Tisková zpráva February 4, 2015 Rolf Bürkl T +49 911 395-3056 rolf.buerkl@gfk.com Ursula Fleischmann Corporate Communications T +49 911 395-2745 ursula.fleischmann@gfk.com Spotřebitelská nálada se na konci roku opět zlepšila Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za čtvrté čtvrtletí roku 2014 Norimberk, 4.února 2015 - Nálada spotřebitelů po celé Evropě se ve 4. čtvrtletí opět zlepšila. Ukazatele ekonomických a příjmových očekávání, jakož i ukazatel ochoty nakupovat koncem roku vzrostly skoro ve všech zemích Evropské unie (EU). Ukazatel spotřebitelského klimatu za celou osmadvacítku EU se na konci roku zvýšil o 1,3 bodu a nakonec dosáhl 5,5 bodu. Toto jsou zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK ve 14 evropských zemích. Při pohledu na ekonomický vývoj zemí EU a na spotřebitelské nálady v roce 2014 lze tento rok jasně rozdělit na dvě části. Během prvního pololetí se ekonomika vyvíjela pozitivně prakticky ve všech evropských zemích. Spotřebitelé začínali zcela zjevně věřit, že ekonomická a finanční krize bude v příštích měsících konečně překonána. V období od dubna do června dosáhly ekonomické a příjmové ukazatele, stejně jako ukazatel ochoty nakupovat, rekordních hodnot. Ukazatel spotřebního klimatu za evropskou osmadvacítku dosáhl v červnu 9,1 bodu, což je nejvyšší hodnota od dubna 2008. GfK SE Nordwestring 101 90419 Nuremberg Germany T +49 911 395 0 Management Board: Matthias Hartmann (CEO) Christian Diedrich (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Chairman of the Supervisory Board: Dr. Arno Mahlert Commercial register Nuremberg HRB 25014 Ovšem v létě a na podzim začala narůstat nejistota nejen mezi spotřebiteli, ale též v ekonomice. To se dá vysvětlit celou řadou příčin. Vyvrcholil konflikt na Ukrajině. Prohlášení ruského prezidenta Vladimíra Putina vyvolala nejistotu ve většině východoevropských zemí. Pokračující konflikt mezi Izraelem a Palestinou na Blízkém východě a postup militantních skupin Islámského státu zasáhl svět. Navíc se objevila epidemie eboly, jež obrátila globální pozornost na západní Afriku. Když byli první pacienti převezeni do Evropy a USA na léčení, zesílil strach z rozšíření tohoto viru. Pokud jde o ekonomiku, celkové podmínky se rovněž zhoršily. V řadě zemí byl růst hrubého domácího produktu (HDP) mnohem pomalejší, než se předpovídalo. A některé země zaznamenaly dokonce jeho pokles. Tomu dále napomohla mimořádně nízká úroveň inflace. Zejména země jižní Evropy se potýkaly s deflací. Objevilo se i riziko záporného vývoje cen v EU jako celku. Inflace za celou osmadvacítku činila v prosinci -0,1 procenta, zatímco v zemích eurozóny byla ještě nižší, a sice -0,2 procenta. Tento pokles byl způsoben především dramatickým propadem cen energií. Všechny uvedené události evidentně přispívají k tomu, že mezi evropskými spotřebiteli narůstají značné obavy. Hodnoty všech ukazatelů koncem léta a na podzim klesly, přičemž v některých případech velmi výrazně. Avšak ve 1
čtvrtém čtvrtletí znovu zavládl ve většině zemí určitý optimismus. Přestože řada ukazatelů zůstala v negativním pásmu, nyní lze prakticky ve všech zemích pozorovat jejich vzestupný trend. Přesto však i nadále přetrvávají rizika, jež by mohla v nadcházejících měsících pozitivní ekonomický vývoj brzdit. Po volbách v Řecku se uvidí, jaký ekonomický kurs nová vláda nastolí a jak se postaví k dohodám s jinými evropskými zeměmi a s Evropskou komisí. Tento vývoj se odráží i ve výsledcích průzkumu spotřebitelského klimatu v EU provedeného GfK. V kontextu optimistické nálady ve všech zemích EU se v červnu tento ukazatel vyšplhal na 9,1 procenta, což je nejvyšší hodnota od dubna 2008. V září klesl na 4,2 procenta. Na konci roku se pak tento ukazatel poněkud zlepšil a dosáhl 5,5 procenta. Německo: ekonomická očekávání na konci roku rostou Během roku 2014 se ekonomická očekávání německých spotřebitelů značně měnila. Vzrůstající trend, který přetrvával od poloviny roku 2012, pokračoval i v první polovině roku. Tento ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty 46,2 bodu v červnu, ale již v srpnu se prudce propadl zhruba o 35 bodů. Hodnota 1,6 bodu v listopadu znamená nejnižší hodnotu od června roku 2013. Ke konci roku se však Němci začali dívat do budoucnosti pozitivněji. Očekávají, že během následujících měsíců se ekonomický výkon opět zvýší. V prosinci činil ukazatel ekonomických očekávání 14,5 bodu. Příjmová očekávání během loňského roku také značně kolísala, byť se udržovala na vysoké úrovni. Tento ukazatel byl v prosinci 2013 na hodnotě 39,5 bodu a přesně o rok později dosahoval 41.0 bodu. Nejvyšší hodnoty dosáhl v červenci 2014, a sice 54,7 bodu. To bylo nejvýše od roku 1991, kdy se nálada spotřebitelů ve sjednoceném Německu zjišťovala poprvé. Ochota nakupovat byla u německých spotřebitelů v podstatě stabilní. V prosinci 2013 byl ukazatel na úrovni 46,1 bodu. Za celý rok se však celkově zvýšil jen nepatrně, a sice na 49,1 bodu v prosinci 2014. Nejvyšší hodnoty 55,5 bodu dosáhl ukazatel v březnu, což je nejvýše od prosince 2006. Německá pozitivní nálada a ochota nakupovat významně přispěla k loňskému ekonomickému růstu ve výši 1,5 procenta. Francie: spotřebitelé očekávají i nadále ekonomické potíže V prvním čtvrtletí 2014 se ekonomická očekávání francouzských spotřebitelů lehce zvedla. V dubnu byl tento ukazatel na úrovni -5,8 bodu, což znamená, že dosáhl své nejvyšší hodnoty od března 2010. Během roku však znovu klesal a v září se dostal na nejnižší úroveň -26,8 bodu. V posledním čtvrtletí pak ekonomická očekávání opět poněkud vzrostla. V posledním kvartále 2014 se tento ukazatel vylepšil a dosáhl -15,7 bodu. Nezaměstnanost je ve Francii i nadále vysoká. Ekonomika se usilovně snaží nabrat dynamiku. S ohledem na to francouzští spotřebitelé v loňském 2
roce očekávali další snížení příjmů, i když v současné době se pesimismus poněkud zmírnil. Během celého roku vykazovala příjmová očekávání mírně vzestupný trend. V dubnu se tento ukazatel opět dramaticky propadl na -54,7 bodu, ale poté se opět postupně zvyšoval. Ke konci roku se zase významně zvýšil téměř o 10 bodů a v prosinci dosáhl -23,7 bodu. Ochota nakupovat se ve Francii taktéž vyvíjela pozitivně. V prosinci 2013 byl tento ukazatel na úrovni -31,5 bodu, ale v prosinci 2014 vzrostl na -19,5 bodu. Nejvyšší úrovně dosáhl v listopadu, a sice -17,6, což je nejvýše od června 2012. Avšak ve světle slabších příjmových očekávání francouzští spotřebitelé stále nemají dost peněz na pořizování větších a dražších nákupů. Spojené království: dobré ekonomické výsledky nemají vliv na ochotu nakupovat V první polovině roku 2014 byli britští spotřebitelé mimořádně optimističtí a očekávali, že ekonomická data se v příštích měsících významně zlepší. V červnu se tento ukazatel dostal až na úroveň 37,9 bodu, což je nejvyšší hodnota od června 1997. Ve druhé polovině roku však tento optimismus zeslábnul. Přesto však byl v prosinci 2014 s hodnotou 22,8 bodu hodně vysoko nad dlouhodobým průměrem nula bodů. Pokud jde o příjmová očekávání, britští spotřebitelé byli mnohem zdrženlivější. V prosinci 2013 činil tento ukazatel -6,3 bodu. V dubnu 2014 dosáhl své nejvyšší hodnoty v tomto roce, a sice 15,6 bodu. V té době spotřebitelé stále ještě očekávali, že během několika dalších měsíců jejich příjmy o něco vzrostou. Během roku pak tento optimismus slábnul a v září dosáhl 1,5 bodu, což bylo nejméně za celý rok. V prosinci 2014 pak dosáhl hodnoty 5,1 bodu. Pozitivní ekonomická situace v Británii měla jen malý dopad na ochotu spotřebitelů utrácet. Přestože se během roku 2014 tento ukazatel postupně zlepšoval, byl v prosinci 2013 jen -27,5 bodu. Pozitivní hodnoty však dosáhl až v srpnu 2014 - bylo to 0,1 bodu. Na konci roku pak byl tento ukazatel znovu menší než nula - dosáhl -2,7 bodu. Itálie: naděje na ekonomické oživení se nenaplnily V první půli roku 2014 začali italští spotřebitelé znovu doufat, že se jejich ekonomika bude postupně zotavovat. Jejich ekonomická očekávání tudíž významně vzrostla. Zatímco v prosinci 2013 dosáhl tento ukazatel -38,4 bodu, v květnu 2014 se vyšplhal na -6,8 bodu, což představuje nejvyšší hodnotu od dubna 2010. Ekonomický optimismus spotřebitelů se však začal rozplývat, když se ukázalo, že slibné ekonomické předpovědi zůstanou nenaplněny, neboť ve druhém a třetím čtvrtletí došlo v Itálii ke snížení HDP. Ke konci roku poklesla ekonomická očekávání na -35,4 bodu. Vývoj příjmových očekávání byl podobný. V prosinci 2013 byl tento 3
ukazatel na úrovni -21,6 bodu, ale v květnu 2014 se vylepšil na 4 body, což představuje nejvyšší hodnotu od srpna 2002. Poté však ukazatel prudce klesnul. V prosinci 2014 byl na úrovni -20,4 bodu a to bylo jen o málo více než v předešlém roce. Není tudíž žádným překvapením, že ochota nakupovat se u italských spotřebitelů vyvíjela podobně. Z -21,2 bodu v prosinci 2013 stoupla v září 2014 na -6,4 bodu. To je nejvyšší hodnota od května 2011. Ke konci roku však ukazatel znovu poklesl na -15,8 bodu. Španělsko: velká ekonomická očekávání V loňském roce španělští spotřebitelé doufali, že se jejich ekonomika zotaví. V prosinci 2013 dosáhla ekonomická očekávání 7 bodů, což je nejvyšší hodnota od ledna 2005. V srpnu 2014 tento ukazatel vystoupal až na 31,1 bodu, což je nejvíce od března 2000 (31,3 bodu). A přestože na konci roku o pár bodů poklesl, dosáhl v prosinci velmi slušné úrovně 24,8 bodu. Díky zlepšující se ekonomice nyní španělští spotřebitelé začínají pomalu očekávat i růst příjmů. Tato naděje vychází především z toho, že nezaměstnanost i nadále klesá, což znamená, že si stále více lidí dokáže vydělat. Ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty 9,5 bodu poté, co se v prosinci 2013 propadl až na -12,2 bodu. V listopadu 2014 se příjmová očekávání znovu snížila na -4,6 bodu, ale v prosinci se pak opět zvýšila na 5,9 bodu. Na ochotě nakupovat se však tento opatrný optimismus neprojevil, neboť vývoj tohoto ukazatele vždycky poněkud zaostává. Španělští spotřebitelé na velké nákupy zatím stále ještě nemají. Především musí být schopni bez problémů uspokojovat své každodenní potřeby. Nejnižší hodnota ukazatele -20,7 bodu byla zaznamenána v únoru loňského roku, zatímco jeho nejvyšší hodnoty -4,4 bodu bylo dosaženo v červnu. Na konci roku měl tento ukazatel hodnotu -10,3 bodu. Řecko: spotřebitelská nálada celkově stoupá V loňském roce se řečtí spotřebitelé začali na vývoj ekonomické situace dívat celkově mnohem optimističtěji. Ukazatel ekonomických očekávání se zvýšil z -32,5 bodu v lednu 2014 na červnových -10,0 bodu, což je nejvyšší hodnota od prosince 2009. Ve druhé polovině roku se ekonomická očekávání mírně zhoršila, ale v prosinci byl jejich ukazatel na úrovni -16,3 bodu, a to je rozhodně výš než na začátku roku. Je to rovněž důsledek pozitivního ekonomického vývoje. V loňském roce zaznamenala ekonomika růst poprvé od roku 2007. Přestože nezaměstnanost je stále extrémně vysoká (25,8 procenta), lze pozorovat její klesající tendenci. Příjmová očekávání za loňský rok jsou tudíž stále mnohem nižší než dlouhodobý průměr na úrovni nuly. Přesto tento ukazatel vzrostl z -38,1 v únoru na nejvyšší hodnotu -18,0 bodu v 4
červnu. V dalších měsících pak znovu mírně klesal a v prosinci činil -22,2 bodu. I když ochota nakupovat je ukazatel, který se projevuje s určitým zpožděním, náladu řeckých spotřebitelů povzbudily i slibné ekonomické výsledky v první polovině roku. Tento ukazatel stoupnul z -37,6 bodu v lednu na -3,8 bodu v červenci. Během druhého pololetí 2014 se tento optimismus stále více vytrácel. V prosinci 2014 pak ochota nakupovat prudce klesla na -31,5 bodu a dosáhla tudíž v podstatě stejné hodnoty jako rok předtím. Portugalsko: důvěra v ekonomický růst Portugalská ekonomika zaznamenala v roce 2014 poprvé od roku 2010 významný růst. Odráží se to i na vývoji spotřebitelské nálady. Ekonomická očekávání i nadále rostla: z -12,4 bodu v prosinci 2013 na 16,0 bodů v listopadu 2014. To představuje nejvyšší hodnotu od března 2000 (16,1 bodu). Portugalští spotřebitelé zjevně předpokládají, že jejich země překonala ekonomickou a finanční krizi. To mělo pozitivní vliv i na příjmová očekávání. Poté, kdy v lednu 2014 činil tento ukazatel -24,2 bodu, dostal se v říjnu 2014 na úroveň 4,7 bodu a to je nejvýše od ledna 2010. S ohledem na příznivý ekonomický vývoj spotřebitelé evidentně věří tomu, že situace na trhu práce se bude v následujících měsících i nadále zlepšovat a že nezaměstnanost se sníží. Na konci roku ukazatel lehce poklesl na 2,6 bodu. Na ochotě nakupovat se zatím zvýšená ekonomická a příjmová očekávání neprojevila. Po dlouho trvající ekonomické krizi to bude ještě určitou dobu trvat, než si budou moci portugalští spotřebitelé dovolit velké nákupy. Především musí být znovu schopni bez problémů pokrýt své běžné potřeby. Úkolem je dnes stabilizovat ekonomický růst a posílit trh práce. Ochota nakupovat se může vrátit ke kladným hodnotám až poté, kdy se významně sníží nezaměstnanost a společně s tím se zvýší platy a mzdy. V prosinci 2013 dosahoval tento ukazatel -38,1 bodu, zatímco přesně o rok později byl na úrovni -31,1 bodu. Rakousko: nehledě na vysokou zaměstnanost přetrvává špatná nálada Spotřebitelská nálada se v Rakousku během loňského roku podstatně zhoršila. Ekonomická očekávání byla naposledy nad dlouhodobým nulovým průměrem v lednu 2014, kdy ukazatel činil 4,8 bodu. Jeho nejnižší hodnota -18,0 bodů byla zaznamenána v září. Na konci roku se ukazatel poněkud zvýšil a dosáhl -11,6 bodu. Přestože je nezaměstnanost v Rakousku velmi nízká, příjmová očekávání silně kolísala. V prosinci 2013 byl tento ukazatel na úrovni 6,0 bodů. Nejvyšší hodnoty 10,0 bodů dosáhl v březnu, ale v květnu potom opět 5
poklesl na -0,3 bodu. V listopadu vyskočil o více než 22 bodů na úroveň 30,2 bodu, aby v prosinci opět spadl na 9,1 bodu. Ochota utrácet u rakouských spotřebitelů kolísala podobně jako příjmová očekávání. Od května, kdy ukazatel dosáhnul nejnižší hodnoty 5,2 bodu, stoupl v září na nejvyšší hodnotu 19,8 bodu. V prosinci 2014 pak tento ukazatel činil 15,8 bodu. Česká republika: rekordní příjmová očekávání Ekonomika České republiky vloni zaznamenala značný růst. To ovlivnilo i příjmová očekávání. V prosinci 2013 činil tento ukazatel 8,6 bodu. V červnu pak dosáhl nejvyšší hodnoty 35,9 bodu a poté v září klesl na 16,2 bodu. Na konci roku však byl na úrovni 41,0 bodu, což je nejvyšší hodnota od ledna 1995, kdy se průzkum začal provádět. Díky příznivému ekonomickému vývoji v zemi začali čeští spotřebitelé očekávat také zvýšené příjmy. Příjmová očekávání byla na solidní úrovni již v prosinci 2013, ukazatel dosahoval 22,5 bodu. A zůstala prakticky nezměněna až do září 2014. V posledním čtvrtletí ukazatel stoupnul na 51,3 bodu, což opět znamená rekordní hodnotu. Ochota nakupovat ale tomuto pozitivnímu trendu neodpovídala. Přestože se ukazatel poněkud zlepšil - v prosinci činil -6,7 bodu - jeho hodnota zůstala záporná. Avšak celkově v průběhu roku vzrostl asi o 20 bodů. Polsko: dobrá ekonomická data, ale špatná nálada Během loňského roku se důvěra polských spotřebitelů v ekonomický vývoj země značně měnila, i když se ekonomická situace neustále zlepšovala. V první polovině roku ekonomická očekávání s drobnými výkyvy rostla - z 1,0 bodu v prosinci 2013 na 17,4 bodu v červnu 2014. Poté však tento ukazatel prudce klesnul a ke konci roku se znovu mírně zvýšil. S 18,4 bodu dosáhl nejvyšší hodnoty od října 2008. Vývoj příjmových očekávání byl de facto stejný. V červnu 2014 se ukazatel zvýšil na 22,6 bodu, což je nejvyšší hodnota od března 2010. Příjmová očekávání spotřebitelů pak v září poklesla na 0,3 bodu bez ohledu na to, že nezaměstnanost ve stejné době klesala. V prosinci se spotřebitelská nálada poněkud zvedla a ukazatel činil 18,6 bodu. Chuť utrácet byla v Polsku pod vlivem dalších dvou ukazatelů taktéž proměnlivá. Občas bylo toto kolísání výraznější. Nejnižší hodnota -18,6 bodu byla zaznamenána v únoru, zatímco nejvyšší úrovně 15,9 bodu dosáhl tento ukazatel v květnu. V srpnu pak ochota nakupovat znovu poklesla na -10,5 bodu a pak s chvilkovými propady vystoupala v prosinci na 11,3 bodu. 6
Nizozemí: i přes pozitivní ekonomický vývoj přetrvává pesimismus Podobně jako v mnoha jiných zemích Evropy i v Nizozemí v prvních měsících roku ekonomická očekávání stoupla. Nejvýš byl tento ukazatel v červnu, kdy dosáhl 34,1 bodu. Vyšší hodnoty dosáhnul naposledy v lednu 2007. Během roku pak nálada spotřebitelů znovu klesala. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v listopadu, a sice 15,7 bodu. V prosinci pak ukazatel činil 18,7 bodu. Ekonomika v Nizozemí roste a nezaměstnanost je přitom nízká. Avšak bez ohledu na to byli holandští spotřebitelé ve svých příjmových očekáváních na rok 2014 pesimističtější. Ukazatel byl v lednu 2014 na úrovni -15,7 bodu, ale v květnu vzrostl na nejvyšší úroveň od března 2010, a sice na - 3,2 bodu. V prosinci pak znovu poklesl na hodnotu -11,3 bodu. Naproti tomu vývoj nákupní nálady byl v Nizozemí celkově pozitivní. V prosinci 2013 tento ukazatel (ochota nakupovat) činil -20,8 bodu, což bylo značně pod dlouhodobým nulovým průměrem. Pozitivní vývoj je však nepochybný. V prosinci 2014 byl ukazatel ochoty nakupovat na úrovni -2,6 bodu, přičemž vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v dubnu 2008. Pokud bude tento vývoj pokračovat, je pravděpodobné, že ekonomika bude celkově těžit z větších a dražších nákupů holandských spotřebitelů. Slovensko: během loňského roku výrazné zlepšení spotřebitelské nálady V lednu 2014 dosáhla ekonomická očekávání na Slovenku 25,4 bodu, což je nejvyšší hodnota od září 2008. V únoru však tento ukazatel prudce poklesl na nejnižší hodnotu roku 2014, a sice 12,5 bodu. Tento trend se obrátil až v říjnu a v prosinci se vyšplhal na 29,9 bodu. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v lednu 2008. Silný ekonomický vývoj loňského roku naznačuje, že pozitivní nálada spotřebitelů se přenese i do roku 2015. Příjmová očekávání na Slovensku v loňském roce kolísala, ale přesto byla na solidní úrovni. Po celý rok byli spotřebitelé přesvědčeni, že příjmy porostou. Tento ukazatel zahájil v lednu 2014 na úrovni 26,5 bodu. V prosinci pak dosáhl hodnoty 32,6 bodu, cž je nejvýše od července 2007. Podobně jako příjmová očekávání se vyvíjela i ochota nakupovat. Proměnlivost ukazatele však byla mnohem větší. Během roku 2014 se ochota nakupovat u slovenských spotřebitelů významně zvýšila. V lednu byl tento ukazatel na úrovni 4,4 bodu a v prosinci dosáhl hodnoty 30,1 bodu. Bulharsko: špatná nálada bez ohledu na dobrá ekonomická data Dobrý ekonomický vývoj v loňském roce měl jen malý vliv na náladu spotřebitelů. V prvních měsících nového roku se ekonomická očekávání zvyšovala v souladu s dobrými ekonomickými výsledky a z -17,3 bodu v lednu vzrostla v dubnu na 1,4 bodu. To je nejvyšší hodnota od února 2011. 7
Počínaje červnem ale bulharští spotřebitelé přestávali vnímat ekonomický vývoj země tak optimisticky. V říjnu byl tento ukazatel na úrovni -30,8 bodu a na konci roku dosáhl hodnoty -24,5 bodu. Příjmová očekávání odrážela tento vývoj. Jejich ukazatel vzrostl z -16,2 bodu v lednu na 12,7 bodu v dubnu. Vyšší hodnota byla zaznamenána naposledy v září 2008. Nejnižší hodnoty -23,2 bodu dosáhl ukazatel v říjnu stejně jako v případě ekonomických očekávání. Ani klesající nezaměstnanost nedokázala tento trend zvrátit. Podobně to vypadá i s ochotou nakupovat. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v dubnu (21,7 bodu), zatímco nejníže byl v září (-2,5 bodu). Přesto však byl tento ukazatel téměř neustále vyšší než nula. Je zajímavé, že bez ohledu na negativní hodnocení jak celkové ekonomické, tak vlastní finanční situace byli bulharští spotřebitelé ochotni investovat do větších nákupů. Rumunsko: spotřebitelé nakonec ovlivněni pokračujícími dobrými ekonomickými výsledky Rumunská ekonomika zaznamenala v minulém roce silný růst. Trvalo však určitou dobu, než spotřebitelé tomuto pozitivnímu trendu uvěřili. V první polovině roku se tudíž ekonomická očekávání pohybovala mezi -17 a -10 body. Ve druhém pololetí se důvěra spotřebitelů v pozitivní vývoj postupně upevňovala. V prosinci pochybnosti zjevně zeslábly a ukazatel vyskočil z 9,3 bodu na 17,7 bodu. Mnohem rychleji získali rumunští spotřebitelé důvěru ve zlepšení svých příjmových vyhlídek. Příjmová očekávání vzrostla z -8,9 bodu v prosinci 2013 na -0,7 bodu v červnu. Ve druhé polovině roku se tento ukazatel jasně ustálil a byl nad dlouhodobým nulovým průměrem. V prosinci 2014 dosáhl úrovně 15,7 bodu a zaznamenal tak nejvyšší hodnotu od října 2008. To však zatím nemá žádný výrazný dopad na ochotu nakupovat. Ta zůstala po celý rok pod nulovým průměrem. Nejnižší hodnota -14,0 bodu byla zaznamenána v červnu, zatímco v prosinci dosáhla nejvyšší hodnoty - 3,8 bodu. Přestože ekonomický vývoj je velmi pozitivní a nezaměstnanost zůstává v Rumunsku na velmi nízké úrovni 6,5 procenta, rumunští obyvatelé potřebují veškeré své příjmy na pokrytí běžných životních nákladů. Na investování do nějakých větších nákupů zatím mají velmi málo peněz. Další informace: Rolf Bürkl, +49 911 395-3056, konsumklima@gfk.com 8
Průzkum Zjištění GfK Consumer Climate Europe jsou vyňata z průzkumu prováděného ve všech zemích Evropské unie jménem Evropské komise. Tohoto průzkumu se účastní každý měsíc asi 40 000 osob z 28 zemí, jež představují dospělou populaci EU. Ukazatele GfK Consumer Climate Europe vycházejí z průzkumů uskutečňovaných jednou měsíčně a zaměřených na spotřebitelskou náladu. Odrážejí celkovou ekonomickou situaci v jednotlivých zemích a rovněž situaci konkrétních domácností. Otázky jsou předkládány jednou měsíčně, především systémem omnibus. Je to průzkum zjišťující odpovědi na několik otázek, který se provádí buď telefonicky, nebo v přímém rozhovoru. Z celkového počtu 12 otázek se pro GfK Consumer Cllimate Europe vybírá pět, jež mají největší význam pro spotřebitelské klima. Těchto pět ukazatelů - ekonomická očekávání, cenová očekávání, příijmová očekávání, ochota nakupovat a tendence spořit - se vypočítávají následovně: Pro výpočet ukazatelů se používají "čisté celkové hodnoty". Podíl spotřebitelů, kteří odpovědí kladně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zlepší) se odečte od podílu těch, kteří odpovědí záporně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zhorší). V dalším kroku je tato čistá celková hodnota standardizována s použitím zavedených statistických metod a je konvertována tak, aby dlouhodobý průměrný ukazatel byl nula bodů a aby bylo dosaženo rozsahu teoretických hodnot od +100 do -100 bodů. Empirické zkušenosti získávané od roku 1980 ukazují, že skutečně reálné hodnoty se pohybují v rozsahu od +60 do -60 bodů. Pokud je ukazatel kladný, znamená to, že hodnocení spotřebitelů u této proměnné je v dlouhodobém srovnání nadprůměrné a naopak, pokud je ukazatel záporný, je hodnocení podprůměrné. Díky standardizaci je možné srovnávat ukazatele různých zemí, neboť rozdíly v odpovědích vycházejícící z rozdílů v mentalitě se vykompenzují a zásadní trend vývoje ukazatele zůstává nezměněn. 9
Skupina GfK GfK je důvěryhodným partnerem při poskytování důležitých informací o trhu a spotřebitelích, které umožňují klientům přijímat lepší rozhodnutí. V GfK kombinujeme práci a nadšení více než 13 000 expertů průzkumu trhu s 80letými zkušenostmi v oblasti vědecké práce s daty. To umožňuje GfK poskytovat zásadní globální poznatky kombinované se znalostí místních trhů ve více než 100 zemích celého světa. Díky inovativním technologiím a vědeckému zpracování dat dokáže GfK transformovat velké objemy dat na inteligentní a relevantní údaje a umožnit tak svým klientům získat konkurenční náskok a obohatit je o zkušenosti, zážitky a volby svých spotřebitelů a zákazníků. Podrobnější informace naleznete na našem webu www.gfk.com, nebo nás můžete sledovat na Twitteru: https://twitter.com/gfk_en Zodpovědnost podle tiskového zákona: GfK SE, Corporate Communications Jan Saeger Nordwestring 101 90419 Nuremberg Germany T +49 911 395 4087 public.relations@gfk.com 10