STRAVA BUDOUCNOSTI Ročník 17 cena 25 Kč / 1 E PEČIVO Z NOVÉ BAZALKY BIOBEDÝNKY PODÁNSKU CO JE DUMLÍK? 12/2013 Veselé Vánoce a spokojenost do roku 2014 přeje redakce Bio Bio 2014 v tradiční podobě biopotraviny ekozemědělství biodiverzita ekologie Vydává vh press Hradec Králové
Poslední kytička podzimu Zuzana Mikysková Obsah ZPRAVODAJSTVÍ Reforma zemědělství EU........2 Soutěž o elektrokoloběžku........2 Strom roku 2013................2 Co píše Sedmá generace..........2 Dětská práce nemizí..............2 Bartákův hrnec..................3 BIOPOTRAVINY Jak se budeme stravovat v budoucnosti..................4 Další dobrý tah královéhradecké Bazalky........................5 Biootázky - Co je konvenience potravin.......6 TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Nevládní organizace opustili jednání konference o klimatu.............6 Projekt Lidé lidem..................7 BIODIVERZITA Pomel to na mlýnku na maso.....8 Tuřín dumlík..................9 EKOZAHRÁDKA Bylinky pro děti a maminky......10 Ekozahrada v prosinci.........10 Celer - patří do ekozahrádky.....10 Spotřebitelský KOKTEJL Silvestrovské a novoroční menu.11 Poradna Waltraud Gregorové: O jmelí bílém.................12 Relaxační bylinkové koupele.....12 Zdravější silvestrovské menu.....12 Vánoční tipy..................13 Novinky v kosmetice...........14 Soutěžní křížovka..............14 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Biobedýnky po dánsku.......15-16 Ekozemědělci odmítají snížení podpor................17 Nechceme být povinně v Agrární komoře......................17 Nová tisková mluvčí............17 Rok rodinných ekofariem na Slovensku..............18-19 Kontinuálna podpora slovenských po nohospodárov..............19 ZPRAVODAJ EZ PŘÍRODĚ Ekologické zemědělství jako nové paradigma diverzity....20-22 MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA INZERCE.....22-24 www.bio-mesicnik.cz youtube.com/ekotvcz EKOzprávy Po letech dohadování má EU reformu zemědělství, ukončí kvóty na cukr Evropský parlament schválil ve středu po třech letech dohadování mezi členskými státy EU první reformu společné zemědělské politiky, která bude platit od roku 2015 do roku 2020. České republiky se dotkne snížení dotací pro velké podniky a ukončení cukerných kvót, které mají padnout v roce 2017. Dojde tak jen k symbolickému krácení dotací pro velké zemědělské podniky. Nová pravidla se snaží i o větší ekologické ohledy. Tak 30 procent rozpočtů na přímé platby bude moci být použito, jen když příjemci budou plnit ekologizační opatření, jako je diverzifikace plodin a zachování trvalých travních porostů. Soutěž o elektrokoloběžku PRAHA V pátek 1. listopadu předali zástupci společnosti Kaufland výhru ze soutěže, kterou uspořádali pod názvem Vyhrajte elektrokoloběžku a jezděte ekologicky! Š astná výherkyně paní Irina z Prahy. Elektrokoloběžku Nitro scooters, ze které byly nadšené především děti, si na místě všichni hned vyzkoušeli. Společnost Kaufland aktivně zahrnuje ochranu životního prostředí do všech svých podnikatelských aktivit. Roku 2011 se stala partnerem energetické společnosti ČEZv projektu elektromobility. Účast v tomto projektu vnímá jako přínos ke zlepšení ovzduší a k ekologičtější spotřebě energie. V rámci projektu jsou nainstalovány na parkovištích před prodejnami Kaufland Palmovka, Modřany, Vypich (Praha) a Ostrava-Zábřeh dobíjecí stanice pro elektromobily. ANKETA STROM ROKU 2013 Stromem roku 2013 se stal Dub ochránce z Višňové v Libereckém kraji. Druhé místo obsadil Skalecký buk z Mníšku pod Brdy ve Středočeském kraji. Třetí skončila Poběžovická lípa z Plzeňského kraje. Celkový počet hlasů: 36 267, výtěžek sbírky určený na péči o stromy: 130 916 Kč. Získané peníze z DMS a zakoupených hlasovacích archů putují zpět k finalistům. Použijí se k ošetření a výsadbě stromů nebo vytvoření propagačních materiálů o stromech podle toho, jaký cíl si navrhovatelé stromů stanovili. O jejich využití bude nadace v příštím roce informovat. Nadace partnerství Sedmá generace 5/2013: My všichni jídelnou povinní BRNO [Econnect/Sedmá generace] V pátém letošním čísle časopisu Sedmá generace se mimo jiné dočtete odpovědi na tyto otázky: Proč jídelnám pořád vládnou ÚHO a šodó? Odstartovalo pojídání masa rozvoj lidského mozku? Jak se dobrovolničí v lesích? Kdo a proč nás šmíruje na internetu? Jak tlustá je ekostopa domácích mazlíčků? Co stojí za vleklou občanskou válkou v Sýrii? Jak zabránit japonským velrybářům v lovu? Komu nejdou zdejší rysi pod nos? Co dělá etickou banku etickou? Je současný finanční systém sofistikovanou hrou typu letadlo? Jak vypadají tekuté vztahy? Proč jde Slovensko v protisměru? Jak se žije život s velkým Ž? Dětská práce nemizí PRAHA [Econnect/NaZemi] Podle zprávy Mezinárodní organizace práce se od roku 2000 snížil počet pracujících dětí o 78 milionů. Stále však zůstává 168 milionů dětí, které musí pracovat. To představuje 11 % všech dětí na světě. Jejichejich rodiče nemohou svojí prací rodinu uživit. Děti, stejně jako dospělí, jsou nuceny pracovat v nedůstojných podmínkách, aby pro nás vyrobily zboží naší denní spotřeby. Na tyto souvislosti upozonil Světový den důstojné práce 7. října. Zpráva dále udává, že počet pracujících dětí se snižuje, ale tento pokles není dostačující. Více než polovina ze 168 milionů pracuje v nebezpečných podmínkách (85 milionů). Nejvíce pracujících dětí (78 milionů) se nachází v Asii a Tichomoří. V subsaharské Africe dokonce pracuje každé páté dítě (21 %). Celkem 59 % dětí pracuje v zemědělství. Například na kakaových plantážích v západní Africe pracuje až 2 miliony dětí. Děti běžně pracují s ostrými mačetami, které mohou způsobovat těžká zranění, nosí velmi těžké náklady vedoucí k poškození páteře a jsou vystaveny nebezpečným pesticidům. Markéta Vinkelhoferová Vánoční betlém ze sena zhotovili v loňském roce místní hasiči malé obce Hamr u Majdaleny. Žáci z nedaleké školy v Chlumu u Třeboně zazpívali naživo koledy a obec se sešla k jejich poslechu. Venkovské kouzlo vánoc je stále trochu o návratu k tradicím a podporuje i styl bio. Napište nám i vy o svých venkovských aktivitách. Jan Papáček 2 bio 12/2013
Bude bramborák dražší než bábovka? Zdá se vám tvrzení přitažené za vlasy? Takový je, bohužel, vývoj v zemědělství, i když se tvrdí, že je zemědělství v dobrém stavu a zemědělci vydělávají i přes rozsáhlou povodeň. Stupeň závislosti českých spotřebitelů na dovozu potravin roste a spolu s faktem, že se letos bramborám právě nedařilo, to vedlo k růstu jejich cen. Zatím se za kilogram podzimních brambor ve velkoobchodu platí od 11 Kč do 16 Kč. Takže kilogram brambor na oblíbené české jídlo, zvané bramborák, strouhanec, bác, táč či kramflek se rovná zhruba ceně čtyř vajíček na třenou bábovku bez tuku. Mouka už bude u obou v ceně stejná. Do bábovky přidáme ještě kypřící prášek, do bramboráku česnek a majoránku. Jsou tedy přibližně stejně drahé. Jednoduché jídlo levné k zasycení, už tak levné ale nebude. Proč ale takový úvod do redakční poznámky? Proto, že bychom se s takovým vývojem neměli spokojit. Na druhou stranu se může stát, že rostoucí ceny potravin z dovozu mohou vytvořit vhodnější podmínky pro domácí pěstitele a zemědělce, že začnou zase některé plodiny pěstovat více. Ovšem v cestě stojí velkopodniky, které udávají ráz, jsou tu i pobídky pro pěstitele biomasy a pro etanol či topné peletky, které příliš pěstitelům surovin pro potraviny a chovatelům hospodářských zvířat nepřejí. Doufáme, že církevní restituce pozemků neuberou zase z orné půdy, že církevní hodnostáři snad již (někdy poněkolikáté) restituovanou půdu pronajmou těm, kteří už na ní podnikají a nezvýší svými požadavky na vysoké nájmy tlaky na cenu potravin. Nejistota se neustále vznáší nad českou, moravskou i slezskou krajinou. S obdobnými nejistotami žijeme i v redakci Bio. Je ale třeba se nad situací zamyslet a neházet předčasně srp do nevzrostlého žita. Redakci potěšil zájem o časopis Bio mezi slovenskými ekologickými zemědělci ze svazu EKOTREND Slovakia. S takovou podporou odbytu může Bio fungovat dál i pro české čtenáře, ekozemědělce, spotřebitele biopotravin a fanoušky rozmanitosti či ochrany přírody. Pro redakci tedy zasvítila hvězdička dobré naděje a snad i ti, kteří už slovenštinu dlouho neslyšeli a nečetli, nebudou odrazeni. V nejistotě nás potěší jistoty, které přicházejí, například, že se blíží Vánoce a konec roku. Snad vás tedy potěší a rozptýlí od chmur ta jistota, že Bio opět dorazí v novém roce do vaší prodejny biopotravin či rovnou do poštovní schránky. Jestli bude nebo nebude bramborák dražší než bábovka neovlivníme, ale počet odběratelů Bio byste nám mohli pomoci ovlivnit pošeptejte o jeho existenci všem svým známým a kamarádům. V příštím roce tedy na shledanou ve zdraví a s dobrou náladou. S úsměvem a spojenými silami se řeší všechno lépe. Mirka Vohralíková NAVRHUJTE NEJLEPŠÍHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLCE Správní rada Nadace Bartákův hrnec jako každý rok vybízí veřejnost k podání návrhů na Nejlepšího ekologického zemědělce České republiky za rok 2013. Návrhy na kandidáta se stručným zdůvodněním zasílejte správní radě a čestnému předsedovi do konce ledna 2013 na e-mail rj.bartak@sxq.cz, nebo vhpress1@seznam.cz anebo poštou na adresu redakce Bio (str. 23). Slavnostní předání Bartákova hrnce se za přítomnosti veřejnosti, odborníků a nestora, iniciátora akce, Ing. R. J. Bartáka, CSc., uskuteční na ekologickém hospodářství vybraného adepta o poslední květnové sobotě (31. 5.) 2014. Pro vybrané ekologické hospodářství znamená tradiční cena významnou podporu pro odbyt produktů a pro obor propagaci ekologického zemědělství a zvýšení důvěry v biopotraviny. bio 12/2013 3
BIOFACH 2014: Kde nejraději nakupujeme svoje potraviny? Jak se rozhodujeme u regálu či u pultu a jakými hodnotami se při tom řídíme dnes a budeme řídit v budoucnu? JAK SE BUDEME STRAVOVAT V BUDOUCNOSTI? Interview s průzkumnicí trendů Dr. Mirjam Hauser, Senior Researcher, Gottlieb Duttweiler Institut, Rüschlikon - Curych (CH) Na shora uvedené otázky nám dávají představu odpovědi výzkumníků, kteří se již dnes zabývají potravinovými trendy zítřka. BIOFACH, světový veletrh biopotravin, oslaví v době od 12. do 15. února 2014 své 25. výročí. To je vhodná příležitost k rozhovoru s autorkou publikace Consumer Value Monitor Food, Dr. Mirjam Hauserové z institutu Gottlieb Duttweiler Institut, Rüschlikon-Curych (CH), v němž se podíváme na budoucnost nakupování potravin a hodnoty spotřebitelů. Dr. Hauserová, v publikaci Consumer Value Monitor Food se zaměřujete na hodnoty, které ovlivňují naše rozhodování při nákupu potravin. Jaké stěžejní hodnoty to dnes jsou? Zajímavé je, že se nejedná o jednu nebo dvě stěžejní hodnoty, ale celou přehršel. K těm nejzákladnějším patří výběr a kvalita produktů. A pohodlnost všechno má být snadno a prakticky dostupné. Důležitou roli hraje také zdraví. A téma trvalá udržitelnost se už dávno ujalo a bude dál nabývat na významu. K tomu přistupují tři velká hodnotová pole: zaprvé pohodovost a známost, zadruhé blízkost původu a zatřetí časová náročnost. Dilema je v tom, že spotřebitelé nevědí, jak by si mohli splnit všechna tato přání současně. V každodenním životě je to dnes téměř nemožné. Všichni jsme stále na nohou, hodně pracujeme. Proto nám nezbývá čas na přípravu jídla. Člověk se snaží optimalizovat sled jednotlivých úkonů, v rychlosti si něco sní cestou. O víkendu a ve volném čase se to pokoušíme vykompenzovat a jíst společně. Sociální složka je velmi důležitá. A jaké hodnotové prostory, tužby a reality budou ovlivňovat naše nakupování v budoucnosti? Změní se něco výrazně? Je tu jedno nové, napínavé téma, kterého jsme si povšimli, a to snaha jíst osvědčeně a bezstarostně. To má těsnou vazbu s hodnotou původnosti. Lidé by chtěli jíst především bezstarostně. Chtějí si zajít do obchodu a jednoduše si nakoupit potraviny, aniž by se museli zamýšlet nad tím, jestli to nakonec bude dobrá výživa. Jde tu tedy o snížení komplexnosti. Jakou roli hrají aspekty regionality, bio a spravedlivého obchodu? Ty tvoří velmi důležité hodnotové pole a trvalá udržitelnost je téma, které je vzájemně spojuje. Všechny tři oblasti mají potenciál profitovat z tohoto pozitivního hodnotového postoje. Kritické to začne být ve chvíli, kdy je zklamána důvěra. Například případy greenwashingu mají negativní dopady, nebo když regionalita kanibalizuje biopotraviny. Znamená to, že v hodnotovém poli tvořeném aspekty blízkost původu, pohodovost a známost je regionalita důležitější než bio? Kupodivu ne. Bio, regionalita, fair trade a slow food se ve vnímání našich respondentů téměř kryjí. Pokrývají všechna pozitivní hodnotová pole. Spotřebitel konec konců ale nemůže posoudit, jestli je lepší regionální konvenčně vypěstované rajče nebo biorajče ze Španělska. I tady zase jde o omezení komplexnosti. Které z nákupních kanálů a skupin výrobků patří spíše k vítězům a které k poraženým? Z hlediska spotřebitelů již diskontní řetězce a supermarkety dosáhly svého vrcholu. Farmářské trhy, bioprodejny a obchody s potravinami mohou mít ze současných hodnotových postojů větší prospěch. Přitom je důležitá myšlenka retro. Lidé si cení důvěrně známého pocitu z dřivějších dob, když například řezník mohl člověku vysvětlit, odkud maso pochází a jak ho lze připravit. Člověk by se zase rád přiblížil ke zdroji. To ale také znamená: Tradiční odbytové kanály se musí zabudovat do těch moderních. To všechno platí jak pro obchod, tak i pro produkty. Už dnes je vidět, že se supermarkety snaží najet na tento trend. Například Spar v Rakousku se svou atmosférou tržnic nebo koncepce Eataly v Itálii. Které nabídky budou v budoucnu profitovat z tužeb spotřebitelů? vznikat velký počet nových koncepcí. Jako například specializované rozvážkové služby. Obchodníci by se neměli upínat jenom na prodejnu. Žádané jsou mobilní formy přímé distribuce. Malé prodejny někdejší malé krámky se smíšeným zbožím, ale v moderním pojetí se zase vrací. Ty by dnes měly nabízet i konvenientní potraviny (dříve u nás označované jako polotovary). Dobré je využít stávající strukturu dané čtvrti, když se rozjíždí inovativní prodejny. Bude také přibývat koncepcí s nabídkou jídla, které si člověk může bu hotové odnést, nebo doma doupravit či dovařit. Kde budou zákazníci v budoucnu nakupovat biopotraviny? Tam, kde kupují i jiné potraviny. Myslím, že myšlenkové bariéry obchodních koncepcí, které dělají rozdíly mezi bio a konvenčními potravinami, ty jsou překonané. V budoucnu budeme využívat nejrůznějších kanálů. Konec konců máme přece všichni prospěch z toho, když bio dostane větší plochu a díky tomu také lepší odbytové šance. Co se mohou výrobci a obchodníci v biobranži z Vašich poznatků naučit? V hodnotovém poli bio, regionalita a fair trade bych ráda zdůraznila dva faktory. Zaprvé se může a musí navázat kontakt přímo se zákazníkem a upozornit jej na krátké hodnototvorné řetězce. Obchodník musí být schopen vysvětlit, jak produkty vznikly, za jakých ekologických a sociálních podmínek. To je jedna z výhod bioproduktů a té se může v budoucnu ještě víc využít. A ještě něco: Důvěra spotřebitelů v biopotraviny, regionální a fair trade potraviny je dnes ještě velká. Ale (nákupní) rozhodování by se každopádně mělo zjednodušit. Spotřebitelé si chtějí vybírat nekomplikovaně. Snížení komplexnosti je velmi důležité. Zákazník chce mít pocit: Tady nám můžeš důvěřovat. Za potraviny v tomto regále ručíme! Říkáte: Dělat věci správně, i jako spotřebitel, se stále více stává osobním a společenským imperativem. Co to znamená v oblasti potravin? Jídlo je už dnes symbolem společenského postavení. Tento tlak bude trvat. V budoucnu bude důležité nejen, co jíme, ale i jak a kde jíme. Tento faktor se bude spíše ještě zesilovat. Ale i když je jídlo symbolem postavení, neznamená to ještě, že například bio je něco pro elitu. To by se mělo v odvětví ještě více komunikovat. Ano, bio je drahé, ale bioprodukty mají také přidanou hodnotu. Proto také mohou být o něco dražší. Je však nutné to vysvětlit a jasně říct, proč za tu cenu stojí. www.biofach.de/press www.vivaness.de/press Aktuální trendy a novinky z oboru na: www.oneco.biofach.de 4 bio 12/2013
Zdravou stravu, pekařské a cukrářské výrobky můžete ochutnat i mimo Hradec Králové DALŠÍ ÚSPĚŠNÝ TAH KRÁLOVÉHRADECKÉ BAZALKY Paní Janu Lukešovou není třeba ve spojení s královéhradeckou Bazalkou představovat příliš podrobně. Historii královéhradecké Bazalky v podobě obchůdku, pak samoobsluhy, jídelny i bistra už dlouholetí čtenáři měsíčníku Bio znají. Novou aktivitou úspěšného projektu Bazalka se vloni stalo otevření nové pekárny v Třebechovicích pod Orebem. Ve městě betlémů se tedy připravují polotovary pro restaurace a peče pečivo a cukrářské speciality s netradičními recepturami. Prohlídka nového provozu a předání zkušeností byly také v programu exkurze z letní mezinárodní Bioakademie PRO-BIO Svazu EZ. Z našich setkání víme, že jste uvažovala o rozšíření výrobní kapacity Bazalky. To se uskutečnilo vloni v prosinci, kdy se Vám povedlo otevřít novou provozovnu v Třebechovicích pod Orebem. Ano, díky rozšířené výrobní kapacitě můžeme našim zákazníkům nabídnout širší sortiment jak čerstvého celozrnného jemného pečiva, tak nových trvanlivých výrobků. Konečně máme prostor pro výrobu sezónních výrobků, jako jsou například mikulášští čertíci ze špaldové mouky, žitné a bezlepkové zdobené perníčky, špaldové vánočky a také špaldové, bezlepkové, dia i veganské cukroví. Nabízíte nějaké výrobky i v biokvalitě? Koncem léta u nás proběhla certifikace nových balených pekařských výrobků. S našimi sušenkami s názvem Mátošenky Bio jsme se stihli zúčastnit letošní soutěže o biopotravinu roku. Do jaké míry se tedy chystáte péct a vařit z biosurovin? Špaldovou mouku používáme v biokvalitě od začátku. Další suroviny jako jsou luštěniny, semínka a další používáme v biokvalitě ve výrobně i v jídelně. Brambory si nyní můžeme dovolit díky nové provozovně nakupovat také v biokvalitě a zpracovávat si je sami. Máme obrovskou odezvu zákazníků na změnu kvality jídel z brambor. Pro naši restauraci v současné době připravujeme až 300 kilogramů biobrambor měsíčně. Co dalšího přinesla výrobna v Třebechovicích Bazalce? Pomohla nejen mateřské Bazalce vzhledem k velkému podílu ruční práce v nové výrobně našlo zaměstnání devět nových pracovníků z blízkého okolí. Díky výpomoci třebechovické výrobny pro restauraci v Hradci Králové můžeme našim zákazníkům nabídnout služby navíc. Dlouho jsme nebyli schopni vyslyšet prosby našich zákazníků o rozvoz našich jídel. Od září je již rozvoz jídel realitou. Zákazníci si mohou nechat dovést domů nebo do zaměstnání nejen čerstvé jídlo z každodenní nabídky restaurace. Díky vzniklému místu v restauraci jsme mohli také prohloubit spolupráci s Annou Hýžovou, autorkou knihy Škola živé stravy. Zákazníci si mohou vybrat i RAW (syrové) pokrmy, jejichž nabídku stále rozšiřujeme. Znají všichni zákazníci principy živé stravy? Zřejmě ještě všichni ne, proto se naší zákazníci, kteří mají o RAW stravování zájem, mohou zúčastnit běžícího kurzu na téma RAW strava. Večerní přednášky spojené s praktickými ukázkami a ochutnávkami vede Anna Hýžová. Kromě cyklu o RAW stravování probíhá v Bazalce každý měsíc přednáška o vaření z biopotravin. V letošním podzimu se nám daří realizovat projekt podporovaný Královehradeckým krajem s názvem Propagace ekologického regionálního zemědělství přes zdravý talíř. Každý večer se věnujeme dvěma ekologickým farmám. Účastníkům přednášky je promítnut krátký film, který jsme v rámci projektu během léta natočili. Z produktů, kterými se ekofarma živí, pak připravujeme nejrůznější dobroty. Produkty z ekofarem jsou druhý den k dostání v našich prodejnách. Přítomnost samotných ekozemědělců na přednášce vytváří možnost vzniku přímých kontaktů mezi ekozemědělcem a zákazníkem." Jana Lukešová v nové třebechovické provozovně předává zkušenosti účastníkům exkurze. Co chcete nadělit Vašim zákazníkům k Vánocům kromě vánočního cukroví? Začátkem prosince jsme spustili e-shop na našich stránkách www.bazalkahk.cz se sortimentem přes 2500 tisíce výrobků na skladě podporovaným vlastní jedinečnou produkcí. Tato služba je určena všem konzumentům z celé České republiky. Doufáme tedy, že se Bazalka dostane i k mimohradeckým zájemcům. Děkuji za rozhovor. Mgr. Johana Mašková FOTO archiv Bazalky, s. r. o. bio 12/2013 5
Nevládní organizace opustily na protest jednání o klimatu ve Varšavě PRAHA (Ekolist.cz) Nevládní organiazce opustily konferenci UNFCCC o změnách klimatu ve Varšavě. Zástupci nevládních organizací celého světa opustili jednání o mezinárodní dohodě o ochraně klimatu ve Varšavě. Podle nich jednání k ničemu nevedou a nemá cenu v nich pokračovat, proto poprvé v historii vyjednávání opouští sály konference dva dny před oficiálním koncem. Konference ve Varšavě měla přinést důležitý krok v hledání cesty k udržitelné budoucnosti. Nepřinese ale nic, stojí v prohlášení nevládních organizací účastnících se konference. K textu se připojili například Friends of the Earth, WWF, Greenpeace, Oxfam a ITUC. Jednání začala 11. a pokračovala do 22. listopadu. Cílem konference měla být příprava základů pro novou globální a závaznou dohodu o ochraně klimatu. Zástupci občanských iniciativ opustili sály konference ve čtvrtek 21. listopadu ve 14 hodin. Podle nevládních organizací jsou hlavním viníkem bohaté země, které svým jednáním torpédovaly dohodu v rámci Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). Pokud ale úmluva nebude fungovat jako silný mezinárodní nástroj, není možné vyhnout se celosvětové klimatické krizi, tvrdí aktivisté. Podle prohlášení Varšavskou konferenci ovládly zájmy špinavého energetického průmyslu, které BIOotázky KONVENIENCE Anglické slovo convenience znamená pohodlí, výhodnost, snadnost. Pokud jde o potraviny, znamená to vyšší stupeň zpracování proti základním potravinám. Pro tyto pohotové potraviny se v češtině někdy používá výraz polotovary. Mezi konvenience (termín je z angličtiny přejat nejen ve smyslu vyjadřujícím vlastnost, ale i ve smyslu convenience food = konvenientní potravina ), patří např. prošpikovaná či marinovaná masa, obalené porce masa, ryb a podobně, určené ke smažení, chlazená či zmrazené těsta, knedlíky či předpečené pečivo, chlazené či zmrazené kompletní pokrmy, chlazená či zmrazená očištěná krájená zelenina a brambory určené k další tepelné úpravě nebo k přípravě syrových salátů. Mezi konvenience se někdy řadí i balené obložené chleby, bagety apod., tzn. potraviny pro přímou konzumaci bez další kuchyňské úpravy ( ready to eat = RTE) nebo konzervované potraviny a potraviny a nápoje v prášku. Je zřejmé, že významný je stupeň konvenience. Konvenience patří k základním trendům při vývoji a výrobě potravin v posledních desetiletích, takže sortiment se nesmírně rozšiřuje. K rozvoji významně přispívají i nové možnosti balení potravin. (Polotovary se nabízejí také v sortimentu biopotravin. pozn. red.) Vedle úspory času a snadnosti manipulace má tento typ potravin vzhledem k použitým technologiím většinou výhodu i v poměrně vysoké zdravotní bezpečnosti, dále v tom, že se snižují nároky na skladování snadno zkazitelných potravin a že při přípravě nevzniká odpad. Předpokladem bezpečnosti chlazených a zmrazených výrobků však je dodržování příslušných nízkých teplot. převážily nad zájmy občanů světa. Problémy začínají už s polským předsednictvím konference, jako země, která sází na uhlí a těžbu břidlicového plynu, a zároveň s klimatickou konferencí OSN hostí i souběžnou konferencí Uhlí a klima. Horší ale bylo prohlášení Japonska, které se připojilo ke Kanadě s tím, že odvolá své předchozí závazky na snižování emisí skleníkových plynů. Austrálie zase dala mnohokrát najevo, že není ochotná brát vážně jednání o klimatické dohodě pod vedením OSN. Další srážka mezi bohatými a chudými zeměmi se odehrála kolem financování fondu, který má pomáhat zejména nejchudším regionům s adaptacemi na změny klimatu. Bohaté státy odmítly debatu nad novým fondem, který by pomáhal s následky velkých přírodních katastrof, jejichž dopady změny klimatu zesilují. Podle rozvinutých zemí stačí vzít peníze z adaptačního fondu. Toto prohlášení udělali zástupci na konferenci o klimatu ve chvíli, kdy se Filipíny vzpamatovávají z ničivého zásahu tajfunu Haiyan. Na konference také podle nevládek nedojde k žádnému zpřísnění emisních cílů a dohodnou se zřejmě jen velmi symbolické příspěvky na adaptace do roku 2020. A zcela chybí domluva nad jasným pokračováním jednání o klimatické dohodě v roce 2015 v Paříži. Jako občanský sektor chceme jednat s každým, kdo přijde s dobrým úmyslem. Vlády bohatých zemí ale ve Varšavě nenabídly vůbec nic, říká prohlášení. Podle něj ale i vlády rozvojových zemí zklamaly ve zastupování zájmů a práv svých občanů. Pokud budou země i nadále jednat tímto způsobem, nedojde k žádné ochraně klimatu, kterou svět nutně potřebuje, tvrdí nevládní organizace. Proto se organizace rozhodly dobrovolně opustit jednání ve Varšavě. Namísto toho chtějí mobilizovat obyvatele všech zemí, aby tlačili na své vlády, a začnou brát dohodu o ochraně klimatu vážně. Budeme pracovat na proměně našeho způsobu získávání energie a potravin na národní i celosvětové úrovni a přebudujeme porouchaný ekonomický systém, abychom vytvořili udržitelnou a nízko emisní ekonomiku s možností slušné obživy a živobytí pro všechny, uzavírá prohlášení. Ekolist Nadělte si k Vánocům Ekolist.cz! Bude Vám dělat radost celý rok. Vydavateli e-listu pomůže i malá částka na účet: 0201022329/0800 Víte, co jsou konvenientní potraviny? Některé druhy konveniencí třeba v případě loupaného či krájeného ovoce a zeleniny však může být nevýhodou určitá ztráta čerstvosti a některých živin (především vitaminů). Potraviny s vysokou mírou konvenience nevyžadují, ale ani neumožňují kreativní přístup ke konečné úpravě a přispívají tak k celosvětové globalizaci stravy. Jiné typy konveniencí však naopak podporují tvořivost kuchaře tím, že rozšiřují dostupnost surovin a že se místo přípravných prací může ve zvýšené míře věnovat chu ovým a jiným variacím. Při použití ve veřejném stravování umožňuje použití pohotových potravin rozšíření spektra nabízených pokrmů, které tak lze připravit za přiměřenou dobu. Na druhé straně přehnané používání produktů s vysokým stupněm konvenience (potraviny a nápoje v prášku, konzervy a zmrazené potraviny) gastronomii poškozuje. (sk) potravinovabezpecnost.cz Nabídka Amylonu na Bioslavnostech 6 bio 12/2013
Jak jsme se vzdělávali v udržitelném rozvoji daleko od Prahy PROJEKT LIDÉ LIDEM Do projektu jsme šli s myšlenkou oslovit lidi na venkově. Myslíme si totiž, že lidé na venkově mají možnosti, jak konkrétně uskutečnit spoustu zajímavých věcí. Mají zahrady, pozemky, domky, kde se dají uplatnit ekologické postupy. Mají blíže k přírodě, půdě, přírodním zdrojům. Mají i k sobě blíž než lidé ve městě; častěji se potkávají, jsou více odkázáni na vzájemnou pomoc. Více vidí do správy věcí veřejných, zajímá je více komunální politika, protože se jich to většinou přímo dotýká, dalo by se říci, že na venkově je veřejný prostor přehlednější a tím i občany snadněji ovlivnitelný. Na začátku jsme si museli položit několik otázek: Je vůbec vzdělávání, které není zaměřeno ani na osvojení profesních, ani takzvaných měkkých dovedností, jako je umění komunikace, vyjednávání, sebeprezentace, pro někoho zajímavé? Kdo bude ochoten věnovat dobrovolně svůj volný čas celý rok každých 14 dní v pátek odpoledne a po celou sobotu tomu, aby se účastnil workshopů? Zajímá téma udržitelného života běžného občana? Tyto otázky jsme si kladli už při psaní projektové žádosti. A abychom šli do projektu s větší mírou jistoty, že bude úspěšný, že témata nejsou zajímavá jen pro nás, začali jsme projekt psát pro nám předem známou skupinu lidí, konkrétně pro lidi z mikroregionu Nízký Jeseník, kde se už konal jeden vzdělávací projekt. Ten byl zaměřený ovšem na rozvoj podnikání a kde se po jeho skončení ozývaly hlasy, že to bylo moc fajn a že by bylo dobré ve vzdělávání pokračovat. Rozjeli jsme se proto za lidmi do Dvorců nedaleko Moravského Berouna se seznamem témat, která jsme považovali za nosná. Přijeli jsme s papírem, na kterém byl v heslech náš projektový záměr zelenou fixkou, v jednoduchých heslech (kompost permakultura agroturistika apod.). Odjížděli s pocitem, že co zajímá nás, zajímá také dvorecké a že už máme jasnou představu, co a pro koho psát. V 11 workshopech a 3 exkurzích jsme se pak věnovali následujícím tématům: obnova tradic a komunitního života na venkově, vstup občana do veřejného prostoru a jeho podíl na organizování věcí veřejných, nakládání s financemi (včetně alternativních ekonomických systémů, jaké jsou uplatňovány např. v anglickém Stroudu), netradiční formy venkovské turistiky, ekologické, biodynamické a komunitou podporované zemědělství, staré odrůdy ovocných stromů, přírodní včelaření, pěstování a využití bylinek, pěstování vlastních semínek, zpracování vypěstovaných produktů, kompost na zahradě a komunitní kompostování, přírodní zahrady, principy permakultury, obnovitelné zdroje energie a ekologicky úsporné stavby a také zdravý životní styl. Mysleli jsme i na ty, kteří se nebudou moci zúčastnit některého z workshopů a nechtěli by při tom o něj přijít, a proto jsme z workshopů pořizovali záznamy na kameru a ty pak v sestříhané formě umístili na internetové stránky projektu www.dalekoodprahy.cz. Na podporu vzdělávání na dálku pak souběžně s hlavními workshopy bylo S Janem Gemelou o agroturistice, Muzeum vidlí a o tom, že je dobré dělat věci pro radost :) trvale udržitelný život INSPIRACE uspořádáno 7 lekcí na rozvoj počítačové gramotnosti se zaměřením na získávání informací a komunikaci přes internet. Na exkurzích jsme se vypravili za příklady trvale udržitelného rozvoje šetrného hospodaření v krajině. Navštívili jsme ekologickou obec Hostětín v Bílých Karpatech a seznámili se s činností ekologického centra Veronica, které zde sídlí. Na kozí farmě Zerlina v Hážovicích u Rožnova pod Radhoštěm jsme si poslechli zajímavé vyprávění paní Christiny Herrmann o jejích podnikatelských začátcích s výrobou sýrů a odpoledne si užili den otevřených dveří na ekofarmě Agrofyto Lidečko, která dodává mléko v biokvalitě do mlékárny ve Valašském Meziříčí. Rozjeli jsme se za tradicemi Jablunkovska, do Košařisk na slavnost Mieszanie owiec. Společně s anglickou lektorkou Jade Bashford jsme žasli nad krásami místní krajiny na exkurzi věnované příkladům trvale udržitelného rozvoje v mikroregionu Nízký Jeseník. Na workshopech jsme vsadili na kvalitní lektory, v drtivé většině odborníky a zároveň nadšence, kteří žijí tím, co hlásají. Byli to: spisovatel a propagátor biodynamického zemědělství Radomil Hradil, přírodní včelař František Krč, producent zeleniny a semenář Petr Dostálek ze společnosti Gengel, ovocnář Radim Lokoč, autorka knih o přírodním zahradničení Helena Vlašínová, zahraniční i čeští organizátoři komunitou podporovaného zemědělství Jade Bashford a Andy Jones z anglického Stroudu, Jan Valeška z PRO-BIO Ligy. Ještě mnoho dalších vynikajících lidí se přijelo podělit o své názory, nápady a zkušenosti. Zahájili jsme úvodním ukázkovým workshopem. Setkání, které vedl facilitátor Lumír Kuchařík (ČSOP Jeseník nad Odrou), mělo za úkol seznámit lidi s tématy a metodami workshopů, vzbudit zájem. A podařilo se. Na workshopech bylo většinou plno. Jak projekt běžel, začínali se do Dvorců na některé workshopy sjíždět nejen účastníci z blízkého okolí, ale také z míst 50 a více kilometrů vzdálených. Vytvořila se dobrá parta lidí, setřela se hranice mezi realizačním týmem a účastníky projektu a stali jsme se partnery, kteří pro sebe navzájem něco dobrého dělají. Z pouhých posluchačů se stali vášniví diskutéři a nakonec i experimentátoři, kteří zkouší a dále rozvíjejí to, co se dozvěděli. Tvoří se společenství aktivních, zodpovědných lidí. Tak během projektu začaly na zahrádkách spontánně vznikat permakulturní záhony, hromady správně založeného kompostu, hromady slámy, ve kterých se pěstují brambory. Došlo na ochutnávky domácích produktů a výměny receptů, výměny rukodělných výrobků a domácích lahůdek, pořízení včelínu anebo na nový přístup k chovu včel. Uskutečnila se miniexkurze na farmu do Razové, kde hospodaří manželé, kteří se vzdělávání účastnili. Díky spolupráci lidí, kteří se poznali během projektu, vzniklo Klubko klubovna Spolku paní a dívek, kde se budou konat kurzy v rámci obnovování starých řemesel a další akce pro veřejnost. Jako vedlejší, ale velmi důležitý výstup, se také zrodilo několik místních projektů, nové podnikatelské záměry a nová pracovní místa, ačkoliv projekt tímto směrem nebyl zaměřen. Semínko padlo na velmi úrodnou půdu. Proto jsme se na závěrečném workshopu neloučili nijak srdceryvně. Víme totiž, že Lidé lidem bude žít dál. Už te máme pozvání na otevření Klubka, na kurz vázání adventních věnců, nebo na zimní lyžovačku v Guntramovicích. Tentokrát jsou bývalí účastníci organizátory a bývalí organizátoři účastníky. Prostě Lidé lidem. Za projektový tým (MAS Nízký Jeseník, PRO-BIO regionální centrum Moravská brána a Centrum mentoringu, o. s., Ostrava) Jana Mecnerová, Centrum mentoringu bio 12/2013 7