Kmen: Členovci (Arthropoda) - sklerotizovaná vnější kostra (exoskelet) - segmentované tělo -článkované končetiny (původně rozdvojené) - tělní dutina: mixocoel - nejpočetnější kmen živočišné říše
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - tělo členěno na hlavohruď a zadeček - 2 páry příústních končetin - klepítka (chelicery) - makadla (pedipalpy) - 4 páry kráčivých končetin (2 poslední hlavové a 2 první hrudní) - koleno (článek mezi stehnem a holení)
Třída Pavoukovci (Arachnida) Řád: Pavouci (Araneida) - chelicery 2-článkové, na konci 2. článku ústí jedová žláza - pedipalpy mají tvar makadel - hlavohruď oddělena stopkou od zadečku - snovací bradavky pavučina - u nás okolo 850 druhů Buchar J. & Kůrka A., 2001: Naši pavouci. 2. vydání, Academia, Praha, 162 s.
Typy sítí
Čeleď: Vodouchovití (Argyronetidae) vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)
Čeleď: Běžníkovití (Thomisidae) běžník kopretinový (Misumena vatia)
Křižáci (Araneoidea) Araneus sp. Křižák podkorní (Nuctenea umbratica) Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)
Skákavkovití (Salticidae) Evarcha falcata Salticus scenicus
Čeleď: zápředníkovití (Clubionidae) Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)
Snovačkovití (Theridiidae) Latrodectus mactans ( black widow )
Čeleď: slíďákovití (Lycosidae) Čeleď: stepníkovití (Eresidae) Slíďák rodu Trochosa stepník Eresus sandaliatus
Řád: Sekáči (Opilionida) - chelicery s klepítky, pedipalpy tvar makadel - hlavohruď splývá se zadečkem v jeden celek - končetiny tenké a dlouhé klepítka sekáče
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) - chelicery i pedipalpy zakončeny klepítky - velikost těla 1-6 mm - zadeček celistvý, nasedá celou šířkou na hlavohruď
Řád: Štíři (Scorpiones) - chelicery bez klepítek, pedipalpy s klepítky - zadeček členěn na preabdomen a postabdomen - na posledním článku je trn s jedovou žlázou - štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) Slapská přehrada (1959-1983) Kovařík F., 1998: Štíři. Madagaskar, Jihlava, 175 s. Pandinus carvimanus
samice s nymfami
Řád: Roztoči (Acarina) - chelicery s klepítky nebo zakončeny bodcem - pedipalpy mají tvar makadel modelový vývoj: 1. vajíčko 2. šestinohá larva 3. nymfa 4 páry noh, 1-3 stadia (max. 7) - protonymfa, deutonymfa, tritonymfa 4. imago (dospělec)
Podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) - volně pohyblivé kyčle noh Čeleď: Čmelíkovití (Dermanyssidae) - krevsající cizopasníci, 0,5-2,5 mm Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae)
Čeleď: Phytoseiidae - draví roztoči často využívaní v biologické ochraně rostlin Phytoseiulus persimilis Typhlodromus pyri - proti sviluškám Amblyseilus degenerans - proti třásněnkám
Čeleď: Varroidae Roztoč jacobsonův (Varroa jacobsoni) (V. destructor) - varroáza včel - zavlečen z Indie - Chybí stadium larvy - 2 nymfální stadia (sají na včelím plodu) - samice sají na dospělých včelách (samec po oplození hyne) - větší počet generací během roku
Varroa jacobsoni
Podřád: Klíšťata (Ixodides) - kyčle noh vystupují z těla, ale nejsou pohyblivé - ústní ústrojí - chobotek Čeleď: Klíšťákovití (Argasidae) - tělo není shora kryto štítkem - až 7 nymfálních stádií (obvykle 4) Klíšťák holubí (Argas reflexus) - preferuje holuby, holubníky - výjimečně napadá i člověka
Čeleď: Klíšťatovití (Ixodidae) - tělo je shora kryto štítkem (u samce kryje skoro celý zadeček, u samice pouze asi 1/3 zadečku) - nymfa má pouze jeden stupeň - larva nymfa imago - každé stadium saje pouze jednou, tzn. jeden jedinec klíštěte saje maximálně 3x za život (dospělí samci už krev nesají) - jednohostitelská, dvojhostitelská a trojhostitelská klíšťata
Jednohostitelská klíšťata - larva, nymfa i imago sají na jednom druhu hostitele Klíště dobytčí (Boophilus calcaratus) - přenašeč texaské horečky skotu v USA Dvojhostitelská klíšťata - larva a nymfa sají na jednom druhu hostitele, imago na jiném hostiteli
Trojhostitelská klíšťata - každé stadium saje na jiném druhu hostitele Piják lužní (Dermacentor pictus) - druh vlhčích lesů
Klíště obecné (Ixodes ricinus) - samice klade vajíčka k norám drobných obratlovců larva saje na hraboších, krtcích atd. nymfy na zajících a bažantech imaga na větších obratlovcích (jeleni, skot, člověk atd.)
Ústní ústrojí klíšťat - chobotek Klíšťata vylučují do rány enzym ixodin lokální anestetikum zabraňující srážení krve
Klíšťová encefalitida Lymeská borrelióza
Podřád: Sametkovci (Trombidiformes) Skupina: Vlnovníci (Tetrapodili) - cizopasníci rostlin - protáhlý tvar těla - pouze dva páry noh - hálky nebo plsťovité povlaky Vlnovník rybízový (Cecidophyes ribis) Vlnovník hrušňový (Phytoptus pyri) Vlnovník révový (Colomerus vitis) Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) Hálčivec kmínový (Aceria carvi)
Skupina: Roztočíci (Tarsonemini) Roztočík včelí (Acarapis woodi) - roztočová nákaza včel (= akarinóza včel) - cizopasí v prvním páru vzdušnic u 4-5 denních včel (nemají vytvořen filtr vzdušnic) sají hemolymfu - 90% afinita k levé vzdušnici
Roztočík jahodníkový (Tarsonemus pallidus) - kadeření a krnění listů jahodníku
Skupina: Vodule (Hydrachnellae) - vodní roztoči
Skupina: Sametky (Prostigmata) Čeleď: Sviluškovití (Tetranychidae) Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) - široký polyfág - 5-9 generací ročně (ve sklenících až 17) Sviluška angreštová (Bryobia ribis) - monofág na angreštu - 1 generace/rok
Čeleď: dravčíkovití (Cheyletiellidae) - predátoři skladištních roztočů Dravčík spížní (Cheyletus eruditus)
Čeleď: Trudníkovití (Demodicidae) - pahýlkaté končetiny, červovitý tvar těla - trudovina cizopasí v chlupových váčcích vypadávání chlupů, rohovatění pokožky, hnisání Trudník lidský (Demodex folliculorum) Trudník dobytčí (Demodex bovis) Trudník prasečí (Demodex phylloides)
trudovina u psa
Čeleď: zúženkovití (Trombiculidae) Zúženka zarděnková (Neotrombicula autumnalis) - tzv. podzimní zarděnky - vlhčí místa, pozdní léto podzim - člověk je napadán larvami (nymfy a imaga se živí dravě v půdě), sají 2-3 dny, pak odpadávají a vývoj pokračuje v zemi larva nymfa
Podřád: Zákožkovci (Sarcoptiformes) - kyčle dokonale splynuly s povrchem těla Skupina: Pancířníci (Oribatei) - tělo kryto štítkem - významná složka půdní zvířeny - některé druhy jsou mezihostiteli tasemnic
Skupina: Bezpancířníci (Acaridiae) Čeleď: Zákožkovití (Sarcoptidae) - kožní cizopasníci savců a ptáků Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) - svrab u člověka - vyžírají chodbičky v pokožce (měkká kůže: mezi prsty, prsní bradavky) Zákožka koňská (Sarcoptes equi) Zákožka ovčí (Sarcoptes ovis)
svrab
Čeleď: Lupovkovití (Cnemidocoptidae) Lupovka kuří (Cnemidocoptes mutans) - zavrtává se do kůže běháku hrabavých ptáků - na povrch vytéká tkáňový mok, která zasychá na kůži běháku bílé skvrnky tzv. vápenka drůbeže
Čeleď: Prašivkovití (Psoroptidae) - prašivina (není přenosná na lidi) - samci mají zkrácený 4. pár nohou - na místech se srstí (hříva, kořen ocasu) - na povrchu kůže (nikoliv chodbičky) vypadávání srsti Prašivka koňská (Psoroptes equi) Prašivka ovčí (Psoroptes ovis) Prašivka králičí (Psoroptes cuniculi)
Nadčeleď: Skladokazi (Tyroglyphoidea) - deutonymfa se označuje jako hypopus umožňuje dlouhodobé přežívání v nepříznivých podmínkách Skladokaz moučný (Acarus siro) Skladokaz zhoubný (Tyrophagus putrescentiae) Skladokaz sýrový (Tyrolichus casei) Mlékohub obecný (Carpoglyphus lactis)
skladokaz moučný (Acarus siro)
skladokaz zhoubný (Tyrophagus putrescentiae)