Průzkum rybích společenstev oblasti soutoku Laborce a Uhu

Průzkum rybích společenstev oblasti soutoku Laborce a Uhu Zpracováno v rámci projektu Integrácia princípov a postupov ekologického manažmentu vo Východoslovenskej nížine (región Laborec-Uh) ", financovaného ze zdrojů Globálneho fondu pre životné prostredie prostřednictvím UNDP 10.12.2008 Daphne ČR Institut aplikované ekologie Jan Dušek, Ján Koščo, Pavel Marhoul, Ladislav Pekárik 1

Obsah str. I. Úvod 3 II. Stručný popis druhů ryb studované oblasti. 6 III. Výsledky terénního průzkumu.. 11 1. Čierná voda I - nad silnicí Lúčky Závadka 12 2. Kusínský kanál (Starý Porubský potok) I - nad silnicí Lúčky Závadka.. 14 3. Kusínský kanál (Starý Porubský potok) II - pod výtokem kanalizace ze Závadky 16 4. Čierná voda II - nad mostem u obce Blatné Revištia. 18 5. Čierná voda III - u rezervace Senianske rybníky 20 6. Olšinský potok I - nad soutokem s pravostranným přítokem bočního kanálu 22 7. Boční kanál - nad soutokem s Olšinským kanálem. 24 8. Olšinský potok II - pod mostkem. 26 9. Hrabovský kanál - v oblouku nad soutokem s Oknou 28 10. Okna - pod stavidlem pod soutokem s Hrabovským kanálem.. 30 11. Čečehovský kanál - nad mostem silnice Senné Palín 32 12. Čierná voda IV - pod hrází čerpací stanice u Stretavky 34 IV. Vývoj rybích společenstev v oblasti.. 36 V. Shrnutí 38 VI. Závěr 40 VII. Literatura. 41 2

I. Úvod Průzkum rybích společenstev v oblasti soutoku Laborce a Uhu byl proveden podle dohody o spolupráci uzavřené s DAPHNE Inštitútom aplikovanej ekológie v rámci projektu Integrácia princípov a postupov ekologického manažmentu vo Východoslovenskej nížine (región Laborec- Uh) ", financovaného ze zdrojů Globálneho fondu pre životné prostredie prostřednictvím UNDP v roce 2008. Terénní práce proběhly v termínu 4. -7. září 2008 ve spolupráci DAPHNE ČR Institutu aplikované ekologie a slovenských ichtyologů. Autorský tým je představen v následujícím přehledu. Autorský tým (abecedně): Mgr. Jan Dušek ichtyolog, v DAPHNE ČR Institutu aplikované ekologie se zabývá ochranou vod PaedDr. Ján Koščo, PhD. ichtyolog, odborný asistent na katedře ekológie Fakulty humanitných a prírodných vied Prešovské univerzity v Prešove Mgr. Pavel Marhoul zoolog pracující v DAPHNE ČR Institutu aplikované ekologie Mgr. Ladislav Pekárik ichtyolog působící v Ústavu zoológie Slovenskej akadémie vied v Bratislavě 3

Oblast soutoku Laborce a Uhu se rozprostírá na jih od Vihorlatských vrchů mezi městy Michalovce, Sobrance a Veľké Kapušany (viz obr. 1). Jedná se o nížinu z hydrologického pohledu zcela pozměněnou od původního stavu. Došlo zde k významnému odvodnění půdy, která byla z mokřadů přeměněna na zemědělskou půdu. Také výstavba přehrady Zemplínská Šírava se na průtokových poměrech významně podepsala. Obr. 1: Celkový pohled studovanou oblast soutoku Laborce a Uhu (z maps.google.com) V oblasti bylo v součinnosti se zadavatelem vybráno 12 modelových lokalit (viz obr. 2 na následující straně), které reprezentují hlavní typy (umělých a pozměněných) vodních stanovišť, jež mohou hostit rybí společenstva. K odlovům ryb bylo použito elektrických agregátů, a to motorového agregátu, bateriového agregátu firmy Kronawitter a bateriového agregátu LENA firmy Bednář. Konkrétní použité stroje jsou uvedeny u každé lokality, agregát LENA byl využit jen v případě odlovu pomocí dvou bateriových agregátů. Odlovy proběhly standardní metodikou, jedinci jednotlivých druhů byli pouze počítáni a vraceni okamžitě zpět do vody mimo dosah elektrického pole, čímž byla minimalizována mortalita ryb. Díky této šetrné metodě jsou však zjištěné počty výrazně nižší nežli kvantita reálná, kterou by bylo možné zjistit jen opakovanými odlovy a uchováváním ryb mimo lovený úsek. Autorem fotografií je P. Marhoul (není-li uvedeno jinak). 4

Obr. 2: Vyznačení umístění studovaných lokalit (spojeno z 3 map z maps.google.com) 5

II. Stručný popis druhů ryb studované oblasti Rhodeus amarus (hořavka obecná / lopatka dúhová) Obr. 3: Rhodeus amarus (foto L. Pekárik) upřednostňuje málo tekoucí nebo stojaté vody. Jedná se o ostrakofilní druh vytírá se do žaberní dutiny vodních mlžů, na jejichž přítomnost je tak přímo vázána. Ve sledované oblasti jde o jeden z nejběžnějších druhů, místy velmi hojný. Je evropsky významným druhem, a proto se pro něj vymezují území soustavy Natura 2000. Pseudorasbora parva (střevlička (hrouzkovec) východní / hrúzovec sieťovaný) obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, soustava kanálů je pro ni velice vhodným stanovištěm. I proto byl tento druh nalezen ve všech místech s vyhovující kyslíkovou bilancí. Jedná se o invazní druh původem z východní Asie, který se rychle namnožuje a pravděpodobně stojí za úbytkem Leucaspius delineatus (díky nákaze patogenem Sphaerothecum destruens). Romanogobio albipinnatus (hrouzek běloploutvý / hrúz bieloplútvý) jeden ze zástupců nesnadno rozlišitelných druhů rodu Gobio. Preferuje tekoucí vodu, během průzkumu byl pozorován jen v Čierné vodě pod Zemplínskou Šíravou. Jedná se o evropsky významný druh, pro který jsou vyhlašována území soustavy Natura 2000. Obr. 4: Romanogobio albipinnatus (foto L. Pekárik) Carassius gibelio (karas stříbřitý / karas striebristý) Obr. 5: Carassius gibelio (foto L. Pekárik) v evropských podmínkách se přizpůsobil především životu ve stojatých vodách, kde se dokáže velice rychle namnožit. Během průzkumu byl s výjimkou nejmenších vodotečí nalezený na všech lokalitách, na většině byl druhem dominantním. Je invazním 6

druhem původem z Asie, díky konkurenci a sexuálnímu parazitismu již z většiny lokalit vytlačil původní druh Carassius carassius, který se již ani v oblasti soutoku Laborce a Uhu zřejmě nevyskytuje. Cyprinus carpio (kapr obecný / kapor) jedná se o Obr. 6: Cyprinus carpio (foto L. Pekárik) rybářsky významný a podporovaný druh větších pomalu tekoucích nebo stojatých vod. V povodí Čierné vody byl zaznamenán jen v přímé blízkosti Senianských rybníků, jistě se ale vyskytuje v hlubších místech mohutnějších kanálů na více místech. Vyšlechtěné formy nejsou chráněné. Alburnus alburnus (ouklej obecná / belička európska) během dne se drží převážně u hladiny v pomalu proudící vodě. Jedná se o obecně hojný druh zjištěný také na polovině sledovaných lokalit. Není chráněná. Leucaspius delineatus (slunka obecná / ovsienka striebristá) dříve hojný druh relativně odolný k nedostatku rozpuštěného kyslíku. Během průzkumu zjištěna jen v Okně, pravděpodobný je výše popsaný negativní vliv Pseudorasbora parva. Není chráněna. Obr. 7: Leucaspius delineatus (foto L. Pekárik) Rutilus rutilus (plotice obecná / plotica červenooká) jedná se o málo náročný druh široce rozšířený v různých typech vod. Byla zjištěna na všech sledovaných lokalitách. Není chráněným druhem. 7

Scardinius erythrophtalmus (perlín ostrobřichý / červenica ostrobruchá) vyskytuje se především ve vodách nižších poloh. Potravu tvoří zejména vodní rostliny a řasy. Druh byl zaznamenán na většině více vodnatých vodotečí, není chráněný. Obr. 8: Scardinius erythrophtalmus (foto L. Pekárik) Squalius cephalus (jelec tloušť / jalec hlavatý) stanovištně i potravně oportunistický druh, ve zkoumané oblasti je ale relativně vzácný (zaznamenán jen na dvou lokalitách). Není chráněným druhem. Tinca tinca (lín obecný / lieň sliznatý) dobře snáší Obr. 9: Tinca tinca (foto L. Pekárik) nedostatek kyslíku a preferuje zarostlé vody, a proto obývá v přirozených početnostech většinu lokalit povodí Čierné vody. Není nijak chráněným druhem. Cobitis elongatoides (sekavec podunajský / pĺž Obr. 10: Cobitis elongatoides (foto J. Dušek) podunajsky) zástupce taxonomicky složitého hybridního komplexu rodu Cobitis. Je možné, že se v povodí Laborce jedná o jiný druh nebo křížence více druhů, dle předchozích studií však určujeme C. elongatoides. Preferuje pomalu tekoucí vody s jemnozrnným (nikoliv bahnitým) substrátem. V povodí Čierné vody se vyskytuje na řadě lokalit, místy hojně. Je druhem evropsky významným, pro který se vyhlašují chráněná území soustavy Natura 2000. Misgurnus fossilis (piskoř pruhovaný / čík európsky) Obr. 11: Misgurnus fossilis žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách obvykle zahrabaný v jemném substrátu. Dokáže využívat střevní dýchání. V povodí Čierné vody se vyskytuje na několika lokalitách, jedná se o druh 8

hodný vyšší pozornosti. Jedná se o jediný zjištěný národně významný druh a také druh evropsky významný, pro který se vyhlašují také území soustavy Natura 2000. Ameiurus melas (sumeček černý / sumček čierny) Obr. 12: Ameiurus melas (foto L. Pekárik) jedná se o druh zarostlých pomalu tekoucích vod. Při průzkumu byl zaznamenán jen na dvou lokalitách. Jde o původně severoamerický (tedy nepůvodní) druh. Ameiurus nebulosus (sumeček americký / sumček Obr. 13: Ameiurus nebulosus a Ameiurus melas hnedý) preferuje stojaté nebo pomalu tekoucí vody s bahnitým substrátem. Je tolerantní k nízkým koncentracím rozpuštěného kyslíku. Zjištěný byl během průzkumu jen v Okně. Stejně jako předchozí druh pochází ze Severní Ameriky. Esox lucius (štika obecná / šťuka severná) jedná se o Obr. 14: Esox lucius (foto L. Pekárik) stanovištního velkého predátora, který vyhledává úkryty převážně v příbřežní zóně. V studované oblasti reprezentuje typický druh zastoupený na většině lokalit (nebyla zjištěna jen v Kusínském kanále). Jedná se o rybářsky atraktivní druh, není chráněna. Lepomis gibbosus (slunečnice pestrá / slnečnica pestrá) Obr. 15: Lepomis gibbosus (foto L. Pekárik) typickým stanovištěm jsou pomalu tekoucí vody s vodní vegetací a jemným substrátem. V Povodí Čierné vody byla zaznamenána na 3 různorodých lokalitách v malých početnostech. Jedná se o nepůvodní druh pocházející ze Severní Ameriky. 9

Gymnocephalus cernuus (ježdík obecný / hrebenačka fŕkaná) obývá toky i stojaté toky převážně s písčitohlinitým substrátem. Oproti ostatním sledovaným druhům je náročný na obsah rozpuštěného kyslíku, během průzkumu byl zjištěný na jediné lokalitě. Živí se převážně bentickými bezobratlými. Druh není chráněný. Perca fluviatilis (okoun říční / ostriež zelenkavý) žije ve Obr. 16: Perca fluviatilis (foto L. Pekárik) většině stanovišť tekoucích i stojatých vod. V tocích studované oblasti obývá většinu lokalit, v prostředí drobných vodotečí nehrozí jeho přemnožení, jedná se o stabilní populaci typického druhu. Není chráněný. Perccottus glenii (hlavačkovec amurský / býčkovec Obr. 17: Perccottus glenii (foto L. Pekárik) amurský) díky obsazování podobných mikrostanovišť a silnému konkurenčnímu tlaku představuje tento původem východoasijský invazní druh velikou hrozbu pro chráněný druh Umbra krameri. Výskyt byl potvrzen pod čerpací stanicí u Stretavky. 10

III. Výsledky terénního průzkumu V následujícím přehledu jsou uvedeny výsledky odlovů ze všech 12 sledovaných lokalit soutoku Laborce a Uhu (povodí Čierné vody). Uveden je vždy popis stanoviště se zaměřením na charakter vodoteče, její substrát, hloubku, vodní vegetaci apod. Přiložena je také fotodokumentace a zákres místa průzkumu na satelitních snímcích. Průzkum společenstva ryb je popsán jak z hlediska základních metodických specifik, tak podle dosažených výsledků. Zvláště je komentován výskyt druhů dominantních a ohrožených. V kvantifikační tabulce jsou potom uvedeny počta odlovených jedinců jednotlivých druhů i jejich relativní zastoupení. Hvězdičkou jsou označeny druhy nepůvodní. Závěrečná podkapitola věnovaná návrhům technických úprav shrnuje základní připomínky k možným nebo zadavatelem navrženým úpravám vodního režimu z pohledu rybích druhů a jejich společenstva. 11

1) Čierna voda I nad silnicí Lúčky Závadka Popis stanoviště: Čierna voda pod Zemplínskou Šíravou představuje pomalu tekoucí vodoteč lemovanou pobřežní vegetací a roztroušenými křovinami. Jedná se o pozůstatek toku, který před výstavbou přehrady územím pod Vihorlatskými vrchy severojižně protékal. Průběrná hloubka v proudnici je okolo 70 cm. Substrát je převážně bahnitý, ale vrstva jemných nánosů není příliš hluboká. Obr. 18: Čierna voda pod Zemplínskou Šíravou Obr. 19: Táhlý proud Čierné vody s vodními makrofyty Obr. 20: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) 12

Průzkum společenstva ryb: Odlov byl proveden pomocí motorového elektrického agregátu. Zjištěno bylo 11 druhů ryb (viz tab. 1). Prokázána byla dominance málo náročných druhů a druhů vázaných na stojaté vody a tišiny (Alburnus alburnus, Rutilus rutilus, Carassius gibelio). Významná jsou lokální populace Rhodeus amarus a Cobitis elongatoides. Reálné je budoucí namnožení Pseudorasbora parva, které může dále ovlivňovat původní druhy ryb. Tab. 1: Výsledky odlovu ryb v Čierné vodě nad silnicí Lúčky Závadka počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 23 27 782 10% *Pseudorasbora parva 1 1 34 0% Romanogobio albipinnatus 1 1 34 0% *Carassius gibelio 82 98 2789 35% Abramis brama 2 2 68 1% Alburnus alburnus 65 77 2211 28% Rutilus rutilus 26 31 884 11% Tinca tinca 2 2 68 1% Cobitis elongatoides 15 18 510 6% Esox lucius 5 6 170 2% Perca fluviatilis 10 12 340 4% původní druhy 149 177 5 068 64% nepůvodní druhy 83 99 2 823 36% celkem 232 276 7 891 100% Návrhy technických opatření: Tok je možné nechat bez zásahů. Cílem průzkumu v horní části Čierné vody bylo získání referenčních dat k situaci v Kusínském kanálu a zvážení vhodnosti vybudování (kořenové) čistírny odpadních vod nad jejich soutokem. 13

2) Kusínský kanál (Starý Porubský potok) I nad silnicí Lúčky Závadka Popis stanoviště: Kusínský kanál je umělou vodotečí vedenou přibližně v trase zaniklého Porubského potoka. Průběrná hloubka v proudnici zde dosahuje cca 30 cm. Tok je zanesený vrstvou bahna a je hustě lemován keři a stromy. Obr. 21: Kusínský kanál lemovaný keři a stromy Obr. 22: Typická zarostlá tišina Kusínského kanálu Obr. 23: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) Průzkum společenstva ryb: Odlov ryb byl proveden pomocí bateriového elektrického agregátu. V toku bylo zjištěno 9 druhů ryb (viz tab. 2), díky množství překážek bránících souvislému prolovení 14

je určení kvantity pouze orientační. Také zde dominují málo náročné druhy a druhy vázané primárně na stojaté vody a tišiny (Carassius gibelio, Rutilus rutilus, Perca fluviatilis). Za významný z hlediska ochrany rybích populací je možné považovat výskyt Cobitis elongatoides a Rhodeus amarus. Zajímavé je zjištění nepůvodní Lepomis gibosus. Tab. 2: Výsledky odlovu ryb v Kusínském kanále nad silnicí Lúčky Závadka počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 2 4 204 4% *Pseudorasbora parva 1 2 102 2% *Carassius gibelio 18 37 1837 34% Rutilus rutilus 9 18 918 17% Squalius cephalus 1 2 102 2% Tinca tinca 4 8 408 8% Cobitis elongatoides 8 16 816 15% *Lepomis gibbosus 1 2 102 2% Perca fluviatilis 9 18 918 17% původní druhy 33 67 3 367 62% nepůvodní druhy 20 41 2 041 38% celkem 53 108 5 408 100% Návrhy technických opatření: Průzkum byl proveden pro získání srovnávacích informací s výsledky odlovu v Kusínském kanálu pod vyústěním kanalizace ze Závadky. Návrh opatření je tedy uveden u následující lokality. 15

3) Kusínský kanál (Starý Porubský potok) II pod silnicí Lúčky Závadka, pod výtokem kanalizace ze Závadky Popis stanoviště: Do Kusínského kanálu pod silnicí ústí zatrubněná kanalizace od obce Závadka. Tok je zde silně eutrofizovaný, zapáchá organickým znečištěním. Hloubka v proudnici je maximálně 30 cm. Koryto zaříznuté pod úroveň okolních zemědělských polí je lemováno keři a stromy. Obr. 24: Pohled na Kusínský kanál ze silnice (po proudu) Obr. 25: Silně zabahněný a eutrofizovaný úsek kanálu Obr. 26: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) Průzkum společenstva ryb: Také zde byl odlov ryb proveden pomocí bateriového elektrického agregátu. V toku bylo zaznamenáno jen 6 druhů ryb (viz tab. 3). Alarmující je poměr zastoupení 16

invazních druhů (Carassius gibelio a Pseudorasbora parva) vůči druhům původním (a méně odolným). Společenstvo je druhově chudé. Misgurnus fossilis se překvapivě vyskytuje i v zapáchajícím sedimentu, velice početná Rhodeus amarus. Tab. 3: Výsledky odlovu ryb v Kusínském kanále pod silnicí Lúčky Závadka počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 55 122 8148 46% *Pseudorasbora parva 13 29 1926 11% *Carassius gibelio 44 98 6519 37% Rutilus rutilus 3 7 444 3% Misgurnus fossilis 4 9 593 3% Perca fluviatilis 1 2 148 1% původní druhy 63 140 9 333 53% nepůvodní druhy 57 127 8 444 48% celkem 120 267 17 778 100% Návrhy technických opatření: Ve srovnání s předchozími dvěma sledovanými úseky toků v oblasti pod Zemplínskou Šíravou je tento zjevně negativně ovlivňován splachy z komunální kanalizace. Vhodným opatřením by bylo vybudování čistírny odpadních vod. Oproti drahým technickým řešením se v tomto místě kloníme k upřednostnění kořenové čistírny, která je s výjimkou nutné obsluhy ekonomicky výhodnější, a navíc v této oblasti jsou pro ni vyhovující podmínky. Zlepšení kvality vody v Kusínském kanálu (omezující další zatížení Čierné vody pod jejich soutokem) by mělo přispět především k dalšímu rozvoji významné populace Cobitis elongatoides. 17

4) Čierna voda II nad mostem u obce Blatné Revištia Popis stanoviště: V blízkosti obce Blatné Revištia je Čierná voda svedena do narovnaného zahloubeného koryta. Z leteckých snímků je velice dobře patrné původní meandrování sítě vodotečí (pravobřežně od dnešní trasy). V rámci širokého koryta ale tok Čierné vody pracuje a vytváří již řadu různorodých mikrohabitatů, tok se začíná samovolně revitalizovat (viz též barevné foto na titulní stránce zprávy). Průběrná hloubka v proudnici je přibližně 45 cm. Obr. 27: Čierna voda zahloubená pod úroveň polí v okolí Obr. 28: Přírodě blízký charakter toku Obr. 29: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) 18

Průzkum společenstva ryb: Průzkum byl proveden motorovým elektrickým agregátem. Prokázáno bylo 14 druhů ryb (viz tab. 4), z toho 12 druhů původních. Velice dobrý stav společenstva odpovídá kvalitnímu stavu stanoviště. Lokalita hostí bohaté společenstvo s dominancí ochranářsky významných druhů (Cobitis elongatoides, Rhodeus amarus), početně zastoupené jsou i další druhy stojatých a pomalu tekoucích vod (Carassius gibelio a Rutilus rutilus). Alarmující je vysoká početnost Pseudorasbora parva. Za významnou je možné pokládat přítomnost Romanogobio albipinnatus a Misgurmus fossilis. Dostatek rozpuštěného kyslíku ve vodě potvrzuje nález Gymnocephalus cernuus. Tab. 4: Výsledky odlovu ryb v Čierné vodě u obce Blatné Revištia počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 48 48 1920 13% *Pseudorasbora parva 34 34 1360 9% Romanogobio albipinnatus 21 21 840 6% *Carassius gibelio 54 54 2160 14% Alburnus alburnus 4 4 160 1% Rutilus rutilus 39 39 1560 10% Scardinius erythrophtalmus 1 1 40 0% Squalius cephalus 1 1 40 0% Tinca tinca 19 19 760 5% Cobitis elongatoides 116 116 4640 30% Misgurnus fossilis 10 10 400 3% Esox lucius 5 5 200 1% Gymnocephalus cernuus 5 5 200 1% Perca fluviatilis 24 24 960 6% původní druhy 293 293 11 720 77% nepůvodní druhy 88 88 3 520 23% celkem 381 381 15 240 100% Návrhy technických opatření: Jedná se o jednu z nejkvalitnějších lokalit v studované oblasti, před technickými zásahy spíše varujeme, protože by mohly zastavit probíhající pozitivní přirozené procesy. Uvažovat je možné o řešení narušení stabilní trasy horní hrany koryta (při vyřešení otázek spojených s vlastnictvím pozemků). Původního stavu (před postavením přehrady) ale dosáhnout nelze, neboť hydrologické vlastnosti toku se výrazně proměnily. 19

5) Čierna voda III u rezervace Senianske rybníky Popis stanoviště: V oblasti Senianských rybníků má Čierna voda charakter mohutného kanálu o šířce 7 metrů a průměrné hloubce 90 cm. Vodoteč má bahnitý substrát, pro ryby jsou důležité úkryty v příbřežní zóně pod převislou pobřežní vegetací a v kořenech a větvích keřů. Obr. 30: Narovnaný úsek Čierné vody Obr. 31: Místní narušení břehu tvoří nový mikrohabitat Obr. 32: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) Průzkum společenstva ryb: Vzhledem k mohutnosti toku byl odlov proveden za pomoci motorového i bateriového elektrického agregátu, a to synchronizovaným procházením v příbřežní 20

zóně. Způsob odlovu ovlivnil také kvantitativní interpretovatelnou dat, skutečné početnosti ryb jsou výrazně vyšší nežli níže uváděné počty ulovených jedinců. Zjištěno bylo 13 druhů ryb (viz tab. 5). Zcela dominantním druhem je Carassius gibelio, významná je početná populace Rhodeus amarus a také Cobitis elongatoides. Tab. 5: Výsledky odlovu ryb v Čierné vodě u rezervace Senanské rybníky počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 160 64 914 26% *Pseudorasbora parva 43 17 246 7% *Carassius gibelio 303 121 1731 50% Cyprinus carpio 5 2 29 1% Abramis brama 4 2 23 1% Alburnus alburnus 39 16 223 6% Rutilus rutilus 11 4 63 2% Scardinius erythrophtalmus 4 2 23 1% Tinca tinca 5 2 29 1% Cobitis elongatoides 20 8 114 3% Misgurnus fossilis 1 0 6 0% Esox lucius 7 3 40 1% Perca fluviatilis 3 1 17 0% původní druhy 259 104 1 480 43% nepůvodní druhy 346 138 1 977 57% celkem 605 242 3 457 100% Návrhy technických opatření: Po případných úpravách vodního režimu v této oblasti nebude pravděpodobně rybí společenstvo výrazně dotčeno (ani pozitivně ani negativně), bude-li zajištěn stálý průtok Čiernou vodou v celé trase okolo Senianských rybníků. Důležité je dostatečné zásobování vodou rybníků v rezervaci, přínosné by mohlo být zavodnění původní meandrující trasy toku (pravobřežně od dnešní situace). 21

6) Olšinský kanál I nad soutokem s pravostranným přítokem bočního kanálu Popis stanoviště: Olšinský kanál je velice pomalu tekoucí narovnanou vodotečí ze zemědělské oblasti mezi obcemi Svätuš a Tašuľa. Kanál je hluboký, průběrná hloubka dosahuje 100 cm. Voda v kanálu je velice studená v důsledku zakrytí vzplývavou vegetací, která zabraňuje pronikání slunečního záření. Obr. 33: Vegetace brání průniku slunečního záření Obr. 34: Ryby jsou v místech s rozptýlenou vegetací Obr. 35: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) Průzkum společenstva ryb: Kvůli hloubce vodoteče byl odlov proveden dvěma bateriovými elektrickými agregáty od obou břehů. Distribuce ryb v toku je odvislá od pohybu vegetace 22

(působením větru), a proto zjištěný vzorek nemusí zaznamenávat přítomnost všech druhů v reálné kvantitě. Zaznamenáno bylo jen 6 druhů ryb (viz tab. 6). Výrazná je zde dominance Rutilus rutilus, významné druhy (Rhodeus amarus, Cobitis elongatoides a Misgurnus fossilis) jsou zastoupeny jen okrajově. Tab. 6: Výsledky odlovu ryb v Olšinském kanálu nad soutokem s pravostranným přítokem bočního kanálu počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 8 15 291 14% Rutilus rutilus 32 58 1164 57% Scardinius erythrophtalmus 12 22 436 21% Cobitis elongatoides 1 2 36 2% Misgurnus fossilis 1 2 36 2% Esox lucius 2 4 73 4% původní druhy 56 102 2 036 100% nepůvodní druhy 0 0 0 0% celkem 56 102 2 036 100% Návrhy technických opatření: Případné úpravy vodního režimu v oblasti je nutné koncipovat s ohledem na výskyt Rhodeus amarus, Cobitis elongatoides a Misgurnus fossilis. Důležitější než vliv na rybí druhy a společenstvo je ale praktická realizovatelnost opatření, která musí zohlednit vlastnosti půdy především z hlediska prostupnosti vody. 23

7) Boční kanál nad soutokem s Olšinským kanálem Popis stanoviště: Málo vodnatý pravostranný přítok Olšinského kanálu má okolí silně zarostlé křovinami. Tok má zabahněné dno, průběrná hloubka je cca 40 cm. Vodní vegetace představuje množství úkrytů pro nejmladší věková stadia ryb. Obr. 36: Nepřístupné okolí bahnité vodoteče Obr. 37: Nad silnou vrstvou bahna je nízký sloupec vody Obr. 38: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) Průzkum společenstva ryb: Průzkum byl proveden pomocí bateriového elektrického agregátu. Společenstvo ryb je velice chudé, vyskytují se zde 4 druhy ryb (viz tab. 7), významný je výskyt Rhodeus amarus. 24

Tab. 7: Výsledky odlovu ryb v bočním kanálu nad soutokem s Olšinským kanálem počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 13 37 1486 48% Rutilus rutilus 8 23 914 30% Scardinius erythrophtalmus 5 14 571 19% Esox lucius 1 3 114 4% původní druhy 27 77 3 086 100% nepůvodní druhy 0 0 0 0% celkem 27 77 3 086 100% Návrhy technických opatření: Tok není významný ani z hlediska ochrany populací ryb ani z hlediska vodohospodářského. 25

8) Olšinský kanál II pod mostkem Popis stanoviště: Napřímená trasa Olšinského kanálu určuje relativně malou pestrost lokálních mikrohabitatů. Významné je zastoupení pestré vodní vegetace, hloubka v kanálu dosahuje 120cm vody nad silnou vrstvou bahnitého sedimentu. Obr. 39: Široký a rovný tok Olšinského kanálu Obr. 40: Olšinský kanál zarostlý vodní vegetací Obr. 41: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) 26

Průzkum společenstva ryb: Orientační průzkum byl proveden pomocí bateriového elektrického agregátu v pravobřežní zóně kanálu, kvantitativně jsou tedy data málo vypovídající. Zjištěno bylo 7 druhů ryb (viz tab. 8), významná je jen populace Rhodeus amarus. Tab. 8: Výsledky odlovu ryb v Olšinském kanálu pod mostkem polní cesty počet ulovených druhové zastoupení Rhodeus amarus 18 33% *Carassius gibelio 5 9% Alburnus alburnus 7 13% Rutilus rutilus 13 24% Scardinius erythrophtalmus 9 16% Tinca tinca 1 2% Esox lucius 2 4% původní druhy 50 91% nepůvodní druhy 5 9% celkem 55 100% Návrhy technických opatření: Jak již bylo zmíněno u lokality Olšinský kanál I, je případné úpravy vodního režimu v oblasti nutné koncipovat s ohledem na výskyt významných druhů, v případě Rhodeus amarus též s ohledem na výskyt hostitelských mlžů. Důležitější než vliv na rybí druhy a společenstvo je ale praktická realizovatelnost opatření, která musí zohlednit vlastnosti půdy především z hlediska prostupnosti vody. 27

9) Hrabovský kanál v oblouku nad soutokem s Oknou Popis stanoviště: Z hlediska výskytu ryb se jedná o nejméně vhodnou lokalitu ze všech sledovaných. Kanál je zcela narovnaný, úkryty jsou jen v litorální vegetaci, dno pokrývá silná vrstva tlejícího jemného sedimentu, hladina je zcela pokryta rostlinami bránícími pronikání slunečního záření. Průběrná hloubka vody v kanálu je kolem 40 cm. Obr. 42: Zcela zarostlá hladina Hrabovského kanálu Obr. 43: Odlov dvěma bateriovými agregáty Obr. 44: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) 28

Průzkum společenstva ryb: Odlov byl proveden pomocí dvou bateriových elektrických agregátů. Výskyt ryb je víceméně nahodilý, zjištěno bylo jen 5 druhů (viz tab. 9). Limitujícím faktorem je zřejmě nedostatek rozpuštěného kyslíku. Za významný je možno považovat jen výskyt Misgurnus fossilis. Tab. 9: Výsledky odlovu ryb v Hrabovském kanálu v oblouku nad soutokem s Oknou počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení *Carassius gibelio 6 7 157 32% Rutilus rutilus 3 4 78 16% Misgurnus fossilis 6 7 157 32% Esox lucius 3 4 78 16% Perca fluviatilis 1 1 26 5% původní druhy 13 15 340 68% nepůvodní druhy 6 7 157 32% celkem 19 22 497 100% Návrhy technických opatření: Technické úpravy vodoteče nebo jejího okolí by neměly mít negativní vliv na rybí společenstvo, žádné opatření na zlepšení stavu však nebylo v této fázi poznání navrženo. V případě přípravy záchranného programu pro Umbra krameri se takovéto koncové větve kanálové soustavy jeví jako vhodné k jeho introdukci z Mezibodroží, kde je ohrožován invazním Perccottus glenii. Jiná možnost, nežli umělé vysazení, pro rozšíření tohoto ohroženého druhu na vhodné lokality v současnosti není. 29

10) Okna pod stavidlem pod soutokem s Hrabovským kanálem Popis stanoviště: Okna je významným tokem celé oblasti, i když ztratila díky masivní regulaci původní charakter. Jedná se o široký kanál v studovaném místě přehrazený betonovým jezem, který tvoří z hlediska protiproudových migrací ryb nepřekonatelnou bariéru. Průběrná hloubka v proudnici je cca75 cm. Obr. 45: Regulovaný tok Okny lemovaný keři Obr. 46: Migračně neprostupný betonový objekt Obr. 47: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) 30

Průzkum společenstva ryb: K průzkumu byly použity dva elektrické agregáty (motorový a bateriový). Zjištěno zde bylo 13 druhů ryb (viz tab. 10). Dominantními druhy jsou Carassius auratrus a Alburnus alburnus. Významně zastoupená je zde Rhodeus amarus, málo početný Cobitis elongatoides. Zajímavé je zjištění obou nepůvodních druhů sumečků rodu Ameiurus. Někteří ulovení jedinci Esox lucius přesahovali délkou těla 50 cm. Tab. 10: Výsledky odlovu ryb v Okně pod jezem pod soutokem s Hrabovským kanálem počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení Rhodeus amarus 140 62 1244 25% *Pseudorasbora parva 32 14 284 6% *Carassius gibelio 130 58 1156 23% Alburnus alburnus 146 65 1298 26% Leucaspius delineatus 3 1 27 1% Rutilus rutilus 34 15 302 6% Scardinius erythrophtalmus 7 3 62 1% Tinca tinca 5 2 44 1% Cobitis elongatoides 6 3 53 1% *Ameiurus melas 1 0 9 0% *Ameiurus nebulosus 1 0 9 0% Esox lucius 46 20 409 8% *Lepomis gibbosus 1 0 9 0% Perca fluviatilis 15 7 133 3% původní druhy 402 179 3 573 71% nepůvodní druhy 165 73 1 467 29% celkem 567 252 5 040 100% Návrhy technických opatření: Je možné uvažovat zprůchodnění příčného objektu nebo v případě jeho nefunkčnosti jeho úplné odstranění. Migrační zprůchodnění Okny by bylo pozitivní pro většinu původních druhů ryb, alespoň v případě druhů, jejichž jikry nebo půdek se nedostávají na jiné lokality díky přenosu jiných živočichů (ptáků). Nejedná se ale o prioritní opatření. Větší význam by získalo při současném zprůchodnění bariéry na čerpací stanici u Stretavy, o níž pojednáváme v dalším textu. 31

11) Čečehovský kanál nad mostem silnice Senné Palín Popis stanoviště: Čečehovský kanál je drobnou vodotečí s hloubkou maximálně 40 cm. Trasa toku je regulovaná, silně rozvinutá je litorální vegetace, jejímž středem protéká slabý proud. Většina dna je pokryta bahnitým substrátem, jen u silničního mostku je substrát písčitý. Obr. 48: Narovnané trasa kanálu s ochranným valem Obr. 49: Vodoteč tvoří úzký pruh uprostřed vegetace Obr. 50: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) 32

Průzkum společenstva ryb: Odlov ryb byl proveden bateriovým elektrickým agregátem. Uloveno bylo 6 druhů ryb (viz tab. 11). Cobitis elongatoides se vyskytoval jen na písčité části u silničního mostu, celkově početně dominovala Rutilus rutilus. Tab. 11: Výsledky odlovu ryb v Čečehovském kanálu nad silnicí Senné Palín počet ulovených na 100 bm na 1 ha druhové zastoupení *Carassius gibelio 11 14 688 22% Rutilus rutilus 30 38 1875 61% Scardinius erythrophtalmus 2 3 125 4% Tinca tinca 2 3 125 4% Cobitis elongatoides 1 1 63 2% Esox lucius 3 4 188 6% původní druhy 38 48 2 375 78% nepůvodní druhy 11 14 688 22% celkem 49 61 3 063 100% Návrhy technických opatření: Případná revitalizace toku může přinést díky jeho slabé vodnatosti jen omezený pozitivní efekt na společenstvo ryb. Také díky poloze mezi obcemi se nejedná o prioritní vodoteč v oblasti doporučenou pro přírodě blízké technické úpravy. 33

12) Čierna voda IV pod hrází čerpací stanice u Stretavky Popis stanoviště: Čierna voda je v této části již menší řekou. Pod hrází čerpací stanice (zcela neprostupné pro migrace ryb) je velice hluboký jemný sediment. Hloubku toku nebylo kvůli nemožnosti brodění možné zjistit. Obr. 51: Mohutný tok Čierné vody pod čerpací stanicí Obr. 52: Stojatá vody v silně zabahněném korytě Obr. 53: Zákres místa průzkumu (z maps.google.com) Průzkum společenstva ryb: Kvůli neprostupnosti bylo loveno jen levobřežní příbřežní pásmo motorovým elektrickým agregátem. Zjištěno zde bylo 13 druhů ryb (viz tab. 12). Velice zajímavý (a alarmující) je zatím nejsevernější nález invazního druhu Perccottus glenii, početně zastoupený je tu další 34

nepůvodní druh Lepomis gibbosus. Z pohledu ochrany rybích druhů je významná početná populace Cobitis elongatoides. Poměr zastoupení druhů je silně ovlivněn prolovením pouze litorální zóny, protože mobilnější druhy utekly. Tab. 12: Výsledky odlovu ryb v Čierné vodě pod hrází čerpací stanice u Stretavky počet ulovených druhové zastoupení *Pseudorasbora parva 1 1% *Carassius gibelio 4 5% Abramis brama 1 1% Alburnus alburnus 2 3% Rutilus rutilus 7 10% Tinca tinca 7 10% Cobitis elongatoides 24 33% *Ameiurus melas 1 1% Esox lucius 6 8% *Lepomis gibbosus 17 23% Perca fluviatilis 2 3% *Perccottus glenii 1 1% původní druhy 49 67% nepůvodní druhy 24 33% celkem 73 100% Návrhy technických opatření: Migrační zprůchodnění hráze čerpací stanice by mohlo mít vedle pozitivního efektu také důsledek značně negativní, neboť by se potenciálně otevřela cesta pro šíření Perccottus glenii. Na lokalitu pod hrází se ale tento druh dostal pravděpodobně z Uhu při vyšším stavu vody, neboť není dobrým plavcem a překonávání proudných úseků je pro něj obtížné. Parametry rybího přechodu by tedy musely brát v potaz umožnění znovuosídlení Čierné vody a Okny většími reofilními druhy jako je Barbus barbus (parma obecná/mrena severná), Chondrostoma nasus (ostroretka stěhovavá/ podustva severná, Leuciscus leuciscus (jelec proudník/jalec maloústy) a Vimba vimba (popstev říční/nosáľ sťahovavý), a zároveň znemožňovat průchod Perccottus glenii. 35

IV. Vývoj rybích společenstev v oblasti Ichtyofaunu povodí Čierné vody sledovali Weisz & Kux (1959), Holčík & Mišík (1962b), Kux & Weisz (1964) a Dorko (1967), kteří popisují ještě relativně původní stav ichtyocenóz. Dále se oblastí zaobírali Kočšo & Košuth (1995, 1998) popisující současný stav, jenž už je pozměněný. Na porovnání vývoje rybích společenstev jsme použili další nepublikované údaje z našich ichtyologických průzkumů v této oblasti za posledních 20 let. Celkově je možné nížinný úsek povodí Čierné vody vymezit po proudu od Nižné Rybnice na říčce Okně a přehradního tělesa Zemlínské Šíravy na Čierné vodě a přítocích. Říčka Okna v Nižné Rybnici má na základě ichtyofauny charakter podhorské říčky navzdory tomu, že již protéká nížinou. Důvodem je relativně nižší teplota vody, neboť dlouhý úsek Okny protéká Vihorlatskými vrchy až z Morského Oka. V Nižnej Rybnici (podle údajů z roku 2005) dominuje Squalius cephalus, Alburnoides bipunctatus (ouklejka pruhovaná/ploska pásavá) a Phoxinus phoxinus (střevle potoční/čerebľa pestrá). Druhové složení bylo podle historických údajů Holčík & Mišík 1962) obdobné a nebyl zjištěný výrazný rozdíl v zastoupení dominantních druhů. Dalších zkoumaným úsekem je Okna u obce Bunkovce, kde má charakter mírně proudného nížinného potoka s jemným substrátem (zejména pískem) a kde se druhy z výše položených úseků objevují jen v nízké početnosti a začínají zde dominovat druhy z nižších úseků. Při porovnání našich údajů z roku 2005 s Holčíkem & Mišíkem (1962) a Kuxem a Weiszem (1964)je evidentní aktuální absence větších reofilních druhů jako je Chondrostoma nasus (ostroretka stěhovavá/ podustva severná, Leuciscus leuciscus (jelec proudník/jalec maloústy) a Vimba vimba (popstev říční/nosáľ sťahovavý). Absence těchto migrujících druhů je pravděpodobně způsobená fragmentací toku příčnými stavbami, které zamezují tahu zejména v době tření. Další možnou příčinou může být značný pokles přítoků způsobený zejména vysušením povodí (v horní části povodí jsou rozsáhlé holoseče snižující retenční vlastnosti území, v nížinné části byly provedeny rozsáhlé meliorační a odvodňovací práce a část vody je kumulována v rybniční soustavě). Zajímavý je nález Sabanejewia balcanica (sekavče horský/pĺž vrchovský) z roku 2005, který v minulosti pravděpodobně unikl pozornosti kvůli málo početnému zastoupení. Dále po proudu je Okna pomalu tekoucím (místy bez proudění) kanalizovaným tokem, který je nad rybníky u Senného přerušený stavidly, která tvoří výraznou překážku v toku. Úsek od 36

stavidel k soutoku s Čiernou vodou je výrazně ovlivněný rybníky, čemuž odpovídá výrazné zastoupení nepůvodních druhů, zejména Pseudorasbora parva a Carassius gibelio. Historické údaje z Kusínského kanálu představují lokality s proudivějším charakterem. Porovnatelné údaje byly získány jen v roce 2006, kdy již byly zřejmé rozdíly v zastoupení jednotlivých druhů. V roce 2008 je znatelný ústup druhů citlivějších na znečištění a obsah rozpuštěného kyslíku, stejně jako nárůst zastoupení nepůvodních druhů. Tento vývoj může být způsobený vyšším komunálním znečištěním a do určité míry také nižšími průtoky a změnami v hydrologickém režimu. Horní úsek Čierné vody, který je v současnosti situovaný mezi výtok ze Zemplínské Šíravy a hlavní silnici Michalovce-Sobrance je výrazně ovlivněný na jedné straně nepravidelným a nepřirozeným přepouštěním vody z přehrady a na druhé straně samotnou migrační bariérou, kterou vypouštěcí zařízení představuje. V porovnání s historickými údaji je výrazný nárůst nepůvodních druhů (Carassius gibelio a Pseudorasbora parva), jejichž centrum výskytu je pravděpodobně v Zemplínské Šíravě, a úbytek početnosti některých původně se vyskytujících druhů jako Rhodeus amarus a Leuciscus cephalus. Zajímavý je výskyt Leucaspius delineatus z jara 2006, které se pravděpodobně zastavili u hráze při reprodukční migraci proti proudu. Na horní úsek navazuje úsek střední, který je charakteristický slabým prouděním v širokém regulovaném (kanalizovaném) korytě. Historické údaje odsud nejsou k dispozici. Spodní úsek Čierné vody má charakter kanálu s velmi pomalým až žádným prouděním, významné je vzdutí čerpací stanice u Stretavy. Tato část toku je výrazně ovlivněná Sennými rybníky, což je zřejmé zejména z výskytu nepůvodních druhů jako Carassius gibelio a Pseudorasbora parva, které se zde dříve nevyskytovaly. Zároveň je evidentní vliv nepřekonatelné překážky na čerpací stanici. Která znemožňuje migrace ryb z Uhu. V tomto úseku se v minulosti vyskytovali zejména Leuciscus leuciscus a Barbus barbus. Celá oblast je výrazně pozměněná technickými zásahy, zejména výstavbou Zemplínské Šíravy se zcela změnil hydrologický režim. Největším zásahem bylo odříznutí celého povodí Čierné vody od komunikace s Uhem. 37

V. Shrnutí V oblasti povodí Čierné vody byla při průzkumu 12 modelových lokalit prokázána přítomnost 21 druhů ryb, z toho 6 druhů nepůvodních. Základní přehled o zastoupení druhů na jednotlivých lokalitách přináší tab. 13. Tab. 13: Relativní zastoupení druhů na sledovaných lokalitách (seřazeno jen orientačně; x do 5 jedinců na 100 bm, xx 5-50 jedinců na 100 bm, xxx nad 50 jedinců na 100 bm) lokalita č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 vodoteč Čierna voda I Kusínský kanál I Kusínský kanál II Čierna voda II Čierna voda III Olšinský kanál I Bočný kanál Olšinský kanál II Hrabovský kanál Okna Čečehovksý kanál Čierna voda IV Rhodeus amarus xx xx xxx xx xxx xx xx xxx xxx *Pseudorasbora parva x x xx xx xx xx x Romanogobio albipinnatus x xx *Carassius gibelio xxx xx xxx xxx xxx xx xx xxx xx xx Cyprinus carpio x Abramis brama x x x Alburnus alburnus xxx x xx xx xxx x Leucaspius delineatus x Rutilus rutilus xx xx xx xx xx xxx xx xx x xx xx xx Scardinius erythrophtalmus x x xx xx xx x x Squalius cephalus x x Tinca tinca x xx xx x x x x xx Cobitis elongatoides xx xx xxx xx x x x xxx Misgurnus fossilis xx xx x x xx *Ameiurus melas x x *Ameiurus nebulosus x Esox lucius xx xx x x x x x xx x xx *Lepomis gibbosus x x xx Gymnocephalus cernuus xx Perca fluviatilis xx xx x xx x x xx x *Perccottus glenii x Společenstvo ryb je pestré a odpovídá charakteru území, které již není vhodné pro významné druhy vyžadující vyšší obsah rozpuštěného kyslíku (Phoxinus phoxinus, Alburnoides bipunctatus nebo Sabanejewia balcanica) ani velice ohrožený druh rozsáhlých nížinných hydrologických útvarů, kterým je Umbra krameri. Zcela jistá není správnost druhového určení Romanogobio albipinnatus a Cobitis elongatoides, ale podle současného poznání se o tyto druhy ve studovaném území jedná. Problém představuje rozvoj populací invazních druhů, zejména Carassius gibelio a Pseudorasbora parva, které z velké míry stojí za vymizením Carassius carassius a úbytkem 38

Leucaspius delineatus. Dalším šířícím se druhem, který představuje hrozbu narušení rovnováhy v ekosystému, je nejseverněji zjištěný Percottus glenii. Naopak potěšitelným faktem je výskyt dosud stabilních populací evropsky významných druhů Rhodeus amarus, Cobitis elongatoides a Misgurnus fossilis. 39

VI. Závěr V sledované oblasti soutoku Laborce a Uhu (povodí Čierné vody) je hydrologický stav silně pozměněný od přírodních podmínek. Jedná se o oblast kanalizovanou, kde došlo před půl stoletím k významnému odvodnění půdy, která byla z mokřadů přeměněna na zemědělská pole. Z hlediska přirozených průtoků představuje negativní faktor zejména přehrada Zemplínská Šírava, jež zachycuje vodu z většiny původního horního povodí. Byla prokázána přítomnost 21 druhů ryb, z toho 6 druhů nepůvodních. Silný rozvoj zde mají populace invazních druhů Carassius gibelio a Pseudorasbora parva, které se významně podepsaly na vymizení Carassius carassius a razantním úbytku Leucaspius delineatus. Nebezpečí pro ekosystém představuje také nově zjištěný Percottus glenii. Pozitivně je možné hodnotit výskyt dosud stabilních populací evropsky významných druhů Rhodeus amarus, Cobitis elongatoides a Misgurnus fossilis. V Kusínském kanálu je znatelný ústup druhů citlivějších na znečištění a obsah rozpuštěného kyslíku a nárůst zastoupení nepůvodních druhů. Tento vývoj může být způsobený vyšším komunálním znečištěním a do určité míry také nižšími průtoky a změnami v hydrologickém režimu. Doporučujeme vybudování čistírny odpadních vod, konkrétně čistírnu kořenovou. V případě Čierné vody v blízkosti obce Blatné Revištia je možné zvážit narušení stabilní trasy horní hrany koryta, před výraznějšími zásahy díky kvalitě toku varujeme. Případné úpravy vodního režimu v oblasti Okny, Hrabovského a Olšinského kanálu je nutné koncipovat s ohledem na výskyt významných druhů, kterými zde jsou zejména Rhodeus amarus, Cobitis elongatoides a Misgurnus fossilis. Důležitější než vliv na rybí druhy a společenstvo je ale praktická realizovatelnost opatření, která musí zohlednit vlastnosti půdy především z hlediska prostupnosti vody. V případě přípravy záchranného programu pro Umbra krameri se vybrané zde přítomné koncové větve kanálové soustavy jeví jako vhodné k jeho introdukci. Z hlediska migračního zprůchodňování toků v oblasti je prioritou vybudování rybího přechodu na hrázi čerpací stanice u Stretavky na Čierné vodě při splnění podmínek popsaných na straně 35. Navazovat by mělo zprůchodňování toku Okny. 40

VII. Literatura Dorko, J., 1967: Ichtyofauna Blatskej nížiny, Acta F. R. N. Univ. Comen. Zoologia 12, p. 183-190. Holčík, J., Mišík, V., 1962a: Biologická klasifikácia tokov južných svahov Vihorlatu a Blatskej nížiny, Biológia, Bratislava 17, 7, p. 517-524. Holčík J., Mišík V., 1962b: Ichtyofauna tokov južných svahov Vihorlatu a Blatskej nížiny, Biológia Bratislava 17, 6, p. 423-439. Koščo, J., Košuth, P., 1998: Ichtyofauna riečky Okny, Zborník referátov z medzinárodnej vedeckej konferencie Biologické dni, FPV UKF v NItre, p. 126-127. Koščo, J., Košuth, P., 1995: Ichtyofauna riečky Okny a úseku Laborca v okrese Michalovce z hľadiska potravnej bázy vydry (Lutra lutra), Bulletin Vydra 5, p. 28-31. Kux, Z., Weisz, T., 1964: Příspěvek k poznání ichtyofauny slovenských řek, Časopis moravského musea, p. 191-203. Weisz, T., Kux, Z., 1959: Příspěvek k poznání ichtyofauny řek Laborce, Tople a Popradu, Časopis moravského musea, p. 119-135. 41