Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU ( )

Transkript

1 Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000) (Výtah z textu) Ekonomická situace je nejlepší za posledních deset let a to jak z pohledu domácích indikátorů, tak z pohledu pozitivního vlivu rostoucí světové poptávky. Předpokládaný průměrný růst v EU zůstává kolem 3%. Zpomalení růstu z předpokládaných 3.4% je způsobeno především významným vzrůstem cen ropy. To je také příčinou inflace nad 2% v euro oblasti v tomto a příštím roce. Slabé euro přispívá k dovozu inflace, ale jádrová inflace zůstává nízká. Pokračující růst zaměstnanosti a snižování daní podtrhuje solidní růst disponibilního příjmu. Veřejné finance se dále zlepšují, ale snaha o strukturální konsolidaci slábne, neboť přínosy růstu jsou využívány především pro snižování daní. Značné přebytky státních rozpočtů, které vzniknou v roce 2000, jsou zpravidla výsledkem prodeje UMTS licencí. Vyšší než očekávané ceny ropy Od poslední publikované předpovědi na jaře 2000 jsou vysoké ceny ropy nejvýznamnější změnou. Očekává se, že ceny ropy zůstanou relativně vysoké s mírným poklesem v polovině příštího roku. Předpokládá se průměrná cena ropy na úrovni 29 USD v roce 2000 (17,8 USD v roce 1999), 30 USD v roce 2001 a následný pokles na 27 USD v roce. Dopad bude daleko méně dramatický než za ropných krizí sedmdesátých let, protože (i) v reálných cenách je sice ropa nad dlouhodobým průměrem, ale stále jen na 50% vrcholů z počátku osmdesátých let, (ii) úspory energií snížily závislost na ropě a (iii) makroekonomický rámec je stabilní a očekávaná inflace nízká. Komise očekává, že růst cen ropy sníží růst EU v roce 2001 o 0,3 procentního bodu. Dopad na inflaci bude vyšší asi 0,7% letos a 0,4% příští rok. Cena ropy má dopad i na světové trhy, ale očekává se pokles ekonomiky USA, kde se sníží růst z letošních 5,1% na 3,3% příští rok, přičemž světový HDP stále poroste o slušná 4 % v příštích dvou letech (odhad pro rok 2000 je 4,4%). S globální růstem roste také mezinárodní obchod (o 10,8% v roce 2000 a 8,1% v roce ). Na světové úrovni se ceny ropy promítly nejvíce do velkých přebytků obchodní bilance exportujících zemí. Kvůli negativnímu vývoji směnných relací se dostal běžný účet EU do deficitu (0,3% HDP v roce 2000) a očekává se další pokles příští rok. Růst ekonomiky EU vrcholil v druhém čtvrtletí 2000 Průmyslová produkce v EU vzrostla o 7,3% do května 2000 a poté růst klesl na standardních 45%. Důvěra spotřebitelů prudce poklesla v září, ale v říjnu nenásledoval žádný další pokles. Obecně je důvěra kolem historických maxim, ale přesto zmíněné indikátory ukazují, že vrchol růstu byl ve druhém čtvrtletí roku 2000 a začíná pokles ovlivněný cenami ropy. Průměrný růst HDP EU v roce 2000 je 3,4% (3,5% v eurozóně), což je nejvyšší růst od roku Německo a Itálie jsou po nepřesvědčivém loňském roce na vzestupu, ale jinak se údaje z jednotlivých zemí rozcházejí. Nejvíce rostou malé země, s výjimkou Portugalska, kde růst klesl na udržitelnou úroveň. Ve Francii se růst zpomaloval už v první polovině 2000, což si vynutilo revizi předpovědí Komise, stejně jako v případě Finska, Portugalska a v malé míře i Spojeného království. Expanze je založena na silném růstu domácí poptávky podporované dlouhodobou stabilitou úroků. Dále silný globální růst vedl k růstu exportu, kde celkový objem narostl v průměru o 10,3% v roce 2000 (ve srovnání s 4,5% v roce 1999). Růst exportu více než vyvážil pokles dynamiky růstu soukromé spotřeby (na 2,8%) a investic (na 5,3%).

2 Vyhlídky růstu zůstávají dobré Přestože se očekává zpomalení růstu v EU na 3,1% (3,2% v eurozóně) v roce 2001 a na 3% v roce, zůstává výhled velmi pozitivní. To je důsledkem čtyř vlivů: (i) vyšší ceny ropy a pokles eura zvýšily inflaci, což vyvažuje reálné příjmy domácností a výrobní náklady firem; (ii) na druhé straně snížení daní a pokračující tvorba pracovních míst vytváří agregovaný disponibilní příjem a tím soukromou spotřebu na slušné úrovni; (iii) silný proexportní impuls plynoucí ze slabého eura a silné světové poptávky se sice vyčerpá, ale poptávka zůstane vysoká a (iv) vzrůst krátkodobých úrokových sazeb s určitým zpožděním ovlivní ekonomickou aktivitu, nicméně z historického pohledu jsou dlouhodobé úrokové míry na nízké úrovni. Růst stojí na širokých základech. Očekává se, že soukromá spotřeba vzroste v příštích dvou letech o 2,75% ročně. Pro eurozónu to znamená ve srovnání s rokem 2000 zrychlení růstu. Růst investic do kapitálového vybavení poněkud zpomalí na úroveň 67% ročně v letech 2001 ze současných 6,6% (7,5% v eurozóně), což bude důsledkem menší dynamiky konečné poptávky, horších finančních podmínek a vyšších nákladů. Investice do stavebnictví by měly v příštích dvou letech vzrůst o 3,5% ročně. Rozhodující pro vývoj v EU je drobné zlepšení růstu Německa a snížení vysoké dynamiky růstu v několika dalších velkých ekonomikách. Ve většině členských států dojde k pomalému zvolnění růstu, ale růst kolem 3% bude zachován. Pouze v Řecku se očekává vyšší aktivita (+4,8% v roce ) především v důsledku připojení k eurozóně a investičního boomu spojeného s přípravami olympijských her Dánsko neporoste o více jak 2,5%, jelikož fiskální kontrakce brzdí soukromou spotřebu. Pokles růstu domácí poptávky přinese snížení růstu HDP v Portugalsku. Výrazná tvorba pracovních míst V roce 2000 vznikne v EU 2,6 miliónu pracovních míst a růst zaměstnanosti dosáhne 1,6%, což je nejvíce od roku, a v roce se očekává zpomalení na 1,2%. Zpomalení bude důsledkem poklesu aktivity a nedostatku určitých kvalifikací zvláště v zemích, kde nezaměstnanost dosáhla velmi nízké úrovně, což firmám brání vytvářet pracovní místa, přestože poptávka po produktech je slibná. Míra nezaměstnanosti klesne z letošních 8,4% na 7,3% v roce a počet nezaměstnaných poklesne na 13,3 miliónů ze současných 16,4 miliónů. V šesti členských státech klesne nezaměstnanost v roce pod 5%. Střízlivý vývoj mezd i přes vyšší ceny ropy Nominální mzdy na osobu vzrostou v roce 2000 o 2,8%, což je jen málo nad inflaci. Tento růst bude v letech 2001 poněkud vyšší (3,2% a 3,3%), což bude důsledek vyšší letošní inflace a pnutí na trhu práce. Nicméně jednotkové pracovní náklady zůstanou pod kontrolou. Tento celkově neškodný vývoj předpokládá, že kolektivní dohody zůstanou orientovány na cenovou stabilitu. Vlády některých členských států snížily daně ze mzdy, což také napomůže vytváření pracovních příležitostí a přispěje ke střídmosti v požadavcích na mzdu. V Nizozemí, Řecku, Irsku a Portugalsku vzniklo pnutí na trhu práce v důsledku výrazného růstu v předchozích letech, takže nárůst mezd může být vyšší než průměr EU. Jádrová inflace zůstává stabilní Zatímco v roce 1999 byl harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v eurozóně na úrovni 1,1%, letos dosáhne 2,3%. Důvodem je drahý import v důsledku poklesu eura a vzrůstu cen ropy. Inflace způsobená domácími vlivy je podstatně nižší.

3 Příští rok dosáhne HICP v eurozóně 2,2% a v roce se vrátí na 2%. Omezenému růstu napomáhá: již jen omezený dopad cen ropy; přiměřený růst mezd; růst produktivity drží jednotkové pracovní náklady v mezích; ostrá konkurence na trzích výrobků brání přenesení vyšších cen dovozů na spotřebitele. HICP míry inflace velkých ekonomik EU se přiblíží. Inflace některých menších ekonomik bude nad průměrem EU, což platí především pro Irsko a Nizozemí (mj. i proto, že zvýšily nepřímé daně). V dalším roce dojde pak opět ke sblížení měr inflace, takže rozdíly v inflaci by se měly snížit z 3,4 % v roce 2000 na 1,6% v roce. Zlepšení bilancí státních rozpočtů Bilance státních rozpočtů poskočila z deficitu na úrovni 0,7% HDP v roce 1999 do přebytku na úrovni 1,2% v roce 2000 (eurozóna: z 1,3% na 0,3%). Očekává se, že v roce 2001 přebytek klesne na 0,2% HDP (eurozóna bude v deficitu 0,5%). Přebytky jsou způsobeny prodejem licencí UMTS v letech 2000 a 2001, ale i bez těchto jednorázových příjmů vypadají bilance státních rozpočtů lépe než v roce 1999, i když v roce 2001 už to nebude tak výrazné. Fiskální bilance se na rozdíl od celkových bilancí příliš nezlepšily a pokud nedojde ke změnám v politikách, vznikne v EU v roce přebytek 0,3% HDP, ale v eurozóně deficit 0,3%. Členské státy se blíží k závazkům Paktu stability a růstu a jen pět států skončí s deficitem: řecký a rakouský se vejde do 1 % a německý, francouzský (bez příjmů z UMTS), italský a portugalský do rozmezí 1% až 1,5%. Rizika a nejistoty: druhé kolo dopadů růstu cen ropy Klíčovým faktorem ovlivňujícím vývoj ekonomiky EU je dopad prudkého nárůstu cen ropy. Velmi záleží na tom, jak dlouho se ceny udrží a jak rychle se promítnou do mezd a vyšších cen zboží, čímž by byla založena inflační spirála, na kterou by ECB musela reagovat a tím by utlumila ekonomickou aktivitu. Snížené daně a nižší sociální dávky v některých zemích utlumí požadavky na mzdy. Nicméně dochází k plnému využití kapacit a objevuje se nedostatek pracovníků, takže fiskální opatření nemusí udržet rozumnou úroveň mezd, ale naopak zvýšit riziko přehřátí. Dalším rizikem je nerovnováha běžného účtu na celém světě a především v USA, která otvírá nůžky mezi směnným kurzem hlavních měn a reálnými veličinami. Neočekávané a rychlé přizpůsobení by mělo dramatický dopad na toky kapitálu a mohlo by způsobit nestabilitu na finančních trzích. Očekávaný růst by mohl být vyšší, pokud se projeví nějaký efekt nové ekonomiky. Další informace na:

4 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE (a) HDP ve stálých cenách (roční změna v %) B 4,9 2,0 3,1 1,5 2,9 2,7 2,7 3,9 3,3 3,2 B DK 4,3 1,6 1,3 2,0 2,5 1,7 1,7 2,6 2,3 2,4 DK D 4,3 1,7 3,4 2,0 2,1 1,6 1,6 3,1 2,8 2,8 D EL 8,5 1,7 1,2 1,2 3,7 3,4 3,4 4,1 4,5 4,8 EL E 7,2 1,9 4,5 1,3 3,7 4,0 4,0 4,1 3,5 3,3 E F 5,4 2,2 3,3 1,1 2,6 2,9 2,9 3,3 3,1 2,8 F IRL 4,4 3,8 4,6 4,7 8,9 9,8 9,8 10,5 8,2 7,1 IRL I 5,3 2,7 2,9 1,3 2,0 1,4 1,4 2,9 2,8 2,7 I L 4,0 1,8 6,4 5,4 6,1 7,5 7,5 7,8 6,5 6,0 L NL 4,9 1,9 3,1 2,1 3,8 3,9 3,9 4,3 4,0 3,5 NL A 4,9 2,3 3,2 1,9 2,6 2,8 2,8 3,5 2,9 2,8 A P 6,9 2,2 5,5 1,8 3,2 3,0 3,0 3,0 2,7 2,7 P FIN 5,0 2,7 3,3 0,7 4,7 4,0 4,0 4,8 4,3 3,8 FIN S 4,1 1,8 2,3 0,6 3,0 3,8 3,8 4,0 3,7 3,2 S UK 3,2 1,4 3,3 1,6 2,9 2,2 2,2 3,1 3,0 3,0 UK EU15 4,8 2,0 3,3 1,5 2,7 2,5 2,5 3,4 3,1 3,0 EU15 Eurozóna 5,2 2,2 3,4 1,5 2,7 2,5 2,5 3,5 3,2 3,0 Eurozóna USA 4,4 2,8 3,2 2,4 4,0 4,3 4,3 5,1 3,3 3,0 USA JAP 9,4 3,4 4,6 1,4 1,4 0,2 0,2 1,4 1,9 2,2 JAP (b) Tvorba hrubého fixního kapitálu v zařízeních (roční změna v %) B 3,1 2,3 10,3 2,1 5, ,4 5,0 5,4 5,6 B DK 3,8 2,5 1,8 2,7 4,8 7,1 3,9 6,7 3,7 3,6 DK D 0,2 1,6 7,2 /2,4 6,3 9,2 6,7 9,3 7,2 6,3 D EL 11,9 0,7 5,4 4,6 12,2 24,4 1,9 9,0 10,1 10,1 EL E 10,9 0,5 13,0 2,4 7,5 13,4 8,1 4,3 4,3 4,6 E F 9,2 2,9 9,0 0,1 6,4 11,6 8,4 6,8 7,3 6,1 F IRL 13,8 1,6 6,0 1,8 13,7 24,9 18,1 10,5 8,7 7,5 IRL I 8,4 2,8 6,3 0,1 6,7 8,2 6,3 8,5 7,9 7,8 I L 9,0 1,5 54,2 11,0 7,5 5,0 L NL 0,4 2,8 3,6 1,3 6,9 4,5 5,8 6,4 6,6 6,4 NL A 6,4 2,4 6,1 1,4 5,4 4,5 4,8 7,7 5,6 5,2 A P 13,5 1,9 8,5 14,1 6,8 8,0 6,5 6,8 P FIN 6,2 1,6 6,4 9,3 7,0 8,3 4,1 2,8 5,7 5,5 FIN S 6,9 3,2 6,9 0,6 8,7 15,1 10,8 6,6 7,6 7,1 S UK 4,3 1,9 4,9 1,1 7,5 17,2 8,0 1,8 3,0 3,0 UK EU15 5,3 2,2 7,4 0,7 6,7 10,5 7,2 6,6 6,3 6,0 EU15 Eurozóna 5,4 2,2 7,9 1,2 6,6 9,2 7,1 7,5 7,0 6,5 Eurozóna USA 10,3 4,7 3,7 7,6 12,1 14,7 14,5 15,1 10,3 6,7 USA JAP 7,5 4,2 9,9 0,3 2,9 10,8 3,8 1,4 4,7 5,3 JAP

5 (c) Celková zaměstnanost (roční změna v %) HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE B 0,5 0,3 1,0 0,2 1,1 1,2 1,3 1,3 1,4 1,4 B DK 1,1 0,3 0,1 0,2 0,9 2,0 1,1 0,9 0,4 0,4 DK D 0,3 0,2 1,5 0,1 0,7 0,9 1,1 1,5 1,0 0,9 D EL 0,5 1,0 0,7 0,6 0,9 3,4 0,7 1,2 1,5 1,6 EL E 0,7 1,4 3,3 0,5 2,7 3,7 3,5 3,1 2,4 2,3 E F 0,7 0,1 0,9 0,2 1,2 1,2 1, ,6 1,6 F IRL 0,1 0,1 1,1 1,9 4,5 5,0 6,4 5,0 3,3 2,6 IRL I 0,2 0,9 0,9 0,6 1,0 1,0 1,2 1,4 1,2 1,2 I L 1,1 0,5 3,2 2,7 4,2 4,4 5,0 5,5 4,5 4,1 L NL 1,5 0,4 2,3 1,1 2,7 3,0 2,8 2,7 2,6 2,3 NL A 0,0 0,1 0,8 0,4 0,6 0,8 1,4 0,9 0,7 0,6 A P 0,3 0,4 1,1 0,6 1,6 2,7 1,8 1,5 0,8 0,8 P FIN 0,5 0,3 0,3 3,8 1,9 2,1 2,2 1,9 1,4 1,0 FIN S 0,6 0,8 1,0 2,2 1,0 1,3 2,3 2,0 1,4 1,0 S UK 0,3 0,1 1,8 0,9 1,3 1,2 1,3 0,9 0,7 0,7 UK EU15 0,4 0,0 1,4 0,4 1,3 1,6 1,6 1,6 1,3 1,2 EU15 Eurozóna 0,4 0,0 1,4 0,2 1,3 1,6 1,8 1,8 1,5 1,4 Eurozóna USA 2,0 1,8 2,2 1,1 1,6 2,2 1,9 1,5 0,9 0,7 USA JAP 1,3 0,7 1,0 0,7 0,1 0,7 0,8 0,1 0,2 0,3 JAP (d) Počet nezaměstnaných (v procentech civilních pracovních sil) B 2,0 7,7 8,7 8,5 8,8 9,5 9,1 8,6 8,0 7,4 B DK 0,9 6,4 6,4 8,6 5,2 5,2 5,2 4,8 4,6 4,5 DK D 0,7 4,2 5,9 7,4 8,6 9,4 8,8 8,3 7,8 7,1 D EL 4,2 3,8 6,6 8,3 10,6 10,9 11,7 11,2 10,6 10,1 EL E 2,8 11,3 18,9 20,9 16,7 18,8 15,9 14,2 12,9 12,0 E F 2,2 6,4 9,8 11,1 10,7 11,8 11,3 9,9 9,0 8,2 F IRL 5,7 10,6 15,5 14,5 6,6 7,6 5,7 4,2 3,6 3,3 IRL I 5,2 7,0 9,5 10,1 10,9 11,8 11,3 10, ,6 I L 0,0 1,7 2,1 2,5 2,2 2,7 2,3 1,9 1,6 1,4 L NL 1,3 7,1 7,4 6,4 3,7 4,0 3,3 2,6 2,3 2,1 NL A 1,7 2,5 3,4 3,7 3,7 4,5 3,8 3,3 3,0 2,7 A P 2,5 7,0 6,4 5,7 5,2 5,2 4,5 4,0 4,2 4,3 P FIN 2,8 4,8 4,1 13,3 11,0 11,4 10,2 9,8 9,3 9,1 FIN S 2,0 2,4 2,0 7,2 7,5 8,3 7,2 6,5 5,7 5,4 S UK 2,0 6,9 9,0 9,5 6,2 6,3 6,1 5,6 5,3 5,1 UK EU15 2,4 6,4 8,9 9,9 9,1 9,9 9,2 8,4 7,8 7,3 EU15 Eurozóna 2,5 6,6 9,3 10,2 9,9 10,8 9,9 9,0 8,5 7,9 Eurozóna USA 4,6 7,5 5,9 6,6 4,6 4,5 4,2 4,1 4,3 4,7 USA JAP 1,2 2,2 2,5 2,6 4,3 4,1 4,7 4,9 4,9 4,8 JAP

6 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE (e) Inflace (roční změna v %) B 3,7 7,4 1,9 2,3 1,6 0,9 1,1 2,7 2,0 1,5 B DK 6,6 9,7 3,4 2,3 2,1 1,3 2,1 2,8 2,4 1,8 DK D 3,4 4,3 1,4 3,3 1,4 0,6 0,6 2,0 1,8 1,7 D EL 3,6 18,2 17,6 13,8 3,9 4,5 2,1 2,7 2,6 2,3 EL E 6,5 15,4 6,6 5,6 2,6 1,8 2,2 3,4 2,9 2,2 E F 4,7 10,5 3,1 2,5 1,4 0,7 0,6 1,8 1,6 1,7 F IRL 6,3 13,8 3,2 2,7 2,9 2,1 2,5 5,2 3,7 3,1 IRL I 4,9 15,9 6,1 5,8 2,3 2,0 1,7 2,6 2,2 1,8 I L 3,0 7,4 2,4 3,0 1,9 1,0 1,0 3,8 2,9 1,9 L NL 5,1 6,0 0,9 2,5 2,3 1,8 2,0 2,3 3,9 2,8 NL A 4,1 5,8 2,0 3,0 1,4 0,8 0,5 1,9 1,8 1,6 A P 3,9 22,2 12,2 7,7 2,4 2,2 2,2 2,7 2,9 2,3 P FIN 5,7 10,7 4,3 3,0 1,8 1,4 1,3 2,9 2,5 2,2 FIN S 4,8 10,3 6,7 4,7 1,3 1,0 0,6 1,3 1,5 1,9 S UK 4,8 11,9 5,4 4,2 1,6 1,6 1,3 1,0 1,3 1,4 UK EU15 4,6 10,9 4,4 4,2 1,8 1,3 1,2 2,1 2,0 1,8 EU15 Eurozóna 4,6 10,4 3,8 3,9 1,8 1,1 1,1 2,3 2,2 1,9 Eurozóna USA 2,9 6,9 3,8 2,7 2,0 1,1 1,8 2,5 2,3 2,3 USA JAP 6,1 6,5 1,2 1,1 0,4 0,2 0,5 0,1 0,5 1,2 JAP (f) Bilance běžných transakcí se zbytkem světa (% HDP) B 1,4 1,6 0,9 3,4 4,0 3,8 3,4 3,5 3,8 4,5 B DK 2,0 3,5 2,2 1,6 0,8 1,4 1,0 0,8 1,4 2,1 DK D 0,7 0,8 4,2 0,9 0,6 0,2 0,8 0,8 1,0 1,1 D EL 2,0 0,9 3,0 2,0 3,5 3,9 3,2 4,1 4,4 4,2 EL E 0,7 1,4 1,3 1,9 2,0 0,6 2,3 3,6 3,9 4,2 E F 0,6 1,7 1,6 0,1 1,9 2,3 2,3 1,6 1,7 2,2 F IRL 2,5 7,9 1,2 1,9 0,5 0,9 0,6 1,2 1,8 1,8 IRL I 1,4 0,8 0,7 0,1 1,0 1,8 0,9 0,5 0,7 0,6 I L 6,9 26,6 L NL 0,5 2,0 2,9 4,5 5,0 4,1 5,6 4,7 4,4 4,6 NL A 0,1 1,0 0,2 0,7 2,7 2,0 2,6 3,4 3,1 2,9 A P 0,4 6,6 0,6 3,1 8,5 7,0 8,5 10,9 11,5 11,9 P FIN 1,4 2,0 3,1 1,2 6,1 5,6 5,2 6,4 7,4 8,5 FIN S 0,2 1,7 1,6 0,4 3,1 3,4 2,4 2,9 2,9 3,3 S UK 0,4 0,2 2,8 1,1 0,7 0,0 1,2 1,5 1,7 1,5 UK EU15 0,5 0,5 0,0 0,3 0,4 0,8 0,2 0,3 0,4 0,2 EU15 Eurozóna 0,7 0,5 0,7 0,2 0,5 1,0 0,4 0,1 0,2 0,1 Eurozóna USA 0,5 0,3 2,3 0,9 3,0 2,3 3,4 4,2 4,3 4,2 USA JAP 0,6 0,9 2,8 2,7 2,2 3,2 2,5 2,0 2,0 1,9 JAP

7 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE (g) Celkové vládní účty (procento HDP), (+) vláda půjčuje, () vláda si půjčuje B 3,4 7,8 7,0 5,9 0,8 0,9 0,7 0,0 0,7 0,8 B DK 4,1 2,7 1,3 2,4 1,8 1,2 2,8 2,6 3,3 3,1 DK D 0,2 2,8 1,5 3,1 1,5 2,1 1,4 1,4 1,5 1,2 D EL 0,2 4,9 12,0 11,5 2,6 3,1 1,8 0,8 0,3 0,3 EL E 0,4 2,6 4,0 5,5 1,7 2,6 1,1 0,3 0,1 0,2 E F 0,7 1,6 1,8 4,5 1,9 2,7 1,8 1,4 0,0 0,5 F IRL 3,9 9,9 5,3 2,1 2,5 2,1 1,9 4,2 4,5 4,6 IRL I 5,4 9,6 10,8 9,1 2,4 2,8 1,9 0,1 1,1 1,0 I L 2,5 1,8 1,8 3,8 3,7 4,4 4,9 4,2 3,6 L NL 0,5 3,4 4,9 3,5 0,2 0,7 1,0 1,8 0,6 1,6 NL A 1,4 2,3 3,2 3,8 1,8 2,3 2,1 1,3 0,8 0,5 A P 2,0 6,9 4,4 5,0 2,2 2,3 2,0 1,5 1,4 1,4 P FIN 4,5 3,7 4,0 5,0 1,7 1,3 1,9 4,2 4,4 4,9 FIN S 4,3 1,7 3,1 7,6 1,4 1,9 1,9 3,5 3,6 4,1 S UK 0,1 3,6 0,7 5,7 0,6 0,4 1,3 4,5 2,0 2,0 UK EU15 0,3 3,7 3,3 5,1 1,0 1,5 0,7 1,2 0,2 0,3 EU15 Eurozóna 0,7 3,9 4,1 4,9 1,5 2,1 1,3 0,3 0,5 0,3 Eurozóna USA 1,6 3,3 4,2 4,5 0,7 0,3 1,0 1,9 2,4 2,6 USA JAP ),8 3,2 1,3 0,6 7,3 10,4 8,9 8,9 7,9 7,8 JAP (h) Celkový hrubý vládní dluh (% HDP) B 78,5 122,2 128,6 133,8 125,2 119,7 115,9 111,1 105,3 99,2 B DK 36,4 69,8 57,7 69,3 61,4 55,8 52,6 48,5 44,6 40,9 DK D 31,7 41,7 43,5 57,1 60,9 60,7 61,1 60,0 57,8 56,6 D EL 27,7 59,8 89,0 108,7 108,3 105,5 104,6 103,9 99,8 96,4 EL E 17,0 42,4 43,7 64,0 66,7 64,6 63,3 61,0 58,1 55,6 E F 20,4 31,8 36,3 54,0 59,3 59,7 58,9 58,3 56,9 55,7 F IRL 72,3 105,3 97,5 84,4 65,1 55,0 50,1 41, IRL I 58,0 82,0 97,3 123,3 119,8 116,2 115,1 110,7 105,8 103,3 I L 9,2 9,5 4,5 5,6 6,0 6,4 6,0 5,5 5,3 5,1 L NL 46,0 70,0 77,1 77,0 70,0 66,6 62,9 56,9 52,7 47,5 NL A 36,1 49,2 57,3 68,5 64,7 64,0 64,6 64,4 62,8 61,0 A P 35,3 67,4 63,4 63,9 59,3 55,6 55,4 56,1 56,5 56,5 P FIN 11,6 16,4 14,5 57,1 54,1 48,7 46,6 42,5 39,3 36,4 FIN S 39,6 61,6 42,1 76,6 75,0 72,4 65,7 58,6 52,7 47,1 S UK 55,0 54,3 35,2 52,1 51,1 48,0 45,7 38,8 34,8 30,9 UK EU15 38,4 53,7 54,9 70,2 71,1 69,0 67,5 63,9 60,7 57,9 EU15 Eurozóna 35,2 52,6 58,6 &2,3 74,6 73,0 72,1 69,8 67,5 65,2 Eurozóna Pramen: Rapid Latest Documents IP/OO/1333, Brusel 22.listopadu 2000 Překlad: Zdeněk Kudrna Korektura: ODIS