František Murgaš (editor) KVALITA ŽIVOTA 2013. Sborník příspěvků. z mezinárodní konference. 4. a 5. 12. 2013 v Liberci

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI František Murgaš (editor) KVALITA ŽIVOTA 2013 Sborník příspěvků z mezinárodní konference 4. a 5. 12. 2013 v Liberci 1

recenzenti: prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc., Psychologický ústav AVČR v.v.i. Brno prof. RNDr. Vladimír Ira, CSc., Geografický ústav SAV Bratislava doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc., Vysoká škola ekonomická Praha doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Univerzita Karlova, Praha Technická spolupráce: Bc. Eva Krejčíková František Murgaš 2013 ISBN 978-80-7494-006-4 2

Úvod 4 Martin Angelovič, Prešovská univerzita 8 Spokojnosť s miestom jako indikátor kvality života v prihraničných obciach slovenskoukrajinskej hranice Peter Babinčák, Prešovská univerzita 18 Porovnanie troch spôsobov hodnotenia subjektívnej kvality života. František Bártík, Horn. muzeum v Příbrami, Hana Svatoňová, Masarykova univerzita 28 Kvalita života v táborech pracovní síly zřízených v oblastech těžby uranové rudy v v České republice Marcela Káčerová, Univerzita Komenského 42 Zdravotný aspekt kvality života českých seniorov v prieskume SHARE Helena Kisvetrová, Petra Kurková, Univerzita Palackého Olomouc 53 Používání sluchadla jako aspekt kvality života seniorské populace Magdalena Kotýnková, Vysoká škola ekonomická v Praze 63 Pojetí chudoby v historickém kontextu Jiří Křupka, Univerzita Pardubice 74 Moderní metodiky a metody jako standardní nástroje regionálních manažerů Jan Mandys, Univerzita Pardubice 86 Kvalita života jako využitelný indikátor pro potřeby regionální sociální politiky František Murgaš, Technická univerzita v Liberci 97 Několik poznámek ke kvalitě urbánního života Michal Podzimek, Technická univerzita v Liberci 107 Krize kvality života v postmoderně Západu Marcela Richterová, Vysoká škola ekonomická v Praze 117 Koncept flexurity jako aspekt kvality života Lenka Svobodová, Iveta Mlezivová,Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha 125 Kvalita pracovního života růst nejistot, rizik a změn Jana Žitňáková, Mária Pákozdiová, Mendelova univerzita v Brně 136 Komparace venkovských regionů Jihomoravského kraje z hlediska kvality života František Murgaš 3

ÚVOD Kvalita života je jedním ze soudobých konceptů, usilujících o uchopení sociální reality. Není funkcí bohatství, i když se to domnívá většina české a slovenské společnosti. Imanentně je spojena s pojmem dobrý život, když hodnotíme svůj život, hodnotíme, jak je dobrý. V novodobé historii se poznání o kvalitě života rozšířilo, když společnost na Západě v 60. létech minulého století zbohatla, spokojenost lidí s jejich životem však nevzrostla. Toto konstatování se stalo obecně známým jako Easterlinův paradox. Kvalita života nemůže růst, může se jenom zlepšovat nebo zhoršovat. Nelze ji ani měřit, to, co měřit lze jsou její proměnné, indikátory. Patrně nejvýraznější charakteristikou kvality života je její dichotomie. Již v klasické práci, Aristotelově Etice Nikomachově, jsou jako základní principy lidského chování popisovány na jedné straně hédonismus, užívání si života a na straně druhé eudaimonie, prožívání života jako nejvyššího dobra. Druhou dichotomií je poznání dvou dimenzí kvality života subjektivní (osobní), která je považována za důležitější a objektivní (prostorová). Pojem dobrý život je spojen se subjektivní dimenzí, člověk však svůj život nežije ve vzduchoprázdnu ale na konkrétních místech. Ráj jako archetypální chápání místa, ve kterém lidé žijí šťastný život, je v různých podobách součástí všech světových náboženství. Objektivní dimenze je proto spojena s pojem dobré místo jako místo, ve kterém se dobře žije. Katedra geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci zorganizovala 4. a 5. prosince 2013 konferenci Kvalita života 2013 s ambicí nabídnout platformu pro diskuzi českých a slovenských odborníků, věnujících se kvalitě života a taky poskytnout možnost prezentace výsledků pracovišť z různých oborů. V určitém smyslu konference navazovala na podobnou konferenci, kterou v roce 2004 organizoval Institut zdravotní politiky a ekonomiky v Třeboni. Záměr organizátorů se naplnil, mezi účastníky konference byli zastoupeni psychologové, filozof, geografové, odbornice na kvalitu pracovního života. Jiné příspěvky byli orientované na široké spektrum otázek počínaje kvalitou života politických vězňů po kvalitu života hendikepovaných. Předložený sborník je souborem textů, které autoři měli zájem publikovat. Martin Angelovič z Prešovské univerzity píše o výzkumu subjektivního hodnocení objektivní dimenze kvality života obyvatel tří vesnic na slovensko-ukrajinské hranici, který byl součástí jeho dizertační práce. Konstatuje, že obyvatelé vnímají příhraničí jako dobré místo pro život. Peter Babinčák z Prešovské univerzity na vzorce 282 respondentů srovnává tři způsoby hodnocení subjektivní kvality života na základě teorie spokojenosti se životem, rozdílového 4

modelu kvality života a přímého hodnocení kvality - jakosti. Zaznamenané výsledky přinášejí poznatky naznačující, že má smysl používat odlišné formy hodnocení kvality života; že vzhledem ke zvoleným kritériím není žádný z hodnotících módů výrazně lepší. Z hlediska kognitivně-afektivní povahy hodnocení jsou pro všechny tři zvolené způsoby zaznamenané těsnější vztahy s globální spokojeností, která je považována za konstrukt s převahou kognitivní kontroly oproti pozitivnímu a negativnímu afektu a sebehodnocení. František Bártík, zastupující Hornické muzeum Příbram a Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu spolu s Hanou Svatoňovou z Masarykovy univerzity se věnují kvalitě života politických vězňů v uranových dolech v Jáchymově. Jejich ojedinělá práce se zabývá zmapováním typů táborů pro nesvobodné pracovní síly s ohledem na charakteristiku kvality života v jednotlivých typech táborů. Autoři vychází z archivních pramenů a terénních výzkumů. Marcela Káčerová z Univerzity Komenského se zabývá kvalitou života starých lidí v České republice, jejichž počet se zvyšuje v souvislosti s prodlužováním střední délky života. Vychází z multidisciplinárního mezinárodního a longitudinálního výzkumu kvality života obyvatel starších 50 let SHARE. Tvoří jej Minimum European Health Module MEHM se subjektivním hodnocením zdraví, přítomnost dlouhodobého onemocnění a zjišťování omezení respondenta ve vykonávání běžných aktivit. Počet Čechů a Češek hodnotících své zdraví pozitivně narůstá, přičemž pozitivněji hodnotí své zdraví muži než ženy. Helena Kisvetrová a Petra Kurková z Univerzity Palackého informují o výzkumu zaměřeném na kvalitu života starých lidí se sluchovým postižením. Ztráta sluchu ve stáří je běžná ve vyspělých zemích, zejména v městských aglomeracích, kde intenzivní hluk negativně ovlivňuje zhoršení sluchu. To významně ovlivňuje každodenní aktivity, stupeň osobní nezávislosti, komunikaci a sní související pocit osamělosti seniorů. Řešení tohoto pro sluchově postižené vážného problému autorky vidí v jejich efektivní opakované edukaci. Magdalena Kotýnková z Vysoké školy ekonomické se zabývá chápáním chudoby v historickém kontextu. Chudoba patří spolu se zdravím faktorem s výrazným dopadem na kvalitu života. Na přelomu 19. a 20. století byly v Anglii popsány koncepty hranice chudoby a absolutní hranice chudoby, výrazný vliv na měření chudoby má americký ekonom Galbraith, Koncem 20. století začala v Evropě probíhat akademická diskuse o posunu pojmů od pojmu chudoba k pojmu sociální vyloučení. Monitorování rozsahu sociálního vyloučení ve společnosti je mnohem složitější, než měření rozsahu chudoby, neboť se jedná o vícečetnou, nikoliv pouze materiální deprivaci. 5

Jiří Křupka z Univerzity Pardubice analyzuje možnosti použití metodologie měkkých systémů a data miningu v sociální oblasti v rozhodovacích procesech veřejné správy. Uvedené modely se týkají problematiky kvality života vybrané skupiny občanů v Pardubickém regionu. Modely pracují s reálnými daty z dotazníkových šetření a veřejně dostupných datových zdrojů. Jednou z metod plánování rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů je komunitní plánování. Podle Jana Mandyse z Univerzity Pardubice kvalita života znamená pro regionální management zastupující systém veřejné správy na místní úrovni výsledný cíl všech aktivit, které realizuje pro zajištění fungování spravovaného území. Snaha o dosažení kvality je stěžením hybným motorem všech změn, které jsou v regionu uskutečňovány. Pro potřeby veřejné správy v Pardubicích byl připraven dotazník, kterým obyvatelé měli možnost se vyjádřit kvalitu svého života v doménách: (i) Žebříček osobních priorit ve vztahu k životu v obci (ii) Subjektivní hodnocení kvality vlastního života (iii) Subjektivní pocit bezpečí v každodenním životě, (iv) Hodnocení, zda má osoba přístup k informacím, které potřebuje pro svůj každodenní život, (v) Sociální problematika (sociální služby). František Murgaš z Technické univerzity v Liberci ve svém příspěvku nastiňuje koncept kvality urbánního života, která je pravděpodobně nejdůležitější součástí geografického zkoumání kvality života. V případě měst jsou v kvalitě života jejich obyvatel subjektivní i objektivní dimenze ve vyváženém poměru. Znamená to, že koncept kvality městského života je nejblíže k ideálu, kterým je holistické chápání kvality života. Problematika měření kvality urbánního života je ilustrována na příkladu Liberce a Jablonce n. Nisou. V obou městech je spokojenost obyvatel s kvalitou jejich života velmi vysoká, co koreluje s daty Eurobarometru, týkajícími se Prahy nebo Ostravy. Michal Podzimek z Technické univerzity v Liberci analyzuje krizi kvality života v postmoderně Západu. Ptá se jestli může mít současná postmoderní společnost ještě něco, co má být ochraňováno a zohledňováno, pokud je zřejmé, že absentovala idea smyslu? Pomineme-li určité pokusy o multikulturalismus, který se měl stát novým náboženstvím postmoderny, princip ochraňování a zohledňování v současné době chybí. Tím se však ocitá také prožívání kvality života na mrtvém bodě, protože vlastně ztrácí důvod své existence. Vize nesmyslu, neúčelnosti a bezcílnosti nenabízí dostatečný důvod k pocitu kvalitního prožívání. Problém Západu tedy spočívá v jakési šedé zóně nihilismu a majoritě nihilistů, kteří necítí potřebu angažovanosti v rozvíjení světa, který stejně nemá žádný smysl. Marcela Richterová z Vysoké školy ekonomické se zabývá vztahem kvality života a konceptem flexicurity. Porovnává opatření politiky zaměstnanosti v České republice a ve 6

Švédsku v období 2007 2009 a zamýšlí se nad tím, jak mohla tato opatření ovlivnit kvalitu života nezaměstnaných prostřednictvím jednotlivých komponent konceptu. Z aspektu jednotlivce lze prostřednictvím jednotlivých komponent konceptu flexicurity působit na kvalitnější život. Efektivnost nástrojů politiky zaměstnanosti je však podmíněna na jedné straně individuálním přizpůsobením uchazečů o práci, a na druhé straně akceptace požadavků poptávkové strany pracovního trhu. Lenka Svobodová a Iveta Mlezivová z pražského Výzkumného ústavu bezpečnosti práce vychází z premisy významného působení organizace pracovní doby a formy zaměstnaneckého vztahu na kvalitu života člověka. Ovlivňují zejména takové oblasti, jako jsou rovnováha pracovního a mimopracovního života, zaměstnatelnost, jistota příjmu a zaměstnání, kariéra a rozvoj dovedností, zdraví a duševní pohoda či časová suverenita. Autorky dále konstatují nárůst potřeby mapovat, analyzovat a predikovat pozitivní i negativní dopady celosvětových vývojových a globalizačních trendů na kvalitu pracovního i celkového života, identifikovat příležitosti i přinášet možnosti pro pozitivní změny ve společnosti. Jana Žitňáková z Mendlovy univerzity v Brně porovnává objektivní dimenzi kvality života ve venkovských, oblastech Jihomoravského kraje na hierarchické úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Indikátory seskupila do ekonomické, sociální a environmentální domény. ORP Šlapanice ležící v těsné blízkosti krajského města je typem suburbanizovaného regionu. ORP Boskovice tvoří vnitřní periferii, Znojmo a Veselí nad Moravou patří k pohraničním regionům. Jihomoravský venkov není homogenní, diferenciace kromě jiných faktorů souvisí se vzdáleností od Brna. To způsobuje, že nejvyšší kvalita života je na Šlapanicku, nejnižší na Znojemsku. František Murgaš 7

SPOKOJNOSŤ S MIESTOM AKO INDIKÁTOR KVALITY ŽIVOTA V PRIHRANIČNÝCH OBCIACH SLOVENSKO-UKRAJINSKEJ HRANICE SATISFACTION WITH THE PLACE AS QUALITY OF LIFE INDICATOR IN THE BORDER VILLAGE ON SLOVAK-UKRAINE BORDER Martin Angelovič Abstrakt: V príspevku sa venujeme analýze spokojnosti s miestom svojho života, ktoré prebehlo na základe hodnotenia dotazníkového šetrenia. Hodnotenie spokojnosti s miestom považujeme za indikátor kvality života. Prezentujeme výsledky analýzy spokojnosti s miestom života obyvateľov žijúcich vo vybraných obciach na slovenskej strane slovenskoukrajinskej hranice. Venujeme pozornosť stručnej charakteristike vybraných obcí, metodike ich zaradenia do výskumu a vnímaniu spokojnosti s miestom. Výsledky výskumu prezentujeme spoločne za všetky obce, pričom sa sústreďujeme na rozdielne vnímanie spokojnosti s miestom podľa štruktúry respondentov. Kľúčové slová: kvalita života, spokojnosť so životom, spokojnosť s miestom, hranica, prihraničie Abstract: This article deals with the analysis of satisfaction with the place of life, which was held on the basis of a questionnaire survey. Rate satisfaction with the place, as an indicator of quality of life. We present the results of the analysis of satisfaction with the place of life of people living in selected villages in Slovakia side of Slovak - Ukrainian border. We paid attention to a brief characterization of selected municipalities, their classification methodology in research and perceptions of satisfaction with the place. We present all the results of research together for all municipalities, focusing on the different perceptions of satisfaction with the place according to the structure of respondents. Key words: Quality of life, life satisfaction, satisfaction with place, border, borderland 1. ÚVOD Neoliberálny ekonomický poriadok dnes ponúka rôzne rebríčky najlepších miest pre život, v ktorých súťažia prevažne mestá. Pri regiónoch sa sumarizácia dosiahnutých 8

socioekonomických alebo ekonomických výsledkov, ktoré majú indikovať vysokú kvalitu života obyvateľov regiónu a jej trvalú udržateľnosť, prezentuje skôr v rebríčkoch konkurencieschopnosti regiónov. Priestorová diferenciácia kvality života je jedným z kľúčových pojmov pri výskume kvality života v geografii a je podmienená práve rozdielnosťou miest života obyvateľov. Viacero autorov sa venuje priestorovej diferencovanosti kvality života či už na úrovni regiónov alebo miest (pozri napr. Pacione 2003; Ira, Andráško 2008; Ira, Michálek, Podolák 2005; Murgaš 2009). Porovnania v týchto prácach sa orientujú prevažne na analýzu dostupných socioekonomických ukazovateľov a ich priestorovej diferenciácie. Menej je už skúmané subjektívne hodnotenie obyvateľov žijúcich v danom regióne či meste, ktoré podľa nášho názoru zohráva nezastupiteľné miesto v hodnotení dobrého miesta pre život. Tohto prístupu sa pridržiavame v našom príspevku, ktorý ponúka subjektívne zhodnotenie spokojnosti s miestom vo vybraných obciach. V hodnotení kvality života je iba málo názorových zhôd. Jednou z nich je existencia subjektívnej a objektívnej dimenzie kvality života. Geografické práce zamerané na kvalitu života (napr. Spišiak, Danihelová 1998, Ira 2005, Ira, Andráško 2007, Murgaš 2005 a 2009, Bascó 2006 a 2007) sa snažia hľadať rozvrstvenie spoločnosti v priestorovej diferenciácii parametrov indikátorov kvality života. Priestorová diferenciácia indikátorov kvality života je samozrejme nerovnomerná, ovplyvňovaná viacerými faktormi. Pri skúmaní jednotlivých faktorov je najdôležitejším aspektom mierka výskumu. Kvalitu života teda možno hodnotiť podľa subjektívnych a objektívnych indikátorov. Medzi objektívne indikátory môžeme zaradiť ekonomickú situáciu, zdravie a zdravotnú starostlivosť, zamestnanie, vzdelanie, rodinné vzťahy a prostredie. Subjektívne indikátory sa odvíjajú od individuálneho vnímania a hodnotenia jednotlivých životných situácií. Tu môžeme zaradiť subjektívnu spokojnosť so životom a tiež subjektívnu spokojnosť s miestom svojho života. Región slovensko-ukrajinského pohraničia neobsadzuje popredné miesta v rebríčkoch konkurencieschopnosti a ani mestá ležiace v tomto regióne nie sú najvychytenejšími lokalitami pre život. Schengenská hranica, rozdeľujúca tento región, navyše nevytvára vhodné prostredie pre naštartovanie ekonomického pokroku a zvyšovaniu socioekonomických indikátorov kvality života. Aj napriek negatívnemu obrazu regiónu môže byť jeho vnímanie obyvateľmi, ktorí v ňom žijú pozitívne. To sú dôvody, ktoré nás viedli k realizácii výskumu subjektívneho vnímania kvality života obyvateľov slovensko-ukrajinského pohraničia. Jedným z čiastkových výskumov bol výskum spokojnosti obyvateľov s miestom svojho 9

života. Stručné výsledky tohto výskumu za vybrané obce na slovenskej strane slovenskoukrajinskej hranice prezentujeme v tomto príspevku. Nakoľko miesto výskumu považujeme za veľmi dôležité, v úvodnej časti príspevku veľmi stručne prezentujeme jednotlivé obce. Tiež poukazujeme na vybrané rozdiely vo vnímaní spokojnosti s miestom na základe pohlavia. V ďalšej časti prezentujeme sumárne výsledky hodnotenia všetkých zozbieraných údajov na slovenskej strane hranice. Cieľom nášho príspevku je priblíženie výsledkov výskumu hodnotenia subjektívnej spokojnosti s miestom svojho života obyvateľmi vo vybraných prihraničných obciach na slovenskej strane slovensko-ukrajinského pohraničia. Snažíme sa odpovedať na otázku, ako vnímajú obyvatelia prihraničných obcí miesto svojho života. Máme snahu poukázať na rozdiely vo vnímaní spokojnosti s miestom na základe vybraných ukazovateľov ako sú štruktúra respondentov či prítomnosť hraničného priechodu v obci. 2. METODIKA VÝSKUMU Pri výskume spokojnosti s miestom svojho života obyvateľov prihraničných regiónov sme zvolili metódu výskumu vo forme dotazníka. Dotazník pozostával zo série rozlišujúcich otázok pre zistenie štruktúry respondentov a otázok zameraných na hodnotenie spokojnosti s miestom svojho života. Výskum prebehol v mesiacoch Január až Máj 2013, ako súčasť výskumu dizertačnej práce (Bližšie k metodike výskumu pozri Ištok, Angelovič 2013 a Angelovič 2013). Dotazník bol zameraný prevažne na dospelú populáciu, teda obyvateľov starších ako 16 rokov. Hranicu 16 rokov sme zvolili z dôvodu možnosti ekonomickej aktivity tejto vekovej skupiny a tiež ju považujeme za mentálnu medzu uvedomenia si svojej kvality života. Po úvodných rozdeľujúcich otázkach, boli respondentom položené otázky spokojnosti s miestom svojho života. V odpovediach mohli respondenti kvantifikovať svoju spokojnosť na základe označenia hodnoty na škále od 1 (nespokojný) až po 10 (veľmi spokojný). Vyhodnotenie otázok prebehlo jednoduchým výpočtom aritmetického priemeru za jednotlivé skupiny obyvateľstva. Meranie spokojnosti s miestom svojho života sme realizovali vo vybraných obciach na Slovenskej strane hranice, pričom každá obec bola vybraná na základe špecifických podmienok (historická spätosť s priebehom hranice v regióne, existencia hraničného priechodu). Našim cieľom pri výbere miesta výskumu bola identifikácia obcí, ktoré by boli svojím spôsobom špecifické z hľadiska historického a aj v súčasnosti by boli späté s hranicou 10

a jej fungovaním. Tieto obce podľa nášho názoru v sebe kombinujú všetky podstatné znaky regiónu prihraničia a výsledky získane pri ich výskume môžu byť generalizované na celý priestor pohraničia. Pri výbere miesta realizácie výskumu boli zohľadnené dva základné princípy historický a funkčný. Zohľadňovali sme históriu obcí, na základe ktorej boli do nášho výskumu zaradené obce Lekárovce a Veľké Slemence, ktoré mali špecifický historický vývoj úzko spätý s existenciou a fungovaním hraníc. Pri funkčnom princípe sme hľadali obce s hraničným prechodom na Ukrajinu. Vybrali sme obec Ubľa a tiež obec Veľké Slemence, ktorá bola vybraná na základe oboch našich kritérií. Dotazníkové šetrenie bolo metodicky zakotvené v postupe kvótneho výberu respondentov z hľadiska zabezpečenia rovnakého počtu mužov a žien vo vzorke respondentov a zabezpečenia minimálne 5% vzorky všetkých skúmaných skupín respondentov. Náš výskum hľadá odpoveď na otázku, či obyvatelia prihraničnej obce vnímajú miesto svojho života ako dobré miesto pre svoj život. Zameriavame sa na vyjadrenia obyvateľov prostredníctvom dotazníka a sledujeme rozdiely v pohlaví, veku, vzdelaní či statuse respondentov. 3. MIESTO VÝSKUMU Lekárovce Obec Lekárovce leží po oboch stranách rieky Uh vo Východoslovenskej nížine pri hraniciach s Ukrajinou v nadmorskej výške 99-109 metrov. Rozloha katastra je 1226 hektárov a v obci na konci roku 2012 žilo 962 obyvateľov. Administratívne obec patrí do okresu Sobrance v Košickom kraji. Časť hranice katastra obce je štátnou hranicou Slovenska s Ukrajinou, ale v obci sa nenachádza hraničný prechod. Obec prešla veľmi zaujímavým historickým vývojom v súvislosti s hranicou, predovšetkým v posledných 100 rokoch, čo bolo jedným z hlavných argumentov pre jej výber ako miesta výskumu. Tiež zavážil aj fakt, že obec nemá hraničný priechod. Spokojnosť s miestom svojho života v obci Lekárovce Výskumu sa v dotazníkovom šetrení zúčastnilo 5,1% obyvateľov Lekároviec starších ako 16 rokov, čo predstavovalo 42 respondentov. Z celkového počtu bolo 47,6 % mužov a 52,4 % žien. Obyvatelia obce Lekárovce sú spokojní s miestom svojho bydliska - života. Bodové ohodnotenie otázky bolo v priemere 6,8 bodu, čo je vyššie ako priemerná spokojnosť so 11

svojím životom v obci, ktorá dosahovala iba 5,1 bodu. Spokojnejší sú pri hodnotení miesta svojho života muži, ktorí v priemere priradili miestu svojho života 7,2 bodu a ženy iba 6,5. Výsledok je opačný ako pri hodnotení spokojnosti so svojím životom, kde boli ženy viac spokojnejšie ako muži. Ubľa Obec Ubľa leží vo Východných Karpatoch v Bukovských vrchoch v doline riečky Ublianka v nadmorskej výške 223 m.n.m. Rozloha katastra obce je 2 914 ha a priemerná hustota zaľudnenia v obci je 28 obyvateľov na km 2. Administratívne patrí obec do okresu Snina v Prešovskom kraji. Ubľa neprešla takým zložitým historickým vývojom ako Lekárovce. Jej história začína neskôr a prvá písomná zmienka o obci je až z roku 1567. Predovšetkým v súvislosti s hranicou a jej presunmi v tejto oblasti v posledných sto rokoch nebol vývoj taký turbulentný ako v Lekárovciach. Ako objekt nášho výskumu bola obec vybraná predovšetkým vďaka existencii hraničného priechodu na Ukrajinu, ktorý je v katastri obce. Jedná sa o cestný a peší hraničný prechod. Spokojnosť s miestom svojho života v obci Ubľa Dotazníkového prieskumu sa zúčastnilo 8,5% obyvateľstva obce, čo predstavovalo 67 respondentov. Z celkového počtu respondentov bolo 47,7% mužov a 52,3% žien. Otázka spokojnosti s miestom bydliska u obyvateľov obce Ubľa získala v priemere 7,1 bodu. Túto hodnotu môžeme považovať za veľmi pozitívny výsledok. Spokojnejšie s miestom svojho života v obci boli ženy, hoci rozdiel predstavuje iba 0,1 bodu Veľké Slemence Obec leží vo Východoslovenskej nížine na Východoslovenskej rovine v nadmorskej výške 103 m.n.m. Rozloha katastra obce je 997 ha a priemerná hustota zaľudnenia je 61 osôb na km 2. Administratívne obec patrí do okresu Michalovce v Košickom kraji. V obci v roku 2011 žilo 606 obyvateľov. Podľa výsledkov posledných sčítaní je počet obyvateľov v obci stabilizovaný. V roku 1991 žilo v obci 633 obyvateľov a v roku 2001 len 604. Takže za posledné desaťročie sa dokonca počet obyvateľov v obci zvýšil, hoci iba celkom nepatrne. V obci žije 290 mužov (47,8%) a 316 žien (52,2%). Spokojnosť s miestom svojho života v obci Veľké Slemence Štruktúra respondentov sa iba minimálne odchyľuje od zloženia obyvateľov obce podľa pohlavia (48,3% mužov a 51,7% žien). Najväčší rozdiel v štruktúre respondentov a štruktúre obyvateľov Veľkých Slemeniec je v národnostnom zložení. Nášho dotazníkového prieskumu sa zúčastnilo 9,9% obyvateľstva obce, čo predstavovalo 60 respondentov. Obyvatelia obce 12

Veľké Slemence dosahovali pri hodnotení spokojnosti s miestom svojho života vyššie priemerné hodnoty ako pri hodnotení spokojnosti so svojím životom. Otázka získala v priemere 5,4 bodu, čo je o jeden stupeň viac ako priemer otázky spokojnosti so svojím životom. Obyvatelia sú teda na základe výsledkov nášho výskumu spokojnejší s miestom kde žijú ako so svojím životom. Z hľadiska pohlavia respondentov v obci je rozdiel v hodnotení otázky 0,9 bodu. Spokojnejší s miestom bydliska sú muži, ktorí priradili spokojnosti v priemere 5,8 bodu, zatiaľ čo ženy iba 4,9. 4. SPOKOJNOSŤ S MIESTOM Cieľom otázky: Ste spokojný s miestom kde žijete? bolo zistiť, či obyvatelia prihraničia vnímajú miesto svojho života pozitívne. Otázku sme analyzovali podľa obcí a v nasledujúcich riadkoch ponúkame celkové zhodnotenie otázky za slovenské prihraničie. Graf č. 1: Spokojnosť s miestom a spokojnosť so životom vo vybraných obciach 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Lekárovce Ubľa Veľké Slemence Slovenské prihraničie Spokojnosť so životom (body) Spokojnosť s miestom (body) Zdroj: autor Respondenti v našom výskume v obciach na slovenskej strane slovensko-ukrajinskej hranice priradili miestu svojho života hodnotu 6,4 bodu, čo je o 1,2 bodu vyššia priemerná hodnota akú uviedli pri hodnotení kvality svojho života. Obyvatelia prihraničia sú teda viac spokojní s miestom, kde žijú ako so svojím životom. V hodnotení miesta na základe pohlavia sú viac spokojní muži, ktorých priemerné ohodnotenie bolo na úrovni 6,7 bodu. Ženy spokojnosti s miestom svojho života priradili iba 6,2 bodu, čo je síce menej, ale stále je to v pozitívnej časti spektra. Pri kvantifikácii bola u mužov najčastejšie uvádzaná hodnota 6 a 7, ktoré uviedlo zhodne po 18,5% respondentov. U žien bola najčastejšie uvádzanou hodnota 7, ktorú uviedlo 17% respondentiek. Zaujímavý je pohľad na hodnotenie najvyššou možnou hodnotou 10. U mužov túto hodnotu uviedlo až 17% respondentov, zatiaľ čo u žien iba 6,8%. Muži teda 13

najvyššiu hodnotu uvádzali trikrát častejšie ako ženy. Aj napriek menším rozdielom muži aj ženy považujú prihraničie za dobré miesto pre svoj život. Z hľadiska vnímania prihraničia ako miesta pre život na základe veku najvyššiu spokojnosť uviedli respondenti vo vekovej kategórii od 36 do 50 rokov s priemerom 7,0 bodu. Veľmi spokojní sú tiež respondenti vo vekových kategóriách 51 až 65 rokov (6,5 bodu) a 26 až 35 rokov (6,2 bodu). Menej spokojní sú najstarší respondenti, ktorí uviedli v priemere iba 6,0 bodu a najmenej spokojní sú najmladší respondenti s hodnotením iba 5,5 bodu. Aj napriek týmto rozdielom všetky vekové skupiny uvádzajú celkovú spokojnosť, pretože všetky výsledky hodnotení boli v pozitívnej časti spektra. Na základe vzdelania najpozitívnejšie hodnotia prihraničie respondenti s dosiahnutím stredoškolským vzdelaním s maturitou, ktorí uviedli priemernú spokojnosť na úrovni 6,9 bodu. Respondenti s vysokoškolským vzdelaním uviedli v priemere hodnotu 6,5 bodu a 5,9 bodu v priemere uviedli respondenti so základným a stredoškolským vzdelaním bez maturity. Pri hodnotení statusu sme zistili najvyššiu hodnotu pri pracujúcich, podobne ako to bolo pri analýze spokojnosti so svojím životom. Pracujúci v odpovedi na otázku spokojnosti s miestom svojho bydliska uviedli priemerné hodnotenie na úrovni 6,9 bodu. Zaujímavé je postavenie nezamestnaných, ktorí uviedli v priemere hodnotu 6,3 bodu a boli tak druhí najspokojnejší. Menej spokojní ako nezamestnaní sú s miestom svojho bydliska dôchodcovia (5,9 bodu), študenti (5,6 bodu) a tiež podnikatelia, ktorí so ziskom iba 5,3 bodu skončili z hľadiska analýzy otázky ako najmenej spokojní. Zhodnotenie spokojnosti s miestom svojho života na základe príjmu respondentov nepredstavuje výraznejšie rozdiely ako pri statuse. Najviac spokojní s miestom sú obyvatelia s príjmom v intervale od 200 do 500 eur s hodnotou 6,6 bodu. Výsledok tejto skupiny je opätovne najlepší, podobne ako pri spokojnosti so svojím životom. Iba o niečo menej spokojní sú obyvatelia s príjmom od 500 do 1000 eur zo ziskom 6,5 bodu v priemere a respondenti s najnižším príjmom so ziskom 6,3 bodu v priemere. Najmenej spokojní s miestom svojho života sú respondenti s najvyšším príjmom, ktorých priemerné hodnotenie bolo na úrovni iba 4,5 bodu. Je to jediná príjmová skupina, ktorá miesto svojho bydliska vníma skôr negatívne. Dôvodov môže byť viacero, z nášho pohľadu ide prevažne o pracovné a podnikateľské možnosti v regióne, iba malá skupinka respondentov s týmito príjmami ich získavala priamo vo svojej obci. Teda miesto svojho života hodnotia viac negatívne, nakoľko im neponúka také možnosti, ako by si želali. Spokojnosť s prihraničím ako miestom pre plnohodnotný život, sme sa rozhodli analyzovať nielen na základe otázky kvantifikácie spokojnosti s miestom života, ale aj otázkou možného 14

odsťahovania sa z obce na miesto mimo prihraničnú oblasť. Analýza na základe obcí ponúkla rozdielne výsledky. V tejto časti zhodnotíme otázku ako celok spojením výsledkov zo všetkých troch obcí. Ako už naznačili výsledky analýzy otázky spokojnosti s miestom svojho života, aj otázky prípadného vysťahovania sa z pohraničia, obyvatelia vnímajú prihraničie pozitívne. Možnosť vysťahovať sa podľa nášho výskumu, by určite prijalo iba 18,3% respondentov a skôr by sa vysťahovalo ďalších iba 27,8% opýtaných. Spolu nad možnosťou opustiť pohraničie teda uvažuje 46,1% opýtaných. Určite by sa nevysťahovalo 27,9% opýtaných a skôr nie ako áno uviedlo 26,0% respondentov. Ženy by sa vysťahovali radšej ako muži. Možnosť určite áno bola vyjadrená v pomere 42,0% mužov ku 58,0% žien. Tiež možnosť skôr áno je v prospech žien v pomere 55,4% ku 44,6%. Naproti tomu možnosť určite nie je v prospech mužov v pomere 61,7% mužov k 38,3% žien. Výsledok otázky sťahovania sa teda zhoduje s výsledkami hodnotenia spokojnosti s miestom svojho života, kde ženy boli menej spokojné. Prihraničie, napriek svojmu často nie dobrému imidžu, je stále dobrým miestom pre život respondentov. 5. ZÁVER V predloženom príspevku sme sa venovali subjektívnemu vnímaniu spokojnosti s miestom svojho života v prihraničných obciach Slovensko-ukrajinského prihraničia. V príspevku diskutujeme zozbierané údaje z dotazníkového šetrenia z troch obcí na Slovenskej strane slovensko-ukrajinskej hranice. Na základe výsledkov nášho šetrenia sme zistili, že spokojnosť s miestom je vyššia ako spokojnosť so svojím životom, keď v celkovom porovnaní spokojnosti bola spokojnosť s miestom o 1,2 bodu vyššia ako spokojnosť so svojím životom. Obyvatelia nami vybraných obcí teda hodnotia prihraničie ako dobré miesto pre život. Subjektívne sú spokojnejší s prihraničím ako miestom svojho života muži ako ženy. Z hľadiska vekovej štruktúry respondentov boli najmenej spokojní najstarší a najmladší respondenti, ale aj napriek rozdielom všetky vekové skupiny uvádzajú celkovú spokojnosť, pretože všetky výsledky hodnotení boli v pozitívnej časti spektra a dosahovali hodnoty nad 5,0 bodu. Z hľadiska statusu sme najvyššie hodnoty zaznamenali u pracujúcich respondentov. Najnižšie hodnoty uvádzali najčastejšie študenti a podnikatelia. Pri výške príjmu najvyššie hodnoty spokojnosti uvádzali prekvapivo respondenti s najnižším príjmom a najnižšie hodnoty sme zaznamenali u respondentov s najvyššími príjmami. 15

Na základe našich zistení môžeme konštatovať, že spokojnosť s miestom je dôležitou súčasťou celkovej spokojnosti so svojím životom. Priestor zohráva dôležitú úlohu vo vnímaní kvality svojho života. Za najdôležitejšie faktory vplývajúce na spokojnosť s miestom považujeme pri prihraničných obciach ich polohu, spätosť s hranicou, prevažne tú funkčnú teda existenciu hraničného prechodu a manažment obce. Výsledky za slovenské prihraničie ukazujú, že subjektívne obyvatelia vnímajú prihraničie ako dobré miesto pre život. Vnímajú priestor svojho života pozitívnejšie ako svoj život samotný, čo je v rozpore s prezentovaním médií a celkovou náladou v spoločnosti a naznačuje to akúsi exkluzivitu prihraničia EU oproti napr. vnútorným štátnym perifériám, ale tento predpoklad vyžaduje ešte ďalšie výskumy. Literatúra: ANGELOVIČ, M. (2013): Vplyv hranice na kvalitu života obyvateľov prihraničných regiónov na príklade slovensko-ukrajinského pohraničia, Prešovská univerzita v Prešove. Fakulta humanitných a prírodných vied. Katedra geografie a regionálneho rozvoja. Prešov 2013. BACSÓ, P. (2006): Niektoré aspekty merania kvality života. In GEO Information, 3, s. 1-13. BACSÓ, P. (2007): Vybrané indikátory kvality bývania v obvode Štúrovo. Zborník príspevkov z 8. vedeckej konferencie doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov, s. 18. 19. BACSÓ, P. (2008): Quality of life context of the population in Štúrovo ward. In Svatoňová H. et al., (ed.): Geography in Czechia and Slovakia. Theory and practice at the onset of 21st century. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 356-360 p. IRA V. (2005): Kvalita života a postavenie Slovenska z hľadiska medzinárodných porovnaní. In Vaishar, A., Ira, V., (eds.): Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období. Ústav geoniky AV ČR, Brno, s. 30-38. IRA, V., ANDRAŠKO, I. (2007): Kvalita života s pohľadu humánnej geografie. Geografický časopis 59, s. 159-179. IRA, V., ANDRÁŠKO, I. (2008): Quality of life in the urban environment of Bratislava: two time-spatial perspectives. In Geografický časopis, 60, s. 149-178. IRA, V., MICHÁLEK, A., PODOLÁK, P. (2005(: Kvalita života a jej regionálna diferenciácia v SR. Životné prostredie, 39, 6, p. IŠTOK., R., ANGELOVIČ, M. (2013): Vybrané teoreticko-metodologické aspekty výskumu kvality života s prihliadnutím na prihraničné regióny. In Prírodné vedy - Folia Geographica 16

20, Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis. Prešovská univerzita, Prešov. MURGAŠ, F. (2005): Konceptuálny rámec kvality života v geografii. In Vaishar, A., Ira, V., (eds.): Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období. Ústav geoniky Akademie věd ČR. Brno MURGAŠ, F. (2009): Kvalita života a jej priestorová diferenciácia v okresoch Slovenska. In Geografický časopis 61, 2, 121-138. PACIONE, M. (2003). Urban environmental quality and human wellbeing - a social geographical perspective. In Landscape and Urban Planning, vol. 65, 19 30. http://www1.g eo.ntnu.edu.tw/~moise/data/books/social/06%20social%20security/uban%20environmental % 2 0quality%20and%20human%20wellbeing.pdf. SPIŠIAK, P., DANIHELOVÁ, D. (1998): Niektoré otázky kvality života v suburbánnom priestore Bratislavy. In Acta Facultatis Rerum Naturalium Universatis Comenianae Geographica No. 41. Kontaktné údaje: Mgr. Martin ANGELOVIČ, PhD. Prešovská univerzita Katedra geografie a regionálneho rozvoja ulice 17. novembra 1 081 16 Prešov angelovic.martin@gmail.com 17

POROVNANIE TROCH SPÔSOBOV HODNOTENIA SUBJEKTÍVNEJ KVALITY ŽIVOTA COMPARISON OF THREE TYPES OF QUALITY OF LIFE ASSESSMENT Peter Babinčák Abstrakt: Cieľom štúdie bolo porovnanie troch spôsobov hodnotenia subjektívnej kvality života na základe teórie spokojnosti so životom, rozdielového modelu kvality života a priameho hodnotenia kvality - akosti. Vzorke 282 respondentov bol predložený dotazník obsahujúci tri typy hodnotenia dvanástich oblastí života vybraných z metodiky WHOQOL a ďalšie metodiky na meranie subjektívnej pohody a sebaúcty. Výsledky naznačujú, že sa jedná o hodnotenie navzájom súvisiacich ale odlišných konštruktov. Zároveň bola analýza zameraná na rozdiely v kognitívno-afektívnej povahe porovnávaných spôsobov hodnotenia subjektívnej kvality života. Kľúčové slová: Kvalita života, spokojnosť so životom, rozdielový model kvality života Abstract: The aim of the study was to compare three methods of evaluating subjective quality of life on the basis of the theory of life satisfaction, gap model of quality of life and direct assessment of quality. 282 respondents were presented a questionnaire containing three types of evaluation of twelve fields of life selected from the WHOQOL methodology and other methodologies for measuring subjective well-being and self-esteem. The results suggest that it is the case of assessment of interrelated yet distinct constructs. At the same time, the analysis was focused on the differences in cognitive-affective nature of the compared methods of evaluating subjective quality of life. Key words: Quality of life, Satisfaction with life, gap model of quality of life *Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-0374-10. 1. ÚVOD Poznáme rôzne spôsoby hodnotenia subjektívnej kvality života. Zjednocujúcim prvkom je to, že sa jedná o meranie premenných, ktoré nemožno pozorovať priamo, majú pôvod v prežívaní osôb samotných (Džuka, 2004) a ich výsledok nemôže vyjadriť nestranný pozorovateľ; je to 18

sebahodnotenie založené na implicitných kritériách (Veenhoven, 2000). K najčastejšie používaným konštruktom pre subjektívne hodnotenie kvality života patrí spokojnosť, subjektívna pohoda a šťastie, pričom (z hľadiska definičného ukotvenia) sa tieto konštrukty obsahovo prekrývajú. V tejto stati nejde o diferenciáciu a definovanie spomenutých konštruktov, podrobnejšie o danej problematike referujú napríklad Kebza a Šolcová (2003). Pre účely tejto štúdie sme zvolili porovnanie troch spôsobov hodnotenia, ktoré sú si z formálneho hľadiska veľmi podobné. Jedná sa o hodnotenie prostredníctvom spokojnosti, rozdielu a hodnotenie kvality akosti typu dobrý/zlý. Našim cieľom je overiť, či je odlišnou formou meraný ten istý konštrukt. Jedná sa o overovanie nepriame skrz porovnanie, či rôzne spôsoby hodnotenia vyústia v ten istý výsledok a či majú totožné vlastnosti v porovnaní s inými premennými, ktorých vzťah k subjektívnej kvalite života je známy. Pre všetky tri prístupy platí, že sa jedná o subjektívne hodnotenie kvality života. V literatúre najbežnejším je hodnotenie subjektívnej kvality života prostredníctvom spokojnosti. Podľa Ondrejku a Mažgútovej (2003) je spokojnosť kognitívnym hodnotením života, relatívne stálou charakteristikou a je potrebné ho odlíšiť od subjektívnej pohody obsahujúcej emocionálnu zložku. Pri hodnotení spokojnosti so životom sa zvykne rozlišovať globálna spokojnosť so životom ako celkom a spokojnosť so špecifickými oblasťami života. Ich vlastnosti, dynamika a vzájomné vzťahy sú v literatúre dobre popísané (Ehrhardt, Saris, & Veenhoven, 2000, Cummins et al., 2003, Sirgy, 2006), napr. v teórii homeostatickej rovnováhy spokojnosti so životom, top-down a bottom-up modeloch a pod. Rozdielový model kvality života vychádza z toho, že podstatou kvality života je rozdiel/diskrepancia medzi rôzne definovanými očakávaniami osoby a realitou (aktuálnym stavom) v určitom časovom období (Brown, Bowling, & Flynn, 2004). Podľa jedného z prvých autorov rozdielového konceptu kvality života Calmana (1984) kvalita života predstavuje rozdiel alebo medzeru medzi nádejami a očakávaniami osoby na základe jej súčasných skúseností. Takáto kvalita života môže byť popisovaná len z perspektívy jednotlivca a závisí od minulej skúsenosti, aktuálneho životného štýlu, nádejí do budúcna, snov a ambícií. O dobrej kvalite života potom možno hovoriť, ak sú nádeje osoby zodpovedajúce a naplnené aktuálnou skúsenosťou. Inou známou teóriou pracujúcou s rozdielom je Michalosova (1985) viacnásobná diskrepantná teória. Michalos predpokladá, že spokojnosť so životom ako celkom a so špecifickými doménami života je funkciou objektívnych podmienok života osoby, objektívnych diskrepancií a percipovaných diskrepancií. 19

Tretím použitým modelom pre hodnotenie subjektívnej kvality života je hodnotenie kvality akosti. Džuka (v tlači ) ju definuje ako subjektívne ohodnotenie významných oblastí života internej/osobnej a externej/neosobnej povahy na stupnici dobrý zlý. Tento spôsob je dávaný do kontrastu s hodnotením spokojnosti, ktorú môžeme považovať premennú reflektujúcu stav kvality života, nie však za kvalitu ako takú. Hodnotenie spokojnosti má vlastnosti podobné osobnostným črtám a ako také nezodpovedá dobre multidimenzionálnemu konštruktu kvality života (Babinčák, v tlači). Všeobecným vstupným predpokladom výskumu bolo očakávanie absencie rozdielov medzi zvolenými spôsobmi hodnotenia kvality života. Overovali sme korelácie a rozdiely medzi jednotlivými spôsobmi hodnotenia a ich prediktívnu silu vzhľadom k zvoleným premenným sebahodnotenia, pozitívneho a negatívneho afektu a globálnej spokojnosti so životom ako celkom. 2. METÓDA Pre účely tohto výskumu boli použité údaje 282 respondentov s priemerným vekom 30,02 r., z čoho 36,5 % bolo mužov. Účastníkom výskumu boli predložené nasledovné metodiky: 1. Dotazník troch typov hodnotenia kvality života obsahuje hodnotenie 12 oblastí kvality života prebraných z koncepcie WHOQOL a formulovaných podľa Wu (2008). Jednotlivé oblasti boli hodnotené 3 spôsobmi na základe spokojnosti (Ako ste spokojný/á s Vaším zdravím?; 0 úplne nespokojný, 10 úplne spokojný), rozdielu medzi tým čo osoba má a chce mať (Aký veľký rozdiel je medzi Vašim zdravím a tým, aké by ste ho chceli mať?; 1 je to presne tak ako by som to chcel mať, 7 vôbec sa nepribližuje k tomu, čo chcem) a na základe hodnotenia kvality akosti (Džuka, v tlači) (Aké je Vaše zdravie?; 1 - veľmi zlé, 7 veľmi dobré). Hodnotenie spokojnosti obsahovalo tiež globálne posúdenie spokojnosti so životom ako celkom a obdobne globálne posúdenie bolo hodnotené aj v podobe rozdielu. 2. Satisfaction With Life Scale - SWLS (Diener et al., 1985). Jedná sa o 5-položkovú škálu na hodnotenie globálnej spokojnosti so životom ako celkom. Vnútorná konzistencia škály bola α = 0,800. 3. The Positive and Negative Affect Schedule - PANAS (Watson, Clark, & Tellegan, 1988). Je škálou na zisťovanie pozitívnych a negatívnych emócií ako ukazovateľov subjektívnej pohody. Obsahuje 10 pozitívnych a 10 negatívnych emócií a 5-bodovú likertovskú odpoveďovú škálu s hodnotami reliability α (PA) = 0,798, α (NA) = 0,884. 4. Rosenberg Self-Esteem Scale RSS (Rosenberg, 1965). Táto 10-položková metodika predstavuje zlatý štandard pre zisťovanie globálneho sebahodnotenia osoby (α = 0,771). 20

Zošikmené hodnoty jednotlivých premenných boli normalizované umocnením. Pre účely vzájomného porovnávania boli rôzne škálované hodnoty spokojnosti, rozdielu a kvality transformované na z-skóre. 3. VÝSLEDKY Prezentovaný výstup má povahu predvýskumu a vzhľadom k jeho účelu prevažujú najmä jednoduché deskriptívne štatistiky na úrovni jednotlivých položiek hodnotenia oblastí kvality života. Tieto neboli sumované, vzhľadom k tomu, že sa nejedná o položky patriace do hotového nástroja so známou faktorovou štruktúrou a reprezentujú odlišné a často nezávislé oblasti hodnotenia. Zároveň zmysluplná teória je dostupná len k sumárnym skóre spokojnosti (Sirgy, 2006), nie však k rozdielu či kvalite-akosti. Pri porovnaní jednotlivých hodnotení (diferencie transformovaného z-skóre pre dvojice hodnotení SxR, SxQ, SxQ) sú si najviac podobné hodnotenia spokojnosti (S) a kvality (Q) s takmer 90% podielom malých rozdielov (do 1 štand.odchýlky), viac sa odlišuje hodnotenie rozdielu (R) a kvality a hodnotenie rozdielu a spokojnosti. Porovnania dvojíc jednotlivých Tab. 1 Deskriptívne štatistiky diferencie hodnotení spokojnosti, rozdielu a kvality; porovnanie testom pre závislé výbery (údaje transformované na z-skóre). Priemerný rozdiel Sig. - Wilcoxon test Sig. - Sign test S & R S & Q R & Q S & R S & Q R & Q S & R S & Q R & Q globálne hodnotenie 0,78 0,248 0,536 (1) životná úroveň 0,72 0,58 0,65 0,565 0,717 0,477 0,436 0,340 0,336 (2) zdravie 0,54 0,50 0,51 0,511 0,565 0,021 0,905 0,633 0,000 (3) rodina 0,58 0,47 0,54 0,255 0,762 0,005 0,000 0,189 0,000 (4) práca 0,67 0,45 0,64 0,887 0,049 0,271 0,856 0,628 0,278 (5) priatelia 0,70 0,51 0,66 0,053 0,721 0,889 0,003 0,017 0,036 (6) bývanie 0,72 0,54 0,68 0,181 0,729 0,497 0,009 0,370 0,720 (7) partner 0,55 0,35 0,51 0,000 0,117 0,000 0,000 0,039 0,000 (8) oddych 0,67 0,58 0,65 0,455 0,795 0,479 0,189 0,765 0,006 (9) duchovno 0,68 0,44 0,56 0,847 0,267 0,029 0,091 0,035 0,001 (10) doprava 0,65 0,51 0,59 0,714 0,913 0,240 0,137 0,811 0,023 (11) vzdelanie 0,80 0,73 0,76 0,437 0,852 0,871 0,676 0,549 0,003 (12) vzhľad 0,67 0,51 0,65 0,631 0,928 0,960 0,512 0,551 0,004 Priemer 0,66 0,51 0,62 Pozn.: v tabuľke sú z priestorových dôvodov uvedené len hodnoty signifikancie; boldom sú zvýraznene rozdiely s p<0,05 21

hodnotení s priemernými hodnotami rozdielov a hodnotami signifikancie neparametrického párového testu sú uvedené v tab.1 (parametrické porovnanie priemerov sa nehodí kvôli transformácii hodnôt na z-skóre). Najviac štatisticky významných diferencií bolo medzi hodnotením rozdielu a kvality, prevažujú však nesignifikantné odlišnosti. Na úrovni položiek je najviac rozdielov pri hodnotení domény partnerských vzťahov. Ak je podobnosť v hodnotení overovaná korelačnou analýzou (tab.2), najtesnejšie vzťahy vykazujú hodnotenia spokojnosti a kvality, pre jednotlivé oblasti sa koeficienty pohybujú priemerne nad hodnotnou 0,72. Priemerná hodnota korelácií medzi rozdielom a kvalitou je -0,60 a medzi spokojnosťou a rozdielom -0,55. Tab. 2 Korelácie medzi premennými spokojnosti, rozdielu a kvality pre12 oblastí kvality života (N=282) S & R S & Q R & Q Globálne hodnotenie -,488 (1) Životná úroveň -,558,710, -,626 (2) Zdravie -,692,747 -,722 (3) Rodinné vzťahy -,656,787 -,690 (4) Práca -,562,798 -,597 (5) Priatelia -,473,710 -,574 (6) Bývanie -,501,700 -,555 (7) Partner -,642,821 -,715 (8) Oddych -,573,692 -,566 (9) Duchovný život -,487,789 -,544 (10) Doprava -,554,727 -,630 (11) Osobný rast -,403,492 -,422 (12) Vzhľad -,538,745 -,576 Poznámka: všetky korelácie sú signifikantné na hladine p<0,001 V ďalšom kroku (tab. 3) sme sériou lineárnych regresných analýz porovnávali prediktívnu silu jednotlivých spôsobov hodnotenia kvality života, ak bolo ako kritérium zvolené sebahodnotenie (RSS), pozitívny afekt (PA) a negatívny afekt (NA). Na úrovni jednotlivých položiek sa pre kritérium sebahodnotenia najčastejšie v regresných modeloch presadilo hodnotenie kvality (9x), pre negatívny afekt to bolo hodnotenie spokojnosti (9x). Pri pozitívnom afekte výrazne neprevažuje žiadne z hodnotení. Ak boli všetky domény vložené ako prediktory v regresnom modeli (tab.4), najviac variability sebahodnotenia vysvetľovalo hodnotenie kvality (R=0,547), pozitívny afekt najlepšie predikovalo hodnotenie spokojnosti (R=0,408). Pre negatívny afekt boli spokojnosť i kvalita lepšími prediktormi ako rozdiel. Najlepšie korelovali prediktory s kritériom globálneho 22

Tab. 3 Zjednodušený výstup regresných analýz (hierarchická lineárna stepwise RA) pre sebahodnotenie, pozitívny afekt a negatívny afekt ako kritérium a tri typy hodnotenia (Sspokojnosť, R rozdiel, Q kvalita) v jednotlivých oblastiach kvality života ako prediktory* Regresný model pre Kritérium prediktory (S,R,Q) v doméne: Sebahodnotenie Pozitívny afekt Negatívny afekt globálne hodnotenie (len pre S a R) S (17,2%), R (2,3%) R (7,8%) S (17,0%), R (1,7%) (1) životná úroveň Q (14,1%) Q (4,3%) R (7,3%), S (1,4%) (2) zdravie Q (10,8%) S (7,2%), R (1,3%) R (10,5%) (3) rodina R (6,8%) R (3,7%) S (16,8%), R (2,7%) (4) práca R (9,2%), Q (1,7%) Q (5,3%) Q (8,3%, R (1,9%) (5) priatelia Q (12,5%) S (6,8%), R (1,7%) S (7,1%) (6) bývanie S (15,6%), R (2,8%) R (7,8%), Q (1,7%) S (7,1%), R (1,5%) (7) partner Q (3,6%) *nesig.model S (10,4%) (8) oddych Q (8,0%) S (7,7%) R (8,1%), S (1,7%) (9) duchovno R (2,9%) S (3,7%) S (2,8%) (10) doprava Q (2,0%) R (5,6%) S (3,7%) (11) vzdelanie Q (15,0%, R (1,4%) Q (9,0%), S (1,7%) Q (9,0%), S (1,3%) (12) vzhľad S (23,1%), Q (2,4%) Q (6,5%) Q (7,0%) * v každej bunke sa nachádzajú signifikantné prediktory regresného modelu s uvedením % vysvetlenej variancie Na úrovni jednotlivých položiek sa pre kritérium sebahodnotenia najčastejšie v regresných modeloch presadilo hodnotenie kvality (9x), pre negatívny afekt to bolo hodnotenie spokojnosti (9x). Pri pozitívnom afekte výrazne neprevažuje žiadne z hodnotení. Ak boli všetky domény vložené ako prediktory v regresnom modeli (tab.4), najviac variability sebahodnotenia vysvetľovalo hodnotenie kvality (R=0,547), pozitívny afekt najlepšie predikovalo hodnotenie spokojnosti (R=0,408). Pre negatívny afekt boli spokojnosť i kvalita lepšími prediktormi ako rozdiel. Najlepšie korelovali prediktory s kritériom globálneho posúdenia spokojnosti so životom (SWLS) s očakávanou vysokou hodnotnou viacnásobnej korelácie pre hodnotenie spokojnosti (R=0,722), ale tiež kvality (R=0,690). Celkovo sú však rozdiely medzi jednotlivými spôsobmi hodnotenia kvality života malé pre všetky premenné zvolené ako kritérium. 4. DISKUSIA A ZÁVERY Cieľom výskumu bolo porovnanie troch spôsobov hodnotenia subjektívnej kvality života prostredníctvom spokojnosti, rozdielu a hodnotenia kvality. V súčasnosti nie sú k dispozícii ekvivalentné nástroje (s identickým obsahom a líšiace sa len spôsobom hodnotenia) pre tieto tri typy hodnotenia. Zároveň nie je známe, či pre odlišné typy hodnotenia možno použiť 23

Tab. 4 Viacnásobný koeficient korelácie R v regresných modeloch (metóda enter) pre 12 oblastí kvality života ako prediktorov (jednotlivo pre tri spôsoby hodnotenia S, R, Q) a sebahodnotenie (RSS), pozitívny afekt (PA), negatívny afekt (NA) a spokojnosť so životom ako celkom (SWLS) ako kritérium RSS PA NA SWLS S 0,490*** 0,408*** 0,505*** 0,722*** R 0,432*** 0,379** 0,454*** 0,606*** Q 0,547*** 0,364** 0,506*** 0,690*** rovnaké spôsoby agregovania údajov. Nemožno očakávať rovnakú povahu sumovaného skóre položiek spokojnosti v rámci určitej oblasti kvality života v porovnaní napríklad s hodnotením rozdielu (zodpovedá vo svojej podstate psychologický konštrukt subjektívneho hodnotenia kvality života v určitej oblasti sume rozdielov zo špecifických indikátorov v rámci domény?). K porovnaniu sme zvolili 12 položiek vystihujúcich rôzne oblasti kvality života a realizovali sme analýzy na úrovni položiek bez vytvárania sumárnych skóre Jednoduché porovnanie medzi hodnoteniami poukazujú na relatívnu podobnosť. Ak sú navzájom porovnané rôzne kombinácie hodnotení, na úrovni jednotlivých hodnôt respondenti volili podobné výsledky pre spokojnosť, rozdiel i kvalitu. Korelácie medzi hodnoteniami sú vysoké, signifikantných rozdielov pri párovom porovnaní hodnotení je málo, pre väčšinu oblastí (snáď s výnimkou oblasti partnerských vzťahov) sú rozdiely nevýznamné. Najviac podobné sú si hodnotenia spokojnosti a kvality, hodnotenie rozdielu (má-chce mať) sa oproti obom ostatným odlišuje o čosi viac. Ponúka sa úvaha k ďalšiemu overovaniu, či hodnotenie rozdielu nezodpovedá inému konštruktu ako spokojnosť a kvalita a v čom táto odlišnosť spočíva. Viacerí autori popisujú prepojenia medzi sebahodnotením a ukazovateľmi kvality života (napr. Joshanloo, & Afshari, 2009, Furnham, & Cheng, 2000). Podobne je frekvencia pozitívnych a negatívnych emócií, ako zložka subjektívnej pohody (Diener, 2000), chápaná ako výstupná premenná reflektujúca zmeny v kvalite života. Tieto premenné sme použili ako kritérium v dvoch typoch regresných modelov. Ako kritérium bolo zvolené i globálne hodnotenie spokojnosti ako kognitívny komponent dopĺňajúci konštrukt subjektívnej pohody. V prvom type regresných modelov sme jednotlivo pre každú oblasť kvality života overovali, ktoré z hodnotení lepšie predikuje kritérium. Pre sebahodnotenie je zaznamenaná tendencia v prospech prediktorov kvality, pre negatívny afekt má väčšiu prediktívnu silu hodnotenie spokojnosti. 24

Druhý typ regresných modelov obsahoval ako prediktory všetky oblasti hodnotenia jednotlivo pre spokojnosť, rozdiel i kvalitu. Overovali smer do akej miery vysvetľuje varianciu kritéria model oblastí hodnotených spokojnosťou, model s prediktormi obsahujúcimi rozdiel (má-chce mať) a model s hodnoteniami kvality (dobrý-zlý) Pre spokojnosť a kvalitu boli koeficienty viacnásobnej korelácie vyššie oproti rozdielu pre všetky použité kritériá. Spokojnosť i kvalita zaznamenali porovnateľné korelácie. Najlepšie boli predikované hodnoty globálnej spokojnosti, o čosi menej hodnoty negatívneho afektu a sebahodnotenia a najmenšie korelácie boli zaznamenané v prípade kritéria pozitívneho afektu. Pre globálnu spokojnosť nie je prekvapením korelácia s hodnotami spokojnosti so špecifickými oblasťami, skôr je prekvapujúce, že hodnotenie spokojnosti v špecifických oblastiach (ako veľmi podobná forma hodnotenia ako globálna spokojnosť) nekoreluje výrazne odlišne napríklad oproti kvalite (rozdiel medzi koeficientmi 0,722 a 0,690 je pomerne malý). Zaznamenané výsledky prinášajú poznatky naznačujúce, že má zmysel používať odlišné formy hodnotenia kvality života; že vzhľadom k zvoleným kritériám nie je žiadny z hodnotiacich módov výrazne lepší. Z hľadiska kognitívno-afektívnej povahy hodnotenia sú pre všetky tri zvolené spôsoby zaznamenané tesnejšie vzťahy s globálnou spokojnosťou, ktorá je považovaná za konštrukt s prevahou kognitívnej kontroly oproti pozitívnemu a negatívnemu afektu a sebahodnoteniu. Pri konštrukcii generických nástrojov na meranie subjektívnej kvality života prevažuje hodnotenie prostredníctvom spokojnosti (častým javom je zamieňanie termínov subjektívna kvalita života a subjektívna pohoda well-being; pozri Džuka, 2004), prípadne kombinácia hodnotenia spokojnosti a kvality (napr. nástroje WHOQOL). Na základe zaznamenaných výsledkov však nemožno jednoznačne favorizovať hodnotenie prostredníctvom spokojnosti. Realizovaná štúdia má pomerne veľa obmedzení vyplývajúcich z veľmi jednoduchého spôsobu získavania údajov a možno ju považovať za úvodnú sondu do zvolenej problematiky; prináša viacero poznatkov, ktoré môžu byť využité ako impulz k ďalšiemu overovaniu a konštrukcii nových nástrojov pre hodnotenie subjektívnej kvality života Literatúra: BABINČÁK, P. (v tlači). Kritériá pre meranie kvality života v psychológii a ich aplikácia prostredníctvom rozdielového modelu kvality života. Psychologie pro praxi. 25

BROWN J., BOWLING, A., & FLYNN, T. (2004). Models of Quality of Life: A Taxonomy, Overview and Systematic Review of the Literature. In (Proceedings) European Forum on Population Ageing Research, 2004. Sheffield: Dept of Sociological Studies. CALMAN, K.C. (1984). Quality of life in cancer patients - a hypothesis. Journal of Medical Ethics, 10, 124-127. CUMMINS, R.A., ECKERSLEY, R., PALLANT, J., VAN VUGT, J., & MISAJON, R. (2003). Developing a national index of subjective wellbeing: the Australian unity wellbeing index. Social Indicators Research, 64, 159 190. DIENER, E. (1984). Subjective well-being. Psychological Bulletin, 95, 542-575. DŽUKA, J. (2004). Kvalita života a subjektívna pohoda teórie a modely, podobnosť a rozdiely. In J. Džuka (ed.), Psychologické dimenzie kvality života. Prešov: FF PU, 42-53. [Vyhľadané 22.11. 2013; dostupné na http://www.pulib.sk/web/kniznica/elpub/kategoria/ff ] DŽUKA, J. (v tlači). Multidimenzionálny model významných oblastí subjektívne hodnotenej kvality života a jeho empirické overenie výsledky predvýskumu. Československá psychologie. EHRHARD, J.J., Saris, W.E., & Veenhoven, R.(2000). Stability of life satisfaction over time. Analysis of change in ranks in a national population. Journal of Happiness Studies, 1, 177 205. FURNHAM, A., & CHENG, H. (2000). Perceived parental behavior, self esteem and happiness. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 35, 463 470. JOSHABLOO, M., & AFSHARUI, S. (2009). Big Five Personality Traits and Self Esteem as Predictors of Life Satisfaction in Iranian Muslim University Students. Journal of Happiness Studies, 12, 105 113. KEBZA, V., & ŠOLCOVÁ, I. (2003). Well-being jako psychologický a zároveň mezioborově založený pojem. Československá psychologie, 47 ( 4), 333-345. MICHALOS, A.C. (1985). Multiple discrepancies theory (MDT). Social Indicators Research, 16, 347-13. ONDREJKA, I., & MAŽGÚTOVÁ, A. (2003). Modely kvality života pacienta. Slovenský lekár, 13 (3-4), 114-116. SIRGY, M. J. (2006). History of qol studies from an industrial/organizational psychology and management perspectives. In M.J. Sirgy, A.C. Michalos, A.L. Ferriss, R.A. Easterlin, D. Patrick, & W. Pavot: The Quality-of-Life (QOL) Research Movement: Past, Present, and Future. Social Indicators Research, 76, 422 429. (rukopis zaslaný via mail) 26

VEENHOVEN, R. (2000). The four qualities of life. Ordering Concepts and Measures of the Good Life. Journal of Happiness Studies, 1, 1-39. WATHSON, D., Clark, L. A., & Tellegan, A. (1988). Development and validation of brief measures of positive and negative affect: The PANAS scales. Journal of Personality and Social Psychology, 54(6), 1063 1070. WU, C.-H. (2008). The Role of Perceived Discrepancy in Satisfaction Evaluation. Social Indicators Research, 88, 423-436. Kontaktné údaje Doc. Mgr. Peter Babinčák, PhD. Inštitút psychológie Filozofická fakulta Prešovskej univerzity Ul. 17. Novembra č.1, 08001 Prešov babincak@unipo.sk 27

KVALITA ŽIVOTA NESVOBODNÝCH PRACOVNÍCH SIL V OBLASTECH TĚŽBY URANOVÉ RUDY QUALITY OF LIFE OF FORCED LABOR IN REGIONS OF URANIUM MINING František Bártík, Hana Svatoňová Abstrakt: Poválečný rozvoj československého uranového průmyslu významně ovlivnil kvalitu života desítek tisíc lidí. Do po odsunu původních obyvatel přicházela do opuštěné krajiny nová pracovní síla pracovníci s rodinami či bez nich, kteří se poměrně obtížně integrovali s novým prostředím. Ke zcela zásadní proměně kvality života však došlo u lidí, kteří do oblastí těžby uranu přicházeli nesvobodně. Předkládaný příspěvek je geografickohistorickou sondou do vybrané problematiky kvality života nesvobodné pracovní síly v uranovém průmyslu, zabývá se zmapováním typů táborů pro nesvobodné pracovní síly s ohledem na charakteristiku kvality života v jednotlivých typech táborů. Článek vychází z archivních pramenů (nařízení, směrnice, táborové řády ), ze zápisů vyšetřování inspekce MV či jiných kompetentních orgánů v jednotlivých táborech a terénních výzkumů. Klíčová slova: těžba uranu, Jáchymov, vězeňské tábory, zajatecké tábory, kvalita života 1. KVALITA ŽIVOTA S OHLEDEM NA VĚZEŇSTVÍ A NUCENOU PRÁCI V rámci studia problematiky uranového průmyslu a pracovní síly v něm nasazené jsme vybrali pro hodnocení kvality života jen část populace tzv. nesvobodou pracovní sílu - nasazenou od konce 40. let 20. století na práci v uranových dolech. Z archivních materiálů jsme vybrali údaje, které mohou alespoň částečně dokumentovat kvalitu života těchto lidí. Jedná se o početnou skupinu cca 80 tisíc mužů pracujících zejména v uranových dolech na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku. Drtivá většina z nich byla nasazena na práci do šachet (práce v podzemí či na povrchu), část vězňů se sníženou zdravotní klasifikací budovala sídliště měst poblíž uranových dolů (Ostrov, Horní Slavkov, Příbram ). Kvalita života je v posledních desetiletích opakovaně uváděným pojmem, údajem, který se snaží komplexně postihnout objektivní i subjektivní hodnocení dílčích oblastí života. Kvalita života je dnes i statisticky vyhodnocovanou charakteristikou sloužící ke srovnávání regionů. Do hodnocení kvality života se započítávají různé dílčí indikátory, obecně platí, že se vztahuje na celou populaci sledovaného regionu. Velký sociologický slovník představuje užívání pojmu kvalita života ve více významech, jako první význam je uváděno Odborný 28

pojem vyjadřující a operacionalizující kvalitativní stránky životních procesů a kritéria jejich hodnocení. 2. HISTORICKÝ KONTEXT TĚŽBY URANOVÉ RUDY A POTŘEBY RYCHLE ZÍSKAT PRACOVNÍ SÍLU V srpnu 1945 explodovaly dvě atomové bomby nad Hirošimou a Nagasaki, které tam svrhly Spojené státy americké a jejich západní spojenci. V srpnu 1949 explodovala u Semipalatinska první sovětská atomová bomba a většina uranu v ní pocházela z území bývalého Československa. Po konci druhé světové války se na našem území nacházelo jediné otevřené provozuschopné naleziště uranové rudy ve sféře působení Sovětského svazu Jáchymovsko. 3. VZNIK PRACOVNÍCH TÁBORŮ PŘI URANOVÉ TĚŽBĚ Jelikož nešlo zajistit produkci uranové rudy jen kmenovými (civilními) zaměstnanci, byly do oblastí produkce uranové rudy přemístěny i nesvobodné pracovní síly, konkrétně se jednalo o: německé válečné zajatce chovance táborů nucené práce potrestané ve výkonu trestu. Na základě této informace můžeme tedy rozlišit tři druhy táborů 1 pracovní síly: pro tyto nesvobodné zajatecké tábory pro německé válečné zajatce tábory nucené práce vězeňské tábory Pro vězně byl vybudován systém pracovních táborů, pro něž se vžil zjednodušený název nápravně-pracovní. Tyto tábory zastřešovala Stanice SVS Ostrov. Kvalita života v těchto táborech nebyla stejná, každý tábor měl svá specifika a samotná existence tábora procházela svým vývojem. Obecně lze říci, že nejsnesitelnější podmínky byly v táborech nucené práce. V této souvislosti si je ale třeba uvědomit ten fakt, že v těchto táborech byli lidé, kteří nikdy nic trestného nespáchali a existovalo u nich pouze podezření, že někdy v budoucnu mohou něco spáchat. 1 Více viz. BÁRTÍK, František.: Budování táborů pro nesvobodné pracovní síly v místech produkce uranové rudy na území České republiky. Podbrdsko. 2007, XIV, s. 57-78. 29

4. TÁBORY PRO NĚMECKÉ VÁLEČNÉ ZAJATCE 1946-1950 Na Jáchymovsku to byly: Bratrství, Rovnost, Ústřední (u dolu Bratrství), Eliáš, Svornost, Mariánská, Vršek; na Slavkovsku Prokop a na Příbramsku Vojna. Celkem v těchto táborech bylo drženo téměř pět tisíc mužů. Vnitřní správa a režim v zajateckých táborech byly čistě sovětskou záležitostí, střežení táborů bylo součástí jáchymovských dolů, spadající do kompetence československých orgánů. Jako poměrně kuriózní se jeví skutečnost, že v rámci dohody mezi ministerstvem spravedlnosti a jáchymovskými doly došlo po zrušení zajateckých táborů k využití sovětských instruktorů, kteří působili v rámci vnitřní správy v táborech s německými válečnými zajatci. Tito sovětští příslušníci se stali poradci ve vězeňských táborech, určených pro trestance ve výkonu trestu. Je tedy vcelku logické, že normy mezi zajatci a vězni se prakticky nelišily. 5. TÁBORY NUCENÉ PRÁCE 1949-1951 T Á B O R Y N U C E N É P R Á C E (dále TNP) byly zřízeny na území Československa na základě zákona 247/48 Sb. o táborech nucené práce, který byl schválen 25. 10. 1948. TNP při uranových dolech existovaly v letech 1949-1951.K tomu, aby byl občan přikázán od TNP, nemusel spáchat žádný trestný čin. Stačilo pouhé podezření, že čin může spáchat, a byl preventivně do TNP poslán. 2 Do TNP mohl být zařazen člověk mezi 18-60 rokem života až na výjimky bez řádného soudu na dobu 3 měsíců až 2 let. 3 Význam TNP spočíval především v izolaci nepřátel tehdejšího zřízení, tito se měli v TNP převychovat prací, za kterou měli dostávat řádnou mzdu, a politickými školeními na platné spoluobčany budující komunistickou společnost. Jak o chovance, tak i o rodinné příslušníky mělo být postaráno tak, aby nestrádaly. Od 1. 10. 1949 byly zřízeny podle dostupných archivních materiálů tyto TNP: Jáchymov Vršek, Příbram Vojna, Jáchymov - Nikolaj, Jáchymov - Plavno a Příbram Brod. 6. NÁPRAVNĚ PRACOVNÍ TÁBORY 1949-1961 Historii nápravně-pracovních táborů ( NPT) lze rozčlenit na tři základní období. Je samozřejmé, že podmínky, ať pracovní či existenční se v táborech během doby vyvíjely, 2 Tento zákon (247/48 Sb.) znamená revoluci v právu, neboť nepotřebuje trestný čin k zásahu. Je to zákon preventivní, tzn. předchozí opatření proti trestným činům. Ze schůze členů kraj. komisí pro zařazování osob do TNP ze dne 15. 12. 1948. NA, Branně bezpečnostní komise ÚV KSČ, krabice č. 104. 3 Některé z důvodů, pro které byly přidělovány první osoby do TNP:...stýká se s cizinou, jeho sestra je rakouskou státní příslušnicí, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchá cizí rozhlas, nesouhlasil se znárodněním, šířil nepravdivé zprávy, majitel přepychové vily, majitel domu, stýká se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbá se práci, manželka byla proti znárodnění Tamtéž. 30

existovaly lepší a horší tábory. Nelze tak ani srovnávat počátek 50. let s koncem 50. let v jednom konkrétním táboře. Do jisté míry podmínky v táborech určovala i sama správa tábora. Záleželo tedy přímo na osobnosti velitele a ostatních příslušníků, kteří měli chod tábora na starosti. Nezpochybnitelným faktem je skutečnost, že nejkrušnější období zažívali vězni od poloviny roku 1951 a toto období trvalo zhruba tři roky. V této době spadají tábory výhradně pod správu útvaru SNB Jeřáb, vězni zažívají hlad, strádání, ponižování, trápení, mučení, absolutní degradaci lidské důstojnosti. I podle životních podmínek v táborech lze období existence NPT rozlišit na tato období: 1) 1. 3. 1949 31. 5. 1951 2) 1. 6. 1951 31. 10. 1954 3) 1. 11. 1954 1. 6. 1961 Ad1) V období 1. 3. 1949 31. 5. 1951 za vnitřní režim tábora zodpovídá vězeňská stráž ministerstva spravedlnosti, za vnější režim (ostrahu) zodpovídá útvar SNB Jeřáb. Z pohledu vězňů se jednalo o klidnější období, ve kterém docházelo k vyjasňování si situace mezi Jáchymovskými doly, n. p. a ministerstvem spravedlnosti, kdo je za co zodpovědný, kdo má komu za co platit apod. Dalším důležitým faktorem z pohledu vězňů bylo to, že v tomto období měl Sovětský svaz enormní zájem na naší uranové rudě. Sovětští poradci chodili do táborů a velitelé se jim zpovídali z toho, proč je tolik vězňů v korekci, jak to že nejsou v dole. Prioritou pro toto období bylo, aby vězeň dostal najíst, aby se vyspal a hlavně aby nastoupil do práce těžit uranovou rudu. Ad 2) Ve druhém období 1. 6. 1951 31. 10. 1954 zejména v jeho první polovině tzn. do smrti Stalina a Gottwalda se jedná naopak o nejhorší období, které vězni mohli v NPT zažít. Hlad, šikana, týrání, ponižování, ztráta lidské důstojnosti to je jen část pojmů typických pro tuto dobu. V tomto celém druhém období za uranové tábory, které zastřešovala Stanice SVS Ostrov, je zodpovědný útvar SNB Jeřáb, tedy jak pro vnitřní tak i pro vnější část tábora. Ad 3) Poslední období 1. 11. 1954 1. 6. 1961 se vyznačuje opět rozdělením kompetencí mezi dvě ministerstva. Za vnitřní chod tábora zodpovídá opět vězeňská stráž a za ostrahu táborů Vnitřní stráž ministerstva vnitra. Ženijně technické zabezpečení táborů se výrazně zlepšilo, takže během jednotlivých let dochází pouze k ojedinělým pokusům o útěk. Celkově se jedná o klidnější období, ze kterého vybočuje např. Nudlová stávka na táboře Vojna. V červenci roku 1955 vešel v platnost nový táborový řád, který vězni považovali za šikanu, proto odmítli stravu a i nástup do práce. Musely být povolány posily Vnitřní stráže ministerstva vnitra a během čtyř dnů byl odpor vězňů zlomen. Toto období končí zrušením posledního tábora v jáchymovské oblasti a tábora Vojna na Příbramsku. Od tohoto data 31

existuje jediné nápravné zařízení Bytíz na Příbramsku, ze kterého jsou vězni nasazováni v uranovém průmyslu. Rozmístění pracovních táborů na Jáchymovsku v roce 1952 ukazuje mapa na obr. 1. Obr.1: mapa dolů a pracovních táborů na Jáchymovsku. Vlastní zpracování. 7. ZÁKLADNÍ PŘEDPISY A SMĚRNICE, KTERÉ UPRAVOVALY SPRÁVU A CHOD V TÁBORECH Pro zajatecké tábory nejsou doposud známy žádné předpisy a řády, které by určovaly pravidla a chod v jednotlivých táborech. Tato skutečnost je dána tím, že vnitřní režim v táborech měla na starosti sovětská strana a československé bezpečnostní složky neměly vůbec přístup do těchto táborů, proto podmínky, které zde panovaly, jsou známy jen ze vzpomínek zajatců popř. archivních fragmentů. Pro chod táborů nucených prací byl nejdůležitějším předpisem Prozatimní ústavní, kázeňský a výchovný řád pro tábory nucené práce. Z pohledu vězeňských táborů je situace poněkud komplikovanější, neboť v počátečním období od 1. 3. 1949 do 31. 8. 1951 neexistoval žádný předpis, do té doby se jednotlivé tábory řídily svými Domácími řády. Od 1. 9. 1951vstoupil v platnost Vězeňský řád S-4), který byl v platnosti do 31. 3. 1953. 32

Po té byl nahrazen Řádem nápravných zařízení (NZ-zákl-I-1). S účinností od 1. 6. 1954 platil Řád pro věznice ministerstva vnitra Československé republiky (NZ-zákl-II-1), který byl od 1. 4. 1955 nahrazen Řádem pro NPT MV (NZ-zákl-II-2), posledním základním předpisem byl od 1. 3. 1961 Řád pro výkon trestu odnětí svobody v nápravných zařízeních MV (NZ-zákl-II- 2), ten platil až do 1. 4. 1964. 4 Toto jsou pouze ty nejzákladnější předpisy, neboť dalšími nařízeními se upravovala oblast stravování, odměňování, vystrojování vězňů a v neposlední řadě byla upravována i zdravotní péče. 8. VÝBĚR ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK POPISUJÍCÍCH ŽIVOTNÍ PODMÍNKY VĚZNŮ Pracovní podmínky V důsledku honby za co největší těžbou uranu byla pominuta i ta nejprimitivnější bezpečnostní pravidla. Obecně platilo, že jedny z nejhorších pracovních podmínek vytvořily Jáchymovské doly. Chovanci táborů byli v první řadě využíváni k práci na šachtě, a to jak v podzemí, tak na povrchu, dále na práci v táboře, respektive poblíže tábora a také při výstavbě blízkých měst (Ostrov, Příbram apod.). Pracovní podmínky na šachtě vypadaly následovně: zajatci, vězni a chovanci mnohdy pracovali i vleže, přitom se v podzemí nacházelo 20 50 cm vody a neustále zde kapala ze stropu patra voda. Velmi často docházelo k sesutí stropu. Vážným nedostatkem ohrožujícím zdraví chovanců byl nedostatek gumové obuvi a pogumovaných obleků. Nedostatečně vybudovaný větrací systém způsoboval dýchací potíže a z dlouhodobějšího pohledu se podepsal na zdraví zajatců. Organismus byl podle táborového lékaře Girscheka zhoubným zářením poškozen třemi cestami: z vnějšku v důsledku práce s radioaktivním materiálem, z vnitřku vdechováním zejména radonu a pitím radioaktivní vody a v poslední řade v podobě zhoubného vnitřního mikrozáření radioaktivního prachu usazeného v plicích. 5 Sami zajatci o zdravotních potížích vypověděli: Dala se např. brzy po zahájení směny zmínit nastupující únava a vysílení. To bylo ještě zesilováno pocitem ospalosti při zpracovávání čistého smolince. V takovém případě stoupaly i bolesti hlavy a zvláště tlak na srdci. Když bylo třeba roztloukat speciální rudu a my jsme přitom museli mnoho hodin na smolinci doslova sedět, nastupovaly i bolesti v oblasti genitálií. Dalším projevem byla vzrůstající vznětlivost (popudlivost) a nechuť k jídlu. 6 4 ABS, ÚDV-67/Vvk-95. 5 Böss, Oto.: Němečtí váleční zajatci v uranových dolech Jáchymov 1945-1950, Mnichov 1962. 6 Tamtéž 33

Zajatci měli pro svůj výkon stanovenou pevnou pracovní normu, při nesplnění byli zajatci postihováni, nejčastěji zkrácením přídělu jídla či prodloužením 8 hodinové pracovní doby o dalších 8 hodin. Strava Chovanci se měli v TNP stravovat jednotně, a to třikrát denně. Jídla měla být jednoduchá, vydatná a připravovaná v táborové kuchyni, která byla, v souladu se zásobovacími předpisy Ministerstva výživy, v případě tábora Příbram-Vojna nedostatečně vybavená. 7 Nebylo výjimkou, že auta odvážející chovance z pracoviště měla několikahodinová zpoždění nebo nepřijela vůbec, takže se pak do tábora museli vracet pěšky. Docházelo tak k určitému časovému prodlení a stávalo se, že oběd (již studený) dostávali těsně před večeří. 8 O špatné kvalitě stravy se dochovala zmínka i ve zprávě ze dne 20. dubna 1950 o návštěvě bezpečnostního referenta KNV, tedy člověka, který předsedal přikazovací komisi: Podával se k obědu guláš s rýží, ta však byla naprosto nepoživatelná. 9 Na druhou stranu můžeme však s jistotou konstatovat, že v době různých hornických (uranových) přídělů byl v táborové kantýně volně k dostání salám, sekaná, masové konzervy, osmi stupňové pivo aj. 10 Situace chovanců se tak nejeví v době lístkového systému po stravovací stránce kriticky. Na místě je ovšem třeba říci, že v kantýně mohli nakupovat jen ti chovanci, kteří plnili plán. Když porovnáme tehdy platné stravovací normy pro vězně, samozřejmě z objektivního pohledu nedostačující, musíme konstatovat, že normy byly s minimálními odchylkami dodržovány. Např.: chleba bylo za měsíc duben 1956 do tábora dovezeno z pekárny Příbram 23 940 kg, při čemž 1 kg stál 2,60 Kčs. Během měsíce se vydalo 23700 kg, tady přibližně 400 g na potrestaného a den. Dne 8. 2. 1948 byla vypracována podrobná zpráva z kontroly v zajateckém táboře Prokop na Slavkovsku, která byla věnována výživě zajatců. Že jsou zajatci živeni dostatečně, o tom svědčí nejlépe jejich vzhled. Zajatci, kteří přišli do našich táborů až v II. polovině m.r., byli těžce podvyživeni a zesláblí. Je pravda, že se nám dosud nepodařilo u všech toto tělesné zchátrání plně napraviti, ale rozhodně ve všech případech bylo docíleno velkého pokroku. Máme zjištěn přírustek na váze u jednoho zajatce za 6 týdnů pobytu v našem táboře o 18 kg. 11 Normy pro zajatce představuje tabulka 1. 7 ABS, f. E-1, inv. j. 17 - Zpráva o stavu TNP ze dne 31. 1. 1950. 8 ABS, f. E-1, inv. j. 17 - Zpráva o stavu TNP ze dne 3. 2. 1950. 9 ABS, 310 46 11 - Zpráva o prohlídce TNP Lešetice. TNP Lešetice je shodný s TNP Příbram-Vojna. 10 Archiv autora, audio záznam ze dne 22. 7. 2004, Miroslav Moravec. 11 DIAMO, karton 220, inv. j. 4366. 34

Tabulka 1:Normy potraviny pro zajatce /na 1 osobu/ ze dne 31. července 1947. ZdrojDIAMO, karton 220, inv. j. 4366. Při vyplnění prac. normy a zhodnocení práce do 100% a zhodn. práce od 100%-110% - práce od 110% výše zhodn. nevyplněna výkon. uspokojivě prací: - práce vykonána dobře na 1 den na měsíc 1 den měsíc 1 den měsíc Chléb g 430 12900 540 16200 600 18000 Bílá mouka g - - - - 40 1200 Masovýrobky 58 1750 100 3000 116 3500 Margarin-tuky 13 380 16 500 25 760 Vepřové sádlo 13 390 16 500 26 780 Mléko l 0,15 4,5 0,3 9,0 0,5 15 Cukr g 15 450 30 900 50 1500 Marmeláda g - - - - 5 150 Cigarety: a/ v podze mí ks b/na povrchu ks - - 5 150 8 240 - - 3 90 5 150 H Y G I E N A V TNP mělo být používání základních hygienických prostředků dostupné všem chovancům. Podmínky dodržování osobní hygieny, zejména koupání, péče o vlasy a vousy, měly být podrobně upraveny v domovním a denní řádu, který měli zpracovat velitelé tábora se správci budov pro každý jednotlivý tábor podle jeho charakteru a druhu. 12 Stav hygieny v době otevření TNP byl absolutně nedostatečný. Dnešní umývárny jsou pouze nouzovým opatřením, ježto mimo několik výtokových kohoutků se žlaby, obsahující pouze jeden sprchový vývod, což pro 550 příslušníků [chovanců] jistě nepostačí, když tělesná hygiena jest podmínkou pro zabezpečení proti epidemickým chorobám [ ] 13 TNP Vojna je umístěn v zcela nevyhovujících objektech a nedostatečným zařízením hygienickým a zdravotním (záchody a umývárny a koupelna). 14 V koupelně nebyly žádné mísy na umývání, rohožky a ani kohouty na vodu. Voda ze sprch netekla, protože byla 12 KÝR, Aleš: Způsoby zacházení s vězni v ČSR v letech 1945 1955, Přehled základních předpisů. Opava 2002, s. 24. 13 DIAMO, karton 218, inv. j. 4094, Požadavek zlepšení ubytovacích poměrů ze dne 8. 12. 1949. 14 ABS, f. E-1, inv. j. 17 - Zpráva o stavu TNP ze dne 19. 1. 1950. 35

zamrzlá, na podlaze bylo náledí. Nebyl zabezpečen dostatečný přísun vody. 15 V táboře také delší dobu chyběla mýdla. 16 Obr.2: situační nákres tábora Eliáš, zdroj www.zanikleobce.cz Obr. 3: Zbytky vězeňských baráků v prostoru tábora Eliáš dnes. Foto Hana Svatoňová, 2012 15 Tamtéž, Zpráva o stavu TNP ze dne 31. 1. 1950. 16 Tamtéž. 36

Obr.4: Tábor a důl Eliáš na černobílém ortofotu z uchycující situaci v roce 1952. Zdroj: Národní geoportál Inspire. Z D R A V O T N Í PÉČE V TNP měli být noví chovanci podrobeni vstupní lékařské prohlídce, při které byla stanovena jejich zdravotní klasifikace, podle níž byli následně pracovně nasazováni. Zdravotnickou službu měl zabezpečovat táborový lékař schválený MNB, který mohl též podávat návrhy na dočasné přerušení pobytu. Rozhodnutí o tom, zda se tak doopravdy stane, však záleželo na příslušném národním výboru, který vydal nález k umístění do TNP v první instanci. Doba léčení v nemocnici se nezapočítávala do uložené délky pobytu v TNP. Táborový lékař rovněž dohlížel na dodržování hygienických opatření v objektech, na přípravu stravy, dodávky pitné vody apod. 17 Zdravotní péče o chovance TNP Příbram-Vojna byla velmi špatná. V počátečním období zcela chybělo vybavení ošetřovny pro první pomoc. Sama práce v šachtě byla zdraví škodlivá, pokud přihlédneme k nedostatečným ochranným pomůckám, jevila se jako vyložený hazard se zdravím. Vážnost situace si uvědomovali i někteří chovanci, kteří si byli ochotni zakoupit gumové boty a pracovní oděv z vlastních peněz, 18 neboť ty, které jim poskytly JD, byly v nefunkční. Zdravotnímu stavu chovanců neprospívaly ani transporty na pracoviště na otevřených korbách nákladních vozů. 19 17 KÝR, Aleš, c. d., s. 34 35. 18 ABS, f. E-1, inv. j. 17 - Zpráva o stavu TNP ze dne 1. - 3. 3. 1950. 19 Tamtéž, Zpráva o stavu TNP ze dne 19. 1. 1950. 37

Je třeba zmínit, že těžce nemocní, a tudíž po dlouhou dobu práce neschopní chovanci, bývali z TNP propouštěni. 9. TRÝZNĚNÍ, KOREKCE Je vcelku beze sporu, že životní podmínky v pracovním táboře byly přinejmenším těžké, daleko horší však byly v tzv. korekci respektive bunkru, který se nacházel v každém táboře. Na základě posudků soudních znalců 20 lze vyvodit následující závěry: K poškození zdraví případně k ohrožení života při pobytu v bunkru mohlo dojít několika způsoby. 1) dušením - bunkr představoval uzavřený prostor, ve kterém se nacházelo 4354 litrů kyslíku. Klidová spotřeba kyslíku dospělého člověka se pohybuje mezi 288 až 350 litry za den. 2) akutním i chronickým revmatickým onemocněním a to především v důsledku působení chladu, vlhka a infekcí - "Mimoto vězni byli ohroženi záněty dýchacích cest a jejich komplikacemi především záněty plic." 3) podchlazením - "V zimním období účinkem nízké teploty a velké vlhkosti, zvláště při delším pobytu, nedostatečné výživě a celkovém vyčerpání, bylo nebezpečí poškození organismu podchlazením případně smrti z podchlazení nebo omrznutí některých částí těla." 4) střevním a infekčním onemocněním - "Při naprosto nedostatečných hygienických podmínkách v bunkru bylo nebezpečí střevních infekčních onemocnění." Znalec z oboru zdravotnictví - psychiatrie došel tedy k závěru, že: "Při pobytu vězňů v tzv. bunkru mohlo dojít k poškození jejich psychického zdraví, a to buď k poškození přechodného charakteru nebo i trvalého rázu... V některých nesl pobyt v tzv. bunkru z psychologického hlediska znaky mučení, nelidského a krutého zacházení." K samotnému objektu bunkru se vyjadřuje v tom smyslu, že do jeho prostoru byli zavíráni vězni v úmyslu působit na již vězněné osoby krutým a nelidským zacházením, mučením tělesným a duševním utrpením s cílem je zastrašit, v různém počtu 1 až asi 30 lidí umísťováni vězňové ta tzv. přestupky blíže neurčené, a tím byli dále ještě jako vězni zbaveni osobní svobody a skutečně podrobeni psychickému a fyzickému mučení a krutému a nelidskému zacházení... a některým pak bylo následkem tohoto mučení a krutého zacházení také ublíženo na zdraví Pobyt v tzv. bunkru přinesl do života vězňů celou řadu mimořádně stresujících podnětů. Podle některých svědeckých výpovědí nese pobyt v tzv. bunkru znaky mučení, krutého a nelidského zacházení." 20 ÚDV-9/Vt-97. 38

Obr.5 a 6: Korekce na táboře Vojna vlevo a ubytování vězňů na baráku - vpravo, Foto Hana Svatoňová, 15.3.2013 10. ZÁVĚR Během doby se měnily životní podmínky v táborech pro nesvobodné pracovní síly, které byly zbudovány v oblastech těžby uranové rudy. Jestliže na počátku 50. let. 20. století byly běžné tresty v bunkrech, nedostatek jídla, strádání, degradace lidské důstojnosti, minimální hygienické podmínky, nedostatek pracovních pomůcek, v neposlední řadě neomezená moc dozorců nad vězni, tak na konci 50. let 20. století došlo k podstatné změně a uvolnění těchto podmínek, což souviselo s celkovými změnami ve společnosti. Na základě studia archivních pramenů lze vyvodit jasný závěr, že desetitisíce lidí žilo a pracovalo ve velmi těžkých podmínkách, které se podepsaly jak na fyzickém tak i psychickém stavu daného jedince. Zkratky: ABS archiv bezpečnostních složek KNV krajský národní výbor MV ministerstvo vnitra NA národní archiv NPT nápravně pracovní tábor 39

SNB sbor národní bezpečnosti SVS sbor vězeňské stráže TNP tábor nucené práce ÚV KSČ ústřední výbor Komunistické strany Československa Literatura: BÁRTÍK F. (2007): Budování táborů pro nesvobodné pracovní síly v místech produkce uranové rudy na území České republiky. Podbrdsko. BÁRTÍK, F. (2009): Tábory nucené práce se zaměřením na tábory zřízené při uranových dolech v letech 1949-1951, Praha. BÁRTÍK, F. (2011): Zemřelé nesvobodné pracovní síly v oblastech produkce uranové rudy 1946-1986. Příbram. BORÁK, M. a JANÁK, D (1996): Tábory nucené práce v ČSR 1948-1954. Opava. BORÁK, M.et al. (2003): Perzekuce občanů z území dnešní České republiky v SSSR. Sborník studií. Praha BÖSS, Oto.(1962): Němečtí váleční zajatci v uranových dolech Jáchymov 1945-1950, Mnichov. DRAGOMIRECKÁ, E. a, ŠKODA, C. (1997). Kvalita života: Vymezení, definice a historický vývoj pojmu v sociální psychiatrii. In: Česká a slovenská psychiatrie (časopis psychiatrické společnosti), 93, 2,102 108 KAPLAN, K.. (1993): Tábory nucené práce v Československu v letech 1948-1954. Praha. KÝR, Aleš: (2002) Způsoby zacházení s vězni v ČSR v letech 1945 1955, Přehled základních předpisů. Opava PLUSKAL.O. (1998) Poválečná historie jáchymovského uranu. Praha. TOMÍČEK, R.. (2000) Těžba uranu v Horním Slavkově. Sokolov. TOMEK, P. (1999) Československý uran 1945-1989, Praha. Archiv bezpečnostních složek (ABS), ÚDV-67/VvK-95. ABS, f. E-1, inv. j. 17 ABS, 310 46 11. DIAMO, krabice č. 228, inv. j. 4914. DIAMO, karton 218, inv. j. 4094 DIAMO, karton 220, inv. j. 4366. Národní archiv, Branně bezpečnostní komise ÚV KSČ, krabice č. 104. 40

Kontaktní údaje: František BÁRTÍK Hornické muzeum Příbram Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nám. Hynka Kličky 293 Přípotoční 300/12 261 01 Příbram VI - Březové Hory 10100 Praha 10 bartik-f@muzeum-pribram.cz Hana SVATOŇOVÁ Masarykova univerzita Katedra geografie Poříčí 7, 603 00 Brno svatonova@ped.muni,cz 41

ZDRAVOTNÁ DIMENZIA KVALITY ŽIVOTA SENIOROV ČESKEJ REPUBLIKY V PRIESKUME SHARE HEALTH DIMENSION OF QUALITY OF LIFE OF SENIORS IN CZECHIA ACCORDING TO SHARE STUDY Marcela Káčerová, Jana Ondačková Abstrakt: Súčasná etapa populačného vývoja krajín východnej a strednej Európy je charakteristická intenzívnym procesom populačného starnutia. Do popredia sa okrem iných oblastí dostáva problém kvality života, zvyšujúcej sa početnosti, starého obyvateľstva. Objektívnym demografickým ukazovateľom deklarujúcim zlepšujúcu sa kvalitu života je rast strednej dĺžky života. Podstatným však nie je, ako k životu pridať roky, ale aj k rokom život. Kvalita života je výsledkom vzájomného pôsobenia sociálnych, zdravotných, ekonomických a environmentálnych podmienok, tykajúcich sa ľudského a spoločenského života. Jedným z celoeurópskych prostriedkov mapovania rôznych dimenzií kvality života obyvateľstva je aj prieskum SHARE. SHARE je multidisciplinárna, medzinárodná longitudinálna databáza, ktorá ponúka originálne údaje o rôznych dimenziách života Európanov nad 50 rokov. Cieľom nášho príspevku je priblížiť výsledky projektu SHARE a hodnotiť zdravotnú dimenziu kvality života seniorov Českej republiky v rokoch 2006 a 2011. Kľúčové slová: starnutie, seniori, kvalita života, zdravie Abstract: The current stage of population development of the countries of Eastern and Central Europe is characterized by intensive process of population aging. The quality of life of old people is coming to the fore. Objective demographic variables who declare improving the quality of life is increase life expectancy. The essential is not how add years to life, but also life to years. Quality of life is the result of the interplay between social, health, economic and environmental conditions of human and social life. One of Europe's resources mapping various dimensions of quality of life is the SHARE survey. The Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) is a multidisciplinary and cross-national panel database of micro data on health, socio-economic status and social and family networks. The aim of this paper is to describe the results of the SHARE project and evaluate health dimension of quality of life of seniors in Czechia in 2006 and 2011. Key words: ageing, senior, quality of life, health 42

1. ÚVOD Proces starnutia populácie znamená rast podielu a početnosti obyvateľov vo vyššom veku. V rokoch 1950-2011 v Českej republike počet obyvateľov starších ako 65 rokov vzrástol 2,7 krát, pričom podiel tejto skupiny obyvateľstva sa zvýšil z 6,2% na 15,9%. Problematika procesu starnutia obyvateľstva otvára okrem iných aj tému kvality života týchto početných skupín starého obyvateľstva. V súčasnosti existuje viacero teórií a metód výskumu kvality života. Jedným z hlavných indikátorov vo väčšine konceptov je zdravotná dimenzia kvality. Zdravotný stav obyvateľstva sa s narastajúcim vekom rapídne mení. Kým mladšie vekové skupiny postihujú predovšetkým akútne (krátkodobé) ochorenia, seniorov častejšie postihujú choroby chronického charakteru, a to predovšetkým kardiovaskulárne ochorenia (hypertenzia, cievna mozgová príhoda, ischemická choroba srdca) a ochorenia pohybového aparátu (osteoporóza, artróza), nádorové ochorenia, úrazy a duševné ochorenia (Alzheimerova choroba), ktorých liečba je finančne i časovo náročnejšia a často sa ich výskyt spája aj s trvalými následkami. Tento fakt potvrdzuje aj stredná dĺžka života v zdraví (bez zdravotného postihnutia), ktorá v roku 2010 v Českej republike dosahuje 8,5 rokov pre 65 ročných mužov a 8,8 rokov pre ženy (EHEMU, 2013). V porovnaní so strednou dĺžkou života ide o pokles o 6,7 (muži) resp. 9,9 (ženy) rokov (ČSÚ, 2013). Navyše sa často krát u tejto skupiny obyvateľstva vyskytuje aj multimorbidita. Takéto zhoršenie zdravotného stavu zamedzuje úspešnému aktívnemu starnutiu populácie. Cieľom nášho príspevku je priblížiť výsledky projektu SHARE a hodnotiť subjektívnu zdravotnú dimenziu kvality života seniorov Českej republiky v rokoch 2006 a 2011. 2. METÓDY A DÁTA Dáta pre náš článok boli získané z prieskumu SHARE (Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe), ktorý prebieha v Európe už od roku 2004 a zapojilo sa do neho už 21 krajín. Česká republika sa na prieskume pravidelne zúčastňuje od roku 2006. Do prvej českej vlny (celkovo druhá vlna SHARE-u) sa zapojilo 2749 respondentov nad 50 rokov, v roku 2011 evidujeme 5982 Čechov nad 50 rokov. Zber dát je založený na osobnom pohovore anketára s respondentom s použitím počítačového dotazníku (CAPI). Prieskum vytvára longitudinálnu databázu z demografickej, zdravotnej, ekonomickej a sociálnej oblasti. Svetová zdravotnícka organizácia definuje zdravie ako stav úplnej telesnej, duševnej a sociálnej pohody, nielen neprítomnosti choroby. Za indikátory zdravia sme zvolili: zhodnotenie zdravia, limity v aktivitách denného života, stredná dĺžka života, prítomnosť 43

obezity, užívanie liekov. Jednotlivé indikátory sme hodnotili po päťročných vekových skupinách, oddelene pre mužov a ženy. Za osobu v subjektívne dobrom zdraví sme považovali jedinca, ktorý na otázku Řekl/a byste že Vaše zdraví (Váš zdravotní stav) je... odpovedal Veľmi dobrý, alebo Vynikající. Za osobu, ktorá nie je limitovaná v aktivitách denného života považujeme takú, ktorá na otázku V jaké míře Vás Vaše zdraví v posledních šesti měsících omezovalo při vykonávání každodenních činností? odpovedala Žádné omezení. Osoba bez dlhodobého ochorenia bola definovaná na základe zápornej odpovede na otázku: Mnoho lidí má chronické nebo vleklé zdravotní problémy. Vleklými problémy rozumíme to, že s něčím už delší dobu problémy máte anebo je možné, že je budete mít. Máte v tomto smyslu vleklé zdravotní problémy, nemoci či omezení?. Podobne nesúhlasná odpoveď bola vyžadovaná aj v prípade osôb, ktoré berú pravidelne lieky, pričom prieskum sa na tento aspekt dotazoval otázkou: Berete alespoň jednou týdně léky na uvedené zdravotní problémy?. Za obézneho človeka sme považovali osobu, ktorej index telesnej hmotnosti (BMI) presahoval hodnotu 30. Stredná dĺžka života bola prebratá z dát Českého statistického úřadu. Zvolené indikátory zachytávajú mnoho dimenzií kvality života z hľadiska zdravotného stavu. Niekedy ponúkajú tieto čiastkové ukazovatele mierne odlišné výsledky a hodnotenie zdravotnej dimenzie nemusí byť úplne jednoznačné. Preto sa stala aktuálna potreba zhodnotiť túto dimenziu aj jedným komplexným (syntetickým) ukazovateľom. Na jeho výpočet sme použili metódu normovanej premennej. Metóda využíva transformáciu reálnych údajov (rozličného charakteru a niekedy aj merných jednotiek) za určité skupiny (priestorové útvary, vekové skupiny,...) do porovnateľných merných sústav (bezrozmerné čísla), s ktorými sa dajú realizovať ďalšie štatistické operácie. Každý analytický ukazovateľ bol prevedený normovaním na bezrozmerné číslo (z i ): Ak je vzťah k zdravotnému aspektu pozitívny (platné pre všetky naše ukazovatele): z z i i X ij X s xj j Ak je vzťah k zdravotnému aspektu negatívny: X j X s xj ij Kde X ij, je hodnota ukazovateľa pre danú vekovú skupinu (resp. kraj), X j je priemer ukazovateľa a s xj je smerodajná odchýlka daného ukazovateľa. 44

Výsledná charakteristika - syntetický ukazovateľ je stanovená ako vážený aritmetický priemer normovaných veličín. S i 1 k k 1zij v j i = 1,2...n, v j = váha j-tého ukazovateľa (váha v našom prípade bola pre všetky ukazovatele rovná jednej). Veľkosť syntetického ukazovateľa dosahuje v prípade normálneho rozdelenia hodnoty v intervale od -3 po +3. (Stankovičová a Vojtková, 2007). Hodnoty ukazovateľa sú priamo úmerné úrovni zdravotného stavu. 3. VÝSLEDKY "Subjektívne hodnotenie zdravia, teda to, ako sa respondent zdravotne cíti, má vo vzťahu k hodnoteniu zdravotného stavu špecifickú pozíciu. Jedná sa totiž o skutočne subjektívne, vysoko individuálne posúdenie vlastného zdravia respondentom, ktoré je determinované nielen jeho zdravotným stavom, ale i celkovým prístupom k životu, emočným naladením a pod" (ÚZIS ČR, 2011). Prvé tri otázky nášho hodnotenia: subjektívne hodnotenie zdravia (1), prítomnosť dlhodobého ochorenia (2) a zisťovanie obmedzenia respondenta vo vykonávaní bežných aktivít (3) tvoria Minimálny európsky model zdravia (Minimum European Health Module MEHM). Hodnotenie svojho zdravia ako subjektívne dobrého, označilo 18,11% opýtaných respondentov vo veku nad 50 rokov v roku 2006, do roku 2011 ostal podiel rovnaký. Z obyvateľov nad 65 rokov svoj zdravotný stav označilo za dobrý len 8,66% opýtaných v roku 2006, pozitívnym sa javí zvýšenie podielu osôb v dobrom zdraví na 10,16% do roku 2011. Vzhľadom k vekovým kategóriám platí, že so zvyšujúcim sa vekom sa podiel osôb v subjektívne dobrom zdraví znižuje v oboch sledovaných rokoch. S výnimkou vekovej kategórie 60-64 roční v roku 2006, platí, že spokojnejší boli a v subjektívne dobrom zdraví sa vo väčšej miere označili muži. Tento fakt do istej miery súvisí so spoločenskou normatívom správneho muža, ktorý sa nesťažuje na svoj zdravotný stav. Napriek pomerne nízkym hodnotám vyššie uvedenej spokojnosti zdravia, podiel osôb bez dlhodobého ochorenia v roku 2006 vo veku nad 50 rokov bol až 47%, do roku 2011 mierne klesla na 45%. Rovnaký trend má aj obyvateľstvo 65 a viac ročné, keď podiel osôb bez dlhodobého ochorenia bol 38,74% (2006) a znížil sa na 35,59% (2011). Nie úplne absolútne, ale dá sa opäť konštatovať, že so zvyšujúcim sa vekom sa podiel respondentov bez 45

dlhodobého ochorenia znižuje, čo je logickým dôsledkom nástupu chronických ochorení typických pre seniorskú populáciu imobilita, inkontinencia, poruchy zraku, kardiovaskulárne ochorenia. Pohlavná štruktúra naznačuje vyšší podiel mužov bez dlhodobého ochorenia, ale nie tak jednoznačne ako pri predchádzajúcom hodnotení. V roku 2006 bolo až 42,62% opýtaných Čechov nad 50 rokov, ktorí nie sú limitovaní v aktivitách denného života a u obyvateľov nad 65 rokov takmer 30%. Kým 65 a viac roční vykazujú identický podiel aj v roku 2011, 50 a viac roční Česi neboli limitovaní už len 40,13% prípadov. V roku 2006 sa jedna tretina opýtaných respondentov nad 50 rokov označila ako tá, ktorá neberie pravidelne lieky. Do roku 2011 sa ich zastúpenie znížilo o 3 percentuálne body na 27,63%. Rovnaký trend registrujeme aj u respondentov 65 a viac ročných, z nich len 17,02% resp. 15,8% neberie pravidelne lieky. Aj v prípade tejto otázky sa so zvyšujúcim vekom znižuje podiel respondentov, ktoré lieky pravidelne neberú. Respondenti muži vykazujú lepšie hodnoty ukazovateľa ako respondentky ženy. To do istej miery môže súvisieť s tým, že ženy dbajú o svoje zdravie viac než muži, častejšie tak navštevujú lekára, kým muži majú tendenciu svoj zdravotný stav podceňovať. Respondenti, ktorí nie sú obézni vo veku nad 50 rokov, tvorili viac ako tri štvrtiny z opýtaných v roku 2006. Do roku 2011 sa ich zastúpenie znížilo na 72,79%. Respondenti starší ako 65 rokov až v 77 % resp. 73% nedosahovali hodnotu BMI v obéznych hodnotách. So vzrastajúcim vekom (do veku 65-69 rokov) v sa znižuje podiel respondentov, ktorí nie sú obézni. Naopak od tejto vekovej kategórie sa podiel neobéznych zvyšuje. Vyššie zastúpenie neobéznych vykazujú muži, neplatí to absolútne. Výnimku tvorí kategória 50-59 a 75-79 ročných. 46

Graf č. 1: Subjektívne hodnotenie zdravia obyvateľstvom nad 50 rokov v ČR v roku 2006 Zdroj : SHARE 4, Release 1.1.1, vlastný výpočet Graf č. 2 : Subjektívne hodnotenie zdravia obyvateľstvom nad 50 rokov v ČR v roku 2011 Zdroj : SHARE 4, Release 1.1.1, vlastný výpočet 47

Tabuľka č. 1 : Stredná dĺžka života vo veku mužov a žien v roku 2006 a 2011 Vek Stredná dĺžka života vo veku Stredná dĺžka života vo veku 2006 2011 Muži Ženy Muži Ženy 50-54 26,02 31,02 26,94 32,00 55-59 21,96 26,49 22,78 27,42 60-64 18,18 22,13 18,94 23,02 65-69 14,79 18,01 15,47 18,82 70-74 11,65 14,07 12,31 14,87 75-79 8,82 10,46 9,39 11,20 80-84 6,40 7,36 6,84 7,94 85+ 4,46 4,83 4,77 5,32 Zdroj : ČSÚ 2013 Stredná dĺžka života jednoznačne medzi rokmi 2006 a 2011 zlepšuje svoje hodnoty a narastá (tabuľka č.1). Ukazovateľ, ktorý vychádza z úmrtnostných tabuliek a teda reálnych mier úmrtnosti odzrkadľuje zlepšovanie úmrtnostných pomerov mužov a žien v Českej republike vo vyššom veku. Graf č. 3: Syntetický ukazovateľ zdravia obyvateľstva nad 50 rokov v ČR v rokoch 2006 a 2011 Zdroj: SHARE 4, Release 1.1.1, ČSÚ 2013, vlastný výpočet 48

Tabuľka č. 2: Syntetický ukazovateľ zdravia obyvateľstva nad 50 rokov v ČR v rokoch 2006 a 2011 2006 Muži Ženy 2011 Muži Ženy 50-54 1,63 1,31 50-54 1,75 1,50 55-59 0,82 0,74 55-59 0,63 0,76 60-64 0,17 0,22 60-64 0,27 0,24 65-69 0,20-0,14 65-69 -0,08-0,22 70-74 -0,25-0,65 70-74 -0,30-0,58 75-79 -0,52-0,49 75-79 -0,51-0,70 80-84 -0,61-0,67 80-84 -0,57-1,08 85+ -0,65-0,93 85+ -0,45-0,86 50+ 0,63 0,42 50+ 0,44 0,34 65+ -0,01-0,37 65+ -0,22-0,44 Zdroj: SHARE 4, Release 1.1.1, ČSÚ 2013, vlastný výpočet Syntetické hodnotenie odpovedí respondentov na všetky otázky ponúka graf 3 a tabuľka 2. Krivky naznačujú, že muži označujú/považujú svoj celkový zdravotný stav za lepší ako ženy v oboch sledovaných rokoch. Medzi rokmi 2006 a 2011 sa rozdiely v deklarovanom zdravotnom stave mužov a žien znížili. Respondentkám sa vo vekovej kategórií 50-64 a 70-74 rokov zlepšil deklarovaný zdravotný stav. Celkovo sa mužom aj ženám nad 50 rokov zhoršil zdravotný stav, veľmi nepatrne sa zhoršil aj respondentom nad 65 rokov u oboch pohlaví. Najpozitívnejšie hodnotili svoj zdravotný stav respondenti nad 85 rokov, kde medzi rokmi 2006 a 2011 pozorujeme nárast komplexného ukazovateľa a zlepšenie zdravotného stavu. V regionálnom pohľade (Mapa 1) hodnotili ako najuspokojivejší zdravotný stav obyvatelia Pražského, Stredočeského a Pardubického kraja. V prípade hlavného mesta možno uvažovať o lepšej zdravotnej dostupnosti, ktorá do istej miery determinuje najvyššiu strednú dĺžku života, ale aj väčším množstvom príležitostí pre aktívne starnutie. Kotynková, Červenková (2001) v tejto súvislosti uvádzajú, že seniori navštevujúci univerzitu tretieho veku si nielen udržujú väčšie množstvo sociálnych kontaktov, ale napriek starnutiu si počas štúdia zlepšujú aj zdravotný stav. Priaznivé hodnoty v týchto krajoch sú výsledkom dobrých stavov vo všetkých čiastkových indikátoroch. Najmenej priaznivý zdravotný stav vykazujú seniori v Ústeckom kraji. Tento kraj je typický aj vyššou štandardizovanou úmrtnosťou, ktorú Andrle a Srb (1983) pripisujú nepriaznivým ekologickým podmienkam v tejto oblasti. Možno predpokladať, že tento faktor sa premieta aj do zdravotného stavu populácie tohto kraja. Rovnako je tento kraj zaťažený aj vyššou nezamestnanosťou a horšou vzdelanostnou štruktúrou, ktoré ako ukázali aj iné prieskumy (ÚZIS ČR, 2011) negatívne vplývajú na zdravie obyvateľov. Prekvapivo nízko hodnotia svoj zdravotný stav Královohradčania a to aj 49

napriek tomu, že priemerný vek respondenta v tomto kraji bol zhodný s priemerný vekom respondentov v celej Českej republike. 4. ZÁVER Zdravotný stav je najčastejšie charakterizovaný ukazovateľom subjektívneho zdravia. Zdravotná dimenzia kvality života je dôležitým aspektom, ktorý zohráva významnú úlohu v pokračujúcom procese starnutia českej populácie. Práve zdravotný stav obyvateľstva starého resp. starnúceho obyvateľstva je ťažiskovou témou v starých populáciách Európy. Subjektívne hodnotenia respondentov ich zdravotného stavu podliehajú mnohým faktorom: ako ekonomické zabezpečenie, psychická pohoda, kultúrne a sociálne prostredie, mobilita, využitie voľného času (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008). Podľa rôznych kvalitatívnych prieskumov, Česi bez ohľadu na vek, hodnotia svoje zdravie stále častejšie ako pozitívne (ÚZIS ČR, 2011). Podľa prieskumu SHARE subjektívne hodnotenie zdravotného stavu Čechov nad 50 rokov sa medzi rokmi 2006 a 2011 veľmi málo menilo. Túto zmenu možno považovať za nevýznamnú, pretože ide o veľmi krátky časový úsek. Pozitívnejšie hodnotili svoj zdravotný stav respondenti - muži. Potvrdzuje to aj ukazovateľ zdravej dĺžky života vo veku 65 rokov podľa pohlavia. "U mužov je 9,5 roka a predstavuje 68% z celkovej dĺžky života v tomto veku. U žien je podiel nižší (58 %) a zdravá dĺžka života je takmer zhodná ako u mužov, a to 10 rokov" (Daňková, Hrkál, 2007). Subjektívne odpovede respondentov o ich zdravotnom stave sa s rastúcim vekom respondenta kontinuálne zhoršujú (s výnimkou hodnotenia obezity). Vyšší vek totiž indikuje častejšiu prevalenciu ochorení, ktoré mnohokrát znižujú kvalitu zdravia v podobe doživotného užívania liekov, či obmedzení v aktivitách denného života počas posledných rokov života. 50

Poznámky: Výskum podporila Agentúra na podporu výskumu a vývoja v rámci riešenia projektu č. APVV-0018-12 s názvom Humánnogeografické a demografické interakcie, uzly a kontradikcie v časopriestorovej sieti This paper uses data from SHARE wave 4 release 1.1.1, as of March 28 th 2013 or SHARE wave 1 and 2 release 2.5.0, as of May 24 th 2011 or SHARELIFE release 1, as of November 24 th 2010. The SHARE data collection has been primarily funded by the European Commission through the 5th Framework Programme (project QLK6-CT-2001-00360 in the thematic programme Quality of Life), through the 6th Framework Programme (projects SHARE-I3, RII-CT-2006-062193, COMPARE, CIT5- CT-2005-028857, and SHARELIFE, CIT4-CT-2006-028812) and through the 7th Framework Programme (SHARE-PREP, N 211909, SHARE-LEAP, N 227822 and SHARE M4, N 261982). Additional funding from the U.S. National Institute on Aging (U01 AG09740-13S2, P01 AG005842, P01 AG08291, P30 AG12815, R21 AG025169, Y1-AG-4553-01, IAG BSR06-11 and OGHA 04-064) and the German Ministry of Education and Research as well as from various national sources is gratefully acknowledged (see www.share-project.org for a full list of funding institutions). Literatúra: ANDRLE, A., SRB, V. (1983): Současné procesy populačního vývoje ČSSR a jejich význam pro geografii. In: Geografický časopis, roč. 35, č. 1, s. 32-47. ČSÚ. (2012): Úmrtnostní tabulky za ČR, oblasti a kraje. <http://www.czso.cz/csu/2012edicni plan.nsf/publ/4002-12-r_2012>. 51