Případová studie KLADNO

C I V I T A S P E R P O P U L I Případová studie KLADNO k výzkumnému projektu MMR WD 69-07-4 INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ Zpracoval: Vedoucí řešitelského týmu: Mgr. Simona Kosíková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj TIMUR Senovážná 2, Praha Tento dokument vznikl jako součást výzkumného projektu WD 69-07-4 Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů financovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. 1

OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. UDRŽITELNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ... 5 2.1 URB1 - Indikátor územní dynamiky... 5 2.2 URB 2 Mobilita a místní přeprava cestujících...11 2.3 URB 3 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb...16 3. ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY...21 3.1 ENV1 Kvalita ovzduší...21 3.1.1 Hodnoty znečištění prostředí atmosférickými polutanty (PM10/rok a NOx/rok)...21 3.1.2 Přítomnost zdrojů znečištění ovzduší...22 3.1.3 Znečištění radonem...23 3.1.4 Zařazení do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v rámci ČR...24 3.2 ENV 2 Kvalita pitné vody v obci a jejích zdrojů v poměru k produkci a likvidací odpadní vody na obyvatele sídla...27 3.2.1 Kvalita pitné vody a odpadní vody a % jejího čištění na ČOV...27 3.2.2 Procenta čištění odpadních vod...30 3.2.3 Kvalita zdrojů podzemní vody v obci...30 3.2.4 Podíl obyvatel zásobovaných vodou...31 3.3 ENV3 Pohoda prostředí sídla...32 3.3.1 Produkce a složení komunálního odpadu na hlavu (t/osoba)...32 3.3.2 Koeficient ekologické stability...33 3.3.3 Počty havárií na životním prostředí a starých ekologických zátěží v území...34 3.3.4 Počty pokut a havárií na 100 občanů města/obce v daném roce...35 3.3.5 Zásobení obce energiemi...36 4. EKONOMICKÉ INDIKÁTORY...38 4.1 E1 - Hodnocení finanční stability a schopnosti realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví)...38 4.2 E2 - Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny...46 5. SOCIÁLNÍ INDIKÁTORY...50 5.1 SOC1 - Sociálně-demografická struktura...50 5.1.1 Vývoj celkového počtu obyvatel...50 5.1.2 Věková, vzdělanostní, sociální, socioekonomická struktura obyvatelstva...52 5.2 SOC2 - Sociální prostředí...55 5.2.1 Životní úroveň...57 5.2.2 Dostupnost a kvalita vzdělávání, celoživotní učení...57 5.2.3 Dostupnost a kvalita veřejných služeb, kriminalita, bezdomovectví...58 2

5.2.4 Výdaje na kulturu z rozpočtů územních samosprávných celků v přepočtu na 1 obyvatele...62 5.2.5 Zjištěné trestné činy v přepočtu na 1 000 obyvatel...62 5.2.6 Rovnoprávnost žen...63 5.2.7 Kvalita bydlení...64 5.3 SOC 3: Spokojenost a participace na věcech veřejných...65 5.3.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím...65 5.3.2 Indikátor občanské participace...67 5.3.3 Podpora nestátních neziskových organizací a spolků...68 5.3.4 Indikátor politické participace...69 3

1. ÚVOD Kladno Okres: Kladno Kraj: Středočeský Typ úřadu: obec s rozšířenou působností 3. stupně Statutární město Kladno je největším městem Středočeského kraje i okresu Kladno. Město se rozkládá na ploše 3 697 ha, má 71 132 obyvatel (SLDB 2001), což představuje průměrnou hustotu obyvatelstva 1 924 obyv./ km 2, a je také největším městem středočeského kraje co se počtu obyvatel týče. Plocha Kladna zabírá 5,3% celkové rozlohy okresu Kladno, počet občanů Kladna však představuje 47,6% celkového počtu obyvatel okresu Kladno. Kladno je rozděleno do sedmi katastrálních území Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Vrapíce, Hnidousy (Švermov), Motyčín (Švermov). Město patří k průmyslově nejrozvinutějším městům ve Středočeském kraji. 4

2. UDRŽITELNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 2.1 URB1 - Indikátor územní dynamiky Pro výpočet indikátoru územní dynamiky obce Kladno byla využita data z volně přístupné Veřejné databáze ČSÚ viz následující odkaz: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=graf&cislotab=mos+b01&kapitola_id=1&voa=graf Databáze zpřístupňuje informace o využití půdy (území) na katastrálním území obce v letech 2001 až 2006, které jsou pro obec Kladno zpracovány do následující tabulky: POLOŽKA [ha] 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celková výměra 3696,73 3696,70 3696,70 3696,69 3696,61 3696,59 Zemědělská půda 834,21 830,59 827,86 821,17 819,78 820,36 z toho: orná 538,39 536,45 535,06 529,51 528,51 529,46 z toho: zahrady 204,91 204,42 204,25 203,68 207,21 207,00 z toho: sady 58,52 57,99 57,97 57,58 53,84 53,68 z toho: chmelnice - - - - - - z toho: vinice - - - - - - z toho: louky 32,39 31,73 30,58 30,40 30,21 30,21 Lesní půda 1 270,78 1 275,74 1 275,74 1 275,74 1 275,36 1 275,36 Vodní plochy 12,42 12,44 12,44 12,44 12,52 12,53 Zastavěné plochy 487,53 466,43 467,52 467,15 461,39 457,33 Ostatní plochy 1 091,80 1 111,50 1 113,14 1 120,19 1 127,57 1 131,03 Tabulka URB1-1 Využití půdy na území obce Kladno Z výše uvedené tabulky je vypočten podíl urbanizovaných a neurbanizovaných ploch. A to tak, že urbanizované a neurbanizované plochy jsou rozděleny dle následujícího klíče: Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Tabulka URB1-2 Rozdělení pozemků ve struktuře sledované ČSÚ na urbanizované a neurbanizované území 5

Pozn.: Od roku 2007 poskytuje ČSÚ data v detailnějším rozložení. Rozdělení na urbanizované a neurbanizované plochy je pak následující: Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Plantáž dřevin Dráha Dálnice Silnice Ostatní komunikace Ostatní dopravní plocha Zeleň Sportoviště a rekreační plocha Hřbitov, urnový háj Kulturní a osvětová plocha Manipulační plocha Dobývací prostor Skládka Jiná plocha Neplodná půda Neurčeno Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Urbanizovaná Neurbanizovaná Urbanizovaná Tabulka URB1-3 Rozdělení pozemků ve struktuře sledované ČSÚ na urbanizované a neurbanizované území Podíl urbanizované a neurbanizované plochy v letech 2001 2002 2003 2004 2005 2006 URBANIZOVANÉ PLOCHY [ha] 1 784,24 1 782,35 1 784,91 1 791,02 1 796,17 1 795,36 NEURBANIZOVANÉ PLOCHY [ha] 1 912,50 1 914,35 1 911,79 1 905,67 1 900,44 1 901,24 URBANIZOVANÉ PLOCHY [%] 48,27 48,21 48,28 48,45 48,59 48,57 NEURBANIZOVANÉ PLOCHY [%] 51,73 51,79 51,72 51,55 51,41 51,43 Tabulka URB1-4 Využití půdy na území obce Kladno 6

Podíl urbanizovaných a neurbanizovaných ploch a jejich vývoj v čase lze rovněž vyjádřit graficky: Podíl urbanizovaného území na správním území obce (%) 120 100 80 60 40 20 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Urbanizované území Neurbanizované území Graf URB1-1 Podíl urbanizovaného území na správním území obce Kladno vývoj v letech 2001-2006 Na základě výše popsaných údajů o způsobu využívání půdy resp. území, lze sledovat index územní dynamiky (resp. indikátor změny využití území). Oba indexy slouží jako ukazatele dynamiky rozvoje sídla do volné krajiny, které zejména v porovnání s dynamikou vývoje počtu obyvatel, dává přehled o udržitelnosti takového rozvoje. Pro výpočet indexu územní dynamiky se používá vzorec: UDI n U = U urb, n urb, n 1 1 1000 Kde: UDI n je indikátor územní dynamiky (Urban Development Index) ve sledovaném roce - roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce roce n, U urb, n-1 je rozloha urbanizovaného území obce v roce předcházejícím roku sledovanému roce n-1. Výsledky výpočtu jsou zpracované do následující tabulky a grafu a jsou pro obec Kladno následující: 2002 2003 2004 2005 2006 INDEX ÚZEMNÍ DYNAMIKY 0,9989 1,0014 1,0034 1,0029 0,9995 Tabulka UEB 1-5 Tabulka výsledků indikátoru územní dynamiky obce Kladno v letech 2002 2006 verze meziročního porovnání 7

Z výše uvedené tabulky sestrojme jednoduchý graf, který nám ukáže meziroční srovnání vývoje indexu územní dynamiky obce: 1,004 Hodnota indikátoru územní dynamiky 1,003 1,002 1,001 1 0,999 0,998 0,997 0,996 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Graf URB1-2 Vývoj indikátoru územní dynamiky obce Kladno v letech 2002 2006, verze meziročního porovnání Jestliže zvolíme výpočet indikátoru tak, že vyhodnocujeme změny využití území ke zvolené základně, jedná se o index změny využití území obce. Postupujeme pomocí vzorce: U ILC n = U urb, n urb,0 kde ILC n je index změny využití území (Index of the Land use Change) ve sledovaném roce - roce n, U urb, n je rozloha urbanizovaného území obce ve sledovaném roce roce n, U urb,0 je rozloha urbanizovaného území obce v roce 0 (doporučením jako základna je rok, kdy byl schválen územní plán obce popř. v roce, kdy proběhlo SLDB). Rokem 0 je v tomto případě rok 2001, kdy jsou na veřejně přístupných stránkách ČSÚ dostupná nejstarší data o využití půdy na území obce Kladno, viz http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=graf&cislotab=mos+b01&kapitola_id=1&voa=graf 8

Výsledky sledování jsou potom následující: Rok n 2002 2003 2004 2005 2006 Hodnota indikátoru územní dynamiky UDI n 0,9989 1,0004 1,0038 1,0067 1,0062 Tabulka URB1-6 Tabulka výsledků indikátoru územní dynamiky obce Kladno v letech 2002 2006 verze výpočtu ke zvolené základně Získaná data opět můžeme vyjádřit na grafu: Graf URB1-3 Vývoj indikátoru změny využití území obce Kladno v letech 2002 2006 (verze výpočtu ke zvolené základně) Indikátor dynamiky územního rozvoje (resp. indikátor změny využití území obce) v meziročním srovnání ve sledovaných letech do roku 2004 strmě roste, v dalších letech však stejným tempem klesá. Jedná se však o velmi malé výkyvy v řádu tisícin. Sledujeme-li indikátor dynamiky územního rozvoje vzhledem ke zvolené základně, je vývoj křivky zcela jiný. Až do roku 2005 křivka stoupá, v roce 2006 jen mírně klesá. Hustota osídlení obce Dalším významným údajem o fungování a rozvoji obce je hustota osídlení. Hustota osídlení celého správního území obce Kladno v jednotlivých letech je vypočtena dle vzorce: ρ p obyvn celk = = n Scelk n obyvatel 2 km 9

Analogicky je vypočtena hustota osídlení v urbanizované části obce: p obyvn celk = = n U urb n obyvatel 2 km kde ρ celk je hustota osídlení obyvatelstva v sídle v roce n, p obyv je počet obyvatel sídla v roce n, ρ S celk, n je celková plocha správního území sídla v roce n, U urb,n je rozloha urbanizované části sídla v roce n. Pozor! Při výpočtu je využíváno rozlohy v km 2, ne v ha jako v předchozích případech je třeba ha na km 2 přepočítat! (1 km 2 = 100 ha). Na základě výše uvedených zdrojů dat viz odkaz http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=graf&cislotab=mos+b01&kapitola_id=1&voa=graf a výpočtů lze získat následující údaje: Obec Kladno 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Hustota osídlení celého správního území (obyvatel/km 2 ) Hustota osídlení urbanizovaného území (obyvatel/km 2 ) Hustota osídlení urbanizovaného území (obyvatel/ha) ρ celk 1 912,6 1 902,5 1 893,7 1 876,1 1 875,5 1 874,1 Ρ urb 3 962,6 3 945,8 3 921,9 3 872,4 3 859,8 3 858,6 Ρ urb 39,63 39,46 39,22 38,72 38,60 38,59 Tabulka URB1-7 Vývoj hustoty osídlení obce Kladno v letech 2001-2006 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že hustota osídlení celého správního území i hustota osídlení urbanizovaného území ve městě Kladno od roku 2001 soustavně klesá. V letech 2005 a 2006 se drží na téměř stejné úrovni, novější data nejsou k dispozici. 10

2.2 URB 2 Mobilita a místní přeprava cestujících Indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících si klade za cíl zjistit aktuální model mobility občanů. Ten je důležitý jak z hlediska kvality života přímých účastníků (čas věnovaný cestování, četnost dopravních komplikací, náklady, atd.), tak z hlediska dopadů mobility na životní prostředí. Pro zjišťování úrovně tohoto indikátoru je využíváno dotazníkového šetření. V Kladně byl proveden sběr dat k mobilitě a místní přepravě v rámci širšího průzkumu 1. Dotazníkové šetření týkající se spokojenosti občanů s místním společenstvím, přístupu k internetu, mobilitě a přepravě cestujících probíhalo ve městě od 29.9. do 21.10. 2008. Struktura dotazníku byla následující: Cesta č. Důvod cesty(*) Způsob dopravy(**) 1 2 n Prům. doba trvání jedné cesty (min.) Vzdálenost (km) Tabulka URB2-1 Dotazník pro zjišťování indikátoru URB2 Mobilita a místní přeprava cestujících Kde: (*) důvodem/druhem cesty byla (1) škola; (2) práce; (3) rekreace/volný čas (společenské styky, soukromé důvody, návštěva a ostatní); (4) nákupy; (5) zpáteční cesta a jiné osobní důvody; (**) způsob dopravy byl definován následovně: (1) pěšky; (2) na kole; (3) motocykl nebo moped; (4) osobní auto (podle možnosti specifikovat, zda jako řidič nebo spolucestující), (5) taxi; (6) hromadná doprava (autobus, tramvaj, vlak) Ti, kteří uvedli způsob dopravy osobním autem vyplňovali také následující tabulku: 1 2 3 Místo parkování (*) Počet cestujících (**) Důvod pro volbu dopravy autem (***) Tabulka URB2-2 Dotazník pro zjišťování indikátoru URB2 Mobilita a místní přeprava cestujících doplňující formulář Kde, (*) Místo parkování: 1. parkoviště bez poplatku; 2. soukromé parkování; 3. veřejné parkoviště (placené) (**) Počet cestujících určuje počet osob v autě během cesty: 1. pouze řidič; 2. řidič a jeden spolujezdec; 3. řidič a více než jeden spolucestující (***) Důvod pro volbu tohoto způsobu cestování (maximálně dva důvody): 1. vyšší rychlost; 2. větší komfort; 3. nižší náklady; 4. absence alternativ (absence dostupné veřejné dopravy, 1 Dotazníkové šetření lze s výhodou spojit se zjišťováním indikátoru SOC 3: Spokojenost a participace na věcech veřejných. 11

nebo její malá frekvence spojů); 5. nepříznivé povětrnostní podmínky; 6. jiné (dotaz na specifikaci): V případě středních a velkých měst je vhodné vzdálenost a dobu cesty, kterou respondenti odhadují, nahradit dotazy na využívané zastávky či nástupní a výstupní body a časy následně dopočítat z veřejně přístupných databází linek MHD, příměstských linek, popřípadě pro volbu osobním autem plánovači cest. Tato metoda podává větší přesnost výsledků. Kladno: Dotazníkové šetření Mobilita a místní přeprava cestujících Ve městě Kladno proběhlo na podzim 2008 (září-říjen) dotazníkové šetření týkající se spokojenosti občanů s místním společenstvím, přístupu k internetu, mobilitě a přepravě cestujících. Na dotazník mobility a místní přepravy odpovědělo 465 z 646 dotázaných, což představuje 72 % respondentů (tj. 0,65 % obyvatel města, údaj k 31. 12. 2008; doporučený počet respondentů se pohybuje kolem 0,5% obyvatel sídla.). Ve městě se jednalo se o první měření. Výsledky dotazníkového šetření uvádí následující tabulky: Cesta č. Důvod cesty(*) Způsob dopravy(**) Místo odjezdu Čas odjezdu Místo příjezdu Čas příjezdu Prům.doba jedné cesty Vzdálenost (km) 1 8,7% 20,7% 30,7 min. 13,55 km 2 19,5% 4,4% 3 11,1% 1% Pro neúplnost dat nevhodné k vyhodnocení 4 11,7% 38,2% 5 49% 1% 6 34,9% Tabulka URB2-3 Průzkum mobility a místní přepravy ve městě Kladno (dotazníkové šetření, Timur, o.s., 2008) (*) Důvod cesty: 1. škola 2. práce 3. rekreace/volný čas (společenské styky, soukromé důvody, návštěva a ostatní) 4. nakupování 5. zpáteční cesta atd. (**) Způsob dopravy: 1. pěšky 2. na kole 3. motocykl nebo moped 4. osobní auto 5. taxi 6. hromadná doprava (autobus, vlak) 12

Místo parkování (*) Počet cestujících (**) Důvod pro volbu dopravy autem (***) 1 62,5% 43,5% 29,1% 2 24% 37,4% 45,4% 3 13,5% 19,1% 8,4% 4 7,6% 5 3,3% 6 6,2% Tabulka URB2-4 Průzkum místní přepravy ve městě Kladno doprava osobním autem (dotazníkové šetření, Timur, o.s., 2008) (*) Místo parkování: 1. parkoviště bez poplatku 2. soukromé parkování 3. veřejné parkoviště (poplatek vyžadován) (**) Počet cestujících: počet osob v autě během cesty: 1. pouze řidič 2. řidič a jeden spolujezdec 3. řidič a více než jeden spolucestující (***) Důvod pro volbu tohoto způsobu cestování (maximálně dva důvody): 1. vyšší rychlost 2. větší komfort 3. nižší náklady 4. absence alternativ (absence dostupné veřejné dopravy, nebo její malá frekvence spojů) 5. nepříznivé povětrnostní podmínky 6. jiné (prosím specifikovat): Úroveň mobility obyvatel na úrovni sídla Průměrný denní počet cest obyvatel sídla vypovídá o vhodnosti skladby nabídky služeb, zaměstnání i bydlení ve sledované lokalitě. Čím méně cest musí obyvatelé v rámci každodenních povinností uskutečnit, tím lépe pro obyvatele i pro sídlo samotné. Stejně jako u dalších indikátorů, i zde je však třeba sledovat především vývoj indikátoru v čase, protože místní podmínky se mezi jednotlivými sídly mohou výrazně lišit. Pro vytvoření časové řady a grafického znázornění nejsou k dispozici data, komentář bude možný až k časovým řadám po opakovaném měření. Podíl jednotlivých druhů dopravy na přepravě cestujících Jedním z významných typů zjišťování mobility a místní přepravy cestujících je zjišťování jednotlivých druhů doprav. Následující graf vyhodnocuje procentuální podíly využití jednotlivých typů dopravy souhrnně za všechny cesty v sídle: 13

Graf URB2-1 Podíl jednotlivých druhů dopravy na cestách obyvatel města Kladno v roce 2008 Rozdělením jednotlivých druhů dopravy na ekologicky šetrné tzv. měkké (městská hromadná doprava (MHD), veřejná hromadná doprava (vlaky, autobusové spoje), pěší, cyklistická, motocyklová a ostatní doprava) a ekologicky nešetrné tzv. tvrdé (individuální automobilová doprava (v případě, kdy je respondent řidičem i spolujezdcem)) lze vyhodnotit udržitelnost chování obyvatel sídla v oblasti využívání dopravy, jak ukazuje následující graf: Graf URB2-2 Podíl měkkých a tvrdých druhů dopravy na cestách obyvatel města Kladno v roce 2008 Absolutní hodnocení poměru měkké a tvrdé dopravy není jednoduchou záležitostí. Je vždy nutno přihlédnout k místním podmínkám. Pro velká města platí jako ideální obecný poměr 80:20 ve prospěch měkkých forem dopravy. Kladno je tedy hluboce pod optimem, nicméně v porovnání s jinými městy si nestojí špatně; protiváhu vysokému podílu přepravy osobním autem tvoří vysoké procento využívání hromadné dopravy. Se zmenšující se velikostí sídla klesá nabídka alternativních forem dopravy na úkor dopravy automobilové. Než absolutní statická čísla je proto vhodnější komentovat vývoj indikátoru v čase (pro vytvoření časové 14

řady a grafického znázornění nejsou k dispozici data, komentář bude možný až k časovým řadám po opakovaném měření). 15

2.3 URB 3 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Pro město s průmyslovou minulostí i současností je důležitá dostupnost ploch zeleně, ale i dalších typů místních veřejných prostranství ať už jde o otevřená prostranství sloužící pouze chodcům a cyklistům, nezastřešená sportoviště s volným přístupem pro veřejnost či ostatní místa určená k odpočinku a trávení volného času. Dostupnost je definována jako vzdálenost 300 metrů od místa bydliště či její ekvivalent 15 minut chůze. Nejdůležitější částí sběru dat je získání mapy čísel popisných a databázové tabulky obyvatel v jednotlivých adresných bodech sídla. Obrázek URB3-1 Ukázka databáze počtu obyvatel navázaná na geodatabázové údaje z vrstvy mapy čísel popisných Řada dat je následně dostupná pomocí veřejně dostupných databází. Příkladem mohou být základní školy: Obrázek URB3-2 Lokalizace základních škol ve městě Kladno pomocí volně přístupně webové mapové služby (www.mapy.cz) 16

Výpočet probíhá pomocí jednoduché analýzy v prostředí GIS, kde zjistíme počet čísel popisných (resp. počet obyvatel) ve vzdálenosti do 300m od sledované služby. Pokud nejsou GIS mapy, dá se město rozdělit na segmenty a přítomnost objektu zjišťovat v rámci segmentu. Typů veřejných prostranství a služeb je analyzováno postupně celkem 16: ID Sledované téma 1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 2 veř. prostranství společenská < 5000m 2 3 dětská hřiště 4 volně přístupná hřiště 5 obchody s čerstvým ovocem a zeleninou 6 obchody s čerstvým pečivem 7 zastávky veřejné dopravy 8 mateřské školy 9 základní školy 10 zdrav. služby - Všeobecné lékařství 11 zdrav. služby - Praktické zubní lékařství 12 zdrav. služby - Pediatrie 13 zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví 14 kontejnery na papír 15 kontejnery na plasty 16 kontejnery na sklo Tabulka URB3-1 Seznam témat (veřejných prostranství a služeb) sledovaných v rámci indikátoru URB3 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Výsledky indikátoru jsou prezentovány pomocí tabulek a pomocí kartogramů. 17

Kartogram URB3-1 Dostupnost parků nad 5000 m 2 2 Zdroj: Magistrát statutárního města Kladna Měření k indikátoru Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb proběhlo v Kladně v roce 2005. Výsledky shrnuje následující graf a tabulka: Dostupnost veřejných prostranství a služeb, % obyvatel Separační nádoby 97% Prodejny potravin 90% Zastávky MHD 81% Zdravotnická zařízení Mateřské školy Základní školy 55% 62% 67% Hřiště Veřejná prostranství < 5000 m2 Veřejná prostranství > 5000 m2 30% 28% 35% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf URB3-1 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb ve městě Kladno (výsledky měření 2005) 2 Hodnota indikátoru v kategorii veřejná prostranství je ovlivněna tím, že do zpracovávaných údajů byly zahrnuty pouze městské parky, nikoli příměstské lesy a sídlištní zeleň (zdroj: komentář k výsledkům šetření). 18

Nejlepší dostupnost z hodnocených služeb mají v Kladně nádoby na separovaný sběr odpadu (97%), kde je možné uvažovat o zkrácení docházkové vzdálenosti a tím i zkvalitnění podílu recyklace odpadů u domácností. V roce 2005 došlo k zvýšení počtu těchto nádob a jejich celkové množství dosáhlo 398. Kladno má z českých měst, které tento indikátor sledují, nejlepší dostupnost obchodů s potravinami (90%). Souvisí to s tím, že orgány města a magistrátu při rozhodování o dalších záměrech, týkajících se výstavby nových velkých obchodních center, berou v potaz nezastupitelnost působení malých a středních podnikatelů v oblasti zásobování potravin. Hustá síť autobusových zastávek v Kladně znamená i jejich dobrou dostupnost (81%) a dále jí rozvíjí projekt Kladenské integrované dopravy (KLID). Na přelomu tisíciletí došlo k optimalizaci počtu mateřských a základních škol na území města Kladna. Dostupnost mateřských škol činila v roce 2005 62% a dostupnost základních škol 55%. Město věnuje pozornost i zlepšování dostupnosti a kvality ploch veřejné zeleně. V Kladně bylo revitalizováno či nově založeno několik parků a probíhá pravidelná výsadba stromů na stávajících zelených a parkových plochách. Zdroj komentáře: v textu byly využity výstupy z Případové studie Kladno 2008 V tabulce je vyjádřeno, zda je daná služba nebo veřejné prostranství v obci přítomna a kolik obyvatel má dostupnost ke kolika typům veřejných prostranství a služeb. Čím více typů prostranství a služeb je dostupných, tím samozřejmě lépe. Téma Dostupnost v obci [ano/ne] Dostupnost (%) 2005 1.1 veř. prostranství rekr. a obytná > 5000m 2 ano 28 2 hřiště 35 dětská hřiště volně přístupná hřiště ano* ano 3 prodejny potravin 90 s čerstvým ovocem a zeleninou s čerstvým pečivem ano ano 4 zastávky veřejné dopravy ano 81 5 mateřské školy ano 62 6 základní školy ano 55 7 zdravotní služby společně 67 zdrav. služby - Všeobecné lékařství zdrav. služby - Praktické zubní lékařství zdrav. služby - Pediatrie zdrav. služby - Gynekologie a porodnictví ano ano ano ano 8 nádoby na separovaný odpad 97 19

kontejnery na papír ano kontejnery na plasty kontejnery na sklo ano ano Tabulka URB3-2 Vyhodnocení indikátoru Dostupnost veřejných prostranství a služeb v obci Kladno *10 sportovišť, s provozovatelem nebo správcem, k 31.12.2006 Vzhledem k tomu, že k dispozici jsou pouze data v rámci měření provedeného v roce 2005, nelze hodnotit vývoj indikátoru v čase. Dalším možným způsobem vyhodnocení indikátorů je porovnání s výsledky z jiných měst. Níže uvedený graf znázorňuje dostupnosti nádob na separovaný odpad ve městech Hradec Králové, Kladno, Svitavy, Třebíč a Vsetín. Graf URB3-2 Podíl obyvatel bydlících ve vzdálenosti do 300m od nádob na separovaný odpad ve městech Hradec Králové, Kladno, Svitavy, Třebíč a Vsetín 20

3. ENVIRONMENTÁLNÍ INDIKÁTORY 3.1 ENV1 Kvalita ovzduší 3.1.1 Hodnoty znečištění prostředí atmosférickými polutanty (PM10/rok a NOx/rok) Jde o stěžejní hodnoty znečištění ovzduší, které ovlivňují lidské zdraví a kvalitu života. NO 2 Vývoj imisní zátěže NO 2 na stanicích automatizovaného imisního monitoringu (AIM) Průměrné roční koncentrace NO 2 (µg/m 3 ) 3 Stanice AIM / rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Kladno-střed města 24,6 20,1 22,6 24,5 18,5 21,2 20,5 Kladno-Švermov 26,6 21,2 24,0 23,6 20,8 21,1 22,3 Tabulka ENV1-1 Oxid dusičitý (NO2) roční imisní charakteristiky (µg.m-3), Kladno, AIM Zdroj: ČHMÚ, http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html Z tabulky je patrný průběh úrovně koncentrací NO 2 (NO x ) bez výraznějších trendů s tím, že mezi lety 2003 a 2009 došlo k mírnému poklesu koncentrací. Vyšší průměrné koncentrace jsou pravidelně naměřeny v zimních měsících. Ve srovnání s imisním limitem 40 µg/m 3 pro průměrnou roční koncentraci NO 2 nejde o vysoké znečištění ovzduší, nicméně stále se území Kladna řadí k místům s nejvyššími měřenými koncentracemi NO 2 v republice. Maximální krátkodobé koncentrace se na sledovaném území (Kladno) pohybují od 20 do 75 µg/m 3 a nikde nepřekračují imisní limit 200 µg/m 3. Nejvyšších hodnot kolem 70 µg/m 3 dosahují asi 1 km jižně a západně od komínů elektrárny ECKG (ECK Generating, s. r. o.), koncentrace přes 50 µg/m 3 vystupují v celé jižní a střední části Kladna a také podél hlavních silnic. Mimo okolí hlavních silnic se vzdáleností od Kladna pomalu klesají. Hlavním zdrojem ovlivňujícím krátkodobá maxima je z celoplošného hlediska stávající elektrárna ECKG a z místního hlediska poblíž silnic s vyšším provozem automobilová doprava. V blízkosti silnic jsou rozhodujícím zdrojem průměrných imisí NO 2 emise z motorových vozidel. Platí to i pro celou centrální a jižní část Kladna, kde podíl dopravy na ročních průměrech činí až 70 %. V místech vzdálenějších od hlavních silnic mimo Kladno a v oblasti východně od města mají na průměrné koncentrace NO 2 největší vliv emise NO x z ECKG (40-55 %). Vliv ostatních zdrojů na znečištění ovzduší NO 2 v Kladně a okolí je nízký. Zdroj (text): Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro Statutární město Kladno a obce Vinařice, Třebichovice a Libušín (Ascend, s.r.o., 2005) PM10 Polétavý prach představuje dlouhodobě pro území města Kladno závažný problém. Na seznamu lokalit s naměřenými nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi PM 10 je mezi 77 měřícími stanicemi uvedeno 6 stanic na území Kladna. Z tabulky vývoje imisních koncentrací je na základě dat z období 2003 až 2009 nicméně možné usuzovat na pozitivní trend postupného poklesu zátěže prachovými částicemi PM 10. 3 roční aritmetický průměr 21

Průměrné roční koncentrace PM10 částice PM10 (µg/m 3 ) 4 Stanice AIM / rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Kladno-střed města 41,6 31,8 33,8 32,8 25,9 23,3 21,1 Kladno-Švermov 70,5 51,7 52,3 54,9 35,1 34,4 39,0 Kladno - Stehelčeves 53,9 41,0 40,9 49,0 Tabulka ENV1-2 Prachové částice (PM10) roční imisní charakteristiky (µg.m-3), Kladno, AIM a stanice manuálního měření (Kladno-Stehelčeves) Zdroj: ČHMÚ, http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html Hlavním zdrojem emisí prachu je podle dřívějších studií automobilová doprava a lokální zdroje REZZO III. Zatímco vliv dopravy na je nejvyšší v centrální a jižní části Kladna a v blízkosti silnic mimo město, vliv lokálních zdrojů převažuje v severních částech Kladna. V blízkosti odvalů a hald má nezanedbatelný vliv i sekundární prašnost z těchto objektů 5. Nejzatíženější lokalitou je v posledních letech Kladno Stehelčeves. Ve vztahu k ročnímu imisnímu limitu v období 2006 (od kdy jsou k dispozici data) až 2009 koncentrace v Kladně Stehelčevsi v každém roce překročily imisní limit (40,0 µg/m 3 ) a byly výrazně vyšší než v ostatních lokalitách, Lze se domnívat, že na příznivý vývoj imisních charakteristik na některých lokalitách měla vliv realizovaná opatření v rámci přijatého Místního integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Kladno, který se prioritně zaměřil na snižování zátěže polétavým prachem (a arsenem), mimo jiné v lokalitě Švermov, které do roku 2005 byla nezatíženější lokalitou na území města. Opatření byla směřována na prioritní kategorie zdrojů, které představují domácnosti, doprava a sekundární prašnost. Skutečné hodnoty trendů znečištění se projeví teprve za delší dobu, protože znečištění ovzduší silně závisí na charakteru zimy (množství dnů se sněhem) v daném roce. 3.1.2 Přítomnost zdrojů znečištění ovzduší Podle výpisu z IRZ se na území v roce 2008 nacházely 2 provozovny evidující úniky do ovzduší: ECK Generating, s. r. o. Elektrárna Kladno (CZ84874607) Sochorová válcovna TŽ, a.s. (CZ86596973) Zdroj: http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru 4 roční aritmetický průměr 5 Zdroj: Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro Statutární město Kladno a obce Vinařice, Třebichovice a Libušín; Ascend, s.r.o.; 2005; zdroje dat nejsou uvedeny. 22

Obrázek ENV1-1 Provozovny ohlašovatelů do IRZ za rok 2008, Kladno Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs Smyslem tohoto hodnocení udržitelnosti prostředí je inventarizace stávajících známých zátěží prostředí, evidenci z dostupných zdrojů lze doplnit o poznatky nebo měření obce, či města na jakékoliv úrovni. Pokud město nemá v okolí žádnou stávající zátěž, případně jsou tyto zátěže podchyceny a pracuje se na jejich omezení a eliminaci a je jich 0-5, pak je město či obec udržitelné/á. Pro zátěže, které nejsou řešeny v okolí města, nebo je jich více než 5 platí, že město je na cestě k udržitelnosti, ale dosáhne jí v budoucnosti. Pokud počet takových zátěží v okolí města dosáhne 20ti, pak je stav města z hlediska kvality a udržitelnosti života a rozvoje neudržitelný a je nutné tomu podřídit strategie města a intenzivně pracovat na omezení počtu zdrojů. 3.1.3 Znečištění radonem Znečištění území radonem v daném místě (dle map a měření ČGS) je jednou z charakteristik ovlivňujících zdraví obyvatel a kvalitu života, včetně doby dožití. Radon ovlivňuje život z mnoha hledisek a proto je jeho zvýšená koncentrace závažným limitem osídlení. Podle odvozené mapy radonového rizika Středočeského kraje spadá zájmové území (město Kladno) do kategorie nízkého až přechodného radonového rizika z geologického podloží (Mapa 1 : 200 000, ČGÚ 1971). Zdroj: Páteřní komunikace v průmyslové zóně Kladno východ Stavba I a Stavba II, Dokumentace EIA zpracovaná dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění 23

Radon je jedním z plynů, který se uvolňuje z geologického podloží a proto také velmi nepravidelně může ovlivňovat kvalitu života. Kvalita života je ovlivněna v lokalitách a sídlech současně se zvýšeným množstvím radonu v podloží (většinou jde o území charakteristických přeměněných nebo vyvřelých hornin a jejich zlomů, např. Pluton). Radon se postupně uvolňuje jako do vody, tak do vzduchu a pokud se dostane lidské tělo k větší expozici radonem, může dojít ke zvýšenému výskytu rakoviny a jiným jevům. Obce mimo zónu nejvyššího nebo vyššího středního radonového rizika a s měřením potvrzenými nízkými hodnotami radonu v podloží jsou z hlediska kvality života udržitelné. Výskyt radonu velmi silně závisí na kvalitě a tvaru podloží a na kvalitě založení domů. 3.1.4 Zařazení do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v rámci ČR Jedná se o standardní ukazatel kvality ovzduší v rámci ČR i jednotlivých krajů, který svědčí o kvalitě života v obci v předchozím období a o jejích tendencích. Ukazatel je významně ovlivněn průběhem zimního období (čím delší zima, tím větší rozsah oblastí se zhoršeným ovzduším), je proto vhodné tento údaj zajistit od roku 2000, aby řada vypovídala o případném kolísání, či pevném začlenění do oblasti zhoršené kvality ovzduší. Zdroj dat: odkaz se nachází, včetně komentáře na stránkách ČHMI: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/kap243.html Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2006 Obrázek ENV1-2 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území ORP Kladno (2006) Kladno je zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR, se zahrnutím přízemního ozonu, významná část území je vyznačena mezi oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší i bez zahrnutí přízemního ozonu. 24

Obce s rozšířenou působností PM 10 PM 10 NO 2 Benzen As Cd BaP roční průměr >40 µg.m -3 36. max. 24h průměr >50 µg.m -3 roční průměr >40 µg.m -3 roční průměr >5 µg.m -3 Souhrn překročení LV roční průměr >6 ng.m -3 roční průměr >5 ng.m -3 roční průměr >1 ng.m -3 Kladno 2.3 2.3 15.2 22.2 32.0 Souhrn překročení TV Tabulka ENV1-3 Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky (bez přízemního ozonu), % plochy územního celku, 2008 Obce s rozšířenou působností O 3 max. denní 8h klouzavý průměr (> 120 µg.m -3 ) Kladno 88.4 Tabulka ENV1-4 Překročení cílového imisního limitu O 3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky, % plochy územního celku, 2008 Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). Platí i pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu jeho překročení v celé ČR, víceméně na většině území. Z hlediska kvality života je v rámci tohoto indikátoru posuzováno, jestli je obec nebo město začleněno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, a pokud ano, pak je li tam zařazena nadpoloviční část sídla. Pokud ano, pak jde o neudržitelný rozvoj z hlediska kvality ovzduší a života. U ostatních pak pokud jsou mimo oblast, pak jsou udržitelná, pokud jsou na okraji v oblasti OZKO, pak jsou na cestě k udržitelnosti. Celkové zhodnocení zatížení ovzduší znečištěním: Kladensko je zařazeno mezi oblasti nejvíce postižené znečištěním ovzduší v ČR. Až do první poloviny devadesátých let byly v Kladně největšími producenty znečištění ovzduší podniky s vysokou energetickou náročností: Poldi Kladno, Energetické centrum Kladno, ČMD Kladno a další. Ve druhé polovině uplynulého desetiletí došlo na Kladensku k výraznému útlumu průmyslových činností nejvíce zatěžujících ovzduší. Celkově se však stále jedná z hlediska kvality ovzduší o nadměrně znečištěnou oblast. Situace u oxidů dusíků je v rámci Středočeského kraje průměrná, hlavními zdroji jsou doprava (zejména komunikace č. R6 a R7) a Elektrárna Kladno. Kvůli kombinaci zdrojů z dopravy, lokálních topenišť (REZZO III) a z odvalů a hald je území postiženo nadprůměrnými imisemi prachových částic PM10. Cílové imisní limity přízemního ozonu jsou překročeny na většině území, ale toto je v současné době celorepublikový jev. 25

Na poměrně velké části území je překročen imisní limit pro benzo(a)pyren, což je zapříčiněno hlavně lokálními topeništi a dopravou. Negativní specifikum oblasti jsou zvýšené koncentrace až překračování cílových imisních limitů pro arsen, zejména v lokalitě Kladno-Švermov; zdrojem je Elektrárna Kladno, lokální topení (hnědé uhlí), staré zátěže a dálkový přenos. Tento fakt je znám, v současné době jsou imise arsenu monitorovány a analyzovány a je snaha omezit alespoň některé ze zdrojů (sanace starých zátěží a průmyslových zón Zdroj: ÚAP pro ORP Kladno, 2008 26

3.2 ENV 2 Kvalita pitné vody v obci a jejích zdrojů v poměru k produkci a likvidací odpadní vody na obyvatele sídla 3.2.1 Kvalita pitné vody a odpadní vody a % jejího čištění na ČOV Kvalita pitné vody a čištění odpadních vod je jedním z rozhodujících faktorů pro kvalitní život občanů, limituje výskyt různých druhů nemocí, genetických poruch a umožňuje zdravý vývoj. Čištění odpadních vod přispívá k rozvoji přírody a krajiny a současně ochraňuje horizont podzemních vod před znečištěním. Kvalita pitné vody v obci a % čištění odpadních vod odpovídají tomu, jak obec z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí nakládá s vodou, proto je základní otázka orientována na vodné a stočné, které je automaticky placeno v obcích a městech s vodovodem a kanalizací svedenou na čistírnu odpadních vod. K tématu vlastnosti pitné vody je možno shrnout z vyhlášky následující: Vlastnosti pitné vody (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví 252/ 2004 Sb.) Pitná voda - určuje sledovat některé chemické vlastnosti vod a vytyčuje mezní hodnoty ve vodě přítomných sloučenin. Některé z těchto sloučenin mohou působit škodlivě na lidský organismus, jiné způsobují potíže při využívání v domácnostech (praní, vaření) a konečně obsah některých látek indikuje přítomnost organického znečištění (fekálního). V následujícím textu jsou seřazeny látky, které mohou být přítomny v pitné vodě podle čísel ukazatelů uvedených ve jmenované vyhlášce s uvedením krátké charakteristiky hodnoty. Dusičnany, NO3 Dusičnany jsou v malém množství téměř vždy přítomny ve vodě, avšak při větším množství indikují bakteriologické znečištění. Vyhláška připouští v normálně používaných pitných vodách až 50 mg/l dusičnanů ( doporučená hodnota pro kojence 15 mg/l). Dusitany, NO2 Dusitany se tvoří bakteriálním rozkladem organických látek, hlavně fekálního původu. Samy o sobě nejsou dusitany škodlivé, ale jsou to výrazné indikátory nebezpečného znečištění vody (obvykle čerstvého znehodnocení). Vyhláška připouští množství dusitanů v koncentraci do 0,5 mg/l. Reakce vody, ph Reakcí vody se rozumí koncentrace vodíkových iontů, přítomných ve zkoušené vodě a hodnota je označována jako ph. Hodnota ph = 7 je neutrální reakce, pod ph 7 je reakce vody kyselá a nad ph 7 je reakce alkalická. V přirozených vodách kolísá hodnota ph v mezích 5 8. Vody z bystřin, které jsou velmi měkké, bývají kyselé, neboť je v nich málo solí, avšak dosti kyseliny uhličité, která se tvoří činností mikroorganismů. Větší výkyvy hodnoty ph od neutrálního stavu naznačují zatížení vody různými nečistotami. Vyhláška doporučuje rozmezí ph 6,5 9,5. Sírany, SO4 2- Sírany sodné, draselné a hořečnaté působí v menším množství léčivě, avšak ve větších koncentracích vyvolávají průjmy. V zásadě však nejsou lidskému zdraví nebezpečné. Běžný obsah síranů bývá do 100 mg/l, u velmi tvrdých vod se připouští maximálně 250 mg/l. Vápník a hořčík, Ca a Mg Obsah vápníku a hořčíku ve formě jejich solí přítomných ve vodě určuje tzv. tvrdost vody. Vyhláška doporučuje u pitné vody celkovou tvrdost 0,9 5,0 mmol.l 1. Uvádí se, že ani abnormálně tvrdé vody nezpůsobují zdravotní potíže, avšak jsou nevhodné pro vaření,mytí, praní. Podzemní vody bývají obvykle tvrdé na rozdíl od vod povrchových. Podle tvrdosti bývají vody hodnoceny takto: 27

* vody velmi měkké 0 0,7 mmol.l 1. * vody měkké 0,7 1,5 mmol.l 1. * vody středně tvrdé 1,5 2,3 mmol.l 1. * vody dosti tvrdé 2,3 3,0 mmol.l 1. * vody tvrdé 3,0 4,5 mmol.l 1. * vody velmi tvrdé 4,5 9,0 mmol.l 1. * vody mimořádně tvrdé nad 9,0 mmol.l 1. Železo, Fe Železo se nachází v rozdílném množství v povrchových i podzemních vodách. Železo a většina železitých sloučenin sice nepůsobí zdravotní potíže,ale jeho výskyt je provázen chuťovými závadami a zabarvením vody. Z těchto důvodů jsou pro obsah železa ve vodě určené pro zásobování obyvatelstva 0,2 mg/l. Jako žádoucí koncentrace bývá udávána hodnota 0,1 mg/l. Obsah manganu Mn by měl být max. 0,05 mg/l. Amonné ionty, NH 4 Amoniak ( čpavek) se tvoří hnitím organických dusíkatých látek v půdě při nepřístupnosti kyslíku a dál obyčejně reaguje s přítomnými látkami na amonné soli.při ph vody vyšším než 8 se může vyskytovat jako volný čpavek. Za přítomnosti dostatku kyslíku vznikají dusičnany. Do pitné vody se amoniak může tedy dostávat z půdy, nebo prostřednictvím odpadních vod. I malé množství amonných iontů v pitné vodě indikuje fekální znečištění. Množství amonných iontů nesmí překročit hodnotu 0,5 mg/l. Chloridy, Cl - Chloridy jsou téměř v každé vodě. Ze zdravotního hlediska jsou tyto vody nezávadné, pokud se dostávají do vody přirozeným způsobem. Je však nebezpečí, že chloridy se do vody dostaly prostřednictvím odpadních vod. Jsou tedy vždy považovány za indikátory fekálního znečištění a vyhláška proto jejich množství připouští maximálně 100 mg/l. Vyšší hodnoty lze připustit, pokud je prokázán jejich nezávadný původ ( např. výluh geologického podloží). Vodivost Vodivost vody je obrácená hodnota jejího elektrického odporu, daného přítomností převážně anorganických solí. Hodnota slouží k rychlé orientaci při rozboru vody a k posouzení její mineralizace. Pokud je vodivost uváděna v µscm -1 lze po jejím vynásobení číslem 0,5 přibližně odhadnout množství rozpuštěných solí v mg/l. Vápník, Ca: Vyhláška doporučuje jeho obsah 40 80 mg/l, ovlivňuje kvalitu a průtok pitné vody v síti i člověka. Hořčík, Mg: Mezní hodnotou je max. 125 mg/l, minimální doporučená hodnota je 10 mg/l, požadovaný poměr mezi Mg a Ca by měl být 1 : 2. Oxidovatelnost, CHSK Mn Oxidovatelnost neboli okysličitelnost vody je výrazným znakem znečištění vody organickými látkami. Množství organických látek ve vodě, schopných oxidace, se pak udává v mg kyslíku /l, které jsou při okysličování spotřebovány. Stanovení množství organických látek podle spotřeby kyslíku je sice pouze porovnávací hodnota ( není zcela přesné ), ale pro posuzování charakteru znečištění vody pro praxi vyhovuje. Ve vyhlášce je pro pitné vody hranice pro oxidovatelnost max. 3 mg kyslíku v litru. Kyselinová neutralizační kapacita, KNK 4,5:, HCO 3 Tato hodnota se dříve nazývala celkovou alkalitou. Vyhláška doporučuje pro pitnou vodu minimální hodnotu alkality 0,8 mmoll/l. Velikost této hodnoty příznivě ovlivňuje chuť vody. Fosfáty, P 2O 5: Fosfáty také patří mezi indikátory fekálního znečištění. V dřívější normě bylo uváděno maximálně přípustné množství v hodnotě 1 mg/l. Fosfor se do vody dostává buď přirozeným způsobem nebo z půd, dnes nejčastěji z hnojení fosforečnými hnojivy a z odpadních vod ( divoké vyvážení žump a septiků). Mikrobiologie Pro individuelní zásobování je stanoveno nulové množství bakterií v pitné vodě, bakterie jsou výrazným signálem organického, nejčastěji fekálního znečištění, často i dálkovou kontaminací vody. Escherichia coli KTJ/100 ml 0 Koliformní bakterie KTJ/100 ml 0 Počet kolonií při 22 0 C KTJ/ml 500 Počet kolonií při 36 0 C KTJ/ml 100 28

Kvalita pitné vody v Kladně Zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami zajišťuje ve městě Kladno firma Středočeské vodovody, a. s., a město Kladno. Společnost Středočeské vodárny, a. s., spravuje několik vodních zdrojů a čistírnu odpadních vod (ČOV) Vrapíce; dříve také provozovala také ČOV Švermov, kterou do správy v dubnu 2010 převzalo město Kladno. Na území města tedy fungují dvě čistírny odpadních vod ČOV Vrapíce a ČOV Švermov. Pitná voda je pro Kladno dodávaná ze dvou hlavních zdrojů jedná se o směs vody z Mělnické Vrutice (podzemní zdroj - soustava vrtů v lokalitě Mělnická Vrutice, která se nachází východně od Mělníka. Čerpány jsou zde vody křídové zvodně, jejich kolektorem jsou pískovce turonského stáří.) a z úpravny vody (ÚV) Klíčava ve dvou různých poměrech; v oblasti ZV Lacinova ulice je v současnosti i část vody ze zdroje Velká Dobrá (puklinové vody křídové zvodně, popřípadě zvodně v horninách kralupsko-zbraslavské skupiny). V případě velké a dlouhotrvající havárie přívodu vody ze základního vodního zdroje je možné připojení na vodní zdroj Želivka (vodní nádrž) prostřednictvím firmy Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Pitná voda z podzemních zdrojů má vyšší tvrdost než voda z Klíčavy a chuťově se jeví jako lepší. Z údajů v tabulce uvedené níže je zřejmé, že kvalita/jakost vody v základním vodním zdroji i jakost pitné vody dodávané do veřejných vodovodů odpovídají požadavkům platné právní úpravy (zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů). Ukazatel jakosti pitné vody Chemická spotřeba kyslíku CHSK (Mn) 2000 (mg/l) 2003 (mg/l) 2005 * (mg/l) 2006 * (mg/l) 2007 2008 2009 Limit stanovený vyhláškou č. 252/2004 Sb. 1,21 0,53 1,1 0,6 0,2 0,23 0,72 3 Železo (Fe) 0,07 0,09 0,12 0,08 0,07 0,07 0,09 0,2 Amonné (NH + 4 ) ionty (mg/l) 0,03 0,01 0 0 0 0 0,010 0,5 Chloridy (Cl ) 20,1 18,6 18,1 18,8 19,0 18,4 18,4 100 Sírany (SO 4 2 ) 57,8 63 68 71,6 69,2 75,6 79,65 250 Dusitany (NO 2 ) 0,0 0,0 0 0 0 0 0 0,5 Dusičnany (NO 3 ) 12,6 15,8 13,5 13 12,3 11,0 11,0 50 Tabulka ENV2-2 Jakost vody v základním zdroji Mělnická Vrutice Klíčava v letech 2000 až 2009 Poznámka: Zdroj: Středočeské vodárny, a. s. Uváděny jsou průměrné hodnoty za sledované období * Od druhého pololetí 2005 se v Kladně využívá cca 10% vody z ÚV Klíčava 29

3.2.2 Procenta čištění odpadních vod Podle údajů posledního sčítání (SLDB 2001) je ve městě 94,3% trvale obydlených domů napojeno na kanalizaci. Likvidace odpadních vod ze sídla s účinností nad 75% a výše a u 80% obyvatel a více je již udržitelná. Čištěno je 100% všech vod přiváděných na ČOV (výjimku tvoří dešťové epizody), s různou měrou účinnosti. Vzhledem k jednotné stokové síti není možné čistit všechny odpadní vody (a ani je všechny dopravit na ČOV). Pro řešení jsou zbudovány odlehčovací komory na síti a před ČOV. Na ČOV Vrapice je ještě část odpadních vod mechanicky čištěna na hrubém předčištění. Účinnosti ČOV pro jednotlivé parametry z výkazů pro ČOV (vyhodnocení za rok 2009): - Efekt čištění odpadních vod: ČOV Kladno - Vrapice ČOV Kladno - Švermov CHSK homogenizované: 95,270 % 93,460 % BSK homogenizované: 98,620 % 98,310 % Nerozpuštěné látky: 97,720 % 98,310 % N - anorganický: 65,810 % 72,790 % Zdroj: Středočeské vodárny, a.s. 3.2.3 Kvalita zdrojů podzemní vody v obci Tab. Kvalita pitné vody v lokalitě Hostouň, okres Kladno dle hlavních parametrů, analýzy provedené na vybraném profilu v období od 1.1. 2007 až 28. 1. 2010. Parametr kvality vody / datum analýzy Kvalita pitné vody v obci dle hlavních parametrů podzemní voda 22.05.2007 18.09.2007 13.05.2008 23.9.2008 Poznámka Dusičnany, NO 3 55.2 36.2 45.8 42.0 mg/l Dusitany, NO 2 0.0022 0.0052 0.002 0.0024 mg/l Reakce vody, ph 7.17 7.1 7.16 7.19 ph v laboratoři Sírany, SO 4 2- Vápník a hořčík, Ca a Mg 6.81 6.99 6.96 7.1 ph v terénu 117 113 113 107 mg/l Železo, Fe 0.043 0.013 <0.05 <0.05 Železo veškeré po filtraci, mg/l Amonné ionty, NH 4 0.01 0.01 0.01 0.01 mg/l Chloridy, Cl - 67.2 69 63.5 66.2 mg/l Vodivost 92.4 89.5 94.1 93.6 ms/m Vápník, Ca 183 154 166 163 mg/l Hořčík, Mg 13.5 11.5 12.2 12.9 mg/l Oxidovatelnost, CHSK Mn <0.5 <0.5 0.77 0.83 mg/l Kyselinová neutralizační 4.24 4.45 4.75 4.9 mmol/l kapacita, KNK 4,5 :, HCO 3 Tabulka ENV 2-3 Kvalita pitné vody v lokalitě Hostouň, okres Kladno dle hlavních parametrů Zdroj: http://hydro.chmi.cz/arrowdb_p/index.php?tema=vutvar&vutvar=pzv 30

Podle údajů v územně analytických podkladech pro ORP Kladno se v ORP Kladno nachází jedna pozorovací stanice podzemních vod (Zákolany-Trněný Újezd). Jedná se o stanici poskytující doplňující informace o režimu dílčích hydrologických struktur, ochranné pásmo vrtu je kruhové o poloměru 500 m. Údaje o měření nebyly zjištěny. 3.2.4 Podíl obyvatel zásobovaných vodou Ukazatele vodního hospodářství Kapacita zdrojů podzemní vody VKM/SV 1995 2000 2003 2005 2006 832 (l/s) 633 (l/s) 613 (l/s) 613 (l/s) 610 (l/s) Vyrobená voda Kladno 7 357 218 (m 3 ) 4 877 651 (m 3 ) 5 067 188 (m 3 ) 5 099 224 (m 3 ) 5 011 156 (m 3 ) Spotřebovaná voda Kladno 4 594 100 (m 3 ) 3 868 478 (m 3 ) 3 837 519 (m 3 ) 3 677 511 (m 3 ) 3 350 657 (m 3 ) Poruchy vodovodů 214 313 189 395 411 Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů 98,3 % 99,5 % 99,8 % 99,9 % 99,9 % Průměrná spotřeba vody * 174,6 (l/os/den) 146,7 (l/os/den) 150,2 (l/os/den) 145,3 (l/os/den) 132,5 (l/os/den) Tabulka ENV 2-4 Základní ukazatele vodního hospodářství v Kladně Poznámka: * Uváděny jsou průměrné hodnoty spotřeby přepočtené na počet trvale bydlících obyvatel Kladna Zdroj: Středočeské vodárny, a. s. Ve městě Kladno je na veřejné vodovody napojeno 99,9% všech obyvatel. Tento ukazatel je mnohem vyšší než ve Středočeském kraji (82,0 % v r. 2005) i než v České republice (91,6 % v r. 2005). Spotřeba vody mezi roky 1995 a 2006 klesla z 4 954 100 m 3 na 3 350 657 m 3, tj. o 27,1 %. Klesající trend spotřeby souvisí mimo jiné s růstem ceny vody a s úspornými opatřeními realizovanými v domácnostech i v podnicích. V průběhu roku 2006 činila průměrná spotřeba vody přepočtená na jednoho trvale bydlícího obyvatele Kladna 132,5 litru za jeden den. Nepříznivým faktorem je stoupající počet poruch vodovodů (o 92,1 % mezi roky 1995 a 2006), což souvisí se zastaralostí a špatným technickým stavem vodovodní sítě. 31

3.3 ENV3 Pohoda prostředí sídla 3.3.1 Produkce a složení komunálního odpadu na hlavu (t/osoba) Vzhledem k tomu, že existují celorepubliková sledování průměrného množství odpadu na osobu a domácnost, tak lze z údajů získaných o množství a druzích odpadu usuzovat, jakým způsobem probíhá v daném místě zneškodnění odpadů a také jak úspěšně je řešen problém svozu tříděného odpadu a zneškodnění dalších složek odpadů. Jedná se o přehled o spotřebě obyvatel v relaci s tím, jak důsledně odpady zneškodňují. Zde se projevují inovace, logisticky dobrá řešení a také podcenění situace, výstupní údaj napoví mnoho o organizaci a kvalitě života v sídle jako takovém. Tun na hlavu = celkem tun v daném roce / počet obyvatel v daném roce 2005 2006 2007 2008 2009 tun celkem/rok 18 448,60 18 939,82 16 176,94 18 068,86 - tun /na hlavu 0,266 0,273 0,232 0,258 - Tabulka ENV 3-1 Množství komunálního odpadu obce Kladno 2005 2006 2007 2008 2009 tříděný odpad 1 395,22 1 394,61 917,03 1 411,55 - nebezpečný odpad 121,86 33,68 7,91 10,05 - netříděný odpad 16 931,52 17 511,53 15 252,0 16 647,26 - Tabulka ENV 3-2 Složení komunálního odpadu obce Kladno Rok Papír (t/rok) Sklo (t/rok) Plast (t/rok) Tříděný odpad (t/rok) Nebezpečný odpad (t/rok) Směsný komunální odpad (t/rok) Celkem (t/rok) 2000 368,70 77,40 90,08 536,18 37,79 10 296,21 10 870,18 2001 433,84 170,34 114,62 718,80 56,96 13 948,30 14 724,06 2002 512,71 206,02 118,54 837,27 91,59 13 710,09 14 638,95 2003 492,77 244,22 222,42 959,41 102,52 13 423,48 14 485,41 2004 596,63 264,29 238,04 1 098,96 59,90 14 083,60 15 242,46 2005 576,63 539,46 279,13 1 395,22 121,86 16 931,52 18 448,60 2006 710,73 355,03 328,85 1 394,61 33,68 17 511,53 18 939,82 2007 369,58 343,47 203,97 917,03 7,91 15 252,0 16 176,94 2008 652,75 397,62 361,19 1 411,55 10,05 16 647,26 18 068,86 Tabulka ENV 3-3 Vývoj produkce komunálního odpadu na administrativním území Kladna Zdroj: Magistrát města Kladna 32