Rhun Fychan Aberystwyth Wales Velká Británie
Proč děláme siláže? Abychom nakrmili přežvýkavá hospodářská zvířata? NE! Abychom vyráběli mléko a maso se ziskem
Pamatujte si Siláž je na farmě tím nejdůležitějším krmivem! Plodiny jsou sklízeny 1 3x ročně. Jejich kvalita v tomto bodě je základním předpokladem pro dobrou kvalitu siláže. Kvalitu, která bude určující pro velikost zisku nebo ztráty!
Úvod Část 1 Pěstování pícnin Fáze růstu pícnin Trávy a luštěniny Požadavky na hnojení Kejda Sklizeň Sečení Zavadání Část 2 Ztráty siláže Management sila Zhutnění siláže Utěsnění sila Aerobní stabilita
Pěstování píce na siláž
Pěstování píce na siláž Zvažte - Použití kejdy Použití hnojiv Zabránění kontaminaci
Sečení píce na siláž Sečení v optimální době - DOMD (stravitelnost organické sušiny), proteiny a cukr Dusičnany Sečení s použitím kondicionéru s cílem ponechat strniště cca 6 10 cm nesekat příliš nízko do půdy nechat zavadnout na > 30 % sušiny
Kvalita trávy Výnos sušiny = 3 HP = 25 VRU = 10 DOMD = 75 Výnos sušiny = 6 HP = 18 VRU = 15 DOMD = 68 Výnos sušiny = 8 HP = 12 VRU = 20 DOMD = 60 Začátkem května + 2 týdny + 4 týdny
Vliv kvality trávy na užitkovost zvířat Studie s dojnicemi DOMD 73 62 Nádoj (kg/den) 28,9 26,3 Proteiny (%) 3,35 3,17 Zlepšení 10% ARINI 1997
Červený jetel a vojtěška Bílkovinné pícniny mají v porovnání s travami vyšší krmnou hodnotu, která je důsledkem proteinů / energie o vyšší nutriční hodnotě vyššího příjmu U pastvin přispívají k hospodaření s dusíkem Mají hlubší zakořenění než tráva Některým bílk. pícninám se lépe daří na dobře propustných půdách Obtížné silážování vysoké pufrační schopnosti pomalé zavadání nízký obsah cukru
Fychan 1999
Fychan 1999
Siláž červený jetel, 2. seč, (doba růstu 7 týdnů) Balík Jáma s.e.d. Pravděp Sušina 354 356 8,6 NS ph 4,02 3,88 0,017 * Amoniak-N 42,1 37,4 1,97 NS Hrubý protein 207 205 3,1 NS Laktát 55,3 66,2 5,36 NS DMD 616 596 14,9 NS
Vliv bílkovinných siláží na příjem krmiva a produkci mléka (Krmení 8kg/den Příjem sušiny Nádoj koncentráty) ze siláže (kg/den) (kg/den) Tráva 11,1 24,9 Bílý jetel 12,1 31,5 Červený jetel 13,5 28,1 Vojtěška 13,6 27,7 Tráva: bílý jetel 11,9 27,9 Tráva: červený jetel 11,0 28,6 1:1 poměr Dewhurst et al. 2000
Faktory ovlivňující kvalitu siláže Kvalita píce Hladiny cukru Hladiny dusíku Sušina a zavadání Kontaminace čisté plodiny Silážní aditiva Management silážních jam Dusání Rychlost plnění Zakrývání přes noc / rychlé neprodyšné uzavření Správné vybírání
O co se pokoušíme? 7 6 Ideální pokles ph ph 5 4 3 0 2 4 6 8 10 12 14 16 Dny po silážování
Proč je důležitý rychlý pokles ph? Kontroluje nežádoucí procesy Aktivitu rostlinných enzymů Růst nežádoucích bakterií
Faktory ovlivňující rychlost poklesu ph Pufrační schopnosti Obsah proteinu Míra použití hnojiv Obsah cukru Kontaminace půdy Kontaminace kejdy
Hrubý protein 120 100 Tráva Dobrá siláž Špatná siláž Amoniak 80 Další N látky 60 40 Volné aminokyseliny Pravý protein 20 15 % hrubý protein
Pěstování píce na siláž Použití hnojiv, kejdy, chlévského hnoje ANALÝZA PŮDY DODÁVEJTE ŽIVINY, KTERÉ VAŠE PŮDA SKUTEČNĚ POTŘEBUJE, NE TY, KTERÉ SI MYSLÍTE, ŽE POTŘEBUJE! ph 6 6,5 u bílkovinných pícnin možná o něco vyšší
Použití hnojiva při silážování Do výpočtu nezapomeňte zahrnout chlévský odpad Povolte maximálně 2,5 kg N/ha/d mezi aplikací a sklizní Tráva by při sklizni měla mít méně než 0,15 % dusičnanů v čerstvé hmotě Bude-li v porostu 30 % jetele, 150 kg N/ha bude dodáno přirozeně
Vliv N hnojiva na travní protein N kg/ha Hrubý protein (% DM) 0 8,2 18,0 100 11,8 17,5 Rozpust.neprotein.N (% celkového N) 400 23,3 35,0 8,0 CP
Problémy způsobené nesprávnými aplikacemi hnojiva na silážované plodiny Přebytek neproteinového dusíku (NPN) zvyšuje pufraci Zvýšené riziko kvašení působením klostridií
Aplikace kejdy na silážované plodiny Kejda mléčný skot @ 6% sušiny 3kg N/m 3, 1,2 kg P 2 O 5 /m 3, 3,2 kg K 2 O/m 3 83 m 3 /Ha = 250 kg N/Ha Chlévský hnůj - skot 6 kg N/m 3 3,2 kg P 2 O 5 /m 3, 8 kg K 2 O/m 3 42 tun = 250kg N / ha
Mikrobiální složení chlévských odpadů 5 týdnů po aplikaci Pokus 1 Pokus 2 Ošetření Úroveň kontaminace - klostridie CFU/g FM Hnůj Tráva Půda Bez hnoje 251 50 000 Močůvka 251 000 251 000 50 000 Tuhý hnůj 2 000 000 251 000 50 000 Bez hnoje 2 000 50 000 Tuhý hnůj 398 000 100 000 50 000 Hengeveld 1983
Kyselina mléčná (g/kg DM) Načasování Effect of timing aplikace of slurry kejdy application na trávu on chemical composition of grass silage 140 120 100 80 60 40 20 0 0 7 14 21 Dny po zasilážování No Slurry Applied 34 d pre harvest Applied 70 d pre harvest Davies et al 1996
Efekt načasování aplikace kejdy na chemické složení travní siláže Bez kejdy Kejda 70 d před sklizní Kejda 34 d před sklizní směrod. odchyl. Sušina 12,4 13,7 10,8 0,22 ph 4,58 4,46 4,91 0,515 Mléčná 66,7 36,2 16,4 10,36 Octová 7,59 7,23 16,9 2,32 Máselná 12,5 19,7 18,8 5,48 Amoniak-N 5,49 6,22 9,32 1,20
Problémy způsobené nesprávnou aplikací hnojiva na silážované plodiny Přebytek neproteinového dusíku zvyšuje pufraci Zvýšené riziko kvašení působením klostridií
Vliv dusíku na koncentraci cukru Sugar Cukr Zvýšený protein / dusík Increasing Protein/Nitrogen
Požadavek na uhlovodany rozpustné ve vodě (WSC) pro dobré kvašení podle osvědčených postupů (FM = čerstvá hmota) WSC (% FM) Experimentální 2.0 Farma 3.0 Wilkinson et al 1981 Neošetřená 2.5 Inokulovaná 2.0 Petterson and Lindgren 1990
Klostridie Vysoké počty v půdě Ještě vyšší počty v kejdě
Sekání píce pro siláž
Výška sekání a klostridie
CFU / gcerstvá píce Vliv výšky strniště na šíření Clostridií v travní siláži 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2cm 10cm Nastavená výška O Kiely et al 2008
Procento změny % Relativní změna ve výnosu kukuřičné siláže a 100 kvalitě při různých výškách sekání 95 Silage Yield 90 85 80 75 15 30 45 Výška sekání (cm) Milk/tonne Milk/ha Lauer 1996
Nesekejte příliš nízko, abyste: Zajistili další rychlý růst. Snížili riziko kontaminace půdy. Snížili nežádoucí šíření spor. Zajistili dlouhověkost zatravněné plochy.
Urychlení zavadnutí: Rozprostřete plodinu (plošné řádkování)
Rychlost zavadnutí Odpařování vody Stoma Open 100 litres / t / hr Stomata Closed 20 litres / t / hr Bosma 1991 Clark et al 1977)
% vlhkost Vliv širokého vs úzkého pokosu na rychlost schnutí Úzký pokos Široký pokos Hodiny po sekání Arlington, WI
Sušina (g/kg) Vliv typu žacího stroje na rychlost zavadání 280 260 240 220 200 180 160 140 120 High Performance Conditioner Flail Conditioner + Spread Flail Conditioner 09:30 11:00 13:00 15:00 17:00 Čas Jones and Fychan 1999
log CFU/g Vliv doby zavadání na množení klostridií v travních silážích 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2,20 2,20 1,70 1,30 1,40 1,00 0 2 6 14 35 98 Doba zavadání v hodinách O Kiely et al 2008
Co si z toho odnést domů Je bezpodmínečně nutné správně aplikovat dusíkatá hnojiva z kejdy i z umělých zdrojů Nezapomeňte, že absolutní maximum mezi aplikací a sklizní je 2,5 kg N/ha/den Pufrační schopnosti Klostridie Všechno má za důsledek rozštěpení proteinů a následně siláže o vysoké kyselosti Vliv na produkci i plodnost
ZTRÁTY SUŠINY V SILÁŽI všechny kroky v procesu 4 10 Aerobní znehodnocení Pole Plnění 5 Šťávy Kvašení 3 5
ZTRÁTY SUŠINY V SILÁŽI Průzkumy Silážní žlab VB 25-40% ADAS 220 farem Německo 25-70% Zimmer 504 farem
Vliv sušiny na ztrátu sušiny
Kdy sklízet
Ztráty vzniklé dýcháním
Systém managementu Sušina - DM (%) 24,3 22,6 ph 3,9 3,9 Metabolizovatelná energie (MJ/kg DM) A B 12,6 12,7 Hrubý protein % 19,0 19,6 Aston et al 1992
Příjem siláže (kg DM/day) Vliv managementu sila na příjem sušiny 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 Well Made - 24.3% DM Poorly made - 22.6% DM 0 3 6 9 12 Koncentrovaná krmiva (kg DM/day) Aston et al 1992
Systém managementu A B Sušina (%) 24,3 22,6 ph 3,9 3,9 ME (MJ/kg DM) 12,6 12,7 Hrubý protein % 19,0 19,6 Příjem + 6 kg (kg DM) 10,2 7,6 Nádoj (litrů/den) 23,5 21,5 Aston et al 1992
Kyslík!
Zhutňování Měrná hmotnost a obsah sušiny určují poréznost siláže Čím vyšší je měrná hmotnost, tím větší je kapacita sila
Vnikání vzduchu do čela siláže 225 kg DM/m 3
Ztráta sušiny % po 180 dnech
Predikce ztráty sušiny ve vztahu k % sušiny a měrné hmotnosti sušiny Griswold et al 2010
Scénáře pro pokus o zlepšení hustoty siláže, když se rychlost dodávání píce zvýší z 50 t na 100 t píce/hod. Základ=50t píce/hod.=224kg DM/m 3 s jedním traktorem 13,5 t na sile Proměnné, které se oproti základnímu modelu změnily kg DM/m 3 Žádná změna v postupu dusání 197 Přidání 9tunového traktoru na 50% času 203 Přidání 9tunového traktoru na 100% času 209 Přidání hmotnosti 2,25 tuny k traktoru 13,5 tun a nepoužití 9tunového traktoru 208 Přidání hmotnosti 2,25 tuny k oběma traktorům a použití obou traktorů ve 100% času 226 Snížení tloušťky vrstvy z 15 cm na 10 cm 232 Použití obou traktorů ve 100% času a snížení tloušťky vrstvy na 10 cm 250 Přidání hmotnosti 2,25 tuny k traktoru 13,5 tun a snížení tloušťky vrstvy na 10 cm Přidání hmotnosti 2,25 tuny k oběma traktorům, používaným ve 100% času, a snížení vrstvy na 10 cm 248 274 Holmes and Muck 1999
Faktory s velkým vlivem na zhutnění Hmotnost traktoru Doba dusání Tloušťka vrstvy Faktory s malým vlivem na zhutnění Použití dvojitých kol Tlak v pneumatikách Typ plodiny
Přeplněná sila = výrazné snížení zhutnění v místech nad výškou stěny
Nezapomeňte na boční plachtu!!
Boční plachta pro snížení ztrát
Heating in the top 3 ft. / 1 metre 41.2 o C 24.6 o C Wilkinson et al 2013
Aerobní stabilita Rozdíl v použití polyetylenu a fólie s kyslíkovou bariérou n = 11 Wilkinson et al 2013
Aerobní stabilita Fólie s kyslíkovou bariérou v. standardní polyetylen (=Std PE) n Std PE O 2 bariéra Sig. Stabilita (hodiny) 11 75,3 134,5 0,001 Všechna srovnání s použitím krmné kukuřice z horní vrstvy sila Wilkinson et al 2013
Vliv standardní plastové fólie (Std) a fólie s O 2 bariérou na kvalitu kukuřičné siláže a ztráty 0-45cm od povrchu Std Pokus 1 Pokus 2 Pokus 3 O 2 fólie Std O 2 fólie Std O 2 fólie DM (%) 29,7 31,2 25,2 31,5 22,2 25,5 ph 4,46 3,80 4,97 3,84 5,44 3,80 Škrob (% DM) 22,4 25,1 15,3 25,1 11,6 17,5 NDF (% DM) 51,3 48,1 55,8 46,1 61,4 51,7 Ztráta org. hmoty (%) 40,1 31,8 37,8 24,2 41,1 19,0 Kuber et al 2008; Bolsen et al 2009
Co si z toho odnést domů Pro vysoké zhutnění maximalizovat hmotnost traktoru Výpočet doby dusání na tunu Tenká vrstva dusané hmoty Použití boční plachty na stěny a fólie s kyslíkovou bariérou
Plánujte dopředu a pracujte bezpečně!
Děkuji