Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti. Právní úprava a praktická aplikace

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obchodní právo Katedra obchodního práva Rigorózní práce Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti Právní úprava a praktická aplikace Mgr. Hana Stesková 2013/2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma:,,zvýšení základního kapitálu akciové společnosti. Právní úprava a praktická aplikace." zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 1

OBSAH RIGORÓZNÍ PRÁCE 1 ÚVOD 4 2 ZÁKLADNÍ KAPITÁL AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 6 2.1 VÝCHODISKA PRÁVNÍ ÚPRAVY 6 2.2 PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY 7 2.2.1 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO. 7 2.2.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA ČESKÉ REPUBLIKY. 9 2.3 POJEM ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 10 2.4 FUNKCE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 12 2.5 PROSTŘEDKY TVORBY A UDRŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 15 2.6 ZMĚNY VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 23 3 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 25 3.1 NOMINÁLNÍ A EFEKTIVNÍ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 25 3.2 DŮVODY ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 25 3.3 ZPŮSOBY ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 26 3.3.1 KE ZPŮSOBŮM ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU OBECNĚ. 26 3.3.2 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 27 3.3.3 PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 27 3.3.4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. 29 3.3.5 KOMBINOVANÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 32 3.3.6 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. 34 3.4 ROZHODOVÁNÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 37 3.4.1 ORGÁNY SPOLEČNOSTI PŘI ROZHODOVÁNÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 37 3.4.2 SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY. 39 3.4.3 USNESENÍ VALNÉ HROMADY O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 41 3.4.4 ZÁPIS USNESENÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU. 42 3.5 PROVEDENÍ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 43 3.6 PRÁVA AKCIONÁŘŮ PŘI ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 44 3.6.1 PŘEDNOSTNÍ PRÁVO. 44 3.6.2 PRÁVA Z NOVÝCH AKCIÍ. 47 3.6.3 OSTATNÍ PRÁVA. 48 3.7 ZMĚNA STANOV 49 4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ 51 4.1 PODMÍNKY ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ 51 4.2 POSTUP PŘI ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ 51 4.2.1 SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY. 51 4.2.2 USNESENÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 53 4.2.3 ZÁPIS USNESENÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU. 56 4.2.4 UPISOVÁNÍ AKCIÍ. 56 4.2.5 SPLÁCENÍ EMISNÍHO KURSU AKCIÍ. 60 4.2.6 ZÁPIS ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU. 61 4.2.7 VYDÁVÁNÍ AKCIÍ PO ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 63 4.3 KAPITALIZACE POHLEDÁVKY 64 4.4 NEPENĚŽITÉ VKLADY 65 2

4.5 VEŘEJNÁ NABÍDKA AKCIÍ 70 4.5.1 VEŘEJNÁ NABÍDKA AKCIÍ. 70 4.5.2 PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU. 72 4.6 POUKÁZKA NA AKCIE 73 4.7 SOUBĚŽNÉ SNÍŽENÍ A ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 74 5 VÝHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY 76 5.1 ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH 76 5.1.1 VÝCHODISKA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY. 76 5.1.2 ZMĚNY U ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU V OBECNÉ ROVINĚ. 77 5.1.3 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 81 5.1.4 PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 84 5.1.5 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. 85 5.1.6 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. 86 5.2 SOUVISEJÍCÍ NOVELIZACE PRÁVA CENNÝCH PAPÍRŮ 86 5.3 SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY V JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH 88 5.4 POZITIVA A NEGATIVA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY 88 5.5 VÝHLED KOMUNITÁRNÍ ÚPRAVY 91 6 PRÁVNÍ ÚPRAVA V DALŠÍCH ZEMÍCH 95 6.1 RAKOUSKO 95 6.1.1 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 96 6.1.2 PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 97 6.1.3 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. 98 6.1.4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. 99 6.2 SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO 100 6.2.1 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 101 6.2.2 PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 102 6.2.3 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. 103 6.2.4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. 104 6.3 SLOVENSKO 105 7 ZÁVĚR 109 8 RESUMÉ 112 9 POUŽITÉ PRAMENY 115 9.1 ČESKÁ KNIŽNÍ LITERATURA 115 9.2 ČESKÁ ČASOPISECKÁ LITERATURA 117 9.3 ZAHRANIČNÍ LITERATURA 118 9.4 ONLINE ZDROJE 119 9.5 PRÁVNÍ PŘEDPISY 120 9.6 SOUDNÍ ROZHODNUTÍ 129 3

1 ÚVOD Koncepce reálné tvorby a udržení základního kapitálu, dle níž má základní kapitál akciové společnosti plnit především garanční funkci ve vztahu k věřitelům, je jedním ze základních stavebních kamenů komunitárního korporačního práva. 1 Na této koncepci je založena i naše právní úprava, která vychází především z komunitární úpravy obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve znění směrnice č. 2013/24/EU 2 (přepracované znění), (dále jen,,druhá směrnice"). Druhá směrnice stanoví požadavky na akciové společnosti v oblasti základního kapitálu a jeho změn, jejichž cílem je zajistit reálnou tvorbu a následné udržení základního kapitálu tak, aby mohl sloužit jako garance pro uspokojení pohledávek věřitelů. Přesto, že základní kapitál při plnění garanční funkce v praxi selhává, nelze v nejbližších letech očekávat zásadní změnu právní úpravy a bude tak třeba nadále respektovat přísná pravidla zajišťující alespoň částečné naplnění garanční funkce základního kapitálu. Přísná pravidla platí i pro změny základního kapitálu, které je v případě akciové společnosti možné realizovat jen zákonem stanoveným způsobem. Právní úprava zvyšování základního kapitálu se ve vztahu ke garanční funkci základního kapitálu snaží zajistit, aby společnost skutečně obdržela protihodnotu jmenovité hodnoty nově vydávaných akcií a základní kapitál tak byl i v částce odpovídající rozsahu zvýšení kryt majetkem společnosti. Sekundární a neméně významnou funkcí právní úpravy zvyšování základního kapitálu je pak ochrana akcionářských práv, jejichž podíly na společnosti a tím i jejich hodnota, se mohou v důsledku zvýšení základního kapitálu zásadním způsobem změnit. Cílem této rigorózní práce je seznámit čtenáře s širším pozadím právní úpravy zvyšování základního kapitálu akciové společnosti obsažené v obchodním zákoníku. V rigorózní práci se budu věnovat i východiskům a důvodům právní úpravy. Nelze také neakcentovat významný kontext komunitárního práva, z něhož naše právní úprava vychází. Důraz bude kladen na principy a zásady právní úpravy, které mají nezanedbatelný význam i pro praxi a pro 1 Winter, J. a kol.: Report of the high level group of company law experts on a modern regulatory framework for a company law in Europe. Evropská komise. [online] Publikováno 4.11.2002. [cit. 10.11.2013], s. 78. 2 Úř. věst. L 315 ze dne 14.11.2012. 4

rozhodování soudů. Stávající judikatura ke zvyšování základního kapitálu není příliš bohatá a nezahrnuje zdaleka všechny sporné aspekty právní úpravy. Materiální kontrola souladu rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu se zákonem spočívá od účinnosti novely zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,občanský soudní řád") provedené zákonem č. 216/2005 Sb. převážně na notářích, na základě jejichž notářských zápisů rejstříkové soudy usnesení valných hromad akciových společností o zvýšení základního kapitálu zapisují. Judikatura proto přichází ke slovu spíše v řízení o žalobách na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. V praxi proto společnosti naráží na zákonem a judikaturou neřešené sporné otázky, k jejichž zodpovězení je třeba často znát právě širší pozadí právní úpravy. Ve stěžejních částech práce pojednávající o samotném zvýšení základního kapitálu dle stávající úpravy zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen,,obchodní zákoník") se pak zaměřím na praktickou aplikaci právní úpravy. Cílem těchto meritorních kapitol bude provést čtenáře praktickou aplikací právní úpravy a upozornit jej na otázky, kterými by se společnost při realizaci procesu zvyšování základního kapitálu měla zabývat, byť nemusí být na první pohled z textu zákona patrné. Cílem meritorní části práce bude dále upozornit na sporné aspekty při aplikaci právní úpravy a navrhnout řešení konformní se zásadami a východisky právní úpravy popisovanými v teoretických částech rigorózní práce. Samostatnou praktickou kapitolu hodlám věnovat zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií a jeho specifikům jakožto základnímu a nejvíce užívanému způsobu zvyšování základního kapitálu akciové společnosti. Meritorní části rigorózní práce budou doplněny o kapitolu věnovanou aktuálnímu vývoji právní úpravy v souvislosti s přijetím nového zákona o obchodních korporacích, který nabývá účinnosti 1.1.2014, s důrazem na konkrétní změny v budoucí právní úpravě. V souvislosti s dalším vývojem naší právní úpravy, která je významně regulována komunitárním právem, se také budu věnovat předpokládanému vývoji právní úpravy v rámci Evropské unie. Poslední kapitola práce nabídne srovnání naší právní úpravy s úpravami okolních států Rakouska, Spolkové republiky Německa a Slovenské republiky, které jsou taktéž harmonizovány Druhou směrnicí, avšak konkrétní aspekty jsou řešeny jiným způsobem a mohou být v určitých ohledech zdrojem inspirace pro řešení sporných situací v případě naší právní úpravy či pro případné další změny naší právní úpravy. 5

2 ZÁKLADNÍ KAPITÁL AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 2.1 Východiska právní úpravy Historicky se pojem základní kapitál poprvé v našem právním řádu objevuje v zákoně č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech, (dále jen,,akciový zákon") účinném od roku 1949 do roku 1990. 3 Význam tohoto zákona však byl s ohledem na politický režim z pohledu dnešního obchodního práva spíše marginální. Akciový zákon platil vedle stěžejních předpisů tehdejšího obchodního práva, zákona č. 1/1863 ř.z., obecného zákoníku obchodního, a později vedle zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, který upravoval zejména vztahy mezi socialistickými organizacemi navzájem a státem, a byl silně ovlivněn teorií socialistického hospodářského práva preferující vysoký stupeň reglementace do soukromoprávních vztahů. Tato tendence se přes již v té době existující opačné názory projevila také v obchodním zákoníku, a to především snahou maximalisticky upravit oblast obchodního práva 4, což se projevilo také v úpravě základního kapitálu a jeho změn. Obchodní zákoník pracoval nejprve namísto pojmu základní kapitál s pojmem,,základní jmění. Cílem úpravy základního jmění byla obdobně jako u dnešního pojetí základního kapitálu garance ve vztahu k věřitelům. Na rozdíl od stávající úpravy základního kapitálu však bylo základní jmění chápáno jako konstantní, relativně neměnná suma představující skutečný majetek tvořený vklady společníků. Pojem,,základní kapitál", který nahradil pojem základní jmění, se v obchodním zákoníku objevil poprvé v roce 2000, kdy již byl také patrný významný vliv komunitárního práva na naši právní úpravu. Obchodní zákoník se již tehdy při úpravě základního kapitálu a jeho změn dobrovolně do značné míry podřídil pravidlům komunitárního práva obsaženým ve Druhé směrnici. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se pak pravidla upravující základní kapitál včetně následných novelizací stala pro Českou republiku jako členský stát Evropské unie také právně závaznými. Nicméně úprava obchodního zákoníku zůstává i dnes v důsledku výše zmíněných vlivů a snah maximalizovat úpravu obchodního 3 Pokorná, J. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. Brno : Masarykova Univerzita, 2010, s. 181. 4 Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s. 15. 6

práva oproti komunitární úpravě přísnější, což je jí v posledních letech pro nadměrné omezování obchodních společností vytýkáno. 5 Základním materiálním východiskem právní úpravy základního kapitálu a jeho změn je zájem na ochraně věřitelů. Zatímco v osobních obchodních společnostech ručí za závazky společníci celým svým majetkem, v kapitálových společnostech toto ručení odpadá a místo něj je nabízena garance ve formě základního kapitálu. Hovoříme o garanční funkci základního kapitálu. Garanční funkce je realizována pravidly zajišťujícími řádnou tvorbu a následné udržení základního kapitálu, zejména povinností tvorby minimálního základního kapitálu, uhrazovací povinností akcionářů a dalšími, o nichž bude podrobně pojednáno v podkapitole 2.5 této rigorózní práce. Vedle ochrany věřitelů si právní úprava základního kapitálu akciové společnosti a jeho změn klade za cíl také ochranu akcionářů. Akciová společnost může mít vysoký počet akcionářů, z nichž mnozí mají jen malý podíl na základním kapitálu a tomu odpovídající malý vliv na rozhodování společnosti. Proto jsou jejich zájmy chráněny především zákonem a právní úprava akciových společností je v tomto ohledu podrobnější než v případě jiných obchodních společností. 6 Zájem na ochraně akcionářů při zvyšování základního kapitálu se projevuje především v úpravě práva akcionářů rozhodovat o zvýšení či snížení základního kapitálu, kdy valná hromada je s vyjímkou zvýšení základního kapitálu představenstvem na základě pověření valné hromady jediným orgánem společnosti oprávněným rozhodnout o změně výše základního kapitálu. K ochraně akcionářů dále slouží úprava přednostního práva na upsání nových akcií vydávaných na zvýšení základního kapitálu, úprava práva na informace a úprava práva na rovné zacházení. 7 2.2 Prameny právní úpravy 2.2.1 Komunitární právo. Oblast úpravy základního kapitálu je zásadně ovlivňována komunitárním právem, kterým je Česká republika jako člen Evropské unie vázána. Podle povahy pramenů komunitárního práva rozlišujeme právo primární a právo sekundární. 5 Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2, s. 46. 6 Pokorná, J. Subjekty obchodního práva. Vybrané problémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997, s. 192. 7 Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005. s 81. 7

Primárním právem se rozumějí mezinárodní smlouvy a protokoly uzavřené členskými státy, jimiž byly jednotlivá společenství a Evropská unie založeny včetně následných novelizujících dokumentů. 8 Mezi primární prameny práva řadíme také obecné právní zásady (principy). Jedná se o nepsaný pramen komunitárního práva.,,zásady jsou formulovány Soudním dvorem v jeho judikatuře a mohou být následně kodifikovány či upřesněny v některém psaném pramenu práva." 9 Při svém rozhodování k principům soudní dvůr plně přihlíží. Pro oblast korporačního práva včetně úpravy základního kapitálu a jeho změn mají z primárního práva význam právě některé z těchto principů. Jde o princip rovnosti, princip zákazu diskriminace, princip ochrany důvěry, princip užitečného výsledku a princip přiměřenosti. Sekundárním právem jsou pak právní akty vydávané orgány Evropských společenství na základě smluv primárního práva. Právně závazné z těchto aktů jsou směrnice, nařízení a rozhodnutí. 10 Pro oblast základního kapitálu a jeho změn má zásadní význam Druhá směrnice upravující náležitosti zakládacího dokumentu, minimální výši základního kapitálu, postup pro změny základního kapitálu, pravidla pro nepeněžité vklady a jejich ocenění a nabývání vlastních akcií. Úprava veřejné nabídky cenných papírů včetně veřejné nabídky akcií při zvýšení základního kapitálu je unifikována směrnicí Rady a Evropského parlamentu č. 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování ve znění pozdějších předpisů. 11 Obsah prospektu stanoví přímo účinné nařízení Komise č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů. 12 Okrajově lze pak na základní kapitál a jeho změny dále aplikovat i další předpisy komunitárního práva jako směrnici Rady č. 2009/101/EC ze dne 16. září 2009, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společnosti ve smyslu článku 48 druhého pododstavce SES, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve znění pozdějších předpisů 13, která mimo jiné upravuje povinnost zveřejňovat aktuální znění stanov včetně údaje o základním kapitálu, směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/109/ES ze dne 8 Pelikánová, I. Obchodní právo 1. Praha : ASPI,, 2005, s. 155. 9 Tomášek, M. a kol. Právo Evropské unie. 1 vyd. Praha : Leges, 2013, s. 103. 10 Pozn. Rozhodnutí jsou závazná jen individuálně. 11 Úř. věst. L 345 ze dne 31.12.2003. 12 Úř. věst. L 149 ze dne 30.4.2004. 13 Úř. věst. L 258 ze dne16.9.2009. 8

15. prosince 2004, o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a o změně směrnice 2001/34/ES ve znění pozdějších předpisů 14, směrnici Rady č. 2008/7/ES ze dne 12. února 2008 o nepřímých daních z kapitálových vkladů ve znění směrnice č. 2013/13/EU 15 apod. Ačkoliv směrnice nejsou na rozdíl od nařízení na území členských států přímo účinné, za splnění daných podmínek může být dle judikatury soudního dvora přiznán i jim přímý účinek, tedy možnost, aby se úpravy směrnice dovolávali jednotlivci. Podmínkami pro přiznání přímého účinku směrnice, které musí být splněny kumulativně, jsou dle soudního dvora nedostatečná či chybějící implementace směrnice členským státem, uplynutí implementační lhůty a dostatečně přesné a bezpodmínečné ustanovení směrnice, jehož se jednotlivec dovolává tak, aby bylo zřejmé jaká práva mu aplikací směrnice mají vzniknout. 16 Přímý účinek lze dle judikatury soudního dvora až na vyjímky aplikovat pouze ve vertikálních vztazích, tedy vztazích mezi jednotlivci a členskými státy, nikoliv ve vztazích mezi jednotlivci a právnickými osobami odlišnými od státu navzájem (horizontálních vztazích.) 17 V případě zvýšení základního kapitálu tak připadá v úvahu aplikace na vztahy mezi společností a rejstříkovým soudem např. v případě zamítnutí návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nelze však uvažovat o přímém účinku ve vztazích mezi společností a jejími akcionáři. V tomto ohledu je zajímavá názorová tendence, podle níž úprava ve směrnicích představuje maximální a nikoliv minimální standard právní úpravy. V důsledku takové úvahy by bylo potenciálně možné se dovolávat mírnější komunitární úpravy. Podle převažujícího názoru však druhá směrnice představuje minimální a nikoliv maximální standard. 18 2.2.2 Právní úprava České republiky. Na národní úrovni je pak problematika základního kapitálu akciových společností a jeho změn dosud upravena především v obchodním zákoníku. Od 1.1.2014 nabývá účinnosti nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen,,zákon o obchodních 14 Úř. věst. L 390 ze dne 31.12.2004. 15 Úř. věst. L 46 ze dne 21.2.2008. 16 Bobek, M., Bříza, P., Komárek, J. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2011, s. 77. 17 Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005, s. 19. 18 Tamtéž, s. 81. 9

korporacích") který přejímá a do jisté míry novelizuje stávající úpravu obchodních společností obsaženou v obchodním zákoníku. Změnám v právní úpravě zvýšení základního kapitálu po 1.1.2014 je věnována kapitola 5. této rigorózní práce. Byť je zvyšování základního kapitálu upraveno v obchodním zákoníku komplexně, v některých specifických situacích bude nutné použít na základě odkazu nebo popř. subsidiárně také zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,občanský zákoník"). Příkladem může být odkaz ust. 59 odst. 6 obchodního zákoníku upravující vklad pohledávek, který odkazuje na přiměřené použití ustanovení o postoupení pohledávky. Rejstříkové řízení týkající se zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu či samotného zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se řídí příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu. S účinností od 1.1.2014 bude na rejstříkové řízení nutno aplikovat také nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen,,zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob"). Účtování o zvýšení základního kapitálu se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími vyhláškami. V konkrétních situacích pak dochází k aplikaci dalších právních předpisů jako např. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen,,zákon o podnikání na kapitálovém trhu"), v případě veřejné nabídky akcií při zvýšení základního kapitálu, zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen,,zákon o dluhopisech"), při podmíněném zvýšení základního kapitálu, zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, včetně prováděcí vyhlášky nebo zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, v případě nepeněžitých vkladů spočívajících v nemovitostech. 2.3 Pojem základního kapitálu Základní kapitál je pro všechny právní formy obchodních společností definován v ust. 58 odst. 1 obchodního zákoníku jako,,peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Základní kapitál vyjadřuje hodnotu těchto vkladů, částku. Vklady se přitom rozumí peněžní částky nebo penězi ocenitelné hodnoty, jež se společníci zavázali vložit do společnosti při jejím založení nebo při zvýšení základního kapitálu. Platí tedy, že,,základní kapitál není označením pro majetek, nýbrž pouze vyjádřením jeho hodnoty v penězích. Majetek získaný těmito vklady 10

může společnost volně používat, protože základním kapitálem není právě tento majetek, ale částka vyjádřená v účetnictví v pasivech společnosti. 19 Poněkud zavádějící je v tomto ohledu definice základního kapitálu v zákoně o obchodních korporacích, který základní kapitál definuje jako,,souhrn všech vkladů. Dle důvodové zprávy touto reformulací zákonodárce sledoval jazykové zjednodušení. Pojetí institutu základního kapitálu u akciové společnosti zákon o obchodních korporacích nemění. 20 Stávající definice obchodního zákoníku však podstatu základního kapitálu tak, jak byla popsána shora, vystihuje přesněji. Z účetního pohledu je základní kapitál součástí vlastního kapitálu společnosti, který kromě základního kapitálu zpravidla zahrnuje další položky jako např. rezervní fond nebo ostatní kapitálové fondy. V případě akciové společnosti zákon také připouští vklad společníka do vlastního kapitálu mimo základní kapitál ve formě emisního ážia. Součástí vlastního kapitálu mohou být rovněž vklady tichých společníků. Výše základního kapitálu akciové společnosti se obligatorně zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky zápisu jsou konstitutivní, tedy až zápisem do obchodního rejstříku se hodnota upsaných vkladů stává základním kapitálem. Výše základního kapitálu je určena při založení společnosti v zakladatelské smlouvě či listině. Jde také o podstatnou náležitost stanov, jejíž absence může mít za následek prohlášení neplatnosti společnosti soudem dle ust. 68a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku. Dle ust. 58 odst. 1 obchodního zákoníku musí být výše základního kapitálu vyjádřena v české měně. Splácen však základní kapitál může být i v cizích měnách. Minimální výši základního kapitálu stanoví v případě akciové společnosti obchodní zákoník částkou 2.000.000,- Kč, což výrazně překračuje požadavek minimálního základního kapitálu stanoveného Druhou směrnicí ekvivalentem částky 25.000,- EUR. Základní kapitál akciové společnosti musí být rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Tyto údaje jsou rovněž obligatorní náležitostí zakladatelské listiny či smlouvy a stanov společnosti. Výši základního kapitálu lze měnit jen způsoby stanovenými zákonem, zejména při zvýšení a snížení základního kapitálu. Základní kapitál je tedy na rozdíl od majetku společnosti, jehož výše a složení podléhá zpravidla častým změnám, veličinou statickou, což odpovídá v evropském prostředí rozšířené ideje nedotknutelnosti základního kapitálu. 21 19 Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 6. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007, s. 14. 20 Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s. 39. 21 Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 76-82. 11

Od pojmu základní kapitál je nutno odlišovat pojem,,upsaný základní kapitál. Upsaný základní kapitál představuje,,souhrn upsaných peněžních a nepeněžních vkladů všech společníků do obchodní společnosti, 22 ať již zapsaný v obchodním rejstříku či nikoliv. Právě konstitutivním zápisem do obchodního rejstříku se upsaný základní kapitál stává základním kapitálem. Druhá směrnice zavedla pojem,,schválený kapitál. Stanovy, zakládací listina nebo rozhodnutí valné hromady mohou dle Druhé směrnice schválit určitý rozsah zvýšení základního kapitálu, o kterém je oprávněn rozhodnout určitý orgán společnosti ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než pět let. Dle obchodního zákoníku je takový postup možný v případě zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva dle ust. 210. Obchodní zákoník v ust. 6 dále definuje pojmy,,obchodní majetek právnické osoby jako veškerý její majetek. Jde tedy o veškerá aktiva právnické osoby podnikatele.,,čistým obchodním majetkem právnické osoby se pak rozumí obchodní majetek právnické osoby podnikatele po odečtení všech závazků.,,obchodním jměním obchodní zákoník rozumí souhrn veškerého majetku a závazků právnické osoby podnikatele. Do roku 2000 obchodní zákoník pracoval dále s pojmem,,základní jmění, které bylo definováno jako,,numerický údaj uvedený ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, který vyjadřuje v penězích sumu, s níž společnost má zahájit v den svého vzniku svoji existenci a kterou má také minimálně mít po celou dobu svého trvání. 23 Jak již bylo uvedeno v podkapitole 2.1, na rozdíl od základního kapitálu bylo základní jmění chápáno také ve smyslu skutečného majetku, jež má společnost po dobu své existence k dispozici. 2.4 Funkce základního kapitálu Prvořadou funkcí základního kapitálu v kapitálových společnostech, kde odpadá osobní ručení společníků za závazky společnosti, je garance pro uspokojení pohledávek věřitelů. Hovoříme o garanční funkci základního kapitálu. 24 Naplnění této funkce základního kapitálu však vyžaduje formulaci pravidel, která by měla zabezpečovat za prvé, že společnost skutečně obdrží plnou hodnotu vkladů do základního kapitálu, a za druhé, že bude svůj 22 Bartková, H. a kol. Účetní sousvztažnosti 2008-2009. Praha : ASPI, a.s., 2008, s. 160. 23 Pokorná, J. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. Brno : Masarykova Univerzita, 2010, s. 182. 24 Pozn. V Rakousku hovoří o základním kapitálu v tomto smyslu jako o fondu minimální garance,,mindestgarantiefond. 12

majetek udržovat alespoň v hodnotě odpovídající základnímu kapitálu zvýšenému o rezervní fond. Pravidla pro zabezpečení získání upsaných vkladů společností jsou poměrně přísná. Patří mezi ně zejména uhrazovací povinnost, povinná správa vkladů před vznikem společnosti a povinné ocenění nepeněžitých vkladů. Pravidla pro udržení hodnoty majetku společnosti alespoň na úrovni základního kapitálu však dostatečná nejsou. Garanční funkce základního kapitálu je proto podstatně oslabena. Společnost totiž věřitelům za své závazky ručí celým svým majetkem, nikoliv částkou odpovídající základnímu kapitálu. Majetek společnosti, jehož základem byly při vzniku společnosti vklady do základního kapitálu přitom může růst, zůstávat na stejné úrovni jako základní kapitál, ale i klesat pod úroveň základního kapitálu. 25 K posílení garanční funkce základního kapitálu vedly novely obchodního zákoníku z let 1996 a 2000, které stanovily pravidla, jež přece jen jistému udržení hodnoty základního kapitálu napomáhají. V souladu s ust. 178 odst. 2 a 5 obchodního zákoníku tak valná hromada nemůže rozhodnout o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů akcionářům, pokud bude výše vlastního kapitálu nižší než výše upsaného základního kapitálu zvýšená o rezervní fond. Za této situace dále nesmí valná hromada ani představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, valná hromada nesmí odsouhlasit nabývání vlastních akcií popř. akcií ji ovládající osoby a má-li společnost ve svém majetku vlastní akcie či zatímní listy, popř. akcie či zatímní listy jí ovládajících akciových společností, je povinna snížit základní kapitál nejméně o částku, o níž upsaný základní kapitál s připočtením stanovené výše rezervního fondu přesahuje vlastní kapitál společnosti. 26 Při dodržování shora uvedených pravidel může základní kapitál částečně garanci věřitelům stále poskytovat. Nicméně čím dál více se ukazuje, že,,základní kapitál je institucí, o jejímž praktickém významu jsou projevovány pochybnosti. 27 Zatímco evropské právo nadále vychází z ideje nedotknutelnosti základního kapitálu, americké právo v současné době nepřikládá pevnému základnímu kapitálu větší význam a jako prostředek ochrany věřitelů volí zejména smluvní právo. I na půdě Evropské unie je již otevřena diskuze o nahrazení garanční 25 Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 77. 26 Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 6. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007, s. 17-18. 27 Pelikánová, I. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. 2. Díl, Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 196. 13

funkce základního kapitálu jinými instituty. 28 V případě přijetí takové úpravy by pak základní kapitál hrál roli spíše z ekonomického hlediska jako významný vlastní zdroj financování společnosti a do budoucna by tím pádem mohlo u akciových společností dojít k rozvolnění právní úpravy základního kapitálu a jeho změn. V této souvislosti lze zmínit, že u společnosti s ručením omezeným, na níž se Druhá směrnice nevztahuje, zákon o obchodních korporacích již ideu nedotknutelnosti základního kapitálu opouští a nově umožňuje, aby základní kapitál činil i jen symbolickou 1 Kč. S realizací ochrany věřitelů společnosti s ručením omezeným pak počítá prostřednictvím jiných institutů než základním kapitálem, a to,,ustanoveními o správě majetku společnosti, zvýšenou zodpovědností jednatelů a dále např. pravidly o testu insolvence. 29 V praxi i v právních úpravách se tak z pohledu zajištění úhrady pohledávek věřitelů přidává stále více váhy jiným ukazatelům než základnímu kapitálu, zejména vlastnímu kapitálu. Proto také zákon stanoví povinnost akciových společností ukládat do sbírky listin své účetní závěrky a další dokumenty, na jejichž základě si věřitelé mohou udělat lepší představu o majetkové situaci společnosti. 30 Úplnou garanci úhrady pohledávek věřitelů však právo nezajistí žádnými prostředky. Základní kapitál dále slouží jako měřítko ziskovosti či ztrátovosti společnosti. Při založení společnosti byla částka základního kapitálu rovna vlastnímu kapitálu. Majetek společnosti, jehož základem byly při vzniku společnosti právě vklady do základního kapitálu pak dále roste nebo klesá. Je-li vlastní kapitál společnosti nižší než základní kapitál, vypovídá to za jinak konstantních okolností o ztrátě společnosti a naopak. Je však nutno dodat, že v tomto případě se jedná pouze o ziskovost z účetního pohledu. Kladný či záporný rozdíl mezi základním a vlastním kapitálem může být totiž způsoben i účetními operacemi, které fakticky společnosti žádné další prostředky negenerují a naopak. Ziskovost společnosti je proto lepší ověřit prostřednictvím výkazu zisků a ztrát, z něhož je seznatelné, z jakých zdrojů pochází výnosy společnosti a jaké jsou její náklady a zda společnost činností, na níž se zaměřuje 28 Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005, s. 93. 29 Babůrková, J. Zákon o obchodních korporacích. 2. díl. Víte, že základní kapitál s.r.o. může být 1,- Kč? epravo.cz [online]. epravo.cz, a.s. [cit. 20.11.2013]. 30 Pozn. Větší důraz na ukládání příslušných dokumentů do sbírky listin klade nový zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, který nabývá účinnosti 1.1.2014. Za neuposlechnutí výzvy k uložení listin do sbírky listin bude nově možné uložit pokutu až do 100 tis. Kč namísto stávajících 20 000 Kč. Nadále zůstává zachována také možnost finančního úřadu uložit pokutu do 3 % aktiv, pokud účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu. Při opakovaném neplnění povinností se závažnými důsledky pro třetí osoby může být společnost po výzvě soudu se stanovením lhůty k nápravě zrušena. 14

vytváří pravidelný zisk, či zda jde v případě zisků společnosti spíše o příjmy způsobené nahodilými okolnostmi a transakcemi bez vazby na stálé podnikatelské zaměření společnosti. Reálnou funkcí základního kapitálu zůstává určení podílů jednotlivých akcionářů na společnosti. Rozsah účasti jednotlivých akcionářů na společnosti je určen poměrem součtu jmenovitých hodnot jimi držených akcií k základnímu kapitálu. Od takto počítané účasti se v souladu se zásadou proporcionality odvíjí rozsah akcionářských práv jednotlivých akcionářů jako podíl na hlasovacích právech, podíl na zisku, na likvidačním zůstatku, rozsah účasti na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a přednostní právo na úpis nově vydávaných akcií při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Základní kapitál také slouží jako jeden z vlastních zdrojů financování akciové společnosti. Významná jsou zejména rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z důvodu plánovaných investičních záměrů společnosti. Pro společnost jde o prostředky, jež nemusí po dobu své existence vracet a nemusí z nich platit úrok. Nákladem takto získaných prostředků pak bývají dividendy, jejichž výplata však závisí na rozhodnutí valné hromady. 2.5 Prostředky tvorby a udržení základního kapitálu K plnění garanční funkce základního kapitálu právní úprava stanoví pravidla směřující k povinné tvorbě a udržení hodnoty základního kapitálu. Základní povinností akciových společností v této oblasti je především povinnost vytvářet základní kapitál, a to alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Dle čl. 6 Druhé směrnice musí zákony jednotlivých členských zemí stanovit minimální hodnotu základního kapitálu akciové společnosti ve výši odpovídající nejméně ekvivalentu částky 25.000,- EUR. Obchodní zákoník stanoví minimální výši základního kapitálu akciové společnosti v ust. 162 odst. 2 částkou 2 000 000 Kč a je tedy v tomto ohledu výrazně přísnější než Druhá směrnice. Aby ke splacení stanoveného základního kapitálu skutečně došlo, stanoví právní úprava pro upisovatele akcií uhrazovací povinnost. V případě peněžitých vkladů ukládá Druhá směrnice v čl. 9 povinnost splacení minimálně 25 % peněžitých vkladů před vznikem společnosti. Obchodní zákoník zvolil přísnější úpravu, kdy v ust. 168 odst. 1 stanoví povinnost splacení 30 % upsaných vkladů včetně případného emisního ážia do zahájení ustavující valné hromady. Celý emisní kurs upsaných akcií jsou pak dle ust. 177 odst. 1 obchodního zákoníku upisovatelé povinni splatit nejpozději do jednoho roku od vzniku 15

společnosti. Rovněž v případě zvýšení základního kapitálu je dle ust. 206 obchodního zákoníku nutno splatit minimálně 30 % jmenovité hodnoty akcií včetně případného emisního ážia ještě před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Důsledkem prodlení se splněním uhrazovací povinnosti je neúčinnost upsání akcií a v případě nedoplatku vkladu po zápisu základního kapitálu do obchodního rejstříku sankční úrok ve výši 20 % a možnost vyloučení upisovatele ze společnosti. V případě nepeněžitých vkladů ukládá Druhá směrnice v čl. 9 splacení v plné výši do pěti let od vzniku společnosti. Obchodní zákoník je opět přísnější a v ust. 59 odst. 2 stanoví povinnost splatit nepeněžité vklady v plné výši již před vznikem společnosti. Uhrazovací povinnosti nemůže být upisovatel s vyjímkou případu snížení základního kapitálu zproštěn. Významným pravidlem, které doplňuje povinnost vytvářet minimální základní kapitál a uhrazovací povinnost je zákaz vydání akcií sub pari obsažený v ust. 59 odst. 4 písm. b) obchodního zákoníku. Společnost není oprávněna vydávat akcie za nižší emisní kurs než je jejich jmenovitá hodnota. Z tohoto pravidla připouští Druhá směrnice v čl. 8 výjimku týkající se zaměstnaneckých akcií. Obchodní zákoník v ust. 158 odst. 2 v tomto smyslu umožňuje dotovat zčásti nebo zcela emisní kurs či kupní cenu akcií nabývaných zaměstnanci vlastními zdroji společnosti, přičemž souhrn dotovaných částí emisního kursu či kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje. Řada dalších pravidel tvorby základního kapitálu upravuje problematiku nepeněžitých vkladů. Druhá směrnice v čl. 10 upravuje povinnost ocenění nepeněžitých vkladů znalcem jmenovaným soudem či správním orgánem. Zpráva znalce o ocenění nepeněžitých vkladů musí být zveřejněna. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve stanovách nebo zakladatelské listině společnosti. Druhá směrnice zároveň v čl. 11 stanoví určité vyjímky z povinnosti znaleckého ocenění nepeněžitých vkladů, které obchodní zákoník v ust. 59a přejímá. Cílem úpravy je zabránit umělému přecenění nepeněžitých vkladů, které by de facto vedlo k vydávání akcií sub pari. 31 Hodnota nepeněžitého vkladu tak musí v souladu s výše uvedeným pravidlem zákazu vydávání akcií sub pari odpovídat alespoň emisnímu kursu akcií, jež mají být za tento vklad vydávány. Klesne-li později hodnota nepeněžitého vkladu pod hodnotu ocenění, je upisovatel povinen doplatit rozdíl v penězích. Obchodní zákoník výslovně neřeší důsledky nesplnění této 31 Duursuma, D., Duursuma-Kepplinger, H-C., Roth, M. Handbuch zum Gesellschaftsrecht. Wien : LexisNexis Verlag ARD Orac GmbH & Co KG, 2007, s. 1100. 16

povinnosti, nicméně v souladu se zásadou zachování základního kapitálu lze dovodit stejný postup jako při nesplacení vkladu.,,požadavek obchodního zákoníku, aby základní kapitál odpovídal souhrnu hodnot vkladů společníků do společnosti, je zcela kategorickým požadavkem, ze kterého obchodní zákoník nepřipouští vyjímky. 32 V ust. 59 odst. 2 řeší obchodní zákoník situaci, kdy přesto, že se společník zavázal vložit do společnosti určitý nepeněžitý vklad a rejstříkový soud uznal tento vklad za splacený a povolil zápis odpovídající výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, na společnost právo k nepeněžitému vkladu nepřejde. Může tomu tak být například, pokud se později ukáže, že původní vlastník nebyl oprávněn předmět nepeněžitého vkladu zcizit. V takovém případě je upisovatel povinen uhradit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit mu nepeněžitý vklad, není-li v souvislosti s nastalou situací povinna vrátit jej jiné oprávněné osobě. Co se týče charakteru nepeněžitých vkladů Druhá směrnice v čl. 7 i obchodní zákoník v ust. 59 odst. 2 zakazují vklady spočívající ve výkonech, kdy hrozí nebezpečí, že tyto vklady nebudou splaceny nebo, že jejich hodnota nebude odpovídat hodnotě za ně získaných akcií. U takových vkladů by v konkrétních případech činilo problémy také ocenění. Otázkou je, zda je vhodné pojímat tento zákaz jako bezvýjimečný. V době moderních technologií by mohly mít např. výkony počítačových expertů pro společnost mimořádný význam. 33 Nabízí se řešení pomocí smlouvy o dílo se smluvní pokutou ve výši odpovídající hodnotě nepeněžitého vkladu s adekvátním zajištěním jejího plnění. Nicméně s ohledem na charakter a požadavky na smluvní pokutu, zejména přiměřenost, by podle mého názoru bylo k využití nepeněžitých vkladů spočívajících ve výkonech třeba formulovat samostatné ustanovení řešící následky nesplacení takového vkladu bez vazby na smluvní pokutu. Dalším omezením charakteru nepeněžitých vkladů je zákaz kapitalizace pohledávek obsažený v ust. 59 odst. 8 obchodního zákoníku, který zakazuje vklad spočívající v pohledávce vůči společnosti. Vyjímkou ze zákazu kapitalizace pohledávek je možnost započtení pohledávky upisovatele proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu akcií při zvýšení základního kapitálu. Takto je však možné započíst pouze pohledávky, k jejichž započtení dala souhlas valná hromada. V období let 1998-2000 umožňoval obchodní zákoník také vklad pohledávky za společností jako nepeněžitého vkladu. Základním problémem této konstrukce však byla skutečnost, že se v osobě dlužníka setkal oprávněný i 32 Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 227. 33 Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 88. 17

povinný a dle ust. 584 občanského zákoníku v takovém případě dochází k zániku pohledávky vkladu. 34 Pojistkou proti zcizení či znehodnocení vkladů v období od založení do vzniku společnosti je povinná správa vkladů správcem vkladů před vznikem společnosti. Peněžité vklady jsou v souladu s ust. 163a odst. 4 obchodního zákoníku před vznikem společnosti poukazovány na zvláštní účet u banky zřízený správcem vkladů na obchodní firmu zakládané společnosti na základě smlouvy s bankou, dle níž není možné s vklady do vzniku společnosti manipulovat. Obdobný je postup také v případě zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií dle ust. 204 odst. 2 obchodního zákoníku. Také nepeněžité vklady se dle ust. 60 obchodního zákoníku před vznikem společnosti splácí k rukám správce, který je povinen nad plněním vkladu do vzniku společnosti dohlížet. Shora popsaná pravidla zajišťující reálnou tvorbu základního kapitálu lze považovat za dostačující, neboť v naprosté většině případů společnost ke dni svého vzniku opravdu eviduje aktiva ve výši odpovídající základnímu kapitálu. Naplnění garanční funkce základního kapitálu však dále vyžaduje formulaci pravidel zajišťujících udržení majetku společnosti ve výši odpovídající alespoň základnímu kapitálu sníženému o rezervní fond a upsaný avšak dosud nesplacený základní kapitál. Hovoříme o pravidlech zachování základního kapitálu. Mezi tato pravidla patří zákaz vrácení vkladů uvedený v ust. 179 odst. 2 obchodního zákoníku. Za vrácení vkladu se nepovažují plnění poskytnutá v důsledku efektivního snížení základního kapitálu, za splnění stanovených podmínek při odkupu akcií společnosti, při vrácení zatímního listu či jeho prohlášení za neplatný a při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku. K vrácení již uhrazených vkladů může dojít také v důsledku neúčinnosti upisování akcií, například, nepodaří-li se upsat základní kapitál ve stanovené výši. Zde však jde o případ, kdy se uhrazené vklady dosud nestaly základním kapitálem, neboť neúčinnost nastává, aniž by byl odpovídající základní kapitál zapsán do obchodního rejstříku. V zájmu zachování základního kapitálu společnost nesmí rozdělovat zisk ani jiné zdroje, pokud by tím snižovala krytí svého základního kapitálu. Pravidla omezující rozdělování zisku nalezneme ve Druhé směrnici v čl. 17. Společnost nesmí rozdělit zisk, pokud je čisté obchodní jmění dle účetní závěrky (vlastní kapitál) nižší než upsaný základní kapitál, nebo by pod tuto výši kleslo po plánovaném rozdělení. Základní kapitál se pro účely výpočtu snižuje o dosud nesplacený emisní kurs. Částka k rozdělení akcionářům nesmí 34 Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 35. 18

překročit výši zisku daného účetního období zvýšeného o zisk minulých let sníženého o ztráty minulých let a rezervní fondy. Následkem porušení těchto pravidel je dle Druhé směrnice povinnost akcionářů vrátit tato plnění, avšak jen za předpokladu, že jim společnost prokáže, že o vadnosti rozdělení museli nebo měli vědět. Obchodní zákoník tato pravidla přejímá v ust. 178 odst. 2. Rozdělení zisku či jiných fondů schvaluje podle obchodního zákoníku na základě řádné účetní závěrky valná hromada. O výplatě následně rozhoduje představenstvo, jehož členové v případě porušení zákonných pravidel pro výplatu odpovídají solidárně za vzniklou škodu. V důsledku porušení zákonných pravidel pro rozdělení zisku a jiných zdrojů může soud také prohlásit usnesení valné hromady, jež o takovém rozdělení rozhodla, za neplatné. Dividendu přijatou v dobré víře však není dle ust. 179 odst. 1 obchodního zákoníku příjemce povinen vracet, přičemž dobrá víra se předpokládá. Půjde-li však o jinou částku než dividendu, například tantiému, příjemce ji vrátit musí. Se shora uvedenými pravidly pro rozdělování zisku či jiných vlastních zdrojů souvisí zákaz vyplácení úroků z akcií upravený v čl. 17 odst. 4 Druhé směrnice a v ust. 159 odst. 2 obchodního zákoníku. Vydávání akcií, s nimiž by bylo spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti by mohlo vést ke snižování krytí základního kapitálu vlastními zdroji. Při významných ztrátách, které mají za následek významné snížení krytí základního kapitálu majetkem společnosti má společnost dále informační povinnost. Dle čl. 19 Druhé směrnice musí být svolána valná hromada, aby posoudila, zda je třeba společnost zrušit nebo přijmout jiná opatření, dosáhne-li ztráta poloviny výše základního kapitálu. Obchodní zákoník úpravu přejímá v ust. 193 odst. 1. Pravidlo slouží především k ochraně akcionářů, kteří by,,při těžkých ztrátách upsaného kapitálu měli mít příležitost rozhodnout o dalším osudu společnosti, například o zrušení společnosti, provedení zvýšení či snížení základního kapitálu či odvolání členů orgánů společnosti. 35 Nicméně rozhodnutí akcionářů v takové situaci bude většinou výhodné i pro věřitele. Má-li navíc společnost akcie na majitele a valná hromada je svolávána v tisku, mohou se věřitelé o problémech společnosti dozvědět z oznámení o konání valné hromady. Povinnost vytvářet rezervní fond je pro akciovou společnost obecně upravena v ust. 217 obchodního zákoníku. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku dle řádné účetní závěrky za rok, v němž poprvé vytvoří zisk, a to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, ne však více než 10 % hodnoty základního kapitálu. Následující roky se rezervní fond 35 Habersack, M. Europäisches Gesellschaftsrecht. 3. Aufl. München : C.H.Beck, 2006, s.152. 19

doplňuje částkou 5 % z čistého zisku, nestanoví-li stanovy společnosti částku vyšší. Společnost dále povinně vytváří rezervní fond ke krytí hodnoty vlastních akcií nabytých společností a krytí částky poskytnuté jako finanční asistence. Dobrovolně může vytvářet i další rezervní fondy. K ochraně majetku společnosti před jeho skrytým rozdělováním mezi zakladatele, akcionáře či jiné osoby se zvláštním vztahem ke společnosti 36 a tedy i ke krytí základního kapitálu dále slouží pravidla týkající se vnitřního obchodování, tedy obchodování s osobami se zvláštním vztahem ke společnosti, obsažená v čl. 13 Druhé směrnice. Obchodní zákoník tato pravidla rozpracovává poněkud přísněji v ust. 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Osobami se zvláštním vztahem ke společnosti se rozumí zakladatelé, akcionáři, členové představenstva a dozorčí rady, prokuristé či jiné osoby oprávněné uzavřít jménem společnosti příslušné smlouvy a dále osoby jim blízké a osoby jednající s nimi ve shodě. Při transakcích mezi společností a osobami se zvláštním vztahem ke společnosti, jejichž předmětem je převod aktiv v hodnotě odpovídající alespoň 10 % základního kapitálu, musí být hodnota převáděného majetku určena znalcem jmenovaným za tímto účelem soudem. Dochází-li k převodu majetku do tří let od vzniku společnosti, musí tento převod navíc schválit valná hromada. Ustanovení má za cíl mimo jiné zamezit obcházení zákonných podmínek pro nepeněžité vklady. Snahou je zabránit situaci, kdy upisovatel sice upíše akcie peněžitými vklady, ale následně prodá společnosti nepeněžitý vklad za cenu emisního kursu jím upsaných akcií. Rakouské právo v tomto ohledu hovoří o tzv. skrytých nepeněžitých vkladech (verdeckte Sacheneinlage). 37 Významné omezení ust. 196 odst. 3 obchodního zákoníku chystá zákon o obchodních korporacích, který jej zachovává pouze v nezbytném rozsahu vyžadovaném Druhou směrnicí. Nově se tak omezení převodu majetku za cenu dle znaleckého posudku bude týkat pouze zakladatele a akcionářů, nikoliv dalších osob se zvláštním vztahem ke společnosti, jak jsou uvedeny výše. Lhůta pro povinné schválení převodu majetku valnou hromadou se zkrátí na dva roky od vzniku společnosti. Příslušné ustanovení zákona o obchodních korporacích se také nebude vztahovat na případy, kdy akcionář nebo zakladatel od společnosti majetek nabývá. Ustanovení tak bude aplikováno pouze tam, kde je nabyvatelem majetku společnost. Zákonodárce tak zjevně hodlá ochranu společnosti, věřitelů a minoritních akcionářů realizovat prostřednictvím jiných právních institutů,,například 36 Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s..96. 37 Taufner, M. Die verdeckte Sacheinlage. Sachgründung und Umgehungsgeschäfte. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2010, s.8-21. 20

úpravou podnikatelských seskupení, ručením při úpadku korporace, nastavením vhodných motivačních schémat členů orgánů apod. 38 Mezi pravidla tvorby i zachování základního kapitálu patří zákaz nabývání vlastních akcií upravený čl. 13 Druhé směrnice a ust. 161 a násl. obchodního zákoníku. Úprava nabývání vlastních akcií je ovládána pro soukromé právo atypickou zásadou,,co není při nabývání vlastních akcií výslovně dovoleno, je zakázáno. 39 V souladu se zásadami krytí základního kapitálu majetkem společnosti a úplného splacení vkladů právní úprava bezvýjimečně zakazuje upisování vlastních akcií při vzniku společnosti i při zvyšování základního kapitálu. Upsání akcií v rozporu s tímto zákazem je sice platné, ale zakladatelům, popř. při zvýšení základního kapitálu členům představenstva, vzniká povinnost splatit emisní kurs takto upsaných akcií, čímž se stávají jejich vlastníky. Ze zákazu derivativního nabývání vlastních akcií naopak zákon připouští za splnění určitých podmínek vyjímky. Existují případy, kdy je společnost povinna nabýt vlastní akcie ze zákona jako například při změně druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií. Společnost však v zákonem stanovených případech může nabýt vlastní akcie i dobrovolně, na základě vlastního rozhodnutí za splnění zákonných podmínek. Předně lze takto nabýt pouze akcie, jejichž emisní kurs byl zcela splacen. Na nabytí vlastních akcií se musí usnést valná hromada, která zároveň stanoví podrobnosti jako nejvyšší přípustný počet nabývaných akcií, dobu, po níž může společnost akcie nabýt, která nesmí být delší dvou let, a při úplatném nabytí také cenové rozmezí pro nabytí vlastních akcií. Společnost nesmí nabýt vlastní akcie pokud by nabytí způsobilo snížení vlastního kapitálu pod hodnotu základního kapitálu zvýšeného o upsaný základní kapitál, který nebyl dosud zapsán v obchodním rejstříku, a část rezervního fondu, kterou nesmí společnost použít k plnění akcionářům. Společnost, která hodlá nabýt vlastní akcie, musí také splnit kritéria ekonomické kondice. Nabytím vlastních akcií si nesmí přivodit úpadek a musí mít dost prostředků k vytvoření odpovídajícího rezervního fondu v pasivech, hodlá-li vlastní akcie vykázat v aktivech společnosti. Existují však specifické situace, kdy nemusí být podmínky pro nabývání vlastních akcií splněny. Jedná se o případy nabytí akcií v rámci snížení základního kapitálu, nabytí akcií v rámci univerzálního právního nástupnictví, nabytí akcií z důvodu plnění zákonných či soudem uložených povinností k ochraně minoritních akcionářů, nabytí akcií v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky společnosti proti vlastníku splacených akcií nebo 38 Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2. 39 Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 100. 21