1.Třída: Hrotnatci (Merostomata)

Transkript

1 Prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc Místnost 45 Podkmen: klepítkatci (Euchelicerata) Celkem organizmů: Z toho živočichů: Z toho členovců: (pro srovnání všech druhoústých , z toho obratlovců ) chelicery (klepítka) inervace z nadjícnového ganglia a pedipalpy (makadla) 4-5 párů kráčivých končetin bez tykadel 1.Třída: Hrotnatci (Merostomata) 4 žijící druhy 5 párů kráčivých končetin Ostrorep americký (Limulus polyphemus) 60 cm jednoduché i složené oči pobřeží Mexického zálivu podtřída: Sekáči (Opilionida) 6500 druhů, do 20 mm. tříčlánkové chelicery jsou klepítkovité, padipalpi se podobají nohám velmi dlouhé končetiny (autotomie), druhotně segmentované (pseudosegmentace) oči po stranách hlavového hrbolku kladélko a penis Sekáč pestrý (Mitopus morio) V ČR je známo 37 druhů predátoři - bioregulace v ekosystémech. Sekáč rohatý (Phalangium opilio) 1

2 Klepítník členitý Ischyropsalis helwigi 5-8-mm střední Evropa, horské lesy potrava - měkkýši podtřída: Štíři (Scorpionida) 2000 druhů členěný zadeček (opistosoma) na ztlustlou a tenkou část na konci zadečku (pohyblivého metasoma) je telson s jedovou žlázou mohutné pedipalpy s klepety 4 páry plicních vaků přítomna řada primitivních rysů : tříčlánkové chelicery, 2 páry malpighických trubic 4 páry plicních vaků (ústící na spodní straně zadečku) na 9. tělním článku smyslové hřebínky. Rozmnožování oplození stopkovitým spermatoforem mláďata 1. instaru cestují na hřbetě samice. u nás jediný druh - (u Slapské přehrady): Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) 3-4,5 cm 2-6 mm 3400 druhů nedělený zadeček chelicery malé pedipalpy nápadně velké oboje zakončeny klepítkem jedová žláza ústí do pedipalp V ČR známe 38 druhů (bude 50) dýchají vzdušnicemi (2 páry) oči jen u některých podtřída: Štírci (Pseudoscorpiones) Rozmnožování stopkovité spermatofory mláďata vyživována matkou - připevněna zevně vůkol jejího pohlavního otvoru vyskytují se v opadance, pod kůrou, v domácnostech Štírek obecný (Chelifer cancroides) 2

3 podtřída: Solifugy (Solpugida) více než 1000 druhů až do 70 mm. prosoma pokrývá jednotný štít podtřída: Roztoči (Acari) dvoučlánkové chelicery, klepítkovité, velmi výrazné. 1. pár noh kratší než pedipalpy bez jedové žlázy, koušou 6 druhů v Evropě, středomoří nejdokonalejší tracheální soustava u chelicerat proto rychle běhají samice si budují nory. od 0,1 do cca 20 mm. asi popsaných druhů snad 20x víc ve skutečnosti tělní uspořádání : prosoma = gnathosoma (chelicery + pedipalpy) + podosoma (končetiny) opistosoma nečlánkované (podosoma+opistosoma= idiosoma) gnathosoma podosoma opistosoma chelicery 2-3 členné, často i bodcovité (stiletovité) dýchají vzdušnicemi i povrchem těla Vývojová stádia: larvy ( 3 páry noh) nymfy (4 páry noh, bez pohlavního otvoru) dospělci (4 páry noh) kyčelní články pedipalp srostly v hypostom se zpětně postavenými zoubky bodcovité chelicery v koncové části rovněž ozubené chelicery a hypostom tvoří chobotek Klíšťata (Ixodides) 1 - hypostom 2 - chelicery 3 - pedipalpy 4 - smyslové políčko nepohyblivé kyčle Nadčeleď: Klíšťáci (Argasoidea) stigmata jsou za 4. párem noh Hallerův orgán - 1. pár noh přisátí není trvalé zkryté ústní orgány Klíšťák Klíště klíšťáci, klíšťata 3

4 Klíšťák holubí ( Argas reflexus) 5-11 mm holubi v Praze a velkých městech Nadčeleď: Klíšťata (Ixodoidea) štítek přisátí trvalé ústní ústrojí míří dopředu až 300x zvětšují objem jedno-, dvoj- a vícehostitelské klíště obecné (Ixodes ricinus) trojhostitelské Lymská borelióza Borrelia burgdorferi (i jiné druhy ) Další druhy klíšťat z našeho území: Piják stepní (Dermacentor marginatus) jižní oblasti podél řek Moravy klíšťová encefalitida klíšťová encefalitida tularémie porovnání Ixodes ricinus a Dermacentor marginatus Klíšť lužní (Haemaphysalis concina) jižní Morava klíšťová encefalitida Podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) pohyblivé kyčle stigmata při kyčlích 2. páru noh nebo při předním okraji 4. páru noh klepítkovité či bodcovité chelicery Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) bodcovité pedipalpy i chelicery 0,6-0,8 mm (po napití krve až 2 mm) nidikolní (hnízdní) 6-7 měs. hladovění drůbež, ostatní ptáci i domácí zvířata, člověk 4

5 roztoč Jacobsonův syn. kleštík včelí (Varroa destructor) parazit včely divoké (Apis dorsata) z JV Asie do Evropy (1970, od 1978 u nás) saje hemolymfu larev a kukel (rodí se oslabení dospělci bez schopnosti přezimovat) šíření na dospělcích (oplozené samice) Zůženka zarděnková (Neotrombicula autumnalis) parazitují pouze larvy (člověk, pes, kočka) nymfy a dospělci saprofágní v půdě hlavně pozdní léto a podzim, někde i na jaře larvy drásají vrchní vrstvu kůže rozrušují svými výměšky buňky hlavně místa s tenkou kůží oční, pysková oblast, meziprstová oblast svědění oblast červená, puchýřky silnější infekce vypadají jako svrab roztoči jsou žlutočervení až cihlově červení Léčba: insekticidní látky, repelenty. trudníkovití (čeleď Demodicidae) Trudník lidský (Demodex folliculorum) Vlnovníci (Eriophyidae) 2 páry noh a bez očí tvoří hálky na listech, (erinea) Vlnovník rybízový(cecidophyes ribis) deformuje a ničí pupeny Vlnovník révový (Colomerus vitis) plstnatost listů Svilušky (nadčeleď Tetranychoidea) různě zbarvení sají na rostlinách, poškozují povrch buněk přenos chorob larva, 2 stádia nymfy (deutonymfa, s rozlišením pohlaví) sviluška chmelová (Tetranychus urticae) na bylinách i dřevinách 5-7 pokolení ročně přezimuje červeně zbarvená samice sviluška ovocná (Panonychus ulmi) na různých ovocných stromech sviluška jabloňová (Bryobia rubrioculus) ovocné stromy nemá snovací schopnost sviluška fazolová 5

6 Dravčíkovití (Cheyletiellidae) dravci partenogeneze biologický boj (skladištní škůdci) Dravčík roztočí (Cheyletiella parasitivorax) u králíků kožní problémy Dravčík spižní (Cheyletus eruditus) mikrospkopičtí (0,2-0,3mm) roztočík včelí (Acarapis woodii) cizopasí v 1.páru vzdušnic včel Roztočíci a všivky Roztočík jahodníkový (Tarsonemus pallidus) kadeření listů nedostatečný růst a zrání plodů Cheylotomorpha lepidopterum Vodule (Hydrachnellae) hlavně vodní dravci červené, žlutozelené Podřád: Pancířníci (Oribatida či Cryptostigmata) Půdní roztoči V ČR přes 500 druhů saprofágové mezihostitelé tasemnic Skladokazi larva, 2-3 nymfální stádia deutonymfa- hypopus, pevnější, zakrnělé ústní ústrojí pohyblivý hypopus se může přichytávat na živočichy Skladokaz moučný (Acarus siro) 0,3-0,7 mm rýha 8 generací do roka hypopus napadá špatně uskladněné obilí, mouku (vlhkost nad 14%) znečišťuje ho, rozvoj plísní střevní potíže Skladokaz zhoubný (Tyrophagus putrescentiae) delší vývoj větší počet brv teplomilnější 6

7 Zákožkovití (Sarcoptidae) pahýlkovité nohy okrouhlé tělo, nerozdělené rýhou v přední části těla dva ostníčky Prašivkovití (Psoroptidae) bez ostníčků delší nohy na povrchu pokožky, puchýřky Prašivka obecná (Chorioptes ovis) nohy přežvýkavců, koní Prašivka tuří (Chorioptes bovis) Roztoči podílející se na vyvolání astmatických záchvatů - 0,2-0,3 mm - živí se mykózami na kožním odpadu - potřebují vyšší vlhkost (nad 60%) - vrchol srpen, zima podtřída: Pavouci (Araneae) opistosoma napojeno na prosoma tenkou stopkou na konci zadečku snovací bradavky produkující hedvábná vlákna nečlánkované opistosoma poslední článek pedipalp samců přeměněn v kopulační orgán V ČR známe 830 druhů (cca celkem) Dermatophagoides pteronyssinus Dermatophagoides farinae Pohlavní dimormus pavouků (Maevia inclemens) Smyslové ústroje: Očí je nejčastěji 8, někdy redukce na 6 a méně. Trichobotrie (sluchové orgány) mají souvislost s přítomností stridulačních orgánů. Mechanoreceptory (lyrovité orgány) Chemoreceptory (tarsální orgány) e p i g y n e 7

8 snovací bradavka - pyriformní žlázy (Castercantha sp.) Systém: 3 řády Řád: Sklípkoši (Mesothelae) pouze JV Asie (8 druhů) naznačené článkování zadečku snovací bradavky na 8.článku zadečku (ne na konci) chodba s padacími dvířky Řád: Sklípkani (Mygalomorphae) víceletý vývoj dva páry plicních vaků Sklípkánek (Atypus sp.) Řád: Praví pavouci (Araneomorphae) jeden pár plicních vaků jednoletým vývinem Sklípkani Praví pavouci (Araneomorphae) Snovačkovití(Theriidae) - trojrozměrná síť, úkryty snovačka jedovatá - černá vdova (Latrodectus mactans) do rány 4 mg jedu, onemocnění po minutách silné bolesti v uzlinách, v břiše slinění, slzení po 3-5 dnech se bolesti ztiší a onemocnění odezní po 2-3 týdnech Křižákovití (Araneidae) charakteristická kresba na zadečku velké dvojrozměrné lapací sítě křižák obecný (Araneus diadematus) křižák mramorovaný (Araneus maromoreus Třesavkovití (Pholcidae) synatropní druhy dlouhé nohy řídké sítě kokon nosí samice v chelicerách Skákavkovití (Salticidae) Pholcus falangoides oči umístěné ve třech řadách - některé jsou teleskopické schopnost skákat skákavka pruhovaná (Salticus scenicus). 8

9 Pokoutníkovití (Agelenidae) plachetkovitou síť s trychtýřovitým úkrytem synantropní druh pokoutník domácí (Tegenaria domestica) Tegenaria agrestis v přírodě Agelena spp. Čelistnatky (Tetragnathidae) štíhlé tělo, dlouhé nohy řídké sítě Tetragnatha laboriosa Slíďákovití (Lycosidae) oči sestavené do tří řad nestavějí si sítě samice nosí kokon s vajíčky na konci zadečku nymfy 1. instaru vozí na hřbetě náš největší pavouk - slíďák tatarský (Lycosa singorensis) Maloočkovití Maloočka smaragdová (Micromata roseum) Běžníkovití (Thomisidae) nápadně protažené přední dva páry noh na kořist čekají na květech (schopnost barvoměny) běžník kopretinový (Misumena vatia Philodromus dispar běžník kopretinový (Misumena vatia Lovčíkovití (Pisauridae) 3 druhy velkých pavouků na pobřeží vod lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) Vodouchovití (Argyronetidae) 1 druh žije pod hladinou vzdušný zvon samci větší než samice vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) Zápředníkovití (Clubionidae) nejčastěji žlutaví zvonečky, list v uzel Zápředník jedovatý (Cheiracanthium punctorium) nejjedovatější pavouk střední Evropy, mdloby Thelyphonida (dříve: Uropygi) Bičovci mm use only six legs for walking first two legs serve as antennae-like sensory organs Many species have very large scorpionlike pedipalps (pincers) one pair of eyes at the front of the prosoma and three on each side of the head, a pattern also found in scorpions no poison glands, but glands near the rear of their abdomen that can spray Nocturnal predators More than 100 species Amblypygi Krabovci 4 to 45 mm Bodies broad and flattened, segmented opistosoma pedipalps are large and somewhat pincer-like, adapted for grabbing prey. the first pair of legs modified to sensory organs and can extend several times the length of body no silk glands or venomous fangs About 150 species 9

10 Schizomida Less than 5 mm 250 species Prosoma 3 segments, opistosoma 12 No eyes Formery part of Uropygi 5-10 mm Africa, south america 60 species no eyes 2nd pair of legs longest Thick cuticle on body and legs Ricinulei Palpigradi no more than 3 millimetres 90 species known thin, pale, segmented integument, and a segmented abdomen that terminates in a whip-like flagellum no eyes. first pair of legs are modified to serve as sensory organs palpigrades use their pedipalps for locomotion, so that the animal appears to be walking on four pairs of legs. 10