GfK Praha Nadace Naše dítě 11. listopad 2008 Postoje k týrání dětí Kvantitativní a kvalitativní studie pro Nadaci Naše dítě
Spolupráce GfK Praha a Nadace Naše dítě 2003, 2004 Znalost Nadace Naše dítě Cíl výzkumu: Zjištění postojů obyvatelstva ke sponzorství neziskových nestátních organizacích a úrovně znalosti o Nadaci Naše dítě (Omnibus, hloubkové a skupinové rozhovory) 2 2006 Povědomí o Nadaci Naše dítě Cíl výzkumu: Zjištění postojů obyvatelstva k problematice týrání dětí a povědomí občanů o činnosti Nadace Naše dítě (Osobní dotazování) 2008 Test kampaně Naše dítě Cíl výzkumu: Zjištění míry zaznamenání a výbavnosti kampaně Nadace Naše dítě mezi návštěvníky OC Flora (In-store dotazování) 2008 Povědomí o problematice týrání dětí Cíl výzkumu: Zjištění povědomí české populace o problematice týrání dětí (On-line) Odhalení kořenů netečnosti vůči týrání dětí v ČR (Hloubkové rozhovory)
Výzkumy v r. 2008 3 1 Metodika: Cíl: Kvantitativní výzkum, online Povědomí o problematice týrání Klíčové otázky: Co si myslí česká populace o úrovni ochrany dětí v ČR? Co by se mělo zlepšit? Jsou lidé dostatečně informováni z médií? Postoj k zákonné oznamovací povinnosti 2 Metodika: Cíl: Kvalitativní výzkum, hloubkové rozhovory Odhalit kořeny netečnosti vůči týrání dětí v ČR Klíčové otázky: Jak obecná populace vnímá týrání dětí? Jaké bariéry brzdí akceschopnost jedince, který má povědomí o týrání dítěte v okolí
Oznámení týrání 0% 30% 60% 90% 4 ANO 96% Policie Sociální úřad (odbor), MÚ, soc. prac. Linka bezpečí 6,1% 28,5% 79,1% Vyhledal bych informace na Internetu 3,0% Fond ohrožených dětí 2,7% Nějaká tísňová linka nebo nějaká linka pomoci 2,3% Klokánek 1,1% NE 4% Nadace naše dítě (paní Baudyšová) Linka důvěry jiné 0,8% 0,4% 4,6% Téměř všichni dotázaní by oznámili případ týraného či jinak ohroženého dítěte. Při dotazu, kam by takový případ ohlásili, respondenti nejčastěji uváděli policii (79%), sociální úřad (29%) a Linku bezpečí (6%).
Důvody neplnění oznamovací povinnosti 5 60% 57% 40% 39% 20% 0% Nezájem, lhostejnost Strach Berou to jako udavačství, žalování 9% 8% Případné komplikace při styku s úřady; policií 6% 6% Neinformovanost, neznalost jiné 1% N/A Podle dotazovaných jsou hlavními příčinami neplnění oznamovací povinnosti nezájem a lhostejnost (57%) a strach (39%). Další možné důvody zasahování do soukromí, neinformovanost, komplikace následují až s velkým odstupem. Výjimkou jsou lidé ve věkové kategorii 30 39 let, kteří za hlavní příčinu považují strach.
Vlastní zkušenost vs. racionální úvahy EMOCIONÁLNÍ VNÍMÁNÍ RACIONÁLNÍ VNÍMÁNÍ 6 je to strašné ( děti trpí, jsou bezbranné a zrazené těmi, kdo jim maií být největší oporou rodiči ) mně se to stát nemůže ( nemám vlastní zkušenost ) jsme slušná rodina ( a v našem okolí jsou také slušné rodiny ) týrané dítě nepoznáte ( nebo jen velice těžko, pokud nemá viditelné poškození ) může to být kdokoli ( ani rodina, která svoje dítě týrá, není snadno k odhalení ) jsou jiní, kteří to mohou poznat a vědí, co mají dělat (typicky dětská lékařka, vychovatelky a učitelky, někdy vzdálenější příbuzní, apod.) Respondenti vnímají problematiku týrání dětí v teoretické rovině jako velice závažnou a hodnou nejvyšší pozornosti, ale sami sebe v aktivních rolích prakticky nevidí.
Hlavní závěry z průzkumu Problematika týrání dětí není v centru pozornosti občanů 7 Ačkoli je emočně velice bohatá, problematika týrání dětí nepředstavuje pro občany reálně významnou záležitost, je vnímána spíše jako důležitá zajímavost. Konkrétní příklady ( kauzy ) mohou být mediálně velice vděčné a mohou sloužit jako motivátory (dočasně) zvýšeného zájmu o danou problematiku. Existují silné racionální bariéry aktivního přístupu k řešení případů týraných dětí Občané se primárně snaží přenést odpovědnost za řešení případů týraných dětí na jiné osoby resp. instituce. Navíc neznají role jednotlivých subjektů v systému, kam a na koho se obracet, apod. Vnímání neziskových organizací je poměrně pozitivní co do postojů, nicméně je silně zpochybňována jejich akceschopnost. Emocionální vnímání problematiky dává základ pro výrazné zvýšení aktivity občanů Občané vnímají problematiku týraných dětí velice citlivě, byť odtažitě. Jsou otevřeni dalšímu emocionálnímu působení (kauzy) a jsou schopni přeměnit tyto emoční vstupy na aktivní konání, pokud budou odstraněny základní bariéry.
Více informací Vám poskytne naše oddělení Marketingu a komunikace. 8 Sherin Dalíková Marketing and Communications Manager GfK Praha, s.r.o. Geologická 2 152 00 Praha 5, Czech Republic Phone: +420 296 555 422 Fax: +420 251 815 800 GSM: +420 777 027 009 sherin.dalikova@gfk.com www.gfk.com www.gfk.cz