Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vzdělávací oblast Člověk a společnost vybavuje ţáky praktickými znalostmi a dovednostmi potřebnými pro ţivot a umoţňuje jim aktivně se zapojit do řešení běţných ţivotních situací. Ţáci poznávají dějinné a sociální aspekty ţivota lidí v jejich rozmanitosti a i ve vzájemných souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a společnost je realizována v předmětech Dějepis a Občanská výchova. Vyučovací předmět: Dějepis Charakteristika a cíl předmětu Dějepis (D) Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důleţité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leţí kořeny většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umoţňují ţákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Ţáci jsou vedeni k poznání, ţe historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiţ se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své moţné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních. V učivu předmětu se realizují průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Dějepis Tomuto předmětu se vyučuje v 6. aţ 9. ročníku s časovou dotací vţdy 2 hodiny týdně. Vyučovací předmět dějepis navazuje a rozpracovává předmět Vlastivěda vyučovaný na 1. stupni ZŠ. Dějepis je rozdělen chronologicky do 5 základních etap: Pravěk zde si ţáci osvojují práci s časovou přímkou, seznamují se s počátky lidské společnosti Starověk ţáci se seznamují s nejstaršími civilizacemi, kořeny jednotlivých kultur a formováním prvních starověkých států Středověk ţáci si osvojují periodizaci středověku, učí se chápat úlohu křesťanství i kulturní podněty z Orientu Novověk ţáci posoudí význam objevných cest, seznámí se s pojmy humanismus, renesance, zdůvodní podstatu reformace, seznámí se se situací v Českých zemích po nástupu Habsburků na českém trůnu. Ţákům je objasněn pojem osvícenství. Nová doba ţáci dovedou vysvětlit příčiny 1. a 2. světové války a dovedou se orientovat v poválečném období. Tato etapa zahrnuje dějiny 20. století. Předmět Dějepis je vyučován převáţně v budově školy. Vyuţíváme však i četné exkurze, z kterých čerpáme a zpracováváme je formou projektových prací. Účastníme se téţ dle moţnosti soutěţí, ve kterých se projeví dějepisné znalosti ţáků. To ovšem předpokládá posílení předmětu o disponibilní hodiny nebo zařazení jako povinně volitelný předmět seminář vztahující se ke společenskovědním oborům. Výchovné a vzdělávací strategie v předmětu Dějepis Kompetence k učení - vést ţáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní učení Během výuky se zaměříme na čtení s porozuměním, vyhledávání informací. Vedeme ţáky k posouzení obsahu textu a vyvozování závěrů přímo z textu. Vedeme ţáky k porovnávání textu s dosavadními znalostmi. 1
Učíme ţáky pracovat s knihou, interpretovat myšlenky. Umoţňujeme ţákům prezentovat své práce, podporujeme tvořivost, pracujeme na projektech. Vedeme ţáky k sebehodnocení. Zajišťujeme dostatek informačních zdrojů. individuálním přístupem k ţákům se snaţíme zvětšit jejich šanci na proţití úspěchu. Kompetence k řešení problémů - podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickém u uvaţování a k řešení problémů Vedeme ţáky k tomu, aby hledali různá řešení a svoje řešení a postoje uměli obhájit. Při výuce a tématickém opakování motivujeme ţáky co nejvíce problémovými úlohami z praktického ţivota. Poznatky nepředkládáme vţdy v hotové podobě, ale rozvíjíme schopnost logického uvaţování a vyvozování. Ţáky zdokonalujeme v dovednosti vyhledávat a porovnávat. Plně uplatňujeme mezipředmětové vztahy. Učíme ţáky prezentovat výsledky své práce a obhajovat závěry. Kompetence sociální a personální - rozvíjet u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých Vedeme ţáky k vzájemné pomoci při vyučování. Usilujeme o to, aby ţáci prokázali schopnost střídat své role ve skupině. Učíme ţáky přijímat odmítavý postoj ke všemu, co narušuje pravidla slušného společenského souţití. Vedeme ţáky k respektování předem dohodnutých pravidel chování. Kompetence komunikativní - vést ţáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci Vedeme ţáky ke vhodné a slušné komunikaci, k věcnému argumentování, ke slušnosti. Vedeme ţáky k týmové práci. Umoţňujeme dětem prezentovat se (školní časopis, jinecký zpravodaj, soutěţe). Učíme ţáky uvědomovat si svoji jedinečnost. Vedeme ţáky k vhodné a slušné komunikaci se spoluţáky, učiteli a ostatními dospělými ve škole i na veřejnosti. 2
Kompetence občanské - připravovat ţáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Vedeme ţáky k respektování individuálních rozdílů (národnostních, sociálních, kulturních ). Vedeme ţáky k vědomí svých práv i povinností. Dbáme, aby ţáci měli cit a smysl pro kulturní a historické tradice, aby měli vztah k přírodě a její ochraně. Dbáme, aby školu svými znalostmi a chováním reprezentovali. Vedeme k aktivnímu zapojování se do kulturního dění. Snaţíme se ţáky zapojovat do projektů. Kompetence pracovní - pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné moţnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Vedeme ţáky ke kladnému vztahu k práci. Dbáme, aby si váţili práce druhých, aby objektivně posuzovali své schopnosti a prováděli sebehodnocení. Vedeme ţáky k vyuţívání znalostí v běţné praxi. V rámci výuky se účastníme různých exkurzí a pořádáme besedy. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis 3
6.ročník ČLOVĚK V DĚJINÁCH Uvede konkrétní příklady důleţitosti a potřebnosti dějepisných poznatků. Uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromaţďovány. Orientuje se na časové ose a v historické mapě. Seznámí se s příklady důleţitosti a potřebnosti dějepisných poznatků. Některé příklady uvede. Uvede konkrétní příklady zdrojů informací o minulosti. Pojmenuje instituce, kde jsou shromaţďovány. Sestaví časovou přímku. Dokáţe pracovat s pojmy prostor, čas. Úvod do učiva Význam zkoumání dějin Získávání informací o dějinách Historické prameny MPV-Z,Př Národní muzeum POČÁTKY LIDSKÉ CIVILIZACE Charakterizuje ţivot pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu. Objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost. Rozpoznává vývojová stadia člověka. Seznámí se se způsoby obţivy a souţití lidí. Vysvětlí podmínky a důsledky přechodu k zemědělství. Objasní podmínky vzniku řemesel. Objasní důsledky oddělení řemesel od zemědělství jako podmínky pro rozvoj obchodu. Zdůvodní nerovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech světa. Pravěk Starší doba kamenná -způsob ţivota jednotlivých vývojových typů člověka Mladší doba kamenná -způsob ţivota a obţivy Počátky řemesel Doba kovů-rozvoj řemesel a obchodu MPV-VV Uvede příklady archeologických kultur na našem území. Uvede příklady archeologických kultur na našem území. Zánik rodové společnosti Naše země v období pravěku 4
6.ročník NEJSTARŠÍ CIVILIZACE. KOŘENY EVROPSKÉ KULTURY,VV Rozpozná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vznikem velkých zemědělských civilizací. Uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví. Demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti zrod křesťanství. Porovnává formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie. Vyvodí souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem starověkých států. Seznámí se s podstatou společenského uspořádání. Seznámí se s projevy náboţenských představ. Uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví. Objasní podstatu antické demokracie. Vysvětlí přínos řecké civilizace pro rozvoj evropské kultury. Doloţí prolínání kulturních vlivů. Rozezná formy státní moci. Vysvětlí význam křesťanství pro vznik raně feudálních států. Popíše s pomocí mapy územní rozsah římské říše. Porovná barbarské civilizace se světem antiky. Starověk Oblasti starověkého východu Charakteristické rysy oblasti -vývoj společnosti -náboţenské představy -počátek písma a kultury Přínos starověkých civilizací Řecko -kořeny řecké civilizace -archaické a klasické období Makedonie Helénismus Řím -království -republika -císařství Počátky křesťanství Římská kultura E.Petiška Starořecké báje a pověsti MPV-ČJ Vyhledá rozdíly ve vývoji v různých částech Evropy. Rozpad římské říše Naše země v době římské 5
7.ročník KŘESŤANSTVÍ A STŘEDOVĚKÁ EVROPA Popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala po příchodu nových etnik, christianizace a vznik států. Porovnává základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti. Objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech. Vymezí úlohu křesťanství a víry v ţivotě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám. lustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury. Osvojí si periodizaci středověku. Seznámí se s uspořádáním společnosti raně feudálního státu. Seznámí se s formováním národních států. Vysvětlí okolnosti vzniku středoevropského soustátí. Porovnává základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti. Vysvětlí obohacení Evropy kulturními podněty z Orientu. Vysvětlí duchovní odkaz patronů českých zemí. Vymezí úlohu křesťanství a víry. Uvede příklady konfliktů mezi světskou a církevní mocí. Definuje vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám. Rozezná důvod změn politických, hospodářských, sociálních a kulturních. Seznámí se s rozmachem českého státu a jeho významem ve střední Evropě. Charakterizuje dobový ţivotní styl z hlediska sociálního. Vysvětlí rozdíl mezi románskou a gotickou kulturou, uvede příklady. -křesťanství -zánik západořímské říše Středověk Raný středověk Nový etnický obraz Evropy -byzantská, arabská a franská říše První státní útvary na našem území Český stát v době kníţecí Formování prvních státních celků v Evropě Vrcholný středověk Rozvoj řemesel a obchodu, vznik měst a jejich význam Gotická kultura Boj mezi mocí světskou a církevní Kříţové výpravy Románská kultura a ţivotní styl raného středověku,čj Praha románská MPV-VV 6
OBJEVY A DOBÝVÁNÍ, POČÁTKY NOVÉ DOBY 7.ročník Charakterizuje dobový ţivotní styl z hlediska sociálního i etnického. Český stát za vlády posledních Seznámí se s problémy, které vedly ke Přemyslovců kritice církve a vyústily v českou reformaci. Praha gotická Objasní historický rozměr pojmů a tolerance Nástup Lucemburků a vláda Karla IV, MPV-VV,OV,ČJ a intolerance. Doloţí příklad mírového svazku evropských panovníků. Gotická kultura a ţivotní styl jednotlivých vrstev v období vrcholného středověku Vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní ţivot. Popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky. Vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky ţádající reformu církve včetně reakce církve na tyto poţadavky. Vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní ţivot. Vysvětlí pojem stavovská monarchie Osvojí si periodizaci novověku. Vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky ţádající reformu církve včetně reakce církve na tyto poţadavky. Konflikt mezi Anglií a Francií Kritika poměrů v církvi a husitství v Čechách Pozdní středověk Doba jagellonská Doba poděbradská Objevné cesty a jejich důsledky Hospodářské a politické změny v Evropě v 15. a 16. st. 7
7.ročník Rozpozná základní znaky jednotlivých Rozpozná základní znaky jednotlivých Náboţenské poměry v Čechách v 17. MPV-Z kulturních stylů a uvede jejich představitele a kulturních stylů a uvede jejich představitele století příklady významných kulturních památek. a příklady významných kulturních památek. Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboţenských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie. Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboţenských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie. České země v 2. polovině 17. století Barokní kultura, český barok Renesance a humanismus MPV-ČJ,VV Na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus. Na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus. Reformace České země po nástupu Habsburků Třicetiletá válka,čj Exkurze region MPV-VV,HV 8
8.ročník MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti. Vysvětlí význam osvícenství jako významného myšlenkového předělu, který ovlivnil politický vývoj u nás i v Evropě. Rozvoj vzdělanosti v době osvícenství Objasní zásady vzniku moderního státu. Boj amerických osad za nezávislost, vznik Spojených států amerických Ujasní si pojem osvícenský absolutismus. Stanoví rozpor mezi projevy absolutní moci Objasní souvislost mezi událostmi a snahami nastupující burţoazie francouzské revoluce a napoleonských válek Zhodnotí myšlenky Deklarace lidských a na jedné straně a rozbitím starých občanských práv. společenských struktur v Evropě na straně Rozliší etapy revoluce. druhé. Objasní důsledky definitivního rozbití středověkých politických, hospodářských a společenských struktur. České země za vlády Marie Terezie a Josefa II. Velká francouzská revoluce, její průběh a význam pro Francii i evropské dějiny Napoleonské války a jejich důsledky Průmyslová revoluce, modernizace společnosti, změna sociální struktury MPV- OV Porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů. Zdůvodní prudký rozvoj průmyslu jako předpoklad společenských změn. Objasní emancipační hnutí národů jako důsledek změn ve vývoji společnosti. Habsburská monarchie a česká společnost v době metternichovského absolutismu 9
8.ročník Charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede poţadavky formulované ve vybraných Seznámí se s příčinami a průběhem českého národního obrození. Utváření novodobého českého národa Rok 1848 v Evropě a v Čechách evropských revolucích. Vysvětlí emancipační hnutí českého národa. Vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy, charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí kulturní význam kolonií. Na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy. Seznámí se s úsilím o vytvoření jednotlivých národních celků. Uvede hl. znaky bachovského absolutismu a příčiny jeho pádu. Vysvětlí, co se změnilo vznikem nového soustátí. Uvede příklady nových uměleckých směrů. Vysvětlí počátky pluralitního politického systému. Rozliší skutečné příčiny válek od záminky. Vysvětlí termín válka poziční. Postavení českých zemí v habsburské monarchii ve 2. poloviny 19. stol., základní rysy české politiky, její představitelé Procesy sjednocování v Německu a v Itálii Občanská válka v USA České země v 2. polovině 19. st. Rakousko-uherské vyrovnání Kultura před 1. světovou válkou,čj Vyjmenuje hlavní české osobnosti této doby. První světová válka Češi za 1. sv. války 10
9.ročník MODERNÍ DOBA Na příkladech demonstruje zneuţití techniky ve světových válkách a jeho důsledky. Vymezí 1. pol. 20. stol. jako období dvou nejničivějších světových válek. Moderní doba Situace v letech 1914-1918,ČJ Rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů. Charakterizuje jednotlivé totalitní systémy a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu. Na příkladech vyloţí antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv. Vysvětlí okolnosti vzniku samostatné ČSR, její vnitřní a zahraniční situaci v období první republiky. Uvědomí si změnu mezinárodněpolitických vztahů vznikem totalitních systémů a vypjatého nacionalismu. Uvědomí si souvislost mezi nepříznivým stavem ekonomiky a tendencí řešit problémy extrémními způsoby. Stanoví historické rozměry pojmů nacionalismus, extremismus, agrese. První světová válka Situace v Rusku, ruské revoluce Vznik Československa, hospodářskopolitický rozvoj republiky, sociální a národnostní problémy Mezinárodně politická situace Evropy ve 20. letech SSSR v meziválečném období Počátky fašistického hnutí Světová hospodářská krize a její důsledky,čj Seznámí se s vnitřní a zahraniční politikou Československa v období druhé republiky, protektorátu. Ctí odkaz účastníků odboje. Počátky fašistického hnutí První projevy fašistické agrese, vznik válečných ohnisek 11
9.ročník Zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí. Vnímá rozmanitost projevů kultury a přínos národní a evropské kultury. Zhodnotí poválečný vývoj Československa, který vyústil v únorové události 1948. Kultura, věda a technika před vypuknutím 2.světové války MPV-ČJ,OV ROZDĚLNÝ A INTEGRUJÍCÍ SE SVĚT Zhodnotí moţnost různé interpretace historických faktů a nutnost kritického přístupu k interpretacím. Cesta k Mnichovu, Mnichovská dohoda a její důsledky Protektorát Čechy a Morava MPV-ČJ Vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků. Vysvětlí a na příkladech doloţí mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce. Posoudí postavení rozvojových zemí. Seznámí se s postavením Československa v mezinárodních souvislostech. Rozpozná znaky totalitní společnosti. Zdůvodní vznik a problémy existence bipolárního světa. Vyvodí nutnost respektovat identitu druhých. Doloţí některé problémy rozvojového světa. Druhá světová válka, domácí a zahraniční odboj Mezinárodní konference a poválečné uspořádání světa Poválečné Československo v letech 1945-1948, únorový převrat 1948 Dějiny od poloviny 20. století do současnosti Postavení Československa a jeho postupné začleňování do sféry vlivu SSSR, projevy sovětizace Československa ve všech oblastech společenského ţivota i v kaţdodenním ţivotě lidí Studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků Rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět 12
Prokáţe základní orientaci v problémech současného světa. 9.ročník Seznámí se s vnitřní situací v naší MPV-Z,OV republice (události r. 1968). Vysvětlí postupný rozpad východního bloku rozkladem komunistických systémů. Seznámí se s vnitřní situací v naší republice v roce 1989 a s vývojem v 90. letech vznik České republiky Ustavení demokratického reţimu. Vnitřní situace v zemích východního bloku (krizové projevy) Krize sovětského impéria a,, perestrojka Obnova demokratizace ve východní Evropě a sametové revoluce Rozpad Československa, vznik České republiky Technika, věda a kultura ve 2. pol., 20století, MPV-ČJ,OV,Z Vysvětlí hrozbu terorismu, ale i vliv médií na kaţdodenní ţivot a politické dění. Ujasní si začlenění České republiky do integračního procesu (vstup do Evropské unie). Evropská integrace, globalizace Česká republika na přelomu tisíciletí Vstup do Evropské unie 13