Nákladní silniční doprava podle skupin zboží v letech 1999-2002

Nákladní silniční doprava podle skupin zboží v letech 1999-2002 5 % veškerého nákladu přepraveného po silnici představuje nebezpečný náklad velký podíl na této přepravě mají hořlavé kapaliny Autoři v Eurostatu: Josefine Oberhausen Maria Smihily Obsah Nejdůležitější údaje... 1 Celková doprava... 2 Vnitrostátní doprava... 5 Mezinárodní doprava... 6 Přeprava nebezpečného nákladu... 7 Poznámka: Údaje uvedené v této publikaci se vztahují na Evropskou unii před 1. květnem 2004, a proto zahrnují pouze 15 členských států. Nejdůležitější údaje Celkové přepravní výkony nákladní silniční dopravy v EU (s výjimkou činností dopravců registrovaných v Řecku) dosáhly v roce 2002 1 365 miliard tunokilometrů. Z tohoto celkového objemu představovalo 36 % výkonů pohyb zboží v kategorii stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží. V rámci této kategorie zaujímala vysoký podíl podskupina různého zboží, která často obnášela zboží zasílané v kontejnerech. Ve většině případů představují různé zboží a potraviny a krmiva pro zvířata dvě nejdůležitější komoditní skupiny na úrovni členských států. V Německu, Španělsku a Francii mají relativně vysoký podíl surové a zpracované nerostné suroviny, zatímco vysoký podíl dřeva a korku ve Finsku a Švédsku odráží relativně vysoký význam produktů lesního hospodářství v ekonomikách těchto zemí. Pokud jde o vnitrostátní dopravu, přepravují se surové a zpracované nerostné suroviny na relativně krátké vzdálenosti. To samé, i když v poněkud menší míře, je možno konstatovat v případě přepravy cementu, vápna a zpracovaných stavebních materiálů. Oproti tomu jsou kategorie různé zboží a potraviny a krmiva pro zvířata přepravovány na významně delší vzdálenosti. V silniční dopravě mimo EU přivezli dopravci zaregistrovaní v zemích EU do EU v roce 2002 značně více zemědělských produktů, než z této oblasti vyvezli. Opačný poměr platí v kategorii surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály. Vzhledem k tomu však, že činnost dopravců registrovaných v EU v oblasti nákladní silniční dopravy představovala zejména dopravu uvnitř Evropské unie, není celková struktura komodit (zahrnující též činnosti dopravců ze zemí mimo EU) v dopravě mimo EU známa. 1

Pět procent veškerého zboží přepraveného dopravci registrovanými v EU v průběhu roku 2002 bylo tvořeno nebezpečným nákladem. Poměr tohoto typu zboží na celkových přepravních výkonech se však měnil: od poměrně vysoké hodnoty v Irsku (8 %) až po nízký podíl v Nizozemsku (2 %). Pro všechny členské státy představovaly hořlavé kapaliny hlavní typ nebezpečného nákladu. Celková doprava Celkové přepravní výkony nákladní silniční dopravy ve všech členských státech EU s výjimkou Řecka dosáhly v roce 2002 hodnoty 1 365 mld. tkm, což je nárůst o 4,1 % v porovnání s výkony v roce 2000. 36 % z tohoto celkového objemu bylo tvořeno zbožím, jež patří do kapitoly 9 klasifikace NST/R. To bylo více než dvojnásobné množství v porovnání s druhou a třetí nejvýznamnější skupinou zboží ( potraviny a krmiva pro zvířata kapitola 1 a surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály kapitola 6, jejichž podíly byly 17 % v případě kapitoly 1 a 16 % v případě kapitoly 6). Byla zde ještě jedna skupina zboží, která vykázala podíl na celkových výkonech přesahující 10 %: zemědělské produkty a živá zvířata (kapitola 0). Vzhledem k tomu, že kapitola 9 měla dominantní úlohu, odhalí bližší pohled na různé dílčí kategorie zajímavá zjištění. Graf 1 uvádí, že v rámci kapitoly 9 představovaly stroje a dopravní zařízení podíl pouhých 6 %. Podíl podskupiny kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky byl 9 %. 17 % veškeré silniční přepravy však bylo realizováno v podskupině různého zboží. Tento vysoký podíl je možno zčásti vysvětlit velkým množstvím zboží zasílaným v kontejnerech, u nichž není znám přesný obsah. Deklarující úřady pak často zařazují tyto náklady do podskupiny různého zboží. Tato skutečnost se též odráží v tabulce 2, která uvádí podrobnější rozpis skupin zboží podle členských států. V tabulce 2 uvádějí ukazatele uvedené tučným písmem tři nejvýznamnější kategorie zboží pro každý členský stát. Budeme-li tuto tabulku číst vertikálním směrem, můžeme tak rychle zjistit nejvýznamnější kategorie zboží v nákladní silniční dopravě u nějakého daného členského státu v roce 2002. Graf 1: Podíl jednotlivých typů nákladu na celkových výkonech nákladní silniční dopravy v EU*, podle kapitol NST/R, rok 2002 (na základě přepravních výkonů v tunokilometrech) 4. Rudy a kovový šrot 1% 6. Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály 17 % 5. Kovové výrobky 6 % 3. Ropné výrobky 3 % 2. Pevná nerostná paliva 1 % 1. Potraviny a krmiva pro zvířata 16 % 7. Hnojiva 1 % 8. Chemikálie 7 % 9. Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží 36 % 0. Zemědělské produkty a živá zvířata 12 % 2 Dopravní zařízení, stroje, přístroje, motory, smontované či demontované a jejich součástí: 6 % Výrobky z kovu: 2 % Sklo, skleněné zboží, keramické výrobky: 2 % Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky: 9 % Různé zboží: 17 %

Tabulka 1: Celkové výkony nákladní silniční dopravy v EU* podle skupin zboží v milionech tkm Kapitoly NST/R 1999 2000 2001 2002 0 Zemědělské produkty a živá zvířata 155 908 159 991 159 538 162 621 1 Potraviny a krmiva pro zvířata 221 182 222 842 226 780 232 733 2 Pevná nerostná paliva 7 733 7 165 7 478 7 315 3 Ropné výrobky 45 608 45 735 48 187 47 032 4 Rudy a kovový šrot 15 218 16 848 14 962 14 553 5 Kovové výrobky 80 620 79 911 80 264 78 643 6 Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály 216 449 215 567 219 425 226 480 7 Hnojiva 13 908 13 944 13 659 13 871 8 Chemikálie 97 956 99 435 101 236 98 895 9 Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží 430 177 450 007 462 921 482 573 Celkový přepravený náklad 1 284 760 1 311 448 1 334 451 1 364 716 * S výjimkou Řecka Tabulka 2: Celkové dopravní výkony podle skupiny zboží a členských států v roce 2002 v milionech tkm BE DK DE ES FR IE IT LU NL AT PT* FI SE UK* Celkem** 1 Obiloviny 701 434 3 203 4 452 4 799 208 5 110 47 473 448 302 137 256 2 513 23 083 2 Brambory, jiné čerstvé nebo zmražené ovoce a zelenina 1 761 951 7 223 19 049 13 017 491 8 726 106 4 720 1 008 527 580 469 7 043 65 671 3 Živá zvířata, cukrová řepa 434 385 1 715 1 512 1 427 258 1 375 8 983 100 37 90 203 1 466 9 993 4 Dřevo a korek 1 423 996 7 855 3 545 4 659 581 4 784 301 1 388 3 014 806 7 377 6 989 4 535 48 253 5 Textilie, textilní zboží a umělá vlákna, jiné surové živočišné a rostlinné 678 60 2 802 1 355 1 613 254 3 030 105 2 556 409 337 86 193 2 143 15 621 materiály 6 Potraviny a krmiva pro zvířata 9 264 6 200 46 652 24 416 31 171 3 007 27 558 872 12 734 4 100 3 030 3 785 3 957 47 375 224 121 7 Olejnatá semena a olejnaté plody a tuky 511 129 1 589 1 543 1 710 5 1 057 5 584 142 138 24 192 983 8 612 8 Pevná nerostná paliva 250 35 1 423 1 438 499 158 345 20 273 87 37 735 105 1 910 7 315 9 Surová ropa 2-86 - 49 3 31 1 2 13 - - 50 98 335 10 Ropné produkty 1 621 685 8 427 5 832 7 389 764 7 926 244 1 186 1 366 1 002 1 637 1 530 7 088 46 697 11 Želená ruda, železný a ocelový šrot, vysokopecní výhoz 346 227 2 296 2 216 1 666 243 1 704 61 561 204 48 244 530 255 10 601 12 Rudy a šrot barevných kovů 154 53 1 032 72 855 56 301 1 102 70 23 105 85 1 043 3 952 13 Kovové výrobky 4 208 700 14 869 12 392 5 944 89 22 466 1 282 3 259 2 641 1 298 1 560 1 198 6 737 78 643 14 Cement, vápno a zpracované stavební materiály 3 465 1 136 19 378 14 734 11 427 1 499 17 102 201 3 996 1 835 1 636 1 694 1 190 11 577 90 870 15 Surové a zpracované nerostné suroviny 5 024 1 528 33 310 21 056 21 625 1 931 21 363 656 3 670 3 138 2 159 2 989 1 857 15 304 135 610 16 Přírodní a chemická hnojiva 1 227 180 1 859 1 803 3 789 284 1 545 44 1 123 171 87 277 105 1 377 13 871 17 Chemické výrobky na bázi uhlí, dehet 27 135 85 139 109 64 1 968-44 62-30 12 13 2 688 18 Jiné chemikálie než chemické výrobky na bázi uhlí, dehet 7 332 627 21 236 9 324 9 940 285 10 776 347 7 405 1 382 1 332 1 407 1 507 9 141 82 041 19 Papírová buničina a papírový odpad 312 348 2 850 1 166 1 181 11 3 411 12 604 1 131 309 651 547 1 633 14 166 20 Dopravní zařízení, stroje, motory smontované či demontované a jejich 3 465 847 22 514 12 582 12 404 640 7 580 581 3 711 1 192 2 430 1 299 1 475 12 580 83 300 součástí 21 Výrobky z kovu 522 464 7 309 1 884 2 880 92 2 775 29 1 489 250 334 297 388 1 975 20 688 22 Sklo, skleněné zboží, keramické výrobky 1 144 143 4 087 2 983 2 263 111 5 223 350 732 450 1 026 168 131 2 286 21 097 23 Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky 5 837 1 590 30 467 15 800 14 093 916 10 833 1 053 8 650 5 236 2 932 3 433 2 129 22 913 125 882 24 Různé zboží 8 163 4 664 33 176 25 253 49 866 2 322 25 686 2 852 17 069 8 354 2 895 3 366 7 821 40 119 231 606 25 Celkový přepravní výkon 57 870 22 218 275 443 184 545 204 376 14 271 192 678 9 179 77 314 36 804 22 725 31 970 32 916 202 107 1 364 716 * Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky ** S výjimkou Řecka 3

Skupina 24 různé zboží a skupina 6 potraviny a krmiva pro zvířata byly vždy mezi třemi nejvyššími kategoriemi jednotlivých členských států s výjimkou Lucemburska, kde měly významnou váhu výrobky z kovu (skupina 13), a to díky přítomnosti relativně významného ocelářského průmyslu. V Německu, Španělsku a Francii měly relativně vysoký podíl surové a zpracované nerostné suroviny, zatímco vysoký podíl dřeva a korku (skupina 4) ve Finsku a Švédsku odráží relativně vysoký význam produktů lesního hospodářství v ekonomikách těchto členských států. Ukazatele pro skupinu 9 surová ropa jsou velmi nízké (jejich podíl dosahuje v celkovém vyjádření 0,02 %; přičemž Dánsko, Španělsko, Portugalsko a Finsko nezaznamenávají vůbec žádnou přepravu surové ropy po silnici). Surová ropa je často převážena jinými dopravními prostředky než po silnici (především se jedná o námořní dopravu). Teprve až po zpracování v rafinériích je tento produkt dále distribuován silniční dopravou; ale v této fázi se jedná již o skupinu 10 ropné produkty (jejíž podíl na celkových výkonech dosahuje 3,4 %). Tabulka 3: Podíl vnitrostátní silniční dopravy, klasické mezinárodní silniční dopravy a mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí pro dopravní činnosti v rámci EU-15*, podle typu zboží, rok 2002 (podle přepravených tun nákladu) Kapitoly NST/R Vnitrostátní doprava % Klasická mezinárodní doprava % Mezinárodní doprava zajišťovaná dopravci z jiných zemí % 0 Zemědělské produkty a živá zvířata 93,18 6,36 0,46 1 Potraviny a krmiva pro zvířata 94,36 5,22 0,42 2 Pevná nerostná paliva 95,67 4,00 0,33 3 Ropné výrobky 97,84 2,08 0,08 4 Rudy a kovový šrot 94,69 4,87 0,44 5 Kovové výrobky 89,09 9,80 1,11 6 Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály 98,65 1,30 0,04 7 Hnojiva 95,68 3,89 0,44 8 Chemikálie 87,53 11,29 1,19 9 Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží 91,15 7,93 0,92 Celkem 95,22 4,38 0,40 * S výjimkou Řecka Tabulka 3 ukazuje, zvlášť pro každou kapitolu NST/R, relativní podíl vnitrostátní silniční dopravy, klasické mezinárodní silniční dopravy a mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí v roce 2002. Data z oblasti kabotážní dopravy nejsou publikována podle skupin zboží, a proto zde ani nejsou brána v úvahu. Dané podíly jsou založeny na množstvích přepraveného zboží, a tudíž neodrážejí koncepci hmotnosti přepravené na určitou vzdálenost, jako tomu je v tabulce 1 a v tabulce 2 (kde jsou příslušné ukazatele vyjádřeny v tunokilometrech). Z uvedených údajů vyplývá, že vnitrostátní doprava je v převážné míře dominantní pro všechny kapitoly NST/R. Pouze chemikálie, výrobky z kovu a stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží mají nezanedbatelný podíl v oblasti klasické mezinárodní dopravy (který v uvedeném pořadí dosahuje 11 %, 10 %, respektive 8 %). Tytéž kapitoly NST/R vykazují zhruba jednoprocentní podíl v oblasti mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí. Pro všechny ostatní kapitoly jsou podíly mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí pod úrovní 0,5 %. 4

Vnitrostátní doprava Vnitrostátní silniční doprava zůstává zdaleka nejvýznamnějším typem silniční dopravy. Budeme-li zvažovat celkové přepravní výkony u dopravců registrovaných v EU a působících v nákladní silniční dopravě (s výjimkou Řecka), jež budou vyjádřeny v tunokilometrech (tj. příspěvky vnitrostátní silniční dopravy, klasické mezinárodní silniční dopravy, mezinárodní silniční dopravy zajišťované dopravci z jiných zemí a kabotážní dopravy), dojdeme k závěru, že vnitrostátní doprava zaujímá v roce 2002 podíl 74 % (pro podrobnosti viz publikaci Vybrané statistické údaje: Trendy v silniční nákladní dopravě 1990-2002, která vyšla již dříve v tomto roce). Graf 2 uvádí pro každou komoditní skupinu relativní podíl na celkovém množství přepraveného nákladu (celková hmotnost zboží vyjádřená v tunách) a relativní podíl na vzdálenosti, na které bylo toto zboží přepraveno (v tunokilometrech). Z důvodu nedostatku prostoru není možné uvést úplný popis všech 24 komoditních skupin. V případě zájmu odkazujeme čtenáře na popis daných 24 skupin zboží uvedený v tabulce 2. Graf 2: Podíl skupin zboží na vnitrostátní dopravě členských států*, údaje pro rok 2002, v tunách a v tunokilometrech. Legenda: Share in tonnes = podíl v tunách; Share in tonne-kilometres = podíl v tunokilometrech ; group = skupina * S výjimkou Řecka a Velké Británie Přestože skupina 15 surové a zpracované nerostné suroviny zaznamenala podíl 38 % při vyjádření v tunách, dosáhla podílu pouhých 13 % vyjádřeno v tunokilometrech. Jinými slovy je tedy tato skupina dominantní z hlediska hmotnosti, ale surové a zpracované nerostné suroviny jsou přepravovány na relativně krátkou vzdálenost. Obdobná situace, i když méně extrémní, platí též pro skupinu 14 cement, vápno a zpracované stavební materiály. Obě tyto skupiny často představují volně ložené zboží, což je typ nákladu, u kterého hraje významnou roli též železniční doprava a vnitrozemská vodní doprava. Častěji však můžeme zaznamenat opačnou situaci: například skupina 24 různé zboží, kde se jedná o podíl pouhých 9 % z hlediska hmotnosti oproti podílu ve výši 16 % vyjádřeno v tunokilometrech. To znamená, že skupina různé zboží byla přepravována na relativně 5

delší vzdálenost. Obdobné závěry je možno učinit též pro skupinu 6 Potraviny a krmiva pro zvířata a v určité menší míře též pro skupinu 13 výrobky z kovu a skupinu 23 Kůže, textil, oděvy a další obdobné výrobky. Mezinárodní doprava Graf 3 a graf 4 vyjadřují strukturu zboží v nákladní silniční dopravě mimo EU. Graf 3 uvádí podíl různých komoditních skupin na celkovém objemu 14 milionů tun zboží, jež vstoupilo do EU v roce 2002 na nákladních automobilech dopravců registrovaných v EU a působících v nákladní silniční dopravě. Graf 4 uvádí rozpis pro 23 milionů tun zboží, jež opustilo území EU po silnici. Graf 3: Zboží, jež vstoupilo do EU*, rok 2002 (vyjádřeno v tunách) Celkové množství: 14 milionů tun Graf 4: Zboží, jež opustilo EU*, rok 2002 (vyjádřeno v tunách) Celkové množství: 23 milionů tun * S výjimkou Řecka Kapitoly NST/R 0 Zemědělské produkty a živá zvířata 1 Potraviny a krmiva pro zvířata 2 Pevná nerostná paliva 3 Ropné výrobky 4 Rudy a kovový šrot 5 Kovové výrobky 6 Surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály 7 Hnojiva 8 Chemikálie 9 Stroje, dopravní zařízení, výrobky a různé zboží Zatímco podíl zboží patřícího do kapitoly NST/R 1, 2, 5, 8 a 9 zaznamenal obdobné hodnoty pro vstup a výstup, do EU vstoupilo po silnici znatelně více zemědělských produktů a živých zvířat, než činil výstup tohoto zboží z EU. Opačnou situaci je možno konstatovat pro surové a zpracované nerostné suroviny, stavební materiály, kde byl podíl zboží, jež opustilo EU po silnici, 20 % oproti podílu ve výši 9 % vyjadřujícího zboží, jež vstoupilo po silnici do zemí EU z oblasti mimo EU. Skutečnost, že podstatně více zboží opouští území EU po silnici (23 milionů tun), než do něj vstupuje (14 milionů tun), však nevykresluje plně daný stav věcí. Údaje uvedené v grafu 3 a 6

v grafu 4 se vztahují pouze na dopravce registrované v EU. Přepravní výkony dopravců ze zemí mimo EU zde nejsou uvažovány, ale údaje ze zahraničního obchodu indikují, že podíl dopravců ze zemí mimo EU na nákladní silniční dopravě mimo vnitřní rámec EU je vysoký. Ve skutečnosti platí, že do velmi značné míry je mezinárodní silniční doprava prováděná dopravci registrovanými v EU především dopravou, jež se odehrává uvnitř EU: přesněji řečeno ve 12 ze 14 členských států je podíl dopravy uvnitř EU na mezinárodní dopravě blízký nebo dokonce vyšší než 90 % (v pěti členských státech je tento podíl dokonce vyšší než 97 %). Pouze Finsko a Švédsko vykazují podstatný podíl dopravy mimo EU realizované s jinými zeměmi. Pro Švédsko je možno tento podíl přiřadit především cestám do Norska a zpět, v případě Finska se jedná o cesty do Ruska a v opačném směru. Více podrobností v tomto ohledu je uvedeno v publikaci Vybrané statistické údaje: Trendy v silniční nákladní dopravě 1990-2002, která vyšla již dříve v tomto roce. Přeprava nebezpečného nákladu Tabulka 4 uvádí samostatně pro každý členský stát přepravní výkony v oblasti přepravy nebezpečného nákladu. Všichni silniční dopravci z EU dohromady (s výjimkou řeckých dopravců) dosáhli v roce 2002 přepravního výkonu téměř 68 miliard tkm, což je nárůst o 3,1 % v porovnání s rokem 2000, ale pokles o 1,3 % provedeme-li porovnání s výkony dosaženými v roce 2001. Obecně je možno konstatovat, že zde existuje tendence k určitým výkyvům, ale na základě dostupných dat vykázaly Irsko, Nizozemsko a Lucembursko relativně silný nárůst, zatímco větší členské státy, jako např. Německo, Francie, Itálie a Velká Británie zaznamenaly obdobné objemy v celém zkoumaném období. Tabulka 4: Přeprava nebezpečného nákladu podle členských států (v milionech tkm) 1999 2000 2001 2002 Belgie 2 768 3 545 4 177 3 779 Dánsko 887 853 827 998 Německo 12 261 12 782 13 437 12 034 Španělsko 8 998 10 690 10 300 12 036 Francie 8 328 7 607 8 132 8 471 Irsko 597 954 1 139 1 094 Itálie 10 875 10 894 11 086 10 523 Lucembursko 200 189 245 337 Nizozemsko 950 848 2 123 1 680 Rakousko 960 924 1 064 985 Portugalsko* 1 569 1 126 1 643 1 575 Finsko 1 946 2 077 2 427 2 253 Švédsko : 1 779 1 623 2 009 Velká 10 790 11 654 10 655 10 178 Británie* Celkem** : 65 922 68 879 67 952 * Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky ** S výjimkou Řecka Zajímavější pohled je možno získat, když budeme zvažovat relativní podíl, který tento nebezpečný náklad zaujímá na celkových výkonech nákladní silniční dopravy (viz graf 5). Zde dochází ke značným rozdílům. Nejnižší podíly v roce 2002 byly zaznamenány v Nizozemsku (2,2 %) a v Rakousku (2,7 %). Oproti tomu bylo 7,7 % veškerého nákladu 7

přepravovaného dopravci v oblasti nákladní silniční dopravy registrovanými v Irsku klasifikováno v kategorii nebezpečného nákladu, po irských dopravcích v tomto ohledu následovaly finští dopravci a portugalští dopravci, kde tento podíl dosahoval téměř 7 %. Průměrná hodnota pro celou EU za rok 2002 (nebudeme-li brát v úvahu Řecko) dosáhla 5 %. Mělo by se poznamenat, že všechny ukazatele a podíly uvedené v tomto oddílu se vztahují na celkové přepravní výkony (viz metodické poznámky), a tudíž zahrnují dopravu realizovanou v zahraničí dopravci, kteří jsou zaregistrováni v daném členském státě. Tabulka 5 pro rok 2002 uvádí, jaký typ nebezpečného nákladu byl nejčastěji přepravován. Kategorie neznámý nebezpečný náklad dosáhla podílu pouhých 0,1 % na celkových hodnotách, což dosvědčuje správnost monitorování tohoto druhu dopravy. Podíváme-li se na celkové ukazatele, zjistíme, že hořlavé kapaliny (39 573 milionů tkm) představovaly zjevnou většinu (59 %) přepraveného nebezpečného nákladu (viz graf 6). Druhým nejvýznamnějším typem byly stlačené, zkapalněné a pod tlakem rozpuštěné plyny, jež následovaly se značným odstupem s podílem 13 % (8 931 milionů tkm). Žíraviny byly jedinou další kategorií, která měla podíl přes 10 % (konkrétně 11,3 %), zatímco všechny zbývající kategorie vykazovaly podíl ve výši 5 % nebo nižší. Rovněž bylo zaznamenáno pět kategorií s podílem nižším než 0,5 %. Graf 5: Podíl silniční přepravy nebezpečného nákladu na celkových výkonech nákladní silniční dopravy, podle členských států, v roce 2002 (podle tunokilometrů) 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% EU- 15 BE DK DE ES FR IE IT LU NL AT PT** FI SE UK** * S výjimkou Řecka ** Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky 8

Tabulka 5: Přeprava nebezpečného nákladu, podle členských států a typu nebezpečného nákladu, v milionech tkm BE DK DE ES FR IE IT LU NL AT PT* FI SE UK* Celkem** 1 Výbušniny 241 c 66 39 71 c 40 13 169 3-39 c 50 739 2 Stlačené, zkapalněné a pod tlakem rozpuštěné plyny 411 90 1 427 1 843 960 11 1 544 19 253 46 207 335 337 1 449 8 931 3 Hořlavé kapaliny 1 856 662 7 144 5 738 5 504 739 6 513 118 732 724 1 133 1 206 1 213 6 291 39 573 4.1 Hořlavé pevné látky 57 20 215 88 111 158 404 3 46 45 c c c 32 1 191 4.2 Látky podléhající spontánnímu hoření - c 247 2 162 c - 29 c 28 0 110 c - c 2 645 4.3 Látky vydávající hořlavé plyny (s vodou) - - 26 c c c 21 7 4 8 c - - c 115 5.1 Oxidující látky 42 10 127 767 193 28 68-28 4 19 c 87 184 1 620 5.2 Organické peroxidy - - 15 c c c 70 123 1 c - - - c 246 6.1 Toxické látky 115 41 478 133 105 128 128 18 52 5 c c c 164 1 417 6.2 Látky, jež mohou způsobit infekce - - 1 c 44 c 59 7 6 1 c - c 26 164 7 Radioaktivní materiály 3-8 - 17 - - c c - - - c 28 62 8 Žíraviny 724 123 1 622 1 066 792 25 1 352 c 257 79 43 360 248 1 008 7 703 9 Různé nebezpečné látky 330 47 659 178 636 c 296 24 7 69 c 154 105 917 3 449 99 Neznámý nebezpečný náklad - - - - - - - - 97 - - - - - 97 Nebezpečný náklad celkem 3 779 998 12 034 12 036 8 471 1 094 10 523 337 1 680 985 1 575 2 253 2 009 10 178 67 952 * Pro Portugalsko a Velkou Británii: viz metodické poznámky ** S výjimkou Řecka S ohledem na specifika členských států je možno konstatovat, že podíl hořlavých kapalin byl zvláště vysoký v Rakousku (74 %) a v Portugalsku (72 % z celkového množství), ale poměrně nízký v Lucembursku (35 %) a v Nizozemsku (44 %). Dále je pak možno podotknout, že irští dopravci převáželi málo plynů a žíravin : příslušný podíl dosáhl 1 % v případě plynů (což je ekvivalent 11 milionů tkm) a 2 % v případě žíravin (což je ekvivalent 25 milionů tkm), čímž se svým způsobem vyjímají z průměrných hodnot. Přestože podrobný přehled uvedený v tabulce 5 může být zkreslen přítomností řady důvěrných údajů, rovněž je odsud zřejmé, že 50 % všech tunokilometrů realizovaných v kategorii organické peroxidy bylo realizováno dopravci zaregistrovanými v Lucembursku. Graf 6: Přeprava nebezpečného nákladu pro EU-15*, podíly podle typu nebezpečného nákladu, pro rok 2002 (podle počtu tunokilometrů) Látky podléhající spontánnímu hoření; 4% Různé nebezpečné látky; 5% Ostatní; 8% Žíraviny; 11% Hořlavé kapaliny; 59% Plyny, atd.; 13% * S výjimkou Řecka 9

Na dokreslení pak tabulka 6 uvádí vývoj přepravy nebezpečného nákladu v rozmezí let 1999-2002. Měli bychom poznamenat, že údaje z roku 1999 nezahrnují přepravu realizovanou švédskými dopravci. Ale i když bychom se omezili na zbývající tři roky (období let 2000-2002), nebylo by možno odsud vyvodit žádné obecné trendy. Řádové zastoupení různých podílů, jež tvoří celkové údaje pro konkrétní daný rok, se nijak radikálně nezměnilo, ale výkyvy v kategoriích představujících nižší absolutní hodnoty byly samozřejmě viditelnější. Tabulka 6: Přeprava nebezpečného nákladu podle typu nebezpečného nákladu, v milionech tkm 1999 2000 2001 2002 1 Výbušniny 277 500 434 739 2 Stlačené, zkapalněné a pod tlakem rozpuštěné plyny 7 792 8 521 8 472 8 931 3 Hořlavé kapaliny 36 095 37 850 40 726 39 573 4.1 Hořlavé pevné látky 986 1 261 1 090 1 191 4.2 Látky podléhající spontánnímu hoření 2 049 2 467 2 127 2 645 4.3 Látky vydávající hořlavé plyny (s vodou) 217 156 231 115 5.1 Oxidující látky 1 317 1 952 1 591 1 620 5.2 Organické peroxidy 170 152 160 246 6.1 Toxické látky 1 229 1 595 1 568 1 417 6.2 Látky, jež mohou způsobit infekce 197 175 297 164 7 Radioaktivní materiály 65 100 36 62 8 Žíraviny 7 360 7 871 7 979 7 703 9 Různé nebezpečné látky 3 252 3 214 4 054 3 449 99 Neznámý nebezpečný náklad 70 107 115 97 Nebezpečný náklad celkem* 61 130 65 922 68 879 67 952 * S výjimkou Řecka; v případě roku 1999 též s výjimkou Švédska 10

PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Rozdělení podle skupin nákladu Klasifikace NST/R (standardní nomenklatura zboží pro dopravní statistiku/revidovaná verze) je tvořena 24 skupinami zboží. Pro podrobné informace o klasifikaci NST/R vás odkazujeme na klasifikační server Eurostatu Ramon (www.europa.eu.int/comm/eurostat/ramon). Tabulky uvádějící rozpis podle skupin zboží jsou od roku 1999 na evropské úrovni odvozovány ze základních činností nákladní přepravy (tj. informací, jež se vztahují k přepravenému zboží), kdežto ukazatele v tabulkách bez rozpisu podle skupin zboží jsou odvozeny z informací, jež se vztahují k cestám. To může vést k rozdílům mezi celkovými hodnotami v jedné tabulce (tj. daty, jež se vztahují k přepravenému nákladu) a odpovídajícími hodnotami v jiné tabulce pro stejnou proměnnou. Dále platí, že postupy pro provádění souhrnů informací, jež se týkají nákladů na úrovni cest se mohou měnit mezi různými vykazujícími zeměmi. Celková doprava Celková doprava zahrnuje vnitrostátní dopravu, klasickou mezinárodní dopravu zboží naložené ve vykazujícím členském státě, klasickou mezinárodní dopravu zboží vyložené ve vykazujícím členském státě, mezinárodní dopravu realizovanou dopravci z jiných zemí a kabotážní dopravu. Klasická mezinárodní doprava (bez mezinárodní dopravy realizované dopravci z jiných zemí a kabotážní dopravy) Klasická mezinárodní doprava, jak je prezentována v tomto materiálu, je založena na objemu zboží naloženého a vyloženého ve vykazujících členských státech. Dvojímu započítání se zabrání díky tomu, že vykazování se vztahuje pouze na rezidentní dopravce vykazujících členských států: od roku 1999 dané údaje shrnují zboží odeslané od rezidentních dopravců do všech zemí světa a zboží přivezené do vykazujícího členského státu rezidentními dopravci ze všech zemí světa. Mezinárodní doprava realizovaná dopravci z jiných zemí Mezinárodní doprava realizovaná dopravci z jiných zemí je definována jako mezinárodní silniční doprava provedená silničním motorovým vozidlem registrovaným v nějaké třetí zemi. Z tohoto důvodu by tato doprava měla být považována za součást mezinárodní dopravy. Nebezpečný náklad Do roku 1998 byly informace ze silniční nákladní dopravy shromažďovány na základě směrnice Rady 78/546/EHS ve znění směrnice Rady 89/462/EHS. Žádný z těchto právních předpisů neumožňoval shromažďování informací o přepravě nebezpečného nákladu. Od roku 1999 je statistika silniční nákladní dopravy založena na nařízení Rady (ES) 1172/98. Toto nařízení předpokládá shromažďování informací o různých kategoriích nebezpečného nákladu. V příslušných případech jsou tyto proměnné povinné. Příloha E nařízení uvádí kategorie, jež se budou používat. Termín: dopravci Tento termín používaný v této publikaci se vztahuje na dopravní provozovatele, kteří provádějí silniční dopravu pomocí najatých prostředků nebo za smluvní odměnu, jakož i 11

ty, kteří provádějí silniční dopravu na vlastní účet. Řecko Od roku 1999 Řecko nevykázalo žádná data z oblasti silniční dopravy. Z tohoto důvodu jsou všechny zveřejněné součty vyjádřením celkových hodnot pro 14 členských států v výjimkou Řecka. Španělsko Vnitrostátní doprava: od prvního čtvrtletí roku 2002 je do průzkumu zahrnována přeprava zboží probíhající v rámci stejného místního samosprávného celku. To s sebou přineslo velmi významný nárůst, pokud jde o hodnoty vyjadřující počet tun přepraveného nákladu. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně krátké vzdálenosti, byly hodnoty vyjadřující počet zrealizovaných tunokilometrů ovlivněny podstatně menším způsobem. Portugalsko Od roku 2000 Portugalsko vykazovalo pouze dopravu realizovanou najatými prostředky nebo za smluvní odměnu. Z tohoto důvodu data uváděná v této publikaci za období let 2000-2002 neobsahují dopravu na vlastní účet. Velká Británie Od roku 1999 dochází v případě údajů publikovaných v tabulkách založených na informacích o přepraveném nákladu k nadhodnocování přepravních výkonů z hlediska realizovaných tunokilometrů, protože vzdálenosti uváděné ve Velké Británii a používané pro výpočet tunokilometrů zahrnují prázdné úseky sběrných a dodacích cest. Vzdálenosti deklarované členskými státy v informacích, jež se vztahují k nákladu, jsou používány pro výpočet počtu tunokilometrů. Podle britských dat není možné aplikovat společný korekční koeficient vzhledem k tomu, že rozsah daného nadhodnocení se mění podle typu přepravovaných komodit. Členské státy používají své vlastní vnitrostátní průzkumy pro sběr dat založených na údajích od silničních dopravců. Výsledkem jsou mikrodata, která se vztahují k vozidlům a jim náležejícím cestám, jež poskytují podrobné informace o přepraveném nákladu. Jak je uvedeno níže, jsou příslušné výsledky založeny na průzkumech a některé ze souborů jsou založeny na malých počtech pozorování, a proto může být příslušná statistická přesnost na poměrně nízké úrovni. Kromě toho platí, že aplikovaná ověření a společné shrnující postupy na úrovni EU by se mohly odlišovat od vnitrostátních postupů. Z tohoto důvodu by mohlo docházet k tvorbě rozdílů u ukazatelů v této publikaci při jejich porovnání s vnitrostátními hodnotami (švédské a německé ukazatele jsou obecně vyšší na vnitrostátní úrovni). Zdrojem všech údajů, jež jsou uvedeny v této publikaci, je Eurostat a tyto údaje odrážejí stav dostupnosti dat v referenční databázi Eurostatu známé jako NewCronos k únoru roku 2004. Z tohoto důvodu se termín Evropská unie vztahuje pouze k 14 členským státům, neboť Řecko dosud neposkytlo žádná data. 12

V této publikaci platí tyto konvence: MS = členský stát Evropské unie; : = není k dispozici; - = nevztahuje se; 0 = pro méně než jednu polovinu jednotky měření; c = důvěrná data, založená na záznamech pro méně než 10 vozidel; 1 miliarda = 1 000 000 000; BE = Belgie, DK = Dánsko, DE = Německo, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, LU = Lucembursko, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PT = Portugalsko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie. Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Jelle Bosch (komentáře) a Marie-Noëlle Dietsch (data). Název v originálu: Road freight transport by group of goods 1999-2002 Zdroj: EUROSTAT, internet Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS 13