TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)



Podobné dokumenty
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ II

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Úvod do mikrobiologie

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Biologické odstraňování nutrientů

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Biologické odstraňování nutrientů

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Digitální učební materiál

kvasinky x plísně (mikromycety)

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

kvasinky x plísně (mikromycety)

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

05 Biogeochemické cykly

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Digitální učební materiál

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Základy buněčné biologie

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Obecná charakteristika živých soustav

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

METABOLISMUS SACHARIDŮ

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Energetický metabolizmus buňky

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Metabolismus příručka pro učitele

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Biogeochemické cykly biogenních prvků

základní přehled organismů

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

Druhy a složení potravin

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Modul 02 Přírodovědné předměty

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

základní přehled organismů

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE


Digitální učební materiál

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Obecná charakteristika hub

Metabolismus. Source:

sladká symfonie cukrů

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Transkript:

3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky

strana 2 Úvod a cíl Prezentace je zaměřena na problematiku základních biologických principů využívaných v rámci zpracování. Cílem je získání základních informací v oblasti biologických principů. Prezentace je členěna do dílčích celků, které se zabývají biologickými principy, které jsou využívány v jednotlivých technologiích pro zpracování.

strana 3 Klíčová slova Mikroorganismy, výživa mikroorganismů, biotické faktory, abiotické faktory.

strana 4 Historický vývoj 320 let před n.l. v Aténách a v Římě zavedeno každodenní odstraňování odpadu z městských ulic, starověké Řecko, Řím první kanalizační soustavy odpadní vody svedeny do řek, nebo vsakovány, středověk velký úpadek, epidemické šíření nakažlivých chorob, od 6. do 14. století podlehlo chorobám v Evropě kolem 25 milionů lidí), od konce 18. století a v 19. století, počátek zpracování,

strana 5 Postupy a výsledné produkty biotechnologického zpracování Biotechnologický postup Typ odpadu Produkt Kompostování BRO a BRKO nekontaminované Kompost Vermikompostování Zemědělské odpady, kaly z ČOV (nekontaminované) Biohumus, vermibílkovina k výrobě některých krmiv a léčiv Aerobní termofilní zpracování Zemědělské odpady, kaly z ČOV (nekontaminované) Organické hnojivo Biologické sušení BRO, kaly Palivo (sypké,tvarované) Anaerobní zpracování (fermentace) BRO (kromě dřeva) Bioplyn, zbytková org. hmota Lihové kvašení Odpadní cukry Bioetanol Mechanicko-biologické zpracování Komunální odpady Stabilizovaný bioodpad, bioplyn

strana 6 Mikroorganismy morfologicky, fyziologicky i geneticky odlišné skupiny mikroskopických organizmů, Říše Bacteria, Archaea, Eucarya.

strana 7 Mikroorganismy Prokaryotní mikroorganismy bakterie a sinice - nemají pravé buněčné jádro Eukaritoní mikroorganismy houby (kvasinky, mikromycety),řasy a prvoci - mají pravé buněčné jádro. Viry tvořené pouze genetickým materiálem (DNA nebo RNA).

strana 8 Mikrobiální buňka Z celkové hmotnosti 70-85 % tvoří voda, Sušina obsahuje řadu vysokomolekulárních látek: proteiny 40 %, polysacharidy 16 %, nukleové kyseliny 14 %, lipidy 11 %. zbytek produkty metabolizmu, vitamíny, barviva, antibiotika příp. toxiny.

strana 9 Výživa mikroorganismů biogenní prvky Uhlík výchozí prvek pro biosyntézu aminokyselin, jednoduchých cukrů, nukleotidů a lipidů. Zdroje uhlíku: autotrofy, - zdrojem uhlíku je CO 2 heterotrofy - zdrojem uhlíku jsou organické látky.

strana 10 Výživa mikroorganismů biogenní prvky Dusík pro tvorbu aminových (-NH 2 ) a iminových skupin (-NH-). Ty jsou součástí aminokyselin, nukleotidů a řady dalších sloučenin, které tvoří buněčnou hmotu. Zdroje dusíku: amonné ionty či amoniak, dusičnany, organické látky, (aminokyseliny, proteiny, močovina), Některé mikroorganizmy mají schopnost poutat molekulový dusík z atmosféry.

strana 11 Výživa mikroorganismů biogenní prvky Fosfor stavební složkou nukleových kyselin a některých tuků. Zdroje dusíku: soli kyseliny fosforečné, rozkladem organických látek.

strana 12 Výživa mikroorganismů biogenní prvky Síra pro syntézu některých aminokyselin (cystein, metionin). Zdroje dusíku: organické sloučeniny, rozkladem organických látek.

strana 13 Rozdělení mikroorganizmů podle typu látkové výměny Typ látkové výměny Zdroje energie Chemoorganoheterotrofní organické sloučeniny organické sloučeniny, např. C 6 H 12 O 6, C 2 H 5 OH, CH 3 OH Chemoorganoautotrofní Donor elektronů/vodíku Zdroje uhlíku Organismy organické sloučeniny, např. CH 3 COOH, CH 3 OH, HCOOH Chemolitoheterotrofní anorganické sloučeniny anorganické sloučeniny a molekuly, organické sloučeniny CO 2 organické sloučeniny živočichové, houby, většina bakterií metanogenní archea H 2 oxidujícící bakterie, CO nitrifikační a sulfurikační např. H 2 metanogenní archea Chemolitoautotrofní anorganické sloučeniny a molekuly, např. NH + 4, NO 2-, S 2-, H 2 S, H 2 2 bakterie, H 2 oxidujícící bakterie, metanogenní archea Fotoorganoheterotrofní světelné záření organické sloučeniny organické sloučeniny zelené a purpurové bakterie Fotoorganoautotrofní organické sloučeniny CO 2 zelené a purpurové bakterie Fotolitoheterotrofní světelné záření anorganické sloučeniny a molekuly, např. H 2 S, S Fotolitoautotrofní anorganické sloučeniny a molekuly, např. H 2 O, H 2 S, H 2,S organické sloučeniny CO 2 bakterie (purpurové, sirné), některé řasy rostliny, řasy, sinice, některé bakterie

strana 14 Metabolismus mikroorganizmů soubor procesů, kterými se uskutečňuje : příjem látek buňkou, vnitrobuněčná přeměna a vylučování produktů. Dva typy protichůdných procesů: katabolické x anabolické. Charakteristika Katabolizmus Anabolizmus Látková přeměna degradace (rozklad) syntéza (tvorba) Chemická povaha oxidace redukce Energetický charakter uvolňování energie spotřeba energie Látkové spektrum široké úzké (specifické prekurzory) Výsledné produkty chemicky jednoduché látky chemicky složité látky

strana 15 Metabolismus mikroorganizmů

strana 16 Ekologie mikroorganizmů Růst, množení a metabolizmus mikroorganizmů jsou výrazně ovlivňovány faktory vnějšího prostředí Abiotické faktory teplota, dostupnost vody, ph, obsah kyslíku, atd.. Biotické faktory jiné mikroorganizmy, rostliny, živočichové,

strana 17 Ekologie mikroorganizmů abiotické faktory Teplota Mikroorganismy Teplota [ C] minimum optimum maximum psychrofilní -8 až 0 10 až 20 21 až 30 mezofilní 10 až 15 25 až 35 35 až 45 termofilní 25 až 40 50 až 60 70 až 90 Nároky na dostupnou vodu Mikroorganismy Zastavení činnosti (pf) Hydrofilní 4,85 Mezofilní 4,90-5,48 Xerofilní 5,68

strana 18 Ekologie mikroorganizmů abiotické faktory ph Rozmezí hodnot ph Acidofilní 1-5 Neutrofilní 5-7,5 Alkalofilní (=bazofilní) 7,5 Přítomnost O 2 Aerobní anerobní

strana 19 Ekologie mikroorganizmů abiotické faktory Oxidačně redukční potenciál rh Hodnoty vyšší než +100 = aerobní (oxické) prostředí, dobře zásobené kyslíkem, Hodnoty -50 mv až +50 mv = anoxická prostředí, oblast bez vzdušného kyslíku, avšak s kyslíkem obsaženým v různých anorganických sloučeninách (nitrity, nitráty, uhličitany, sírany, aj.). Hodnoty nižší než -100 mv = anaerobní prostředí, neobsahuje žádný zdroj kyslíku

strana 20 Ekologie mikroorganizmů biotické faktory Komenzalismus metabióza, ve kterém jsou metabolické produkty jedněch mikroorganizmů využívány jinými mikroorganizmy. Synergizmus je to vzájemně prospěšný vztah mezi dvěma druhy mikroorganizmů nebo i skupinami mikroorganizmů, který jim umožňuje uskutečňovat procesy, jichž by samostatně nebyly schopny.

strana 21 Ekologie mikroorganizmů biotické faktory Antagonizmus určitá mikrobiální populace mění svou činností prostředí natolik, že zabraňuje růstu jiných populací (změna ph, oxidačně-redukčního potenciálu, nahromadění produktů metabolizmu aj.)

strana 22 Charakteristika jednotlivých skupin mikroorganizmů Bakterie jednobuněčné, morfologicky i fyziologicky velmi rozmanité prokaryotní mikroorganizmy Archaea odlišná stavba nejstaršími organizmy na naší planetě Mají většinou tvar tyčinek nebo kuliček (koků), vyskytují se buď samostatně, nebo se sdružují do různých seskupení do dvojic, řetízků či balíčků.

strana 23 Charakteristika jednotlivých skupin mikroorganizmů Bakterie průměrná velikost koků 0,5-1,5 µm, délka tyčinek 1 7 µm, jejich tloušťka 0,5-2,0 µm, rozmnožují se příčným dělením, kterému předchází replikace DNA, generační doba 15 až 300 minut, velmi dobře přizpůsobují měnícím se podmínkám vnějšího prostředí, přežívají v podmínkách, za kterých jiné organizmy odumírají (vysoké teploty, extrémní hodnoty ph, sucho atd.).

strana 24 Charakteristika jednotlivých skupin mikroorganizmů Bakterie

strana 25 Charakteristika jednotlivých skupin mikroorganizmů Sinice jednobuněčné prokaryotní fotoautotrofní mikroorganizmy, větší než bakterie průměr buněk 3-5 µm, rozmnožují se příčným dělením, některé též pomocí, jsou velmi odolné vůči podmínkám vnějšího prostředí.

strana 26 Charakteristika jednotlivých skupin mikroorganizmů Mikromycety eukaryotní mikroorganizmy, (kvasinky a vícebuněčné vláknité houby, chemoheterotrofům, organické látky jim slouží jako zdroj uhlíku a energie, kvasinky využívají především jednoduchých cukrů, vláknité houby jsou vybaveny enzymy, které jim umožňují využívat různé polysacharidy, lignin i některá xenobiotika, většina vláknitých hub patří k aerobům, kvasinky jsou fakultativně anaerobní.

strana 27 Charakteristika jednotlivých skupin mikroorganizmů Viry organizmy bez buněčné struktury, submikroskopické částice o velikosti 15-390 nm, tvořeny nukleovou kyselinou (buď DNA nebo RNA), která je chráněna proteinovým pláštěm (kapsidem). viry jsou vnitrobuněční paraziti; nemají vlastní metabolizmus a mohou se reprodukovat pouze v hostitelských buňkách (rostlinných, živočišných či mikrobiálních).