PRAVĚKÝ VÝVOJ EGYPTA CHRONOLOGIE EGYPTSKÉHO PRAVĚKU Paleolit 700/500 000-10 000 BP Starý paleolit 700/500 000-250 000 BP Střední paleolit 250 000-70 000 BP přechodné období 70 000-50 000 BP Mladý paleolit 50 000-24 000 BP Pozdní paleolit 24 000-10 000 BP KONEC PLEISTOCÉNU: cca. 11 500 BP Epipaleolit 10 000-7 000 BP SAHARSKÝ NEOLIT : cca. 8800?-4700 BC Raný saharský neolit 8800?-6800 BC Střední saharský neolit 6600-5100 BC Mladý saharský neolit 5100-4700 BC DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT Raný neolit 6000-5000 BC Pozdní neolit 5000-4500 BC 1
Nejstarší stopy lidského osídlení Homo Erectus acheulenská štípaná industrie není to samostatná kulturní entita X specifická technologie výroby štípané industrie Západní poušti řídké osídlení mezi oázami Dachla a Charga Bír Sahara, Bír Tarfárí, Bír Kiseiba Taramsa 1 Nazlet Safaha u Keny STŘEDNÍ A MLADÝ PALEOLIT bez jednotných kulturních entit opět vymezení na základě způsobu výroby štípané industrie několik výrobních okruhů jednotící prvek levalloiská technika nálezy lomů na rohovce kolem Keny pravděpodobně hustší osídlení pohřeb dítěte Homo sapiens sapiens osídlení Západní pouště kolem stálých nebo občas vysychajících jezer Bír Sahara, Bír Tarfárí již spíše sezónní osídlení postupný rozvoj stratifikace společnosti a posmrtných představ 2
POHŘEB DÍTĚTE NA LOKALITĚ TARAMSA 1 lokalita: jižní Egypt, cca. 2,5 km od Dendery doklady získávání pazourkových pecek a jejich zpracování: s tímto horizontem souvisí i pohřeb anatomicky současné dítě doklad posmrtných představ a stratifikované společnosti, která je schopná postarat se o své zemřelé PAZOURKOVE LOMY U KENY Nazlit Chater 4 dlouhodobé užívání (35 5 000 př.n.l.) 3
POZDNÍ PALEOLIT výrazné, dramatické klimatické změny s dalekosáhlými důsledky pro dějiny osídlení cca 10 500 BC nastupující výrazná ariditizace cca 10 500 nastupující výrazná vlna povodňových stavů el-hóš skalní kresby Wádí Kubbání sídliště Gabal Sahaba pohřebiště Abka skalní kresby kubbánien kadanská industrie POHŘEBIŠTĚ GABAL SAHABA Lokalita na pomezí dnešního Súdánu a Egypta výzkum v rámci kampaně UNESCO Fred Wendorf = lokalita 117, V břeh Nilu 59 koster skrčená poloha, levý bok, hlava k východu, tvář k jihu těla krytá kamennými deskami stáří 12 000 BP (14-12 000) stopy po násilné smrti u 40 procent pohřbených 50 procent tvoří ženy (24) a děti (13) X muži nad 20 let věku (19) Další pohřebiště kadanské industrie: 6- B-36 (Z břeh proti Wádí Halfě, 39 pohřbů) a Wádí Toška (19 pohřbů) 4
SKALNÍ UMĚNÍ pozdní paleolit a epipaleolit lokality: Qurta pozdní paleolit el-hóš - epipaleolit Qurta širší oblast Kóm Ombo - Edfu oblast výskytu pozdně paleolitického osídlení celkem 3 polohy = 179 jednotlivých vyobrazení datace pomocí OSL SKALNÍ UMĚNÍ pozdní paleolit a epipaleolit El-Hóš příslušnost k epipaleolitické skupině tzv. elkabienu existence více poloh jednotlivá vyobrazení i celá uskupení motiv???? 5
POZDNÍ PALEOLIT ZÁPADNÍ POUŠTĚ Prostor nepřístupného Velkého písečného moře a pohoří Gilf Kebíru - protoagrikulturní experiment od 13.-11. tis. př. n. l. neolitická civilizace stejně stará jako na Předním východě 11. tis. nástup vlhkého pluviálu a přívalových dešťů zánik kultury Fred Wendorf, Fakhry Hassan Lokality Gebel Uweynat, Gilf Kebír KUTURA NABTA PLAJA vrchol o osídlení Západní pouště není to plná neolitická kultura rané fáze bez záměrné zemědělské výroby potravin, tj. pouze doklady chovu dobytka a výroby keramiky - SEMIAGRIKULTURA polokočovná společnost lovcůsběračů šíření kulturních vymožeností do širších oblastí neolitizace plaja geologický termín: vyschlá vodní nádrž zaplněná jílovými a eolickými sedimenty Nabta Plaja, Bír Tarfárí, Bír Sahara, Abú Minkár, Ain Dillah 6
CHRONOLOGIE SAHARSKÉHO NEOLITU Saharský neolit 8800-4700 př. n. l. Raný neolit 8800-6800 př. n. l. období sucha Střední neolit 6600-5100 př. n. l. období dešťů Pozdní neolit 5100-4700 př. n. l. období sucha NABTA PLAJA 9100 8900 BP rozsáhlejší sídliště v jedné fázi cca 15 domů uspořádaných do řad, 3 studny (2.5 m hluboké) a odpadní jámy 7
MEGALITICKÁ USKUPENÍ megality: řady tzv. henge pozorovatelna příchod dešťů samostatné kameny kamenné mohyly pod nimi pohřby hovězího dobytka význam pro tehdejší společnost EPIPALEOLITICKÉ SKUPINY po roce 7000 př. n. l. epipaleolit = mezolit nízká hustota osídlení podobnost s raně neolitickou saharskou keramickou kulturou významné koncentrace: v oblasti Fajjúmské oázy karunien jižní Egypt - elkabien 8
FAJJÚM B = KARUNIEN G. Caton- Thompsonová proměnlivá pobřežní čára osady na sever a na západ od současného jezera pouze 1 hrob NEOLIT V NILSKÉM ÚDOLÍ Několik zdrojů především epipaleolitické tradice společné prvky neolitických ekonomik: zdroj karbohydrátů: Egypt: ječmen a pšenice zdroj proteinů a tuků: domestikovaná zvířata + rybolov zdroj jedlých olejů: přes 30 druhů olejů výroba textilu výroba obalů a nástrojů potřeba přístřeší charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení: bez dokladů o záměrném pěstování obilí a chovu dobytka existence keramické produkce výrazné kulturní odlišnosti mezi Horním a Dolním Egyptem 9
DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT několik kulturních entit není homogenní chronologie: starší fáze: Fajjúm A, Merimda Bení Saláma, el-omarí mladší fáze:bútó-maádí není zřetelné prostorové oddělení pohřebišť a sídlišť možnost: pohřebiště podle pohlaví Specifika vývoje: Společnost založená na odlišném modelu od HE spíše rovnostářská kontakty s kulturami Předního východu: zpracování mědi specifická architektura specifická keramika specifické pohřební zvyklosti HORNOEGYPTSKÝ NEOLIT chronologie: starší neolit: Badárí mladší neolit: Nakáda více kulturně homogenní obraz jasné prostorové oddělení sídlišť a pohřebišť základním bodem - expanze jednoznačně definovaná společenská hierarchizace především v mladším období doklady přítomnosti elit závěr mladší fáze = přechod k historické fází vývoje, tj. protohistorické období 10
POHŘBÍVÁNÍ A ZÁDUŠNÍ RITUÁLY od počátků: jasný rozdíl mezi S a J přirozená mumifikace S: integrace mrtvých do komunity živých jednoduché pohřby v jamách bez doplňujících konstrukcí skrčenci ležící na pravém boku, orientace na JV, oblyčej k V minimum pohřební výbavy J: prostorové vydělení pohřebišť a sídlišť podoba hrobů: pravděpodobně mohyly pohřební výbava odvozená od pohlaví, sociálního postavení a majetku zemřelého VÝVOJ NÁBOŽENSKÝCH PŘEDSTAV tzv. maska z Merimdy (Káhirské Egyptské muzeum) = nejstarší doklad sochařství tzv. ptačí bohyně tzv. Kolosy z Koptu až pozdně předdynastické období Rituální zacházení s lidskými i zvířecími těli 11
KULTURA FAJJÚM A vývoj z karunienu DOKLADY O ZÁMĚRNÉM PĚSTOVÁNÍ OBILÍ řada do země zapuštěných sil sila tvořila skupiny občinový způsob organizace kolektivní zemědělství pohřby v osadách mezi domy SÍDELNÍ STRUKTURA DOLNÍHO EGYPTA MERIMDA BENÍ SALÁMA 5000-4100 př. n. l. rozlehlá vesnice: 200 000 m2 s několika fázemi osídlení odhad počtu obyvatel : 900-2000 u domů obilná sila širší rodina větší ekonom. samostatnosti do uliček mezi domy a pod podlahy pohřby bez milodarů ženy, děti a adolescenti (několik set) MAÁDÍ Kulturní komplex Bútó Maádí = mladší fáze do Nakády II Výrazný podíl předmětů z mědi + doklady zpracování Kontakty se Syropalestinou rozsáhlá vesnice více než 50 000 m2 přináleží k ní několik pohřebišť nejstarší doklady kamenné profánní architektury hrobky + 5 zahloubených/ polozahloubených staveb kontakty se Syropalestinou 12
SÍDELNÍ STRUKTURA HORNÍHO EGYPTA prostorově vydělená drobnější sídliště a malá pohřebiště Nejznámější = okolí Badárí = G. Caton-Thompson, G. Brunton Hammamíja = 2 chronologicky odlišené vrstvy osídlení Mladší fáze: expanze 13
BADARÍ nejstarší neolitický kulturní komplex na území Horního Egypta 600 hrobů a na 40 malých sídlišť prostorově oddělených 5000/4400-4000 př. n. l. Lokality: Dér Tása Matmar Mustagedda Hammámíja Kau el-kebír ZÁVĚR RANÉHO NEOLITU datace: S (konec Merimdy, Omarí) J (konec Badárí) vývoj: definitivní prosazení zemědělství vývoj zádušních představ a pohřebních rituálů J: počátek sociální hierarchizace společnosti a vznik náboženství S: prokazatelně společnost založená na jednodušších pravidlech zásadní kulturní rozdíly mezi S a J vysoká míra adaptability na lokální přírodní podmínky = celý Egypt 14
NAKÁDSKÁ KULTURA druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě základní impuls ke sjednocení Egypta eponymní lokalita William Mathew Flinders Petrie 3000 hrobů kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť Základní chronologie: Nakáda I amratien 4000-3500 př. n. l. Nakáda II gerzean 3500-3200 př. n. l. Nakáda III semainen 3200-3000 př. n. l. SEQUENCE DATING SYSTEM William Mathew Flinders Petrie (1853-1942) 1893-4 výzkumy v Koptu SD 1-29 30-37 amratien 38-60 gerzean 61-70 semainen = relativně chronologický rámec používá se dodnes s obměnami 15
NAKÁDA I AMRATIEN hmotná kultura se neliší od badárské kultury vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury rozšíření na J: Hierakonpolis; na S: pod Abydos Nakáda II - gerzean výrazné společenské změny expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie důvody expanze: relativní přelidnění v centrální oblasti snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii rozkvět hospodářství a společenského zřízení 16
Hospodářství Nakády II zemědělství využití záplav a přirozených nádrží jen 1 sklizeň ročně sekundární specializace vznik samostatné vrstvy řemeslníků Význam Nilu jako dopravní tepny roste obchod od delty po Núbii + dálkový obchod (Palestina, severní Mezopotámie: Tepe Gawra, jižní Mezopotámie: Džemdet Nasr) 2 fáze: Nakáda IIa/b Nakáda IIc/d KOMPLEXNÍ SPOLEČNOST faktory ovlivňující vznik protostátů v Horním Egyptě: vojenské akce migrace v důsledku měnících se ekologických podmínek či v důsledku obchodování snaha o kontrolu nerostných surovin užší obchodní kontakty vedou k výměně informací a technologií a následně další civilizační vzestup utužování svazků mezi jednotlivými vládnoucími rodinami Upevnění společenské hierarchie mnoho dokladů: vztah umělec (klient) X elita (patriarcha) projev v umění 17
INSTITUCIONALIZACE KOMPLEXNÍ SPOLEČNOSTI NAKÁDA II proces konsolidace společnosti dosud plně neprozkoumán Plné sjednocení regionů do jednotného státu Existence polonezávislých politických jednotek (města/státy) pod vládou jednotlivých úředníků až po vznik 2/3 nezávislých protostátů na konci Nakády II: Hierakonpolis, Nakáda a Abydos (Cenej) postavení Hierakonpole odraz i v náboženské sféře: Spor Hora se Sutechem Součásti pohřební výbavy z hrobek elit: Omezení výskytu luxusních předmětů (slonovin, bojových palic/bulav) v hrobkách tj. zapojení komplexního systému symbolů a představ Příčiny: několik Trigger: dálkový obchod s JZ Asií a snaha o jeho kontrolu Kemp: ovládnutí dostatečného množství bohatství jednou politickou entitou 18
DOKLADY EXISTENCE ELIT Hierakonpolis tzv. hrobka 100 malovaná hrobka Zárodky mocenských uskupení: 3 důležitá centra moci: Abydos Nakáda Hierakonpolis 19