PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas

ANOTACE 1. Pracovní doba, přestávky v práci, práce přesčas 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby leden 2013 4. Obor středního vzdělání nástavbové studium 1.ročník 5. Tematická oblast Právní nauka 6. Klíčové pojmy pracovní smlouva, zákonná pracovní doba, přestávka na jídlo a oddech, přesčasová práce 7. Druh učebního materiálu prezentace 8. Druh aktivity výklad, řízený rozhovor 9. Cílová a věková skupina žáci nástavbového studia 18-20 let 10. Značka PN 04/03

Definice pracovní doby Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci ( 78 a 79 ZP). Součástí pracovní doby není doba odpočinku. Délka pracovní doby činí obecně nejvýše 40 hodin týdně. Zvláštním způsobem je upravena délka týdenní pracovní doby u zaměstnanců, kteří pracují v náročnějších pracovních režimech. Rady v otázkách pracovní doby

Rozvržení pracovní doby Pracovní doba je zpravidla rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení zaměstnavatel přihlíží k několika hlediskům např. k možnostem zabezpečení plynulé dopravy zaměstnanců do zaměstnání. Pojmem "směna" se označuje část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Kromě jednosměnného pracovního režimu existují dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim. Dvousměnný pracovní režim je takový režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. V třísměnném pracovním režimu se zaměstnanci vzájemně střídají ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích po 7 dnů v týdnu.

Rozvržení týdenní pracovní doby Rozvržení týdenní pracovní doby může být rovnoměrné nebo nerovnoměrné ( 82 a 83 ZP). Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí přitom za období 4 týdnů po sobě jdoucích přesahovat hranici pro stanovenou týdenní pracovní dobu. Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis ( 86 a 87 ZP). K uplatnění konta pracovní doby a délce období musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Zaměstnavatel je povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně na určité období sjednané v kolektivní smlouvě, popřípadě nerovnoměrné rozvržení pracovní doby dohodnout se zaměstnancem. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

Začátek a konec pracovní doby Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel Při směnném režimu začíná ranní směna v 6.00 hodin, odpolední zpravidla ve 14.00 hodin a noční směna ve 22.00 hodin. V praxi je často využívána pružná pracovní doba ( 85 ZP), zavádí se v zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců. Zaměstnavatel stanoví tzv. dobu povinné přítomnosti na pracovišti (základní pracovní doba), jejíž délka je minimálně 5 hodin v každém pracovním dnu při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Začátek a konec pracovní doby si zaměstnanec určí sám v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (tzv. volitelná pracovní doba). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložena základní pracovní doba.

Kratší pracovní doba Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat i kratší pracovní dobu ( 80 ZP) než stanovenou týdenní dobu a to z těchto důvodů: 1. provozní - důvod ze strany zaměstnavatele 2. zdravotní důvod ze strany zaměstnance 3. jiné vážné důvody ze strany zaměstnance Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny. Se souhlasem zaměstnance může pracovní doba v jednotlivých dnech přesáhnout 9 hodin. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době.

Překážky v práci Překážky v práci na straně zaměstnance se při uplatnění pružné pracovní doby posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby; v rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce, a neposkytuje se za ně náhrada mzdy. Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do směny zaměstnance, a to za každý jednotlivý den. Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvené překážky v práci celou pracovní dobu, je povinen tuto neodpracovanou část pracovní doby napracovat v pracovních dnech nejpozději v době do konce příštího kalendářního měsíce, jestliže si se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu napracování.

Přestávka na jídlo a oddech Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech ( 88 ZP) v trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo, avšak mladistvým musí být vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Odpočinek mezi směnami Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek alespoň v trvání 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Tento časový interval může být zkrácen až na 8 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, a to pouze tam, kde to dovoluje 90 ZP. Ženám, které pracují v nepřetržitých provozech, může být tento odpočinek zkrácen pouze na 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Odpočinek se vztahuje také na dobu dnů pracovního klidu. Práci ve dnech pracovního klidu lze nařídit jen výjimečně. Jde o nutné práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu ( 92 ZP) během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Pokud to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.

Evidence pracovní doby Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců ( 96 ZP), přičemž na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby.

Evidence pracovní doby, práce přesčas Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců ( 96 ZP), přičemž na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby.

Práce přesčas Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rozvrh pracovních směn ( 98 a 93 ZP). U zaměstnanců s kratší pracovní dobou ( 80 ZP) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu ( 79 ZP); těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit jen výjimečně, a to do 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v roce. Do ročního limitu se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. Nad zákonem stanovený limit lze přesčasy konat jen se souhlasem zaměstnance, nejvýše však do celkového nepřekročitelného limitu 8 hodin v průměru za týden. To může za rok činit až 417 hodin. Průměr je počítán i na týdny, kdy je zaměstnanec nepřítomen v práci (dovolená, nemoc). Souhlas s prací přesčas nelze sjednat v pracovní smlouvě.

Práce přesčas Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, může být v kolektivní smlouvě nebo na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem stanoveno u rovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na 4 kalendářní měsíce po sobě jdoucí a u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Pokud pracovní poměr trvá pouze část roku, celkový rozsah práce přesčas odpovídá poměrné části limitu. Práce přesčas nemůže být vykonávána zaměstnanci, jimž je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů, bez snížení mzdy.

Práce přesčas u zaměstnanců státních organizací Zaměstnancům státních a rozpočtových organizací náleží plat za práci přesčas dle 10 zákona č. 143/1992 Sb.. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud nebude vybráno náhradní volno. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

Práce přesčas u vedoucích zaměstnanců Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle 9 zákona č. 143/1992 Sb., je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. Zaměstnancům ostatních organizací náleží mzda za práci přesčas dle 114 ZP. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud nebude vybráno náhradní volno. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.

Práce přesčas u vedoucích zaměstnanců Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle 9 zákona č. 143/1992 Sb., je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. Zaměstnancům ostatních organizací náleží mzda za práci přesčas dle 114 ZP. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud nebude vybráno náhradní volno. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.

Příklad výpočtu práce přesčas Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 168 hodin. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 10 000 Kč a průměrný hodinový výdělek 60,10 Kč. Odpracoval v tomto měsíci 168 hodin a navíc 14 hodin přesčas. Jaká bude jeho mzda včetně příplatku přesčas? základní mzda = (10 000 : 168) x (168 +14)= 10 833 Kč příplatek za práci přesčas = 60,10 x 0,25 x 14 Kč = 211 Kč mzda včetně mzdy za práci přesčas 11 044 Kč

INFORMAČNÍ ZDROJE http://www.mesec.cz/ http://www.vyplata.cz vlastní archiv autora http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonikprace/cast2h4.aspx http://www.hledampraci.cz