Studie zateplení bytového domu

Studie zateplení bytového domu Datum: Srpen 2011 Zpracoval: Doc. Ing. Vladimír Žďára, CSc.

Obsah 1 ÚVOD... 4 2 STAVEBNĚ-TECHNICKÉ POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU... 5 2.1 Základy a hydroizolace spodní stavby... 8 2.2 Nosná konstrukce objektu... 8 2.3 Obvodový plášť... 8 Zateplovací systém... 9 Meziokenní vložky... 11 2.4 Nenosné konstrukce lodžií vč. zábradlí... 12 Podlahové souvrství... 12 Stropy a boky lodžií... 12 Zábradlí lodžií... 13 2.5 Náhrada vnějších otvorových výplní tepelně-technicky, případně hlukově dokonalejšími materiály... 13 2.6 Opravy a zateplení střech včetně nástaveb... 14 2.7 Vstupy do budovy... 14 2.8 Vyregulování otopné soustavy... 15 2.9 Oprava a výměna rozvodů ZTI a plynu.... 15 2.10 Větrání objektu... 16 3 ENERETICKÉ VLASTNOSTI BUDOUVY V SOUČASNÉM STAVU... 17 3.1 Původní stav objektu před zateplením v roce 1992... 17 3.2 Stav objektu po zateplení v roce 1992... 19 3.3 Stav objektu po výměně oken v roce 2006 (současný stav)... 21 4 NÁVRH A OPTIMALIZACE OPATŘENÍ... 23 4.1 Sanace obvodového pláště ve štítových stěnách... 24 4.2 Sanace obvodového pláště v severním průčelí... 25 4.3 Sanace obvodového pláště v lodžiích... 26 4.4 Zateplení boků a stropu lodžie... 26 4.5 Rekonstrukce podlahového souvrství a hydroizolací v lodžiích... 26

4.6 Výměna zábradlí lodžií... 26 4.7 Úprava detailu návaznosti zateplení na terén... 27 4.8 Okna a balkonové dveře... 27 4.9 Vchodové dveře... 28 4.10 Zateplení střechy... 29 5 ENERETICKÉ VLASTNOSTI BUDOUVY V NAVRHOVANÉM STAVU... 30 6 ODHAD NÁKLADŮ NA ENERGETICKOU SANACI BUDOVY... 32 6.1 Sanace obvodového pláště (varianta 1)... 33 6.2 Rekonstrukce lodžií (varianta 2)... 34 6.3 Zateplení střechy (varianta 3)... 35 6.4 Komplexní sanace (všechna navržená opatření)... 36 7 ANALÝZA EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI... 37 8 NÁVRH GARANČNÍCH PODMÍNEK... 40 9 ZÁVĚR:... 41 Studie zateplení Strana 3

1 ÚVOD Studie vznikla na základě potřeby investora zjistit skutečné vlastnosti stávajícího objektu a stanovit strategii jeho energetické sanace. Posouzení vychází z dostupné projektové dokumentace, provedených průzkumů, odborných pramenů a zkušeností se sanací obdobných objektů. Studie zateplení Strana 4

2 STAVEBNĚ-TECHNICKÉ POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU Jedná se o bytový deskový dům postavený postavený začátkem 70. let minulého století (projekt 1970). Objekt tři typové sekce a zahrnuje osm nadzemních obytných podlaží a technické přízemí. Hlavní obytné průčelí budovy je orientováno k jihovýchodu (Obr. 1). Obr. 1: Situace objektu První nadzemní podlaží je nevytápěný prostor zahrnující převážně sklepy, komunikační prostory a typicky dvě bytové jednotky. V sekci typického podlaží jsou situovány vždy tři bytové jednotky. Celkem se ve třech sekcích nachází 68 bytových jednotek. Vstupy do objektu jsou situovány na severozápadním průčelí. Na vstupy navazují komunikační prostory se schodištěm a výtahem. Bytové jednotky jsou přístupné vždy z hlavní podesty schodiště. V místě schodiště vystupuje nad střešní rovinu nástavba, v níž je umístěna strojovna výtahu. Studie zateplení Strana 5

Obr. 2: Průčelí objektu se vstupy Budova je řešena v konstrukčním systému T08B pražská varianta. Nosná konstrukce je panelová s příčnými nosnými stěnami o rozponu 6,0 m a ztužujícími schodišťovými jádry. Konstrukční výška je 2,8m. Štítová fasáda je zcela hladká, bez oken. Severní průčelí objektu je hladké s pravidelným členěním oken s meziokenními vložkami. Na jižním průčelí jsou představené lodžie v šestimetrovém modulu. Svislou nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonové montované stěny z panelů tl. 200 mm. Konstrukční systém objektu je příčný s modulem nosných stěn 6,0 m. Podélná tuhost objektu je zajištěna podélnými stěnami v modulu schodiště. Schodiště je řešeno jako jednoramenné, prefabrikované ve střední sekci. Vodorovné nosné konstrukce jsou železobetonové prefabrikované z panelů tl. 200 mm. Objekt je založen na základových pasech a pilotách Konstrukční řešení typické sekce objektu je uvedeno na Obr. 3 Studie zateplení Strana 6

Obr. 3: Konstrukční řešení krajní a střední typické sekce (vč. navrhovaného zateplení) Typový obvodový plášť ve štítech je tvořen vrstvenými panely s nosným jádrem tl. 150 mm, s tepelnou izolací pěnovým polystyrenem tl. 40 mm a krycí železobetonovou deskou tl. 60 mm. Obvodový plášť ve štítech byl začátkem 90- tých let zateplen kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací 30 mm polystyrenu. Obvodový plášť v průčelích objektu je tvořen parapetními pásy a meziokenními vložkami. Parapetní pásy jsou sendvičové skladby se 40 mm tepelné izolace. Plášť v průčelních byl začátkem 90-tých let zateplen kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací 50 mm polystyrenu. Původní okna byla při rekonstrukci v roce 2006 vyměněna za plastová s izolačním dvojsklem. Meziokenní vložky byly při rekonstrukci nahrazeny vyzdívkami z pórobetonu a dodatečně lokálně zatepleny 100 mm EPS. Původní plochá jednoplášťová střecha s tepelnou izolací 50 mm polystyrenu byla v nedávné minulosti opatřena novým hydroizolačním systémem. Studie zateplení Strana 7

2.1 Základy a hydroizolace spodní stavby Na konstrukčně statický stav základové konstrukce se dá usuzovat pouze nepřímo, na základě případného výskytu poruch nosných a obalových konstrukcí. Ze zjištěného stavu těchto konstrukcí lze předpokládat, že základová konstrukce nevykazuje poruch, které by vyžadovaly sanaci. Hydroizolace spodní stavby vykazuje drobné poruchy vlivem sedání okapových chodníčků. Závadu doporučuji řešit zateplením soklu a úpravou chodníčků. Navržené opatření: Zateplení soklu a oprava okapového chodníčku 2.2 Nosná konstrukce objektu Konstrukce jsou bez zjevných vad narušujících statickou funkci. Statické poruchy v uložení lodžiových panelů jsou spíše drobného charakteru a neohrožují statickou funkci. Nosné konstrukce jsou lokálně narušené v důsledku karbonatace betonu. Hloubka karbonatace zjišťována nebyla. Vizuální prohlídkou byly zjištěny drobné poruchy zejména v místech lodžiových stěn a lodžiových panelů. Stanovení přesného rozsahu potřebných sanací není bez detailní prohlídky fasád možné. Proto bude zapotřebí po stavbě lešení provést prohlídku objektu a ve spolupráci se statikem zhodnotit skutečný stav konstrukcí a navrhnout rozsah nutných sanačních prací (reprofilace). Navržené opatření: Po provedení lešení provést detailní prohlídku obvodového pláště budovy a narušená místa sanovat. 2.3 Obvodový plášť Vizuální prohlídkou obvodového pláště bylo zjištěno, že k degradaci betonu a povrchových úprav obvodových konstrukcí a atikových dílců dochází spíše v v omezené míře. Většina původních konstrukcí obvodového pláště je zakryta zateplovacím systémem. Případné vady nejsou proto viditelné. Studie zateplení Strana 8

Zateplovací systém Obvodový plášť byl v roce 1992 zateplen kontaktním zateplovacím systémem - severní průčelí 50 mm EPS a štíty 30 mm EPS. Zateplení bylo provedeno nekvalitně a neodpovídá současným technologickým předpisům. Polystyren je kotven pouze bodově ( na buchty ) a lepení není soudržné s podkladem. Na rozhraní polystyrenu a původního líce panelu byla sondami zjištěna vlhkost a v dutině žije velké množství hmyzu. Dále není vůbec provedena vrchní stěrková vrstva, která je nahrazena přímo omítkou. Obr. 4: Detail provedené sondy v zateplení průčelí Zateplení obvodového pláště vykazuje trhliny a na štítových stěnách místy není soudržné s podkladem. Za zateplovací systém proniká dešťová voda, která míst proniká do interiéru formou tlakové vody. Trhliny systém vykazuje i v místech okenních otvorů, netěsnosti jsou i v místech špalet. Studie zateplení Strana 9

Obr. 5: Detail provedené sondy ve štítu objektu. Oplechování parapetů je místy špatně spádováno, což může vést k zatékání vody v místech napojení na uzavírací profily u ostění. Provedené zateplení je nedostatečné i z hlediska instalované tloušťky izolantu a zdaleka neodpovídá současným požadavkům. Dalším problémem je absence zateplení špalet oken. Špalety jsou pouze zednicky začištěny, což v budoucnosti povede k dalšímu zatékání. Důsledkem jsou vyšší tepelné ztráty, nižší těsnost oken a vznik tepelných mostů. Nižší povrchové teploty mohou společně s nedostatečným větráním přispívat ke vzniku plísní v okolí oken (ostění, nadpraží). Vadou zateplení je rovněž nedořešená návaznost na hydroizolační systém budovy v detailu u terénu. Zateplení přes současný izolant nedoporučuji vzhledem k nedostatečnému kotvení stávajících vrstev. Toto řešení by neodpovídalo standardu ETICS a bylo by problematické i vzhledem poskytovaným zárukám. Studie zateplení Strana 10

Navržené opatření: obvodového pláště. Sejmout stávající zateplení a provést komplexní zateplení Meziokenní vložky Původní lehké kovoplastické meziokenní vložky byly při výměně oken vybourány a vyzděny pórobetonem. Na severním průčelí byly dodatečně zatepleny EPS 100mm. Vložky jsou místy popraskané z důvodu objemových změn. Meziokenní vložky jsou pouze výplňová primárně nenosná konstrukce. Stávající lokální praskliny po zateplení objektu nebudou na závadu jejich funkce. Před zateplením doporučuji trhliny vyplnit (navrtat otvory pro snazší provedení a injektovat). Obr. 6: Prasklina dodatečně vyzděné meziokenní vložky. Studie zateplení Strana 11

2.4 Nenosné konstrukce lodžií vč. zábradlí Obr. 7. Lodžie objektu Podlahové souvrství Vlivem hnaného deště a chybějícím okapním nosem stropní desky lodžie dochází v menším rozsahu ke smáčení čelní a spodní plochy stropní desky. Netěsné spoje v uložení lodžiových panelů působí zatékání vody do styků. Současně se zateplením objektu se doporučuje se provést celkovou opravu podlahových souvrství spojenou se zateplením tepelných mostů v místě styku podlahy lodžie s objektem. Navržené opatření: Provést rekonstrukci podlahového souvrství vč. nové hydroizolace zábradlí. Stropy a boky lodžií Původní povrchové úpravy panelů jsou již degradované a dochází k odlupování od podkladu. V detailech styku stropních a stěnových lodžiových panelů jsou tepelné mosty, které způsobují tepelné ztráty a přispívají ke vzniku plísní. Studie zateplení Strana 12

Navržené opatření: při zateplení obvodového pláště zateplit boky a stropy lodžií a eliminovat tyto tepelné mosty. Zábradlí lodžií Kotvení zábradlí a nosné prvky zábradlí lodžií je ve stavu odpovídajícímu stáří. Vzhledem ke stáří a materiálovému řešení detailu kotvení se doporučuje provést detailní kontrolu zaměřenou na korozi oceli a zkorodovaná místa opravit. V případě, že bude prováděno zateplení obvodového pláště, doporučuji současně provést komplexní opravu zábradlí (demontáž, pozinkování a následná montáž) nebo jeho výměnu. Navržené opatření: Zjištěný stav konstrukce vyžaduje provedení provedení opravy zkorodovaných částí zábradlí. 2.5 Náhrada vnějších otvorových výplní tepelně-technicky, případně hlukově dokonalejšími materiály Původní dřevěná zdvojená okna byla v roce 2006 vyměněna za kvalitní plastová okna s izolačním sklem Uw=1,20 Wm-2K-1. Lokální netěsnosti v osazení lze po zateplení pláště budovy odstranit napojením okna na zateplovací systém. Vnější parapety oken jsou špatně spádované, a proto bude je nutno i s ohledem na tloušťku zateplovacího systému vyměnit. Pozn.: Nově navrhovaná těsná okna změnila režim větrání objektu. Výměna vzduchu infiltrací je v současné době omezena a větrání závisí na uživatelích bytů (větrání mikroventilací, otevřenými okny apod.). Nedostatečné větrání bytů způsobuje nárůst vnitřní vlhkosti a spolu s nízkými povrchovými teplotami v místech tepelných mostů vede ke vzniku plísní. Navržené opatření: Poučení uživatelů o důsledcích výměny oken pro přirozené větrání bytů. Studie zateplení Strana 13

2.6 Opravy a zateplení střech včetně nástaveb Stávající skladba střešního pláště je jednoplášťová se spádovou vrstvou kameniva, betonovou mazaninou, tepelnou izolací 50 mm pěnového polystyrenu a původní živičnou hydroizolací. Tato skladba byla v minulosti opatřena novou hydroizolací na bází měkčeného PVC. Dodatečné zateplení nebylo provedeno. Obr. 8 Střešní plášť v napojení na strojovnu výtahu. Stávající skladba střešního pláště nevyhovuje současným energetickým požadavkům. Navržené opatření: 2.7 Vstupy do budovy Zateplení střešního pláště minimálně na úroveň požadavků ČSN 730540 spojené výměnou střešní krytiny. Současně se zateplením střešního pláště je třeba provést zateplení obvodových stěn a střech nástaveb na střeše (strojoven apod.). Vstupy do budovy jsou ve špatném technickém stavu, konstrukce vnějších schodišť a zídek jsou degradované. Studie zateplení Strana 14

Obr. 9: Detail vstupního schodiště Příčinou je použití nevhodných materiálů a detailů řešení. Navržené řešení: Provést opravu, popř. celkovou modernizaci současně se sanací objektu. Nové řešení by mělo zahrnovat zastřešení vstupu, umístění poštovních schránek a zvonkových tabel. 2.8 Vyregulování otopné soustavy Vzhledem k navrhovanému zateplení objektu bude nutno upravit otopnou soustavu tak, aby odpovídala nižším tepelným ztrátám budovy po provedení zateplení. Navržená opatření: Provést vyregulování otopné soustavy. 2.9 Oprava a výměna rozvodů ZTI a plynu. Nebylo řešeno Studie zateplení Strana 15

2.10 Větrání objektu V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Pro dosažení vyšší kvality vnitřního vzduchu se v souladu s ČSN EN 15251 doporučuje intenzita větrání 0,5 až 0,7 h-1. Současná praxe, kdy se do nových a rekonstruovaných objektů instalují těsná okna, neumožňuje použít k přívodu vzduchu okenní spáry. Z tohoto důvodu definuje národní příloha vhodné systémy větrání obytných budov a doporučené způsoby přívodu vzduchu. Větrání infiltrací, resp. přívod vzduchu spárami zavřených oken, lze připustit pouze u budov, v nichž není možná výměna původních oken za nová těsná okna (např. v památkově chráněných budovách). Přívod vzduchu do obytných prostor s novými a rekonstruovanými okny je nutné řešit alternativně následujícími způsoby: - větracími štěrbinami, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů, - specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách (štěrbinami, kruhovými otvory apod.), - větrací jednotkou (nucené větrání) Plynové spotřebiče musí mýt zajištěn přísun čerstvého vzduchu neuzavíratelným otvorem. Navržená opatření: Větrání řešit centrálním systémem s řízeným podle skutečné spotřeby vzduchu (centrální odtah domovním potrubím s řízeným odtahem z kuchyní, koupelen WC a obytných místností. Přívodní otvory řešit integrované v oknech nebo větracími štěrbinami v místech topných těles. Náklady na dodávku a montáž jedné kompletní stoupačky bez elektroinstalace by neměly překročit 130 až 150 tisíc Kč. (odhad ceny specialistou VZT) Příklad systému firmy Elektrodesign Praha lze nalézt na webové adrese: http://www.elektrodesign.cz/web/cs/web/ke-stazeni/panelove-domy-a-rekonstrukcevetrani-se-systemy-dcv Studie zateplení Strana 16

3 ENERETICKÉ VLASTNOSTI BUDOUVY V SOUČASNÉM STAVU 3.1 Původní stav objektu před zateplením v roce 1992 Původní budova byla postavena v roce 1972, tj. v době platnosti původní tepleně technické normy (změna v roce 1978). Relativně dobré vlastnosti - měrná potřeba energie ea=88,8 kwh/m2/rok jsou dány dobrým poměrem mezi povrchem a objemem. Energetické vlastnosti původní budovy byly velmi špatné. Tento stav je zde uveden spíše pro zajímavost. Celková potřeba energie na vytápění Q 478 134 kwh /rok Q 1 726 GJ /rok Měrná potřeba tepla na vytápění Měrná potřeba tepla budovy vztažená k vytápěnému objemu ev 30,5 kwh/m 3.rok Měrná potřeba tepla budovy vztažená k vytápěné ploše ea 88,8 kwh/m 2.rok Studie zateplení Strana 17

Obr. 10: Energetický štítek obálky budovy (1972-1992) Studie zateplení Strana 18

3.2 Stav objektu po zateplení v roce 1992 Zateplení objektu v roce 1992 přineslo úsporu energie na vytápění 22%. Budova se z hlediska současného hodnocení dostala z třídy F do třídy E. Studie zateplení Strana 19

Obr. 11: Energetický štítek obálky budovy 1992-2006 Studie zateplení Strana 20

3.3 Stav objektu po výměně oken v roce 2006 (současný stav) Výměna oken v roce 2006 se z energetického hlediska jeví jako velmi správné opatření a přinesla relativní úsporu energie 29% (vůči předchozímu stavu). Provedené opatření dostalo budovu z třídy E do třídy D, což je z dnešního hlediska trochu podprůměr. Negativně se projevuje nedostatečná kvalita obvodového pláště a nezateplená střecha. Z hlediska současných parametrů jsou instalovaná okna se součinitelem prostupu tepla U=1,2 Wm-2K-1 již pouze průměrná až podprůměrná. V současné době bych doporučoval okna se součinitelem prostupu max. U=0,90 nebo lepší. Protokol k výpočtu současného stavu je uveden v příloze. Studie zateplení Strana 21

Obr. 12: Energetický štítek obálky budovy v současném stavu Studie zateplení Strana 22

4 NÁVRH A OPTIMALIZACE OPATŘENÍ Při návrhu opatření vycházíme se současného stavu budovy. Důvody k celkové sanaci budovy jsou: a) nekvalitně provedené zateplení obvodového pláště provedené v roce 1992, v jehož důsledku vznikají poruchy (zatékání, kondenzace) b) celkové energetické vlastnosti obvodového a střešního pláště neodpovídají současným požadavkům. c) životnost nekvalitně tepelné izolace provedené v roce 1992 je vlivem nekvalitního provedení omezená a vlivem projevujících se poruch se bude rychle zmenšovat Z těchto tří důvodů je podle mého názoru rozumné uvažovat o celkové sanaci obvodového pláště. Studie zateplení Strana 23

4.1 Sanace obvodového pláště ve štítových stěnách Opatření: Odstranit stávající zateplení a konstrukci znovu zateplit kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací EPS 70F (pěnový polystyren fasádní) v tloušťce 180 mm. Navržená tloušťka vychází z optimalizace (Obr. 13). Tepelný izolant je volen s ohledem na poměr mezi cenou a užitnými vlastnostmi. Výpočet vychází ze současné ceny energie cca 1,3 Kč/kWh. V grafu na Obr. 13 je uvedena závislost investičních nákladů (zelená čára), provozních nákladů (modrá čára) a celkových nákladů (červená čára) na tloušťce izolantu. Provozní náklady jsou nepřímo úměrné tloušťce izolantu a investiční náklady rostou s tloušťkou izolantu lineárně. Výsledné náklady proto prudce klesají a potom zvolna rostou. Optimální tloušťka izolantu odpovídá teoreticky nejnižším celkovým nákladům. Obr. 13: Optimalizace tl. tepelné izolace Studie zateplení Strana 24

4.2 Sanace obvodového pláště v severním průčelí Odstranit stávající zateplení a konstrukci znovu zateplit kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací s grafitovým polystyrenem (pěnový polystyren s přísadou grafitu pro zlepšení izolačních vlastností) v tloušťce 150 mm. Navržená tloušťka vychází z optimalizace. Lepší tepelný izolant je volen z důvodu zmenšení ztrát denního osvětlení okny. Nárůst ceny není v tomto případě podstatný. Studie zateplení Strana 25

4.3 Sanace obvodového pláště v lodžiích Zateplení lodžie (průčelní stěny) je navrženo 80 mm grafitového polystyrenu. Tloušťka je volena tak, aby byl co nejméně zmenšen užitný prostor lodžie a byl splněn požadavek ČSN 730540 na maximální požadovaný součinitel prostupu tepla. Energetický požadavek je v tomto případě méně významný protože plné části lodžií činí pouze cca 50% plochy stěny. V případě ještě menšího omezení prostoru by bylo možno použít materiál Kooltherm K5 (fenolická pěna) v tloušťce 50 mm. Nevýhodou tohoto materiálu je ale vyšší cena (7500 Kč/m3 oproti cca 1500,- Kč/m3 u grafitového polystyrenu). Nárůst na jednu lodžii činí cca 3500,- Kč. Užitný prostor na lodžii lze částečně rozšířit umístěním zábradlí více vně lodžie. Kombinací těchto opatření dojde pouze i minimálnímu omezení prostoru. 4.4 Zateplení boků a stropu lodžie Boční stěny lodžií ( žiletky mezi lodžiemi) a strop tvoří spolu s obvodovou stěnou významný tepelný most. Při zateplení proto doporučujeme provést zateplení těchto stěn 40 mm EPS 70F. 4.5 Rekonstrukce podlahového souvrství a hydroizolací v lodžiích Jak již bylo uvedeno, doporučujeme provést rekonstrukci podlahového souvrství. Důvodem je fakt, že podlahová konstrukce navazuje na částí, které budou patrně součástí sanace (obvodový plášť lodžie, boky lodžie, zábradlí). Podlahy lodžií mají zpravidla vadné hydroizolace a dochází k zatékání vody do přilehlých detailů. Pozdější oprava je vzhledem k řešení detailů v podstatě vyloučená. Při rekonstrukci podlahového souvrství bude do podlahy vložena tepelná izolace (pás extrudovaného polystyrenu tl. 40 mm) k eliminaci tepelného mostu. 4.6 Výměna zábradlí lodžií Stávající ocelové zábradlí je po 40 letech vzhledem k prováděné (ne)údržbě za hranicí životnosti. Pro řešení situace se nabízí tyto možnosti: Studie zateplení Strana 26

1. Repase stávajícího zábradlí (demontáž, repase, pozinkování, zpětná montáž) varianta není ekonomicky příliš výhodná, výsledné řešení je zastaralý kompromis 2. Montáž nového ocelového pozinkovaného zábradlí jedná se o nejlevnější variantu za předpokladu, že výsledné zábradlí zůstane bez další povrchové úpravy (pouze šedý pozink). V případě požadavku na další lakování apod. je tato varianta drahá 3. Montáž nového hliníkového zábradlí současné ceny hliníkových zábradlí se přibližují cenám zábradlí pozinkovaných (rozdíl je cca 15-20%). Kvalita provedení hliníkového zábradlí (detaily,...) je výrazně větší. S ohledem na cenu a kvalitu jednotlivých možností doporučuji instalaci nového hliníkového zábradlí. 4.7 Úprava detailu návaznosti zateplení na terén Standardní řešení předpokládá, že stávající chodník bude demontován, pata budovy bude obnažena a zateplovací systém bude ukončen cca 200-300 mm pod terénem. Při té příležitosti se opraví podle potřeby hydroizolace. Chodník je zpravidla zpětně osazen. 4.8 Okna a balkonové dveře Stávající okna jsou poměrně kvalitní a s ohledem na jejich předpokládanou životnost cca 30 let je vhodné je ponechat. Při rekonstrukci bude vyměněn vnější parapet tak, aby překrýval zateplovací systém (pozor na jeho osazení se spádem!) Pro materiálové řešení parapetů doporučuji hliník tl. 1,5 mm s úpravou práškovou barvou. Mírně nadstandardní tloušťku parapetů doporučuji s ohledem na riziko poškození kroupami. Detail osazení parapetů do obvodového pláště je možné řešit dvojím způsobem a) s dorazem parapetů ke špaletě se spárou těsněnou tmelem b) s parapety zapuštěnými do zateplovacího systému S ohledem na spolehlivost a těsnost detailu doporučuji variantu (b). Varianta (a) je výhodná v případě potřeby výměny parapetů při jejich poškození. Důležité je rovněž správné řešení návaznosti parapetu na zateplovací systém v místě špalety zapuštění. Stávající okna jsou osazena do ocelových profilů (viditelné z vnějšku v nadpraží). Tyto profily tvoří tepelný most, který bude při zateplení ostění překryt tepelnou izolací. Špalety oken budou zatepleny při provádění zateplovacího systému. Studie zateplení Strana 27

Optimální izolace v místě špalet je 40 mm. Tato tloušťka ale nebude patrně reálná, proto doporučuji použití co nejkvalitnějšího izolantu (grafitový EPS) tl. min. 30 mm. 4.9 Vchodové dveře Stávající dveře jsou poměrně nekvalitní a špatně osazené do obvodového pláště. V rámci rekonstrukce doporučuji provést jejich opravu, popř. zvážit výměnu. Studie zateplení Strana 28

Zateplení střechy Stávající jednoplášťová střecha je tepelně izolována pouze 50 mm pěnového polystyrenu. Střechu navrhuji zateplit EPS100S (polystyren s vyšší tuhostí) tl. 220 mm a opatřit krytinou z měkčeného PVC. Stávající hydroizolace bude ve funkci parozábrany, čímž se zamezí kondenzaci vody ve střešním plášti. Střešní krytina musí být od polystyrenu separována geotextilií (kvůli životnosti krytiny). K podkladu (betonové roznášecí vrstvě) bude nové souvrství mechanicky kotveno. Tuhost podkladu a vhodnost kotvení byly ověřeny tahovými zkouškami. Střešní atiky a stávající vývody vzduchotechniky budou nastaveny. Střecha nad výtahovými šachtami bude tepelně izolována 150 mm EPS 100 S. Menší tloušťka izolantu je zdůvodněna redukovanou vnitřní teplotou. Studie zateplení Strana 29

5 ENERETICKÉ VLASTNOSTI BUDOUVY V NAVRHOVANÉM STAVU Zateplením obvodového a střešního pláště na navrhovanou úroveň se sníží potřeba energie na vytápění objektu o 46%. Provedené opatření dostalo budovu z třídy D do třídy C. Na grafu roční potřeby tepla na vytápění je pěkně vidět, jak se zvýší vliv tepelných zisků (solární zisky, teplo osob, elektrické spotřebiče) na potřebu tepla. Protokol o výpočtu potřeby tepla na vytápění je uveden v příloze. Studie zateplení Strana 30

Studie zateplení Strana 31

6 ODHAD NÁKLADŮ NA ENERGETICKOU SANACI BUDOVY Cenová kalkulace rámcově vychází z již zpracovaných cenových nabídek a rozpočtů již realizovaných akcí. Ceny indikativní v rozmezí ± 10-15%. Výsledná cena stanovená v dobře provedeném výběrovém řízení bude patrně nižší. Opatření jsou rozdělena do tří skupin podle energetických dopadů a technických souvislostí. Studie zateplení Strana 32

6.1 Sanace obvodového pláště (varianta 1) Skupina opatření zahrnuje demontáž stávajícího zateplení a provedení nového na úrovni současných požadavků. Studie zateplení Strana 33

6.2 Rekonstrukce lodžií (varianta 2) Skupina opatření zahrnuje práce spojené s rekonstrukcí lodžií rekonstrukci podlahového souvrství, výměnu zábradlí, zateplení bočních stěn a stropů lodžií. V ceně není lešení (uvažováno jako součást variaty 1). Studie zateplení Strana 34

6.3 Zateplení střechy (varianta 3) Skupina opatření se týká rekonstrukce a zateplen střešního pláště. Studie zateplení Strana 35

6.4 Komplexní sanace (všechna navržená opatření) Studie zateplení Strana 36

7 ANALÝZA EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI Problém ekonomické efektivnosti investice je často zužován na otázku návratnosti investice vůči úspoře nákladů na energie. Zapomíná se na zvýšení užitné hodnoty objektu, snížení nákladů na údržbu a další vynucené investice. Následující analýza se snaží tyto faktory pokrýt. V analýze se vyskytuje hodně vstupů, které jsou svoji povahou nejisté ceny energií v budoucnosti, míra inflace, atd. a o kterých se dá diskutovat, nicméně ukazuje trendy a základní rámec problému. Rozbor investičního záměru Základní rámec problému Podlahová plocha bytů (TNI*0,85) 4 308 Současná cena za 1 m2 bytu 25 000 Celková cena domu 107 708 600 Celková investice do revitalizace 8 042 000 7,5% Způsob financování Přímá investice z fondu oprav 2 000 000 Úvěr 6 042 000 Počet ročních splátek 12 Úroková míra (fixní po celou dobu) 5,00% Měsíčná splátka Kč 56 808 Splátky úvěru (fixní úroková sazba) Celkem úroky -2 138 294 Splátka na 1m2 Kč 13,2 Roční spotřeba energie na vytápění (CZT) výchozí kwh/rok 224 034 upravená kwh/rok 120 634 úspora kwh/rok 103 400 Studie zateplení Strana 37

Současná cena energie Kč/kWh 1,63 Roční nárůst cen energie (DPH, nárůst) 5% Cena energie (v pevných cenách) Úspora nákladů na vytápění Náklady na údržbu měsíční náklady na údržbu Kč/m2 15,00 roční náklady 64 625 Zhodnocení bytů při prodeji uvažovat ano vliv zateplení na cenu bytu 10% cena za 1 m2 bytu 25 000 zhodnocení celkem 10 770 860 podíl prodejů bytů ročně 5% roční zhodnocení 538 543 Zhodnocení bytů při užívání, popř. pronájmu uvažovat ano vliv zateplení na cenu pronájmu 10% cena pronájem za 1 m2 100 zhodnocení celkem 43 083 podíl bytů 95% roční zhodnocení 40 929 Z provedeného rozboru vyplývá, že navržená opatření jsou ekonomicky efektivní, návratnost opatření činí cca 10-12 let a proto navržená opatření doporučuji realizovat. Studie zateplení Strana 38

Suma plateb v daném roce Kumulovaný tok hotovosti (prostá návratnost) Inflace p 2,5% Diskont r 5,0% r-p 2,5% Suma plateb v daném roce (diskontováno) Diskontovaný kumulovaný tok hotovosti 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 Prostý Diskontovaný 2 000 000 0-2 000 000 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29-4 000 000 Doba návratnosti investice: 10-12 let Studie zateplení Strana 39

8 NÁVRH GARANČNÍCH PODMÍNEK Obchodní zákoník upravuje pouze odpovědnost za vady, které má dílo v okamžiku předání. Záruční doba pak musí být ve smlouvě výslovně sjednána, jinak platí, že zhotovitel (řemeslník, stavební firma, opravář) za vady, které vzniknou později, odpovědnost nenese. Zde je rozdíl oproti záruční době na stavební práce sjednané podle občanského zákoníku, kde je záruční doba na stavební práce 18 měsíců Zhotovitel je však oprávněn záruční dobu prodloužit. Běžná praxe je, že záruční doba je stanovena na různé části sanace objektu různě. Pro samotný zateplovací systém se běžně sjednává záruční doba 60-72 měsíců. Pro nepropustnost střešního pláště 120 měsíců. Delší záruční lhůty mají význam spíše reklamní než prakticky. Většina vad týkajících se provedení prací se projeví do 12-24 měsíců. Později se projevují vady způsobené stárnutím materiálů. Výrobci stavebních hmot neposkytují zpravidla delší záruční doby než 24 měsíců. Pro jednání s dodavatelem zateplení doporučuji minimální garanční lhůtu pro zateplovací systém stanovit na 60 měsíců a při výběru pozitivně hodnotit lhůty mezi 60-120 měsíci. Studie zateplení Strana 40

9 ZÁVĚR: Navrhovaná energetická sanace budovy je proveditelná a výrazným způsobem zlepší funkční a environmentální vlastnosti a sníží provozní náklady objektu. Zateplení přispěje ke zvýšení životnosti budovy jako celku. V Praze: 23.8.2011 Vypracoval : Doc. Ing. Vladimír Žďára, CSc. Studie zateplení Strana 41