Coaches Conference FISA 2013

Podobné dokumenty
záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

Fakulta Sportovních Studií

Vytrvalostní schopnosti

Motorické schopnosti

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Rekondice a regenerace

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Marek Cahel Školení T3 - Vracov,

Pozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice

edí organismu tj. reakci. teplo, chlad, vysokohorské prostřed

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

Regenerace ve sportu biologické veličiny. MUDr.Kateřina Kapounková

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Fyziologické aspekty cyklistiky

Projekt: Sledování biomechanických parametrů


Preskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Metodické pokyny k vedení tréninkové dokumentace

Vysokohorský trénink Dlouhodobé fyziologické adaptace na vysokohorský trénink Bezprostřední fyziologické účinky vysokohorského tréninku

Moderní trénink vytrvalosti v házené

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )

Fyziologie sportovních disciplín

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová

Témata: Úvod roční tréninkový cyklus Mezocyklus tréninková období Mikrocyklus krátkodobý plán Tréninková jednotka Roční tréninkový plán - ukázka

únava Psychická Fyzická Místní Celková Akutní Chronická Fyziologická Patologická

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Pozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská)

Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

Maximání tepová rezerva - MTR

Energie a pohyb. Bc. Denisa Staňková Bc. Markéta Vorlíčková

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL Jilemnice

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evrops

Rychlostně silové Atletika skoky Atletika vrhy a hody Alpské lyžování Skoky na lyžích

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

004. Analýza tréninku juniorů

Pozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice

TEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU

ANTROPOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ

Title: EMEA Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti

ADAPTACE = přizpůsobení

PhDr. Jan Cacek, Ph.D.

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská)

Výkon, trénink, zatížení, příprava, plánování Seminář ČSDL

Vytrvalostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004

Sportovní příprava mládeže

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Semi kontakt Lightcontact Full contact

ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

13:30 15:30 I. Část 15:30 17:00 II. Část. Základy sportovního tréninku 2

mnohaletého tréninkového procesu

VÝUKOVÉ KARTY: STUPŇOVANÝ VYTRVALOSTNÍ BĚH

Kvantová medicína ve sportu APKP Procházka s.r.o Kvantová medicina ve sportu

Formy silového tréninku a jejich aplikace

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE

Nebezpečí fyzického vyčerpání. Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2011

Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar. Datum vydání: ISBN:

Sexuální diferenciace

Analýza dvouletého tréninkového makrocyklu ( a ) běžkyně na 1500 m

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK

ROZVOJ VYTRVALOSTI V BĚHU NA 800 M ŽEN

TRÉNINK úvod, obecné principy, trocha filosofie. Marek Cahel Školení T , Zderaz Školení T3 - Vracov,

Projev sportovní formy:

Lyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

INZA PERFORMANCE SOFTWARE. Sestavení tréninkových wattových zón

Člověk a zdravý životní styl

METABOLISMUS SACHARIDŮ

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

Systém přípravy plavců - vytrvalců

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Tréninková jednotka. základní a hlavní organizační forma SpT

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Myologie. Soustava svalová

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Reakční a adaptační změny při zatížení. Tělesná výchova s didaktikou

ROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD.

FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková Lukáš Olejníček Milan Mojţíš. Konzultační hodiny: pouze po domluvě em

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I

VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK. Pavel Suchánek

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Transkript:

Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE

Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve sportovní praxi Pedagog Trenér SWE Frida Swenson 2013 trenér NOR M2x, LM2x

Organizační struktura NOR Dve větší centra: Oslo, Arungen 11 sportovců v elitní skupině V současnosti jeden profi trenér Velmi omezený rozpočet Velmi dobrá spolupráce s NOV, s Olympiatoppen

Organizační struktura NOR NOV Vrcholový sport Týmové sporty Vytrvalostní sporty Technické sporty Silové a kontaktni sporty

Rozvoj vytrvalostních schopností Ventilace Příjem O2 Přenos O2 Hematologické faktory Hematodynamické faktory Koncentrace hemoglobinu Krevní objem Hustota krve Minutový objem srdeční Krevní tok Využití O2 Úroveň silové vytrvalosti Vysokohorská příprava Nitrobuněčné systémy Enzymatická aktivita Koncentrace myoglobinu Koncentrace energetických zásob Hustota mitochondrií

Zóny intenzity NOR 1. Regenerační trénink 2. Aerobní práh 3. Oblast mezi aerobním a anaerobním prahem 4. Anaerobní práh 5. Aerobní kapacita, max. aerobní práce 6. Produkce anaerobní práce 7. Tolerance koncentrace laktátu 8. Anaerobně alaktátová zóna

Zóny intenzity NOR Energetický systém Zóna intenzity Koncentr. la Tepová frekv. 1. Regenerační 0,7-1,5 120-140 2. Aerobní práh ( AE ) 1,5-2,5 140-160 Aerobní 3. Mezi AE a ANP 2,5-4,0 160-170 4. Anaerobní práh ( ANP ) 4,0-6,0 170-180 5. Aerobní kapacita 6,0-8,0 více než 180 6. Anaerobní práce 8-15 Anaerobně la 7. Tolerance koncent. la 10-20 více než 180 Anaerobně ala 8. Anaerobně ala 3-8 více než 180

Aerobní zóny 1. Regenerační trénink aktivní odstranění látek, způsobujících únavu v organizmu, urychlujeme proces regenerace 2. Aerobní práh - fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybových aktivitách relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová vlákna. Tréninkové zatížení, kdy je dodávka energie zajišťována v převážně přeměnou tuků. Je to tedy jakýsi trénink tukového metabolismu vyvoláváme adaptace v organismu z hlediska schopnosti tohoto metabolického systému produkovat energii, zvažujeme efektivitu probíhajících chemických přeměn. Pro rozvoj vytrvalostní úrovně atleta je to základní a nezbytná složka přípravy. 3. Koncentrace laktátu v krvi je 2,5 4 mmol/litr krve, tréninkovým zatížením v této zóně prodlužujeme dobu, po který je sportovec schopen podávat výkon na hranici anaerobního prahu. 4. Tréninkovým zatížením v intenzitách okolo hranice ANP pak rozvíjíme schopnost sportovce podávat na této úrovni vyšší výkon po určitou dobu. Vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách. Byla také vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m. Další sledování prokázali blízkou korelaci mezi závodním tempem a tempem blízko hodnot anaerobního prahu. Na těchto předpokladech je sestaven program testování reprezentačního družstva. Tvrdíme tedy, že pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem trénovanosti hodnota výkonu na úrovni anaerobního prahu, než hodnota VO 2 max. 5. Zatížení v této zóně intenzity reprezentuje již maximální úroveň aerobní kapacity, organizmus podává výkon na úrovni VO2 max - zapojeny jsou však všechny druhy typy energetických systémů. Hlavním tréninkovým efektem je tedy rozvoj aerobní kapacity zvyšujeme hodnotu maximální kyslíkové spotřeby i prodlužujeme dobu, po kterou je sportovec schopen podávat výkon v této intenzitě.

Laktát (mmol/l) Aerobní zóny Tréninkové zóny, keré ovlivňují profil laktátové křivky 14 12 10 8 6 4 2 0 2 3 4 125 150 175 200 225 250 275 300 325 350 375 400 425 Výkon (W)

Aerobní zóny NOR Intenzita % VO 2 max % TFmax La mmol/l 1 45 65 60 72 0,7 1,5 2 65 80 72 82 1,5 2,5 3 80 87 82 87 2,5 4,0 4 87-94 87 92 4,0 6,0 5 94-100 92-97 6,0 8,0

Skladba tréninku - Rozeznávat rozdíl mezi pásmy 3 a 4!!!! - 65% tréninkového zatížení zóna 1, 2-11% zóna 3-9% zóna 4-15% ostatní tréninkové zatížení

Skladba tréninku NOR

Aerobní zóny CZE Typ zatížení Regenerační trénink Objemový vytrvalostní trénink Vytrvalostní trénink střední intenzity Intenzivní vytrvalostní trénink Charakterist ika Tréninková zóna intenzity Zatížení La O 2 stálé, mírné méně než 2 mmol/l O 2 Základní vytrvalost I. stálé, dlouhý interval 2 mmol/l O 2,LA Základní vytrvalost II. Stálé 2-4 mmol/l LA, O2 Anaerobní práh 2 8 / 4 6 8 15 / 4 6 Laktátový ATP CP, LA, O 2 Aerobní kapacita 30 s 3 / / 30 s 3 Alaktátový ATP CP 6-8 s / 3-5 20-30 s / 3-5 4-6 mmol/l více než 6 mmol/l ---

Zóny intenzity CZE Typ zatížení Regenerační trénink Objemový vytrvalostní trénink Vytrvalostní trénink střední intenzity Intenzivní vytrvalostní trénink Laktátový Charakterist ika O 2 TF (%) TF (tepů) Zatížení La méně než 70% méně než 140 stálé, mírné méně než 2 mmol/l O 2 80 70% 160-140 stálé, dlouhý interval 2 mmol/l O 2,LA 85 80% 170-160 Stálé 2-4 mmol/l LA, O2 90% 90 85% ATP CP, 180 180-170 2 8 / 4 6 8 15 / 4 6 přes 90% přes 180 30 s 3 / / 30 s 3 LA, O 2 Alaktátový ATP CP --- --- 6-8 s / 3-5 20-30 s / 3-5 4-6 mmol/l více než 6 mmol/l ---

Aerobní zóny NOR, CZE Intenzita % VO 2 max % TFmax La mmol/l 1 45 65 60 72 0,7 1,5 2 65 80 72 82 1,5 2,5 3 80 87 82 87 2,5 4,0 4 87-94 87 92 4,0 6,0 5 94-100 92-97 6,0 8,0 Typ zatížení Charakteristika TF (%) La Regenerační trénink O 2 méně než 70% méně než 2 mmol/l Objemový O 2 70 80% 2 mmol/l vytrvalostní trénink Vytrvalostní trénink O 2,LA 80 85% 2-4 mmol/l střední intenzity Intenzivní vytrvalostní LA, O2 85 90% 4-6 mmol/l trénink Laktátový ATP CP, LA, O 2 přes 90% více než 6 mmol/l

Skladba tréninku CZE

Skladba tréninku + posilování

Skladba tréninku NOR, CZE NOR CZE

Skladba tréninku CZE Období La 2 mmol/l La 2-4 mmol/l La 4-6 mmol/l La 6 mmol/l a více Přípravné, obecná část 59 27 8 6 Přípravné, specifická 44 28 17 11 část Předzávodní 47 21 19 13 Závodní 61 14 14 11 Celkem 51 25 14 10 Vývoj v rozložení intenzity zatížení v průběhu výcvikového roku (v % z celkového objemu aerobní zátěže)

Skladba tréninku CZE Cyklus Aerobní trénink La 2 mmol/l La 2 4 mmol/l La 4 6 mmol/l La 6 mmol/l a více 1 1700 1100 500 60 40 2 2680 1600 720 220 140 3 2720 1640 720 220 140 4 2000 1200 500 200 100 5 3280 1800 900 320 260 6 3960 1740 1320 520 380 7 4620 2000 1400 800 420 8 3960 1800 960 720 480 9 3720 1640 880 720 480 10 3360 1500 800 640 420 11 3560 1800 640 660 460 12 2940 1800 400 400 340 13 680 540 40 40 60 Celkem 39180 20160 9780 5520 3720 Hodin 653 336 163 92 62 Model rozložení do tréninkových pásem intenzity zatížení v ročním cyklu (v minutách)

Dodávka energie Typ tréninku Metabolizmus tuků Metabolizmus cukrů La mmol/l Regenerační trénink 85 15 méně než 2 mmol/l Objemový vytrvalostní trénink 65 35 2 mmol/l Vytrvalostní trénink střední intenzity 30 75 2-4 mmol/l Intenzivní vytrvalostní trénink 10 90 4-6 mmol/l Způsob dodávky energie (v %) v závislosti na intenzitě zatížení

Dodávka energie Energetický příspěvek tukového metabolismu

Dodávka energie Metabolismus 5 s 10 s 30 s 1 min 2 min 4 min 10 min 30 min 1 hod 2 hod ATP-CP systém 85 50 15 8 4 2 1 1 1 1 LA systém 10 35 65 62 46 28 9 5 2 1 O 2 systém 5 15 20 30 50 70 90 94 97 98 Způsob dodávky energie (v %) v závislosti na délce zatížení

Dodávka energie Integrovaný systém dodávky energie

Zóny intenzity NOR Energetický systém Zóna intenzity Koncentr. la Tepová frekv. 1. Regenerační 0,7-1,5 120-140 2. Aerobní práh ( AE ) 1,5-2,5 140-160 Aerobní 3. Mezi AE a ANP 2,5-4,0 160-170 4. Anaerobní práh ( ANP ) 4,0-6,0 170-180 5. Aerobní kapacita 6,0-8,0 více než 180 6. Anaerobní práce 8-15 Anaerobně la 7. Tolerance koncent. la 10-20 více než 180 Anaerobně ala 8. Anaerobně ala 3-8 více než 180

Anaerobně la, anaerobně ala 6. Anaerobní kapacita rozvíjíme schopnost produkovat anaerobní práci, opět z hlediska výkonu i doby zatížení. 7. Tolerance koncentrace laktátu trénink v této zóně intenzity tedy zvyšuje schopnost organizmu pracovat při vyšších koncentracích laktátu. Trénovaný sportovec X netrénovaný sportovec. 8. Anaerobně alaktátová zóna zatížení vysoké intenzity, krátký interval do 10 s, kdy je dodavatelem energie převážně ATP CP systém. Tréninkovou adaptací na zatížení tohoto typu je zvyšování zásob ATP a CP ve svalové tkáni.

Doba regenerace Typ zatížení Koncentrace laktátu Doba regenerace (hodiny) Lehký vytrvalostní trénink 2 mmol/l a méně 4 Aerobní trénink střední intenzity 2-4 mmol/l 8-12 Lehký rychlostní trénink nízká 12 Lehký anaerobně vytrvalostní trénink 6 mmol/l a více 24 Náročný rychlostní trénink nízká 24-48 Intenzivní aerobní trénink 4-6 mmol/l 48 Těžký anaerobně vytrvalostní trénink 6 mmol/l a více 48 Těžký silový trénink 48-72 Doba, potřebná pro obnovu energetických zdrojů

Doba regenerace Regenerační proces snižování koncentrace laktátu (hladina laktátu po zatížení 12 mmol/l)

Doba regenerace Doba, potřebná pro obnovu energetických zdrojů

Dlouhodobý rozvoj sportovce Průměrný věk pro získání první medaile při MS je v Norsku a Švédsku 25 let Žádný ze současných mistrů světa neměl medaili z MSJ

W1x, F.Swenson Rok VO 2 max ANP Dřep Č. ruce 1997 3,60 210 W 70 kg 50 kg 2000 4,00 225 W - 60 kg 2003 4,25 240 W - 75 kg 2006 4,40 260 W 80 kg 75 kg 2008 4,35 260 W 90 kg 75 kg 2010 4,45 270 W 115 kg 85 kg Počátek spt. činnosti Bez nominace 14. místo Bronzová medaile 7. Místo Zlatá medaile

W1x, F.Swenson Porovnání skutečné výkonnosti na hranici ANP (atlet F.S.) s modelovými ukazateli trendu (172 cm, 73 kg)

W1x, tréninkový objem Rok 1997 2000 2003 450 hodin 700 hodin 2006 2008 Projekt silové přípravy 2010 850 hodin

Trénink Jaký tréninkový objem lze zvládnout vs. o kolik snížit tréninkový objem a při tom stále prokazovat zlepšování Snížení tréninkového objemu, více rychlostní zátěže a posilování Celoroční program posilování i zatížení vysoké intenzity Více tréninkové zátěže vysoké kvality z fyziologického hlediska Účel každé tréninkové jednotky je vysvětlen závodníkům Vysoká míra individualizace (Tufte vs. Swenson)

Trénink Pouze když máš perfektní scénář, můžeš improvizovat Vysoká psychická koncentrace v závěrečné fázi přípravy, zlepšení o 5 s

Podmínky úspěchu Prostředí pro zlepšování tým! Program dlouhodobého rozvoje: pouze člověk, který přemýšlí v dlouhodobých koncepcích a souvislostech, je schopen se dnes správně rozhodovat. Sbírej informace, uč se, přemýšlej, uvažuj - outside the box. Pracuj s hodnotami výchova, slušnost. Zabývej se záležitostmi, které můžeš měnit! Nikdy neřeš věci, které nemůžeš změnit Vyslov priority, závěrečná rozhodnutí dohoda týmu (aktivní přístup!), a přitom neztrácím vedoucí úlohu. Diskuse nebo rozhodnutí??? Když už jsem se pevně ustanovil, je chybou iniciovat diskusi

Pocit je vše to není pravda! Technika dle modelu italské školy osmdesátých let Technika veslování Aktivní využití hmoty těla v průběhu protažení Ekonomika pohybu!!! Biomechanická měření (V.Klešněv)