110 000 t. Výroba nestaèí k uspokojení domácí poptávky a deficity jsou pokryty relativnì vysokými dovozy. V roce 2001 bylo dovezeno celkem 21 000 t, na export šlo 5 500 t a prùmìrná spotøeba na obyvatele èinila 14,5 kg. V Estonsku se v roce 2001 zvýšila produkce o 52 % na 10 000 t, avšak toto množství stále ještì nestaèí plnì uspokojit zvýšenou domácí spotøebu (18,6 kg na obyvatele), která musela být z vìtší èásti uhrazena z dovozu. Ve stejném roce pøevýšilo množství dovezeného masa (22 500 t) dvojnásobnì domácí výrobu. Litva zvýšila produkci o 24 % na 31 000 t. Export sice rostl dynamiètìji než import, ale zemì zùstává nadále èistým dovozcem (8 600 t). Spotøeba na obyvatele se v roce 2001 zvýšila na asi 10,7 kg proti 9,2 kg v pøedchozím roce. Lotyšsko je rovnìž èistým dovozcem drùbežího masa (18 200 t v roce 2001), údaje o produkci za rok 2001 nejsou k dispozici. V roce 2000 dovoz pøesahoval více než dvojnásobnì úroveò produkce, která èinila pouze 7 000 t. Spotøeba na obyvatele byla v porovnání s ostatními zemìmi v regionu velmi slabá (7,7 kg). AgFd E. Eur., 2002, è. 236, s. 7 8 (Jav) Podle nových údajù Evropské komise se bude v rozšíøené EU zahrnující všechny souèasné kandidátské zemì (14 zemí kromì Turecka) v rámci všech odvìtví živoèišné výroby nejrychleji rozvíjet chov prasat. Po pøijetí nových èlenských státù by se mohly stavy prasat zvýšit o 35,8 mil. kusù z nynìjších 123,2 mil. na 159 mil. (+ 30 %). Stavy skotu by se pravdìpodobnì zvýšily o asi 20 % na celkem 94,2 mil. kusù. Pokud se tyto pøedpoklady splní, bylo by v rozšíøené Evropské unii soustøedìno asi 7 % celosvìtového poètu skotu a prasat. Poèet ovcí by 10

Zemìdìlsví ve svìtì Mezinárodní komparace podpory zemìdìlství Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (OECD) v poslední zprávì o zemìdìlské politice v èlenských zemích (Agricultural Policy in OECD Countries: Monitoring and Evaluation 2002, Paris) zaznamenává a srovnává úroveò finanèní podpory zemìdìlství za rok 2001. se za stejných okolností zvýšil o 13 % z 90 mil. na 101,5 mil. a stavy koz by se mohly zvýšit z 11,6 mil. na 13,6 mil. Nejvìtší podíl na pøedpokládaném zvìtšení poètu prasat a skotu by mìlo Polsko, odkud bude pocházet zvláštì velký pøírùstek poètu prasat. Polsko by se mohlo stát tøetím nejvìtším výrobcem vepøového masa v EU po Nìmecku a Španìlsku. Poètem skotu se tato zemì pravdìpodobnì zaøadí až na sedmé místo v budoucí rozšíøené EU. Francie zùstane v produkci hovìzího masa na prvním místì (nyní zde chovatelé skotu drží 20,3 mil. kusù skotu), následovat budou Nìmecko (14,1 mil. kusù) a Velká Británie (10,2 mil. kusù). Ze všech souèasných a nyní oèekávaných budoucích èlenù EU se chová nejvìtší poèet ovcí v Rumunsku (7,7 mil.) a nejvìtší poèet koz v Bulharsku (675 tis.). Aèkoli rozšíøení EU o nové èlenské státy ze støední a východní Evropy bude znamenat podstatné zvýšení poètu hospodáøských zvíøat, dochází ve vìtšinì kandidátských zemí bìhem pøedvstupního období k nìkolikaletému postupnému úbytku poètu prasat a skotu. Výjimku tvoøí Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Litva, které sice na konci roku 2001 vykázaly urèitý rùst poètu prasat, ale žádná z tìchto zemí není velkým výrobcem vepøového masa a má relativnì malý význam pro celkový rozsah tohoto odvìtví. Na konci roku 2001 se zvýšil poèet prasat také v Bulharsku (o 21,6 %) a v Polsku (o 3 %), kde došlo k pøerušení dlouhodobého klesajícího trendu. Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Litva ohlásily na konci roku 2001 rovnìž rùst stavù skotu a pøipojilo se k nim Bulharsko, kde poèet skotu se proti pøedchozímu roku zvýšil o 23,2 % na 634 500 kusù. Ve všech ostatních kandidátských zemích byly stavy skotu a kromì Polska také stavy prasat na konci roku 2001 nižší než v prosinci 2000. Eurostat, Thema 5 13/2002 (Jav) Jedním ze srovnávaných ukazatelù je tzv. odhad podpory výrobcù (Producer Support Estimate PSE), který obnáší souhrn všech subvencí, dotací a dalších pøímých (rozpoètových) i nepøímých podpor vynaložených z veøejných fondù ve prospìch zemìdìlského sektoru za daný rok. Vyjadøuje se v sumì penìz (v národních mìnách, v pøepoètu na USD a EUR) a v procentu z hodnoty hrubé zemìdìlské produkce. V Evropské unii získalo zemìdìlství z veøejných fondù r. 2001 podporu (PSE) v celkové sumì 104 mld. EUR, to je o 7 mld. EUR (+ 6,9 %) více než v roce 2000. V pøepoètu na USD byl rùst mírnìjší, a to o 3,9 % z 89,6 mld. na 93,1 mld. Míra podpory vyjádøená procentem PSE z hodnoty hrubé zemìdìlské produkce se v EU rovnìž zvýšila, a to z 34 % v roce 2000 na 35 % v roce 2001. Na rozdíl od EU se suma PSE v souhrnu zbývajících 15 èlenských zemí OECD snížila, a to asi o 6,8 % (kalkulace z údajù v EUR). Protože však suma PSE v Evropské unii tvoøí více než tøetinu celkové podpory zemìdìlství všech èlenských zemí OECD dohromady, došlo v OECD jako celku za rok 2001 k poklesu PSE pouze asi o 1,2 % (výpoèet z EUR, kalkulace z údajù v USD ukazuje na pokles o 4,5 %) a míra subvencování se snížila za stejné období z 32 % na 31 %. Kromì EU bylo pouze v Èeské republice, Polsku a Norsku zaznamenáno v roce 2001 zvýšení PSE jak pokud jde o absolutní èástku vydanou na podporu zemìdìlství, tak v procentu PSE. Pøedstavitelé EU vzápìtí po uveøejnìní mezinárodního srovnání subvencí citovali krizi vyvolanou nemocí zvíøat (BSE a SLAK) v minulém roce jako pøíèinu mimoøádných vydání na pomoc zemìdìlcùm, ale urèitý dùvod vyššího subvencování lze shledat také v tom, že pøi jednáních v rámci Svìtové obchodní organizace se nevìnovalo dostateèné úsilí redukování podpory zemìdìlství. Pøedstavitelé EU mohou pouze poukazovat na nedávné zvýšení zemìdìlského rozpoètu v USA (to však ještì není zakalkulováno do hodnocení roku 2001) jako dùkaz, že Evropa už není nadále tím jediným škùdcem procesu liberalizace zemìdìlského obchodu. Ve struktuøe celého balíku podpory EU pocházelo 35 % prostøedkù od daòových poplatníkù, to je pouze o nìco víc než v prùmìru OECD, kde z tohoto zdroje bylo èerpáno 31 % celkové podpory. Pøíznivým úkazem souèasné podpory zemìdìlství v EU je pokraèování nastoupeného trendu omezování tìch forem subvencí, které narušují obchod. Studie OECD udává, že napøíklad 58 % výdajù 11

Odhad podpory zemìdìlských výrobcù (PSE) v zemích OECD 1999 2001 1999 2001 2000 2001 Austrálie PSE, mil. USD PSE,% 1 135 6 878 4 827 4 Kanada PSE, mil. USD PSE, % 3 709 18 4 153 19 3 928 17 Èeská republika PSE, mil. USD PSE, % 849 24 532 16 585 17 Evropská unie (15) PSE, mil. USD PSE, % 115 330 39 89 617 34 93 083 35 Maïarsko PSE, mil. USD PSE, % 1 151 23 912 20 580 12 Island PSE, mil USD PSE, % 161 67 139 62 108 59 Japonsko PSE, mil. USD PSE, % 53 809 61 54 888 61 47 242 59 Korea PSE, mil. USD PSE, % 18 335 66 19 337 67 16 838 64 Mexiko PSE, mil. USD PSE, % 4 515 15 6 032 19 6 537 19 Nový Zéland PSE, mil. USD PSE, % 77 1 71 1 52 1 Norsko PSE, mil. USD PSE, % 2 511 67 2 138 64 2 173 67 Polsko PSE, mil. USD PSE, % 2 584 19 997 7 1 447 10 Slovensko PSE, mil. USD PSE, % 389 25 335 23 151 11 Švýcarsko PSE, mil. USD PSE, % 4 869 72 4 356 70 4 214 69 Turecko PSE, mil. USD PSE, % 7 707 23 7 882 24 3 978 15 USA PSE, mil. USD PSE,% 55 433 25 49 333 22 49 001 21 OECD celkem PSE, mil. USD PSE, % 272 563 35 241 599 32 230 744 31 Pramen: Agricultural Policies in OECD Countries. Monitoringand Evaluation, Paris 2002 Zemìdìlsví ve svìtì Ruská vláda má v úmyslu zavést západní systém podpory zemìdìlství Podle ruského ministra zemìdìlství Alexeje Gordìjeva by Rusko mìlo nastolit systém ochrany zemìdìlských výrobcù, který by byl obdobný jako systémy v Evropské unii, USA a Kanadì. Odhad skliznì olejnatých semen v EU Asociace EU pro obchod s obilovinami a olejninami (COCERAL) odhaduje, že letošní produkce olejnatých semen v EU dosáhne celkem 13,7 mil. t, což je o 4 % více než v roce 2001 a o 200 tis. t více než v roce 2000. EU na zemìdìlství mìlo v roce 2001 formu podpory tržních cen, kdežto v roce 1999 to bylo 69 %. Naproti tomu v Japonsku a Koreji podpora trhu dosud odèerpává 90 % zemìdìlského rozpoètu tìchto zemí. Ze srovnání 16 zemí OECD (EU je považována za jeden celek) vyplývá, že míra subvencování zemìdìlství jako procento PSE z hrubé zemìdìlské produkce pøevyšovala prùmìrnou úroveò EU ve Švýcarsku (69 %), Norsku (67 %), Koreji (64 %), Japonsku (69 %) a Islandu (59 %). V tìchto zemích kromì Norska však byl proti roku 2000 zaznamenán mírný pokles sumy i procenta PSE. V nìkolika èlenských zemích OECD je míra subvencí podobnì jako v pøedchozím období zvláštì nízká (na Novém Zélandu 1 %, v Austrálii 4 %) nebo podstatnì nižší než prùmìr OECD. V Kanadì èinila 17 %, v Èeské republice rovnìž 17 %, v Maïarsku 12 %, v Mexiku 19 %, v Polsku 10 %, ve Slovensku 11 %, v Turecku 15 % a v USA 21 %. Plný text zprávy je na adrese: http://oecd/pdf/m00030000/m00030609.pdf Agra Europe, 2002, è. 2006, s. EP/2 3 (Jav) Pøedstavitelé zemìdìlského sektoru budou požadovat na prezidentovi Ruské federace, aby zvážil možnost vytvoøení takového systému v ruských podmínkách. Gordìjev v referátu na shromáždìní Unie agrobyznysu o problémech spojených s pøistoupením Ruska ke Svìtové obchodní organizaci (WTO) uvedl, že když se Rusko stane èlenem této organizace, nemìly by existovat žádné potíže a problémy pro zemìdìlský sektor vèetnì navazujících odvìtví, protože v souèasné dobì nedostává dostateènou státní podporu a tudíž nemusí v tomto ohledu provádìt žádná omezení. Rusko by mìlo mít také v budoucnu právo na ochranu vlastních zemìdìlských výrobcù, pokud vláda bude mít realistickou pøíležitost takovou podporu zemìdìlcùm poskytovat. AgFd E. Eur., 2002, è. 237, s. 8 (Jav) Na rùstu letošní produkce se témìø výhradnì podílí øepka, jejíž sklizeò se odhaduje na 9,9 mil. t ve srovnání s 8,9 mil. t (+ 11 %) v roce 2001. Oèekává se, že v hlavních pìstitelských zemích Nìmecku, Francii a Velké Británii bude letošní sklizeò øepky o nìkolik tisíc t vìtší než loni. Produkce tìchto tøí státù pøedstavuje asi 92,6 % z celkové produkce øepky v EU (odhad pro rok 2002: Nìmecko 4 473 tis. t, Francie 3 289 tis. t, Velká Británie 1 410 tis. t). Vyšší úroda ve Francii se pøièítá zlepšení hektarového výnosu (o 16 % na 3,1 t. ha 1 ), protože osevní plochy byly mírnì omezeny. Naproti tomu v Nìmecku a Velké Británii jsou osevní øepky podstatnì vìtší než loni. Sklizeò sluneènicového 12

Zemìdìlsví ve svìtì semene bude letos výraznì nižší než v roce 2001 pøedevším proto, že ve Francii, která je hlavní produkèní zemí EU (57 % celkové produkce EU) byly podstatnì omezeny osevní plochy (o 9 % na 645 tis. ha) a hektarový výnos bude jen nepatrnì vyšší. Také ve Španìlsku letos pìstují sluneènici na menších plochách než loni (o 4,3 % na 900 tis. ha). Protože prùmìrný hektarový výnos je ve srovnání s Francií sotva polovièní (odhad pro 2002 jen 0,99 t. ha 1 ), odhaduje se sklizeò na asi 837 tis. t. Mezi významnìjší výrobce patøí také Itálie, jejíž letošní produkce mùže dosáhnout asi 240 tis. t ( 33 %). Zmìny a úroveò produkce sluneènicového semene v ostatních státech EU celkovou produkci v podstatì neovlivní. COCERAL odhaduje produkci sluneènicového semene v celé Unii na 2 787 tis. t, to je o 353 tis. t (o 11 %) ménì než v roce 2001. Tøetí hlavní olejnatou plodinou je sója, která byla pro letošní sklizeò zaseta na 328 tis. ha (proti roku 2001 o 16 % ménì), výnos bobù se odhaduje na 3,18 t. ha 1 (+ 3,9 %) a produkce na 1 044 tis. ha ( 12,5 %). Na letošní produkci sójových bobù se rozhodující mìrou podílejí Itálie (73,8 %) a Francie (22,9 %). Vývoj ploch, výnosù a produkce olejnatých semen a luštìnin v EU 15 2002 2001 2000 Olejnatá semena celkem Plocha, 1000 ha 5 259 5 393 5 291 Prùmìrný výnos, t. ha 1 2,61 2,45 2,54 Produkce, 1000 t 13 733 13 204 13 461 Øepka olejná Plocha, 1000 ha 3 139 2 982 3 031 Prùmìrný výnos, t. ha 1 3,15 2,97 2,99 Produkce, 1000 t 9 902 8 871 9 048 Sluneènicové semeno Plocha, 1000 ha 1 792 2 022 1 923 Prùmìrný výnos, t. ha 1 1,56 1,55 1,74 Produkce, 1000 t 2 787 3 140 3 345 Sójové boby Plocha, 1000 ha 328 390 337 Prùmìrný výnos, t. ha 1 3,18 3,06 3,17 Produkce, 1000 t 1 044 1 193 1 068 Krmný hrách Plocha, 1000 ha 794 837 827 Prùmìrný výnos, t. ha 3,96 3,63 3,72 Produkce, 1000 t 3 140 3 041 3 078 Krmné boby Plocha, 1000 ha 297 306 237 Prùmìrný výnos, t. ha 1 2,94 2,58 2,70 Produkce, 1000 t 873 788 639 Pramen: COCERAL, èervenec 2002 Agra Europe, 2002, è. 2011, s. M/4 5 (Jav) Prognóza vývoje cen zemìdìlských komodit na mezinárodních trzích do r. 2003 Podle agentury Economist Intelligence Unit (EIU) by se ceny obilovin koncem roku 2002 mohly zaèít zotavovat ještì pøedtím, než dojde k silnému rùstu v letech 2003 a 2004. EIU považuje obiloviny za jedno ze slabších odvìtví, pokud jde o tvorbu cen v roce 2002, ale oèekává pomìrnì rychlý meziroèní rùst ceny o 16,5 % v roce 2003. EIU pøedpovídá, že postupné zlepšování ceny pšenice bude podnìcováno trváním globálního deficitu a nedostatek svìtové nabídky bude tlaèit nahoru také ceny kukuøice. Rùst cen rýže bude mnohem mírnìjší než ostatních obilovin vzhledem k možnému masivnímu exportu Indie, ale v roce 2004 se tato situace mùže zmìnit, pokud se zvýší objem mezinárodního obchodu a budou slábnout zásoby exportérù. Ceny olejnin se v letošním roce vyvíjely pøíznivì a podle studie EIU bude trend rùstu pokraèovat také v roce 2003. Klíèovými podnìty pro tento trend by mohly být rozsáhlé nákupy sójových bobù a palmového oleje ze strany Èíny a Indie, které jsou hlavními spotøebiteli tìchto komodit. Pokles svìtových zásob by udržel tento cenový pohyb také 13

Zemìdìlsví ve svìtì v roce 2004. Prognóza uvádí stoupající tendenci cen také na mezinárodním trhu sluneènicového oleje a øepkového oleje. Tìsné svìtové zásoby by mohly být podnìtem pro rùst cen na konci letošního roku a bìhem roku 2003. EIU má optimistický názor na vyhlídky svìtového trhu s cukrem, aèkoli souèasné ceny cukru vzbuzují znaèné obavy a stres. I když pøipouští, že trh s cukrem bude množstvím nabídky pøesycen až do roku 2004, oèekává, že velká produkce Brazílie se mùže pøizpùsobit a poptávka a nabídka se vrátí do pøíznivìjší situace a pøiblíží se tržní rovnováze. Vývoj a prognóza cen zemìdìlských komodit na mezinárodních trzích Prùmìrná cena v USD/t Meziroèní zmìna v % 2003 2002 2001 2000 2003 2002 2001 2000 Koš komodit 1) 93,4 82,7 80,0 80,7 +12,9 +3,4 0,9 6,1 Nápoje, pochutiny 61,5 63,1 57,2 70,9 2,5 +10,3 19,3 23,0 Obiloviny 103,3 88,6 90,4 85,0 +16,5 1,9 +6,3 +1,1 Pšenice 153,0 127,0 130,0 119,0 +20,1 2,3 +9,0 +3,5 Kukuøice 99,0 90,0 91,0 90,0 +9,7 1,1 +1,4 3,0 Jeèmen 116,0 109,0 107,0 107,0 +6,9 +1,4 +0,7 +18,0 Èirok 99,0 95,0 101,0 93,0 +3,7 5,9 +9,2 +3,1 Rýže 208,0 198,0 178,0 207,0 +5,1 +11,3 14,6 18,4 Olejniny 104,5 90,8 81,0 83,1 +15,0 +12,2 2,6 8,2 Sójové boby 232,0 206,0 193,0 209,0 +12,2 +6,9 7,7 +5,3 Sójová mouèka 196,0 191,0 198,0 200,0 +2,8 3,7 0,8 +21,3 Sójový olej 511,0 416,0 354,0 338,0 +22,9 +17,6 +4,6 20,9 Øepkový olej 539,0 455,0 402,0 347,0 +18,5 +13,0 +15,9 18,0 Sluneènicový olej 621,0 586,0 486,0 392,0 +5,9 +21,0 +23,6 22,7 Cukr 61,8 57,3 68,8 65,3 +7,8 16,7 +5,3 +30,8 1) koš komodit (potraviny, krmiva a nápoje) je cenový index 15 komodit citlivých na výkyvy trhu; podíl nápojù 19,8 %, obilovin 45,8 %, olejnatých semen 29,6 % a cukru 4,9 % Pramen: EIU Agra Europe, 2002, è. 2011, s. M/2 (Jav) Rozvoj organického zemìdìlství v Nìmecku Ministrynì zemìdìlství SRN Renate Künastová trvá na tom, že událost s nitrofenem neznamená selhání organického zemìdìlství. Oznaèování ekologických potravin v Nìmecku V souèasné dobì nese více jak 8 000 výrobkù z 588 podnikù oznaèení Biopeèe (Bio- Siegel). V èervnovém projevu uvedla, že nová èísla poøízená Federálním statistickým úøadem vycházející ze situace v kvìtnu 2001 ukazují, že poèet organických zemìdìlských podnikù v Nìmecku se v roce 2001 zvýšil ve srovnání s rokem 1999 o 20 % na asi 11 500. V roce 2001 hospodaøilo podle zásad organického zemìdìlství asi 2,6 % farem ve srovnání s 2,0 % v roce 1999. Organické zemìdìlství se zatím více prosazuje v nových spolkových zemích (bývalé východní Nìmecko), kde v roce 2001 pùsobilo 4,6 % organických farem, zatímco ve starých spolkových zemích èinil podíl takových farem jen 2,6 % z celkového poètu zemìdìlských podnikù. Organické podniky v celém Nìmecku hospodaøily v roce 2001 na 602 573 ha zemìdìlské pùdy, což pøedstavuje asi 3,5 % celkové výmìry zemìdìlské pùdy SRN, ale podle paní Künastové zbývá ještì znaèný kus cesty k dosažení stanoveného cíle do roku 2010, kdy organické zemìdìlství má tvoøit 20 % celkové zemìdìlské produkce. Ponìkud jiné údaje než v èervnovém projevu na toto téma uvedla ministrynì o mìsíc pozdìji, kdy veøejnosti sdìlila, že na základì hlášení spolkových zemí z prosince 2001 bylo k tomuto datu v Nìmecku celkem 14 703 organických farem (3,3 % z celkového poètu), které obhospodaøovaly celkem 632 165 ha zemìdìlské pùdy (3,7 %). Podle tìchto posledních zjištìní èinila prùmìrná výmìra jedné organické farmy asi 43 ha, tedy ponìkud více než prùmìrná výmìra všech podnikù (v roce 2000 kolem 40,5 ha). Agra Focus, 2002, è. 77, s. 36 (Jav) To má spotøebitelkám a spotøebitelùm poskytnout jednoduchou pomoc pøi orientaci. Její výzva zní: Toto je výrobek ekologického zemìdìlství splòuje ustanovení ekologických pøedpisù Evropského spoleèenství. Pøedpisy výrobcùm a zpracovatelùm pøedepisují jak smí vyrábìt a jaké látky pøitom smí používat. Co není výslovnì povoleno, nesmí se také 14

Zemìdìlsví ve svìtì Požadavky stále rostou Stavby pro intenzivní chov prasat a drùbeže se musí v EU povolovat podle smìrnice IVU (Smìrnice 96/61 EG Rady ze dne 24. 9. 1996 o integrovaném zamezování zneèis ování životního prostøedí). používat. Totéž platí pro používání pøísad, které ze zemìdìlství nepocházejí. Ekologický pøedpis Evropského spoleèenství a tím i smìrnice pro udìlování Biopeèetì kromì jiného pøedepisují: zákaz ozaøování ekologických potravin, zákaz používání GMO (geneticky manipulovaných objektù), pøísné omezení povolených pøísad a pomocných látek pro zpracování, aby byl zaruèen nízký stupeò zpracování a tím také rozsáhlé ponechání výrobkù v pøírodním stavu, zásadní zákaz používání chemicko-syntetických pøípravkù na ochranu rostlin, upuštìní od používání lehce rozpustných minerálních hnojiv, krmení zvíøat bez pøidávání antibiotik a stimulátorù, chov hospodáøských zvíøat ve vztahu k výmìøe pùdy a druhu (napø. volných chov slepic). Stejnì jako pro potraviny nìmeckých svazù biopìstitelù platí pro státní Biopeèe : Pouze pokud nejménì 95 % pøísad zemìdìlského pùvodu pochází z ekologického zemìdìlství, smí být oznaèen Biopeèetí ( 1 odst. 1 zákona o ekologickém oznaèování). Pøi porušení Ekologických smìrnic Evropského spoleèenství se dotyèné výrobky Biopeèetí nesmí oznaèit. Zneužití se podle pøedpisù zákona o ekologickém oznaèování trestá trestem odnìtí svobody až na jeden rok. Biopeèe je tak v souèasné dobì jedinou ekologickou etiketou, která je chránìna trestním právem. Podniky, které chtìjí Biopeèe používat, se pøed prvním použitím musí nejprve pøihlásit na informaèním místì Biopeèetì. Pokud tak neuèiní, hrozí jim trest penìžité pokuty ve výši až do 30 000 EUR. http://www.verbraucherministerium.de/pressedienst/pd2002 26.htm#07 (mi) V budoucnosti musí tato zaøízení splòovat požadavky Nejlepší dostupné techniky (NDT). Ty jsou pro celou Evropu jednotnì popsány v pouèení o NDT. Týká se to napøíklad stájí od 2 000 stájových míst ve výkrmu prasat a 20 000 míst pro drùbež. Rozsah platnosti zahrnuje kromì chovu zvíøat ve stájích také skladování, ošetøování a aplikaci statkových hnojiv. Chovu skotu a menších stavù, a tím i vìtšiny ekologických podnikù, se Smìrnice IVU netýká. Proto se pøi popisu NDT neberou v úvahu, i když by v Nìmecku tak pøísným požadavkùm jako pøedstavuje Smìrnice IVU podléhat mohly. Ostatnì èlánkem zákona ze 3. srpna 2001 byla rozšíøena povinnost potøeby povolení, týkající se práva ochrany pøed imisemi, kromì jiného na stavy od 15 000 ks prasat ve výkrmu nebo 15 000 ks nosnic jakož i na podniky s více než 5 VDJ a zatížením více než 2 VDJ/ha užitkové plochy. Pouèení o NDT týkající se Intenzivního chovu zvíøat se v souèasné dobì zpracovává na úrovni Evropské unie a má se každých nìkolik let aktualizovat. Èlenské státy k tomu pøispívají informacemi o souèasném stavu techniky. KTBL (Kuratorium pro techniku a stavebnictví v zemìdìlství) má z pøíkazu a s finanèní podporou Spolkového úøadu pro životní prostøedí zpracovat expertízu o NDT v intenzivních chovech zvíøat. V ní jsou shrnuty a vyhodnoceny metody, které z nìmeckého pohledu pøicházejí jako NDT v úvahu (viz také www.dlg Mitteilungen.de). Co znamená NDT? Nejlepší techniky zpùsobují co možná nejnižší emise ve vzduchu, vodì a pùdì. Kromì toho umožòují efektivnìjší využití energie a surovin. Další požadavky na zaøízení pro chov zvíøat vyplývají napøíklad z pøedpisù na ochranu zvíøat a právních pøedpisù týkajících se nákazy zvíøat. Pøi posuzování metod chovu a techniky jsou tedy vedle hodnot plynných emisí (zejména èpavku a zápachù, plynù s úèinkem na klima a prachu) relevantní také technická potøeba energie a využití krmiv a vody. Technika je použitelná tehdy, lze-li ji hospodárnì použít v technicky obhajitelných pomìrech. Velkou roli pøitom hraje ekonomika opatøení. Biofiltry a biopraèky se napøíklad v chovu zvíøat nezahrnují do stavu techniky. Investièní a provozní náklady jsou tak vysoké, že je v souèasné dobì vìtšinou nelze hospodárnì použít. Mimoto musí být u metod NDT k dispozici dostateèné praktické zkušenosti a vliv na zlepšení životního prostøedí musí být prokázán v praktickém provozu. Kromì použitých technologií zahrnuje pojem techniky také druh a zpùsob jak zaøízení pro chov zvíøat projektovat, stavìt, udržovat a provozovat. Tento požadavek lze pøi správì zaøízení shrnout pod heslem správná výrobní praxe. 15

Zemìdìlsví ve svìtì Možnosti inzerce hledejte na posledních stranách pøed pøílohou Pro zjištìní stavu techniky v intenzivním chovu a identifikaci pokrokových moudrých metod byl proveden u úøadù vydávajících povolení prùzkum specifických údajù pro zaøízení vyžadující povolení podle smìrnice IVU. Spoleènì s 29 experty z oblastí životního prostøedí, poradenství, veterinární medicíny, ekonomiky a praxe byly tyto údaje v Nìmecku vybrány a podle jednotného rámce dat kvalitativnì a kvantitativnì popsány. Kromì stájí pro prasata a drùbež se bralo v úvahu také skladování a manipulace se statkovými hnojivy a jejich aplikace a množství. Na závìr byly metody na základì vìdeckých poznatkù praktických zkušeností vyhodnoceny podle kritérií smìrnice IVU. U metod pro skladování a aplikaci statkových hnojiv se vyhodnocování provádìlo podle kritérií, které byly vždy stanoveny pro danou oblast, napøíklad podle kritéria na ochranu vody jako tìsnost a možnosti kontroly pøi skladování hnoje a vhodnost pro ornou pùdu nebo louky a pastviny jakož i aspekty hnojení u technik aplikace. Vyhodnocení metod se provádìlo se zøetelem k referenèní metodì, která byla stanovena na úrovni EU (napøíklad celoroštová podlaha s odklizem tekutého hnoje u prasat ve výkrmu, klecový chov s trusovými jímkami v chovech nosnic a širokopásmový aplikátor bez okamžitého zapravení do pùdy pøi aplikaci tekutého hnoje). Pøitom se ovìøovalo, zda je metoda lepší, horší nebo stejnì dobrá jako stávající metoda referenèní. Nakonec byla metoda experty posouzena podle toho, zda pøichází nebo nepøichází v úvahu jako metoda NDT. Jako jeden druh z hlavních složek se pøi vyhodnocování metod brala výše emisí èpavku. To znamená, že jako metody NDT byly zaøazeny pouze ty, které pøispìly ke snížení emisí èpavku. V budoucnu se obdobné požadavky budou klást na zaøízení pro chov zvíøat nezávisle na umístìní, tedy pøinejmenším na krmení pøizpùsobené potøebì živin a na systémy chovu s nízkým množstvím emisí jakož i na metody skladování a aplikace statkových hnojiv. Tak budou cíle protokolu o tìchto všech složkách a smìrnice pro nejvyšší povolené národní limity emisí splnìny. Od vyhodnocení vhodnosti pro zvíøata se nakonec upustilo, protože doposud zatím nejsou žádná objektivní mìøítka hodnocení. Pøíslušná mìøítka se v souèasné dobì zpracovávají. V Nìmecku byly požadavky smìrnice IVU ve vìci NDT uvedeny do praxe Spolkovým zákonem o ochranì pøed emisemi. Vše je konkretizováno v technickém návodu k udržení èistoty ovzduší, který se v souèasné dobì novì formuluje. Úøady se pøi povolování stájí zamìøují na smìrnice Technických požadavkù na ovzduší, které mimo jiné obsahují stavební a provozní požadavky na zaøízení pro chov zvíøat ke snížení emisí èpavku, jako napøíklad: co možná nejvyšší èistota a sucho ve stáji, dostateènì suchá a èistá podestýlka, krmení pøizpùsobené potøebì živin zvíøat, odvádìní kejdy ze stáje v krátkých èasových intervalech nebo kontinuálnì, sušení nebo odvìtrávání dopravníkù na trus v drùbežárnách, zakrytí nádrží na tekutý hnùj s 80% snížením emisí (je možné zakrytí slámou). Poèítá se s tím, že požadavky smìrnice Technické požadavky na ovzduší mají platit dále i po zveøejnìní nových nebo pøepracovaných smìrnic NDT (pøedpokládá se zaèátkem roku 2003). Má se zøídit poradenský výbor ze zástupcù zúèastnìných stran pøi ministerstvu životního prostøedí. Ten provìøuje, do jaké míry z materiálù NDT vyplynou další požadavky a jakou mìrou je potøeba Technické požadavky na ovzduší doplnit. Potøebné zmìny bude ministerstvo životního prostøedí zveøejòovat ve Spolkovém úøedním listu a po zveøejnìní jsou závazné. Požadavky Technických požadavkù na ovzduší pøípadnì NDT platí také pro zaøízení vyžadující povolení ( stará zaøízení ). Tato zaøízení se musí nejpozdìji do roku 2007 uvést do stavu odpovídajícímu novému stavu techniky ( sanace starých zaøízení ). Na pøíkladu ustájení prasat ve výkrmu lze znázornit posouzení metod pokud se týèe NDT. Jako referenèní metoda byla pro hodnocení metod chovu prasat ve výkrmu definována metoda konvenèního chovu v malých skupinách po 15 kusech na celoroštové podlaze pøi bezsteli- 16

Zemìdìlsví ve svìtì Více místa k ležení Z dlouhodobých filmových záznamù ve volných stájích pro dojnice vyplynulo, že lehací boxy jsou vìtšinou pro zvíøata malé. vovém ustájení a jednofázovém krmení, která je standardem v EU. Pøi hodnocení se pøedpokládá, že užitkovost zvíøat nezávisí na zpùsobu ustájení ale pøedevším na krmení a managementu. Také potøeba vody se uvažuje stejná. K tomu se u všech metod, které pøicházejí v úvahu jako metody NDT a srovnávají se s referenèními metodami, pøedpokládá krmení pøizpùsobené potøebì živin. To má vzhledem ke sníženému vyluèování N za následek snížení emisí amoniaku nejménì o 20 %. Aby se vedle úèinku krmení zvýraznil vliv ustájení na emise, bylo hodnocení úèinkù emise èpavku snižující metody rozdìleno na krmení a ustájení. V porovnání s referenèními metodami má napøíklad chov prasat ve výkrmu ve stáji se šikmými podlahami (stáj s venkovním klimatem s vícefázovým krmením) pøednosti i zápory. Pøedností je to, protože vlivem krmení se výraznì pøispívá ke snížení emisí èpavku, že vzhledem k pøirozenému vìtrání jsou pachové emise nízké i ve vzdálenìjších prostorách stáje a lze tak snížit náklady na energii. Nevýhodou jsou zvýšené emise prachu a vedlejší pracovní náklady (podestýlání a odkliz hnoje). Zpùsobem ustájení podmínìné emise èpavku, metanu a oxidu dusného jakož i pøínos ke stájovému klimatu a možnosti èistìní a dezinfekce nelze nyní hodnotit. Stáj s klecovým ustájením a podlahou s otvory v místech pohybu zvíøat naproti tomu obstála dobøe: vzhledem k pøirozenému vìtrání nevykazovala pouze pøednosti pokud se týèe pachových emisí a potøeby energie, také emise èpavku jsou vzhledem ke složení krmné dávky a technologii ustájení nižší (asi o 30 %). Ustájením dosažený efekt snížení se opìt neeliminoval napøíklad vlivem podestýlky jako u stájí se šikmými podlahami nebo ustájením na hluboké podestýlce. Vzhledem k absenci podestýlky je metoda i s ohledem na emise prachu pøíznivìjší než stáj se šikmými podlahami, to znamená podobnì dobrá jako celoroštová stáj. Pøínos ke stájovému klimatu se posuzuje jako u stáje s celoroštovým ustájením, ale pouze tedy pokud je zjištìno, že jsou klece dobøe provìtrávány. Stájové klima je sice díky velkým objemùm vymìòovaného vzduchu dobré, to ale platí v létì pouze omezenì. Možnosti èistìní a dezinfekce jsou ve srovnání s referenèní metodou nepøíznivìjší. Ve vícenákladech na zpùsob ustájení stáj obstála, zejména vzhledem k nízkým provozním nákladùm pøi srovnatelných investièních a o nìco vyšších pracovních nákladech, podobnì jako stáj s celoroštovým ustájením. Chov prasat na celoroštových podlahách ve velké skupinì o více než 24 (do 50) prasat a pøizpùsobeném složení krmné dávky vykazuje ve srovnání s referenèní metodou výraznì nižší emise èpavku (až o 30 %) a prachu. Nižší investièní náklady jsou dùsledkem nižších vícenákladù vlivem zpùsobu ustájení. Pomocí NDT jsou v celé EU poprvé dány jednotné požadavky na zaøízení pro chov hospodáøských zvíøat. Popis NDT umožòuje zákonodárci, výkonným úøadùm, provozovatelùm zaøízení, svazùm a veøejnosti vytvoøit si obrázek o používaných metodách, s tím spojených èinností s vlivem na životní prostøedí a nákladech. Expertizou ve vìci NDT v intenzivních chovech zvíøat byl poskytnut dùležitý pøínos k transparentnosti chovu zvíøat. Koncepce NDT se však musí vyvíjet dále s cílem vyhodnotit celý øetìz metody, kromì jednotlivých èlánkù øetìzce metody, které jsou vzhledem ke snížení lokálních zatížení životního prostøedí relevantní. Mimoto by se mìly zahrnout i druhy zaøízení, které podle nìmeckého práva na ochranu ovzduší pøed emisemi podléhají právnì povinnosti na udìlování výjimek (napø. skot, metody ekologického chovu zvíøat), ale doposud se nebraly v úvahu. Nakonec by se mìly brát v úvahu aspekty vhodnosti pro zvíøata na vìdeckém základì. DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 24 (mi) Jsou pøíliš krátké, úzké a i z jiné stránky požadavkùm krav nevyhovují. Pøitom se ukázalo, že dojnice èasto po dlouhou dobu v boxech radìji stojí, než leží. Stává se, že dojnice stojí pøedníma nohama v lehacím boxu, ale zadníma nohama zùstávají stát na roštové podlaze. To je také èasto pøíèinou problémù s paznehty ve stádì. Takový je výsledek výzkumu Univerzity Britské Kolumbie (UBC) v rámci programu životní pohoda zvíøat. Filmové zábìry byly poøízeny v pøibližnì 100 podni- 17

Zemìdìlsví ve svìtì Pozdní N-hnojení hybridní øepky se vyplatí Stále èastìji se objevují doporuèení pro hnojení øepky v dobì kvìtu dusíkem a stopovými prvky. Nìmecký odborník v následujícím èlánku hodnotí, zda se to vyplatí. Poznatky ze svìta Hnìdá skvrnitost listù stále èastìjší problém pøi pìstování brambor Bìhem posledních let bylo ve všech bramboráøských oblastech Nìmecka zaznamenáno stále èastìjší napadení rostlin brambor houbami r. Alternaria, které zpùsobují hnìdou skvrnitost listù. cích v USA a Kanadì. V tom byly zahrnuty rùzné formy stájí a roštových podlah. Výzkumníci se domnívají, že nesprávnì provedené lehací boxy mají za následek výrazné snížení dobrého životního pocitu dojnic a projevují se výraznì negativnì na celkové výrobì. Nìkteøí výrobci již na tyto poznatky reagovali a v podnicích v Kanadì a Nizozemsku již staví lehací boxy výraznì vìtší. Místo maximální délky 2,60 m a šíøky 1,25 m je nyní v nových stájích délka až 2,70 m a šíøka 1,30 m. Dùraz se kromì toho klade na co možná nejsušší a mìkkou plochu lože, pøednostnì za použití matrací. Aby dojnice mìly pøi lehání a vstávání více místa, upouští se od vodorovných èelních zábran. Aby se zabránilo nebezpeèí poranìní, ponechalo se také pøed stìnou více místa pro hlavy zvíøat. www.agsci.ubc.ca (mi) Hybridní odrùdy øepky umìjí využít dodaný dusík efektivnìji než odrùdy liniové. Pøi stejné úrovni hnojení minerálním dusíkem proto vykazují vyšší výnosový potenciál. Na základì pokusù bylo zjištìno, že další výrazné zvyšování dávek dusíku (oproti dávkám obvyklým na daném stanovišti) sice vedlo ke zvýšení výnosu, avšak nebylo již hospodárné. Proto se u hybridních odrùd øepky doporuèuje jen mírné zvýšení obvyklé jarní dávky dusíku, a to asi o 20 30 kg. ha 1. Ztráty dusíku opadem okvìtních lístkù Hnojení ozimé øepky dusíkem se díky tomu, že zvyšuje její výnosový potenciál, pohybuje na vysoké úrovni. Pøesto se však nìkdy spolu s fungicidním postøikem v dobì plného kvìtu aplikuje ještì jedna dávka dusíku, a to s ohledem na to, že opadem okvìtních lístkù a také pylem pøichází øepka o znaèné množství dusíku. Také u hybridních odrùd øepky je otázkou, zda a jak øepka na tuto další dávku dusíku reaguje. Tato otázka se ovìøovala ve tøíletých pokusech, které byly ukonèeny sklizní v roce 2001, a to s odrùdami souèasného sortimentu Panther, Talent a Maja. Souèasnì s fungicidním (proti hlízence obecné) a insekticidním postøikem byla aplikována i moèovina v dávce 20 kg. ha 1. Souèasnì se u tìchto odrùd ovìøovala i možnost zlepšit nasazení šešulí a semen v nich aplikací stopových prvkù ve fázi kvetení. Dávka dusíku na jaøe byla stanovena na 230 240 kg. ha 1. S ohledem na obsah N min v pùdì se pak hnojilo dávkou 210 kg. ha 1 ve dvou dávkách. Aplikace stopových prvkù se uskuteènila na jaøe souèasnì s ošetøením porostù proti blýskáèku øepkovému pøed kvìtem. Byl aplikován Nutribor v dávce 3 kg. ha 1 a v roce 2001 ještì 1 kg. ha 1 Soluboru. V další variantì se v dobì plného kvìtu øepky uskuteènil postøik moèovinou v dávce 20 kg. ha 1, v jiné variantì se ovìøovala aplikace moèoviny (20 kg. ha 1 ) v kombinaci s Nutriborem (3 kg. ha 1 ). Pozdním hnojením dusíkem se dosáhlo ve všech tøech pokusných letech zvýšení výnosù (v prùmìru 0,14 t. ha 1, popø. 3 %). Aplikace stopových prvkù v dobì kvìtu se nepromítla v dalším zvyšování výnosù. Podle oèekávání vedla pozdní aplikace dusíku ke snížení obsahu oleje, zatímco obsah bílkovin se zvýšil. Pokles v obsahu oleje však èinil pouze 0,5 až 0,6 %. Výsledky ukázaly, že pozdní hnojení dusíkem bylo ekonomicky pøíznivé a vedlo ke zvýšení pøíjmu o 15 20 EUR na hektar. Doplòková aplikace stopových prvkù ve fázi kvetení se naopak ukázala jako neekonomická. Závìr I pøi vysoké úrovni hnojení dusíkem se jeho pozdní aplikace v dobì kvìtu u hybridních odrùd øepky ukazuje hospodárná a vede ke zvýšení výnosù. Toto opatøení je efektivní a lze ho doporuèit, pokud se uskuteèní zároveò s fungicidním nebo insekticidním postøikem. Zvyšuje dokonce hospodárnost tìchto opatøení na ochranu rostlin, protože kompenzuje ztráty zpùsobené pojezdy potøebné mechanizace po poli. Top Agrar, 2002, è. 4, s. 80 81 (DK) Dosud byla této chorobì, která nejenže nièí listy, ale napadá i hlízy, pøipisována spíše podøadná role. Nyní však vedle plísnì bramborové nabývá stále více na významu. 18

Poznatky ze svìta Možnosti inzerce hledejte na posledních stranách pøed pøílohou Hnìdá skvrnitost bramborových listù je rozšíøena ve všech bramboráøských oblastech po celém svìtì. Chorobu vyvolávají houby Alternaria solani a Alternaria alternata. Do okruhu jejich hostitelù patøí vedle brambor také rajèata. Velmi vysokého hospodáøského významu dosahuje tato choroba v zemích s vyššími letními teplotami a v oblastech, kde se èasto støídá suché a vlhké poèasí. V posledních letech byl zaznamenán epidemický výskyt v Polsku, v zemích jižní Evropy a také v Nìmecku. Dùsledkem napadení je pøedèasné dozrávání porostù a tomu odpovídající hospodáøské škody. Dosud mìla v mnoha oblastech Nìmecka dominantní význam plíseò bramborová, takže výskytu hnìdé skvrnitosti listù byla vìnována nižší pozornost. Mezitím však houby r. Alternaria zpùsobily znaèné škody a staly se vážným problémem pøi pìstování brambor. Rostoucí výskyt hnìdé skvrnitosti listù mùže být zpùsoben nìkolika faktory. V posledních letech se dávky dusíku k bramborám snížily, hnojí se podle potøeby. Tím se pro výskyt hub r. Alternaria, na nìž vysoké koncentrace dusíku pùsobí nepøíznivì, vytvoøily vhodné podmínky. Rovnìž zmìny klimatu napø. v Nìmecku pøinesly optimální podmínky pro rozvoj této choroby, kterou podporují vysoké teploty a vysoká vzdušná vlhkost. Typické symptomy na rostlinách Na poli je možné hnìdou skvrnitost listù od plísnì bramborové snadno rozpoznat. Zatímco po infekci houbou Phytophthora infestans (pùvodce plísnì bramborové) se objevuje na spodní stranì listù bílé mycelium, Alternaria zpùsobuje nejprve malé tmavohnìdé až èerné skvrny na spodních, starších listech, které jsou ostøe ohranièené od zdravého pletiva. V poèáteèním stadiu mohou být pøíznaky alternariové skvrnitosti eventuálnì zamìnìny za symptomy nedostatku nìkteré živiny (manganu, hoøèíku). Bìhem vegetaèního období se šíøí skvrny po celé rostlinì a zvìtšují se. Vìtšinou jsou ohranièeny listovou žilnatinou. Na nekrotizujících místech se objevují charakteristické koncentrické prstence. Pøi sklizni mohou být infikovány také hlízy, vzniká suchá hniloba. Na napadených hlízách se vytváøejí vpadlé tvrdé skvrny. Infikované pletivo je suché a je ostøe ohranièené od zdravého. Houby Alternaria solani a A. alternata, které vyvolávají hnìdou skvrnitost listù brambor, lze od sebe odlišit pouze pod mikroskopem na základì rozdílného tvaru konidií. Biologie patogena Houba pøezimuje v podobì mycelia nebo spor v pùdì, na rostlinných zbytcích nebo v infikovaných hlízách. První infekce se mùže objevit na rostlinách brambor již od poloviny do konce kvìtna. Vstupní branou infekce jsou poranìní a prùduchy listù. Na nekrotizovaných skvrnách na listech se za pøíznivého poèasí tvoøí nové spory. Krátká období sucha napomáhají uvolòování spor, které se šíøí vìtrem nebo odstøikujícími deš ovými kapkami. Pro vznik nové infekce jsou optimální teploty nad 22 C a dostateèná vlhkost. K epidemiím dochází pøi vysokých teplotách (>20 C) a pøi støídání suchých a vlhkých období. Spory infikují pøedevším listy, které jsou fyziologicky oslabené. K nejèastìjším stresovým faktorùm patøí nedostateèná výživa, poškození chladem, teplem nebo ozónem, zastínìní a nedostatek vody. Stresový stav rostliny ovlivòuje rychlost šíøení houby. Inkubaèní doba, tzn. doba od vzniku infekce do vytvoøení zøetelných symptomù, trvá v polních podmínkách 6 až 8 dnù. Aèkoliv se nìkdy hnìdá skvrnitost listù vyskytuje relativnì brzy (již koncem kvìtna), v dalším vývoji stagnuje. Na základì polních pokusù (stanovištì Mnichov, 2001) bylo zjištìno, že pøi 100% èetnosti napadení v polovinì èervna a intenzitì napadení nižší než 1 % nebylo až do 12. èervence pozorováno další šíøení. Teprve v dobì kvìtu a pøi zaèínající tvorbì hlíz napadení výraznì stouplo. Koncem èervence se intenzita napadení relativnì rychle zvýšila na úroveò 50 %. K infekci hlíz dochází zejména v dùsledku poranìní pøi sklizni. U odrùd s mìkkou slupkou je riziko poranìní vyšší a proto jsou tyto odrùdy také k infekci hlíz náchylnìjší. Kromì poranìní mùže houba pronikat do hlíz také lenticelami. Ty jsou otevøené pøi vysoké pùdní vlhkosti. 19

Poznatky ze svìta Plevelné brambory zpùsobují problémy Mírné zimy v posledních nìkolika letech byly velmi pøíznivé pro výskyt plevelných brambor. Obecnì lze øíci, že starší rostliny nebo také èasnìji dozrávající odrùdy, které zaèínají døíve stárnout, jsou náchylnìjší. Tento fenomén je možné objasnit na základì skladby živin v listech: na poèátku tvorby hlíz dochází k odèerpání živin (pøedevším cukrù a dusíku) z listù a ukládání do hlíz. Tím ztrácejí listy dùležité energetické a stavební látky potøebné k obranì proti houbové infekci. Tak lze také vysvìtlit negativní úèinek vysoké koncentrace dusíku na hnìdou skvrnitost listù. Rozdíly v náchylnosti vùèi této chorobì jsou znaèné. Odrùdy Karlena, Quarta, Cilena, Solara a Agria jsou hodnoceny jako vysoce náchylné. Ochrana Vzhledem k tomu, že požadavky alternárií na poèasí se znaènì liší od požadavkù fytoftory, mají ošetøení, co se týèe fytoftory, èasto nedostateènou úèinnost. Vysoké teploty znamenají zpravidla malý až velmi malý epidemický tlak fytoftory, zatímco pro alternárie pøedstavují vhodné infekèní podmínky. Proto by se pøi pìstování náchylných odrùd mìla tato skuteènost brát v úvahu mìl by se zvolit vhodný fungicid, jehož aplikace by se mìla uskuteènit již pøi zjištìní prvních symptomù na spodních listech. Fungicidy na bázi thiokarbamátù (Maneb, Mancoceb a Metiram) vykazují pøi opakované aplikaci ve správný èas uspokojivé výsledky. Zejména pøi pìstování odrùd náchylných k alternáriím je potøeba zabránit stresovým faktorùm jako nedostateèné výživì (pøedevším dusíkem) a nedostatku vody. Závìr Hnìdá skvrnitost bramborových listù se v posledních letech stala významným problémem pøi pìstování brambor. Porosty vykazují již velmi brzy první symptomy a napadení se mùže zvláštì u oslabených rostlin velmi rychle šíøit. Význam hub Alternaria solani a A. alternata byl podrobnì zkoumán v rámci výzkumného projektu. Ukázalo se však, že zejména u náchylných odrùd je nutné zvolit správnou ochrannou strategii. Kartoffelbau, 53, 2002, è. 6, s. 208 211 (DK) Také letos se podle nìmeckých odborníkù oèekávají znaèné problémy. Na plochách bez rostlinného pokryvu sice teploty pùdy v zimì poklesly vìtšinou až na 8 C, na plochách s pokryvem se však v hloubce 5 cm pohybovaly jen okolo 2 C. Za tìchto teplot však nedochází ke zmrznutí hlíz v pùdì. Plevelné brambory konkurují hlavní plodinì o svìtlo, vodu a živiny. Znaèné problémy zpùsobují také viry, háïátka a houby (Phytophthora infestans aj.). Pøitom poèet hlíz na hektar mùže dosáhnout až 40 000. Relativnì jednoduché je potlaèování plevelných brambor v kukuøici, kde se doporuèuje aplikace pøípravkù Callisto nebo Mikado v dávce 1 až 1,5 l. ha 1. Rostliny brambor by však mìly dosáhnout výšky 10 až 15 cm. Je možné použít také pøípravky Starane a Tomigan 180 v dávce 0,75 l. ha 1. V zásadì platí, že úèinek je tím lepší, èím jsou plevelné brambory vìtší a èím jsou teploty vyšší. Plevelné brambory v obilovinách je možné potlaèovat pøípravky na bázi glyfosátu v dávce 5 l. ha 1 (napø. Roundup, Roundup Ultra, Touchdown, Glyfogan, Glyfos, Gallup), aplikace se provádí pøibližnì 14 dnù pøed sklizní. Nejlepších výsledkù bývá dosaženo pøi èasném termínu skliznì napø. ozimého jeèmene. Pøi pozdní sklizni a pøedevším za sucha dochází k výraznému zhoršení úèinku. Regulace plevelných brambor v cukrovce je velmi obtížná. V podstatì pøichází v úvahu pouze mechanická regulace (pleèkování). Jak tedy zabránit výskytu plevelných brambor? Nìmeètí odborníci doporuèují mìlké zpracování pùdy po bramborách a jako následnou plodinu nejlépe obiloviny. V obilovinách se však musí proti výskytu plevelných brambor postupovat dùslednì. Pokud se toto zanedbá, mohou se problémy objevit v následujícím roce, a to zejména tehdy, jestli se pìstuje cukrovka nebo brambory. Ve skuteènosti mùže problémy s plevelnými bramborami vyøešit jen správná zima. Top Agrar, 2002, è. 5, s. 64 65 (DK) 20