Německá gramatika Die deutsche Grammatik STUFE 1 v2006-01-31, 2 Die neuste Version finden Sie immer auf Vždy nejnovější verzi naleznete na http://www.gml.cz/predmety/nemcina/ Der Autor Die deutsche Redaktion GML Die Kontrolle Helmut Wanka
Německá gramatika / Die deutsche Grammatik STUFE 1 2/7 1) Podstatná jména (Nomen) Rody podstatných jmen: a) Rod mužský (př. Mann) - určitý člen der (ten) - neurčitý člen ein (jeden, nějaký) b) Rod ženský (př. Frau) - určitý člen die (ta) - neurčitý člen eine (jedna, nějaká) c) Rod střední (př. Kind) - určitý člen das (to) - neurčitý člen ein (jedno, nějaké) Čísla podstatných jmen: a) jednotné - viz. Rody podstatných jmen b) množné - v množném čísle mají podstatná jména všech rodů člen die (die Männer, die Katzen) - množné číslo neurčitého členu neexistuje - množná čísla podstatných jmen bychom se měli učit s podstatným jménem Skloňování podstatných jmen: a) číslo jednotné všech rodů v pořadí členů: určitý/neurčitý Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední 1. der / ein Mann die / eine Frau das / ein Auto 2. des / eines Mannes der / einer Frau des / eines Auto 3. dem / einem Mann der /einer Frau dem / einem Auto 4. den / einen Mann die / eine Frau das / ein Auto b) číslo množné všech rodů společně (zde rod nerozlišujeme) Pád Člen určitý 1. die Hunde 2. der Hunde 3. den Hunden 4. die Hunde 2) Slovesa (Verben) Rozdělení sloves: a) Pravidelná (slabá) - slovesa, která nemají ve 2. a 3. osobě jednotného čísla změnu kmenové samohlásky a v perfektu (složeném minulém čase) přidáme koncovku t nebo et př. malen, suchen, machen, zeichnen, leben, drucken atd. i. Přítomný čas př. machen (dělat) ich mache wir machen du machst ihr macht er macht sie machen
Německá gramatika / Die deutsche Grammatik STUFE 1 3/7 ii. Perfektum (složený minulý čas) - tvoříme ho pomocným slovesem (haben, sein) + příčestí minulé použitého slovesa - tento minulý čas používáme v běžné hovorové řeči a v dopisech př: ich habe gemacht (dělal jsem) Vyskloňujeme příslušné pomocné sloveso (nyní haben) a k slovesu významovému přidáme před sloveso macht předponu ge- a dodáme koncovku t). Předponu ge nepoužíváme, když má sloveso neodlučitelnou předponu (ent-, ver, zer, be, ge- atd.) nebo když je zakončeno na ieren. př. wir haben telefoniert (telefonoval jsem) U sloves, která vyjadřují pohyb, tak používáme většinou pomocné sloveso sein. př. ich bin gewandert (cestoval jsem) Když má sloveso odlučitelnou předponu: př. einkaufen (nakupovat) Ich kaufe ein (nakupuji) Ich habe eingekauft nakupoval jsem předponu ge- dáme mezi odlučitelnou předponu slovesa a sloveso iii. Préteritum (jednoduchý minulý čas) -tvoříme ho tak, že do kmene slovesa vhodně vložíme písmeno t - tento minulý čas používáme v souvislých vyprávěních nebo ve slohových pracích př. machen machten malen malten - časujeme ho pak podobně jako v přítomném čase až na rozdíl, že ve třetí osobě jednotného čísla odpadá koncovka t př. machen (dělat) ich machte du machtest er/sie/es machte wir machten ihr machten sie machten b) Nepravidelná (silná) - slovesa, která mají ve 2. a 3. osobě jednotného čísla změnu kmenové samohlásky a v perfektu (složeném minulém čase) koncovku en c) př. schreiben, rufen, lesen, geben, nehmen atd. i. Přítomný čas ich lese du liest er/sie/es liest wir lesen ihr lest sie lesen ii. Perfektum (složený minulý čas) - tvary příčestí se musíme naučit nazpaměť - příčestí má koncovku en - platí stejná pravidla jako u pravidelných sloves př. nehmen (vzít, brát) ich habe genommen (vzal jsem)
Německá gramatika / Die deutsche Grammatik STUFE 1 4/7 iii. Préteritum (jednoduchý minulý čas) - tvary préterita se musíme naučit nazpaměť - časujeme stejně jako préteritum pravidelných sloves př. nehmen (vzít, brát) ich nahm du nahmst er/sie/es nahm wir nahmen ihr nahmt sie nahmen d) Pomocná - následující tři (haben, sein, werden) jako plnovýznamová: 1) Haben (mít vlastnit) 2) Sein (být) přítomný čas préteritum ich habe wir haben ich hatte wir hatten du hast ihr habt du hattest ihr hattet er/sie/es hat sie haben er/sie/es hatte sie hatten perfektum ich habe gehabt -skoro se nepoužívá přítomný čas préteritum ich bin wir sind ich war wir waren du bist ihr seid du warst ihr wart er/sie/es ist sie sind er/sie/es war sie waren perfektum -ich bin gewesen 3) Werden (stát se) -podrobněji ve stufe 2 e) Způsobová (modální) - vyjadřují způsob, většinou spojeny s dalším slovesem 1. dürfen (smět) 2. wollen - chtít 3. wissen - vědět 4. können umět, moci 5. sollen mít (povinnost) 6. mögen mít rád (v podm.způsobu möchten chtít) Přítomný čas způsobových sloves: dürfen wollen ich darf wir dürfen ich will wir wollen du darfs ihr dürft du willst ihr wollt er/sie/es darf sie dürfen er/sie/es will sie wollen wissen können ich weiß wir wissen ich kann wir können du weißst ihr siest du kannst ihr könnt er/sie/es weiß sie wissen er/sie/es kann sie können möchten sollen ich möchte wir möchten ich soll wir sollen du möchtest ihr möchtet du sollst ihr sollt er/sie/es möchte sie möchten er/sie/es soll sie sollen
Německá gramatika / Die deutsche Grammatik STUFE 1 5/7 Rozkazovací způsob sloves a) 2 os. č.j. - tvoříme tak, že z druhé osoby č.j., odtrhneme zájmeno du a ze slovesa odebereme koncovku st.podle výslovnosti můžeme někdy přidat koncové e. př. dělej!- Mach(-e)! b) 1 os. č.mn. - tvoříme tak, že z první osoby č.mn, přehodíme sloveso a zájmeno wir př. dělejme! Machen wir! c) 2.os č.mn. - tvoříme tak, že z druhé osoby č.mn., odtrhneme zájmeno ihr př. dělejte! Macht! d) Vykání - přehodíme zájmeno Sie se slovesem př. Machen Sie! 3) Pořádek slov ve větě hlavní a) Věta oznamovací - sloveso v určitém tvaru musí být vždy na druhém místě věty podmět je na prvním nebo na třetím místě Nejčastější stavba: Ich habe heute den Hut. Mám dnes klobouk. Heute habe ich den Hut. Dnes mám klobouk. b) Věta tázací - přísudek vždy předchází podmět i. s tázacím zájmenem je přísudek (=sloveso) na druhém místě Was hast du? Worum geht es? ii. bez tázacího zájmena je přísudek na prvním místě Hast du den Hut? Machst du es gern? c) Pořádek slov ve větě se způsobovým slovesem - platí stejná pravidla, jenom každé další sloveso ve větě je v infinitivu na konci věty př. Musím ještě přečíst noviny. Ich muss noch die Zeitung lesen. 4) Zájmena přivlastňovací mein můj dein tvůj sein jeho ihr její unser naše euer vaše Ihr Vaše (vykání)
Německá gramatika / Die deutsche Grammatik STUFE 1 6/7 - skloňujeme jako člen určitý u podstatných jmen př. s mými psi mit meinen Hunden (mit 3. pád., mn.č.: psi den Hunden) př. bratr jejího přítele der Bruder ihres Freundes (2. pád, j.č.: jejího přítele - ihres Freundes) 5) Zájmena a) Zájmena osobní (skloňování) 1. ich du er sie es wir ihr sie Sie 2. - - - - - - - - - 3. mir dir ihm ihr ihm uns euch ihren Ihren 4. mich dich ihn sie es uns euch sie Sie př. k němu zu ihm (zu se třetím pádem, třetí pád od on (er) ihm) b) Zájmeno man -používá se, když neznáme podmět něco se musí, má -chová se jako zájmeno es nahrazuje ho př. Musí se číst. Man muss lesen. 6) Předložky - v němčině se často setkáváme s předložkami, ty se však pojí s různými pády zájmena se 3. a 4. a) se třetím pádem aus bei mit nach von zu z, ze u, při s, se po, do od k, ke b) se 4. pádem př. ke stolu zu dem (einem) Tisch durch für gegen ohne um skrz, přes pro, za proti bez o, okolo př. bez psa ohne den (einen) Hund c) se 3. i 4. pádem auf in unter über zwischen na v, do pod nad mezi 3. pád odpovíme si na otázku KDE? WO? 4. pád odpovíme si na otázku KAM? WOHIN? př. na stůl (kam 4. pád) auf den Tisch na stole (kde 3. pád) auf dem Tisch
Německá gramatika / Die deutsche Grammatik STUFE 1 7/7 7) Věty vedlejší - Podobně jako v češtině jsou věty vedlejší. - Nejčastěji je uvozují spojky (weil-protože, dass-že, wenn-když, als-když). Pořádek slov: a) věta hlavní + věta vedlejší -ve větě vedlejší je po spojce podmět a sloveso v určitém tvaru na konci věty př. Ich bin zu Hause, weil ich krank bin. b) věta vedlejší + věta hlavní -předchází-li věta vedlejší, začíná věta hlavní slovesem v určitém tvaru Př. Weil ich krank bin, bin ich zu Hause. 8) Vazba es gibt - používá se ve smyslu být, existovat, vyskytovat - nahrazuje sloveso sein - je nesklonná -používá se v přítomném čase a v préteritu (es gab) - je se 4. pádem př. Es gibt viele Möglichkeiten. Jsou různé možnosti. Es gab einen Hund, der - Byl (ve smyslu existoval ) pes, který.