Průvodce nákladní přepravou Českých drah 21. Uložení a zajištění nákladů dříví v železničních nákladních vozech (1. část) leden 2005
České dráhy, a.s. Generální ředitelství. Odbor nákladní dopravy a přepravy Průvodce nákladní přepravou Českých drah Uložení a zajištění nákladů dříví v železničních nákladních vozech Část 1 Kmenové dříví a kulatina Palivové dříví Sloupy dřevěné LEDEN 2005 Sestavil ing. Miloslav Kříž
OBSAH Seznam použitých zkratek, označení železničních podniků.......... 3 Úvod......................................... 4 Namáhání během přepravy............................ 5 Důležité informace o Nakládacích směrnicích Přílohy II RIV......... 7 Hmotnost nákladu dovolená zatížení vozu.................. 10 Největší rozměry nákladu.............................. 14 Kmenové dříví a kulatina.............................. 16 Palivové dříví..................................... 51 Sloupy dřevěné neimpregnované......................... 52 Kde nás najdete.................................. 54 Závěrečná ustanovení............................... 56 Příloha 1 Ložná míra............................... 57 Příloha 2 Ložné závady.............................. 58 Příloha 3 Nakládací směrnice 2.1............. vloženo v publikaci
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK dan EN N kn NHM RID dekanewton, jednotka síly Evropská norma newton, jednotka síly kilonewton, jednotka síly Harmonizovaná nomenklatura zboží Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí RIV RZC UIC Úmluva o vzájemném používání nákladních vozů mezi železničními podniky regionální zákaznické centrum ČD Cargo Mezinárodní železniční unie OZNAČENÍ ŽELEZNIČNÍCH PODNIKŮ AAE BDŽ BLS CFL CFR CFS CH CP ČD DB DSB EWS FNME FS GC (SJ) GySEV HSH HŽ IRR JŽ Železnice Ahaus Alstätte Bulharské státní dráhy Lötschbergská dráha, a.s. Národní společnost lucem burských železnic Rumunské železnice Syrské železnice Řecké železnice a.s. Portugalské železnice České dráhy a.s. Německá dráha a.s. RAILION DANMARK (Dánské dráhy) Železnice Anglie, Walesu a Skotska Železnice Nord Milano Esercizio TRENITALIA (Italské železnice) GREEN CARGO a.s. (Švédské železnice) Železnice Györ Sopron Ebenfurt Albánské železnice Chorvatské železnice Irácké železnice Společenství jugoslávských železnic LG MÁV MŽ NS C (NSB) ÖBB PKP RAI RENFE Litevské železnice Maďarské státní dráhy Železnice Makedonie RAILION NEDERLAND (Nizozemské železnice) CARGONET (Norské dráhy) Rakouské spolkové dráhy Polské státní dráhy Iránské státní dráhy Národní správa španělských železnic SBB/CFF Švýcarské spolkové dráhy / SBB CARGO SNCB/NMBS Národní společnost bel gických železnic / B CARGO SNCF Národní společnost fran couzských železnic SŽ Slovinské železnice TCDD Turecké státní dráhy VR Finské státní dráhy ŽFBH Železnice federace Bosny a Hercegoviny ŽRS Železnice Republiky srbské ŽSSK (ŽSR) ŽELEZNIČNÁ SPOLOČNOSť, a.s. (Železnice Slovenské repub liky) 3
ÚVOD Následující příručka je určena zákazníkům a zaměstnancům Českých drah (ČD) jako informace o způsobech správného uložení a zajištění kmenového dří ví a kulatiny, palivového dříví, dřevěných sloupů v železničních nákladních vo zech. Při tvorbě této příručky byly využity poznatky z praxe se zřetelem na po žadavky zákazníků a specifické požadavky přepravy zboží tohoto druhu po železnici. Příručka by měla být praktickým vodítkem ke správnému způsobu uložení a zajištění těchto nákladů v železničních nákladních vozech. Mějte vždy na zřeteli, že pro bezpečnou přepravu zboží po železnici je nutné se řídit nakládacími směrnicemi Přílohy II k Úmluvě o vzájemném použí vání nákladních vozů v mezinárodní přepravě RIV. Dodržení nakládacích směr nic při nakládce vozu nejen chrání zboží před poškozením, ale také omezuje možnost vzniku ložné závady během přepravy. Tím se ten, kdo zásilku naloží a zajistí, výrazně podílí na vytvoření optimálních podmínek pro zajištění bez problémové přepravy zásilky v požadované kvalitě. Pokyny a údaje uvedené v této příručce odpovídají ustanovením Přílohy II k Úmluvě o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě (RIV) ve znění k 1.10.2004. Z tohoto důvodu je nutné při použití této příručky brát na zřetel změny nakládacích směrnic, ke kterým dochází i dvakrát ročně (zpravidla k 1. 1. a 1. 7.) tak, aby nedošlo k použití již neplatných pokynů a doporučení a tím k možnému ohrožení bezpečnosti železničního provozu nebo samotného loženého zboží. Žádáme Vás proto, abyste se při nakládce řídili platnými nakládacími směrnicemi Přílohy II RIV, které garantují bezpečnou pře pravu a napomáhají zamezit škodám na loženém zboží a železničních náklad ních vozech. Obsahově nemůže příručka postihnout všechny okolnosti, které mohou při nakládce uvedených produktů nastat. Proto jsme připraveni Vám poskytnout pomoc při řešení otázek souvisejících se způsobem uložení a zajištění dříví a výrobků z něj v železničních nákladních vozech. K tomu je pověřena skupina odborníků zábranářů odboru nákladní dopravy a přepravy generálního ředi telství Českých drah, kteří jsou připraveni pomoci odesílatelům a odesílacím stanicím svými vědomostmi a zkušenostmi. Kontaktní spojení včetně adres pří slušných zábranářů Českých drah naleznete na straně 54. Ustanovení o způsobech uložení a zajištění zboží, která jsou obsažena v té to příručce, lze použít jen tehdy, pokud ložené zboží odpovídá charakteristice, která je uvedena v odstavci "Ložené zboží" daného doporučení. Je li charak teristika loženého zboží odlišná, musí se vycházet z příslušných zásad ze svaz ku 1 Přílohy II RIV. 4
NAMÁHÁNÍ BĚHEM PŘEPRAVY Při nakládce a přepravě zboží je nejdůležitější zachování bezpečnosti. Zboží, které je naloženo na jakémkoli dopravním prostředku, musí být naloženo a zajištěno tak, aby odolalo namáháním, kterým bude během přepravy vystaveno. Proto mějte stále na zřeteli namáhání vznikající během přepravy a včasnými preventivními opatřeními přispějte k zajištění bezpečné přepravy. Namáhání jsou u různých dopravních prostředků rozdílná. Při přepravě po železni ci vyžadují zvláštní pozornost síly, které mohou působit na ložené zboží v podélném směru vozu (hlavně při tvorbě vlaků, tj. za posunu, kdy případné nárazy nelze zcela vyloučit). Nelze však opomíjet ani síly vznikající během jízdy vlaku v bočním a svislém směru. Síly působící na náklad během přepravy po železnici tak mohou dosáhnout: v podélném směru vozu (dopředu i dozadu): v příčném směru vozu (do bočních stran): ve svislém směru (nahoru a dolů): 4násobek tíhové síly nákladu (0,4 G), 0,5násobek tíhové síly nákladu (0,5 G), 0,3násobek tíhové síly nákladu (0,3 G). Síly orientované svisle nahoru zmenšují tření mezi nákladem a podlahou vozu a tím pod porují posuv zboží v podélném i příčném směru vozu. 0, 3 G 4, 0 G 4, 0 G 0, 5 G 0, 5 G 0, 3 G U vozů zařazených v ucelených vlacích, v kombinované dopravě (velké kontejnery, výměnné nástavby, návěsy a silniční nákladní vozidla), u vozů s tlumícími zařízeními čelníků, jakož i u vozů s mimořádnými zásilkami (zásilky bez odrážení a spouštění) lze počítat v podélném směru vozu s namáháními menšími silami. Mohou dosahovat jednonásobek tíhové síly nákladu (1 G), takže zhruba odpovídají namáháním v podélném směru obvyklým v silniční dopravě. U zásilek určených v dílčím úseku na přepravní cestě také k přepravě na lodním převozu (tra jektu) je nutno již před nakládáním na železniční nákladní vůz počítat s většími namáháními než činí výše uvedené hodnoty namáhání uvedené pro přepravu po železnici. Tyto se u jed notlivých linek lodních převozů podstatně liší. Obecně se vychází pro námořní přepravu při dimenzování zajištění nákladu z následujících sil: 5
v podélném směru (dopředu i dozadu): v příčném směru (do bočních stran): ve svislém směru (nahoru a dolů): 0,2násobek tíhové síly nákladu (0,2 G), 0,7 násobek tíhové síly nákladu (0,7 G), 2,2 násobek tíhové síly nákladu (2,2 G). Síly, které působí na náklad během přepravy, mohou způsobit to, že náklad uložený na dopravním prostředku nezůstane na svém místě a dá se do pohybu. Uvede li se náklad do pohybu, vymkne se kontrole a je pak možné, že tím dojde k poškození nákladu a dopravního prostředku. Náklad, který se na voze nekontrolovaně posunuje, může poškodit nejen sebe sama nebo vůz, ale může také během jízdy spadnout z vozu a tak podstatně ohrozit bezpečnost provozu. Také při vykládce může posunutý náklad neočekávaně spadnout a tak ohrozit osoby. Proto se musí každý náklad zajistit. Zajištění nákladu musí odpovídat podmínkám normálního železničního provozu. Normálním železničním provozem se však nerozumí jen klidná, kontrolovaná jízda s přizpůsobenou rychlostí. Podle nakládacích směrnic Přílohy II RIV patří k normálnímu železničnímu provozu také nárazy při posunu, prudké brždění, odpor větru a vibrace za jízdy. 6
DŮLEŽITÉ INFORMACE O NAKLÁDACÍCH SMĚRNICÍCH PŘÍLOHY II RIV Orientaci v otázkách výběru vhodného vozu, způsobu uložení a zajištění zboží v železničním nákladním voze i vlastní uložení a zajištění Vám usnadní nakládací směrnice Přílohy II RIV. Tyto jsou obsaženy ve třech samostatných svazcích, z nichž svazek 2 Zboží obsahuje vlastní nakládací směrnice právně závazné pokyny pro výběr vozu, způsob uložení a zajištění u vybraných, konkrétních druhů zboží. svazek 1 Zásady obsahuje všeobecné zásady pro uložení a zajištění zboží ve voze, které musí být při nakládce dodrženy, aby byla zachována bezpečnost železničního provozu a zboží bylo přepraveno bez poškození nebo ztráty. Zásady svazku 1 se použijí zejména tehdy, není li pro daný druh zboží ve svazku 2 k dispozici odpovídající nakládací směrnice nebo vhodný příklad nakládání nebo také tehdy, nelze li příslušnou nakládací směrnici ve všech ustanoveních dodržet. svazek 3 Traťové třídy obsahuje seznam traťových tříd platných na tratích členských železničních podniků RIV a slouží ke zjištění tzv. směrodatné traťové třídy (přípustné hmot nosti na nápravu a hmotnosti na běžný metr vozu) pro zamýšlenou přepravní cestu. NAKLÁDACÍ SMĚRNICE Nakládací směrnice jsou zpracovány se zárukou bezpečné a bezzávadné přepravy loženého zboží a minimálních nákladů na jeho zajištění. Pro dříví a výrobky z něj jsou obsaženy ve svazku 2 Přílohy II RIV v kapitole 2 Dříví nakládací směrnice: 2.1 pro kmenové dříví, 2.1.1 pro kulatinu (vlákninu) 2 m dlouhou (obsažena jen v českém vydání svazku 2), 2.2.2 pro řezivo omítané, nehoblované, svázané do balíků/paketů, 2.2.3 pro řezivo omítané, nehoblované, svázané do balíků, 2.4 pro dříví ve svazcích, 2.5 pro dřevěné pražce (paketované), 2.6 pro dřevěné pražce napuštěné (paketované), 2.7 pro dřevěné pražce (nepaketované), 2.8 pro dřevěné štěpky, 2.9 pro desky z překližky, lisované desky. Nakládací směrnice 2.1 je součástí této příručky ve znění platném k 1. 10. 2004 s tím, že je záměrně vytištěna na volném listu, aby ji bylo možné vyjmout a ve vhodném obalu prakticky použít přímo u železničního nákladního vozu. Při nakládce výše uvedených dru hů zboží se řiďte přednostně pokyny příslušné nakládací směrnice. Nakládací směrnice jsou ve svazku 2 Přílohy II RIV vytištěny na papíru barvy bílé. PŘÍKLADY NAKLÁDÁNÍ Svazek 2 Přílohy II RIV obsahuje rovněž tzv. příklady nakládání, které mají charakter dopo ručení způsobu uložení a zajištění zboží na železničních nákladních vozech a které jsou také zpracovány pro vybrané druhy zboží. Odchylně od nakládacích směrnic jsou vytištěny na papíru barvy modré, růžové nebo žluté. Jejich barevné provedení nejen rozlišuje příklady nakládání od nakládacích směrnic, ale také upozorňuje na jejich odchylnou platnost. Zatímco nakládací směrnice jsou závazné na tratích všech železničních podniků RIV, příklady nakládání 7
mohou také platit jen na tratích určitých železničních podniků. Je tomu tak proto, že příklady nakládání zpravidla obsahují způsoby uložení a zajištění zboží, které se teprve ověřují nebo které vykazují odchylky (většinou úlevy) od zásad svazku 1 Přílohy II RIV. Modrý příklad nakládání platí na tratích všech železničních podniků RIV a způsob uložení a zajištění zboží v něm uvedený plně odpovídá zásadám svazku 1 Přílohy II RIV. Růžový příklad nakládání platí jen na tratích určitých železničních podniků vyjmenovaných v odstavci "Přepravní cesta" a způsob uložení a zajištění zboží v něm uvedený je odchylný od zásad svazku 1 Přílohy II RIV. Žlutý příklad nakládání platí jen ve vnitrostátní přepravě na tratích vydávajícího železničního podniku a způsob uložení a zajištění zboží v něm uvedený je odchylný od zásad svazku 1 Přílohy II RIV. JAK SE ORIENTOVAT V NAKLÁDACÍ SMĚRNICI NEBO PŘÍKLADU NAKLÁDÁNÍ? Obojí vychází z jednotného základního vzoru, který je s vysvětlivkami uveden na straně 9. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Ustanovení nakládacích směrnic a příkladů nakládání uvedená na levé polovině stránky platí pro jednotlivé vozy a skupiny vozů, proto normy v nich uvedené např. pro pevnost vázacích prostředků jsou s ohledem na vyšší namáhání v podélném směru přís nější než normy uvedené na pravé polovině stránky. Ustanovení nakládacích směrnic uve dená jen na pravé polovině stránky platí jen pro vozy zařazené do ucelených vlaků, pro vozy s tlumícími zařízeními čelníků a pro vozy v kombinované dopravě, tj. s namáháními v podélném směru ve výši max. jednonásobku tíhové síly. Pokud nakládací směrnice nebo příklad nakládání upravuje způsob uložení a zajištění zboží pro tyto dva rozdílné způsoby zacházení s vozem během přepravy odlišně, je příslušná strana v daném místě rozdělena svislou čarou na dvě poloviny, aby byly zvýrazněny levá a pravá polovina strany. Nedílnou součástí nakládací směrnice nebo příkladu nakládání je obrázek v nich uve dený. Jejich ustanovení označená číslicí v kroužku se vztahují k části obrázku označené stejnou číslicí. Odstavec Doplňující údaje obsahuje také odkazy na jiná ustanovení Přílohy II RIV, která je nutno brát při nakládce dané zásilky na zřetel. Příklady nakládání v této příručce jsou uvedeny ve zkrácené verzi bez údajů o chování nákladu při nárazových a traťových zkouškách a o vydávajícím železničním podniku. 8
A 1 B 1 2 C 3 4 D 5 E LEGENDA: A B C D E Rozdělení strany na levou a pravou polovinu. Příslušné ustanovení k dané číslici v obrázku. Hodnota platná při přepravě v jednotlivém voze nebo skupině vozů Hodnota platná jen při přepravě v ucelených vlacích a v kombinované přepravě. Odkaz na nakládací informaci 0.1 Zatížení vozů ze svazku 2 Přílohy II RIV 9
HMOTNOST NÁKLADU DOVOLENÁ ZATÍŽENÍ VOZŮ Hmotností nákladu se rozumí hmotnost zboží, jeho obalu, vozových plachet, nakládacích, ochranných a přepravních pomůcek, zajišťovacích a upevňovacích pomůcek. Hmotnost nákladu a vlastní hmotnost vozu působí přes nápravy a kola vozu na železniční trať a vyvolávají tak zatížení tratě. Dovolené zatížení tratě je dáno nejvýše dovolenou hmotností na nápravu a nejvýše do volenou hmotností na běžný metr vozu. Hmotnost na nápravu je část hmotnosti vozu a nákladu připadající na jednu nápravu. E1 E2 Vypočítá se ze vztahu: a) u loženého vozu vlastní hmotnost vozu + hmotnost nákladu počet náprav vlastní hmotnost vozu + hmotnost nákladu = hrubá hmotnost loženého vozu Vlastní hmotnost vozu v kg se zjistí: z nápisů na voze, nebo vážením prázdného vozu. Příklady nápisů vlastní hmotnosti vozu na voze: 25 000 kg 25 000 kg 29,0 t b) u prázdného vozu hmotnost prázdného vozu počet náprav Hmotnost na běžný metr vozu je část hmotnosti vozu a nákladu připadající na jeden metr délky vozu. 10
Vypočítá se ze vztahu: a) u loženého vozu vlastní hmotnost vozu + hmotnost nákladu délka vozu mezi nestlačenými nárazníky Délka vozu mezi nestlačenými nárazníky v metrech se zjistí z nápisů na voze. Příklad nápisu: ( 15,00 m ) b) u prázdného vozu hmotnost prázdného vozu délka vozu mezi nestlačenými nárazníky Dovolenému zatížení normálněrozchodné tratě odpovídá zařazení příslušné tratě do tzv. traťové třídy. Rozdělení traťových tříd dle hmotnosti na nápravu a hmotnosti na běžný metr vozu viz tabulku. Rozdělení traťových tříd dle hmotnosti na nápravu a hmotnosti na běžný metr vozu: Traťová třída Hmotnost na nápravu Hmotnost na běžný metr vozu A 16 t 5,0 t/m B1 18 t 5,0 t/m B2 18 t 6,4 t/m C2 20 t 6,4 t/m C3 20 t 7,2 t/m C4 20 t 8,0 t/m D2 22,5 t 6,4 t/m D3 22,5 t 7,2 t/m D4 22,5 t 8,0 t/m Postup při nakládce Pro stanovení maximální hmotnosti nákladu je potřebná znalost nejnižší traťové třídy na celé přepravní cestě a nejvyšší rychlostní kategorie vlaku, kterým má být zásilka přepravena. To znamená: zjistit v odesílací stanici nejnižší traťovou třídu na přepravní cestě (pro tratě sítě ČD v před pisu D16 nebo pro tratě cizích železnic ve svazku 3 Traťové třídy Přílohy II RIV), dodržet nejvýše přípustnou ložnou hmotnost napsanou na voze v samostatné tabulce na každé bočnici vlevo pro tuto traťovou třídu a rychlostní kategorii vlaku, kterým má být zásilka přepravena. Číselný údaj v řezovém bodě traťové třídy a řádku rychlosti udává nejvyšší přípustnou ložnou hmotnost pro tuto kombinaci traťové třídy a nejvyšší rychlosti (viz příklad na straně 12). 11
Příklad: A B1 B2 C 90 39,0 t 42,5 t 45,5 t 53,5 t S 37,5 t 42,0 t 45,5 t Do vozu smí být naložen pro přepravní cestu s nejnižší traťovou třídou B1 a při přepravě vlaky o rychlosti až 100 km/hod náklad o nejvýše přípustné ložné hmotnosti 42,0 t. Dodatečný rastr Je li na voze uveden, udává vyšší přípustné vytížení vozu na tratích určených železničních podniků v udaných traťových třídách a rychlostech. Příklad dodatečného rastru na voze vlastnického železničního podniku ČD, který platí pro tratě železničních podniků ČD, MÁV,PKP a ŽSSK, na kterých ve vlacích s maximální rychlostí 90 km/hod. činí přípustná nejvyšší ložná hmotnost vozu v traťové třídě C 56 t: MÁV, PKP, ŽSSK C 90 56,0 t Rozložení nákladu ve voze Náklad rozložit ve voze co nejrovnoměrněji, přičemž nesmí být překročena nejvýše pří pustná hmotnost na nápravu: 12
Jednotlivá zatížení / jednotlivé náklady Přípustná jednotlivá zatížení jsou napsána v rastru na podélníku vozu a jsou závislá na způ sobu uložení a délce nákladu. m t a a 0 00 00 c b a b b 0 00 00 a b c c c 0 00 00 0 m 0 m 0 m Přitom se rozlišují s ohledem na namáhání spodku vozu tyto způsoby uložení: náklad leží přímo na podlaze vozu nebo nejméně na 4 příčně ležících podložkách, přičemž se musí přihlížet k tzv. úložné délce l (maximální zatížení je uvedeno pod označením ). náklad leží pouze na 2 příčných podložkách (maximální zatížení je uvedeno pod označením ). Délka uložení = l. 13
NEJVĚTŠÍ ROZMĚRY NÁKLADU Technické parametry železničních nákladních vozů, staveb a zařízení železnice omezují rozměry nákladu. Tyto jsou omezeny tzv. ložnou mírou, kterou se rozumí stanovený obrys v rovině kolmé k podélné ose koleje pro příslušnou trať (železnici), který nesmí náklad na voze překročit. Přehled ložný měr je součástí svazku 1 Přílohy II RIV. Pro tratě Českých drah a většiny evropských železničních podniků platí ložná míra dle tabulky 1 4 (viz příloha 1). Zvláštní pozornost je třeba věnovat zásilkám na otevřených vozech určených do Belgie, Francie, Itálie, Norska a Švýcarska, pro které platí ložné míry s menšími mírami. Následující ustanovení se týkají především zásilek, u nichž je náklad ložen nad horní okra je stěn vysokostěnných vozů (E ) a nad klanice plošinových a nízkostěnných vozů (K, L, R, S ). V tomto prostoru existuje nebezpečí, že náklad díky svým rozměrům překročí obrys směrodatné ložné míry pro příslušnou přepravní cestu. Při respektování hodnot uvedených v nakládacích směrnicích nebo příkladech nakládání pro maximální výšku oblouku nad horním okrajem stěn vozu nebo nad vrcholy klanic, pro maximální výšku opěr při nakládce nad horní okraje stěn vysokostěnných vozů překročení ložné míry nehrozí. Srovnání ložných měr platných na tratích ČD a FS a) ložná míra platná na tratích AAE, BDŽ, CFL,CFR, CFS, CH, ČD, DB, DSB, GySEV, HSH, HŽ, JŽ, LG, MÁV, MŽ, NS, PKP, SŽ, TCDD, ŽFBH, ŽSSK (ŽSR) maximální výška nad temenem kolejnice = 4 650 mm, 14
b) ložná míra platná na tratích FS maximální výška nad temenem kolejnice = 4 300 mm! Šířka a výška nákladu zjistit nejmenší ložnou míru na přepravní cestě (ve svazku 1, tabulce 3 nakládacích směrnic), prošetřit omezení šířky nákladu, potřebné kvůli rozvoru a přesahu nákladu v obloucích (ve svazku 1, tabulkách 2 nakládacích směrnic). Dodržení ložné míry přezkoušet v přímé a vodorovné koleji měřením od temene kolejnice. Délka nákladu je nutno mít na zřeteli ložnou délku napsanou na voze, náklad kmenového dříví, kulatiny či dřevěných sloupů nesmí v odesílací stanici přesahovat čelník vozu (viz nakládací směrnici 2.1 pro kmenové dříví), ustanovení číslice 4.2 ze svazku 1 Přílohy II RIV o přesahu čelníku vozu nákladem lze použít během přepravy, zejména pokud dojde k posuvu kmenového dříví v podélném směru vozu. 15
KMENOVÉ DŘÍVÍ A KULATINA Pro nakládku kmenového dříví a kulatiny platí nakládací směrnice 2.1 Kmenové dříví ze svazku 2 Přílohy II RIV uvedená v kapitole 2 Dříví. Tato nakládací směrnice obsahuje zásady správného uložení a zajištění tohoto druhu zboží při nakládce do vozů běžné stavby. Je do pub likace vložena jako příloha 3 na samostatném listu ve znění, které je platné od 1. 10. 2004. Pro upřesnění a v zájmu jednotného výkladu některých ustanovení jsou v následujícím uve deny doplňující vysvětlivky k obsahu nakládací směrnice 2.1: K vozům: Plošinové a nízkostěnné vozy s klanicemi (K, L, R, S ) jsou vhodné pro nakládku kulatiny nejméně 2,5 m dlouhé s ohledem na minimální vzdálenost sousedních klanic a potře bu zajištění jednotlivého kmene nejméně 2 klanicemi. Pro dříví kratších délek jsou vhodné jen vysokostěnné vozy (E ). Tyto jsou rovněž vhodnější pro nakládku nerovného dříví a dříví bez pevné kůry na kmenu. Důležité upozornění! Pro nakládku kmenového dříví a kulatiny do nízkostěnných vozů řady Res z parku ČD jsou vhodné pouze vozy této řady s číselnými intervaly (pátá až osmá pozice dvanáctimístného čísla vozu) 393 8 a 393 9, neboť jen tyto jsou vybaveny na podélníku z obou stran vozu odpovídajícími prvky k upevnění vázacích pro středků potřebných k zajištění nákladu na voze. U ostatních vozů řady Res z parku ČD absence vhodných upevňovacích prvků neumožňuje použití vázacích prostřed ků (zejména tkaninových popruhů nebo polyesterových zajišťovacích pásek) k při vázání nákladu bez nežádoucích komplikací. Proto doporučujeme v případě nakládky kmenového dříví a kulatiny do vozu řady Res uplatnit požadavek na pří stavbu vozu této řady s uvedením číselného intervalu 393 8 a 393 9 již v přihlášce nakládky. Ke způsobu uložení: Do vysokostěnných vozů (E ) lze dřeva v závislosti na jejich délce ložit v podélném i příčném směru vozu. Dřeva ložená v podélném směru se uloží po celé ložné ploše vozu tak, aby bočně doléhala na stěny vozu (silná dřeva vespod). V příčném směru vozu lze do vnitřního prostoru těchto vozů uložit kratší dřeva do délky 2,6 m. Do plošinových a nízkostěnných vozů s klanicemi (K, L, R, S ) se dřeva se uloží v podélném směru vozu (silná dřeva vespod, dlouhá ke klanicím, krátká ve středu, nerovná nahoře). Kmeny doléhající na klanice musí dosahovat nejméně přes 2 boční klanicemi tak, že kmeny přesahují středy klanic vždy nejméně o 50 cm (u dřev s drsnou kůrou nejméně o 30 cm). Na klanice vozů běžné stavby smějí doléhat kmeny o průměru nejvíce 70 cm (měřeno na slab ším konci). Tyto kmeny musí být navíc v celé délce pokud možno rovné, aby nevyčnívaly do prostoru vně obrysu vozu. Kmeny nerovné, bez pevné kůry na kmenu, o průměru menším než 10 cm je vhodné naklá dat do prostoru mezi stěnami vozu nebo mezi klanicemi. 16
K bodu 1 Kmen, který doléhá k hornímu okraji stěny vozu nebo ke klanici u jejího vrcholu, musí mít průměr (d) alespoň 20 cm. Čím je průměr tohoto krajního kmenu větší, tím jsou vytvořeny lepší podmínky pro správné sedlání a tím i zajištění nákladu loženého nad horní okraje stěn vozu nebo nad klanicemi proti spadnutí. Tento krajní kmen doléhající ke stěně nebo ke klanici nesmí okraj stěny vozu a vrchol klanice přečnívat více než polovinou svého průměru v celé délce kmenu. U vozů řad Res a Ks vlastnického železničních podniku ČD se za vrchol klanice považuje konec tělesa klanice, nikoli hák přivařený na jejím vrcholu. Část kmene, která doléhá k háku na vrcholu klanice, v tomto případě není zajištěna bočně klanicí (viz též obrázek na straně 58). Hák na vrcholu klanice náklad nezajišťuje a < d/2 h = účinná výška klanice klanice podlaha vozu K bodu 2 Náklad ložený nad stěnami nebo klanicemi vozu není zajištěn pevnými součástmi vozu a tedy musí být zajištěn dodatečně zajišťovacími prostředky. Této části nákladu je třeba věnovat při nakládce velkou pozornost, neboť hrozí nebezpečí spadnutí takto loženého zboží z vozu. Náklad ložený nad stěnami nebo klanicemi vozu proto musí být řádně sedlaný, tzn., že prů měr dřev v sedlané části nákladu se musí s rostoucí výškou zmenšovat nebo může být maxi málně stejný. Jsou li stohy sestaveny z kmenů různých délek a hmotností, musí ležet dlouhé a těžké kmeny nebo kmeny o velkém průměru pokud možno vespod, nestejně tlusté nebo ne stejně těžké konce kmenů se musí vystřídat. Správné sedlání dřev brání jejich spadnutí z vozu do stran. V důsledku nesprávného sedlání dochází k nežádoucímu uvolnění a spadnutí dřev z vozu a současně k úrazům osob zejména při vykládce (zpravidla při uvolnění vázacích prostředků). 17
Náklad ložený nad stěnami nebo klanicemi vozu musí být ukončen do oblouku, jedině tak lze skutečně docílit stabilitu nákladu loženého nad horním okrajem stěn vozu nebo nad kla nicemi a žádoucí účinnost přivázání, které tlačí kmeny k sobě a k podlaze vozu, čímž brání posunu dřev v podélném směru vozu. Výška oblouku nad horním okrajem stěn vozu nebo nad klanicemi smí činit při nakládce vozů řady Eas, Es a Res minimálně 20 cm a maximálně 90 cm. Do části nákladu loženého nad stěnami nebo klanicemi vozu je nutno uložit jen dřeva rov ná a s pevnou kůrou po celé délce kmenu, aby se docílilo větší stability stohu a jeho správné zaoblení v horní části. Proto se vyplatí předem vytřídit vhodná dřeva pro uložení v této části ná kladu. Sebelepší a tím i finančně náročnější dodatečné zajištění nákladu loženého nad stěna mi nebo klanicemi vozu, který je sestaven z dřev nerovných a bez pevné kůry na kmenu, nemůže docílit stejný účinek zajištění jako při dokonalém sedlání rovných dřev s pevnou kůrou na kmenu. zakončení nákladu do oblouku sedlání prostor k zajištění nákladu sedláním otočná klanice čelní pohled boční pohled b = šířka nákladu h = výška oblouku (min. 20 cm max. b/3) klín z tvrdého dřeva otočný čep K bodu 3 Zboží, které doléhá ke klanicím, nesmí klanice ani jejich uchycení namáhat tak, aby tyto zůstaly trvale deformovány. Odchýlení klanic od jejich svislé polohy v rámci vůle v jejich uchycení je přípustné, případně se otočné klanice zajistí klíny z tvrdého dřeva (např. u vozů řad Ks a Res 393 z vozového parku ČD nebo Rns z vlastnického železničního podniku ÖBB). Zajištění otočných klanic klíny z tvrdého dřeva je přípustné jen u klanic plnostěnných (ko vaných) s otočným čepem (viz obr.). Zaklínování otočných klanic musí být provedeno zásadně před naložením vozu! 18
K bodu 4 Spojení (vodorovné svázání) protilehlých klanic, nazývané též provázání klanic, je potřeb né u vozů běžné stavby a brání nepřípustnému namáhání klanic tlakem kmenů doléhajících na klanice a tím také jejich vytlačení do stran a poškození. Ke spojení protilehlých klanic drátem je nutno při nakládce dříví použít žíhaný ocelový drát o průměru alespoň 4 mm, dvojitý, ovi nutý kolem každé z protilehlých klanic dvojmo a napnutý stočením. Při spojení protilehlých klanic popruhy nebo nevratnými zajišťovacími páskami je nutno po pruh nebo pásku ovinout kolem klanice a stáhnout přes sponu jen mírně. klanice 2 dráty kolem klanice provázání protilehlých klanic provázání protilehlých klanic 19
Výjimka: U speciálních vozů určených pro přepravu těžkých válcovitých předmětů, které jsou vybaveny pevnými zesílenými klanicemi, se protilehlé klanice neprovazují. Jedná se o vozy ve vlastnictví zahraničních železničních podniků, z nichž některé jsou používány pro naklád ku kmenového dříví a kulatiny i u nás, jako např. vozy železničních podniků ŽSSK řad Res (číselný interval 394 8), Snps (472 3), Sps (47204, 47208), DB řad Roos/Roos t (352 5), Snps (472 3), ÖBB řad Ros (392 5), Rnooss uz (352 2), Railtrans (430 6, 430 9). K bodu 5 Zaklínování silných kmenů o průměru větším než 70 cm klíny je potřebné u vozů běžné stavby a brání nepřípustnému namáhání klanic tlakem kmenů doléhajících na klanice a tím také jejich trvalé deformaci. K zaklínování je nutno použít dřevěné klíny podle obrázku. Výjimka: Při použití vozů s pevnými klanicemi řad Ros, Roos, Rnooss uz, Snps smějí dřeva, jejichž průměr je větší než 70 cm, doléhat přímo na klanice bez zaklínování. 20
K bodu 6 Kmeny přiléhající ke klanicím musí být zajištěny v příčném směru vozu nejméně dvěma klanicemi. Z toho důvodu je potřebné, aby ke klanicím byla ložena delší dřeva, kratší dřeva pak mezi ně do středu. Přitom je nutné brát v úvahu jak délku dřev, tak i vzdálenost klanic mezi sebou. Přesah dřev přes středy klanic při zajištění jen dvěma klanicemi je řešen v bodě 7 nakládací směrnice. Při použití vozů s pevnými dvojitými klanicemi není dovoleno boční zajištění dřev jen jed nou dvojitou klanicí. Také u dvojitých klanic musí dřeva přesahovat středy klanic v podélném směru vždy nejméně o 20 cm. K bodu 7 Nejmenší přesah středu klanic kmeny v podélném směru vozu při zajištění jen 2 klanicemi musí být dodržen u všech dřev doléhajících ke klanicím. Uložení kmenového dříví a kulatiny ve vozech s klanicemi s ohledem na délku dřev a po žadavek dodržení minimálního přesahu klanic je blíže uvedeno v nakládacích schématech, která jsou součástí této příručky. 21
K bodu 8 Přivázání nákladu zvyšují třecí odpor mezi ložnou jednotkou (zde dřevo, kmen) a podlahou vozu, případně mezi ložnými jednotkami navzájem a tím omezují případné posuvy nákladu v podélném směru. Kromě toho přivázání také zlepšují stabilitu ložných jednotek, což je např. u stohů kulatiny velmi důležité. Ve stohu musí být přivázána dřeva, která nejsou zajištěna součástmi vozu proti posuvu nebo spadnutí mimo vůz, tzn. nejen dřeva ložená nad stěnami nebo klanicemi vozu (prostor označený písmenem C), ale také dřeva, která jsou naložena v prostoru mezi klanicemi nad čelnicemi vozu (prostor označený písmenem B). K přivázání lze použít: popruhy z polyesterové tkaniny (obzvláště vhodné): upínací popruh s našitou rohatkou (síla při přetržení nejméně 4000 dan), rychlovázací popruh (síla při přetržení nejméně 1000 dan); nevratné zajišťovací pásky z umělé hmoty s vlákny uvnitř pásky (síla při přetržení nejméně 1000 dan), ocelový drát, žíhaný o nejmenším průměru 4 mm, drátěná lana, řetězy, přivazovací zařízení, které je součástí výbavy vozu u některých speciálních vozů (např. u vo zů řady Rnooss uz). Požadavky na vázací prostředky: bezvadná kvalita, dostatečná pružnost, nejmenší síla při přetržení vždy podle hmotnosti, délky a povrchu zboží od 1000 dan do 4000 dan, předepnutí nej méně 300 dan. Požadované hodnoty síly při pře tržení vázacích prostředků platí pro zatížení vázacího prostředku v přímém směru působení uvažované síly. U při vázání se jedná o směr kolmý k podla ze vozu. Při stanovení požadované přivázání hák na vrcholu klanice 22
pevnosti vázacího prostředku použitého k přivázání nákladu je proto nutné brát v úvahu také úhel, který svírá vázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu. Čím větší úhel svírá vázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu, tím je účinnost přivázání menší. Ná zorným příkladem situace, kdy svírá vázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu větší úhel ß, je upevnění vázacích prostředků určených k přivázání nákladu na hácích umístěných na vrcholech klanic (viz obr. na str. 22). K přivázání nákladu tkaninovými popruhy a páskami: Vratné upínací popruhy s integrovaným napínacím za řízením musí být označeny etiketou s těmito údaji podle EN 12195 2: 1 výrobce, 2 datum výroby: měsíc/rok, 3 přípustnou napínací sílu (dan), 4 protažení v procentech při dovolené napínací síle v přivazo vacím prostředku, 5 druh materiálu, ze kterého je popruh vyhotoven. U úvazů sestávajících ze dvou nebo více dílů musí být tak to označen každý díl. Nevratné vázací prostředky, tzn. pásky nebo polyesterové tkani nové popruhy (viz také nakládací informaci 0.6 ve svazku 2 Přílohy II RIV), musí být u zásilek podávaných k přepravě v ČR označeny ne smazatelnými údaji o výrobci nebo dodavateli, přípustném zatížení v tahu příp. údajem hodnoty síly při přetržení v dan vytištěnými přímo na pásce nebo popruhu. Výjimka: K přivázání nákladu lze také použít tkaninové popruhy vlastnického železničního podniku ÖBB, které jsou označeny pouze nápisem ÖBB, neboť tyto popruhy prokazatelně vykazují poža dovanou sílu při přetržení 1000 dan. Zámky a spony tkaninových popruhů a zajišťovacích pásek musí být funkční a musí odpovídat svými parametry použitým páskům nebo popruhům. Oproti ostatním vázacím prostředkům polyesterové zajišťovací pásky nebo popruhy mají schopnost absorbovat mnohem větší rázy, aniž by při tom praskly, ztratily pružnost nebo se poškodily jiným způ sobem. Jejich dalšími přednostmi jsou snadná a časově méně nároč ná manipulace, malá hmotnost, odolnost vůči vodě, kyselinám a zásadám, již zmíněná tepelná odolnost, bezproblémová likvidace. Nevýhodou těchto vázacích prostředků je potřeba ochrany pásek a popruhů při vedení přes ostré hrany nebo plochy s ostrými výčnělky proti oděru, případně řezu. Na ostrých hra nách (zejména součástí železničních nákladních vozů) se proto musí vázací prostředky vy robené z umělohmotných vláken chránit proti prodření, přetržení či přeříznutí vhodnými ochran nými návleky, podložkami nebo ochrannými úhelníky hran. Přitom je nutné mít na paměti, že použitý ochranný prostředek se nesmí během přepravy uvolnit, nesmí podléhat povětrnostním 23
vlivům a musí odolat namáháním, která na něj na kryté ostré hraně působí. Z těchto důvodů jsou jako ochrana hran vhodné především návleky, které se navléknou bezprostředně na váza cí prostředek (tj. na zajišťovací pásku nebo popruh), a to do potřebné polohy bez nutnosti jejich dalšího upevnění. K dosažení co největšího tření mezi ložnou jednotkou a podlahou vozu, případně mezi jed notlivými ložnými jednotkami (u kmenového dříví kmeny) navzájem, musí být přivázání nákladu dostatečně napnuto. Vázací prostředky musí být napnuty tak, aby jejich předepínací síla činila nejméně 300 dan. Této hodnoty předepínací síly nelze při použití nevratných zajišťovacích pá sek nebo tkaninových popruhů docílit pouhým utažením vázacího prostředku rukou. Vždy je nutno použít alespoň páku. Optimální napnutí těchto vázacích prostředků lze však docílit jen je jich napnutím samostatným napínacím zařízením ručními páskovači k samosvěrným a spe ciálním sponám. K přivázání nákladu drátem: Vázání drátem musí mít vždy sudý počet pramenů, aby je bylo možno řádně stočit. Drát se ovine kolem upevňovacích prvků pokud možno napjatě, přičemž volné konce drátu musí být vpleteny do úvazku, neboť konce drátu nesmějí odstávat. Úvazy musí být napnuty na jednom nebo několika místech stočením dle obrázku. Stočení drátu do ok (viz též obrázek na stra ně 58) není přípustné! Pro případné dotažení uvolněného přivázání nákladu, ke kterému může během přepravy snadno dojít vzhledem k vlastnostem drátu (malá pružnost drátu a sklon k trvalému protažení, což vede k uvolnění úvazu), se doporučuje ponechat na snadno přístupných místech krátké dřevo v drátu (dřevo však nesmí zasahovat do průjezdného průřezu ani ohrožovat bezpečnost osob v kolejišti). Poznámka: zejména příjemci v zahraničí odmítají použití ocelového drátu jako prostředku k přivázání nákladu z důvodu nadměrné pracnosti při jeho odstraňování z vozu. To však nic nemění na tom, že drát výše uvedených parametrů je pro přivázání nákladu přípustným váza cím prostředkem. 24
Upevnění vázacích prostředků na železničním voze: na upevňovacích prvcích (kroužky, oka nebo háky (z kulaté oceli o průměru nejméně 16 mi limetrů), které jsou na voze k tomu určeny, na ostatních vhodných součástech vozu, avšak nikoli na částech pojezdu, pružení, táhlových nebo narážecích ústrojích a na brzdových zařízeních, na hácích na vrcholech klanic jen tehdy, když klanice jsou zajištěny proti vytažení a nejsou k dispozici jiné vhodné upevňovací prvky, přivázání nesmí ležet na ostrých hranách. K upevnění přivázání lze použít háky na vrcholech bočních klanic vozů řady Res číselného intervalu 393 a u vozů řady Ks. V těchto případech je nutno brát na zřetel úhel, který svírá váza cí prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu. Čím větší úhel svírá vázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu, tím menší je žádoucí silový účinek přivázání, tj. přítlačná síla, kterou je náklad tlačen k podlaze vozu. I když je upevnění přivázání za háky na vrcholech klanic z pohledu odesílatele lákavé (menší spotřeba vázacího prostředku oproti upevnění na upevňovacích prvcích umístěných na podélníku nebo v podlaze vozu), může ve svých důsledcích vést k výraznému oslabení funkce přivázání nákladu a tím k nežádoucímu posuvu nákladu v podélném směru vozu během přepravy se všemi negativními dopady (zdržení zásilky, náklady spojené s odstraněním ložné závady. Vázací prostředky se pokud možno upevní k vozu háky nebo se napnou jako smyčky pomocí samosvěrných ocelových spon nebo svěrkových zámků (smyčky zdvojnásobí sílu při přetržení). Z hlediska zachování bezpečnosti provozu a ochrany přepravovaného zboží je potřebné, použít stanovené způ soby upevnění vázacích prostředků (zajišťovacích pásek nebo polyesterových tkaninových popruhů) na uvazovací kroužky/oka vozu: vytvořením smyčky z vázacího prostředku, který je protažen protilehlými kroužky/oky na obou bočních stěnách vozu (na jedno přivázání je potřeba jedné spony ke spojení obou konců vázacího prostředku), hákem zaklesnutým do kroužku/oka na voze, poutkem se sponou. V praxi se lze také setkat při použití nevratných zajišťovacích pásek nebo polyesterových popruhů s upevněním těchto vázacích prostředků na voze zavázáním na uzel. Upevněním vázacích prostředků k vozu zavázáním na uzel se snižuje síla při přetržení vázacích prostřed ků asi o 60 %. Při použití uzlů je proto nutno tuto ztrátu velikosti síly při přetržení vyrovnat např. výběrem vázacího prostředku s odpovídající vyšší pevností nebo odpovídajícím zvýšením počtu přivázání. Důležité upozornění! Upevnění vázacích prostředků použitých k přivázání nákladu na železničních nákladních vo zech zavázáním na uzel není dovoleno u zásilek do Rakouska a směrovaných přes Ra kousko. 25
Počet přivázání: Každý stoh nákladu (všechna vně nebo nahoře ve stohu ležící dřeva) musí být přivázán k vozu nejméně dvěma na sobě nezávisle působícími vázáními, která musí být od konců stohu vzdálena přibližně 50 cm. Za konec nákladu je přitom nutno považovat ten konec kmenů uložených ve stohu, který leží nejblíže ke středu stohu. Není li na voze vhodný upevňovací prvek pro umístění přivázání v této vzdálenosti, lze upevnit úvaz na nejbližším upevňovacím prvku směrem ke středu ložné jednotky. Umístění vázacích prostředků v závislosti na délce ložených dřev je vyznačeno v nakládacích schématech pro vybrané vozy, které jsou součástí této příručky. U zásilek kmenového dříví (délka větší než 2,5 m) loženého na vozech s otočnými kla nicemi stačí přivázání jedním tkaninovým popruhem s našitou rohatkou (nejmenší síla při přetržení 4000 dan) nebo jedním lanovým přivazovacím zařízením uprostřed stohu. Výjimky: Odchylně od zásad číslice 5.5.4 ze svazku 1 Přílohy II k RIV lze kmenové dříví s kůrou nebo bez ní o délce maximálně 6,2 m naložit do vozů s pevnými klanicemi řad Ros, Roos, Rnooss uz, Laas (ExTe) tak, že kmeny, které přečnívají klanice nebo čelní stěny více než polovinou svého průměru, mohou být zajištěny v každém stohu alespoň jedním přivázáním (upínací popruh s rohatkou, síla při přetržení nejméně 4000 dan). Vzdálenost přivázání od konců kmenu přibližně 1 délky kmenu. Tato výjimka platí jen na tratích CFL, ČD, DB, DSB, MÁV, NS, ÖBB, SBB, SJ, SNCF. Podrobnosti viz příklad nakládání 2/80 101 04. Obdobně lze kmenové dříví různých rozměrů s drsnou kůrou naložit do vozů se stěna mi, bočnicemi, čelnicemi nebo klanicemi (E, K, L, R, S ) tak, že kmeny uložené nahoře, které přečnívají stěny nebo klanice vozu více než polovinou průměru, se zajistí jed ním přivázáním upínacím popruhem (síla při přetržení nejméně 4000 dan), přivázání ve stře du stohu. Tato výjimka platí jen na tratích ČD, FS, HŽ, JŽ, MÁV, ÖBB, SBB, SŽ, ŽFBH, ŽRS, ŽSSK. Podrobnosti viz příklad nakládání 2/81 103 03. Doporučuje se, aby odesílatel zapsal druh a počet použitých vratných nebo i ne vratných vázacích prostředků ve sloupci Pojmenování zboží nákladního listu. V následujícím jsou uvedeny příklady nakládání kmenového dříví a kulatiny do vozů řad, které přicházejí pro nakládku tohoto druhu zboží v úvahu. Všechny příklady jsou aplikací naklá dací směrnice 2.1 s ohledem na konkrétní typ vozu použitého k nakládce. 26
KMENOVÉ DŘÍVÍ A KULATINA VE VYSOKOSTĚNNÝCH VOZECH ŘADY E Naložení po horní okraj stěn vozu Při naložení nejvýše po horní okraj stěn vozů není třeba použít prostředky k zajištění nákladu, pokud jsou dodrženy dále uvedené zásady uložení zboží ve voze. Tento způsob naložení je vhodný pro dříví bez kůry a nerovné dříví. Náklad není nutno dodatečně zajistit, neboť je zajištěn stěnami vozu. Při vykládce tudíž odpadá odstranění zajišťovacích prostředků. Nevý hodou je nižší využití únosnosti vozu. Riziko ohrožení bezpečnosti zboží nebo provozu že leznice je minimální. 27
alespoň d/2 nejméně však 10 cm 28
Naložení nad horní okraj stěn vozu Při naložení kmenového dříví nebo kulatiny do vysokostěnných vozů nad horní okraj stěn vozu je nutno náklad přečnívající stěny vozu dodatečně zajistit v podélném a příčném směru. To se neobejde bez dodatečného zajištění části nákladu, která se nachází nad horním okrajem stěn vozu. Uložení a zajištění části zásilky, která je ložena nad horní okraj stěn vozu, musí být věnována maximální péče. Do této části nákladu musí být ložena jen dřeva, která zaručí dodržení zásad správného sedlání nákladu, tj. dřeva rovná, s pevnou drsnou kůrou po celém kmenu, dřeva tvořící sedlo musí mít větší nebo stejný průměr jako dřeva uložená v sedle. Výhodou je vyšší využití únosnosti vozu. Otázkou zejména u kratší kulatiny (např. u kulatiny o délce 2 m) je, zda s tím spojená větší pracnost a vyšší finanční nároky na zajištění nákladu jsou úměrné přínosům vyplývajícím z většího využití ložného prostoru vozu. Riziko ohrožení bezpečnosti zboží nebo provozu železnice je podstatně větší než při naložení dříví jen po horní okraj stěn vozu. podélně, rovnoběžně s podélnou osou vozu Při uložení dříví ve voze v podélném směru vozu lze postupovat: a) dle nakládací směrnice 2.1 s tím, že zvětšení ložného prostoru je docíleno sedlaným ložením nákladu nad horním okrajem stěn vozu, přičemž náklad musí být ukončen vždy do oblouku a jednotlivé stohy musí být přivázány k vozu. Nakládací schémata pro nakládku kmeno vého dříví a kulatiny do vozů řad Eas, Eas u a Es z vozového parku ČD jsou uvedena v přiložených obrázcích. Nakládací schéma pro kulatinu a kmenové dříví na voze řady Eas 6 m umístění přivázání pro příslušné délky dřev ve stohu 4 m 3 m 2,5 m 2m potřebná ochrana hran 29
Nakládací schéma pro kulatinu a kmenové dříví na voze řady Es 8 m umístění přivázání pro příslušné délky dřev ve stohu 3+5 m 4 m 2,5 m Pro tento způsob uložení a zajištění dříví je k dispozici také růžový příklad nakládání 2/51 101 99. Způsob uložení dříví v obou krajních stozích u čelních stěn vozu podle tohoto příkladu nakládání poskytuje větší záruku odolnosti nákladu vůči posuvům v podélném směru vozu a je vhodný pro kulatinu delší než 1,5 m. Pokračování příkladu nakládání 2/51 101 99 na následující straně. 30
Pokračování příkladu nakládání 2/51 101 99 ze strany 30. Růžový příklad nakládání 2/81 103 03 dovoluje přivázání jednotlivého stohu jen jedním přivázáním za předpokladu, že bude použit upínací popruh o síle při přetržení nejméně 4000 dan. Přivázání stohu jediným upínacím popruhem přitom musí být vedeno uprostřed stohu. Není li to možné např. pro polohu upevňovacích prvků na voze, musí být stoh přivázán nejméně 2x. 31
1 nejméně d/2 avšak min. 10 cm klanice příp. stěna vozu 2 32
b) podle růžového příkladu nakládání 2/81 101 96 se zvětšením ložného prostoru nejen sed laným ložením nákladu nad horním okrajem stěn vozu s jeho ukončením do oblouku, ale i opěrami přiloženými k bočním stěnám vozu. Zajištěním nákladu opěrami se docílí ještě větší využití ložného prostoru než při způsobech uložení uvedených v odstavci a). Při na kládce dle tohoto příkladu je však třeba dodržet stanovenou výšku opěr, neboť příliš vysoký náklad může překračovat směrodatnou ložnou míru platnou pro příslušnou přepravní cestu. Pokračování příkladu nakládání 2/81 101 96 na následující straně. 33
Pokračování příkladu nakládání 2/81 101 96 ze strany 33. Příklad nakládání 2/54 501 98 je aplikací příkladu nakládání 2/81 101 96 pro nakládku kme nového dříví a kulatiny do vozů z parku ČD. Důležité upozornění! Při použití vozu řady Es z vozového parku ČD nesmí opěry doléhat na boční křídlové dveře vozu. 34
35
příčně k podélné ose vozu Při uložení dříví ve voze v příčném směru vozu nad horním okrajem stěn vozu lze po stupovat jen podle níže uvedených růžových příkladů nakládání. Jejich společným jme novatelem je to, že příčně lze nad horní okraje stěn vozu naložit jen rovnou jehličnatou ku latinu délky od 2 m do 2,6 m s pevnou kůrou po celé délce kmenu. To je důležité z toho důvodu, že hranice kulatiny uložená nad horním okrajem stěn vozu není v příčném směru vozu zajištěna jinak než statickým třením u sebe ložených kmenů. Princip uložení a zajištění nákladu je v těchto příkladech nakládání v zásadě stejný, jed notlivé příklady se však od sebe liší v přípustné délce kulatiny ložené v hranici nad horním okrajem stěn vozu. Na přípustné délce kulatiny totiž závisí maximální výška nákladu se zřetelem na příslušnou ložnou míru. Pro zajištění hranice dříví loženého nad horní okraje stěn vozu v podélném směru vozu slouží opěry. Kvůli značným namáháním, kterým jsou opěry během přepravy vystaveny, je potřebné bezezbytku dodržet požadavky stanovené pro opěry, zejména pak: průměr dřev použitých jako opěry musí činit nejméně 15 cm, opěry musí být zajištěny čelní stěnou vozu nejméně do poloviny svojí celkové délky, vespod musí být opěry spolehlivě zajištěny proti propadnutí a zborcení, opěry musí být spolu pevně spojeny dřevem tak, aby byly od sebe vzdáleny ve vzdálenos ti stanovené pro danou délku dřev uložených v hranici; spojení obou opěr nejlépe des kou, která musí být přibita ke každé z opěr 2 hřebíky, opěry smějí vyčnívat nad čelní stěnu vozu jen o hodnotu stanovenou v příslušném příkladu nakládání pro danou délku dřev uložených v hranici. Pokračování příkladu nakládání 2/81 101 97 na následující straně. 36
Pokračování příkladu nakládání 2/81 101 97 ze strany 36. 37
38
Pokračování příkladu nakládání 2/54 502 98 na následující straně. 39
Pokračování příkladu nakládání 2/54 502 98 ze strany 39. Pokračování příkladu nakládání 2/54 502 98 na následující straně. 40
Pokračování příkladu nakládání 2/54 502 98 ze strany 40. Důležité upozornění! Výše uvedené příklady nakládání lze použít jen pro nakládku jehličnatého dříví. Při nakládce dle výše uvedených růžových příkladů nakládání je třeba dodržet stanovenou výšku opěr a hranice kulatiny, neboť příliš vysoký náklad může překračovat směrodatnou ložnou míru platnou pro příslušnou přepravní cestu. 41
s ohradou ke zvětšení ložného prostoru Zásady ze svazku 1 Přílohy II RIV nedovolují vytvoření ohrady ke zvětšení ložného pro storu z loženého zboží. Protože kulatina představuje ideální materiál k nastavení stěn vozu pro zvětšení ložného prostoru, je umožněno vytvoření ohrady z kulatiny příklady nakládání 2/81 101 99 a 2/81 102 03. Uvedené příklady nakládání lze použít při nakládce kulatiny o délce nejméně 1 m a maximálně 2,5 m. V této příručce je uveden pouze příklad nakládání 2/81 102 03, který vychází ze stejných zásad jako příklad nakládání 2/81 101 99 s jediným rozdílem v tom, že dřeva v ohradě u čelních stěn vozu musí být s ohledem na vyšší požadavky na zabezpečení nákladu v ohradě zajištěna oproti zásadám příkladu nakládání 2/81 101 99 navíc proti posuvu, převrácení nebo propadnutí prkny opřenými o horní okraje čelních stěn vozu. Tato prkna nejsou dle příkladu nakládání 2/81 101 99 potřebná, a proto tento příklad nakládání platí jen na tratích železničních podniků ČD, PKP a ŽSSK (ŽSR), zatímco příklad nakládání 2/81 102 03 platí na tratích železničních podniků ČD, DB, DSB, FS, MÁV, PKP, SBB, GC a ŽSSK (ŽSR). 42
43
KMENOVÉ DŘÍVÍ A KULATINA V PLOŠINOVÝCH A NÍZKOSTĚNNÝCH VOZECH S KLANICEMI ŘAD K, L, R, S Dříví se do plošinových a nízkostěnných s klanicemi nakládá zásadně v podélném směru vozu. Přitom je potřeba vycházet z délky nakládaného dříví a vzdálenosti klanic na vozech, přičemž je nutno mít stále na zřeteli, že kmeny doléhající ke klanicím musí být zajištěny ale spoň 2 klanicemi a musí přitom přesahovat středy klanic v podélném směru vozu nejméně o 50 cm, u dříví s drsnou kůrou nejméně o 30 cm. Při použití vozů řady Res z vozového parku ČD musí činit délka kmenů doléhajících ke klanicím alespoň 3,5 m. Doporučuje se ukládat přímo ke klanicím kmeny rovné a dlouhé, do zbývajícího vnitřního prostoru mezi klanicemi kmeny nerovné a také kratší. Naložení do výšky klanic Při naložení kmenového dříví nebo kulatiny do plošinových nebo nízkostěnných vozů s klanicemi nejvýše do výšky klanic je nutno část nákladu, která není zajištěna čelnicemi vozu proti podélnému posuvu zajistit dodatečným přivázáním nákladu k vozu. Spojení protilehlých klanic je potřebné tehdy, dosahuje li náklad ke klanicím výše než v polovině jejich výšky. Protože tento způsob uložení kmenového dříví nebo kulatiny se pro nedostatečné využití únos nosti vozu téměř nepoužívá, nejsou k dispozici ani odpovídající příklady nakládání. Naložení nad klanice Při naložení kmenového dříví nebo kulatiny do plošinových nebo nízkostěnných vozů s klanicemi nad klanice je nutno náklad přečnívající vrcholy klanic dodatečně zajistit v podélném a příčném směru. To se neobejde bez dodatečného zajištění části nákladu, která se nachází v prostoru nad klanicemi. Uložení a zajištění části zásilky, která je ložena nad vrcholy klanic, musí být věnována maximální péče. Do této části nákladu musí být ložena jen dřeva, která zaručí dodržení zásad správného sedlání nákladu, tj. dřeva rovná, s pevnou drsnou kůrou po celém kmenu, dřeva tvořící sedlo musí mít větší nebo stejný průměr jako dřeva uložená v sedle. Náklad musí být ukončen vždy do oblouku a jednotlivé stohy musí být přivázány k vozu. Nakládací schéma pro nakládku kmenového dříví a kulatiny do vozů řady Res (číselného inter valu 393 8 příp. 393 9) z vozového parku ČD je uvedeno v přiloženém obrázku. Pro nakládku kmenového dříví do plošinových a nízkostěnných vozů běžné stavby s klanicemi je k dispozici příklad nakládání 2/81 103 03, který je uveden v předchozí části k nakládce kmenového dříví a kulatiny do vysokostěnných vozů. 44