ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O VÝPŮJČKÁCH A ÚVĚRECH EVROPSKÉ UNIE V ROCE 2011

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.7.2012 COM(2012) 419 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O VÝPŮJČKÁCH A ÚVĚRECH EVROPSKÉ UNIE V ROCE 2011 CS CS

OBSAH 1. Úvod... 3 2. Úvěry Evropské unie... 3 2.1. Systém pomoci platebním bilancím... 3 2.1.1. Operace v rámci pomoci platebním bilancím v roce 2011... 4 2.2. Evropský mechanismus finanční stabilizace... 5 2.2.1. Operace Evropského mechanismu finanční stabilizace v roce 2011... 5 2.3. Systém makrofinanční pomoci... 7 2.3.1. Operace makrofinanční pomoci v roce 2011... 8 2.4. Úvěrový nástroj Euratomu... 9 2.4.1. Operace Euratomu v roce 2011... 9 3. Výpůjčky Evropské unie... 9 3.1. Pomoc platebním bilancím... 10 3.2. Evropský mechanismus finanční stabilizace... 10 3.3. Makrofinanční pomoc... 12 3.4. Euratom... 12 4. Evropská investiční banka... 13 4.1. Úvěry Evropské investiční banky... 13 4.2. Výpůjčky EIB... 13 5. Zajištění finanční stability v eurozóně... 14 5.1. Úvěrový nástroj pro Řecko... 14 5.2. Evropský nástroj finanční stability (EFSF)... 15 5.3. Evropský mechanismus stability (ESM)... 15 CS 2 CS

1. ÚVOD V rozhodnutích Rady, kterými se ustavují různé úvěrové nástroje Evropské unie, se požaduje, aby Komise každoročně informovala Evropský parlament a Radu o použití těchto nástrojů. S cílem dostát těmto požadavkům na poskytování informací tato zpráva popisuje úvěrové operace v rámci všech nástrojů i odpovídající výpůjčky. 2. ÚVĚRY EVROPSKÉ UNIE Na základě různých rozhodnutí Rady poskytuje Komise finanční podporu třetím zemím a členským státům v závislosti na dotčených zeměpisných oblastech a sledovaných cílech. Obvykle se jedná o bilaterální úvěry financované z kapitálových trhů a zaručené rozpočtem EU. 1 2.1. Systém pomoci platebním bilancím Pomoc platebním bilancím má podobu střednědobých úvěrů poskytovaných Unií a je obvykle poskytována společně s financováním ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo dalších vícestranných věřitelů, jako je EIB, EBRD či Světová banka, nebo s dvoustrannou pomocí od členských států. Jedná se o mimořádný nástroj, k jehož použití se přistupuje případ od případu na základě rozhodnutí Rady. Možnými příjemci pomoci jsou členské státy mimo eurozónu, které se potýkají s vážnými problémy v oblasti platební bilance. Jeho cílem je zmírnit tlak na členské státy, které jsou příjemci pomoci, vyplývající ze zahraničního financování a obnovit životaschopnost platební bilance dané země. Pomoc je uvolněna, jsou-li plněny podmínky hospodářské politiky schválené Komisí a členským státem po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem a po podpisu memoranda o porozumění (dále jen memorandum ) před uzavřením dohod o úvěru. Prověření, zda se opatření realizují, je podmínkou čerpání dalších splátek úvěru. Systém pomoci platebním bilancím byl obnoven v roce 2008 v reakci na mezinárodní hospodářskou a finanční krizi a jeho strop byl v prosinci 2008 2 navýšen z 12 miliard EUR na 25 miliard EUR, přičemž o dalším navýšení na 50 miliard EUR bylo rozhodnuto v květnu 1 2 Podrobné informace o výpůjčkách a poskytování úvěrů Komise jsou dostupné na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/index_en.htm. Nařízení Rady (ES) č. 1360/2008 ze dne 2. prosince 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států. CS 3 CS

2009 3, aby EU mohla rychle reagovat na jakékoli další žádosti o pomoc platebním bilancím. Pro Maďarsko 4, Lotyšsko 5 a Rumunsko 6 byla do 31. prosince 2011 vyčleněna pomoc v celkové výši 14,6 miliard EUR, z čehož bylo do konce roku 2011 vyplaceno 13,4 miliardy EUR. Tabulka č. 1: Pomoc platebním bilancím k 31. prosinci 2011 (v miliardách EUR) Země Vyčleněná částka Vyčerpaná částka Splacená částka Dlužná částka Průměrná splatnost úvěru (v letech) Maďarsko 6,5 5,5 2,0 3,5 6,1 Lotyšsko 3,1 2,9 0 2,9 6,6 Rumunsko 5,0 5,0 0 5,0 7,0 Celkem 14,6 13,4 2,0 11,4 2.1.1. Operace v rámci pomoci platebním bilancím v roce 2011 V roce 2011 bylo vyčerpáno celkem 1,350 miliardy EUR ve dvou splátkách: Tabulka č. 2: Seznam úvěrových operací čerpání v rámci systému pomoci platebním bilancím v roce 2011 (v milionech EUR) Země Rozhodnutí Datum splátky Splatnost Úroková míra Vyčerpaná částka Rumunsko 2009/459/ES 24. 3. 2011 4. 4. 2018 3,25 % 1 200 22. 6. 2011 4. 10. 2018 3,13 % 150 Celkem 1 350 Finanční pomoc určená pro Maďarsko vypršela v listopadu 2010 a pro Lotyšsko v lednu 2012. V důsledku toho zbývající částka ve výši 1 miliardy EUR vyčleněná pro Maďarsko a 0,2 miliardy EUR vyčleněné pro Lotyšsko nebudou v rámci stávajících operací pomoci platebním bilancím čerpány. 3 4 5 6 Nařízení Rady (ES) č. 431/2009 ze dne 18. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států. Rozhodnutí Rady 2009/102/ES ze dne 4. listopadu 2008. Rozhodnutí Rady 2009/290/ES ze dne 20. ledna 2009. Rozhodnutí Rady 2009/459/ES ze dne 6. května 2009. CS 4 CS

Kromě 5 miliard EUR na pomoc platebním bilancím, které již byly vyčerpány, Rada dne 12. května 2011 rozhodla o poskytnutí preventivní finanční pomoci Rumunsku ve výši 1,4 miliard EUR 7, která ještě nezačala být čerpána. 2.2. Evropský mechanismus finanční stabilizace Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 zavedlo evropský mechanismus finanční stabilizace (dále jen EFSM ), který vychází z čl. 122 odst. 2 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ). Evropský mechanismus finanční stabilizace je zcela zajištěn rozpočtem EU a jeho celková úvěrová kapacita činí až 60 miliard EUR. Komise je zmocněna získávat finanční prostředky jménem Evropské unie na kapitálových trzích nebo přímo od finančních institucí. Použití EFSM je podmíněno opatřeními v rámci společného programu strukturální korekce a pomoci EU a Mezinárodního měnového fondu. Finanční pomoc z EFSM je poskytována na základě rozhodnutí Rady přijatého kvalifikovanou většinou. Komise a členský stát, který je příjemcem pomoci, uzavřou memorandum o porozumění, v němž jsou podrobně uvedeny obecné podmínky týkající se hospodářské politiky stanovené Radou. Komise poté o memorandu o porozumění informuje Evropský parlament a Radu. Podmínky týkající se hospodářské politiky podléhají pravidelnému přezkumu a v případě potřeby je lze upravit 9. Komise pravidelně předkládá Hospodářskému a finančnímu výboru a Radě zprávy o provádění nařízení o EFSM a o trvání mimořádných okolností, které odůvodnily jeho přijetí 10. 2.2.1. Operace Evropského mechanismu finanční stabilizace v roce 2011 Systém EFSM byl aktivován v roce 2011 pro Irsko a Portugalsko, kdy pro tyto dvě země jako příjemce pomoci byl vyčleněn úvěr až do výše 22,5 miliardy EUR pro Irsko a 26 miliard EUR pro Portugalsko. Celkové závazky, včetně závazků EFSM, MMF a dalších členských států činily až 85 miliard EUR, respektive 78 miliard EUR: Tabulka č. 3: Rozpis závazků (v miliardách EUR) 7 8 9 10 Rozhodnutí Rady (2011/288/EU) ze dne 12. května 2011, kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc Evropské unie (Úř. věst. L 132, 19.5.2011, s. 15). V čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se stanoví finanční pomoc pro členské státy v obtížích z důvodu mimořádných událostí, které nemohou členské státy ovlivnit. Přezkum provádí Komise v konzultaci s ECB alespoň každých šest měsíců. Veškeré změny, které může být třeba provést v programu korekce členského státu, který je příjemcem pomoci, Komise s příslušným členským státem projedná. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhoduje o veškerých úpravách původně stanovených obecných podmínek týkajících se hospodářské politiky a schvaluje revidovaný program korekce připravený členským státem, který je příjemcem pomoci. Komise by měla zprávu předložit do šesti měsíců od vstupu nařízení Rady (EU) č. 407/2010 v platnost a případně každých dalších šest měsíců poté (článek 9 nařízení). CS 5 CS

Země Evropský mechanismus finanční stabilizace Evropský nástroj finanční stability Mezinárodní měnový fond Ostatní Celkem Irsko 22,5 17,7 22,5 22,3* 85 Portugalsko 26,0 26,0 26,0 78 Celkem 48,5 43,7 48,5 22,3 163 * 4,8 miliardy EUR z jiných členských států (Spojeného království, Švédska, Dánska) a 17,5 miliardy EUR od irského státu. V souladu s rozhodnutím Rady 2011/77/EU 11 a rozhodnutím Rady 2011/344/EU 12 bylo v roce 2011 Irsku vyplaceno 13 900 milionů EUR a Portugalsku 14 100 milionů EUR. Tabulka č. 4: Seznam úvěrových operací čerpání v rámci systému EFSM v roce 2011 (v milionech EUR) Země Rozhodnutí Vyčleně ná částka Datum splátky Vyčerpan á částka Úroková míra Splatnost Průměrn á splatnost úvěru (v letech) Irsko 2011/77/EU 22 500 12. 1. 2011 5 000 2,50 % 4. 12. 2015 4,9 24. 3. 2011 3 400 3,25 % 4. 4. 2018 5,8 31. 5. 2011 3 000 3,50 % 4. 6. 2021 6,9 29. 9. 2011 2 000 3,00 % 4. 9. 2026 8,1 6. 10. 2011 500 2,375 % 4. 10. 2018 8,0 Mezisoučet 13 900 8,0 Portugals ko 2011/344/EU 26 000 31. 5. 2011 1 750 3,50 % 4. 6. 2021 10,0 1. 6. 2011 4 750 2,75 % 3. 6. 2016 6,4 11 12 Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/77/EU ze dne 7. prosince 2010 o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku (Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 34). Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 30. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 30.5.2011, s. 88). CS 6 CS

21. 9. 2011 5 000 2,75 % 21. 9. 2021 7,9 29. 9. 2011 2 000 3,00 % 4. 9. 2026 9,0 6. 10. 2011 600 2,375 % 4. 10. 2018 8,9 Mezisoučet 14 100 8,9 Celkem 48 500 28 000 Další platby proběhly v roce 2012: dne 16. ledna: 1 500 milionů EUR Irsku a 1 500 milionů EUR Portugalsku a dne 5. března: 3 000 milionů EUR Irsku, dne 24. dubna: 1 800 milionů EUR Portugalsku, dne 4. května: 2 700 milionů EUR Portugalsku. Celková dlužná částka v rámci EFSM se tak zvýšila na 38 500 milionů EUR. Kromě toho bylo v souladu se závěry hlav států nebo předsedů vlád eurozóny a institucí EU ze dne 21. července 2011 o poskytování úvěrů v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace rozhodnuto o prodloužení doby splatnosti a snížení rozpětí úrokových sazeb 13. Maximální průměrná splatnost byla zvýšena ze 7,5 na 12,5 let a splatnost jednotlivých splátek úvěru lze prodloužit až na 30 let. Kromě toho bylo u úvěrů pro zemi, která je příjemcem pomoci, odstraněno ziskové rozpětí. Z tohoto důvodu bude země jako příjemce pomoci platit pouze celkové náklady financování EU. Tato rozhodnutí budou použita zpětně na všechny vyčerpané splátky úvěrů. 2.3. Systém makrofinanční pomoci Makrofinanční pomoc je poskytována za účelem podpory kandidátských, potenciálních kandidátských a sousedních zemí EU s cílem vyřešit krátkodobé problémy v oblasti platební bilance, stabilizovat veřejné finance a podporovat realizaci strukturálních reforem. Makrofinanční pomoc je poskytována v mimořádných případech a dočasně a je podmíněna přísnými podmínkami hospodářské politiky. Operace makrofinanční pomoci obvykle doplňují programy korekce MMF. Makrofinanční pomoc může mít podobu grantů a/nebo úvěrů. V lednu 2011 Komise předložila Hospodářskému a finančnímu výboru obsáhlé sdělení objasňující kritéria pro rozhodování, zda použít úvěry nebo granty, které výbor schválil. Kritéria se týkají dvou širokých kategorií: úrovně hospodářského a sociálního rozvoje země, 13 Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/682/EU ze dne 11. října 2011, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/77/EU (Irsko) a 2011/683/EU ze dne 11. října 2011, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU (Portugalsko), (Úř. věst. L 269, 14.10.2011, s. 31 a 32). CS 7 CS

která je příjemcem pomoci 14, a rovněž udržitelnosti dluhu a schopnosti splácet. Rovněž se zohledňují kritéria pro přiznání finanční pomoci používaná Světovou bankou a MMF. Metodika a výběr ukazatelů, které Komise používá, jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise 15, jenž je součástí výroční zprávy o makrofinanční pomoci za rok 2010. Komise rovněž předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná ustanovení pro makrofinanční pomoc třetím zemím 16. Toto rámcové nařízení zefektivní rozhodovací proces, přičemž ho sladí s dalšími nástroji finanční pomoci EU. Kromě toho po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se rozhodnutí o makrofinanční pomoci přijímají v souladu s řádným legislativním postupem (spolurozhodování). Pokud by země, která je příjemcem pomoci, nebyla schopna dostát svým povinnostem splácet, může Komise využít Záruční fond pro vnější vztahy 17, aby zajistila splacení odpovídající výpůjčky 18. Podrobné informace o operacích v rámci makrofinanční pomoci lze nalézt ve výroční zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím 19. 2.3.1. Operace makrofinanční pomoci v roce 2011 V roce 2011 navrhla Komise poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii a Kyrgyzské republice, ale žádná rozhodnutí dosud nebyla přijata. Výsledek se očekává v průběhu roku 2012. V únoru 2012 požádal Egypt o makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR, která by částečně mohla být vyplacena v podobě grantu a doplnila by finanční prostředky poskytnuté MMF a dalšími dárci. Komise a MMF v současnosti analyzují zbývající potřeby financování z vnějších zdrojů v přípravě odpovědi na žádost Egypta. V červenci 2011 proběhla dvě čerpání úvěrů: 100 milionů EUR pro Srbsko jako první splátka na základě rozhodnutí přijatého v roce 2009 20, 14 15 16 17 18 19 Jako hlavní ukazatel se navrhuje hrubý národní důchod na obyvatele. SEK(2011) 874 v konečném znění. KOM(2011) 396 v konečném znění. Viz nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009. U úvěrů v rámci makrofinanční pomoci zatím nebyl zaznamenán žádný případ selhání. Ačkoli je splacení výpůjčky nakonec kryto zárukou rozpočtu EU, slouží Záruční fond jako likvidní polštář chránící rozpočet EU před rizikem uplatnění záruky v důsledku platebních selhání. Souhrnná zpráva o činnosti fondu viz KOM(2010) 418 a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2010) 968). Za rok 2011 dosud nebyla zveřejněna. Pokud jde o rok 2010, viz KOM(2011) 408 v konečném znění. CS 8 CS

26 milionů EUR pro Arménii jako první splátka na základě rozhodnutí přijatého v roce 2009 21. V únoru 2012 byla vyplacena druhá a poslední splátka makrofinanční pomoci Arménii ve výši 39 milionů EUR. Kromě toho byly v roce 2011 vyplaceny granty v celkové výši 55 milionů EUR (35 milionů EUR pro Arménii a 20 milionů EUR pro Moldavsko 22 ). 2.4. Úvěrový nástroj Euratomu Úvěry v rámci Euratomu lze použít k financování projektů v členských státech (rozhodnutí Rady 77/270/Euratom) nebo v určitých třetích zemích (Ukrajina, Rusko nebo Arménie) (rozhodnutí Rady 94/179/Euratom). V roce 1990 Rada stanovila výpůjční limit na 4 miliardy EUR, přičemž již bylo rozhodnuto o zhruba 3,4 miliardy EUR, které byly vyčerpány. V roce 2002 Komise navrhla zvýšení výpůjčního limitu ze 4 miliard EUR na 6 miliard EUR, v Radě však zatím nedošlo ke shodě. 2.4.1. Operace Euratomu v roce 2011 V roce 2011 nebyla přijata žádná rozhodnutí o poskytnutí úvěru ani nedošlo k žádnému čerpání. 3. VÝPŮJČKY EVROPSKÉ UNIE Pro financování úvěrů, o nichž rozhodla Rada, je Komise zmocněna půjčovat si finanční prostředky jménem Evropské unie i Euratomu na kapitálových trzích. Výpůjčka a úvěr jsou prováděny jako vzájemná operace, která zajišťuje, aby rozpočet EU nebyl ohrožen jakýmikoli riziky spojenými s úrokovými sazbami nebo měnovým rizikem 23. Nesplacené výpůjčky odpovídají nesplaceným úvěrům. Tabulka č. 5: Celkové výpůjčky Evropské unie nesplacená výše kapitálu (1) (v milionech EUR) 20 21 22 23 Rozhodnutí Rady 2009/892/ES ze dne 30. listopadu 2009. Rozhodnutí Rady 2009/890/ES ze dne 30. listopadu 2009. Rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu 2010/0162 (COD) ze dne 7. září 2010. Nařízení o EFSM umožňuje uchýlit se k předběžnému financování, neboť zmocňuje Komisi půjčit si finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, a to v nejvhodnější dobu mezi plánovanými výplatami s cílem optimalizovat náklady financování a zachovat na trzích svou pověst jako emitenta Unie. CS 9 CS

ESUO v likvidaci (1) (2) Euratom (1) Pomoc platebním bilancím Makrofina nční pomoc EFSM Evropská unie celkem 2008 266 484 2 000 654 3 404 2009 214 481 9 200 584 10 479 2010 219 466 12 050 500 13 235 2011 225 447 11 400 590 28 000 40 662 (1) Použité směnné kurzy jsou platné k 31. prosinci každého roku. (2) Evropské sdružení uhlí a oceli je od roku 2002 v likvidaci. Poslední dluhopis vydaný tímto sdružením má splatnost v roce 2019. 3.1. Pomoc platebním bilancím V březnu 2011 bylo nutné získat na trhu úvěr pro pomoc platebním bilancím ve výši 1,2 miliardy EUR. V zájmu zajištění hladkého a účinného plnění bylo rozhodnuto o tom, že tyto finanční prostředky budou získány společně s prostředky potřebnými pro úvěr Irsku v rámci programu EFSM (3,4 miliardy EUR). Dalších 0,15 miliardy EUR bylo v červnu získáno pro Rumunsko. Tabulka č. 6: Emise dluhopisů EU v roce 2011 (v miliardách EUR) Země Popis Datum emise Datum splatnosti Objem (v EUR) Rumunsko EU 4,6 mld. 3,25 %/2018 24. 3. 2011 4. 4. 2018 1,20 (+ 3,4 pro Irsko v rámci EFSM) Rumunsko EU 0,15 mld. 3,125 %/2018 22. 6. 2011 4. 10. 2018 0,15 Celkem 1,350 3.2. Evropský mechanismus finanční stabilizace Komise jménem Evropské unie potřebovala v rámci programu EFSM významný objem finančních prostředků za účelem financování pomoci pro Irsko a Portugalsko. Podíl EU (doplněný o prostředky MMF a Evropského nástroje finanční stability) se poměrně rychle vyčerpal, protože Evropská unie byla oproti Evropskému nástroji finanční stability již zavedeným emitentem. Toto předzásobení programu EFSM vedlo k rekordní emisi jménem CS 10 CS

EU a pro EFSM znamenalo 28 miliard EUR, které byly financovány šesti referenčními dluhopisy EU (v nesplacené nominální výši 3 miliard EUR nebo více pro každou sérii dluhopisů) a jednou menší transakcí. Tyto dluhopisy EU byly na trhu vysoce poptávané, což vedlo k mnohem vyššímu počtu objednávek na emisi, než mohlo být uspokojeno. Všechny významné skupiny investorů a zejména dlouhodobí investoři (investiční fondy, správci aktiv, fondy pojišťoven a penzijní fondy) i veřejné instituce nakoupily tyto dluhopisy EU 24. Výsledky těchto dluhopisů EU na sekundárním trhu byly pozitivní a potvrdily postavení EU jako emitenta prvotřídních referenčních dluhopisů. Za dluhopisy s patnáctiletou splatností obdržela EU od International Financing Review ocenění jako obchod roku ve skupině dluhopisů státních orgánů, nadnárodních organizací a agentur a ocenění obchod roku od Euromoney. Tabulka č. 7: Přehled financování v rámci EFSM a čerpání úvěrů (v miliardách EUR) Země Přiznáno dne Datum splatnosti Velikost Irsko 5. 1. 2011 4. 12. 2015 5,00 Irsko (plus 1,2 pro pomoc platební bilanci Rumunska, viz výše) 17. 3. 2011 4. 4. 2018 3,40 Irsko (3), Portugalsko (1,75) 24. 5. 2011 4. 6. 2021 4,75 Portugalsko 25. 5. 2011 3. 6. 2016 4,75 Portugalsko 14. 9. 2011 21. 9. 2021 5,00 Irsko (2), Portugalsko (2) 22. 9. 2011 4. 9. 2026 4,00 Irsko (0,5), Portugalsko (0,6) 29. 9. 2011 4.10. 2018 1,10 Celkem 28,00 V roce 2012 se uskutečnily další emise dluhopisů: v lednu: v objemu 3 miliardy EUR (1,5 miliardy EUR pro Irsko a 1,5 miliardy EUR pro Portugalsko) a v březnu: v objemu 3 miliardy EUR pro Irsko, v dubnu: v objemu 1,8 miliardy EUR pro Portugalsko, v květnu: v objemu 2,7 miliardy EUR pro Portugalsko, 24 Další informace o výpůjčních operacích EU lze nalézt v prezentaci investorů: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_borrower/documents/eu_investor_presentation_en.pdf. CS 11 CS

což představuje navýšení celkových získaných prostředků pro EFSM na hodnotu 38,5 miliardy EUR. 3.3. Makrofinanční pomoc V roce 2011 úspěšně proběhly dvě výpůjční operace (100 milionů EUR pro Srbsko a 26 milionů EUR pro Arménii). Obě byly financovány soukromými investicemi. Tabulka č. 8: Soukromé investice v EU v roce 2011 (v milionech EUR) Země Popis Datum emise Datum splatnosti Velikost Srbsko EU 3,382 %/2019 5. 7. 2011 12. 7. 2019 100 Arménie EU 3,691 %/2026 20. 7. 2011 27. 7. 2026 26 Celkem 126 3.4. Euratom V roce 2011 neproběhla v rámci Euratomu žádná výpůjční operace. CS 12 CS

4. EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA 4.1. Úvěry Evropské investiční banky Evropská investiční banka (dále jen EIB ) poskytuje financování jednotlivým investičním projektům buď přímo, nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů pro menší projekty realizované malými a středními podniky nebo místní správou a obcemi. EIB rovněž poskytuje úvěrové záruky, technickou pomoc a rizikový kapitál. V roce 2011 poskytla EIB celkový objem finančních prostředků ve výši 61 miliard EUR (oproti 72 miliardám EUR v roce 2010), což odráží postupný návrat k úrovni poskytování úvěrů před rokem 2008 poté, co byly v letech 2008, 2009 a 2010 poskytnuty mimořádné dodatečné úvěry. Financování v členských státech EU představovalo 54 miliard EUR. Tato částka není kryta zárukou EU. Mimo EU byla investována částka ve výši 7,3 miliardy EUR, z čehož 3,1 miliardy EUR bylo investováno v rámci mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím, na něž se záruka EU vztahuje. Financování EIB má dopad na rozpočet Evropské unie, pokud jsou tyto úvěry spojeny se zárukami EU, ustanoveními o sdílení rizika mezi EU a EIB nebo jinými slučovacími mechanismy. Zejména na úvěry EIB poskytnuté v rámci mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím (zahrnující země před vstupem do EU, země v rámci jižního a východního sousedství, Asii, Latinskou Ameriku a Jižní Afriku) se vztahuje záruka z rozpočtu EU pokrývající rizika státu nebo rizika politické povahy. Komise v druhém pololetí 2012 vydá samostatnou zprávu o úvěrech EIB poskytnutých třetím zemím v roce 2011. EIB rovněž spravuje finanční nástroje pro sdílení rizik, které využívají rozpočet EU k podpoře politik EU (např. finanční nástroj pro sdílení rizik na projekty výzkumu a vývoje a nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí) 25. 4.2. Výpůjčky EIB V roce 2011 byla situace na trzích nepříznivější z důvodu rostoucích obav o vývoj v Evropě, ale EIB dokázala během prvních deseti měsíců udržet poměrně stabilní úroveň financování a přístup na trh. Poté se zejména během listopadu a prosince situace na trhu mimořádně zhoršila. Tehdy došlo k prudkému zhoršení očekávání trhu v souvislosti s evropskými státními dluhopisy, což způsobilo výrazné rozšíření rozpětí a omezení poptávky, a to pocítila většina evropských emitentů. Nejistota kulminovala v prosinci, kdy ratingové agentury Standard and Poor's a Fitch změnily výhled ratingu EIB. 25 Komise podává každoročně zprávu Radě a Parlamentu o uplatňování nových finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci každoročního rozpočtového procesu v souladu s bodem 49 interinstitucionální dohody mezi Komisí, Parlamentem a Radou. CS 13 CS

Za těchto okolností se ukázalo úsilí EIB dokončit svůj program financování relativně brzy a dosáhnout tohoto cíle do konce října jako nezbytně nutné. Emise v objemu 76 miliard byla vůbec druhou největší (2010: 67 miliard EUR). 5. ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍ STABILITY V EUROZÓNĚ V reakci na globální hospodářskou a finanční krizi Rada a členské státy eurozóny rozhodly o souboru opatření na ochranu finanční stability v eurozóně i v Evropě obecně. Tato opatření jsou popsána níže. 5.1. Úvěrový nástroj pro Řecko Dne 2. května 2010 se ministři financí eurozóny jednomyslně dohodli na pomoci Řecku 26, kdy byl vytvořen tříletý společný program s MMF obsahující finanční balíček ve výši 110 miliard EUR na pomoc Řecku, který je podmíněn přísnými podmínkami politik 27 vyjednanými Komisí a MMF ve spolupráci s ECB s řeckými orgány. Finanční příspěvky činí 80 miliard EUR od členských států eurozóny a 30 miliard EUR od MMF. K 31. prosinci 2011 činilo celkové čerpání Řecka 73 miliard EUR (52,9 miliardy EUR od členských států eurozóny a 20,1 miliardy EUR od MMF 28 ). Úloha Komise Co se týče úvěrového nástroje pro Řecko, Komise nevystupuje ani jako věřitel ani jako dlužník. Zástupci členských států Evropské unie se však dne 5. května 2010 rozhodli svěřit Komisi úkoly týkající se koordinace a správy sdružených dvoustranných úvěrů, jak je stanoveno v dohodě mezi věřiteli, kterou dne 8. května 2010 uzavřely členské státy eurozóny poskytující pomoc 29. Z úlohy nevyplývá zvýšení výdajů Komise ani žádné jiné položky výdajů z rozpočtu EU 30. Počínaje dnem 28. března 2012 byly zbývající nevyčerpané částky 26 27 28 29 30 Pomoc je poskytována prostřednictvím dvoustranných úvěrů od ostatních členských států eurozóny, které centralizuje Komise, za podmínek stanovených v prohlášení členských států ze dne 11. dubna 2010. Hlavní prvky podmíněnosti politik byly stanoveny v rozhodnutí Rady ze dne 10. května 2010 určeném Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskální dohled a vyzvat Řecko, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku (2010/320/EU). Podmíněnost byla podrobněji popsána v memorandu o porozumění uzavřeném mezi řeckými orgány a Komisí jménem členských států eurozóny. Další podrobnosti o úvěrovém nástroji pro Řecko jsou k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu_ borrower/greek_loan_facility/index_en.htm. Mezi tyto úkoly mj. patří vyjednání a podpis úvěrové smlouvy s Řeckem, otevření účtu u ECB na jméno poskytovatelů úvěrů a používání tohoto účtu k provádění všech plateb jménem poskytovatelů úvěrů a od dlužníka, koordinace procesu čerpání prostředků, některé výpočty, rozdělení plateb mezi poskytovatele úvěrů a jejich informování týkající se porušení úvěrové smlouvy či žádostí o zproštění povinnosti nebo o změny této smlouvy, a to jménem a pod vedením členských států eurozóny poskytujících pomoc. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/genaff/114338.pdf. CS 14 CS

zrušeny. Finanční podmínky úvěrového nástroje byly rovněž upraveny, přičemž konečná splatnost byla prodloužena až na 15 let a doba odkladu až na 10 let. Kromě toho bylo ziskové rozpětí sníženo na 1,5 %. 5.2. Evropský nástroj finanční stability (EFSF) Evropský nástroj finanční stability (dále jen EFSF ) zřídily členské státy eurozóny jako společnost registrovanou v Lucembursku, kterou tyto státy vlastní, na základě rozhodnutí přijatých dne 9. května 2010 na zasedání Rady ECOFIN. EFSF může vydávat dluhopisy zaručené členskými státy eurozóny k úvěrování členských států eurozóny, které se dostaly do potíží, za podmínek dohodnutých s Komisí ve spolupráci s ECB a MMF, jež schvaluje Euroskupina. Úvěry poskytované EFSF nejsou kryty zárukou rozpočtu EU. Komise koordinuje své vlastní výpůjčky s výpůjčkami EFSF pro financování programů, ve kterých je zapojena Komise i EFSF s cílem optimalizovat své aktivity na kapitálovém trhu z hlediska načasování. 5.3. Evropský mechanismus stability (ESM) Vytvoření nového stálého krizového mechanismu, Evropského mechanismu stability (dále jen ESM ), bylo schváleno dne 2. února 2012. Vstup smlouvy o ESM v platnost je plánován na polovinu roku 2012 po ratifikaci ze strany 17 členských států eurozóny. ESM bude vykonávat úkoly, které v současné době plní EFSF a EFSM v rámci poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny. Za tímto účelem bude ESM mít právo získávat finanční prostředky formou vydávání finančních nástrojů nebo uzavíráním finančních nebo jiných dohod či ujednání se členy ESM, finančními institucemi nebo jinými třetími stranami. Počáteční maximální objem úvěrů ESM je stanoven na 500 miliard EUR, včetně nesplacených úvěrů EFSF. CS 15 CS