Novela zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Ekologický právní servis, 2008 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna Návrh na vydání zákona kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Z á k o n ze dne..., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Čl. I Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), se mění takto: 1. V 94 odst. 2 se za slovy 26 odst. 4,5 a 8 vypouští čárka a dále se vypouští slova 31 odst. 1. ČÁST DRUHÁ Účinnost Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem
DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST Současná právní úprava ochran před hlukem, zakotvená v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen OZV ) obsahuje v ust. 31 odst. 1 možnost udělit provozovateli zdroje nadlimitního hluku dočasné povolení k jeho provozování, jestliže prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Toto povolení se dle 94 odst. 1 vydává ve správním řízení, jehož účastníkem je podle 94 odst. 3 pouze navrhovatel. Zmíněné ust. 94 odst. 2 OVZ tedy v části, která je vyjádřena slovy 31 odst. 1 omezuje účast ve správním řízení a jako zvláštní právní předpis vůči správnímu řádu z účasti na tomto řízení také ty osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech, a které by se jinak s odkazem na 27 odst. 2 spr. ř. řízení účastnili. Řízení o udělení časově omezeného povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku (dále též hluková výjimka ) tak probíhá pouze za účasti žadatele o udělení tohoto povolení, jenž z pochopitelných důvodů usiluje o co nejrychlejší poskytnutí výjimky, za co nejbenevolentnějších podmínek. V řízení přítomné zájmy žadatele jím mohou být hájeny se všemi důsledky a výhodami, které vyplývají z postavení účastníka. Naopak, veškerá další iniciativa leží výlučně na bedrech správního orgánu. Občané, kteří mohou být v důsledku povolení potencionálně dotčení ve svých právech, se většinou ani nedozví, že nějaké řízení probíhá, jaké jsou v řízení návrhy a argumenty žadatele, jaké kroky činí správní orgán, a dokonce ani to, zda-li bylo povolení nakonec vydáno. Jako ne-účastníci pochopitelně nemohou podat odvolání. Jakékoli pochybení úředníka orgánu ochrany veřejného zdraví je tak v důsledku úpravy účastenství ve správním řízení fakticky nenapravitelné (žadatelé se proti udělení povolení pochopitelně neodvolávají), což v praxi mnohdy vede k excesům ve výkonu státní správy. Ve svých zprávách na tento neuspokojivý stav opakovaně upozornil i Veřejný ochránce práv. V praxi je však běžné, že hygienické stanice udělí vlastníkovi komunikace časově omezenou výjimku k překročení limitů a tu pak prodlužují, aniž by ze strany vlastníka došlo ke snaze hlučnost snížit. [...] Hygienické stanice musí důsledně kontrolovat plnění opatření k ochraně veřejného zdraví, jak byly
stanoveny v udělení časově omezené výjimky. Realitou je, že jen těžko lze uzavřít např. úsek dálnice kvůli nadměrnému hluku a chybějícím protihlukovým opatřením. Vlastníci a správci komunikací proto spoléhají na opakované prodlužování výjimek a přijetí příslušných opatření odkládají. (Tisková zpráva VOP ze dne 12. listopadu 2008, dostupná na http://www.ochrance.cz/ dokumenty/dokument.php?doc=1365 ). V reakci na zkušenosti s touto nepřijatelnou praxí ombudsman navrhl zrušení příslušného ustanovení OVZ, jež vylučuje z účasti na řízení o udělení hlukové výjimky všechny osoby kromě žadatele. Ve vztahu k zákonu na ochranu veřejného zdraví ochránce doporučil, aby byla bez náhrady zrušena ta část ustanovení 94 odst. 2 citovaného zákona, dle níž je pouze navrhovatel účastníkem řízení o udělení časově omezeného povolení provozu zdroje hluku nebo vibrací u něhož nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet. Ochránce má za to, že se jedná o neodůvodněnou odchylku od obecné úpravy účastenství obsažené ve správním řádu. Z praxe ochránci známé excesy v řízení o udělení povolení by se daly zčásti omezit, pokud by se řízení o vydání povolení mohly účastnit osoby, které budou dalším provozem zdroje hluku dotčeny (osoby, které budou vystaveny nadlimitnímu hluku). Postupy orgánů ochrany veřejného zdraví by tak byly pod kritickým dohledem těch, jejichž zdraví se přímo dotýkají. K tomu by postačilo aplikovat na otázku účastenství v těchto řízeních důsledně správní řád. (Zpráva za čtvrté čtvrtletí roku 2008, body B. I. 1 a 4, připomínky k OVZ, dostupná z http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/cinnost/zpravy.php&doc=1439). Tento zjevně neracionální stav je důsledkem neústavní úpravy v ustanovení 94 odst. 2 OVZ, která vede k omezení účasti v řízení o udělení povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku pouze na žadatele. Důvody, jež vedou k tomuto závěru, jsou dále rozvedeny: 1. Lze dovodit, že vyloučení z účasti na řízení o udělení povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku způsobuje porušení jemu zaručených základních práv a svobod, a to práv procesní povahy vyplývající z čl. 36 Listiny a z čl. 6 a 8 Evropské úmluvy. Dále lze dovodit, že toto omezení vede taktéž k neoprávněným zásahům do dalších garantovaných základních práv. Za dotčená považuje tato práva: právo na ochranu vlastnictví (podle č. 11 odst. 1 Listiny) včetně práva na pokojné užívání majetku (podle čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě) právo na nedotknutelnost osoby (dle čl. 7 odst. 1 Listiny) a na respektování soukromého a rodinného života (dle čl. 10 odst. 2 Listiny a článku 8 Úmluvy) právo na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny)
2. Už samotné omezení účasti pouze na žadatele v řízení o udělení tzv. hlukové výjimky působí v okruhu řízení, pro která je takto odchylně 94 OVZ upraven okruh účastníků, nekoncepčně. Ostatní zde uvedená řízení se týkají schvalování provozních řádů, povolování materiálů, technologií nebo postupů neznámých prováděcím předpisům, přivolení k mírnějšímu hygienickému standardu ve školských zařízeních a povolení virologického zkoumání. Rozhodnutí, kterými se tato řízení končí, přitom ani potenciálně nejsou schopna způsobit přímý zásah do práv někoho jiného, než žadatele, stejně jako někomu jinému než žadateli uložit povinnosti. Jak bude rozvedeno dále, rozhodnutí uzavírající řízení o povolení provozu je pravým opakem těchto řízení, která nemají dopad na třetí osoby. Povolení provozu nadlimitního zdroje hluku znamená bezprostřední zásah do práv osob obtěžovaných hlukem a to bez možnosti jejich řádné obrany. Jejich účast na správním řízení je vyloučena speciální normou upravující účastenství. Procesní subjekty zde tvoří pouze krajská hygienická stanice jakožto správní úřad a žadatel o povolení. 3. Co se týče práva na ochranu vlastnictví, dle čl. 11 Listiny má vlastnické právo všech vlastníku stejný zákonný obsah a ochranu. Jednostranně a neodůvodněně zvýhodňovat jednoho vlastníka, v tomto případě provozovatele nadlimitního zdroje hluku, nad jiným tedy vlastníkem postižené nemovitosti není možné. Avšak právě vlivem novelizovaného ustanovení OVZ k takovému zvýhodňování a upřednostňování jednoho vlastnického práva dochází, jelikož je vlastníku dotčené nemovitosti znemožňováno hájit svá práva ve správním řízení. Úprava účastenství, jak jej nyní zakotvuje 94 odst. 2 OVZ v řízeních o povolování výjimek z limitů hluku a vibrací dle 31 odst. 1 OVZ podle stěžovatelova názoru nerespektuje jednotlivcovo právo na ochranu vlastnictví. Vyloučení účastenství v těchto řízeních způsobuje zásah do těchto práv bez sledování legitimního cíle, a tudíž je neústavní. Důvodová zpráva k novelizačnímu zákonu č. 320/2002 Sb., jehož čl. XXXVI, bodem 64 bylo do OVZ přidáno napadené ustanovení, odůvodňuje změnu tak, že: text se uvádí do souladu se změnami provedenými podle výše uvedených bodů (sněmovní tisk 1160 volebním období 1998 2002, část XXXVI, k bodu 59 před pozměňovacími návrhy, číslování je v citovaném dokumentu nesprávné, protože několikrát začíná běžet znovu od čísla 1). Novela se přitom nedotýká vůbec změny 31 OVZ.. Důvodová zpráva k samotnému (sněmovní tisk 538 volebním období 1998 2002) OVZ uvádí, že: [d]ále se upravuje [ ] otázka účastenství ve správním řízení. Její úprava je nutná, aby se předešlo neúměrným průtahům ve správním řízení. Správní řád však např. v 35 dává správnímu orgánu dostatečné nástroje, jak zvládnout účast většího množství osob. Ulehčení činnosti státní správy navíc nemůže být důvodem pro omezování práv jednotlivců. Vlastníci nemovitostí mohou být dotčeni na svém právu dle čl. 11 Listiny například tím, že v důsledku nadlimitního hluku na předmětné komunikaci se oblast, ve které stojí i jím vlastněná
nemovitost, stala méně žádanou lokalitou, tudíž se snížila i tržní hodnota nemovitosti. Tímto jsou též eliminovány možnosti využití domu, třeba pronájem, protože hlučné prostředí je pro potencionální pronajímatele neatraktivní. Vznikají i další náklady v souvislosti s obtěžováním hlukem. Vlivem hluku a vibrací je narušena konstrukce domu a poškozeny venkovní fasády. Vnitřní prostor domu je třeba odhlučnit výměnou oken za nová, lépe těsnící atd. Je samozřejmé, že stavba a využívání silnice je druhem veřejného zájmu, z něhož mohou plynout omezení pro práva jednotlivců. Vlastníci dotčených nemovitostí musí určitý zásah do svých práv z důvodu veřejného zájmu strpět. Avšak měli by mít prostřednictvím účastenství v řízení o povolení výjimky možnost míru zásahu a jeho délku ovlivnit. Z faktu, že vlastník dotčené nemovitosti nemůže být účastníkem řízení o povolení výjimky, plyne další možnost zkrácení práva na ochranu vlastnictví. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o povolení výjimky za předpokladu, že provozovatel silnice navrhne, jaká opatření provede k omezení hlučnosti komunikace. Mezi tato opatření však mohou patřit i zásahy do vlastnického práva jednotlivce typu: stavba protihlukových stěn, výměna oken atd. Což však navozuje situaci, že pokud má vlastník dotčené nemovitosti sníženou možnost dozvědět se, že vůbec bylo nějaké rozhodnutí o povolení výjimky vydáno, tím spíše se dozví, že mu budou (z titulu provedení opatření provozovatele komunikace) vyměněna okna v bytě až ve chvíli, kdy mu to provozovatel komunikace oznámí. Tyto potenciální okolnosti lze považovat za neodůvodněný a nepatřičný zásah do vlastnického práva. Za zvláště kuriózní lze považovat situaci, kdy by si vlastník dotčené nemovitosti na vlastní náklady dříve okna již vyměnil, jelikož by chtěl předejít nadměrnému obtěžování hlukem, avšak po nějaké době by se dozvěděl, že mu mohla být okna vyměněna z titulu opatření, která musí provést provozovatel nadlimitní silnice na své náklady. Tento návrh tedy směřuje k odstranění popsaných nedostatků tím, že podřazuje stanovení okruhu účastníků řízení o vydání povolení podle 31 odst. 1 ZOVZ pod obecné ust 27 zákona o správním řízení. Díky tomu se tohoto správního řízení budou moci účastnit i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Návrh je v souladu s ústavním pořádkem, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh je rovněž v souladu s právem Evropské unie. Návrh nemá negativní dopad na veřejné rozpočty.