princip: části: Obr. B.1: Rozdělení částí brzdového zařízení.



Podobné dokumenty
Řešený příklad - Chráněný nosník se ztrátou stability při ohybu

Účinnost plynových turbín

( ) Statika I. Předpoklady: 1707


Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

MOJE OBLÍBENÉ PŘÍKLADY Z PP II




Nakloněná rovina II

Řešený příklad - Návrh sloupu


ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS



Pružnost a plasticita Program č.2. Fotografie reálné konstrukce




1.5.5 Potenciální energie

1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení

Mezní napětí v soudržnosti

Téma 9 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem II.



ě ú í ř ě é í š š š ď á š š ě í Í é é í ý í ě ý á ý ě ý š š š š š Í í ž í áě é ě ó úá ě ú á é á ěš Á ř ď ř ú í á í í ě í ř í í ý úř í í á ě ý í úř š ů

1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Přednáška 7, ODM, prostorové a příčně zatížené prutové konstrukce














Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

Nakloněná rovina I



Téma 6 Spojitý nosník



ě č ě ě é é é á á í ří ě ó ě ý Ó ř čá š á Í ó ž í ěš é íď á ž ý š š Š é ř áž í í í ř é á á é Í ď ý ď ž ř óř Í Č ý Ú ě á Ž í í Ž Ó ó ě ě Í ě ž ýď Ž ý č

Rovnoměrný pohyb VI

Měření napjatosti na povrchu tělesa Tenkostěnná trubka zatížená krutem a vnitřním přetlakem

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Digitální učební materiál








ď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á




Rovnoměrně zrychlený pohyb v příkladech IV

Základy hydrodynamiky

2.0.1 DN 1 000, 1 200, 1 500, 2 000, 2 200, 2 500



kolmo dolů (její velikost se prakticky nemění) odpor vzduchu F

Příklad 4 Ohýbaný nosník - napětí


Příklad 4 Ohýbaný nosník napětí

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Nosné stavební konstrukce, výpočet reakcí

Základy vektorového počtu


1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.

ý Í č ší í ě í ů ý í ě á íó í í á ě í ě í š í ť é ř š ě Í é é Í á í ří í íř í íž í í í í ů ží í ý í ů í ší ěá Í á é á í í ě ě í ó ý ý í í í ť í á ší í

Smyk při brzdění vozidel

Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu



Šroubová válcová pružina. Tato pružina se používá nejčastěji, může být tažná (má oka) a tlačná (rovné zakončení závitů). Je.

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru



šš úř ú ý ř é ř ě é ž é Ž ěř ě éř ÓÍ Č ěř ó ěř ó Í é ě Í ě š ě é ě ř ř ó ý Š Ž ě ý Š ř ě é Ž Č é Ó ě Ž ý ří ě ě ý é Ž óí ě ř ř ý


Řešení soustav lineárních rovnic





VĚČNÉ EVANGELIUM (Legenda 1240)

Š š é ě


Cena celkem včetně DPH. E Kč H Kč 52902P ,2 714 Kč Cena bez DPH Cena celkem včetně DPH.



Transkript:

B Brdění siničníc voide Definování ákdníc ojmů oždvků n rdění siničníc voide vycáí meinárodníc ředisů, nř. EHK č. 13 H. Zde jsou definovné oždvky n void edisk rdění. B.1 Zákdní ojmy Brdové říení součási, jejicž funkcí je osuné snižování rycosi jedoucío void, oř. jeo svení udržení v neyném svu. Čási rdovéo říení se děi ode oráku Or. B.1. ovádání čási: inci: ode vniku si: Or. B.1: Roděení čásí rdovéo říení. Ovádcí čen ouo čásí řidič římo ovádá dodávku energií do řevodu rd ořenou o její funkci. Převod rdy jsou součási mei ovdčem rdy rdou. Součásí řevodu je i droj energie neávisý n řidiči, okud je rdové říení vyveno osiovčem neo je jišěno jiným drojem, než je sí řidiče.

Ovádcí řevod čási řevodu, keré řídí činnos rd včeně funkcí o říení funkce rd droje energie o říení rd. Převod energie - sdružuje součási, keré dodávjí do rd energii ořenou o jejic fungování včeně její ásoy. Brd (vsní rd) je součás void, kde vnikjí (ůsoí) síy, keré kdou odor oi oyu void (rdná sí). B.1.1 unkce rdění Provoní rdění ovádá rycos oyu void jeo svení eečným, rycým účinným ůsoem. Jeo účinek musí ý odsuňován. Too rdění musí ý řidič scoen ovád mís svéo seení, niž y sejmu ruce vonu (ovádcíc ák). Brdová sousv musí ůsoi n všecn ko void účinek musí ý vodně roděen. Nouové rdění musí umožňov svení void řiměřenýc odmínek v řídě seání ovonío rdění. Jeo účinek musí ý odsuňovný řidič musí ý scoen ovád mís svéo seení, niž y sejmu ruce vonu (ovádcíc ák). Prkovcí rdění umožňuje udrže voido v neyném svu n skonu v neříomnosi řidiče. Brdný účinek musí ý vyvoován čisě mecnickým říením. Ovádáni musí ý mís seení řidiče. B.1. Průě rdění Průě rdění voide je můžeme oisov omocí grfickéo náornění ůěu rdnéo omení neo rdné síy v ávisosi n čse neo n dráe. Pro vysvěená násedujícíc ojmů dší výočy je výodné ůě rdění crkeriov omocí ůěu odnoy rdnéo omení v ávisosi n čse ode oráku Or. B.. Průě rdění se možno roděi do někoik e, kerá jsou vymeené jednoivými domi: r rekční do čsový inerv od řijeí odněu o rdění řidičem do okmžiku ájení siovéo ůsoení n ovádcí čen rdy. To rekce řidiče je ovivněn mnoo sujekivními fkory jko je sousředění, fyická vyvenos řidiče, osorové usořádání ovádání ry od. Pro řidiče uomoiů se očíá s odnoou éo doy v inervu,7;1, 3 s. r do odevy - čsový inerv od okmžiku ájení siovéo ůsoení n ovádcí čen rdy o okmžik čáku ůsoení rdné síy. Pro výočy je

n r možno uvžov s odnomi,5 s o rdy s ydruickým řevodem,15 s o rdy s neumickým řevodem. do náěu rdění - čsový inerv od okmžiku čáku ůsoení rdné síy o její usáení n snoveném odnoě. Pro výočy je možno uvžov s odnomi n,15 s o rdy s ydruickým řevodem n, s o rdy s neumickým řevodem. do néo rdnéo omení u do účinnéo rdění je dnou součem n r : + u n r Or. B.: Teoreický ůě rdění void. s skuečný ůě rdnéo rycení, ineriovný ůě rdnéo rycení Pro výočy rdnýc árdnýc dr je možno ůě rdění ode oráku Or. B. jednoduši omocí inerice jednoivýc čásí ůěu. Průě rdění k roděen n dv čsové úseky: Do řívy o dou jeož rvání se ředokádá, že rdový sysém neúčinkuje ůě rycosi odovídá jídě void výěem. Při určiém jednodušení je možné ředokád, že rycos se nemění odovídá očáeční rycosi rdění v. Její odno se snoví ode vu (B1.).

Do únéo rdění u o dou ooo čsovéo inervu ůsoí konsnní odno rdnéo omení. Její odno se snoví ode vu (B1.3). Průě rycosi void n čse je k ineárně ávisý. + n r + [s] (B1.) + n u + r [s] (B1.3) Snovení árdné dráy voide vycáí oráku Or. B.. Pro árdnou dráu voide í: 1 1 v + u v + u v + [m] (B1.1) kde: [ms - ] rdné omení [m] řívná drá u [m] drá účinnéo rdění [s] do řívná u [s] do účinnéo rdění v [ms -1 ] očáeční rycos rdění Ze vu (B1.1) je možno vyjádři rdné omení: 1 v [m.s - ] (B1.4) + n + v r Cekovou rdnou dráu koejovéo void je možno snovi ode vu (B1.1): n v v r + [m] (B.1) Určení dráy únéo rdění u vycáí e ákon cování energie, kdy kineická energie vku se musí řeměni n energii mecnickou, reiovnou n ovodu rdícíc ko. E K E M [J] (B.) 1 m δ v [J] (B.3) Pk o dráu: mx u

u 1 m δ v mx 1 m δ v μ [m], kde: [N] í řidjící n rděná ko (B.4) Ze námé dráy účinnéo rdění je možno snovi odnou sřednío rdnéo omení : 1 v [m.s - ] (B.5) u Omeení rdní síy void Omeení rdné síy je dáno ovodovou siou, kerou je možno řenés sykem koo voovk. To sí je imiovná mximání dosžienou odnoou součiniee soudržnosi ři rdění μ x. Pk í: μ x x B mx cosα Pro mx. rdnou síu í ředokdu oyu o rovině: B mx μ μ x x mx m g m Pro mx. odnou rdnéo omení: g μ mx x mx mx Z éo odmínky je možno snovi minimání dráu únéo rdění u omocí řeměny očáeční kineické energie n energii mecnickou: 1 m u v m v mx u m v B mx m g μ x mx g μ x mx 3,6 g μ x mx v Dynmické účinky ři rdění Siové oměry jsou náorněny n oráku Or. B4.1.

Or. B4.1: Siové oměry n voide ři rdění. N voido ůsoí sické síy ve směru osy servčná sí dná rdným omením: s g m [N] (B4.1) Z rovnováy momenů k mísu doyku dní návy s voovkou je možno snovi sické ížení řední návy: s + g [N] (B4.) Z rovnováy momenů k mísu doyku řední návy s voovkou je možno snovi sické ížení dní návy: + s g 1 [N] (B4.3) Brdná sí nv se snoví ode vů: B μ, res B μ [N] (B4.4) Poměrná rdná sí se snoví e vů: B, res. B (B4.5)

Posuování účinku rdové sousvy siničníc voide Brdný účinek rdné sousvy je možno definov omocí dvou crkerisik: Zárdná drá drá, kerou voido ujede očáeční rycosi od okmžiku, kdy řidič čne ůsoi n ovádcí čen rdové sousvy ž do okmžiku svení void. Počáeční rycos ři kouškác nesmí ý menší než 98 % rycosi ředesné o koušku dné kegorie voide. Sřední rdné omení s, se vyočíává jko sřední omení jko funkce dráy ujeé v inervu rycosí,8 ž,1 ode oráku Or. B.5. Sření omení se snoví ode vu: s,8,1 [m s - ] 3,6 s ( s ),1,8 kde: [km -1 ] očáeční rycos ři rdění,8 [km -1 ] rycos void odovídjící 8 %,1 [km -1 ] rycos void odovídjící 1 % s,8 [m] drá void mei rycosí,8 s,1 [m] drá void mei rycosí,1 Or. B.5: Zánm ůěů veičin ři koušce rdění [Mějk, 1999].

Pode meinárodnío ředisu EHK 13 H jsou snoveny o koušky rdění voide kegorie M 1 ákdní mery jednoivýc yů koušek. [km -1 ] s [m] s [m s - ] koušk ovonío rdění yu s odojeným moorem 1,1 +, 6 6, 43 koušk ovonío rdění yu se ojeným moorem 8% 16 km mx -1,1 +, 67 5, 76 koušk nouovéo rdění yu s odojeným moorem 1,1 +, 158, 44