ZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB

ZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB Název projektu: Optimlizce zvedení mimosezónního výtěru u cndát obecného v rámci jeho intenzivního chovu Registrční číslo projektu: CZ.1.25/3.1.00/13.00466 1

Příjemce dotce: Název nebo obchodní jméno: FISH Frm Bohemi s.r.o. Adres: IČ: 28814215 Rokytno 202, 533 04 Rokytno Registrční číslo projektu: CZ.1.25/3.1.00/13.00466 Název projektu: Optimlizce zvedení mimosezónního výtěru u cndát obecného v rámci jeho intenzivního chovu Jméno příjmení osoby, která je oprávněn příjemce dotce zstupovt: Miloslv Černý Vědecký ústv: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Fkult rybářství ochrny vod Adres: IČ: 60076658 Místo dtum zprcování zprávy: Vodňny Zátiší 728/II, 389 25 Vodňny Jméno příjmení osoby, která je oprávněn vědecký ústv zstupovt: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Zprcovtel zprávy: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzit v Českých Budějovicích, Fkult rybářství ochrny vod Adres: IČ: 60076658 Zátiší 728/II, 389 25 Vodňny Místo dtum zprcování zprávy: Vodňny, 30.4.2015 Jmén příjmení osob, které zprcovly zprávu: doc. Ing. Tomáš Policr, Ph.D.; Ing. Miroslv Blech Jméno příjmení osoby, která je oprávněn zprcovtele zprávy zstupovt: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2

Souhls s publikcí zprávy: Souhlsím se zveřejněním této zprávy projektu v rámci optření 3.1. Společné činnosti, záměr b) podpor spolupráce mezi vědeckými ústvy, odborným školstvím hospodářskými subjekty v odvětví rybářství z Operčního progrmu Rybářství 2007 2013 n internetových stránkách Ministerstv zemědělství s využíváním výsledků této zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zstupovt: 1. Příjemce dotce: Miloslv Černý 2. Prtner projektu (vědecký ústv): prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3. Zprcovtele zprávy: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3

OBSAH 1. CÍL... 6 1.1. Co je cílem projektu... 6 1.2. V čem tkví inovtivnost vyvíjené technologie... 6 1.3. Proč je nutná vyvíjená inovce... 7 2. ÚVOD... 8 3. MATERIÁL A METODIKA... 12 3.1. Chov generčních ryb cndát obecného v kontrolovných podmínkách s cílem stimulovt generční ryby k výtěrům o různých termínech včetně relizce vlstních výtěrů... 12 3.1.1. Cíl experimentu... 12 3.1.2. Získání generčních ryb, jejich trnsport do chovu v rámci FROV JU FISH Frm Bohemi vytvoření jednotlivých skupin ryb, které vedly k výtěrům v různých termínech... 12 3.1.3. Stimulce generčních ryb k rnému výtěru v roce 2014 vlstní relizce tohoto výtěru... 13 3.1.4. Stimulce generčních ryb k normálnímu sezónnímu výtěru vlstní relizce tohoto výtěru... 17 3.1.5. Stimulce generčních ryb k pozdnímu velmi pozdnímu výtěru vlstní relizce těchto výtěrů18 3.1.5. Stimulce generčních ryb k rnému výtěru v roce 2015 skutečná relizce tohoto výtěru... 19 3.1.6. Sttistické zprcování výsledků porovnávjících efektivitu jednotlivých relizovných výtěrů generčních ryb v různých termínech jejich vyhodnocení... 22 3.1.7. Použitá litertur... 22 3.2. Odběr stnovení stádi zrlosti oocytů u generčních jikernček v průběhu zvyšující se teploty vody u jednotlivých relizovných výtěrů... 22 3.2.1. Cíl ktivity... 22 3.2.2. Vlstní odběr oocytů stnovení jejich stádií u generčních jikernček... 22 3.2.3. Použitá litertur... 23 3.3. Inkubce jiker embryí n umělých hnízdech, péče o embry v průběhu inkubce v rámci jednotlivých výtěrů včetně ukončení inkubce líhnutím počítání čerstvě vylíhnutých lrev... 23 3.3.1. Cíl ktivity... 23 3.3.2. Vlstní relizce inkubce jiker včetně líhnutí počítání čerstvě vylíhnutých lrev... 23 3.3.3. Sttistické zprcování výsledků... 24 3.4. Ošetření stnovení přežití generčních ryb cndát obecného v průběhu stimulce ryb n výtěry, v průběhu výtěru ryb následně po jednotlivých výtěrech... 24 3.4.1. Cíl ktivity... 24 3.4.2. Vlstní relizce ošetření generčních ryb v průběhu jejich stimulce, v průběhu jejich výtěru po jednotlivých výtěrech včetně stnovení přežití ryb... 24 3.4.3. Zprcování výsledků... 25 3.5. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného v podmínkách intenzivního chovu po úspěšně relizovném rném pozdním výtěru v roce 2014 do velikosti ryb TL = 100 mm... 26 3.5.1 Cíl ktivity... 26 3.5.2. Počáteční odchov lrev cndát do období 16 dnů po vykulení... 26 3.5.3. Převod lrev cndát obecného n suchou krmnou směs... 27 3.5.4. Následný odchov plně dptovných jedinců cndát obecného v podmínkách RAS do velikosti ryb s TL = 100 mm... 27 3.5.5. Sttistické zprcování výsledků... 28 3.5.6. Použitá litertur... 29 3.6. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného kombincí rybničního intenzivního chovu po úspěšně relizovných normálních - sezónních výtěrech do velikosti 100 mm.... 29 3.6.1. Cíl ktivity... 29 3.6.2. Počáteční odchov lrev juvenilních ryb v rybničních podmínkách... 29 3.6.3. Výlov trnsport ryb do podmínek intenzivního chovu včetně jejich dptce n nové podmínky... 30 3.6.4. Intenzivní chov juvenilních ryb do velikosti TL = 100 mm... 30 4

3.6.5. Sttistické zprcování výsledků... 30 3.6.6. Použitá litertur... 31 3.7. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného v podmínkách intenzivního chovu po úspěšně relizovném rném výtěru v roce 2015... 31 3.7.1. Cíl ktivity... 31 3.7.2. Počáteční odchov lrev cndát... 31 3.8. Následný intenzivní odchov juvenilních ryb pocházejících z rného, sezónního pozdního výtěru roku 2014 v podmínkách intenzivní kvkultury do březn 2015 po dobu 212 respektive 173 143 dní.... 31 3.8.1. Cíl ktivity... 31 3.8.2. Následný intenzivní chov ryb... 32 3.8.3. Sttistické zprcování výsledků... 32 3.8.4. Použitá litertur... 32 4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY... 33 4.1. Relizce poloumělých výtěrům u generčních ryb cndát obecného o různých termínech... 33 4.1.1. Produkční efektivit jednotlivých výtěrů... 33 4.1.2. Velikost oplozených jiker kvlit vylíhnutých lrev... 34 4.1.3. Kvlit spermtu v průběhu jednotlivých výtěrů... 35 4.1.4. Závěr doporučení... 36 4.1.5. Použitá litertur... 37 4.2. Odběr stnovení stádi zrlosti oocytů u generčních jikernček... 37 4.2.1. Prktické zkušenosti s odběry nejen oocytů... 37 4.2.2. Závěr doporučení... 38 4.2.3. Použitá litertur... 38 4.3. Inkubce jiker embryí n umělých hnízdech, péče o embry v průběhu inkubce v rámci jednotlivých výtěrů včetně ukončení inkubce líhnutím počítání čerstvě vylíhnutých lrev... 39 4.3.1. Závěr doporučení... 39 4.4. Ošetření stnovení přežití generčních ryb cndát obecného v průběhu stimulce ryb n výtěry, v průběhu výtěru ryb následně po jednotlivých výtěrech... 40 4.4.1. Závěr doporučení... 41 4.5. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného v podmínkách intenzivního chovu po úspěšně relizovném rném pozdním výtěru v roce 2014 do velikosti plůdku TL = 100 mm... 41 4.5.1. Počáteční odchov lrev cndát do období 16 dnů po vykulení... 41 4.5.2. Převod lrev cndát obecného n suchou krmnou směs... 42 4.5.3. Následný odchov plně dptovných jedinců cndát obecného v podmínkách RAS do velikosti ryb s TL = 100 mm... 43 4.5.4. Závěr doporučení... 44 4.6. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného kombincí rybničního intenzivního chovu po úspěšně relizovných normálních - sezónních výtěrech do velikosti 100 mm.... 44 4.6.1. Produkce juvenilních ryb v rybničních podmínkách... 45 4.6.2. Adptce rybničně odchovných ryb n nové podmínky intenzivního chovu v RAS... 45 4.6.3. Intenzivní chov juvenilních ryb do velikosti TL = 100 mm... 45 3.6.4. Závěr doporučení... 46 4.7. Následný intenzivní odchov juvenilních ryb pocházejících z rného, sezónního pozdního výtěru v roce 2014 v podmínkách intenzivní kvkultury do březn 2015 po dobu 212 respektive 173 143 dní.... 46 4.7.1. Závěr doporučení... 47 6. FOTOPŘÍLOHA... 48 5

1. CÍL 1.1. Co je cílem projektu Cílem řešeného projektu bylo optimlizovt provozně otestovt relizci mimosezónních výtěrů rybničně odchovných generčních ryb v rámci intenzivního chovu cndát obecného (Snder lucioperc L.) v rybářském podniku FISH Frm Bohemi s.r.o. n Fkultě rybářství ochrny vod, Jihočeské univerzity (vědecký prtner projektu), kdy efektivit mimosezónních výtěrů byl porovnán s efektivitou normálního sezónního výtěru ryb. Snhou projektu bylo především detilně popst environmentální (pomocí řízeného světelného teplotního režimu) hormonální (pomocí injikce ryb obojího pohlví preprátem Chorulon) stimulci generčních ryb vedoucí k dosžení úspěšných mimosezónních či normálního sezónního výtěru generčních ryb držených od podzimních výlovů v kontrolovných podmínkách chovu. V rámci tohoto chovu generčních ryb byl tké vyhodnocen optimlizován zvolený mngement chovu generčních ryb v četně jejich výživy, ošetření proti jejich povrchovému zplísnění vyhodnocení úhynů (přežití) kondice ryb před po relizovných výtěrech. Po relizovných výtěrech (jk mimosezónních, tk sezónních) bylo dlším cílem projektu optimlizovt inkubci získných oplozených jiker v kontrolovných podmínkách chovu s cílem dosáhnout vysoké líhnivosti produkce lrev v různých termínech. Následně byly získné lrvy v průběhu řešeného projektu odchovávány do stádi juvenilních násdových ryb, které byly plně dptovné n intenzivní podmínky chovu příjem peletovného krmiv. Tkto získné juvenilní ryby byly dále odchovávány v intenzivním chovu ryb v podmínkách RAS (recirkulční kvkulturní systém) s cílem vyhodnotit celkovou produkční efektivitu jednotlivých výtěrů generčních ryb cndát obecného. 1.2. V čem tkví inovtivnost vyvíjené technologie Projekt podobného chrkteru nebyl v ČR ještě nikdy relizován. Inovtivnost projektu spočívá především ve využití kvlitních rybničně odchovných generčních ryb cndát obecného pro mimosezónní výtěry. Celý popsný testovný technologický postup mimosezónních výtěrů zmíněných ryb v rámci projektu zhrnuje optimlizci chovu generčních ryb v kontrolovných podmínkách chovu s cílem zjistit vysoké přežití (před i po jejich výtěrech ryb) dobrou kondici ryb. Dlším cílem projektu je popst úspěšnou environmentální hormonální stimulci vedoucí k různým termínům úspěšně provedených výtěrů dných ryb. V rámci projektu byl popsán i nutný proces ošetření oplozených jiker v rámci jejich inkubce s cílem dosáhnout vysoké líhnivosti produkce lrev. V dlších fázích projektu došlo k optimlizci odchovu lrev juvenilních ryb v závislosti n termínu výtěru ryb s cílem dosáhnout kvlitních juvenilních ryb, které byly dále odchovávány v intenzivní kvkultuře s cílem vyhodnotit efektivitu jednotlivých termínů výtěru ryb zjistit tk kontinuální produkci násdového mteriálu cndát obecného pro intenzivní chovy v průběhu různého období roku. 6

1.3. Proč je nutná vyvíjená inovce Většin produkce českého produkčního rybářství je zložen n chovu produkci tržních ryb v rybnících, kdy tto produkce má výrzný sezónní chrkter omezený produkční potenciál, co se do sortimentu rybích druhů týče. V rámci tohoto způsobu chovu je velmi obtížné dlouhodobě konstntně zvýšit podíl produkovných tržních ryb drvých druhů (jko je cndát obecný, okoun říční Perc fluvitilis, štik obecná Esox lucius dlší), které jsou vysoce žádány součsným rybím trhem vyznčují se vysokou prodejní cenou. Z tohoto důvodu je velmi potěšující, že některé rybářské podniky v ČR se rozhodly produkovt tržní ryby intenzivní kvkulturou zložené n RAS kompletní umělé výživě ryb. Prvděpodobně jen touto cestou je možné produkci tržních ryb více diverzifikovt z hledisk rybích druhů termínu produkce. Zdá se, že jen intenzivní kvkultur díky její vyrovnné, kontrolovné kontinuální produkci může zjistit vyšší produkci drvých druhů ryb v ČR. Produkční rybníky zvýšení této produkce jen stěží dosáhnou, jelikož jejich technologie chovu ryb je těžko kontrolovtelná řízená. V tkovýchto podmínkách u drvých druhů ryb dochází k vysokému kniblismu, úhynu ryb z důvodu kyslíkových deficitů lovu ptčích či svčích predátorů či ztrátám z důvodu pytláctví. Tto fkt vedou k výrznému snížení biomsy následně tké produkce drvých druhů ryb v rybnících, jelikož tyto druhy jsou velmi cenné z rybníku díky predátorům pytláků mizí jko první. N druhé strně je nutné zmínit, že intenzivní kvkultur cndát obecného neustále vyžduje technologické inovce, které budou v budoucnu zjišťovt trvlé zvýšení zdokonlení efektivity intenzivního chovu cndát se stálou kontinuální produkci jeho tržních ryb. Jen tyto technologické inovce totiž zjistí efektivitu rentbilitu intenzivního chovu cndát obecného, který bude dlouhodobě udržitelný. Ze zmíněných důvodů je u intenzivního chovu cndát obecného nutné zvládnout jednotlivé biotechnologické postupy, které budou využívt mimosezónních výtěrů ryb, produkce triploidních, domestikovných či monosexních populcí rychle rostoucích ryb. Všechny zmíněné biotechnologické postupy následně zjistí právě zmíněnou zvýšenou chovtelskou efektivitu rentbilitu chovu. 7

2. ÚVOD Cndát obecný je v součsnosti oznčován z jednoho z nejperspektivnějších druhů ryb, které jsou chovány v rámci sldkovodní evropské kvkultury (Müller-Belecke Zienert, 2008; Policr kol., 2013) pro produkci kvlitních tržních ryb (Dil, 2008). V součsné Evropě je cndát obecný intenzivně vyhledávný konzumenty ryb kvůli výborné struktuře, chuti nutriční kvlitě jeho ms (Uysl Aksoylr, 2005). Vedle vlstního konzumu tržních ryb je cndát velmi oblíben mezi sportovními rybáři v rámci sportovního rybolovu (Pivnbičk Rybář, 2001). Součsnou produkci cndát v Evropě můžeme rozdělit n produkci tržních ryb (od 1 kg do 4 kg) n produkci násdového mteriálu cndát do sportovních revírů či jiných loklity volných vod (npř.: vodárenské nádrže) v podobě rychleného plůdku (TL = 30 55 mm), podzimního plůdku (TL = 60 90 mm) či následně strších ktegorií ryb jko je roček, dvouroček td. (Rndák kol., 2013; Regend, 2014). Podle způsobu chovu ryb můžeme zmíněnou produkci cndát rozdělit n produkci ryb: 1) odlovem z divokých populcí, 2) odchovem cndát v rámci rybníkářství 3) intenzivním chovem využívjící technickou kvkulturu prezentovnou především RAS. Odlovem ryb z divokých populcí se produkují jen tržní ryby cndát obecného. Nopk v rámci rybníkářství intenzivní kvkultury je možné vedle tržních ryb produkovt jkákoliv stádi násdového mteriálu cndát obecného. V součsnosti je produkce tržního cndát v Evropě tvořen z 85 90 % lovem divokých populcí ryb vyskytujících se přirozeně v ruských, kzchstánských estonských jezerech. Celoevropská bsolutní produkce cndát obecného lovem se v součsnosti pohybuje v rozmezí 9 000 ž 15 000 t tržních ryb (FAO, 2015). Nicméně tto produkce se ve východní Evropě v posledních desetiletích výrzně snižuje. Ztímco v 70. letech minulého století bylo z východoevropských jezer ročně odloveno přes 40 000 t tržních ryb tohoto druhu (Dil, 2008; FAO, 2015) z posledních 30 40 let se produkce tohoto odlovu snížil n méně než polovinu. To je dáno jednk dlouhodobým ndměrným rybolovem cndát v jezerech, který výrzně snižuje stbilitu jeho přirozených populcí jednk nedosttečným rybářským mngementem relizovným n využívných loklitách (Dil, 2008; Müller- Belecke Zienert, 2008). V rybníkářství intenzivní kvkultuře se v součsné Evropě vyprodukuje pouze cc 5 10 % z celkového objemu evropského trhu s cndátem obecným, což předstvuje jen 500 1 000 t tržních ryb (FAO, 2015b). Tržní násdový cndát se v rybnících produkuje především ve střední či východní Evropě (ČR, Mďrsko, Ukrjin, Bulhrsko, Rumunsko Polsko). Ročně se tkto ve zmíněných zemích vyprodukuje cc několik miliónů kusů rychleného cndát zhrub 300 500 t tržních cndátů (Wedekind, 2008; Adámek kol., 2012; Krtochvíl, 2012). V rámci intenzivní kvkultury cndát obecného se v součsné Evropě vyprodukuje neznámé množství násdových ryb pouze 200 500 tun tržních ryb (FAO, 2015,b). Intenzivní kvkultur cndát obecného je v posledních letech rozvíjen především v následujících evropských zemí, jko je: Dánsko, Nizozemí, Švýcrsko, Finsko, Frncie, Česká republik, Mďrsko, Polsko, Itálie, Rkousko, Německo, Rumunsko Bulhrsko (Vn Mechelen, 2008; Philipsen, 2008; Policr kol., 2011; 2013). V součsné době můžeme v celé Evropě njít více jk 30 rybářských frem produkujících tržní ryby cndát obecného intenzivní kvkulturou. Rozvoj této produkce cndát v Evropě je inspirovný intenzivním chovem okoun žlutého (Perc flvescens) především cndát wlleye (Snder vitreum) 8

v Severní Americe (Kestemont Mélrd, 2000). Tento způsob chovu cndát je v Evropě oznčován z jedinou příležitost, jk je možné výrzně zvýšit produkci tržních ryb cndát obecného zjistit jejich kvlitní kontinuální produkci. Obecně lze intenzivní kvkulturu cndát obecného specifikovt jko velmi obtížný sektor kvkultury, který je velmi náročný n počáteční investiční nákldy, n obsluhu rybářského provozu n vysoké provozní nákldy, které jsou spojeny s celou řdou chovtelských úkonů nutných k dosžení úspěšného kvlitního chovu. Z tohoto důvodu je nutné, by ekonomicky rentbilní intenzivní chov tohoto druhu byl mximálně nszený chovnými rybmi by mximálně využívl odchovnou kpcitu dného chovu v průběhu celého roku. Tento fkt všk vyžduje kontinuálně (v průběhu celého roku) nszovt do systému nové ryby, což je nutné zjistit především mimosezónními výtěry generčních ryb (Zkes Szczepkowski, 2004; Ronyi, 2007; Zkes, 2007; Müller-Belecke Zienert, 2008). Dále zmíněný systém chovu cndát obecného využívá ke své produkci domestikovných populcí ryb (Fontine, 2009), krmení ryb pomocí umělých peletovných krmných směsí (Wng kol., 2009), prvidelné třídění odchovávných ryb (Policr kol., 2013; 2014), využití rychle rostoucích populcí ryb jko jsou triploidní či celosmičí populce ryb (Rougeot Mélrd, 2008). Obecně jsou ryby cndát v intenzivních chovech chovány v poměrně vysokých hustotách (ž 30 50 kg ryb n 1000 litrů vody) (Wedekind, 2008) při zjištění optimálních podmínek prostředí pro růst ryb, jko je: teplot vody 23 C 100% nsycení vody kyslíkem (Wng kol., 2009). Všechny tyto zmíněné prmetry chovu cndát obecného tké umožňují dosáhnout poměrně vysokého přežití ryb krátkého produkčního intervlu trvjící 18 24 měsíců, kdy je možné získt v rámci intenzivní kvkultury první tržní ryby o hmotnosti (W) = 1 1,5 kg (Zkes kol., 2006). V ČR se produkčním intenzivním chovem cndát obecného v součsnosti význmně zbývjí minimálně 3 subjekty (FISH Frm Bohemi s.r.o., Anprtners s.r.o. Fkult rybářství ochrny vod, Jihočeské univerzity FROV JU). FISH Frm Bohemi FROV JU využívjí ke svému chovu především násdový mteriál získný od rybničně chovných generčních ryb, kdy jsou juvenilní ryby produkovány kombincí rybničního intenzivního chovu popsného detilně Policrem kol. (2013 2014). Tento systém produkuje vysoce kvlitní násdové ryby všk s jednou produkcí do rok v rámci klsické výtěrové sezóny cndát (Policr kol., 2013). Jedn roční produkce násdových ryb vytváří výrzný limit pro intenzivní produkci cndát v rámci zmíněných chovů, kdy jejich kpcity mimo sezónu nemusí být plně využité (Policr kol., 2014). Z tohoto důvodu byl relizován tento projekt, při kterém řešitelé projektu hledli optimální metody environmentální hormonální stimulce rybničně odchovných generčních ryb s cílem vytírt tyto ryby mimo klsickou výtěrovou sezónu cndát obecného, kvlittivně porovnt výsledky těchto výtěrů následně odchovávt z těchto výtěrů lrvy strší násdový mteriál. POUŽITÁ LITERATURA: Adámek, Z., Linhrt, O., Krtochvíl, M., Fljšhns, M., Rndák, T., Policr, T., Msojídek, J., Kozák, P., 2012. Aquculture in the Czech Republic in 2012: Modern Europen prosperous sector bsed on thousnd-yer history of pond culture. Aquculture Europe 37: 5 14. Dil, H., 2008. The Europen mrket of the pikeperch for humn consumption. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Reserch to 9

Production, Proceeding of bstrcts nd short communictions of the workshop, Nmur, Belgium: 15 16. FAO 2015. Fisheries nd Aquculture Informtion nd Sttistics Service 1/4/2015. http://www.fo.org/fishery/sttistics/globl-cpture-production/query/en. FAO 2015b. Fisheries nd Aquculture Informtion nd Sttistics Service 1/4/2015 http://www.fo.org/fishery/sttistics/globl-quculture-production/query/en. Kestemont, P., Mélrd, C., 2000. Chpter 11 - Aquculture. In : Crig, J.F., (Ed.) Percids Fishes - Systemtics, Ecology nd Exploittion Fish nd Aqutic Resources Series 3, Blckwell Sciences, 191-224. Krtochvíl, M., 2012. Výlov tržních ryb u členů RS v roce 2011 užití produkce ryb v ČR v letech 1990 2011. Rybářské sdružení České republiky, České Budějovice: 31 s. Müller-Belecke, A., Zienert, S., 2008. Out-of-seson spwning of pike perch (Snder lucioperc L.) without the need for hormonl tretments. Aquc. Res. 39: 1279 1285. Philipsen, A., 2008. Excellence Fish: production of pikeperch in recirculting system. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 67. Pivničk, K., Rybář, M., 2001. Long-term trends in sport fishery yield from selected reservoirs in the Lbe wtershed (1958 1998). Czech J. Anim. Sci. 46 (2): 89 94. Policr, T., Bláh, M., Křišťn, J., Stejskl, V., 2011. Kvlitní vyrovnná produkce rychleného plůdku cndát obecného (Snder lucioperc) v rybnících. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňny 110: 33s. Policr, T., Stejskl, V., Křišťn, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláh, M., 2013. The effect of fish size nd density on the wening success in pond-cultured pikeperch (Snder lucioperc L.) juveniles. Aquc. Int. 21 (4): 869 882. Policr, T., Křišťn, J., Blech, M., Vniš, J., 2014. Adptce chov juvenilních ryb cndát obecného (Snder lucioperc L.) v recirkulčním kvkulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řd), FROV JU Vodňny 141: 46 s. Rndák, T., Slvík, O., Kubečk, J., Adámek, Z., Horký, P., Turek, J., Vostrdovský, J., Hldík, M., Peterk, J., Musil, J., Prchlová, M., Jůz, T., Krtochvíl, M., Boukl, D., Všek, M., Andreji, J., Dvořák, P., 2013. Rybářství ve volných vodách. Vydání 1., FROV JU: 434 s. Regend, J., 2014. Chov doplňkových (vedlejších) druhů ryb. V: Hrtmn, P., Regend, J. (Eds), Prktik v rybníkářství, FROV JU: 181 356. Ronyi, A., 2007. Induced out-of-seson nd sesonl tnk spwning nd stripping of pike perch (Snder lucioperc L.). Aquc. Res. 38, 1144 1151. Rougeot, C., Mélrd, Ch., 2008. Genetic Improvement of Growth. In: Rougeot, C., Torner, D. (Eds), Frming of Eursin Perch, Specil publiction BIM no. 24, Dublin, Irelnd: 42 51. Szczepkowski, M., Zkes, Z., Szczepkowsk, B., Piotrowsk, I., 2011. Effect of size sorting on survivl, growth nd cnniblism in pikeperch (Snder lucioperc L.) lrve during intensive culture in RAS. Czech J. Anim. Sci. 56 (11): 483 489. Tmzouzt, L., 2008. The French restocking mrket for percids. In: Fontine P, Kestemont P, Teletche F, Wng N (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 17 18. Uysl, K., Aksoylr, M.Y., 2005. Sesonl vritions in ftty cid composition nd the N-6/N-3 ftty cid rtio of pikeperch (Snder lucioperc) muscle lipids. Ecol. Food Nutr. 44 (1): 23 35. 10

Vn Mechelen, J., 2008. Viskweekcentrum Vlkenswrd: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Reserch to Production, Universitires de Nmur, Belgium: 46. Wng, N., Xu, X.L., Kestemont, P., 2009. Effect of temperture nd feeding frequency on growth performnces, feed efficiency nd body composition of pikeperch juveniles (Snder lucioperc). Aquculture 289: 70 73. Wedekind, H., 2008. Germn experiences with the intensive culture of pikeperch (Snder lucioperc L.). In: Fontine, P., Kestemont, P., Teletche, F., Wng, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Reserch to Production, Proceeding of bstrcts nd short communictions of the workshop, Nmur, Belgium: 68 70.Szczepkowski kol., 2011 Zkes, Z., Szczepkowski, M., 2004. Induction of out-of-seson spwning of pikeperch, Snder lucioperc (L.). Aquc. Int. 12: 11 18. Zkes, Z., Przybyl, A., Woznik, M., Szczepkowski, M., Mzurkiewicz, J., 2004. Growth performnce of juvenile pikeperch, Snder lucioperc (L.) fed grded levels of dietry lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: 156 163. Zkes, Z., Kowlsk, A., Czernik, S., Demsk-Zkes, K., 2006. Effect of feeding frequency on growth nd size vrition in juvenile pikeperch, Snder lucioperc (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: 85 91. Zkes, Z., 2007. Out-of-seson spwning of cultured pikperch Snder lucioperc (L.). Aquc. Res. 38: 1419 1427. 11

3. MATERIÁL A METODIKA V průběhu řešení projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00466 Optimlizce zvedení mimosezónního výtěru u cndát obecného v rámci jeho intenzivního chovu byly pro výtěry generčních ryb cndát obecného v roce 2014 využity ryby, které byly chovány n FROV JU FISH Frm Bohemi s.r.o. již od listopdu 2013. Pro jeden rný (mimosezónní) výtěr generčních ryb v roce 2015 byly opět použity ryby držené v kontrolovných podmínkách dných subjektů od listopdu 2014. V rámci jednotlivých experimentů spojených se sezónní mimosezónní reprodukcí ryb byly n obou subjektech využity velmi podobné průtočné systémy (pro chov generčních ryb v chldném období před jejich výtěrem) mlé recirkulční systémy speciálně vyvinuté pro environmentální finální hormonální stimulci generčních ryb vedoucí k jejich reprodukci v různém termínu. V rámci řešení projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00466 byly relizovány následně popsány různé experimenty související s technologickou optimlizcí řízené reprodukce rybničně odchovných generčních ryb cndát obecného v různých termínech výtěru odchovem lrev potžmo produkcí juvenilních ryb získných z jednotlivých výtěrů generčních ryb. 3.1. Chov generčních ryb cndát obecného v kontrolovných podmínkách s cílem stimulovt generční ryby k výtěrům o různých termínech včetně relizce vlstních výtěrů 3.1.1. Cíl experimentu Cílem experimentu bylo využít rybničně odchovné generční ryby cndát obecného k řízené reprodukci v kontrolovných podmínkách chovu se záměrem v letech 2014 2015 relizovt celkem 5 výtěrů s různým termínem jejich relizce od březn 2014 do březn 2015. V rámci tohoto projektu byl vyhodnocen úspěšnost environmentální finální hormonální stimulce ryb umožňující relizci jednotlivých výtěrů, které byly mezi sebou kvlittivně porovnány pomocí zákldních reprodukčních ukztelů, jko je: délk ltence, úspěšnost výtěrů v podobě % vytřených jikernček, oplozenost jiker 24 hodin po zjištěném výtěru, velikost jiker 36 hodin po zjištěném výtěru, líhnivost lrev, délk inkubční doby, množství získných lrev n jeden generční pár, kvlit lrev v podobě celkové délky čerstvě vylíhnutých lrev (mm) přežití lrev po 90 minutovém osmotické šoku kvlit spermtu generčních mlíčáků hodnocená 24 hodin po zjištěném výtěru. 3.1.2. Získání generčních ryb, jejich trnsport do chovu v rámci FROV JU FISH Frm Bohemi vytvoření jednotlivých skupin ryb, které vedly k výtěrům v různých termínech N konci říjn zčátku listopdu roku 2013 bylo v průběhu podzimních výlovů produkčních rybníků v ČR získáno celkem 64 párů generčních ryb cndát obecného (TL= 520 ± 21 mm; hmotnost W= 1345 ± 135 g). Celkem 32 párů ryb bylo vyszeno chováno v průtočném posléze v recirkulčním systému FISH Frm Bohemi s.r.o. dlších 32 párů n FROV JU s cílem v obou subjektech relizovt čtyři výtěry (jeden rný, jeden normální - sezónní, jeden pozdní jeden velmi pozdní výtěr) v roce 2014. Vyszení generčních ryb u obou subjektů řešeného projektu mělo eliminovt riziko spojené s přípdnými úhyny ryb 12

v průběhu jejich chovu způsobené různými hváriemi použitých systémů, nemocemi ryb či nevhodnými záshy rybářské obsluhy. Dlší snhou této činnosti bylo skutečně relizovt chov následně výtěr generčních ryb v obou subjektech. Cílem bylo seznámit detilně rybářskou obsluhu obou subjektů se všemi potřebmi, problémy zákonitostmi, které jsou spojené s chovem reprodukcí generčních ryb cndát obecného v rámci výtěrové sezóny i mimo ni. Stejným způsobem, který byl popsán výše, byly n konci říjn zčátku listopdu 2014 získné generční ryby (celkem 16 párů s TL= 515 mm W= 1135 mm) určené pro jeden rný výtěr relizovný v březnu 2015. Cílem této části projektu bylo potvrdit ověřit zkušenosti, které byly získány v roce 2014 při rném výtěru generčních ryb cndát obecného. Generční ryby získné při výlovech rybníků byly do FISH Frm Bohemi s.r.o. FROV JU trnsportovány terénními či užitkovými utomobily s přeprvní bednou o objemu vody 1000 litrů. Ryby byly trnsportovány v mximální hustotě 40 ks biomse 50 kg ryb n 1000 litrů vody. N zčátku trnsportu byl do trnsportních beden vždy plikován sůl v koncentrci 3g.l -1 z účelem relizce preventivní protiplísňové koupele. Tto koupel měl ochránit ryby před sekundárním zplísněním povrchových pornění způsobených při výlovu rybník. V roce 2013 byly ryby po jejich trnsportu vyszeny do 4 sklolminátových nádrží o objemu 800 1000 litrů, které byly npojeny n průtočný systém obou subjektů řešících tento projekt. Mximální celková bioms generčních ryb byl 21,5 kg n 1 nádrž (tj. 8 párů). Tímto způsobem byly pro rok 2014 n obou subjektech připrveny celkem čtyři skupiny ryb čítjící v kždé skupině celkem 16 párů generčních ryb. Tyto skupiny ryb byly určeny k postupné stimulci následné relizci 4 výtěrů ryb (jeden rný, jeden normální - sezónní, jeden pozdní jeden velmi pozdní výtěr) relizovných v roce 2014. Ryby získné n podzim roku 2014 pro relizci rného výtěru v březnu 2015 byly stejným způsobem trnsportovány nszeny do jedné nádrže v kždém subjektu, jko tomu bylo u ryb získných n podzim roku 2013 k výtěrům relizovných v roce 2014. 3.1.3. Stimulce generčních ryb k rnému výtěru v roce 2014 vlstní relizce tohoto výtěru Celkem 16 párů generčních ryb cndát obecného bylo v období od 7. 11. 2013 do 4. 2. 2014 (celkem 89 dní s průměrnou teplotou vody 3,8±1,7 C světelným režimem 9 hodin světl 15 hodin tmy) n obou subjektech řešící projekt drženo ve dvou výše zmíněných sklolminátových nádržích npájených průtočnou vodou. V průběhu tohoto období, které nzýváme jko chldné období, byly generční ryby denně krmeny potrvními rybmi v podobě střevličky východní (Pseudorsbor prv) s TL= 40 60 mm plotice obecné (Rutilus rutilus) s TL= 50 70 mm v množství d libitum. To znmená, že v chovných nádržích neustále plvlo dosttečné množství krmných ryb generční ryby tk měly kdykoli možnost nějkou z nich ulovit. Dále byly držené generční ryby dvkrát týdně ošetřeny krátkodobou (1 hodinovou) preventivní koupelí (proti možnému povrchovému zplísnění) v příprvku Persteril (36% roztok kyseliny peroxyoctové) o koncentrci 2,8 ml.1000 litrů -1. Výsledkem těchto koupelí byl perfektní zdrvotní stv dobrá kondice chovných ryb jejich vysoké přežití, které v tomto období doshovlo úrovně 93,75 %. Od 5. 2. do 6. 3. 2014 bylo celkem 15 párů generčních ryb (jeden pár uhynul v průběhu chldného období) přesunuto do mlého RAS v rámci obou zmíněných subjektů řešících dný projekt. N FROV JU bylo v tomto období přesunuto 8 párů n FISH Frm Bohemi 7 párů. 13

Jednotlivé páry byly rozděleny do jednotlivých kruhových či oválných nádrží o objemu vody 380 550 litrů v dných použitých RAS systémech o celkovém objemu 6 000 litrů. Konstrukce, objem jednotlivé komponenty zmíněného RAS, který byl určený k dokončení environmentální relizci finální hormonální stimulce generčních ryb, jsou detilně popsány Policrem kol. (2014). V tomto období, které trvlo celkem 30 dní nzýváme ho obdobím se zvyšující se teplotou vody, dosáhl průměrná teplot vody 10,4±2,6 C. Generční ryby byly denně krmeny stejnými krmnými rybmi o stejné krmné dávce, jko tomu bylo u chldného období. V tomto období byl rybám postupně zvyšován teplot vody cc o 0,5 C z den prodlužován světelný režim o 2 hodiny týdně. Cílem bylo dosáhnout teploty vody 14 C světelného režimu 15 hodin světl 9 hodin tmy jeden týden před plánovnou hormonální injikcí generčních ryb. N této teplotě vody (14 15 C) při zmíněném světelném režimu byly generční ryby drženy ž do smotného výtěru. V tomto období byly generčním jikernčkám odebírány v prvidelných 14 denních intervlech vzorky oocytů (viz detilně níže) z účelem kontroly jejich stádi zrlosti stnovení vhodného termínu hormonální injikce následného výtěru. Dne 7. 3. 2014 bylo celkem 14 párů generčních ryb (jeden pár byl vyřzen z reprodukce z důvodu nepřiprvenosti jikernčky n výtěr) n obou subjektech hormonálně injikováno pomocí příprvku Chorulon obshující účinnou látku HCG. Použité množství hormonálního příprvku bylo 500 IU n jeden kilogrm hmotnosti ryb. Hormonálně byly injikovány jk jikernčky, tk i mlíčáci. Cílem hormonální stimulce generčních ryb bylo zlepšit dokončit dozrávání pohlvních buněk u generčních ryb zjistit synchronizci jejich výtěru. Po hormonální injikci byly generční ryby nvráceny do jednotlivých nádrží dného RAS, do kterých bylo vloženo umělé výtěrové hnízdo pro relizci tzv. poloumělého výtěru ryb. Dno zmíněných nádrží bylo kompletně pokryto umělými výtěrovými hnízdy, která byl vyrobená z umělého trvního koberce o délce vláken 5cm. Následně probíhlo období od hormonální injikce do vlstního výtěru ryb, které nzýváme obdobím ltence. Poloumělý výtěr u rného výtěru byl dosžen ve dnech 11. 12. březn 2014 u výtěru n obou subjektech byly zjišťovány následující prmetry: délk ltence (hodiny d), úspěšnost výtěru (% vytřených jikernček), oplozenost jiker 24 hodin po zjištěném výtěru (%), velikost oplozených jiker (mm), líhnivost lrev (%), délk inkubční doby, množství získných lrev n jeden generční pár, celková délk čerstvě vylíhnutých lrev (mm), přežití lrev po 90 minutovém osmotické šoku kvlit spermtu generčních mlíčáků hodnocená přibližně 24 hodin po zjištěném výtěru. Podle zmíněných prmetrů byl celkově vyhodnocen dný výtěr porovnán s výtěry osttními. Souhrnné informce o průběhu teploty vody, intenzitě délce světelného režimu při jednotlivých zmíněných období (chldné období, období zvyšování teploty vody období ltence) včetně termínu zmíněného rného výtěru jsou uvedeny v Tb. 1. 3.1.3.1. Stnovení délky ltence Pojem ltence nebo tké období ltence popisuje čsový úsek od podání (injikce) hormonálního příprvku po přirozenou ovulci či umělý výtěr pohlvních produktů. Po hormonální injikci generčních jikernček byl do výtěrového listu zznmenán dtum čs. O tohoto okmžiku byl prvidelně 2x denně měřen teplot vody cc 5-6x denně byl kontrolován přítomnost jiker (známk toho, že došlo k výtěru ryb) n umělých výtěrových hnízdech. V přípdě, že byly při kontrole n hnízdě nlezeny vytřené jikry, byl opět do výtěrového listu zpsán dtum čs. Z nměřených teplot vody, byl následně 14

vypočítán délk ltence v tzv. denních stupních ( d), což je součet průměrných denních teplot. 3.1.3.2. Stnovení úspěšnosti výtěru podle % vytřených jikernček Stnovení úspěšnosti výtěru bylo prováděno tk, že se vypočítl procentuální poměr mezi generčními páry, u kterých byly n výtěrovém hnízdě nlezeny ovulovné oplozené jikry těmi, u kterých n výtěrovém hnízdě žádné pozorovné vytřené jikry nebyly. 3.1.3.3 Stnovení oplozenosti jiker přibližně 24 hodin po zjištěném výtěru (%) líhnivosti lrev (%) Pro stnovení procent oplozených jiker následně i líhnivosti lrev byly zhrub po 24 hodinách od výtěru odebrány z kždého hnízd 2 skupiny 200 jiker, které byly přemístěny do 250 ml plstových boxů umístěných do polystyrenových rámů plovoucích n hldině jedné z použitých nádrží s generčními rybmi. Tímto způsobem byl u kontrolní inkubce jiker zjištěn stejná teplot vody jko u jiker inkubovných n umělých výtěrových hnízdech. Prvidelně 2x denně (v 7:00 ráno 17:00 hodin večer) byl v plstových inkubátorech měněn vod, s cílem zjistit inkubovným embryím kvlitní vodu s dosttkem kyslíku. Stnovení počtu oplozených neoplozených jiker bylo prováděno tk, že se sečetl počet oplozených neoplozených jiker v dném inkubčním boxu z něj se vypočítl procentuální podíl oplozených jiker k celkovému počtu nszených jiker. Procento líhnivosti bylo následně stnoveno jko procentuální podíl mezi vylíhnutými lrvmi celkovým počtem nszených jiker do inkubčního boxu. 3.1.3.4 Stnovení velikost oplozených jiker přibližně 36 hodin po zjištěném výtěru (mm) Přibližně 36 hodin po pozorovném výtěru byl z umělého výtěrového hnízd odebrán vzorek 10 kusů jiker, které byly následně umístěny pod stereomikroskop (Nikon SMZ745T) z pomoci počítčového měřícího progrmu (Quick PHOTO MICRO 3) byl změřen jejich průměrná velikost s přesností n 0,01 mm. 3.1.3.5 Stnovení délky inkubční doby od vlstního výtěru ryb po líhnutí lrev Po nlezení ovulovných oplozených jiker n umělém výtěrovém hnízdě byl do výtěrového listu zznmenán dtum čs. Od tohoto okmžiku byl tké do výtěrového listu 2x denně zznmenáván teplot vody. V přípdě, že byl v nádržích s inkubujícími se jikrmi pozorován pohyb vylíhnutých embryí, byl do výtěrového listu opět zpsán dtum čs tohoto okmžiku. Z nměřených teplot vody, byl následně vypočítán délk inkubce jiker v denních stupních ( d) tím, že se průměrná teplot vody se vynásobil počtem dní, po kterou probíhl inkubce jiker. 15

3.1.3.6 Stnovení množství získných lrev n jeden generční pár (v tisících ks) Stnovení množství lrev získných od jednoho generčního páru bylo prováděno ž po kompletním vylíhnutí všech lrev z inkubovných jiker tedy 2-3 dny po zčátku líhnutí. Od zčátku líhnutí lrev byl u kždé nádrže s inkubujícími se jikrmi zstven přítoková vod s cílem zbránit průtoku vody nádrží úniku čerstvě vylíhnutých lrev z nádrže do dného RAS. Po dokončení líhnutí všech lrev z umělého hnízd, kdy hnízdo bylo v tomto okmžiku vizuálně zkontrolováno, všechny vylíhnuté lrvy z jedné nádrže byly jemně pomlu přepuštěny odtokovým potrubím do speciální plstové nádoby nzývné líhňřská kolíbk, z pomoci které byl veškerý objem vody z nádrže i s lrvmi zredukován n 10 litrů. Těchto 10 litrů vody se zhuštěnými lrvmi bylo důkldně promícháno, by došlo k zhomogenizování lrev ve vodě odebráno 5 odměrek o objemu 25 ml. Následně bylo spočítáno množství lrev v kždém tkto odebrném vzorku lrev. N zákldě zjištěného průměrného množství lrev v 25ml vzorku byl vypočítán celkový počet lrev v 10l vody vynásobením číslicí 400. Tímto způsobem bylo zjištěno množství získných lrev n jeden vytřený generční pár. 3.1.3.7 Stnovení kvlity lrev po vylíhnutí pomocí celkové délky čerstvě vylíhnutých lrev (mm) přežití čerstvě vylíhnutých lrev po 90 minutovém osmotickém šoku Celková délk čerstvě vylíhnutých lrev byl stnoven tk, že z celkového množství lrev získných od jednoho generčního páru ryb byl odebrán vzorek 20 kusů lrev, které byly znehybněny v roztoku příprvku MS222 o koncentrci 0,1g.l -1. Znehybněné lrvy byly umístěny pod stereomikroskop (Nikon SMZ745T) z pomoci počítčového měřícího progrmu (Quick PHOTO MICRO 3) byl zjišťován jejich celková délk měřená od okrje hlvové části po nejvzdálenější okrj ploutevního lemu n ocsu. K osmotickým šokům sledujícím odolnost vitlitu lrev vůči nepříznivým vnějším vlivům prostředí byly použity 2 dny stré lrvy cndát o množství 20 kusů ve 4 opkováních od kždého vytřeného páru (celkem tedy 80 ks lrev), které byly umístěny do čtyř 1000 ml plstových lbortorních kádinek oshujících roztoku NCl o koncentrci 20g NCl.l -1 vody. Celý osmotický šok trvl 90 minut n jeho konci bylo zjištěno přežití použitých lrev (%). 3.1.3.8 Odběr stnovení kvlity spermtu hodnocené přibližně 24 hodin po zjištěném výtěru Přibližně 24 hodin po pozorovném výtěru generčních ryb byl z nádrže odloven generční mlíčák po jeho nestezii v roztoku hřebíčkového oleje o koncentrci 0,03.l -1 po dobu 10 minut mu bylo z pomoci injekční stříkčky odebráno veškeré uvolňovné sperm. Tkto získný vzorek spermtu byl umístěn n led v 15 litrovém plstovém termoboxu cc do 15 minut po odběru převezen do Lbortoře fyziologie reprodukce FROV JU, kde došlo k podrobnější nlýze spermtu. U odebrného spermtu bylo u kždého mlíčák objemovou metodou pomocí mikropipety či příslušné injekční stříkčky zjištěn objem odebrného spermtu v mililitrech. Dále bylo pro stnovení koncentrce spermií od kždého mlíčák odebráno 10 µl spermtu, které bylo dvkrát nředěno fyziologickým roztokem v poměru 1 dílek spermtu ku 99 dílkům fyziologického roztoku. Vzorky nředěného spermtu byly vždy promíchány n lbortorní třepčce. Následně po finálním zředění 10 minutovém uszení spermtu bylo 16

pomocí Bürkerovy komůrky spočítán stnoven koncentrce spermií v 1 mililitru spermtu. Následně bylo 5 µl odebrného spermtu nneseno n podložní sklíčko, umístěno pod mikroskop (Olympus BX50, zvětšení 200) ktivováno vodou z líhně. Následně byl ntáčen pohyb spermií, který byl zznmenán n DVD video rekordér (SONY SVO-9500 MDP, Jpn) kombinovný s CCD video kmerou (SONY SSC-DC 50 AP, Jpn) osvětlenou stroboskopickým LED zářičem Exposure Scope 0.1 (FROV, JU, Česká republik). Následně byl ze záznmů (nlýzou trjektorie pohybu spermie) stnoven dob pohyblivosti spermií od jejich ktivce v sekundách. 3.1.4. Stimulce generčních ryb k normálnímu sezónnímu výtěru vlstní relizce tohoto výtěru Podobně jko u rného výtěru bylo celkem n obou subjektech řešících tento projekt použito v rámci této části projektu 16 párů generčních ryb cndát obecného. Tyto ryby byly vyszeny v obou subjektech do 2 nádrží (po 8 párech ryb n nádrž) npojených n průtočný systém (stejný jko u rného výtěru). Ryby v těchto nádržích byly drženy po dobu tzv. chldného období od 7. 11. 2013 do 19. 3. 2014 celkem 132 dní (průměrná teplot vody 3,9±1,5 C světelný režim 9L:15D). V průběhu tohoto období byly generční ryby krmeny stejným způsobem potrvními rybmi jko u ryb zřzených do rného výtěru. Podobně byl zvolen i krátkodobá preventivní koupel ryb v Persterilu proti jejich povrchovému zplísnění. Výsledkem těchto koupelí byl perfektní zdrvotní kondiční stv chovných ryb jejich vysoké přežití, které v tomto období doshovlo 96,875 %. Od 19. 3. do 17. 4. 2014 bylo celkem 15 párů generčních ryb (jedn jikernčk uhynul v průběhu chldného období) přesunuto do mlého RAS v rámci obou zmíněných subjektů řešících dný projekt. N FROV JU bylo v tomto období přesunuto 8 párů n FISH Frm Bohemi 7 párů ryb. Jednotlivé páry byly rozděleny do konstrukčně stejných nádrží stejným způsobem jko to bylo relizováno u rného výtěru. V tomto období, které nzýváme obdobím se zvyšující se teplotou vody, které trvlo podobně jko u rného výtěru 30 dní, dosáhl průměrná teplot vody 10,3±2,6 C. Generční ryby byly denně krmeny stejným způsobem, jko tomu bylo u chldného období. Rybám podobně jko u rného výtěru byl postupně zvyšován teplot vody prodlužován světelný režim. Cílem této mnipulce bylo opět dosáhnout finální teploty vody kolem 14 C světelný režim 15 hodin světl 9 hodin tmy jeden týden před plánovnou hormonální injikcí. N teplotě vody 14 C při světelném režimu 15 hodin světl 9 hodin tmy byly generční ryby drženy ž do smotného výtěru. V tomto období byly generčním jikernčkám podobně jko u rného výtěru odebírány v prvidelných 14 denních intervlech vzorky oocytů z účelem kontroly jejich stádi zrlosti stnovení vhodného termínu hormonální injikce (viz detilně níže) následného výtěru. Dne 18. 4. 2014 bylo celkem 13 párů generčních ryb (dvě jikernčky uhynuly v průběhu období se zvyšující se teploty vody) n obou subjektech řešících projekt hormonálně injikováno stejným způsobem jko u rného výtěru včetně stejného vyszení ryb do nádrží s instlovnými umělými hnízdy, které byly určeny pro kldení jiker při poloumělém výtěru ryb. Dále v rámci této části projektu následovlo období ltence, které bylo ukončeno vlstním poloumělým výtěrem ryb. Poloumělý výtěr u normálního sezónního výtěru proběhl dne 21. 4. 2014 s vysokou synchronizcí, kdy se v průběhu jednoho dne vytřely všechny ryby (11 ks), které dosáhly 17

výtěru. Kvlit výtěru byl hodnocen podle stejných hodnocených prmetrů, jko tomu bylo u rného výtěru. Souhrnné informce o průběhu teploty vody, intenzitě délce světelného režimu při jednotlivých zmíněných období (chldné období, období se zvyšující se teplotou vody období ltence) včetně termínu výtěru jsou v rámci normálního- sezónního výtěru tké uvedeny v Tb. 1. 3.1.5. Stimulce generčních ryb k pozdnímu velmi pozdnímu výtěru vlstní relizce těchto výtěrů Podobně jko u dvou předchozích výtěrů byl relizován i stimulce generčních ryb cndát obecného u obou subjektů řešících tento projekt vedoucí k relizci pozdního velmi pozdního výtěru ryb. Celkem bylo n obou subjektech použito ke kždému zmíněnému výtěru 16 párů generčních ryb cndát obecného. Tyto ryby byly vyszeny v obou subjektech do 2 nádrží (po 8 párech ryb n nádrž) npojených n průtočný systém, který byl popsný již u předcházejících výtěrů. Ryby ve zmíněných nádržích byly drženy po dobu tzv. chldného období v rámci pozdního výtěru od 7. 11. 2013 do 18. 4. 2014 předstvující celkem 163 dní s průměrnou teplotou vody 4,0 ± 1,3 C v rámci velmi pozdního výtěru od 7. 11. 2013 do 10. 5. 2014 předstvující celkem 185 dní s průměrnou teplotou vody 4,2 ± 1,3 C. Obě skupiny ryb byly drženy v tomto období při světelném režimu 9 hodin světl 15 hodin tmy. V průběhu tohoto období byly všechny generční ryby denně krmeny potrvními rybmi podobně jko u předcházejících výtěrů. Stejným způsobem jko u předešlých výtěrů byly ryby v těchto skupinách ošetřeny krátkodobou preventivní koupelí proti povrchovému zplísnění ryb pomocí příprvku Persteril. Výsledkem těchto koupelí byl dobrý zdrvotní kondiční stv chovných ryb jejich přežití v tomto období doshovlo hodnot 87,5 % u pozdního 81,25 % u velmi pozdního výtěru. U skupiny ryb pozdního výtěru bylo pro období od 19. 4. do 18. 5. 2014 celkem přesunuto do mlého RAS jednotlivých nádrží v rámci obou zmíněných subjektů jen 13 párů generčních ryb. Nižší počet přesunutých ryb byl způsoben vyšším úhynem generčních ryb v chldném období, kdy v tomto období uhynuly celkem 3 jikernčky jeden mlíčák. N FROV JU bylo v tomto období přesunuto 6 párů n FISH Frm Bohemi 7 párů ryb. Cílem tohoto období bylo zvýšit u stimulovných ryb teplotu vody světelný režim podle již popsného postupu u rného normálního - sezónního výtěru zjistit rybám tké stejný krmný režim. V tomto období u pozdního výtěru průměrná teplot vody dosáhl hodnoty 10,4 ± 2,8 C. U skupiny ryb velmi pozdního výtěru bylo celkově přesunuto do RAS jednotlivých nádrží dných dvou subjektů jen 12 párů generčních ryb (6 párů ryb n FROV JU 6 párů u FISH Frm Bohemi). Tento nižší počet ryb byl opět způsobený vyšším úhynem ryb v průběhu chldného období, kdy celkem uhynuly 4 jikernčky 2 mlíčáci. Přesun ryb do RAS byl uskutečněn v období od 11. 5. do 9. 6. 2014 s cílem relizovt zvýšení teploty vody světelného režimu v průběhu 30 dní podle již popsného schémtu u rného, normálního sezónního pozdního výtěru. V tomto období u velmi pozdního výtěru průměrná teplot vody dosáhl hodnoty 10,6 ± 3,0 C. U obou skupin ryb pozdních výtěrů byly v období zvýšené teploty vody relizovány prvidelné procesně shodné odběry oocytů u generčních jikernček jko u předchozích 18

popsných výtěrů (viz detilně níže). Cílem této činnosti bylo stnovit optimální termín hormonální injikce následného výtěru ryb. U skupiny ryb pozdního výtěru velmi pozdního výtěru došlo dne 18. 5. 2014, respektive 10. 6. 2014 k hormonální injikci u 10 respektive 9 párů ryb. Celkem 3 páry u kždého pozdního výtěru byly vyřzeny z reprodukce kvůli jejich nepřiprvenosti k výtěru. Ryby po injikci u obou skupin byly vyszeny do konstrukčně stejných nádrží s instlovnými umělými hnízdy v rámci dného RAS obou subjektů. V průběhu této části projektu následovlo tzv. období ltence u obou skupin pozdního výtěru, které bylo ukončeno vlstním poloumělým výtěrem ryb. K výtěru u pozdního výtěru velmi pozdního výtěru došlo ve dnech 20. 5., respektive 12. 6. 2014. Kvlit jednotlivých pozdních výtěru byl hodnocen podle stejných hodnocených prmetrů, jko tomu bylo u předchozích popsných výtěrů. Souhrnné informce o průběhu teploty vody, intenzitě délce světelného režimu při jednotlivých zmíněných období (chldné období, období se zvyšující se teplotou vody období ltence) včetně termínu výtěru jsou v rámci pozdních výtěrů tké uvedeny v Tb. 1. 3.1.5. Stimulce generčních ryb k rnému výtěru v roce 2015 skutečná relizce tohoto výtěru Podobně jko v rámci rného výtěru, který byl relizovný v roce 2014, bylo celkem od podzimu 2014 drženo n FROV JU FISH Frm Bohemi 16 párů generčních ryb cndát obecného s cílem relizovt ještě jeden rný mimosezónní výtěr v roce 2015. Zmíněné generční ryby cndát obecného byly v průběhu 68 dní od 3. 11. 2014 do 8. 1. 2015 drženy n obou subjektech řešících projekt ve výše zmíněných sklolminátových nádržích npájených průtočnou vodou. V průběhu tohoto chldného období byly ryby chovné ve vodě s průměrnou teplotou 5,6 ± 2,7 C světelným režimem 9 hodin světl 15 hodin tmy. Ryby byly v tomto období denně krmeny stejným způsobem jko u předešlých výtěrů. Stejně tk byl u ryb stejným způsobem jko v roce 2014 plikován krátkodobá preventivní koupel proti povrchovému zplísnění ryb pomocí příprvku Persteril. Výsledkem těchto koupelí byl znovu perfektní zdrvotní kondiční stv chovných ryb jejich vysoké přežití ryb n úrovni 96,9 %, kdy v tomto období uhynul jen jeden mlíčák z celkového počtu 32 chovných ryb n obou řešitelských subjektech. Od 9. 1. do 19. 3. 2015 bylo celkem 15 párů generčních ryb přesunuto do mlého RAS v rámci obou zmíněných subjektů řešící dný projekt. N FROV JU bylo v tomto období přesunuto 8 párů n FISH Frm Bohemi 7 párů. Jednotlivé páry byly rozděleny do stejných nádrží v dných použitých systémech jko v roce 2014. V tomto období zvýšené teploty vody, které v roce 2015 bylo záměrně prodlouženo trvlo celkem 70 dní, dosáhl průměrná teplot vody 10,6 ± 2,4 C. V rámci tohoto období byl rybám postupně zvyšován teplot vody prodlužován světelný režim s cílem dosáhnout teploty vody 13-14 C světelný režim 15 hodin světl 9 hodin tmy 2 týdny před plánovnou hormonální injikcí ryb. N této teplotě vody při světelném režimu byly generční ryby drženy ž do smotného výtěru. V tomto období tzv. zvýšené teploty vody byly i generčním jikernčkám v roce 2015 odebírány v prvidelných 14 denních intervlech vzorky oocytů (viz detilně níže) z účelem kontroly jejich stádi zrlosti stnovení vhodného termínu hormonální injikce následného výtěru ryb. 19

Dne 20. 3. 2015 bylo celkem jen 9 párů generčních ryb (šest párů bylo vyřzeno z reprodukce z důvodu nepřiprvenosti n výtěr) n obou subjektech řešících projekt hormonálně injikováno pomocí příprvku Chorulon se stejnou výší dávky hormonu jko v roce 2014. Opětovně i v roce 2015 byly hormonálně injikovány jk jikernčky, tk i mlíčáci. Po hormonální injikci byly generční ryby stejným způsobem jko v roce 2014 nvráceny do jednotlivých nádrží dného RAS, do kterých byl vložen stejná umělá hnízd jko v roce 2014 pro relizci tzv. poloumělých výtěrů ryb. Po hormonální stimulci následovlo období ltence. Poloumělý výtěr u rného výtěru v roce 2015 byl dosžen ve dnech 23. 25. březn 2015. Výsledky výtěru byly vyhodnoceny následně porovnány s osttními relizovnými výtěry pomocí stejných hodnocených prmetrů jko tomu bylo v roce 2014. Souhrnné informce o průběhu teploty vody, intenzitě délce světelného režimu při jednotlivých zmíněných období (chldné období, období se zvyšující se teplotou vody období ltence) včetně termínu výtěru jsou uvedeny v rámci rného výtěru relizovného v roce 2015 v Tb. 1. 20

Rný výtěr Normální - sezonní výtěr 7.11.2013-19.3.2014 132 dní Rok 2014 Rok 2015 Pozdní výtěr Velmi pozdní výtěr 7.11.2013-10.5.2014 185 dní Rný výtěr Chldné období průběh délk 7.11.2013-4.2.2014 89 dní 7.11.2013-18.4.2014 163 dní 3.11.2014-8.1.2015 68 dní Průměrná teplot vody ( C) 3,8 ± 1,7 3,9 ± 1,5 4,0 ± 1,3 4,2 ± 1,3 5,6 ± 2,7 Délk světelného režimu (h) 9 S : 15 T 9 S : 15 T 9 S : 15 T 9 S : 15 T 9 S : 15 T Intenzit osvětlení (lux) 30 30 30 30 30 Období zvýšené teploty vody průběh délk 5.2.2014-6.3.2014 30 dní 19.3.2014 17.4.2014 30 dni 19.4.2014-18.5.2014 30 dní 11.5.2014-9.6.2014 30 dní 9.1.2015-19.3.2015 30 dní Průměrná teplot vody ( C) 10,4 ± 2,6 10,3 ± 2,6 10,4 ± 2,8 10,6 ± 3,0 10,8 ± 2,6 Počáteční délk světelného režimu 10 S : 14 T 10 S : 15 T 10 S : 15 T 10 S : 15 T 10 S : 15 T (h) Počáteční intenzit osvětlení (lux) 30 30 30 30 30 Konečná délk světelného režimu (h) 15 S : 9 T 15 S : 9 T 15 S : 9 T 15 S : 9 T 15 S : 9 T Konečná intenzit osvětlení (lux) 100 100 100 100 100 Dtum hormonální injikce 7.3.2014 18.4.2014 18.5.2014 10.6.2014 20.3.2014 Období ltence průběh délk 7.3.2014 11./12.3.2014 96 ± 12h 60 ± 7,7 d 18.4.2014-21.4.2014 72± 6h 43,5 ± 3,6 d 18.5.2014-20.5.2014 48 ± 6 h 30 ± 7,7 d 10.6.2014-12.6.2014 36 ± 6 h 22,5 ± 7,7 d Průměrná teplot vody ( C) 15,0 ± 0,2 14,5 ± 0,3 15 15 14,5 20.3.2014-23.-25.3.2014 96 ± 24 h 58 ± 14,5 d Délk světelného režimu (h) 15 S : 9 T 15 S : 9 T 15 S : 9 T 15 S : 9 T 15 S : 9 T Intenzit osvětlení (lux) 100 100 100 100 100 Dtum výtěru ryb 11.-12.3.2014 21.4.2014 20.5.2014 12.6.2014 23.-25.3.2015 Tb. 1.: Souhrnné informce o průběhu jednotlivých období (chldné období, období se zvyšující se teplotou vody období ltence) v rámci stimulce generčních ryb cndát obecného (Snder lucioperc) s cílem dosáhnout výtěrů ryb s různým termínem jejich relizce. Tbulk přináší tké hodnoty o průměrné teplotě vody, intenzitě délce světelného režimu při jednotlivých období zmíněných výtěrů ryb. 21

3.1.6. Sttistické zprcování výsledků porovnávjících efektivitu jednotlivých relizovných výtěrů generčních ryb v různých termínech jejich vyhodnocení Veškeré kvlittivní prmetry jednotlivých relizovných výtěrů generčních ryb cndát obecného jko jsou: délk ltence, úspěšnost výtěru jikernček, oplozenost jiker, velikost oplozených jiker, líhnivost lrev, délk inkubční doby, množství získných lrev n jeden generční pár, celková délk čerstvě vylíhnutých lrev, přežití lrev po 90 minutovém osmotickém šoku, objem odebrného spermtu, koncentrce spermií v 1 ml dob pohyblivosti spermií jsou prezentovány jko průměr ± směrodtná odchylk. Sttistické vyhodnocení dt kvlittivních prmetrů jednotlivých výtěrů bylo provedeno v progrmu Sttistic 12 (SttSoft Inc., USA). Získná dt pro oplozenost jiker, velikost oplozených jiker, líhnivost lrev, celkovou délku čerstvě vylíhnutých lrev, přežití lrev po osmotickém šoku dobu pohyblivosti spermií vykzovly normální rozdělení. Pro vzájemné porovnání jednotlivých relizovných výtěrů byl použit nlýz rozptylu ANOVA, Tukey HSD test. Pro trnsformci dt týkjící se délky ltence inkubční doby, množství získných lrev n jeden generční pár, objemu odebrného spermtu koncentrce spermií v 1 ml byl použit rcsinová trnsformce. Sttistické nlýzy byly zloženy n nlýze Jednocestná Anov následném Tuckeyho post-hock testu (ANOVA, Sttistic 12, SttSoft, Inc.). Hldin význmnosti (P) byl P < 0.05. 3.1.7. Použitá litertur Policr, T., Blech, M., Křišťn, J., 2014. Msový poloumělý výtěr cndát obecného (Snder lucioperc L.) s použitím recirkulčního kvkulturního systému (RAS). Edice Metodik (Poloprovoz), FROV JU Vodňny, 22 s 3.2. Odběr stnovení stádi zrlosti oocytů u generčních jikernček v průběhu zvyšující se teploty vody u jednotlivých relizovných výtěrů 3.2.1. Cíl ktivity Cílem bylo tento chovtelský úkon zvést do prxe chovu generčních ryb cndát obecného se snhou identifikovt stádi oocytů v ováriích jikernček určit optimální dobu pro hormonální injikci ryb. Využití této metody v chovu generčních jikernček před jejich výtěrem se inspirovlo polskými kolegy, kteří tuto metodu využívjí u divokých generčních ryb odlovených v předvýtěrovém období z jezer (Żrski kol., 2012). 3.2.2. Vlstní odběr oocytů stnovení jejich stádií u generčních jikernček Jk bylo popsáno v části 3.1 této zprávy, kontrol zrlosti oocytů u generčních jikernček byl prováděn u jednotlivých výtěrů v rámci období se zvyšující se teplotou vody. První odběr oocytů byl vždy proveden cc 14 dní po zčátku tohoto období druhý odběr byl proveden cc po dlších 14 dnech. Před odběrem oocytů byly generční jikernčky zklidněny nestetikem (v roztoku hřebíčkového oleje o koncentrci 0,03ml.l -1 ). Smotný odběr oocytů byl prováděn z pomoci speciální ktetru npojeného n 5ml injekční stříkčku. Ktetr se jemně zvedl jikernčce do pohlvní ppily (cc 5 cm hluboko) injekční stříkčkou se do 22

ktetru nsálo několik desítek oocytů. Tkto odebrné oocyty byly umístěny do Serrov prosvětlovcího roztoku (připrveného z 6 dílů 96% etnolu, 3 dílů 36-38% formldehydu 1 dílu koncentrovné kyseliny octové) pozorovány pod stereomikroskopem Nikon SMZ745T do období zprůhlednění (cc 1 2 minuty po plikci Serrov roztoku). Následně podle klsifikce publikovné Żrskim kol. (2012) byly určeny stádi zrlosti odebrných oocytů. Cílem pozorování bylo zjistit stádium zrlosti oocytů v přípdě nálezu oocytů ve III. stádiu byly generční jikernčky hormonálně stimulovány k výtěru. Stejný postup odběru gmet byl tké relizován u ryb, u kterých se n zčátku tohoto projektu nebylo možné morfologicky určit pohlví ryb. V tomto přípdě se pomocí ktetru u dných ryb odebrly oocyty či sperm tím byl ryb určen jko jikernčk či mlíčák. Tkto hned n zčátku projektu byly 100% určeny páry generčních ryb. 3.2.3. Použitá litertur Żrski, D., Kuchrczyk, D., Tgrońsk, K., Plińsk, K., Kupren, K., Fontine, P., Kestemont, P., 2012. A new clssifiction of pre-ovultory oocyte mturtion stges in pikeperch, Snder lucioperc (L.), nd its ppliction during rtificil reproduction. Aquculture Reserch: 43: 713 721. 3.3. Inkubce jiker embryí n umělých hnízdech, péče o embry v průběhu inkubce v rámci jednotlivých výtěrů včetně ukončení inkubce líhnutím počítání čerstvě vylíhnutých lrev 3.3.1. Cíl ktivity Cílem této části projektu bylo sledovt průběh vývoje oplozených jiker embryí n umělých hnízdech to přímo v jednotlivých nádržích dných použitých RAS, kde došlo k poloumělému výtěru generčních ryb. Dlším cílem bylo použít různé chovtelské prostředky k zjištění vysokého přežití inkubovných embryí k dosžení vysoké líhnivosti lrev. N závěr této části projektu bylo detilně otestováno popsáno, jk je možné úspěšně dokončit líhnutí lrev, šetrně získt z nádrže všechny vylíhnuté lrvy, spočítt je stnovit produkci lrev n 1 nszený pár generčních ryb. 3.3.2. Vlstní relizce inkubce jiker včetně líhnutí počítání čerstvě vylíhnutých lrev Po odběru vzorků n stnovení oplozenosti jiker líhnivosti lrev bylo umělé hnízdo vráceno zpět do dné nádrže, kde probíhl poloumělý výtěr generčních ryb. Společně s hnízdem byl do nádrže vrácen i mlíčák, který při poloumělém výtěru oplodnil jikry. Jikernčk byl z nádrže odstrněn ihned poté, co byl zznmenán výtěr ryb v nádrži. Inkubce jiker embryí n umělém hnízdě probíhl následně z přítomnosti mlíčák, který byl z nádrže odstrněn ž v okmžiku, kdy v nádržích byly identifikovány první vylíhnuté lrvy. V průběhu inkubce jiker embryí bylo využito denní částečné výměny vody v systému. Celkem bylo vyměněno cc 10% vody v systému při výměně byl do systému 23

doplněn vodovodní vod. Dále byl v průběhu inkubce jiker proveden preventivní protiplísňová dlouhodobá koupel v příprvku formldehyd (36-38%) o koncentrci 1 ml.100 l -1, která byl plikovná do celého RAS druhý den po všech proběhlých výtěrech. Snhou všech ktivit bylo zjistit co nejefektivnější inkubci jiker embryí n umělých hnízdech zručující vysokou líhnivost lrev. Při výskytu prvních vylíhnutých lrev byly jednotlivé nádrže odstveny od systému tím, že byl do nádrží zstven přítok vody nádrž byl ponechán bez průtoku vody, jen se vzduchováním. V následujících dvou ž třech dnech se nechl nádrž bez průtoku vody čeklo se n vykulení všech lrev. Vylíhnutí všech lrev bylo zjištěno kontrolou dného umělého hnízd, kde se sledovl přítomnost či nepřítomnost embryí. Když bylo zjištěno, že n umělém hnízdě nejsou žádné embry, byl inkubce oznčen z ukončenou v dné nádrži se přistoupilo k počítání všech vylíhnutých lrev stnovení jejich kvlity. Detilní postup těchto chovtelských záshů byl popsán již v části 3.1. 3.3.3. Sttistické zprcování výsledků Sttistické zprcování výsledků týkjící se inkubce jiker embryí či líhnutí lrev bylo detilně popsáno v části 3.1.této zprávy. 3.4. Ošetření stnovení přežití generčních ryb cndát obecného v průběhu stimulce ryb n výtěry, v průběhu výtěru ryb následně po jednotlivých výtěrech 3.4.1. Cíl ktivity Cílem této části projektu bylo stnovit procentuální přežití použitých jikernček mlíčáků v průběhu jejich stimulce n výtěry, v průběhu výtěrů tké po jednotlivých výtěrech. Dlším cílem bylo generční ryby chovt v tkových podmínkách z použití různých koupelí, by bylo zjištěno jejich vysoké přežití. Závěrem bylo přežití ryb porovnáno mezi pohlvím ryb mezi použitými výtěry. 3.4.2. Vlstní relizce ošetření generčních ryb v průběhu jejich stimulce, v průběhu jejich výtěru po jednotlivých výtěrech včetně stnovení přežití ryb Jk již bylo zmíněno v části 3.1. této zprávy, všechny generční ryby byly v rámci jejich stimulce n výtěr chovány ve velmi dobrých chovtelských podmínkách, kde jim byly poskytnuty optimální podmínky pro jejich život výživu. Dále byly ryby prvidelně dvkrát týdně ošetřeny krátkodobou (1 hodinovou) preventivní koupelí proti možnému povrchovému zplísnění pomocí příprvku Persteril (36% roztok kyseliny peroxyoctové) v koncentrci 2,8 ml.1000 litrů -1. V průběhu období ltence ryby nebyly žádným způsobem speciálně ošetřovány, le byly drženy v optimálních podmínkách prostředí. Jk již bylo zmíněno v předchozím textu (část zprávy 3.3.), všechny vytřené generční ryby byly po jejich výtěru postupně odlovovány z jednotlivých nádrží, kde probíhl jejich poloumělý výtěr. Generční ryby byly postupně po jejich výtěrech nszovány do 24

konstrukčně velmi podobných nádrží npojených n RAS (stejného jko byl použit pro vlstní výtěry ryb) v rámci obou subjektů řešících projekt. Tento systém byl využíván n povýtěrové ošetření generčních ryb s cílem zvýšit jejich přežívání po výtěru. Generční ryby byly do systému nszovány postupně v průběhu relizce jednotlivých výtěrů podle toho, jk se ryby vytírly. Generční ryby byly nszovány do nádrží bez ohledu n pohlví. Pokud to bylo možné, byly nádrže nszovány mximální možnou hustotou (10-15 ks ryb, což předstvovlo cc 12 22,5 kg ryb n nádrž o objemu 350 litrů) to kvůli zchování klidu u ryb. Ryby se totiž při vyšší hustotě cítily bezpečněji jejich chování bylo klidnější. Ihned s nszovnými generčními cndáty byly do nádrží dodány krmné ryby (střevličk východní či plotice obecná, TL = 40 70 mm) v hustotě cc 5-10 krmných ryb n jednu nszenou generční rybu. Tto hustot krmných ryb byl v rnních hodinách kždodenně v jednotlivých nádržích obnovován. V nádržích byl udržován průměrná teplot vody 15,5±1,0 C, obsh rozpuštěného kyslíku 95,0±5,0% průtok vody 10 12 litrů z minutu. Denně bylo v RAS vyměněno 10% vody z celé kpcity systému. Světelný režim byl zvolen n úrovni 15 hodin světlo 9 hodin tm s intensitou světl 100 luxů dopdjícího n hldinu vody v nádržích. V průběhu období, kdy do nádrží byly nszovány neustále nové vytřené ryb, byl v systému udržován dlouhodobá koupel roztoku kuchyňské soli (koncentrce 5g.l -1 ). Sůl byl v tomto období rozpuštěn do vody v jednotlivých nádržích v dlších komponentech dného RAS podle denní výměny vody. Po nszení všech vytřených ryb byl v prvidelném desetidenním intervlu využíván dlouhodobá koupel ve formldehydu (v koncentrci 0,015ml.l -1 ). Formledehyd byl plikován do celého systému včetně všech nádrží osttních komponentů nechl se v systému rovnoměrně rozpustit kolovt ž do jeho odbourání či výměny vody. Jednotlivé generční ryby byly tkto v dném systému chovány po dobu cc 30-45 dní od jejich nszení po výtěru. V průběhu tohoto odchovu byl sledován denní mortlit ryb potžmo jejich přežívání. Při úhynu jkékoliv ryby v průběhu celého řešení projektu bylo u dné ryby ihned identifikováno pohlví její příslušnost k jednotlivým výtěrům s cílem vyhodnotit přežití ryb podle pohlví podle příslušnosti ryby k dnému výtěru. 3.4.3. Zprcování výsledků V průběhu řešení projektu bylo souhrnně vypočítáno procentuální přežití použitých generčních jikernček mlíčáků to jk v průběhu jednotlivých období (chldné období, období snížené teploty vody, období ltence období po výtěru), tk v rámci jednotlivých provedených výtěrů. Snhou bylo porovnt vyhodnotit přežití ryb podle pohlví podle provedených výtěrů s různým termínem jejich relizce. 25

3.5. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného v podmínkách intenzivního chovu po úspěšně relizovném rném pozdním výtěru v roce 2014 do velikosti ryb TL = 100 mm 3.5.1 Cíl ktivity Cílem této části projektu bylo poloprovozně otestovt intenzivní odchov lrev juvenilních ryb do velikosti TL= 100 mm v kompletně kontrolovných podmínkách RAS po úspěšně relizovném rném pozdním výtěru. Dlším cílem bylo stnovit efektivitu chovu z pohledu růstu, přežití kvlity odchovávných ryb u obou výtěrů. 3.5.2. Počáteční odchov lrev cndát do období 16 dnů po vykulení Tto část projektu probíhl od 21.3.2014 do 6.4.2014 nvzovl n rný výtěr provedený v témže roce. U pozdního výtěru provedeného v roce 2014 tento odchov probíhl od 30.5.2014 do 16.6.2014. Odchov lrválních stádií cndát obecného probíhl v experimentálním rybochovném prcovišti FROV JU ve Vodňnech. Vždy čtvrtý den po vylíhnutí byly lrvy cndát přemístěny z výtěrových nádrží do 4 černých plstových žlbů o rozměrech 2,5x0,5x0,2m užitném objemu vody 150 l s výškou vodního sloupce 130 mm. Tyto žlby byly npojeny n dílčí RAS, který byl vybven komponenty pro mechnickou biologickou filtrci vody celkově disponovl kpcitou 6 000 litrů. N úzký konec kždého odchovného žlbu ve vzdálenosti 50 cm od okrje byl umístěn ventilátor (Rohnson R-814), který měl z úkol rozvlnit vodní hldinu odfouknout přípdné nečistoty z vodní hldiny n druhý konec nádrže zvýšit tk přežití lrev šnci lrev n nplnění jejich plynového měchýře. Počáteční hustot nszovných lrev byl v kždé nádrži stnoven n 85 lrev.l -1 (12 750 jedinců n jeden odchovný žlb). Přítok vody do žlbů byl uprven n 2,4 l.min -1, intenzit osvětlení n 100 luxů světelný režim n 13 hodin světl 11 hodin tmy. Teplot vody množství rozpuštěného kyslíku bylo měřeno dvkrát denně (oximetr OxyGurd) v průběhu celého odchovu. Průměrná teplot vody dosáhl hodnoty 16,9 17,5 ± 0,5 0,7 C koncentrce nsyceného kyslíku 7,9 8,1 ±0,3-0,6 mg O2.l -1. Od pátého dne po vylíhnutí (zčátek exogenní výživy) byly lrvy krmeny dvkrát denně nupliemi žábronožky solné (Artemi slin) (velikost 270 000 260 000 nuplií.g -1 cyst) v množství d libitum. Kždý den odchovu bylo z jednotlivých nádrží odebráno 10 lrev cndát, u kterých byl pozorován (pouhým okem) přípdný nplněný plynový měchýř. Kždý druhý den odchovu bylo z kždého odchovného žlbu odebráno 10 lrev, které byly měřeny stejnou metodou, jkou byly měřeny velikosti jiker lrev (viz část zprávy 3.1). Šestý den po vylíhnutí lrev (po prvním dnu příjmu potrvy) 16. den po vylíhnutí (poslední den odchovu) bylo z kždé z nádrží odebráno 40 lrev, které byly následně zváženy n nlytické váze (Kern, ABT220-5DM) n zákldě jejich hmotnosti byl vypočítán specifická rychlost růstu (SGRw), podle vzorce: SGRw (%.dy -1 ) = 100 (Ln Wf Ln Wi) T -1, kde Wi znmená počáteční průměrnou hmotnost jedné lrvy, Wf konečnou průměrnou hmotnost jedné lrvy T délk odchovu ve dnech. N konci odchovu lrev bylo dále zjištěno procento lrev s úspěšně nplněným plynovým měchýřem. Tento ukztel byl zjištěn tk, že z kždého odchovného žlbu bylo náhodně vybráno třikrát 100 kusů lrev, u kterých byl pozorován přítomnost či 26

nepřítomnost plynového měchýře. Dále byl n konci odchovu zjišťován i procentuální podíl kniblizujících lrev v dných žlbech. Zjištění tohoto ukztele bylo zložené n pozorování počtu následně stnovení procentuálního podílu tmvě zbrvených (kniblizujících) ornžových (nekniblizujících lrev, které byly zbrveny jen ornžově, protože přijímly pouze rtemie) lrev ve vzorku 100 jedinců z kždého odchovného žlbu. N závěr odchovu byly dále zjištěny spočítány objemovou metodou všechny přežívjící odchovné lrvy v jednotlivých odchovných žlbech bylo spočítáno průměrné přežití lrev. 3.5.3. Převod lrev cndát obecného n suchou krmnou směs Po 16 denním počátečním odchovu lrev bylo přistoupeno k dlšímu odchovu (počáteční TL = 9,2 9,7 ± 0,76 0,82 mm W = 34,0 38,4 ± 1,1 1,5 mg), který byl spojený s převodem odchovávných ryb n suchou peletovnou směs. Tento odchov u rného výtěru v roce 2014 probíhl od 7.4.2014 do 17.4.2014 u pozdního výtěru od 17.6.2014 do 27.6.2014. K převodu lrev cndát n suchou krmnou směs, bylo nejprve použito období smíšené živé strtérové potrvy, které trvlo 5 dní. Poté následovlo období, kdy rybám byl předkládán pouze strtérová krmná směs to po dobu dlších 5 dní. K odchovu převodu ryb n umělou peletovnou strtérovou směs bylo použito celkem 5 kruhových nádrží (užitný objem 380 litrů) npojených n RAS zmíněný v části 3.5.2 této zprávy. Počáteční hustot lrev v odchovných nádržích byl stnoven n 15 kusů.l -1 celkem bylo do všech nádrží nszeno 28 500 lrev. V rámci tohoto intenzivního chovu byly vytvořeny udržovány konstntní podmínky prostředí jko jsou: intenzit osvětlení n úrovni 100 luxů, světelný režim v podobě 16 hodin světl 8 hodin tmy, teplot vody 21,0±0,5 C nsycení vody kyslíkem 8,4±0,6 mg O2.l -1. Teplot vody obsh rozpuštěného kyslíku ve vodě byly měřeny dvkrát denně (oximetr OxyGurd). Lrvy cndát byly krmeny již zmíněnými nupliemi žábronožky solné o velikosti 260 000 nuplií.g-1 cyst tké strtérovou krmnou směsí BioMr LARVIVA ProWen 300 (složení: protein 58%, tuk 12%, popeloviny 11,7%, vláknin 0,4%). Krmení lrev bylo prováděno ručně v množství d libitum, prvidelně kždou hodinu v průběhu celých 16 hodin světl. Mezi sledovné prmetry pozorovné v průběhu především n konci převodu lrev n suchou strtérovou směs ptřilo: přežití lrev n konci odchovu, konečná celková délk hmotnost lrev, SGRw z období odchovu celkový počet získných lrev z odchovu. 3.5.4. Následný odchov plně dptovných jedinců cndát obecného v podmínkách RAS do velikosti ryb s TL = 100 mm Tento odchov byl u rného výtěru 2014 relizován od 18.4.2014 do 2.8.2014 (105 dnů) u pozdního výtěru roku 2014 od 28.6.2014 do 11.10.2014 (105 dnů). Juvenilní ryby cndát obecného, které byly získány v průběhu předchozího odchovu, byly v této fázi rozděleny do 4 kruhových nádrží v počáteční hustotě 7 ryb n jeden litr vody. Kždá využitá nádrž měl užitný objemu vody 380 litrů s výškou hldiny 620 mm užitným průměrem nádrže 885 mm. Zmíněné odchovné nádrže byly npojeny n recirkulční systém popsný detilně Policrem kol. (2014). Celkem bylo k odchovu nszeno 10 640 kusů juvenilních cndátů o celkové délce TL = 16,3±1,9mm hmotnosti W= 94,8±18,7 mg. Intenzit osvětlení byl 100 luxů světelný režim 16 hodin světl 8 hodin tmy. Teplot vody nsycení vody kyslíkem bylo 27

měřeno dvkrát denně (oximetr OxyGurd) v průběhu celého odchovu. Průměrná teplot vody obsh rozpuštěného kyslíku ve vodě dosáhly následujících hodnot: tv = 23±0,5 C, OS = 9,5±0,6 mg O2.l -1. Juvenilní jedinci cndát byli nejprve krmeni strtérovou krmnou směsí BioMr LARVIVA ProWen 300, které jim bylo podáváno ručně v 2 hodinovém intervlu po dobu celého světelného dne v množství d libitum to po období prvních 7 dnů. V následném období bylo do strtérové krmné směsi postupně přimícháváno krmivo o větší velikosti částic (Tb. 2), které jim bylo podáváno pomocí utomtických pásových krmítek. Velikost částic podávného krmiv denní krmná dávk (DKD) byl postupně v průběhu celého odchovu uprvován n zákldě velikosti ryb ktivitě příjmu krmiv (Tb. 2.). V prvidelných intervlech 15 dnů byli odchovávní jedinci cndát obecného přelovováni tříděni z pomoci ručních štěrbinových třídiček z účelem odstrnění elimince přípdných kniblů. Dále byl při této příležitosti zvážen celková bioms ryb v nádrži, n zákldě které byl vypočítán uprven DKD. Po kždém tkovémto přelovení byl do nádrží plikován preventivní protiplísňová koupel v podobě roztoku kuchyňské soli (1 kg n jednu odchovnou nádrž). Dny odchovu Druh krmiv 1-15 BioMr LARVIVA ProWEAN + BioMr INICIO Plus Velikost částic krmiv (mm) DKD (% hmotnosti obsádky) Přežití (%) Kniblismus (%) 300 + 0,4 Ad libitum 8 65 7 16-30 BioMr INICIO Plus 0,4+0,8 5 74 6 31-45 BioMr INICIO Plus 0,8+1,1 3,5 88 4 46-60 BioMr INICIO Plus 1,1+1,5 2,5 91 1 61-105 BioMr INICIO Plus 2 1 96 0 Tb. 2.: Druh podávného krmiv, velikost částic krmiv, denní krmná dávk procentuální přežití v průběhu 105 dnů dlouhého odchovu juvenilních jedinců cndát obecného. N konci tohoto odchovu byly zjištěny vyhodnoceny průměrné produkční ukztele odchovu, jko jsou: přežití odchovávných ryb n konci odchovu, konečná celková délk hmotnost ryb, SGRw z období odchovu celkový počet získných ryb z odchovu. 3.5.5. Sttistické zprcování výsledků Veškeré výsledky týkjící se produkčních ukztelů počátečního odchovu lrev, jejich převodu n suchou směs následném odchovu juvenilních ryb do velikosti TL= 100 mm jsou prezentovány jko průměr ± směrodtná odchylk. Sttistické vyhodnocení produkčních dt u odchovů, které pokrčovly po rném pozdním výtěru v roce 2014, bylo provedeno v progrmu Sttistic 12 (SttSoft Inc., USA). Získná dt pro TL W odchovných ryb, specifickou rychlost růstu (SGRw), přežití, podíl kniblizujících ryb, popřípdě podíl ryb s nplněným plynovým měchýřem vykzovly normální rozdělení pro vzájemné porovnání zmíněných dvou skupin byl použit nlýz rozptylu ANOVA, Tukey HSD test. Všechny testy byly provedeny n hldině význmnosti p> 0,05. 28

3.5.6. Použitá litertur Policr, T., Blech, M., Křišťn, J., 2014. Msový poloumělý výtěr cndát obecného (Snder lucioperc L.) s použitím recirkulčního kvkulturního systému (RAS). Edice Metodik (Poloprovoz), FROV JU Vodňny, 22 s. 3.6. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného kombincí rybničního intenzivního chovu po úspěšně relizovných normálních - sezónních výtěrech do velikosti 100 mm. 3.6.1. Cíl ktivity Cílem ktivity bylo odchovt lrvy juvenilní ryby cndát obecného pocházejících z normálního sezónního výtěru pomocí již poloprovozně ověřeného technologického postupu využívjící kombinci rybničního intenzivního chovu ryb popsného Policrem kol. (2014). Cílem bylo odchovt ryby touto metodou využít je k dlšímu chovu, při kterém byly produkční výsledky chovu těchto ryb porovnány s chovem ryb pocházejících z rného pozdního výtěrů relizovných v roce 2014. 3.6.2. Počáteční odchov lrev juvenilních ryb v rybničních podmínkách Tento odchov probíhl u cndátů vytírných v normálním období výtěru (sezónní výtěr) od 30.4.2014 do 12.6.2014 po dobu 42 dní. K tomuto odchovu byly použity 4 mlé experimentální rybníky FROV JU o rozměrech 46 x 38 m (výměře cc 0,2 h) o průměrné hloubce u výpusti 1,2 m. Všechny rybníky byly 10 dní před plánovným vyszením lrev cndát npuštěny vodou s cílem podpořit vývoj rozvoj potrvních orgnismů (především zooplnktonu) v rybnících ještě před vlstním nszením lrev cndát obecného. N konci dubn (30.4. 2014) byly do všech předem připrvených rybníků nszeny lrvy cndát obecného (TL = 4,83 ± 0,225 mm W = 0,752 ± 0.361 µg) o počáteční hustotě 374 000 ks. h -1, což znmená, že do kždého rybník bylo vyszeno celkem 65 000 ks lrev. Po nszení lrev probíhl jejich rybniční odchov podle Policr kol. (2011) zhrnovl prvidelné kontroly rybníků. Při jednotlivých kontrolách rybníků byl v prvidelných intervlech (nejprve 2 x 7dní následně po 14 dnech ž do konce odchovu) zjišťován četnost vývoj zooplnktonu, kvlit vody v rybnících, tké růst kondice odchovávných ryb. Růst kondice ryb byl kontrolován prvidelnými odlovy do záthové sítě, pomocí nichž byl tké odhdován početnost odchovávných ryb. V okmžiku, kdy byl v rybnících zjištěn pokles četnosti zooplnktonu ryby již dosáhly slovitelné velikosti (TL = 40 50 mm), byl nplánován výlov rybníků s cílem zbránit propuknutí kniblismu mezi odchovávnými rybmi získt, co největší množství odchovávných ryb. 29

3.6.3. Výlov trnsport ryb do podmínek intenzivního chovu včetně jejich dptce n nové podmínky Veškeré práce v rámci této části projektu byly relizovné podle technologických postupů publikovných Policrem kol. (2011). Výlovy rybníků (provedené 42 dní po vyszení lrev) probíhly v rnních hodinách z teploty vzduchu do 24 C. Výlov ryb byl relizován do podložních sítí umístěných pod výpustěmi jednotlivých rybníků. Při výlovu byly ryby tříděny podle velikosti s cílem seprovt větší ryby, které měly kniblistické sklony. N konci rybničního odchovu byly vyhodnoceny následující zákldní produkční prmetry odchovu: celková délk hmotnost ryb, SGRw, přežití, celkové množství získných ryb podíl kniblizujících jedinců. Dále byly ryby trnsportovány v přeprvní bedně v hustotě mximálně 25 000 lrev n 1000 litrů do předem připrveného RAS. Při nszení byly ryby umístěné celkem do 7 odchovných čtvercových nádrží o objemu 700 litrů, které byly npojeny n RAS rybochovného experimentálního prcoviště FROV JU (Policr kol., 2011). Počáteční hustot ryb byl zvolen n hodnotě 8 ks.l -1, což předstvovlo 5600 ks ryb n jednu nádrž. Celkově bylo n všechny nádrže nszeno 39 200 ryb o TL= 41,0 ± 6,9 mm W = 0,45 ± 0,14 g. Po vyszení ryb do nového prostředí byl relizován preventivní koupel ryb v celém RAS pomocí již zmíněné koupele ve formldehydu následně v průběhu 12 dní i prostorová potrvní dptce podle technologického postupu publikovného Policrem kol. (2011). N konci dptce byl tto část projektu vyhodnocen pomocí následujících produkčních prmetrů: celková délk hmotnost ryb, SGRw, přežití, celkové množství získných ryb podíl kniblizujících ryb. Vlstní období dptce ryb pocházejících z rybničních podmínek probíhl od 13. 6. 2014 do 25. 6. 2014. 3.6.4. Intenzivní chov juvenilních ryb do velikosti TL = 100 mm Po popsné dptci ryb následovl intenzivní odchov ryb v 6 odchovných nádržích o objemu 700 litrů npojených n dný RAS FROV JU s počáteční hustotou ryb 4900 ks n nádrž neboli 7 ryby n jeden litr vody. Celý odchov probíhl 75 dní od 25.6.2014 do 10.9.2014. Tento chov zhrnovl mngement krmení, třídění, preventivní koupele ryb proti ektoprzitům následně biometrické měření u ryb, které bylo relizovné podle technologického postupu publikovného Policrem kol. (2011). N konci intenzivního chovu byl chov ryb v RAS vyhodnocen podle následujících produkčních prmetrů: celková délk hmotnost ryb, SGRw, přežití, celkové množství získných ryb podíl kniblizujících ryb. 3.6.5. Sttistické zprcování výsledků Všechny hodnoty produkčních ukztelů z jednotlivých odchovů této části projektu byly zprcovány vyjádřeny jko průměry ± směrodtná odchylk. 30

3.6.6. Použitá litertur Policr, T., Bláh, M., Křišťn, J., Stejskl, V., 2011. Kvlitní vyrovnná produkce rychleného plůdku cndát obecného (Snder lucioperc) v rybnících. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňny 110: 33s. Policr, T., Křišťn, J., Blech, M., Vniš, J., 2014. Adptce chov juvenilních ryb cndát obecného (Snder lucioperc L.) v recirkulčním kvkulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řd), FROV JU Vodňny 141: 46 s. 3.7. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného v podmínkách intenzivního chovu po úspěšně relizovném rném výtěru v roce 2015 3.7.1. Cíl ktivity Cílem této části projektu bylo opět poloprovozně otestovt intenzivní odchov lrev juvenilních ryb do velikosti ryb TL= 100 mm kompletně v kontrolovných podmínkách RAS po úspěšně relizovném rném výtěru v roce 2015. Dlším cílem bylo stnovit efektivitu chovu z pohledu růstu, přežití kvlity odchovávných ryb u tohoto výtěru. 3.7.2. Počáteční odchov lrev cndát Tento odchov byl plánovný relizovt podle stejné metodiky, která byl použit při odchovu lrev získných rným výtěrem v roce 2014. Extrémně mlé lrvy o TL = 3,81 ± 0,07 byly 4. den po vylíhnutí (3. 4. 2015) nszeny do stejných podmínek jko u zmíněného odchovu z roku 2014. Exogenní výživ lrev byl zhájen pomocí stejných rtémií jko u zmíněného odchovu v roce 2014 tzn. 5. den po vylíhnutí. Avšk lrvy ni po 6 dnech odchovu (9. 4. 2015) nezčly přijímt žádnou exogenní potrvu zčly hromdně hynout. Z tohoto důvodu byl tento odchov ukončen bylo konsttováno, že získné následně použité lrvy nebyly schopné přijímt exogenní výživu. 3.8. Následný intenzivní odchov juvenilních ryb pocházejících z rného, sezónního pozdního výtěru roku 2014 v podmínkách intenzivní kvkultury do březn 2015 po dobu 212 respektive 173 143 dní. 3.8.1. Cíl ktivity Cílem bylo získné ryby dále odchovt do větších velikostí vzájemně porovnt jejich růst upltnitelnost v intenzivním chovu v rámci skupin, které vznikly po jednotlivých relizovných výtěrech. 31

3.8.2. Následný intenzivní chov ryb Po jednotlivých počátečních odchovech lrev juvenilních ryb cndát obecného pocházejících z různých úspěšně relizovných výtěrů (rný, sezónní pozdní z roku 2014), které jsou popsné v předchozích částech této zprávy v bodě 3.5. 3.6., byl následně relizován pokrčující intenzivní odchov ryb od jejich počáteční velikosti TL = cc 100 mm. Zmíněný intenzivní chov byl relizován do počátku březn 2015 (1.3. 3.3.2015), kdy se projekt chýlil ke konci jeho řešení. V rámci těchto odchovů byly ryby z rného výtěru 2014 odchovávány 212 dní (od 2.8.2014 do 2.3.2015), ryby pocházející z normálních sezónních výtěrů 173 dní (od 10.9.2014 do 1.3.2015) ryby z pozdního výtěru jen 143 dní (od 11.10.2014 do 3.3.2015). N zčátku zmíněného dlšího intenzivního chovu ryb bylo u kždé skupiny celkem použito 5 kruhových nádrží o objemu 380 litrů npojeného n popsný systém FROV JU. Do všech nádrží byl u kždé skupiny nszen jednotná počáteční hustot ryb 0,657 ryby n jeden litr, což předstvovlo celkem 250 ryb n jednu nádrž celkem tedy 1250 ryb n jednu skupinu pocházející z různého výtěru. Intenzivní odchov ryb zhrnující krmení, třídění, biometrické měření koupele u odchovávných ryb byly relizovány podle metodiky publikovné Policrem kol. (2014). N konci intenzivního chovu byl chov u jednotlivých skupin ryb vyhodnocen podle následujících produkčních prmetrů: celková délk hmotnost odchovných ryb, SGRw, přežití, celkové množství získných ryb podíl kniblizujících ryb. 3.8.3. Sttistické zprcování výsledků Veškeré výsledky týkjící se produkčních ukztelů intenzivního odchovu ryb jednotlivých skupin pocházejících z různých výtěrů jsou prezentovány jko průměr ± směrodtná odchylk. Sttistické vyhodnocení všech produkčních dt u odchovů bylo provedeno v progrmu Sttistic 12 (SttSoft Inc., USA). Získná dt pro TL W odchovných ryb, specifickou rychlost růstu (SGRw), přežití, podíl kniblizujících ryb vykzovly normální rozdělení pro vzájemné porovnání tří skupin ryb byl použit nlýz rozptylu ANOVA, Tukey HSD test. Všechny testy byly provedeny n hldině význmnosti p > 0,05. 3.8.4. Použitá litertur Policr, T., Křišťn, J., Blech, M., Vniš, J., 2014. Adptce chov juvenilních ryb cndát obecného (Snder lucioperc L.) v recirkulčním kvkulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řd), FROV JU Vodňny 141: 46 s. 32

4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY 4.1. Relizce poloumělých výtěrům u generčních ryb cndát obecného o různých termínech 4.1.1. Produkční efektivit jednotlivých výtěrů Veškeré údje o produkčních ukztelích jednotlivých výtěrů jsou uvedeny v Tb. 2, která vyjdřuje i sttistické porovnání efektivity jednotlivých výtěrů relizovných v průběhu různých období. Ze zmíněné tbulky je ptrné, že generční ryby byly díky použité stimulci vytírány v přibližně měsíčních intervlech od poloviny březn do poloviny červn 2014. Termín rného výtěru byl tké potvrzen s dvoutýdenním zpožděním i v roce 2015. Tto skutečnost je poměrně pozitivní pro dlší rozvoj intenzivních chovů cndát, jelikož tyto chovy mohou určitým způsobem čsově diverzifikovt svoji produkci nemusí se spolehnout pouze n sezónní výtěr ryb. V průběhu jednotlivých výtěrů byl identifikován jsný trend týkjící se období ltence. Bylo sttisticky prokázáno, že ryby rných výtěrů se vyznčují delším obdobím ltence (58 ± 14,5-60 ± 7,7 d) oproti rybám vytírným v rámci pozdních či velmi pozdních výtěrů (22,5 ± 7,7-30,0 ± 7,7 d) (Tb. 3). Tto skutečnost je prvděpodobně způsoben tím, že ryby rných výtěrů nemjí tk význmně zrlé pohlvní produkty jko ryby v rámci pozdních výtěrů. Ovšem tto úvh se nám nepodřil ověřit při odběru klsifikci stádi oocytů u jikernček, jelikož u jikernček dlouhodobě držených v kontrolovných podmínkách jsme nebyli schopni identifikovt strší stádium oocytů, než bylo stádium III (viz detilně níže). Kždopádně zmíněnou úvhu lze podepřít fktem, že ryby u rných výtěrů byly vystveny nižším sumě denních stupňů než ryby pozdních výtěrů, kdy právě sum denních stupňů pozitivně koreluje se zrlostí většiny generčních ryb vyskytujících se v mírném klimtickém pásu. Nejvíce ryb bylo vytřeno v rámci rného normálního sezónního výtěru v roce 2014. Následně směrem ke konci reprodukčního období počet procento vytřených ryb klesl. Poměrně nízké procento (66,6 %) mlý počet ryb (6 ks) byl vytřen u rného výtěru v roce 2015 (Tb. 3). Stejný trend je možné sledovt i ukztele nedosttečně připrvených (vyřzených) ryb k výtěru. Nejméně tkovýchto ryb bylo vyřzeno u rného výtěru v roce 2014 (1 ks = 6,6 %) normálního sezónního výtěru (0 ks = 0 %) v témže roce. Nopk nejvíce vyřzených nepřiprvených ryb bylo u rného výtěru roku 2015 pozdních výtěrů roku 2014 (Tb. 4.). Podle nšeho názoru připrvenost ryb n výtěr úzce souvisí s délkou chldového období, kdy je teplot vody nižší než 5,5 C. Toto období by v nšich podmínkách mělo optimálně být stejně dlouhé jko je chldové období u sezónních výtěrů, což je cc 110-150 dní. Krtší nebo delší chldová období využívná u rných či pozdních výtěrů jsou prvděpodobně pro cndát obecného nepřirozená. Kvůli nevhodné délce chldového období dochází k nedosttečné gmetogenesi (u krátkého období) či zhoršování kvlity gmet (přezrávání) u dlouhého období. Dokonce bychom chtěli vyslovit domněnku, že chldové období krtší než 80 90 dní (plikovné v rámci projektu u rného výtěru v roce 2015) negtivně ovlivňuje kvlitu gmet generčních ryb následně produkční ukztele 33

tkovýchto výtěrů. Podobných závěrů dosáhli i frncouzští kolegové u okoun říčního (Abbulfth kol., 2011). Nejvyšší oplozenosti jiker (80,3 ± 9, 0 87,4 ± 7,6 %) líhnivosti lrev (71,0 ±16,0 71,6 ± 9,3 %) bylo dosženo u rného výtěru normálního sezónního výtěru z roku 2014. Nízká oplozenost jiker (34,5 ± 8,0 56,5 ± 15,7 %) líhnivost lrev (23,7 ± 8,5-38,4 ± 13,2 %) byl zjištěn u pozdního výtěru rného výtěru z roku 2015. Nulová oplozenost líhnivost lrev byl identifikován u velmi pozdního výtěru, u kterého prvděpodobně došlo k přezrání gmet. Zmíněné nízké hodnoty produkčních ukztelů byly prvděpodobně opět způsobeny nevhodnou stimulcí generčních ryb především teplotou vody (Tb. 3.). Délk inkubční doby byl nejkrtší velmi vyrovnná u rných normálních sezónních výtěrů v roce 2014 (90,3 ± 1,8 90,4 ± 0,4 d). Nopk nejdelší velmi rozvleklá inkubční dob byl zjištěn u rných výtěrů z roku 2015 (135 ± 28 d). Důvod neznáme, jelikož teplot vody při inkubci se ve všech přípdech pohybovl n úrovni 14,5 15 C. Tím vliv teploty vody n délku inkubce můžeme vyloučit (Tb. 3.). Z hledisk nejdůležitějšího produkčního ukztele byly nejefektivnější normální - sezónní výtěry, které využívly téměř přirozenou teplotní světelnou stimulci. U tkovýchto výtěrů bylo n 1 pár generčních ryb celkem vyprodukováno 118 600 ks vylíhnutých lrev. Velmi dobré výsledky v produkci vylíhnutých lrev přinesly i rné výtěry ryb v roce 2014, které průměrně vyprodukovly 96 700 ks vylíhnutých lrev n 1 vytřený pár. Přibližně poloviční produkce vylíhnutých lrev byl dosžen u rných výtěrů v roce 2015. Nízká jen cc třetinová produkce lrev byl dosžen u pozdního výtěru. Velmi pozdní výtěr generčních ryb přinesl nulovou produkci lrev (Tb. 3.) to prvděpodobně z důvodu nízké kvlity gmet. 4.1.2. Velikost oplozených jiker kvlit vylíhnutých lrev Velikost oplozených jiker je obecně oznčován z důležitý ukztel kvlity získných jiker následně kvlity vylíhnutých lrev. Sttisticky největší jikry (1,25 ± 0,07-1,4 ± 0,04 mm) největší lrvy (4,3 ± 0,18-4,8 ± 0,25 mm) byly získány v přípdě normálního sezónního výtěru následně u rného výtěru v roce 2014. Nopk sttisticky nejmenší jikry (1,09 ± 0,04 mm) lrvy (3,8 ± 0,07 mm) byly získány z rného výtěru v roce 2015 (Tb.2). Tyto výsledky byly potvrzeny i přežitím lrev po osmotických šocích, kdy nejvyšší přežití vykzovly (96,5 ± 3,5 96,8 ± 2,5 %) opět normální sezónní rné výtěry z roku 2014. Nopk nejmenší přežití lrev po osmotických šocích (68,2 ± 14,3 %) bylo dosženo u rného výtěru v roce 2015 i tto skutečnost potvrdil nízkou kvlitu získných lrev ze zmíněného výtěru (Tb.3.). 34

Prmetr Rný výtěr Normální - sezonní výtěr Rok 2014 Rok 2015 Pozdní výtěr Velmi pozdní výtěr Dtum výtěru 11. - 12.3.2014 21.4.2014 20.5.2014 12.6.2014 Délk ltence ( d) Procento úspěšnosti výtěru (ks) Oplozenost jiker (%) Líhnivost lrev (%) Délk inkubční doby ( d) Průměrná velikost oplozených jiker (mm) Množství lrev získných n jeden gen. pár (tisíc ks) 60 ± 7,7 c 43,5 ± 3,6 b 30,0 ± 7,7 22,5 ± 7,7 Rný výtěr 23. - 25.3.2015 58 ± 14,5 c 85,7 (12 ks) 84,6 (11 ks) 80,0 (8ks) 44,4 (4ks) 66,6 (6ks) 80,3 ± 9 c 71,6±9,3 c 90,3±1,8 1,25±0,068 b 96,7 ±15,5 c 4,26±0,18 b 87,4 ± 7,6 c 71,0±16,0 c 90,4±0,4 1,40±0,042 c 118,6 ±50,5 d 4,83±0,25 c 34,5 ± 8,0 23,7 ± 8,5 101,7±0,3 b 1,18 ± 0,02 b 32±16,4 3,97 ± 0,31 b 0 Nehodnoceno Nehodnoceno Nehodnoceno 56,5 ± 15,7 b 38,4 ± 13,2 b 135,0 ± 28,0 c 1,09 ± 0,037 Nehodnoceno 58,1 ± 27,7 b 3,81 ± 0,07 Nehodnoceno Celková délk čerstvě vylíhlých lrev (mm) Kumultivní procento přežití lrev po 90 min osmotického 96,5±3,5 96,8±2,5 72,5 ± 5,5 šoku (%) b b Tb. 3.: Reprodukční ukztele hodnocené při jednotlivých výtěrech. Rozdílná písmen v řádcích znčí sttistickou rozdílnost výsledků. Nehodnoceno 68,2 ± 14,3 4.1.3. Kvlit spermtu v průběhu jednotlivých výtěrů Souhrnné informce o kvlitě odebrného spermtu jsou uvedeny v Tb. 4. V rámci hodnocení kvlity spermií byly hodnoceny zákldní prmetry kvlity spermtu, hodnocené u různých druhů ryb chovných v kontrolovných podmínkách (npř.: Alvi kol., 2010; 2008; Bondrenko kol, submitted). Při výtěru generčních mlíčáků cndát obecného bylo zjištěno, že objem spermtu u rných výtěrů je nízký, následně se směrem k přirozenému termínu výtěru zvyšuje poté opět klesá (Tb. 4.). Opčný trend vykzovl koncentrce spermií v 1 ml spermtu, kdy n zčátku výtěrů ryb byl koncentrce spermtu nejvyšší postupně s dlším obdobím výtěrů klesl (Tb. 4.). Délk pohyblivosti spermií byl sttisticky prokztelně nejdelší v období přirozeného výtěru generčních mlíčáků cndát nižší v osttních obdobích (Tb. 4.). 35

Prmetr Rný výtěr Normální - sezonní výtěr Rok 2014 Rok 2015 Pozdní výtěr Velmi pozdní výtěr Rný výtěr Dtum odběru spermtu 13.3.2014 22.4.2014 21.5.2014 13.6.2014 26.3.2015 Objem odebrného spermtu (ml) 0,64±0,26 1,9±0,53 c 1,4±0,2 c 1,2 ± 0,43 b 0,55 ± 0,18 Koncentrce spermií (mld.ml - 19,3±3,9 16,7±2,7 15,5 ± 2,3 1 13,4 ± 1,8 22,3 ± 3,2 ) c b b d 53,93±10,2 89,18±10,46 59,5±8,69 47,3 ± 27,2 48,7 ± 12,8 Dob pohyblivosti spermií (s) b Tb. 4. Hodnocené prmetry kvlity spermtu. Rozdílná písmen v řádcích znčí sttistickou rozdílnost výsledků. 4.1.4. Závěr doporučení Z výsledků je ptrné, že v rámci relizce projektu byly v různých termínech víceméně úspěšně relizovány celkem čtyři výtěry. Dále je nutné dodt, že při pátém výtěru byly ryby sice s 44,4 % úspěšností vytřeny, le bez úspěchu co se týče oplozenosti jiker. Lze tedy konsttovt, že řízením teploty vody světelného režimu je možné ryby cndát obecného vytírt v kontrolovných podmínkách bez výrzných problémů od březn do červn dného roku. Při orgnizci stimulce ryb teplotou vody úprvou světelného režimu je velmi důležité si uvědomit, že zvolené režimy by měly co nejvíce kopírovt přirozený teplotní světelný režim vyskytující se v nšich klimtických podmínkách. Smozřejmě je možné jednotlivé období dné stimulce různě zkrcovt prodlužovt s tím, že chldné období by nemělo být krtší jk 80 90 dní či delší jk 150 160 dní s teplotou vody pohybující se kolem 5 C. Při tomto období by měl být zvolen světelný režim prezentující obdobím s krátkým světelným dnem n úrovni 9 hodin světl 15 h tmy. Následně je možné velmi rychle v průběhu 3 4 týdnů zvyšovt teplotu vody prodlužovt světelný režim ž n konečné hodnoty teploty vody 14-15 C délku světelného dne n 15 hodin světl 9 hodin tmy. Při dodržení všech optimálních chovtelských podmínek dného chovu je možné tkovýmto způsobem v kontrolovných podmínkách stimulovt generční ryby cndát obecného k mimosezónnímu výtěru. N druhé strně je důležité zmínit, že prvděpodobně vždy budou mimosezónní výtěry vykzovt nižší efektivitu v podobě nižšího procent úspěšně vytřených ryb, nižší plodnosti ryb, nižší oplozenosti jiker, líhnivosti lrev nižší celkové produkci lrev n vytírný pár oproti přirozeným sezónním výtěrům, které budou z tohoto hledisk efektivnější. Avšk i méně efektivní mimosezónní výtěry mohou v budoucnu intenzivním chovům cndát obecného výrzným způsobem vylepšit využití odchovných kpcit potžmo zvýšit produkci ryb rentbilitu chovu. 36

4.1.5. Použitá litertur Abbulfth, A., Fontine, P., Kestemont, P., Grdeur, J.N.,Mrie, M., 2011. Effects of phototherml kinetics nd mplitude of photoperiod decrese on the induction of the reproduction cycle in femle Eursin perch Perc fluvitilis. Aquculture 322: 169 176. iťáku Alvi, S.M.H., Rodin, M., Htef, A., Stejskl, V., Policr, T., Hmckov, J., Linhrt, O., 2010. Sperm motility nd monthly vritions of semen chrcteristics in Perc fluvitilis (Teleostei: Percide). Czech Journl of Animl Science 55:174 182. Alvi, S.M.H., Psenick, M., Rodin, M., Policr, T., Linhrt, O., 2008. Chnges of sperm morphology, volume, density nd motility nd seminl plsm composition in Brbus brbus (Teleostei: Cyprinide) during the reproductive seson. Aqutic Living Resources 21: 75-180. Bondrenko, V., Blech, M., Blžková, J., Policr, T., submitted. Chnges of sperm morphology, volume, density nd motility prmeters in northern pike (Esox lucius L.) during the reproductive seson. Turkish Journl of Fisheries nd Aqutic Sciences. 4.2. Odběr stnovení stádi zrlosti oocytů u generčních jikernček 4.2.1. Prktické zkušenosti s odběry nejen oocytů Tento chovtelský úkon se průběhu řešení tohoto projektu velmi osvědčil bylo zznmenáno, že odběr oocytů popřípdě i spermtozoí (v přípdě, kdy se odběr relizovl u ryby - mlíčák, u které nebylo možné při sestvování generčních párů zjistit přesnou identifikci pohlví podle morfologie dné ryby) nemá negtivní vliv n kondici či přežívání generčních ryb. Díky odběru gmet, byly přesně n zčátku projektu sestveny generční páry do skupin prezentující jednotlivé výtěry s různými termíny, což výrzně zefektivnilo práci při projektu hlvně zjistilo vyrovnný poměr mezi pohlví n hodnotě 1:1. Odběry oocytů u jikernček, výjimečně odběry spermií u mlíčáků, n konci období zvýšené teploty vody u jednotlivých výtěrů perfektně identifikovly dobře připrvené ryby n výtěr umožnily tké vyřdit nepřiprvené generční ryby n výtěr. Tto záležitost opět zefektivnil práci spojenou s reprodukcí ryb dále zbránil zbytečné hormonální injikci nepřiprvených ryb, což v konečném důsledku znmenlo finnční úsporu menší stres pro dné ryby. Souhrnné informce o počtu vyřzených párů ryb v rámci jednotlivých relizovných výtěrů dokumentuje Tb. 5. Ze zmíněné tbulky vyplývá, že u normálního sezónního výtěru nebyl vyřzen žádný pár z důvodu nedosttečné připrvenosti n výtěr. Pouze jeden pár byl vyřzen u rného výtěru v roce 2014. Vyšší počet vyřzených párů (shodně po třech párech) bylo vyřzeno u obou pozdních výtěrů. Nejvyšší počet vyřzených párů před vlstní reprodukcí bylo identifikováno u rného výtěru v roce 2015. Podle nšeho názoru je vyšší počet vyřzených (nepřiprvených) ryb před výtěrem způsoben nevhodnou stimulcí ryb především teplotou vody (krátké či extrémně dlouhé chldné období). 37

Prmetr Vyřzené páry generčních ryb v průběhu či konci období zvýšené teploty vody (ks) Vyřzené páry generčních ryb v průběhu či konci období zvýšené teploty vody (%) Rný výtěr Normální - sezonní výtěr Rok 2014 Rok 2015 Pozdní výtěr Velmi pozdní výtěr Rný výtěr 1 0 3 3 6 6,6 0 23,0 25,0 40,0 Tb.5.: Souhrnné informce o počtu procentuálním podílu vyřzených párů ryb v rámci jednotlivých relizovných výtěrů U odběru oocytů u všech relizovných výtěrů bylo zjímvé, že ni u jedné vyšetřené jikernčky nebyly identifikovány vyšší stádi zrlosti oocytů než je III. stádium. Toho nebylo dosženo dokonce ni u rného výtěru v roce 2015, kdy období zvyšující se teploty vody bylo 70 dní dlouhé. Jestliže byly ryby se stádiem oocytů III hormonálně injikovány, byly dosženy dobré i šptné výsledky z výtěrů jednotlivých ryb v podobě oplozenosti jiker. Zrlost oocytů neovlivňovl oplozenost jiker. Oplozenost jiker všk byl ovlivněn způsobem stimulce ryb před výtěrem (jednotlivými použitými výtěry ryb), která se ovšem pozitivně ni negtivně neprojevil v dosženém finálním stádiu zrlosti oocytů, jelikož jsme dosáhly mximálně III. stádi zrlosti. Nopk Żrski kol (2012), popisují identifikci celkem šesti různých stádií zrlosti oocytů u divokých ryb cndát odlovených v polských jezerech. Uvádějí, že je možné přistoupit k hormonální stimulci u ryb, které dosáhnou druhého stádi zrlosti oocytů. 4.2.2. Závěr doporučení Obecně odběr oocytů či spermtozoí u generčních ryb cndát obecného před jeho výtěrem je velmi prktický nástroj jk je možné přesně identifikovt pohlví ryb, sestvit dobře připrvené generční páry popřípdě vyřdit nepřiprvené ryby n reprodukci před vlstní hormonální injikcí. Dále bylo potvrzeno, že odběry gmet pomocí ktetru nemjí negtivní vliv n kondici přežití použitých generčních ryb. Otázkou ještě neustále zůstává, jk je to s jednotlivými stádii oocytů kdy stádi oocytů u ryb držených v kontrolovných podmínkách doshují vyšší stádií zrlosti než je stádium III. V nšich odběrech jsme nebyli schopní identifikovt vyšší stádium zrlosti oocytů než je stádium III ni při neustále se prodlužujícím období zvýšené teploty vody. 4.2.3. Použitá litertur Żrski, D., Kuchrczyk, D., Tgrońsk, K., Plińsk, K., Kupren, K., Fontine, P., Kestemont, P., 2012. A new clssifiction of pre-ovultory oocyte mturtion stges in pikeperch, Snder lucioperc (L.), nd its ppliction during rtificil reproduction. Aquculture Reserch: 43: 713 721. 38

4.3. Inkubce jiker embryí n umělých hnízdech, péče o embry v průběhu inkubce v rámci jednotlivých výtěrů včetně ukončení inkubce líhnutím počítání čerstvě vylíhnutých lrev N konci inkubce jiker v rámci relizovných úspěšných výtěrů ryb bylo zjištěno celkové průměrné množství vylíhnutých lrev vyprodukovných n 1 vytřený pár generčních ryb, který je uvedený v Tb. 2. Z těchto údjů vyplývá, že nejvíce lrev bylo vyprodukováno u normálního sezónního výtěru (118 600 lrev). Signifikntně méně lrev bylo vyprodukováno u rného výtěru (96 700 lrev) ryb, všk i tento dosžený údj můžeme povžovt z poměrně dobrý výsledek. U výtěrů ryb v rámci rného výtěru v roce 2015 bylo dosženo jen 58 100 lrev n jeden vytřený pár generčních ryb u pozdního výtěru z roku 2014 pouze 32 000 lrev n jeden pár generčních ryb. U velmi pozdního výtěru bylo získáno nulové množství lrev to z důvodu nulové oplozenosti získných jiker. Obecně trend získných hodnot týkjící se produkce lrev n jeden vytřený pár koreluje se zjištěnými hodnotmi oplozenosti jiker líhnivosti lrev u odebrných vzorků jiker při relizci jednotlivých výtěrů, které jsou popsány v části této zprávy 2.1. 3.1. Podle nšich pozorování vývoje jiker embryí můžeme konsttovt, že jikry embry byly inkubovány v rámci všech relizovných výtěrů v kvlitní, čisté filtrovné vodě o konstntní teplotě vody obshu kyslíku. Dále bylo zjištěno, že v průběhu inkubce nedocházelo k žádným ndměrným úhynům nebo zplísnění jiker či zárodků. Nkldené oplodněné jikry byly v nádrži inkubovány z přítomnosti mlíčák, který při inkubci pečovl o umělé hnízdo s jikrmi. Ovšem z nšich zkušeností nevíme, zd je mlíčák pro inkubci jiker nepostrdtelný. Podle nšich získných zkušeností můžeme konsttovt, že výtěr ryb v párech rozdělených do jednotlivých nádrží povžujeme z velmi vhodný efektivní způsob využívný u cndát obecného v rámci jeho poloumělého výtěru. Výtěr ryb v tkovýchto podmínkách následná inkubce jiker embryí vede k přesné identifikci produkce vylíhnutých lrev n 1 vytírný pár. Je všk nutné připomenout, že je nutné použít pro jeden generční pár cndát obecného nádrž o minimální ploše dn 0,64 m 2, což odpovídá námi použité nejmenší ploše nádrže. Menší nádrže pro poloumělý výtěr generčních ryb cndát nedoporučujeme z důvodu velmi omezené plochy dn pro kldení jiker, které jsou pk nkldeny n hnízdo ve velké koncentrci při inkubci potom může docházet k jejich čstému, přípdně hromdnému zplísnění. Nopk jestli se při výtěru generčních ryb cndát chystáme vytírt větší ryby než hmotnost 1,5 kilogrmů, doporučujeme používt větší nádrže (lespoň o ploše 1m2), kde dochází k většímu rozprostření nkldených jiker v tomto přípdě tké ke komfortnější inkubci jiker efektivnější produkci lrev. 4.3.1. Závěr doporučení V rybářské prxi doporučujeme vytírt jeden pár generčních ryb odděleně v jedné nádrži o minimální ploše 0,64 m 2 v přípdě, že se vytírjí generční ryb o hmotnosti do 1,5 kilogrm. U větších ryb doporučujeme používt vetší plochu nádrží o velikosti cc 1m 2. Tyto podmínky jsou ideální i pro inkubci jiker embryí jestliže dné nádrže jsou npojeny n RAS s čistou filtrovnou vodou dobrých konstntních fyzikálních prmetrů. Jko vhodné povžujeme použít v rámci inkubce jiker jedenkrát dlouhodobou koupel v příprvku formldehyd o koncentrci 36-38 % dávce 0,015ml.l -1, jko prevenci před povrchovým zplísněním jiker 39

v průběhu inkubce. N zčátku líhnutí lrev je důležité z nádrže odstrnit generčního mlíčák zstvit přítok do nádrží, které doporučujeme následně při líhnutí lrev úplně od systému odstvit. Po vylíhnutí všech lrev můžeme sndno přistoupit k počítání všech získných lrev určení produkce lrev n jeden vytřený pár generčních ryb. 4.4. Ošetření stnovení přežití generčních ryb cndát obecného v průběhu stimulce ryb n výtěry, v průběhu výtěru ryb následně po jednotlivých výtěrech Souhrnné výsledky vyjdřující kusovou mortlitu přežití generčních ryb v průběhu jednotlivých období v rámci jednotlivých výtěrů jsou uvedeny v Tb. 6. Z dných výsledků vyplývá, že nejnižší mortlit ryb byl zznmenán v průběhu po relizci obou rných výtěrů, u kterých mortlit obou pohlví byl stejná či velmi vyrovnná. U rného výtěru v roce 2014 byl zznmenán nejvyšší mortlit generčních ryb v průběhu povýtěrového období. Kusová mortlit % přežití Rný výtěr Normální - sezonní výtěr Rok 2014 Rok 2015 Pozdní výtěr Velmi pozdní výtěr Rný výtěr ks % ks % ks % ks % ks % Chldné období Období zvýšené teploty vody Výtěrové období Po výtěrové období Celkové kumultivní přežití jikernčk 1 93,8 1 93,8 3 90,6 4 87,5 0 100 mlíčák 1 93,8 0 100 1 93,8 2 93,8 1 93,8 jikernčk 0 100 2 93,5 0 100 0 100 0 100 mlíčák 0 100 0 100 0 100 0 100 0 100 jikernčk 1 96,8 2 93,1 3 89,7 6 78,6 1 93,8 mlíčák 0 100 0 100 1 96,8 3 90 0 100 jikernčk 2 93,3 1 96,3 3 88,5 4 81,8 0 100 Mlíčák 2 93,5 1 93,8 3 90,0 4 85,2 0 100 jikernčk 4 84,7 6 78,6 9 71,9 14 56,1 1 93,8 mlíčák 3 87,7 1 93,8 5 81,7 9 71,9 1 93,8 Tb. 6.: Kusová mortlit procentuální přežití generčních ryb cndát obecného v průběhu stimulce ryb n výtěry, v průběhu výtěru ryb následně po jednotlivých výtěrech. Přežití ryb v jednotlivých období je vždy počítáno z ktuálního počtu ryb v dném období. 40

U osttních relizovných výtěrů byl obecně celková mortlit generčních ryb vyšší, kdy vyšší mortlit ryb byl sledován především v rámci pozdních výtěrů konkrétně v rámci jejich výtěrového či povýtěrového období. Obecně lze konsttovt, že mortlit ryb byl v těchto přípdech vyšší u jikernček oproti mlíčákům. Tento fkt je především způsobem skutečností, že mlíčáci velmi silně někdy i gresivně tkují jikernčky v průběhu po výtěru, kdy se mlíčáci snží ochrňovt nkldené jikry n umělém hnízdě vyhnt jikernčku pryč. N závěr lze obecně konsttovt, že všechny uvedené hodnoty kumultivního přežití u všech relizovných výtěrů jsou poměrně vysoké, příznivé prxí kceptovtelné. Tento pozitivní fkt je způsoben především dobře relizovnou péčí o ryby po jejich výtěru. Tto péče hlvně zhrnuje následující chovtelské úkony: rychlé odstrnění jikernček po výtěru z nádrže následnou úzkostlivou péčí o generční ryby z pohledu výživy ryb krmnými rybmi, plikcí preventivních koupelí u ryb proti jejich povrchovému zplísnění či bkteriální infekci žber. Dále je velmi důležitý chov držení generčních ryb v čisté filtrovné vodě (bez orgnického ztížení) s konstntní teplotou dosttečným obshem rozpuštěného kyslíku. 4.4.1. Závěr doporučení Obecně můžeme konsttovt, že nejnižší mortlit generčních ryb byl zjištěn u rných výtěrů nejvyšší u pozdních výtěrů. Dále můžeme říci, že vyšší mortlitu ryb můžeme sledovt v průběhu výtěrového povýtěrového období. Obecně vyšší mortlitou trpí jikernčky oproti mlíčákům, kteří se čsto v průběhu výtěrového povýtěrového období chovjí k smicím velmi gresivně netolerntně. Z tohoto důvodu je důležité generční jikernčky od mlíčáků po výtěru okmžitě odlovovt. Dlší chovtelské záshy po výtěru ryb, jko je prvidelná výživ generčních ryb krmnými rybmi, prvidelné protiplísňové koupele chov ryb v čisté, filtrovné vodě s konstntní teplotou vody jinými optimálními fyzikálněchemickými prmetry, jsou velmi důležité pro dosžení velmi dobrého přežití generčních ryb v rámci jednotlivých použitých výtěrů, které byly dosženy při řešení tohoto projektu (56-94%). 4.5. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného v podmínkách intenzivního chovu po úspěšně relizovném rném pozdním výtěru v roce 2014 do velikosti plůdku TL = 100 mm 4.5.1. Počáteční odchov lrev cndát do období 16 dnů po vykulení Souhrnné produkční informce o počátečním odchovu lrev cndát obecného v rámci rného pozdního výtěru jsou uvedeny v Tb.7. Z uvedené tbulky vyplývá, že odchovávné lrvy zčly nplňovt svůj plynovým měchýř od 11. do 14. dne po jejich vylíhnutí. Dále z uvedených výsledků vyplývá, že došlo k poměrně úspěšnému nplnění plynového měchýře lrev (55-58%) bez rozdílu n termínu získání ryb. Průměrné přežití lrev po 16 dnech odchovu dosáhlo 60,2 62,1 procent bez výrznějších rozdílů mezi testovnými skupinmi. Specifická rychlost růstu byl v tomto období u obou skupin ryb n poměrně vysoké úrovni 36,0 36,5 %.den -1 lrvy n koci odchovu dosáhly celkové délky TL= 9,2 9,4 mm 41

hmotnosti W = 34,0 38,2 mg. U odchovávných lrev se již zčl projevovt kniblismus podíl kniblů dosáhl n konci popisovného období 0,6 2,0 %. Rný výtěr Pozdní výtěr Prmetr 2014 2014 První výskyt plynového měchýře 12.-13. den po vylíhnutí % nplnění plynového měchýře 58,20 ± 8,7 11. 14. den po vylíhnutí 60,2 ± 13,0 55,0 ± 5,5 Přežití (%) 62,1 ± 14,7 Celková délk lrev 16. den po vylíhnutí (mm) 9,2 ± 0,76 9,4 ± 1,2 Hmotnost lrev 16. den po vylíhnutí (mg) 34,0 ± 1,11 38,2 ± 1,5 SGRw (%.d -1 ) 36,0 ± 1,4 36,5 ± 1,6 Podíl kniblů (%) 0,6 ± 0,2 2,0 ± 1,0 Celkové množství vyprodukovných lrev (ks) 31 670 30 600 Tb. 7.: Hodnoty jednotlivých prmetrů sledovných při počátečním odchovu lrev cndát obecného. 4.5.2. Převod lrev cndát obecného n suchou krmnou směs Od 16. dne po vylíhnutí lrev zčl být relizován převod lrev ze živé potrvy n umělou krmnou směs. N konci tohoto desetidenního období, kdy lrvy přijímly umělou strtérovou směs, byl tento odchov vyhodnocen. Souhrnné hodnoty produkčních ukztelů jsou uvedeny v Tb.8. N konci tohoto období dosáhly lrvy přežití n úrovni 38,5 41,9 %. V tomto období byly zznmenány první větší výrznější úhyny ryb. Největší úhyny ryb proběhly u ryb bez nplněného plynového měchýře u ryb, které se nebyly schopné dptovt n umělou strtérovou směs. Ryby u obou skupin v tomto období dosáhly rozdílné specifické rychlosti růstu n úrovni 7,8 10,7 %.den -1, kdy prokztelně vyšší rychlosti růstu dosáhly ryby skupiny pocházející z rných výtěrů. Podíl kniblů se v tomto období oproti předchozímu období zvýšil dosáhl ž n 5,0% bez rozdílů bezi testovnými skupinmi. Ryby n konci odchovu dosáhly velikosti TL = 14,2 16,3 mm hmotnosti W = 81,0 94,8 mg, kdy větších rozměrů dosáhly ryby ze skupiny pocházejících z rných výtěrů (Tb.8.). 42

Prmetr Rný výtěr 2014 Pozdní výtěr 2014 Přežití (%) 41,9 ± 8,3 38,5 ± 7,5 Konečná celková délk lrev (mm) 16,3 ± 1,9 b 14,2 ± 1,0 Konečná hmotnost lrev (mg) 94,83 ± 18,7 b 81,0 ± 17,1 SGRw (%.d -1 ) 10,7 ± 1,2 b 7,8 ± 2,3 Podíl kniblů (%) 4,0 ± 1,0 5,0 ± 1,0 Celkové množství odchovných ryb (ks) 11 940 10 970 Tb.8.: Hodnoty jednotlivých prmetrů sledovných při převodu lrev cndát n suchou dietu. 4.5.3. Následný odchov plně dptovných jedinců cndát obecného v podmínkách RAS do velikosti ryb s TL = 100 mm Po dptci ryb následovl 105 denní intenzivní odchov juvenilních ryb cndát obecného, který je vyhodnocen sumrizován v Tb.9. Ze zmíněné tbulky vyplývá, že všechny produkční ukztele dosžené v tomto období byly shodné u obou testovných skupin. Specifická rychlost růstu se dále s věkem ryb snižovl dosáhl u obou skupin podobných hodnot n úrovni 6,1 6,3 %. den -1. N konci odchovu byly získány juvenilní ryby o celkové délce TL= 93,6 97,4 mm hmotnosti W= 8,0 8,3 g. V tomto období bylo dosženo překvpivě nízkého přežití ryb to n úrovni 33,5 36,9 %. Nižší přežití ryb bylo zcel jistě způsobeno vyšším podílem kniblů (5,5-7%) v odchovávné populci ryb (Tb. 9). N konci tohoto období, kdy byly produkovány ryby o velikosti cc 100 mm, bylo vyhodnoceno tké kumultivní přežití SGR z celou dobu odchovu od počátku exogenní výživy do konce zmíněného období. N závěr bylo zjištěno, že od počátku exogenní výživy do stádi juvenilní ryby o velikosti cc 100 mm bylo celkem odchováno 7,7 9,0 % ryb, jejichž specifická rychlost růstu byl n úrovni 9,6 %. den 1 (Tb.9.). 43

Prmetr Rný výtěr 2014 Pozdní výtěr 2014 Konečná celková délk (mm) 97,4 ± 6,5 93,6 ± 5,3 Konečná hmotnost (g) 8,3 ± 2,3 8,0 ± 2,5 SGRw (%.d -1 ) 6,1 ± 0,45 6,3 ± 0,37 Přežití (%) 36,9 ± 5,8 33,5 ± 6,7 Podíl kniblů (%) 5,5 ± 2,0 7,0 ± 1,5 Počet získných juvenilů (ks) 3926 3675 Celkové kumultivní přežití z celý odchov (%) 9,0 ± 1,8 7,7 ± 2,1 Celková SGRw z celý odchov (%.d -1 ) 9,65 9,61 Tb. 9.: Konečné výsledky získné po 105 denním intenzivním odchovu juvenilních ryb cndát obecného v RAS. 4.5.4. Závěr doporučení Z nšich dosvdních zkušeností vyplývá, že u rného výtěru je jedině možné lrvy odchovávt tímto způsobem chovu tzn. kompletně v RAS. Počsí teplot vody v rybnících po rných výtěrech je velmi nestbilní nízká, což způsobuje nulové přežívání lrev v rybnících. U pozdních výtěrů je možné lrvy vyszovt do rybníků, které je všk v tkovémto přípdě nutné velmi dobře připrvit (rybník musí být prostý hrubého plnktonu). V nšem přípdě jsme odchovávli lrvy z pozdních výtěrů kompletně v RAS s cílem porovnt efektivitu tohoto odchovu s odchovem lrev pocházejících z rných výtěrů. Obecně je možné konsttovt, že tkovéto intenzivní odchovy lrev juvenilních ryb v RAS jsou více prcné, nákldné le n produkci stbilní přehledné. Při porovnání kumultivního přežití u odchovu kompletně relizovného v RAS (7,7-9%) je hodnot jen neptrně menší než při chovu kombinujícím rybniční intenzivní chov (10%). 4.6. Odchov lrválních juvenilních jedinců cndát obecného kombincí rybničního intenzivního chovu po úspěšně relizovných normálních - sezónních výtěrech do velikosti 100 mm. N konci rybničního chovu lrev juvenilních ryb cndát obecného po relizovném normálním sezónním výtěru byly zjištěny souhrnné produkční ukztele, které jsou uvedeny v Tb.10. Z uvedené tbulky vyplývá, že odchovávné ryby doshovly v průběhu odchovu poměrně vysoké rychlosti růstu n úrovni 16,6 %. den -1, která je způsoben především dosttečnou nbídkou živé přirozené potrvy v podobě zooplnktonu, který se vyskytuje v rybnících. Přežití ryb v rámci tohoto chovu bylo n úrovni 17,5 %, což je podle 44

nšich zkušeností horší průměrný výsledek, kdy při úspěšných odchovech lrev juvenilních ryb v rybnících doshujeme přežití ž n úrovni 27 či 35 %. Podíl kniblů v rybnících byl nízký, jelikož odchov byl ukončen před msovým propuknutím kniblismu. To je velmi důležitá skutečnost, která rozhoduje o úspěšnosti či neúspěšnosti rybničního odchovu cndátů. Jkmile je v rybnících při odchovu zjištěn snižující se početnost zooplnktonu, je nutné odchov ryb v rybníku ukončit výlovem, jelikož jink dojde k rychlému propuknutí kniblismu u ryb k snížení počtu odchovných jedinců. N konci odchovu byly získány ryby o velikosti TL = 41,0 mm W = 0,45 g, které byly ve velmi dobré kondici velikostně vyrovnné. 4.6.1. Produkce juvenilních ryb v rybničních podmínkách Konečná celková délk (mm) 41,0 ± 6,9 Konečná hmotnost (g) 0,45 ± 0,14 SGRw (%.d -1 ) 16,6 ± 2,1 Přežití (%) 17,5 ± 6,7 Podíl kniblů (%) 2,1 ± 0,45 Počet získných juvenilů (ks) 45 500 Tb. 10.: Produkční ukztelé z rybničního odchovu lrev juvenilních ryb v rámci normálního sezónního výtěru. 4.6.2. Adptce rybničně odchovných ryb n nové podmínky intenzivního chovu v RAS Souhrnné výsledky z 12 denní prostorové potrvní dptce rybničně odchovných juvenilních ryb jsou uvedeny v Tb. 11. I když v období dptce se ryby dptovly n nové prostředí nové umělé krmivo, dosáhly v průběhu tohoto období specifické rychlosti růstu n úrovni 3,8 %.d -1. Průměrného přežití bylo dosženo n úrovni 78 %, což je poměrně dobrý výsledek. Podíl kniblů byl n úrovni 5,1 %. Tto poměrně nízká mír kniblismu byl zjištěn zejmén díky velikostně vytříděným rybám n zčátku nszení do RAS. Konečná celková délk (mm) 47,0 ± 0,3 Konečná (g) 0,6 ± 0,15 SGRw (%.d -1 ) 3,8 ± 0,7 Přežití (%) 78,0 ± 7,5 Podíl kniblů (%) 5,1 ± 2,1 Počet získných juvenilů (ks) 30 570 Tb. 11.: Produkční ukztelé dosžené při dptci rybničně odchovných juvenilních ryb v intenzivní kvkultuře v rámci normálního sezónního výtěru. 4.6.3. Intenzivní chov juvenilních ryb do velikosti TL = 100 mm V průběhu 75 denního intenzivního odchovu, který zjistil produkci juvenilních ryb o velikosti TL = 107, 5 mm hmotnosti W = 10,3 g, pomocí umělého peletovného krmiv, byl dosžen poměrně zjímvá specifická rychlost růstu n úrovni SGR = 3,9 %. den -1. Dále 45

při tomto odchovu bylo dosženo poměrně vysokého přežití ryb n úrovni 75,1 %, kdy podíl kniblům byl mírně zvýšený n úrovni 7,5 %. Tto mír kniblismu opět upozorňuje chovtele n nutnost provádět třídění ryb v prvidelných dvou či třítýdenních intervlech (Tb. 12.). N konci tohoto intenzivního chovu bylo stnoveno kumultivní přežití ryb n úrovni 10,0 %, které zhrnuje celkové přežití ryb od období nszených lrev do rybníků ž po ukončení intenzivního odchovu. Dále byl tké z celé zmíněné období stnoven celková specifická rychlost růstu to n úrovni SGR = 8,5 %. den -1 (Tb. 12). Konečná celková délk (mm) 107,5±10, 5 Konečná hmotnost (g) 10,3 ± 1,7 SGRw (%.d -1 ) 3,9 ± 0,3 Přežití (%) 75,1 ± 5,5 Podíl kniblů (%) 7,5 ± 2,5 Počet získných juvenilů (ks) 22 080 Celkové kumultivní přežití z celý 10,0 ± 2,4 odchov (%) Celková SGRw z celý odchov (%.d -1 ) 8,5 ± 1,3 Tb. 12.: Produkční ukztelé dosžené při 75 denním intenzivním chovu cndát obecného v rámci normálního - sezónního výtěru. 3.6.4. Závěr doporučení Obecně můžeme povžovt odchov lrev juvenilních ryb v rybnících, následnou dptci rybničně odchovných juvenilních ryb v RAS popřípdě dlší intenzivní odchov dptovných ryb relizovný podle technologie popsné Policrem kol. (2014) z úspěšně provedenou, v rybářské prxi využitelnou ekonomicky rentbilní činnost. Při tomto odchovu se doshuje poměrně vysoké specifické rychlosti růstu ryb SGR n úrovni kolem 8,5 %. den -1 kumultivního přežití přibližně 10%, což je srovntelné s kompletně relizovným intenzivním odchovem cndát obecného v RAS. Ovšem tento chov je ztížen výrzně nižšími nákldy n obsluhu, krmení vybudování či provoz chovtelské technologie využívné především při odchovu lrev počátečních stádií juvenilních ryb. 4.7. Následný intenzivní odchov juvenilních ryb pocházejících z rného, sezónního pozdního výtěru v roce 2014 v podmínkách intenzivní kvkultury do březn 2015 po dobu 212 respektive 173 143 dní. Sttisticky největší juvenilní ryby byly odchovány n konci projektu ve skupině původně pocházející z normálního sezónního výtěru generčních ryb. Tto skutečnost byl způsoben již nszením největších juvenilních ryb do této poslední fáze projektu, kdy juvenilní ryby již před touto fází vykzovly velmi dobrý růst. Nopk nejmenší ryby byly získány z pozdního výtěru generčních ryb to především z důvodu, že ryby byly 46

odchovávné nejkrtší období cc o 30 respektive 69 dní méně než osttní skupiny ryb. Obecně všechny skupiny ryb vykzovly v tomto období sttisticky stejnou rychlost růstu v podobě SGR od 0,98 do 1,2 %.den -1. Nopk přežití ryb z tento odchov byl nejvyšší u ryb pocházejících z normálních sezónních výtěrů (97,5 %) nejnižší u pozdního výtěru (91,7%). Tto skutečnost je prvděpodobně způsoben tím, že u normálních výtěrů byly odchovávné rozměrově největší ryby již od zčátku odchovu, které jsou ztížené nejnižšími ztrátmi. Nopk u pozdních výtěrů byly odchovávány ryby nejmenších rozměrů, u kterých jsou ztráty v průběhu odchovu většinou nejvyšší. Rozdílný růst u jednotlivých skupin ryb nebyl prvděpodobně způsobem různou vitlitou ryb. Prmetr Rný výtěr 2014 Normálnísezónní 2014 Pozdní výtěr 2014 Zčátek odchovu (dtum) 2. 8. 2014 10. 9. 2014 11. 10. 2014 Celková délk odchovu (ve dnech) 212 173 143 Dtum ukončení odchovu 2. 3. 2015 1. 3. 2015 3. 3. 2015 Počáteční celková délk (mm) 97,4 ± 6,5 107,5 ± 10,5 b 93,6 ± 5,3 Počáteční hmotnost (g) 8,3 ± 2,3 10,3 ± 1,7 b 8,0 ± 2,5 Konečná celková délk (mm) 208,3 ± 24,3 b 214,6 ± 17,8 b 185,4 ± 13,9 Konečná hmotnost (g) 65,3 ± 18,4 b 74,3 ± 19,6 b 46,2 ± 15,0 SGRw (%.d -1 ) 0,98 ± 0,05 1,15 ± 0,25 1,2 ± 0,3 Přežití (%) 94,1 ± 2,4 b 97,5 ± 3,5 b 91,7 ± 3,8 Podíl kniblů (%) 3,0 ± 1,0 3,2 ± 1,8 4,5 ± 1,8 Počet získných juvenilů (ks) 1218 1196 1146 Tb. 13: Souhrnné produkční informce o intenzivním chovu strších juvenilních ryb cndát obecného relizovného do konce řešení projektu u všech úspěšně provedených výtěrů. 4.7.1. Závěr doporučení N závěr poměrně dlouhého intenzivního odchovu juvenilních ryb cndát obecného pocházejícího ze tří úspěšně relizovných výtěrů v různých termínech, lze konsttovt, že juvenilní ryby z těchto výtěrů jsou přibližně stejně vitální doshují podobných produkčních ukztelů v podobě rychlosti růstu přežití. Obecně studovnou techniku, využití mimosezónních výtěrů k diverzifikci produkce ryb u intenzivního chovu cndát obecného, lze povžovt z vhodnou pro prktické využití. Avšk tto technik se musí ndále více prostudovt, optimlizovt zdokonlit s cílem zvýšit její efektivitu v rámci produkčních chovů ryb to především jko efektivitu produkční ekonomickou zručující vyšší rentbilitu chovu. 47

6. FOTOPŘÍLOHA Obr. 1. Generční mlíčák cndát obecného (Snder lucioperc L.) v době výtěru (foto T. Policr). Obr. 2. Generční jikernčk cndát obecného (Snder lucioperc L.) připrvená n výtěr (foto M. Blech). 48

Obr.3. Odběr oocytů u generční jikernčky cndát obecného pomocí ktetru (foto M. Blech). Obr. 4. Environmentální stimulce generčních ryb ve FISH Frm Bohemi s.r.o. (foto M. Junek) 49

Obr. 5. Dílčí RAS používný v rámci řešení projektu n FISH Frm Bohemi s.r.o. (foto M. Junek) Obr. 6. Dílčí RAS používný v rámci řešení projektu n FROV JU (T. Policr) 50

Obr. 7. Stádi zrlosti oocytů odebrných od jikernček cndát obecného A: stádium I., B: stádium II., C: stádium III (foto M. Blech). Obr. 8. Hormonální injikce generční ryby cndát obecného (foto T. Policr). 51

Obr. 9. Inkubce jiker v 250ml inkubčních boxech sloužících ke stnovení oplozenosti líhnivosti jiker (foto M. Blech). Obr. 10. Oplodněné jikry cndát obecného cc 3 6 hodin po oplození (foto M. Blech). 52

Obr. 11. Neoplodněné jikry cndát obecného cc 3 6 hodin po oplození (foto M. Blech). Obr. 12. Měření celkové délky čerstvě vylíhnuté lrvy cndát obecného (foto M. Blech). 53

Obr. 13. Použití líhňřské kolíbky před počítáním získných lrev cndát obecného (foto M. Blech). Obr. 14. Lrv cndát obecného 4 dny po vylíhnutí (foto M. Blech). 54

Obr. 15. Lrvy cndát obecného s plně vyvinutým plynovým měchýřem (foto M. Blech). Obr. 16. Použití ventilátoru při počátečním odchovu lrev do období 16 dnů po vykulení (foto M. Blech). 55

Obr. 17. Použití štěrbinové třídičky při prvidelném třídění ryb cndát obecného v rámci intenzivního chovu (foto T. Policr). 56