Vegetace Evropy 4. Jihoevropská pohoří, verze 22. 11. 2016 Přednáší: Milan Chytrý, Ústav botaniky a zoologie PřF MU
Obecné rysy jihoevropských pohoří jednotlivá pohoří jsou vzájemně izolovaná a floristicky specifická velký podíl endemitů v podhůří zpravidla mediteránní a submediteránní vegetace ve vyšších nadmořských výškách často vegetace podobná středoevropské
Klima Klima podle výškového gradientu v jižní Evropě Mayer 1984
Výškové stupně jihoevropské vegetace Mediterán: vyšší altimediteránní trávníky Středoevropský analog: alpínský nižší altimediteránní oromediteránní supramediteránní křoviny bučiny bory, jedliny opadavé teplomilné doubravy humidní aridní bory mezomediteránní tvrdolisté doubravy subalpínský montánní kolinní termomediteránní primární macchie
Reliktní jedle Horské endemity Abies pinsapo A. nebrodensis A. cephalonica Atlas Florae Europaeae
Pyrenejský poloostrov Cordillera Cantábrica 2648 m Pyreneje 3404 m
Pyrenejský poloostrov Biura et al. 2016, Biodiversity and Conservation Biura et al. 2016, Biodiversity and Conservation Cordillera Cantábrica 2648 m Pyreneje 3404 m
Pyrenejský poloostrov Iberské endemity Všechny endemity Stenoendemity Biura et al. 2016, Biodiversity and Conservation
Pyrenejský poloostrov Ekogram dominantních dřevin na Pyrenejském poloostrově chladno Juniperus thurifera Pinus nigra Quercus pubescens Fagus sylvatica Abies alba Pinus sylvestris Castanea sativa Quercus faginea Pinus pinaster Quercus ilex Q. rotundifolia teplo Pinus halepensis Ceratonia siliqua Olea *oleaster Pinus pinea Quercus suber sucho vlhko Polunin & Smythies 1997
Pyrenejský poloostrov převažují žuly a ruly Sierra Nevada (3478 m) do 1200 m mezomediteránní stupeň Olea europaea pěstována až do 1300 m; háje s Castanea sativa 1200 1700 m supra- a oromediteránní stupeň původně opadavé doubravy s Quercus pyrenaica a bory s Pinus sylvestris, dnes převážně vymýcené 1700 2600 m hedgehog heaths a porosty plazivých jalovců Astragalus, Erinacea (Fab.), Bupleurum (Api.), Vella (Bras.); Juniperus nana, J. sabina nad 2600 m alpínské trávníky cca 70 druhů společných s Alpami cca 20 druhů společných s Atlasem cca 40 endemitů
Pinus sylvestris Juniperus communis subsp. alpina Pyrenejský poloostrov Sierra Nevada (3478 m) Sierra Nevada, Pradollanos
Erinacea anthyllis Pyrenejský poloostrov Sierra Nevada (3478 m) Sierra Nevada, Pradollanos
Vella spinosa Pyrenejský poloostrov Sierra Nevada (3478 m) Sierra Nevada, Pradollanos
Pyrenejský poloostrov Vnitrozemská pohoří Španělska převažují žuly a ruly, na východě také vápence a dolomity výšky do 2000 (vzácně přes 2500 m), jen na vrcholcích nejvyšších hor je dosažena lesní hranice mezomediteránní stupeň hlavně na jižních svazích Quercus ilex, Olea europaea supramediteránní stupeň do 1200 m Quercus faginea, Q. pyrenaica, Ulmus glabra, Fraxinus angustifolia, Tilia spp., Sorbus spp., Acer spp. oromediteránní stupeň 1200 2500 m Pinus nigra ssp. salzmannii, P. sylvestris, P. pinaster, Juniperus thurifera
Pyrenejský poloostrov Hřeben Kantabrijského pohoří severní svah: bučiny jižní svah: doubravy ovlivněné pastvou
Pyrenejský poloostrov Hřeben Sistéma ibérico: Junipero sabinae-pinetea sylvestris
Pyrenejský poloostrov Hřeben Sistéma ibérico: Festuco hystricis-ononidetea striatae
Pyrenejský poloostrov Pyreneje (3404 m) geologicky podobné Alpám: střední hřebeny z krystalických hornin, okraje vápencové francouzská strana strmá, španělská s paralelními, postupně se snižujícími hřbety (tzv. Prepyreneje) francouzská strana srážkově bohatá, španělská suchá na západě vlivy oceanické, ve středu kontinentální, na jihu a východě mediteránní výrazná stupňovitost vegetace zejména na španělské straně: mezomediteránní stupeň: Quercus ilex, Q. suber, Pinus pinea supramediteránní stupeň: Quercus. faginea, Q. pubescens, Q. petraea, Tilia platyphyllos, Acer opalus, Pinus sylvestris, P. nigra ssp. salzmannii oromediteránní stupeň: Fagus sylvatica, Abies alba kontinentální centrální údolí: Pinus uncinata, Rhododendron ferrugineum
Pyrenejský poloostrov Centrální Pyreneje Pinus uncinata Rhododendron ferrugineum
Apeninský poloostrov a přilehlé ostrovy
Korsika nejvyšší hora: Monte Cintu, 2710 m převaha žul a rul mezomediteránní stupeň Quercus ilex, Q. suber supramediteránní stupeň aridní Pinus pinaster humidní Quercus pubescens oromediteránní stupeň aridní Pinus laricio humidní Fagus sylvatica nižší altimediteránní stupeň aridní Berberis aetnensis, Genista lobelii (Carici-Genistetea lobelii) humidní Alnus suaveolens vyšší altimediteránní stupeň Saginetea piliferae Aridní oromediteránní stupeň: bory s Pinus laricio
Korsika Humidní oromediteránní stupeň bučiny Pteridium aquilinum Digitalis purpurea Helleborus lividus ssp. corsicus
Korsika Nižší altimediteránní stupeň Korsiky Suchá závětrná strana Berberis aetnensis Vlhká návětrná strana Alnus suaveolens
Korsika Nižší altimediteránní stupeň Alnus suaveolens Berberis aetnensis
Korsika Altimediteránní stupeň Sagina pilifera Genista lobelii
Korsika Altimediteránní stupeň: vysokohorská rašeliniště
Severní a Střední Apeniny nejvyšší vrchol: Gran Sasso, 2912 m převaha druhohorních vápenců, dolomitů, slínů a pískovců, zvrásněných během alpínského vrásnění rozsáhlé bučiny (Fagus sylvatica), místy porosty Pinus nigra ve vrcholových partiích místy Pinus mugo a Juniperus nana, pastviny s bylinami a keříky vysoký stupeň endemismu (10 20 %), hlavně Abruzzo, Gran Sasso, Maiella
Severní a Střední Apeniny Albaneto, les s Quercus cerris a Ostrya carpinifolia s Anemone apennina
Severní a Střední Apeniny Velino Antrodoco, Quercus ilex na skalních výchozech v supramediteránním stupni
Jižní Apeniny a Sicílie Geologicky nejednotná oblast žuly a ruly Aspromonte (1955 m) a Sila v Kalábrii, Mt. Peloritani na Sicílii vulkanity Etna (cca 3340 m) na Sicílii druhohorní vápence, dolomity, slíny a pískovce Pollino (2267 m) v Kalábrii, Nebrodi a Madonie (1977 m) na Sicílii Výškové stupně mezomediteránní: Quercus ilex, Q. suber supramediteránní: Quercus pubescens, Q. cerris, Q. frainetto, Ostrya carpinifolia, Fraxinus ornus, Castanea sativa oromediterání xerický (hl. jižní svahy): Pinus laricio, na Mt. Pollino P. heldreichii oromediteránní humidní (hl. severní svahy): Fagus sylvatica, Abies alba, na Madonii endemická Abies nebrodensis altimediteránní stupeň je vyvinut jen na Etně
cca 3340 m Etna podloží je tvořeno lávovými proudy a sopečnými tufy mezomediteránní stupeň (do 1100 až 1200 m) lesy s Quercus ilex a náhradní vegetace macchií supramediteránní stupeň (do 1400 m) lesy s Quercus pubescens a Q. cerris lávové proudy sukcesní stadia s Genista aetnensis oromediteránní stupeň jižní svahy do 1700 m Pinus laricio severní svahy do 2000 m Fagus sylvatica; izolované ostrůvky bučin až v 2200 m u lesní hranice v borech místy endemická Betula aetnensis lávové proudy sukcesní stadia s Genista aetnensis altimediteránní stupeň 1700 2000 m trnitý polštářovitý Astragalus siculus výše sporadická vegetace endemických hemikryptofytů, např. Rumex scutatus f. aetnensis Rumici-Astragaletea siculi nad 3000 m vulkanická poušť
Etna Sukcese vegetace na lávových polích Etny Stereocaulon vesuvianum Juniperus sibirica Pinus laricio
Etna Sukcese vegetace na lávových polích Etny Genista aetnensis
Etna Altimediteránní stupeň Etny Astragalus siculus Rumici-Astragaletea siculi
Balkán
Kolinní až montánní stupeň balkánského vnitrozemí kolinní stupeň (do 600 900 m) Balkán Chorvatsko, Bosna: Carpinion orientalis Makedonie, Bulharsko: Quercion confertae Quercus pubescens, Q. frainetto, Q. cerris, Fraxinus ornus, Sorbus domestica, Carpinus orientalis, Tilia tomentosa submontánní stupeň (do 1200 m) lesy s Quercus petraea, podobné středoevropským doubravám na chudých silikátových půdách lesy s Castanea sativa na skalnatých místech lesy s Pinus nigra ssp. pallasiana a P. sylvestris (Erico-Pinetea) montánní stupeň bučiny s Fagus sylvatica, F. moesiaca, F. orientalis, Abies alba, A. borisiregis pomezí Bosny a Srbska: Picea omorica na vápencových skalních výchozech reliktní Corylus colurna Makedonie, Albánie a severní Řecko: suťové lesy s Aesculus hippocastanum, Juglans regia a Fraxinus excelsior
Aremonio -Fagion Balkán Bučiny na Balkáně Symphyto cordatae -Fagion Geranio striati -Fagion Doronico orientalis -Fagion moesiacae Rhododendro pontici-fagion orientalis Horvat et al. 1974, Vegetation Südosteuropas
Balkán Jedle na Balkáně Horvat et al. 1974, Vegetation Südosteuropas
Balkán Reliktní dřeviny v horách Balkánu Horvat et al. 1974 Horvat et al. 1974, Vegetation Südosteuropas
Balkán Strandža planina (Istranca) (1030 m) nízké pohoří na bulharsko-turecké hranici výskyt maloasijských (euxinských) druhů Fagus orientalis, Rhododendron ponticum, Prunus laurocerasus, Daphne pontica, Vaccinium arctostaphylos bučiny svazu Rhododendro pontici- Fagion orientalis Prunus laurocerasus Rhododendron ponticum
Balkán Smrčiny v balkánském vnitrozemí mrazové kotliny a krasové doliny dinarid subalpínský stupeň vyšších pohoří Srbska a Bulharska (hl. Rila a Pirin) svaz Piceion excelsae Horvat et al. 1974, Vegetation Südosteuropas
Balkán Endemické borovice balkánského vnitrozemí Pinus peuce, P. heldreichii kontinentální horská údolí Bulharska, Makedonie, Černé hory a Albánie oproti smrku tolerantnější vůči suchu a mrazům P. heldreichii snáší větší sucho než P. peuce Pinus peuce Rila Horvat et al. 1974, Vegetation Südosteuropas
Balkán Endemické borovice balkánského vnitrozemí Pinus heldreichii, Albánie, Prokletije, Böge
Balkán kosodřevina Subalpínský a alpínský stupeň v pohořích balkánského vnitrozemí Pinus mugo tvoří porosty nad lesní hranicí v dinaridech, vyšších bulharských pohořích a na Pindosu bylinná vegetace podobná středoevropské Juncetea trifidi trávníky na silikátech se Sesleria comosa Elyno-Seslerietea trávníky na karbonátech Mulgedio-Aconitetea vysokobylinná vegetace Salicetea herbaceae sněhová vyležiska Scheuchzerio-Caricetea fuscae slatiniště a přechodová rašeliniště Montio-Cardaminetea vegetace pramenišť Asplenietea trichomanis vegetace skalních štěrbin Thlaspietea rotundifolii vegetace sutí
Balkán Subalpínský a alpínský stupeň balkánského vnitrozemí Geum coccineum Genista depressa Polygonum alpinum Bruckentalia spiculifolia Dianthus microlepis
převažují vápence a dolomity, dále pískovce, slínovce, metamorfity a hadce severní Pindos (2686 m) podobný horám balkánského vnitrozemí Pinus nigra ssp. pallasiana, Abies borisi-regis, Fagus sylvatica, Pinus mugo v roklích místy třetihorní relikt Aesculus hippocastanum Balkán Pindos a hory Peloponésu Aesculus hippocastanum, Vikos-Aoos
Balkán Pindos a hory Peloponésu víceméně izolované horské skupiny (např. Parnassos, Killini, Chelmos, Parnonas, Taygetos) nejvyšší vrcholy mezi 1900 2500 m výšková stupňovitost mediteránního typu: mezo-, supra- a oromediteránní stupeň oromediteránní stupeň xerofilní jehličnaté lesy s Pinus nigra ssp. pallasiana a Abies cephalonica (Abietion cephalonicae) při lesní hranici Juniperus foetidissima Parnonas maloazijský Juniperus drupacea (zde na jediném místě v Evropě) Abies cephalonica Peloponés
Sekundární vegetace řeckých pohoří Balkán Helictotrichon convolutum Euphorbia myrsinites
Vegetace sutí Balkánu střední Itálie a Balkánu Balkán Saponaria calabrica Drypis spinosa
Kréta nejvyšší hora Idi Oros 2456 m v horách převažují vápence, dolomity a mramory klimaticky i edaficky suchý ostrov tři izolované horské skupiny: Levka Ori, Psiloritis a Dikti výrazný podíl endemitů (10 %), většinou paleoendemitů vzniklých díky geografické izolaci ostrova; v horách 35 % endemitů mnoho druhů s východomediteránními nebo anatolskými areály dobře vyvinutý termomediteránní a mezomediteránní stupeň Ceratonia siliqua, Euphorbia dendroides, Juniperus phoenicea, Quercus coccifera na východním a jižním pobřeží endemický Phoenix theophrasti supramediteránní stupeň (málo vyvinutý) Pinus brutia oromediteránní stupeň Cupressus sempervirens, Acer sempervirens (vždyzelený, endemický) altimediteránní stupeň hedgehog heaths (Daphno-Festucetea), vegetace sutí a skal zcela chybí mokřadní vegetace
Kréta Phoenix theophrasti
Kréta Lesy s Cupressus sempervirens Acer sempervirens Cupressus sempervirens
Kréta Zelkova abelicea krétský endemit pliocénní relikt
Kréta Frygana v supramediteránním stupni (Coridothymus capitatus, Euphorbia acanthothamnos, Sarcopoterium spinosum)
Kréta Frygana v supramediteránním stupni (Coridothymus capitatus, Euphorbia acanthothamnos, Sarcopoterium spinosum)
Kréta Hedgehog heath v altimediteránním stupni (Astragalus angustifolius, Satureja spinosa)