Tvoříme základy Mandantenbrief Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Červen 2013 www.roedl.cz Obsah: Právo aktuálně > Odpadne povinnost energetických štítků při prodejích a pronájmech budov? Daně aktuálně > Daně ve zkratce Zažádejte si o svůj daňový přeplatek > Daně ve zkratce Transferové ceny aktuální daňovou hrozbou > Jak účtovat a danit náklady v souvislosti se získáním dotací Ekonomika aktuálně > Oceňování v cizí měně kdy jde o aktivum a kdy o pasivum Podnikové poradenství aktuálně > Počet škod z pojištění odpovědnosti statutárů stále roste Rödl & Partner Intern > Akce > Odpadne povinnost energetických štítků při prodejích a pronájmech budov? Jitka Ivičičová, Miloš Škamrada, Rödl & Partner Brno Úvodem > S účinností od 1. ledna 2013 byl významně rozšířen okruh subjektů, které jsou zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, povinny zajistit zpracování takzvaného průkazu energetické náročnosti budovy. Po uplynutí prvního čtvrtletí účinnosti této nové právní úpravy plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu zavést opatření, která by měla vlastníkům budov, společenstvím vlastníků jednotek, jakož i vlastníkům jednotek nabídnout alternativní způsob, kterým energetickou náročnost budovy doložit. Zatímco již od počátku roku 2009 je povinnost pořídit průkaz energetické náročnosti budovy zákonem uložena vlastníkům při výstavbě budov nových a při větších stavebních změnách některých budov stávajících (zasahujících do 25 procent obálky budovy s podlahovou plochou nad 1 000 m 2 ), počátkem letošního roku byl okruh případů, kdy zákon tuto povinnost ukládá, velmi významně rozšířen. Zákonem č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2012 Sb., o hospodaření energií (dále i jen zákon ), byla do českého právního řádu implementována evropská směrnice 2010/31/EU, která si klade za cíl snižovat energetickou náročnost budov. V praxi to znamená, že od počátku letošního roku jsou podle zákona povinni pořídit si průkaz energetické náročnosti budovy všichni vlastníci budov, ucelených částí budov a jednotek, kteří budou chtít budovu, ucelenou část budovy nebo jednotku prodat či pronajmout. Z této povinnosti jsou vyňaty pouze stavby s podlahovou, respektive energeticky vztažnou, plochou do 50 m 2, stavby 1
Právo aktuálně vyhotovení. Podrobnější podmínky, pokud jde o jeho obsah a zpracování, stanoví vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, která se stala účinnou dne 1. dubna 2013. Zdroj: stock.xchng dočasné a stavby pro rodinnou rekreaci, stavby užívané k náboženským účelům a průmyslové a zemědělské stavby s roční spotřebou energie do 700 GJ. Konkrétně jde o splnění povinností uvedených v ustanovení 7 odst. 2, 3 a 7 zákona, tedy: zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti budovy při prodeji budovy nebo její ucelené části (části budovy určené k samostatnému užívání) a při pronájmu budovy; předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii možnému kupujícímu či možnému nájemci před uzavřením kupní či nájemní smlouvy; předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii kupujícímu nebo nájemci nejpozději při uzavření kupní či nájemní smlouvy; zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při prodeji budovy nebo ucelené části budovy či při pronájmu budovy (v inzercích s nabídkou těchto realit). Odpovídajícím způsobem dopadá tato povinnost i na vlastníky jednotek. Pokud však nebyl vlastníkům jednotek na jejich písemné vyžádání ze strany vlastníka budovy, respektive společenství vlastníků jednotek průkaz energetické náročnosti předán, mohou jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie za uplynulé tři roky a neplatí pro ně povinnost uvádět tyto informace v reklamních materiálech. Nedodržení shora uvedených povinností je zákonem hodnoceno jako přestupek, za který lze fyzickým osobám uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun coby vlastníkům jednotek a až do výše 100 tisíc korun coby vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí. Za správní delikt pro nedodržení těchto povinností u právnických osob se uloží pokuta do výše 100 tisíc korun vlastníkům jednotek a do výše 200 tisíc korun vlastníkům budov a jejich ucelených částí. Průkaz energetické náročnosti budovy musí být zpracován energetickým specialistou, tedy fyzickou osobou, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem průmyslu a obchodu, nebo osobou usazenou v jiném členském státě Evropské unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. Doba platnosti průkazu je 10 let od data Po zhodnocení všech přínosů a dopadů zpracování průkazů energetické náročnosti budov za první čtvrtletí roku 2013 se ministr průmyslu a obchodu rozhodl předložit novelu zákona o hospodaření s energií, která rozšíří okruh případů, pro které bude dána možnost informovat o energetické spotřebě budovy pomocí vyúčtování. Týká se to zejména budov, u kterých nebyl průkaz při jejich výstavbě či změně povinně pořizován. Povinnost doložit energetickou náročnost budovy by tak mohla být v těchto případech při prodeji nebo pronájmu splněna předložením vyúčtování dodávek elektřiny plynu a tepelné energie za uplynulé tři roky. Dle vyjádření ministra je hlavním cílem právní úpravy především relevantní informovanost o energetické náročnosti kupovaného či pronajímaného objektu a posouzení nákladů na energie spojené s užíváním takové nemovitosti. Smyslem navrhované úpravy zákona je umožnit dotčeným vlastníkům rozhodnout se, kterým ze shora popsaných způsobů energetickou spotřebu budovy doloží. Dále ministr průmyslu a obchodu navrhuje zjednodušit administrativu kladenou na vlastníky památkově chráněných budov a budov v památkových zónách, které nemusí splňovat požadavky na energetickou náročnost. Tito vlastníci tak nebudou muset dokládat skutečnost, která je zřejmá z katastru nemovitostí, závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče. Podle posledních informací hodlá ministerstvo změnu zákona o hospodaření energií prezentovat v zákonodárném procesu jako poslaneckou zákonodárnou iniciativu. Poslanecká sněmovna v současné době projednává sněmovní tisk č. 1006. Novela by měla nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Kdy k tomu dojde, nelze v současné době předvídat. Kontakt pro další informace: Mgr. Jitka Ivičičová Advokátka/Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: jitka.ivicicova@roedl.cz 2
Daně aktuálně Vydání: Červen 2013 Daně ve zkratce Zažádejte si o svůj daňový přeplatek Daňoví poplatníci, kteří měli povinnost sestavit a odevzdat své daňové přiznání k dani z příjmů do 31. března 2013, byli v případě daňového nedoplatku jej povinni k tomuto datu také uhradit. Vykázal-li daňový subjekt přeplatek, tento bude použit k úhradě daňového nedoplatku, pokud jej správce daně na některé dani eviduje. Jestliže však žádný nedoplatek neexistuje, stává se přeplatek takzvaným vratitelným přeplatkem a zůstává na osobním daňovém účtu, na kterém je evidován, jako platba na dosud neuhrazenou daň Jsou li nedoplatky evidovány na více osobních účtech, upřednostní správce daně při převodu přeplatku na jiný osobní daňový účet úhradu nákladů na řízení a zbylý přeplatek použije na úhradu nedoplatků postupně podle následných jednotlivých skupin: > Nedoplatky na dani a splatná daň > Nedoplatky na příslušenství daně > Vymáhané nedoplatky na dani > Vymáhané nedoplatky na příslušenství daně Případný přeplatek na dani lze použít i na úhradu nedoplatku téhož daňového poplatníka u jiného správce daně, u něhož je nedoplatek evidován. V naprosté většině se však v případě vykázání daňového přeplatku jedná o takzvaný vratitelný přeplatek. Správce daně však tento přeplatek nevrací automaticky, ale až na základě žádosti daňového poplatníka (pokud zákon nestanoví jinak). V praxi většinou dochází k situaci, kdy aktivní přístup ze strany daňového subjektu končí samotným podáním přiznání k dani z příjmů, ve kterém je na straně 8 vykázán daňový přeplatek. Tímto by však tato záležitost končit neměla, pokud chce daňový subjekt vykázaný daňový přeplatek skutečně vrátit. Občas se totiž stává, že o daňový přeplatek nikdo správce daně nepožádá a ten potom (týká se i vysokých částek) zůstává až do sestavování příštího daňového přiznání u správce daně. O tom, že takto popsaná situace není z pohledu daňového subjektu zrovna ideální, není třeba pochybovat. A navíc, pokud o vrácení daňového přeplatku daňový subjekt nepožádá do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který o něm evidoval. Žádost o vrácení daňového přeplatku by měla být datována až po uplynutí zákonného termínu pro odevzdání daného daňového přiznání (do uplynutí tohoto data lze totiž kdykoliv sestavit a odevzdat takzvané opravné daňové přiznání). A co Vy, máte už svůj případný vratitelný daňový přeplatek zpět na svém bankovním účtu? Martin Růžička, MBA E-mail: martin.ruzicka@roedl.cz Transferové ceny aktuální daňovou hrozbou Oblast transferových neboli převodních cen a transakce ve skupině nadnárodních podniků jsou podle sdělení zástupců české daňové správy v současné době primární oblastí pro daňovou kontrolu, a to nejen firem spadajících pod nový Specializovaný finanční úřad. Podle Jana Knížka, ředitele Generálního finančního ředitelství, se daňová správa zaměřila především na kontrolu nadnárodních společností s obratem nad 1 miliardu korun, které mají transakce se spřízněnými společnostmi v zahraničí. Podle jeho názoru zdaňování nadnárodních podniků a problematika převodních cen již dnes tvoří rutinní činnost daňové správy. Avšak dle našich zkušeností je záběr kontrolních pracovníků daňové správy širší a netýká se jen větších nadnárodních firem a přeshraničních transakcí, ale i tuzemských transakcí spojených osob. V případě, že správce daně zjistí rozdíl mezi cenami v těchto transakcích a cenami obvyklými na trhu a tento rozdíl nebude vysvětlen, hrozí riziko zvýšení základu daně o vzniklý rozdíl, doměření daně a daňových sankcí. V této souvislosti nelze jinak než doporučit vypracování dokumentace způsobu tvorby cen ve spřízněných transakcích, která by prokázala, že ceny či ziskové marže se pohybují na úrovni hodnot obvyklých na trhu, které by realizovaly ve svých transakcích nezávislé společnosti. Dokumentace sestavená ve struktuře doporučené v Pokynech Generálního finančního ředitelství a Ministerstva financí, za použití metod dle Směrnice OECD o převodních cenách, využívající údaje z databází společností, je podle našich zkušeností spolehlivým důkazním prostředkem pro účely prokázání ceny obvyklé, který daňová správa akceptuje. K tématu transferových cen a transakcí ve skupině proběhlo v minulém měsíci setkání u kulatého stolu, které kancelář Rödl & Partner pro své klienty připravila. O toto setkání byl velký zájem a akce zaznamenala velmi pozitivní ohlas. V případě Vašeho zájmu Vám velmi rádi zašleme prezentace z tohoto setkání. Ing. Miroslav Kocman, LL.M. E-mail: miroslav.kocman@roedl.cz Ing. Petr Tomeš E-mail: petr.tomes@roedl.cz 3
Daně aktuálně > Jak účtovat a danit náklady v souvislosti se získáním dotací Romana Dejdarová, Rödl & Partner Brno Úvodem > V posledních letech značně rozšířené čerpání dotací s sebou přineslo celou řadu účetních a daňových problémů. U většiny z nich došlo postupně k vyřešení a názorovému sjednocení, jako byl například okamžik účtování nároku na dotaci. Přesto stále existují oblasti, které současná legislativa jednoznačně neřeší a kde se lze stále setkat s různými přístupy jak v účtování, tak v daňovém režimu. Jednou z těch dosud nesjednocených byla donedávna problematika účtování nákladů spojených se získáním investiční dotace a jejich daňový charakter. Jako investiční dotace je označována dotace určená na financování pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V souladu s českými účetními předpisy pro podnikatele se použití dotace na pořízení dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku účtuje ve prospěch příslušného účtu dlouhodobého majetku neboli přijatá dotace snižuje u podnikatelských subjektů pořizovací cenu příslušného majetku. Žádný předpis však již neřeší účtování nákladů, které příjemcům dotace vznikají v souvislosti se získáním dotace. Jedná se většinou o náklady specializovaných společností na konzultace, na doložení realizace projektu podle stanovených podmínek pro získání dotace, popřípadě na odměny za získání dotace. V 47 vyhlášky 500/2002 Sb. je uveden demonstrativní výčet jak výdajů, které jsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tak výdajů, které naopak součástí jeho ocenění nejsou. Náklady související se získáním investiční dotace nejsou zahrnuty ani v jednom z těchto výčtů. Část odborné veřejnosti se přikláněla k názoru, že se jedná o náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku, které mají být do daňových nákladů společnosti rozpouštěny postupně prostřednictvím daňových odpisů pořízeného dlouhodobého majetku. Druhá část se snažila prosadit názor, že tyto náklady jsou běžnými provozními výdaji společnosti a že se vztahují k vlastní dotaci jako takové, nikoli k dlouhodobému majetku. Při tomto přístupu by náklady související s poskytnutím dotace ovlivňovaly hospodářský výsledek i daňový základ jednorázově v tom účetním a zdaňovacím období, kdy byly vynaloženy. Za účelem sjednocení názorů a zvýšení daňové jistoty poplatníků byla tato problematika předložena na jednání Koordinačního výboru zástupců Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství a následně byly přijaty následující závěry: > Náklady na získání investiční dotace (dotace na pořízení hmotného majetku nebo na technické zhodnocení stávajícího majetku) budou účtovány do účetních nákladů. > Nebude však pozastavován ani postup, kdy se účetní jednotka rozhodla, že tyto náklady budou součástí ocenění pořizované investice (nový hmotný majetek nebo technické zhodnocení stávajícího majetku). > Zvolené účetní řešení bude plně daňově relevantní, tzn. v případě zvýšení vstupní ceny bude o tuto částku zvýšena také vstupní cena daňová a v případě účtování do účetních nákladů bude tento účetní náklad plně daňově relevantní, a to i v případě, kdy dotace nebude získána, přesto však účetní jednotce na základě smluvního ujednání vznikne povinnost tyto náklady uhradit. Zveřejněním výše uvedeného závěru získaly účetní jednotky nejen informaci o obecně uznávané metodě účtování a zdaňování těchto nákladů v budoucnu, ale i jistotu, že ani jeden z dosud uplatňovaných postupů nebude ze strany správců daně rozporován. Kontakt pro další informace: Ing. Romana Dejdarová Daňová poradkyně/senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: romana.dejdarova@roedl.cz > Oceňování v cizí měně kdy jde o aktivum a kdy o pasivum Lenka Kudrnová, Michal Bobek, Rödl & Partner Praha Úvodem > Kurzové rozdíly nepatří v dnešní době k příliš často komentovaným problémům společnost si již na obchody v cizích měnách zvykla, navíc zavedení eura a snížení volatility české koruny značně snížilo náročnost práce s kurzovými rozdíly. Z finančního hlediska existují nástroje, jakými je možné se zajistit proti pohybům kurzů měn, ale tyto nástroje jsou využívány především většími společnostmi a účtování o těchto nástrojích je samostatnou kapitolou. Z pohledu účetnictví se zdají být problémy s kurzo- 4
Ekonomika aktuálně Vydání: Červen 2013 vými rozdíly ještě menší podniky používají sofistikované účetní softwary, které s kurzovými rozdíly pracují automaticky po nastavení základních principů. Software po spuštění příslušné funkce provede více či méně automatické překurzování. Ovšem je potřeba mít v účetnictví správně zaúčtované všechny položky, kterých se kurzové rozdíly dotýkají. Článek pojednává především o specifických položkách, se kterými je možné se v účetnictví setkat. Kurzovými rozdíly se zabývá zákon o účetnictví ( 4, odst. 12) a český účetní standard 006: Kurzové rozdíly, zároveň je potřeba mít také v paměti interpretace Národní účetní rady. Stěžejní je ustanovení 4 odst. 12 zákona o účetnictví (dále jen zákon ), který říká, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Co vlastně znamená tento odstavec z pohledu vedení účetnictví: a) při účtování podle českých právních předpisů se musí vždy používat jako měna účetnictví česká koruna. To je zásadní rozdíl oproti například IAS/IFRS, které předepisují vést účetnictví podle toho, ve které měně je realizováno nejvíce transakcí, a b) zákon taxativně vyjmenovává, které položky je potřeba evidovat taktéž v cizí měně. Z těchto položek následně vznikají kurzové rozdíly. Obecné základy o aplikaci kurzových rozdílů, způsobu nastavení kurzů v podniku, či o závěrkových operacích nejsou záměrně zmiňovány. Článek se zabývá především interpretacemi Národní účetní rady a jejich aplikací v podnikové praxi (kniha Petra Ryneše 2012). Zdroj: stock.xchng Definice aktiva a pasiva v cizí měně O kurzových rozdílech by se například dle Čoukové a kol. (2012) mělo účtovat jen v té chvíli, kdy je společnost reálně ohrožena kurzovými změnami. Pro bližší představu je vhodné vyjít z příkladu, kdy společnost má pohledávku z obchodních vztahů v eurech: dopadají na ni plně kurzové rozdíly, jelikož v době, kdy bude pohledávka uhrazena, vznikne kurzová diference mezi zaúčtovanou částkou a částkou, která se společnosti připíše na bankovní účet (pokud by částka přišla na účet v eurech, tak mezi aktuální hodnotou kurzu české koruny a eura). Naopak, v jiné situaci na společnost kurzová rizika nedopadají a v tu chvíli by se již nemělo účtovat o kurzových rozdílech. Příkladem je podle Čoukové a kol. (2012) poskytnutí zálohy na zboží ve 100procentní výši v cizí měně. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že jde o pohledávku v cizí měně, která by se měla přecenit kurzem k rozvahovému dni, tak ve skutečnosti tomu tak není. Společnost není ohrožena kurzovým rozdílem, jelikož očekává přijetí zásob ve stanovených naturálních jednotkách, které již pohyby kurzu nijak neovlivní. Ačkoliv se mohou zdát tyto příklady zjednodušující, ve své podstatě vyjadřují podstatu kurzových rozdílů, a to: o kurzových rozdílech se má účtovat pouze v tu chvíli, pokud hrozí dopad kurzových rizik. Otázkou však je v případě významnější zálohy na zásoby v cizí v reportovací měně, kdy při přepočtu korunové hodnoty nedostaneme díky nepřekurzování závěrkovým kurzem v prvním kroku stejnou hodnotu jako je evidenční stav cizí měny v účetnictví. Tento nedostatek by při opomenutí příslušných úprav mohl znamenat například v konsolidaci určitý problém, který by musel být v hektickém stavu závěrkových operací řešen. Dohadné položky v cizích měnách Dohadné položky v cizí měně jsou řešeny v interpretaci NÚR č. 18 (Dohadné položky v cizí měně), přičemž interpretace se zabývá nejen účtováním těchto dohadných položek, ale také kurzovými rozdíly, které tyto položky vytvářejí. Z pohledu účetnictví tato interpretace především upozorňuje na to, že pokud jsou dohadovány položky, u kterých se očekává příjem nebo výdej peněžních prostředků v cizí měně, měly by být v účetnictví vyjádřeny právě v této cizí měně. Z pohledu kurzových rozdílů to potom znamená, že ke konci účetního období musí být tyto položky přeceněny aktuálním kurzem. Interpretace v bodě 6 upozorňuje, že dohadné položky v cizí měně nelze zrušit automaticky na začátku dalšího období, ale až poté, co budou obdrženy veškeré podklady, které lze využít k zaúčtování účetního případu. (Dohadné položky se vztahují k položce, o které se bude účtovat až na základě obdržených dokumentů. Proto je potřeba dohadnou položku ponechat do obdržení dokumentů, a to v ocenění příslušnou cizí měnou. Není ani akceptováno zaúčtovat cizoměnovou dohadnou položku v reálném přepočtu z dalšího období.) 5
Podnikové poradenství aktuálně V případě dohadných položek nenastává situace, která byla popsána na začátku tedy, že by se sice hovořilo o aktivu/pasivu v cizí měně, ale plnění by bylo formou naturální neboli, že peněžní toky se už udály, ale už nenastane žádné vyúčtování a tím nehrozí ztráta/zisk z rozdílů použitých přepočtu. Vždy totiž musíme plnění dohadně ocenit na základě informací, které v době dohadu ještě neznáme v tu chvíli můžeme odúčtovat dohad a zaúčtovat skutečnou výši položky. Proto u dohadných položek vždy budeme operovat v ocenění v peněžních jednotkách. Interpretace NÚR. č. 18 v odstavci 11 přináší důležitou definici okamžiku uskutečnění účetního případu. To je okamžik, kdy došlo ke změně majetku, závazků atd. Interpretace upozorňuje, že tento okamžik se může lišit od okamžiku zachycení v účetnictví (dle interpretace tzv. okamžik účtování ). Tyto pojmy je potřeba rozlišovat v každém účetním případě. Odpis pohledávky a závazky v cizí měně Pro odpisy pohledávek a závazků v cizí měně byla vytvořena speciální interpretace I 21 Odpis cizoměnové pohledávky. Tato interpretace především zdůrazňuje, že při odpisu cizoměnové pohledávky nebo závazku vzniká kurzový rozdíl. Účetní jednotka musí v prvním kroku provést přecenění pohledávky/ závazku aktuálním kurzem a teprve po přecenění aktuálním kurzem provést odpis této pohledávky/závazku. Ačkoliv se interpretace zabývá především odpisem pohledávky/závazku, je pochopitelné, že stejným způsobem by se postupovalo i v jiných případech, kdy by společnost přenášela pohledávky/závazek na jiný subjekt například postoupení pohledávky v cizí měně, odpuštění pohledávky v cizí měně. Z pohledu kurzových rozdílů je zásadní, že společnosti musí k datu účetního případu přecenit tyto položky platným kurzem. Poskytnutí částečné zálohy V tomto bodě se vracíme de facto na začátek k situaci, která byla popsána při definici kurzových rizik a kdy je potřeba provést přecenění na aktuální kurz. Pro vysvětlení dopadu kurzových rizik byla použita situace, kdy podnik poskytnul 100procentní zálohu na zásoby a nyní očekává pouze dodání těchto zásob. Jak ovšem postupovat v případě, kdy poskytneme pouze částečné plnění zálohy například 50 procent a teprve poté, co zásoby dorazí na sklad, bude provedeno vyúčtování této zálohy? 1. Zde je potřeba vycházet ze smluvních podmínek. V případě, že je smluvně dána pevná cena za kus a vyúčtování zálohy bude provedeno pouze na základě upřesnění dodaných kusů, nebudeme překurzování provádět. U zbylé části zásob potom provedeme ocenění aktuálním kurzem ke dni vyúčtování (toto je důležité taktéž z pohledu ocenění zásob). 2. V případě, že je naopak záloha poskytnuta pouze pro účely zajištění odebrání zásob (typické pro speciální produkty, které se vyrábí na míru. Tito dodavatelé si pravidelně nechávají platit zálohy, které jím snižují riziko neodebrání produktů). V takovém případě je záloha pohledávkou po našem odběrateli a kurzová rizika na nás plně dopadají. Proto tuto pohledávku budeme přeceňovat aktuálním kurzem. Pár slov závěrem Jak ukazuje předchozí odstavec, mohou v praxi nastávat různé situace a ne všechny lze obsáhnout. Každou situaci je potřeba posuzovat individuálně, zejména s přihlédnutím k zásadě, jestli na společnost dopadají kurzová rizika. Některé situace jsou ovšem natolik složité, že je zapotřebí odborného posouzení. V takovém případě se na nás samozřejmě můžete kdykoliv obrátit. Kontakt pro další informace: Ing. Lenka Kudrnová Auditorka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 303 E-mail: lenka.kudrnova@roedl.cz > Počet škod z pojištění odpovědnosti statutárů stále roste Příklady škod z pojištění odpovědnosti statutárních orgánů v České republice Alena Spilková, David Priatka, Rödl & Partner Praha Úvodem > V poslední době velice narůstají případy škod řešených z pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů společností (D&O pojištění). Níže je uveden výběr některých aktuálně řešených či již ukončených pojistných případů v České republice. Regulátor Zadavatel uzavřel smlouvu o dílo na veřejnou zakázku (výstavba sportovní haly) s vybraným dodavatelem. Zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Následně zadavatel předal dodavateli výzvu k jednacímu řízení bez uveřejnění na výstavbu sportovního baru, který 6
Podnikové poradenství aktuálně Vydání: Červen 2013 byl do zakázky začleněn dodatečně. Byl uzavřen dodatek ke smlouvě se smluvní cenou. Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) obdržel v této věci podnět k šetření, jehož výsledkem bylo uložení sankce. ÚOHS neuznal argument zadavatele, že se jednalo o zakázku vyžadující plnění již určeným dodavatelem. Naopak dospěl k závěru, že byla porušena litera zákona a zvolený postup ovlivnil/znemožnil výběr nejvhodnější nabídky. Uloženou pokutu si mezi sebou rozdělili členové představenstva zadavatele rovným dílem. Pojistitel vyplatil pojistné plnění na základě D&O pojistky zadavatele. Společnost Společnost zastoupená akcionářem podává žalobu o náhradu škody na členy představenstva. Škoda byla údajně způsobena v opakovaném procesu nabytí vlastních akcií a jejich zpětném prodeji. Případ vyšetřuje i policie na základě trestního oznámení. Trestný čin není prokázán. Proti vydanému platebnímu rozkazu se žalovaní odvolali a po několika letech vynáší krajský soud rozsudek, jímž zprošťuje žalované viny. Žalobce, který měl podle vydaného rozsudku zaplatit soudu náklady řízení, podává odvolání k vrchnímu soudu. Následuje další kolo jednání včetně nových znaleckých posudků. Případ je stále otevřený a trvá již plných 7 let. Pojišťovna průběžně hradí náklady obhajoby pojištěných, které již dosáhly téměř 2 milionů Kč. Akcionář Dva akcionáři společnosti zasílají písemnou výzvu dvěma členům představenstva k úhradě škody. Škoda spočívá v propadlé kauci složené při výběrovém řízení na dodávku do zahraničí. Nabídka odeslaná společností a podepsaná oběma členy představenstva obsahuje chybný údaj v ceně dodávaného výrobku, a to výrazně směrem dolů. Nabídka vítězí v tendru, ale společnost ji musí odmítnout, neboť obchod by byl prodělečný. Akcionáři uplatňují škodu z D&O pojištění. Akcionáři jsou zároveň 100procentními majiteli společnosti v holdingové struktuře. Pojišťovna sděluje, že podle pojistných podmínek bude považovat případ za pojistnou událost pouze tehdy, bude-li nárok vymáhán soudní cestou po členech představenstva, neboť v daném případě oba akcionáři reprezentují neoddělitelně i společnost. Společnost dozorčí rada Dozorčí rada společnosti vyjádřila pochybnosti ohledně několika smluv o dílo uzavřených z rozhodnutí managementu společnosti. Na základě podnětu dozorčí rady zahájila Policie ČR šetření dvou manažerů z důvodu podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Oba manažeři jakékoliv pochybení odmítli a po dohodě s pojistitelem předali případ svým právním zástupcům za účelem obrany proti vzneseným obviněním. Právní zástupci dosáhli změny již vydaného usnesení Policie ČR ve prospěch manažerů a následně byl případ odložen. Současně probíhal rozhodčí soud z důvodu žaloby podané uchazečem o zakázku na základě jedné z předmětných smluv o dílo, které dozorčí rada zpochybnila. Rovněž nález rozhodčího soudu jakékoliv pochybení na straně manažerů odmítl. Pojišťovna uhradila právní náklady na obranu pojištěných osob v řádu statisíců korun. Akcionář Menšinový akcionář podal žalobu na členy představenstva společnosti, neboť je přesvědčen, že v důsledku jejich konání došlo ke snížení hodnoty společnosti. Manažeři obvinění odmítají a brání se žalobě prostřednictvím svých právních zástupců. Pojistitel hradí nemalé náklady na obranu pojištěných osob. HR manager Personální ředitel společnosti dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro hrubé porušení pracovních povinností, bez nároku na finanční vyrovnání. Zaměstnanec s výpovědí nesouhlasil a podal na společnost žalobu pro neplatnost výpovědi pracovní smlouvy. Soud zaměstnanci vyhověl. Společnost se rozhodla škodu vymáhat na personálním řediteli. Pochybení na straně personálního ředitele bylo jednoznačně prokázáno předešlým soudním řízením. Pojišťovna si vyžádala právní posouzení odpovědnosti personálního ředitele a poté uznala, že nemá smysl, aby se pojištěná osoba pokusila o obranu, neboť by s nejvyšší pravděpodobností nebyla úspěšná. Pojistitel vyplatil pojistné plnění převyšující částku 1.000.000 Kč. Další příklady D&O škod Insolvenční správce vymáhá dluhy firmy od manažerů přes D&O pojištění. Společnost uplatnila D&O pojistnou událost, jejímž předmětem bylo uzavření obchodu ze strany manažera společnosti s firmou, která krátce po realizaci obchodu krachuje a společnost tudíž utrpí významnou finanční ztrátu. Pochybení manažera je spatřováno v neprověření obchodního partnera. Následující grafy znázorňují nárůst počtu řešených škod z D&O pojištění v České republice v posledních letech a také procentuální vyjádření poměru, kým jsou škody z tohoto druhu pojištění uplatňovány. Kontakt pro další informace: 7
Mandantenbrief Rödl & Partner Intern uzavírání smluv, kontrolu jejich plnění, vymáhání a správu, až po formální ukončování obchodních smluv a vzájemné smluvní spolupráce jako takové. Nový občanský zákoník, jež nabude účinnosti od 1. ledna 2014, se bude plně vztahovat i na stávající obchodní závazkové vztahy a obchodní smlouvy, jež dosud mají svou zvláštní a relativně samostatnou právní úpravu v obchodním zákoníku. Ten bude zrušen a nahrazen právě novým občanským zákoníkem, který se tak stane se svými více než třemi tisíci paragragy jediným soukromoprávním kodexem přinášejícím velmi obsáhlou a složitou právní úpravu. Alena Spilková Podniková poradkyně/associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail: pojisteni@roedl.cz > Akce Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Připravujeme na červen Management obchodních smluv z hlediska nového občanského zákoníku Právní, daňové a účetní souvislosti Seminář, Rödl & Partner 6. června 2013, 9.00 13.00 h, Praha, hotel Angelo Prague Jaká odpovědnost pro Vás vyplývá v oblasti managementu obchodních smluv? Potřebujete v tomto směru získat nejen aktuální, ale zejména přehledné a srozumitelné informace, abyste si plně uvědomili jak právní, tak i daňové a účetní souvislosti a dopady? Pak tento seminář je určen právě Vám. Přednáší: JUDr. Monika Novotná Advokátka/ Partner, Rödl & Partner Ing./Dipl.-Kffr.Rene Vazac Auditorka/Partner, Rödl & Partner JUDr. Pavel Koukal Advokát/Associate Partner, Rödl & Partner Změna programu vyhrazena. Blíže sledujte na http://www. roedl.com/cz/cz/udalosti.html. Na jednotlivé akce je možné se přihlásit na adrese: seminar@roedl.cz -jsd- Management obchodních smluv zahrnuje širokou škálu činností; od přípravy obchodních smluv a předsmluvních jednání, přes posuzování a vyhodnocování smluvních rizik, Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Mandantenbrief Červen 2013, MK ČR E 16542 Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 www.roedl.cz Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Layout/Sazba: Rödl & Partner publikace@roedl.cz Tento newsletter je nezávaznou informační bro žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in for mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora dens kou za kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.