Údržba telekomunikačních zařízení vybrané otázky Pozn.: Otázky vypracovány v ak.roce 2002/03 především z materiálů: - přednášky Ing. Chládka - Lojík: Spojovací systémy II, ČVUT 1986 - Číslovací plán veřejných tlf. sítí, ČTÚ - firemní materiály firmy Spur - aj. Sestavil Michal Doležel 1. Koncepce JTS tranzit uzel MTS - JTS = Jednotná Telekomunikační Síť, nověji VTS = Veřejná Telekom. Síť - dříve: - MTO místní tlf. obvod, oblast o průměru cca. 10 km - UTO uzlový tlf. obvod, oblast o průměru cca. 30 km, zahrnuje několik MTO - TTO tranzitní tlf. obvod, několik UTO, v místě středového UTO je tranzitní ústředna, možnost příček mezi jednotlivými krajními UTO; cca. 90 150 km - Mezitranzitní síť Polygoniální propojení každá ústředna s každou Hvězdicové existuje hl. úsředna a na tu jsou připojeny vedlejší ústředny pojmy: HOST, RSU 2. Číslovací plány, jeho optimální užití (skrytá a zjevná čísla) Číslovací plán: - vydává ČTÚ k provedení paragrafů zákona o telekomunikacích a zveřejňuje ho v Telekom. věstníku - určuje očíslování tlf.obvodů a služeb, stanovuje přestupné znaky - určuje obecná pravidla tvorby národního (významového) čísla účastníků veřejných telefonních sítí a definuje jeho strukturu - TC národní směrové číslo tlf. obvodu (tento význam má jen do doby zavedení geografické přenositelnosti čísla!!!); TO telefonní obvod (př. kraj Jihomoravský, s TC = 51,53,54) - v ČR počet číslic národního čísla vždy 9; vyjímka: čísla začínající 1 (délka min.3) a některá čísla začínající 9 - čísla přiděluje ČTÚ 1 Kč/číslo/rok skryté číslo - je pevně přiřazeno k úč. číslu a volí se jak při spojení uvnitř jedné ústředny, tak pro spojení účastníků mezi ústřednami - je nedílnou součástí úč. čísla a proto je spolu s ním vždy uvedeno v tlf. seznamu - je vhodné tam, kde není jednoznačně možno určit příslušnost účastníka k úsředně (např. několik ústředen v městské síti) - určuje místní ústřednu uvnitř UTO 1
zjevné číslo tvoří samostatnou část celého voleného čísla. Volí se jen tehdy, jde-li o spojení zvenku do oblasti, kterou zjevné číslo určuje. - vždy je odděleno od úč.čísla, v tlf. seznamu je spojeno s ázvem oblasti či ústředny - je vhodné tam, kde lze příslušnost účastníka k určité oblasti lehce rozeznat Př. Chceme volat brněnské číslo 41223456. Víme, že se nacházíme v Brně, takže 05 což je zjevné číslo netočíme a voláme přímo číslo úč. Protože o brněnské síti něco víme (jako správní studenti telekomunikací ), můžeme konstatovat, že 41 je host Kr. pole. Protože ale naše babička to neví (a v seznamu se to nezveřejňuje), jde v případě 41 o skrytý směrový znak pro ústřednu v Kr.poli. Pozn.: Přečíslování v září 2002 došlo ke změnám. Dá se říci, že všechna čísla jsou skrytá, protože vždy musíme točit 9-místné číslo, ať jsme kdekoliv. Jiný náhled však je, že počáteční 5 pro Brno je nadále zjevné číslo. Problém je v tom, že např. 58 má Olomouc... Současný čísl.plán: 1 služební stupeň předvolba oper. (např. 1002) 54XXXXXXX Brno ČT 53XXXXXXX Brno jiní oeprátoři 8 - barevné linky 971 Internet 974 Ministersto vnitra 72,73,77 + staré mobilní operátoři Charakter služby, směr 10 Evropský harmonizovaný přístupový kód pro směr k poskytovateli přenosové cesty (tzv. provozovateli dálkové sítě). 11 Evropské harmonizované zkrácené kódy a tzv. povinné služby. 12 Celostátní společensky významné operátorské služby: Celostátní služby pro zdravotně postižené a pro služby s cizojazyčnou obsluhou, celostátní sociální a zdravotní služby, celostátní havarijní služby a celostátní informační služby. 13 Přístup na služební zařízení provozovatelů telefonní sítě (rozdělení se nepublikuje), ohlašovny poruch a telekomunikační služby provozovatelů veřejné telefonní sítě. 14 Informace poskytované provozovateli veřejné telefonní sítě. Komerční informační, nabídkové a pohotovostní služby. 15 Národní tísňová volání. 16 Doplňková služba aut. ústředen - zkrácená volba. Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření frekvenční volby DTMF). 17 Aktivace doplňkových služeb aut. ústředen dle CEPT. Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření frekvenční volby DTMF). 18 Výhledově rezervováno pro národní harmonizované zkrácené kódy. 19 Deaktivace doplňkových služeb aut. ústředen dle CEPT. Výhledově rezervováno pro evropské harmonizované zkrácené kódy (po rozšíření frekvenční volby DTMF). 2
3. Služební stupeň, čísla zvláštního určení, zkrácená čísla, tísňová čísla Služební stupeň - stanice zvláštního určení - dnes už to vlastně není klasický služební stupeň, ale čísla v tomto rozsahu jsou jen přesměrována na nějaká reálná 9ti-místná - Automatické zprávy (služby) 11Xx celostátní, 14XXy lokální 13XXXX čísla pro služební použití, testovací účely atd. (bezplatné volání) 13129 poruchovka 150,155,156,158 tísňové linky viz.2 4. Analogová a dig. spoj. síť a jejich specifika v údržbě elektronických ústředen málo EWSD Siemens Alcatel S-12 Sev. Morava mluvit o ústřednách 5. 8. zdroje, staniční baterie 9. Zkoušení jednotlivých spojovacích ústřednových bloků - samotestující programy, provádí se každou noc 4TEL - testování, monitorování a management přístupové sítě metalických vedení - proaktivní management (ještě před vznikem poruchy) - testy všech úč. stanic 4TEL [fórtel] zařízení společnosti Teradyne umí identifikovat typ KZ, parametry přípojného vedení,... - neumí měřit přes PCM, novější verze už ano - angl.model, vyrábí se v záp. Německu - krok je u malých ústředen 1x denně či 1x za dva dny, u velkých v delších intervalech - ráno vyjedou z 4TEL soupisy poruch a závad, na základě těchto soupisů se dá i předcházet poruchám (změna některých parametrů, jde odhalit např. zatékání kabelu) - hlasový konec - VRS 10. Pobočková zařízení, typ a jejich význam manuální poloautomatické (většinou obousměrná vedení) 3
automatické (přes provolbu) Kategorie oprávnění pro odchozí provoz 1: pouze vnitřní provoz, nemůže být spojován zen státní sítě, nemůže volat na státní síť 2: polostátní vnitřní provoz + příchozí i odchozí jen přes spojovatelku 3: státně-oprávněná přes nulu ven, ale jen v rámci místního tarifu 4: meziměstské oprávnění Dále variabilně dle typu ústředny, např.: 5: účastník s mezin.možností volby 6: př. provolba ze zahraničí přímo, jinak přes spojovatelku př. možných vstupů do státní sítě: 0,00,9,2 Analogové lze připojovat svazkem vedení či jednotlivým vedením (pouze pro velmi malé PBX) Pojem: Různé typy služeb (např. 16kHz počítadla na přenašeči či jednotlivých pobočkách, předání hovoru,...) Sériové linky x probolba Napojovací tón Pozn.(historie [Lojík]): Jako serie (nelze pro provolení) se vedení zapojují, pokud jejich počet nepřekročí 8, resp. 10. Při větším počtu příp.vedení je výhodnější je zapojovat nikoliv na účastn. stupeň jako serie, ale na skupinářový stupeň jako velkoserie bez provolení/s provolením. Do každéhopříp.vedení velkoserie se na výstup velkoserie zařazuje přenašeč pro velkoserie. Ten zajišťuje přibližně to co účastnický stupeň a jeho obvody. Jednotlivé typy: 11. Provolbové PBX s třídrátovou provolbou, 2MB tokem, provolba s ISDN2 a ISDN30. Jaký typ provolby lze užít u analog. státních ústředen Pojem provolba, ISDN, DDI, DISA Bloky úč. čísel rozsah provolby Standardní číslo pro operátora...1,...11,...111,...1111 3-drát. provolba: - ss signalizace mezi ústřednou a účastníkem - autom.provoz - podtypem analogových PBX a) vysunutým převodníkem až k účastníkovi b) převodník na ústředně 2 <-> 3 Je to pouze jednosměrný svazek! 4
Protože po přípojných vedeních zapojených z účastnického stupně nelze vysílat žádnou přídavnou číselnou informaci, je nutno pro provolby využívat přípojná vedení zapojená do skupinářového stupně. Volící stupně PBX pak tvoří pokračování spojovacích cest z veřejné ústředny. Signalizace buď ss ac kód nebo mfc vázaný kód (nepoužívala se?), musí být kompatibilita signalizace mezi PBX a státní. Specialita: Převodník - digitál. 4-drát na Xkrát 3-drát, napájení z ústředny účastníka, zajišťoval on. 2MB tok: Využívá se 30(+2) kanálů (jednosměrných), nastaveny natvrdo např. 15 příchozích +15 odchozích, nebo 30 + 30 atd. Digitální připojení. ISDN provolby Digitální připojení s komfortem ISDN. Jedná se o obousměrné kanály, malé provolby (ústředny) na ISDN2, velké ústředny na ISDN30. Dnes nejužívanější typ připojení, lze uspokojit a připojit i velmi malé ústředny (např. 20 účastníků samozřejmě pokud to PBX podporují) Typ ISDN přípojky D pro ISDN2, typ E pro ISDN30 U analog.st.ústředen jen třídrát. provolba, nic jiného. Lze ji užít i u digit. st. ústř. s patřičným rozhraním. U PK202 KMFC volba. 12. Tarifikace volání na státních ústřednách (digitální, PK, P51). Jednorázová tarifikace. počitadla nenulovatelná, čtyřmístné, později pětimístné, z výroby již nějaký stav tarifikace nejprve jednorázová, později pásmová dnes: den/noc ČTZK doplňková zařízení k PK202, aby umožnily místní tarifikaci; přes PC, každou hodinu se odesílala data do centrály 13. Zkušební zařízení Teradyne 4-TEL, k čemu se využívá viz. 9 5
14. Sdružovací zařízení použité v přístupových sítích. Vyjmenuje některé druhy a popište princip V rámci úspory nákladů pro málohovořící bytové (hlavně dřívě). Připojení několika stanic pomocí jednoho či několika sdružovacích vedení. a) podvojné přípojky Telecom Party Line terminologie EWSD; 6 portů na kartě - účastnici si nemohou volat navzájem - nemusí být bezprostředně u sebe (stačí např. na jedné ulici) - nižší měsíční udržovací sazba - pomocí ústřednové sady šlo druhého účastníka deaktivovat (když zapomněl položit a zablokoval oba) Diodové BEZ ZEMĚ rozlišení účastníků polaritou Reléové SE ZEMÍ (podtyp tranzistorové nahrazovaly relé) (při odpojení země relé šije ). Řídící signály pro každého účastníka po jednom drátě sdružovacího vedení, zpětným vodičem je zem. Venkovní sada musí být uzemněna! Vstup do spojení spojovatelkou bez ohledu na to, který účastník právě hovoří. b) Skupinové přípojky další číslo v úč. čísle navíc (až 10 stanic) superdávné doby, už tehdy neperspektivní c) koncentrátory - je to sdružovací zařízení, které pracuje se svazkem sdružovacích vedení - možnost vzájemného provozu mezi účastníky Koncentrátor 1/4/20 20 účastníků připojených 4 sdruž.vedeními, jedno řídící vdedení mezi venkovní sadou a přenašečem (ústřednová jednota) Koncentrátor 2/8/40 40 účastníků připojených 8 sdruž.vedeními, dvě řídící vdedení mezi venkovní sadou a přenašečem Účastnická sada se připojuje na přenašeč koncentrátoru třídrátovým vedením. Sdružovací vedení jsou dvoudrátová. 15. Zařízení PCM2, PCM4, PCM10, PCM11, PCM30. Druhy, použití a význam nasazení - důvody použití viz. výše - použivá se digit.modulací současný provoz více účastníků (rozdíl oproti sdružovacím zařízením) - problém s datovými přenosy (vzorkovací frekvence), žádost o vypojení z PCM - možný problém se spektrální kompatibilitou s novými technologiemi (ADSL, HDSL, ISDN) 16. Koncentrátory užívané v JTS, jejich význam. Jaký charakter mají přípojné úč. stanice? Pozn.: Zde chybí aktuálně používané typy - popsáno z dostupných starých materiálů viz. 14 6
Na koncentrátor lze zapojovat libovolné účastníky bez ústředny bez úprav účastnických sad. Koncentrátor 1/4/20 má křížová spojovací pole reléová v obou částech Koncentrátor 2/8/40 má spojovací pole z jednoho křížového spínače jak ve venkovní, tak v ústřednové části Sestavení spojení ve spojovacím poli účastnické i ústřednové jednotky je ovládáno řídícími sasami, které si vyměňují informace po řídícím vedení. V účastnické jednotce jsou účastnické přístroje připojeny dvoudrátovým vedením na horizontály (výstupy z vertikálních jednotek). Z vertikál odcházejí dvoudrátová sdružovací vedení, která končí na vertikálách křížového spínače ústřednové jednotky. Na horizontály jsou dvoudrátově zapojena vedení k úč. sadám. Koncentrátory poskytují všechny možnosti jako při přímém zapojení stanic na ústřednu 17. Účelová vedení (datové a hlasové okruhy). Po jakých vedeních se realizují a jejich vztah k místní ústředně. Semipermanentní okruh. okruhy zesilované/nezesilované nejsou přivedeny do spojovací techniky, ale používají stejné kabely... Semipermanentní okruh - pro malé přenosové rychlosti - umožňuje propojeni v digit. přenosové optické síti - podobný princip jako deklasované ISDN2 pro Inet do škol - ústředna volí číslo, které účastník nezná a tak se sestaví spojení 22. 23. Optické kabely, způsob zafukování, konstrukce trubky HDPE [zdroj: www.spur.cz] Aplikace: Chráničky z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD) jsou vhodné pro mechanickou ochranu optických i metalických kabelů. Používají se při výstavbě místních a dálkových telefonních sítí, sítí kabelové televize, informačních přenosových sítí. Funkce: slouží k vytváření kabelových cest pro následné zavedení (zatažení či zafouknutí) kabelů poskytují ochranu instalovaných kabelů umožňují snadnou výměnu kabelů bez dodatečných zemních prací 7
Výhody: - zefektivnění výstavby sítí - snadné spojování trubek pomocí spojek - potisk obsahující metráž zlepšuje přehled při pokládce - barevné variace trubek umožňují rozlišení při pokládání více trubek v jedné trase - tlaková odolnost - tepelná odolnost (dostatečné mechanické vlastnosti od -20 do 55 C) - dlouhá životnost - odolnost proti vlhkosti, oleji, benzínu, hlodavcům a jiným nepříznivým faktorům pod povrchem Vnitřní stěna trubky: Vnitřní povrch trubky je standardně podélně drážkovaný, což výrazně snižuje koefcient tření mezi drážkovanou vnitřní stěnou trubky SPUR a vnějším povrchem kabelu a tím zvyšuje vzdálenosti při zafukování kabelů. Novinkou ve výrobním programu je vnitřní povrch trubky hladký s trvalou polymerní lubrikací - TPL. Tato úprava vnitřní stěny ještě více zlepšuje kluzné vlastnosti trubky při zafukování kabelu. Materiál na TPL je vyráběn dle vlastní utajované receptury, přímo ve společnosti SPUR a.s. Trvale kluzného účinku je dosaženo speciální koumpandací silikonových olejů do polyethylenového nosiče. Tento materiál je při vlastním vytlačování trubky rovnoměrně nanášen na vnitřní stěnu trubky přímo ve vytlačovací hlavě technologií koextruze. Použití tohoto materiálu nijak neovlivňuje dobu životnosti trubky ani její mechanicko-fyzikální vlastnosti. Po dohodě se zákazníkem je možno vyrobit trubku i s hladkým vnitřním povrchem. Při pokládce je nutno dbát zvýšené opatrnosti proti vniknutí nečistot (hlína, písek, vlhkost) dovnitř trubky, jinak dochází k zvýšenému tření mezi vnitřní stěnou trubky a kabelem, a tím i zkrácení instalačních délek při zafukování kabelů. 8
Potisk: Libovolný popis trubek dle specifikace zákazníka je prováděn na speciálních ink-jetových zařízeních francouzské firmy IMAJE, díky kterým je dosahována neobvyklá přilnavost popisu k vnější stěně trubky.výška písma je minimálně 4 mm v barvě žluté nebo černé, tak aby byl potisk na trubce dostatečně kontrastní. Potisk je opakován po jednom metru, přičemž tolerance vzdálenosti potisku je 1 000 mm - 1 003 mm (3 %). Na přání zákazníka je možno trubku navíc opatřit potiskem i z druhé strany. Tím, že bude trubka oboustranně potisknutá, je větší bezpečnost při pozdější identifikaci trubek ve výkopu. Standardní značení obsahuje název výrobce (SPUR a.s.), typ a rozměry trubky v mm (HDPE 40x3,5), vzdálenost od počátku ( 0001 m), název odběratele, datum a čas výroby (4/3/2001 10:20). SPOJKY: Plastové spojky a koncovky SPUR slouží ke spojování, propojování a ukončování HDPE kabelových chrániček, určených k ochraně optických a metalických kabelů. Vysoké technické poľadavky kladené na spojku zajišťují trvalou vodotěsnost a odolnost jak vnitřnímu, tak i vnějšímu přetlaku Výhody spojek, koncovek a redukcí: zefektivnění a zrychlení výstavby sítí odolnost proti vlhkosti, hlodavcům aj. vlivům pod povrchem snadná manipulace při spojování trubek dlouhá životnost velká tlaková odolnost výborné těsnící vlastnosti tepelná odolnost použitelnost pro různé druhy trubek (z hlediska materiálů) MARKERY Elektronický značkovací systém je určený k snadnému vyhledávání v zemi uložených zařízení např. kabelových tras, optických tras, křížení kabelových tratí, podzemních spojů, spojek apod. Základním prvkem tohoto systému je trvanlivá pasivní značka (marker), která je ukládána do země nad zařízení během jeho výstavby. Umístění značky lze určit s centimetrovou přesností i po několika letech od uložení značky pomocí kompaktního elektronického detektoru. Pro jednotlivá zařízení jsou markery naladěny na stanovený kmitočet a rozlišeny barevně. Pro telekomunikace jsou zbarveny oranžově (dle normy APWA). 9
26. Způsoby spojování optických vláken KONEKTORY Optické konektory ST, SC Př. (z lab. předmětu TOS) ;-) Použili jsme svařečku SIECOR x75-4 - odstraníme primární ochranu na obou vláknech (vzdálenost cca. 5 cm od konce) - očistíme konce vláken roztokem lihu - zalomíme svařované konce vláken pomocí zalamovačky optických vláken (vlákno jsme předtím umístili do držáku) - vlákna vložíme do svařečky - zkontrolujeme vzájemnou polohu - provedeme svár - vyjmeme ze svařečky - na konce vláken nasadíme rychlokonektory - změříme útllum našeho vlákna - změříme útlum referenčního vlákna - jejich rozdíl je útlum sváru (v našem případě 0,058 dbm) 27. Měření na optických kabelech charakteristické parametry Optický reflektometr (OTDR Optical Time Domain Reflectometer) je vůbec nejdůležitějším a nejuniverzálnějším měřícím přístrojem používaným při montáži a údržbě optických kabelů. Lze ním měřit útlum vlákna, svárů, konektorů, délku trasy a vzdálenost poruch. Útlum se vyhodnocuje z měření zpětného rozptylu. Metoda zpětného rozptylu vyhodnocuje závislost zpětně rozptýleného optického výkonu při šíření úzkého optického impulsu měřeným vláknem. Využívá se Rayleiho rozptylu. Při lokalizaci chyb je využito principu Fresnelova odrazu. Ten nastává při dopadu optického záření na rozhraní dvou prostředí s různým indexem lomu 10