VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Radka Sukupová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Radka Sukupová Jízda králů a její úloha v cestovním ruchu Bakalářská práce 2015

Jízda králů a její úloha v cestovním ruchu Bakalářská práce Radka Sukupová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r.o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail: sukupovaradka@gmail.com Praha 2015

Bachelor s Dissertation Ride of the Kings and its role in tourism Radka Sukupová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2015-04-23 E-mail: sukupovaradka@gmail.com Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Jízda králů a její úloha v cestovním ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Radka Sukupová V Praze dne 23. 4. 2015

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Monice Klímové za trpělivost, cenné připomínky a rady, které přispěly ke zkvalitnění této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala ředitelce Klubu sportu a kultury Mgr. Olze Floriánové, která mi poskytla informace k řízenému rozhovoru.

Abstrakt SUKUPOVÁ, Radka. Jízda králů a její úloha v cestovním ruchu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha 2015. 74 stran. Bakalářská práce analyzuje úlohu jízdy králů v cestovním ruchu. Nejprve se věnuje původu a charakteristice jízdy králů, která se nám dochovala pouze ve čtyřech obcích Slovácka a to ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích. Dále analyzuje obec Vlčnov v souvislosti s jízdou králů. Provádí komparaci jednotlivých obcí, kde se jízda králů v současné době koná a poukazuje na její rozdíly. Následně práce předkládá konkrétní návrh na zlepšení organizace slavností jízdy králů v obci Vlčnov. Klíčová slova: Cestovní ruch, jízda králů, nehmotné kulturní dědictví, tradiční lidová kultura, Vlčnov.

Abstract SUKUPOVÁ, Radka. Ride of the Kings and its role in tourism. [Bachelor s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Prague 2015. 74 pages. The bachelor thesis analyzes the role of Ride of the Kings in tourism. In the first part, the origin and characteristic of the Ride of the Kings which is still in existence in only four villages: Vlčnov, Kunovice, Hluk and Skoronice is described. The analytic part deals with the analysis of village Vlčnov, where the Ride of the Kings takes place and continues with the comparison with other three villages. The last part gives the real proposal of how to improve the organization of the Ride of the Kings celebrations in Vlčnov. Key words: Tourism, Ride of the Kings, intangible cultural heritage, traditional folk culture, Vlčnov.

Obsah Úvod... 1 1 Teoretická část... 2 1.1 Cestovní ruch... 2 1.2 Kulturní dědictví... 3 1.2.1 Nehmotné kulturní dědictví... 4 1.3 Jízda králů... 5 1.4 Původ jízdy králů... 6 1.5 Královské průvody... 7 1.6 Vyvolávaní... 8 1.7 Královský oděv a symbolika... 9 1.8 Uprkova jízda králů... 10 2 Analytická část... 12 2.1 Vlčnov... 12 2.1.1 Kulturně historické památky obce... 12 2.1.2 Materiálně technická základna obce... 14 2.1.3 Organizační činnost obce... 15 2.2 Jízda králů ve Vlčnově... 16 2.3 Návštěvnost jízdy králů ve Vlčnově... 19 2.4 Řízený rozhovor... 20 2.5 Komparace Vlčnova s ostatními obcemi, kde se v současnosti jízda králů koná... 23 2.5.1 Skoronice... 23 2.5.2 Hluk... 25 2.5.3 Kunovice... 27 2.6 Dotazníkového šetření... 29 2.7 Shrnutí... 54 3 Návrhová část... 58

Závěr... 61 Literatura... 63 Přílohy... 67

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Počet prodaných vstupenek jízdy králů ve Vlčnově v letech 2011 2014. Tabulka č. 2: Návrh jízdního řádu na sobotu z Uherského Brodu do Vlčnova a zpět. Tabulka č. 3: Návrh jízdního řádu na neděli z Uherského Brodu do Vlčnova a zpět. Graf č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 2: Do jaké věkové skupiny se řadíte? Graf č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf č. 4: V jakém kraji bydlíte? Graf č. 5: Slyšel/a jste někdy o tradičním lidovém zvyku jízdy králů? Graf č. 6: Jak jste se o lidovém zvyku jízdě králů dozvěděl/a? Graf č. 7: Navštívil/a jste někdy jízdu králů? Graf č. 8: Máte v plánu navštívit jízdu králů v budoucnu? Graf č. 9: Věděl/a jste něco o jízdě králů před jejím zhlédnutím? Graf č. 10: Pokud ano, co? Graf č. 11: Rozcházely se Vaše představy s realitou? Graf č. 12: V jakých obcích jste jízdu králů navštívil/a? Graf č. 13: Jak často navštěvujete jízdu králů? Graf č. 14: S kým slavnosti jízdy králů obvykle navštěvujete? Graf č. 15: Z jakého důvodu jste se rozhodl/a navštívit jízdu králů? Graf č. 16: Kolik dní jste strávil/a na slavnostech jízdy králů? Graf č. 17: Jestliže jste strávil/a více dní na slavnostech jízdy králů, kde jste se ubytoval/a? Graf č. 18: Využil/a jste služeb místních restaurací a pohostinství ke stravování? Graf č. 19: Líbila se Vám jízda králů a její doprovodný program? Graf č. 20: Jak jste byl/a spokojen/á s organizací jízdy králů? Graf č. 21: Spatřil/a jste nějaký problém v organizaci jízdy králů? Graf č. 22: Zaznamenal/a jste nějakou změnu po zápisu jízdy králů (21. 11. 2011) do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO? Graf č. 23: Jakou změnu jste zaznamenal/a po zápisu jízdy králů do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO? Graf č. 24: Doporučil/a byste slavnosti jízdy králů svým známým?

Seznam zkratek UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Jízdu králů a její úlohu v cestovním ruchu. Ve své práci se věnuji původu a charakteristice jízdy králů, která se nám dochovala jen ve čtyřech obcích Slovácka a to ve Vlčnově, Hluku, Kunovicích a Skoronicích. Primárním cílem bakalářské práce je analýza Jízdy králů na jihovýchodě Slovácka a následně zjistit jakou úlohu představuje v cestovním ruchu. Sekundárním cílem je analýza obce Vlčnov a komparace jednotlivých obcí, kde se jízda králů doposud koná a poukázat na její rozdíly. Pro zpracování práce jsem stanovila následující hypotézu: Předpokládám, že zapsání jízdy králů na seznam kulturního nehmotného dědictví lidstva UNESCO výrazně pomohlo zvýšení návštěvnosti Vlčnova. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První je teoretická část, která se věnuje vymezení pojmů cestovní ruch, kulturní dědictví, nehmotné kulturní dědictví, jízda králů, původ jízdy králů, královské průvody, vyvolávání, královský oděv a symbolika a jízda králů interpretována Jožou Uprkou. Druhá část, analytická, se zabývá analýzou obce Vlčnov a následné komparaci ostatních obcí, kde se jízda králů v současné době koná a poukázat na její rozdíly. Pro zpracování analytické části je použita metodika: 1. Primární analýza, kdy použiji pro získání primárních dat metodologii dotazníkového šetření a přímý rozhovor s ředitelkou Klubu sportu a kultury Vlčnov Mgr. Olgou Floriánovou. 2. Sekundární analýza, kdy využiji internetové zdroje a další metodologii rešerši a komparaci. V závěrečné návrhové části se snažím navrhnout zlepšení organizace jízdy králů ve Vlčnově. Při zpracování této bakalářské práce je využita odborná literatura, do které patří odborné knihy zabývající se cestovním ruchem, kulturním dědictvím a jízdou králů. Dále jsou využity internetové zdroje, mezi které patří oficiální webové stránky Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. 1

1 Teoretická část V teoretické části se věnuji vymezení důležitých pojmů pro tuto bakalářskou práci. Konkrétně je zde definován pojem cestovní ruch, kulturní dědictví a v návaznosti nehmotné kulturní dědictví. Podrobněji je zde popsána jízda králů, původ jízdy, královské průvody, vyvolávání, královský oděv, symbolika a jízda králů interpretována Jožou Uprkou. 1.1 Cestovní ruch Od druhé poloviny dvacátého století se stal cestovní ruch součástí existence ekonomicky vyspělého světa. Každý rok se na celém světě vydává na cesty velké množství lidí, kteří ve volném čase opouštějí dočasně místa svého trvalého bydliště za účelem odpočinku, rekreace, navázání nových kontaktů, za poznáním a celé řady dalších důvodů. (Attl, Nejdl, 2011, s. 7) Motivem tohoto pobytu je záměrná změna prostředí, která umožňuje uspokojit potřeby člověka. Takovým příkladem může být potřeba klidu, odpočinku, poznání, změna místa a další potřeby, které v místě trvalého bydliště nejsou nebo nejsou v dostatečné kvalitě jejich uspokojení. Účast na cestovním ruchu je tedy výrazem jednání člověka, kde se odrážejí jeho potřeby, cíle, zájmy a podmínky pro jejich realizaci. (Indrová, 2009, s. 7) Cestovní ruch je sociálně - ekonomický jev, který je velmi složitý a dotýká se celé řady základních ekonomických i mimoekonomických oblastí společnosti. (Indrová, 2009, s. 8) Sociální znamená, že subjektem je člověk nebo skupina lidí, kteří uspokojují svoje potřeby a zájmy. Ekonomický jev cestovního ruchu je součástí hospodářství a je jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické. (Attl, Nejdl, 2011, s. 7) V průběhu vývoje cestovního ruchu jako sociálně-ekonomického jevu se mění postupně přístup k jeho definování a vymezení. Se začátkem formování cestovního ruchu jako teoretické disciplíny jsou spojeni švýcarští vědci Kurt Krapf a Walter Hunziker, kteří jsou autory publikace Grundriss der Allgemeinen Fremdenverkehrslehre a zároveň jsou autory jedné z prvních definic cestovního ruchu. Cestovní ruch definují jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojené trvalé usídlení a vykonávání výdělečné činnosti (Attl, Nejdl, 2011, s. 11) Josef Zelenka a Martina Pásková ve výkladovém slovníku definují cestovní ruch jako komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a 2

produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch (Zelenka, Pásková, 2012, s. 83) Jako mezník v definování cestovního ruchu je Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu pořádaná v červnu roku 1991 Světovou organizací cestovního ruchu v kanadské Ottavě. Konference v Ottavě tak oficiálně přijala roku 1993 definici cestovního ruchu. Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely. (Kotíková, 2013, s. 16) 1.2 Kulturní dědictví Kulturní dědictví můžeme chápat jako něco, co vytvořilo lidstvo během svého vývoje a to jak v oblasti materiální (hmotné), tak duchovní (nehmotné). Všechny lidské výtvory patří do hmotného kulturního dědictví, kam patří stavby, umělecká díla tak i architektura. Nehmotné kulturní dědictví tak tvoří souhrn výsledků lidské činnosti v umění, ve vědě, v jazyce, písmu, náboženství, tanečních projevech, lidových zvyků a tradic. (Heřmanová, Chromý, 2009, s. 17) Mockovčiaková definuje pojem kulturní dědictví jako souhrn hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních vztahů, které vznikly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření soudobých kulturních a společenských hodnot. (Arts lexikon. [online].[ cit. 2015-02-21] Kulturní dědictví je tak nedílnou součástí lidové kultury každé země, která je založena na tradici. S tradiční kulturou úzce souvisí příslušné území, kde se vědomosti a zvyky předávají z generace na generaci. Tradiční kultura je na každém území jedinečná a originální, která vytváří podstatu různých místních, regionálních a národních náboženských identit. Slovo tradice pochází z latinského slova trādō, tradere, které můžeme přeložit do významu nosit, přenášet, předávat k určitému poznání, schopnosti a dovednosti. Vyjadřuje tak předávání ustálených zvyklostí, rituálů, obřadů a mravů zachované generacemi a přenášené písemným, ústním nebo přímým podáním. (Heřmanová, Chromý, 2009, s. 279) Pojem tradice je definován ve výkladovém slovníku cestovního ruchu jako souhrn myšlenkových, duchovních, uměleckých i praktických vědomostí, dovedností a postojů, 3

které se předávají z generace na generaci, čímž se udržují, prohlubují a šíří. (Zelenka, Pásková, 2012, s. 573) 1.2.1 Nehmotné kulturní dědictví Vymezení pojmu nemateriální (nehmotné) kulturní dědictví bylo definováno v Paříži roku 2003 na 32. zasedání Generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO, kde byla přijata Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. Kulturním nemateriálním dědictvím se rozumí zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovedností, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého kulturního dědictví. Toto nemateriální kulturní dědictví, předávaní z pokolení na pokolení, je společenstvími a skupinami lidí neustále přetvářeno v závislosti na jejich prostředí, na jejich interakci s přírodou a na jejich historii, dává jim pocit identity a kontinuity, podporuje takto úctu ke kulturní rozmanitosti a lidské tvořivosti. (Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. [online].[ cit. 2015-02-21]) Nemateriální (nehmotné) kulturní dědictví je podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památkou uvedenou na seznamu UNESCO, která má oficiální název Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Na seznam kulturního nemateriálního dědictví UNESCO se zapisují tradice, jejichž hlavním úkolem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora. (Seifertová, 2013, s. 47) Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky jsou zapsány: Slovácký verbuňk (zapsáno 2005) Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (zapsáno 2010) Sokolnictví umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi (zapsáno 2010) Jízda králů na jihovýchodě České republiky (zapsáno 2011) Vodění Jidáše (zapsáno 2012) (Národní ústav lidové kultury.[online].[ cit. 2015-02-21]) 4

1.3 Jízda králů Jízda králů patří nesporně jako skvost do našeho národního kulturního bohatství, ne proto, že se nám dochovala až do dneška, ale proto, že svými osobitými kvalitami obohacuje náš současný život, že umožňuje prožívat krásu lidové kultury v osobitých lidových projevech, nezastupitelných jinými hodnotami. (Beneš, 2007, s. 27) Jízda králů je stará lidová tradice, která má ustálený průběh, aktéry i dobu konání a je většinou spojena s tradičním křesťanským svatodušním svátkem letnicemi. Svátek letnic, označovaný také jako rozálie, se konal padesát dní po Velikonocích a připadal na dny od 10. května do 13. června. Jízda králů tak dříve připadala na pohyblivé svatodušní pondělí, ale v současnosti se koná v pevně stanovených termínech, obvykle v neděli. (Holcman, 2007, s. 89) Do dnešních dnů se jízda králů zachovala jen na slováckém Dolňácku, i když se v minulosti vyskytovala běžně nejen na Moravě, ale i na Slovensku a v Čechách. Jízda králů všude postupně zanikla, jen na Slovácku se uchovala poměrně dlouho. Dnes se jezdí pouze v Hluku v rámci Dolňáckých slavností na začátku července a to jedenkrát za 3 roky. V Obci Skoronice se jízda koná v rámci Slováckého roku na konci srpna jedenkrát za 4 roky. Ve městě Kunovice se koná jedenkrát za 2 roky a to předposlední neděli v květnu. Obec Vlčnov je jediným místem, kde se jízda králů koná každoročně poslední neděli v květnu. Jízda králů je starobylý zvyk, který má ve všech obcích charakter obřadní objížďky chlapců na koních. V čele družiny jedou vyvolávači, kteří navazují bezprostřední kontakt s obyvateli jednotlivých domů a přihlížejícími lidmi. Za nimi jedou pobočníci, kteří v rukou drží tasené šavle na obranu krále. Pobočníci mezi sebou vedou krále dosud nedospělého chlapce, který drží v ústech růži a má ruce v bok. Král a pobočníci mívají bílé koně a jsou oblečeni v ženském kroji. Zbytek družiny jede v obřadním mužském oděvu. Celá družina projíždí vesnicí na ozdobených koních, kdy zastavují u jednotlivých domů nebo skupin návštěvníků a pronášejí krátké veršované provolání pochvalného či žertovného charakteru, které reaguje na jejich kladné nebo záporné vlastnosti. Za svůj výkon jsou odměňováni peněžitým darem do pokladničky. (Národní ústav lidové kultury. [online].[cit. 2015-02-21]) 5

1.4 Původ jízdy králů Původ jízdy králů je nejednoznačný, ale můžeme ho spojit s prastarým dospělostním obřadem, kterým byli dospívající chlapci převáděni do stavu bojovníků, tedy do stavu dospělých mužů. K dalším znakům původu jízdy králů patří ochranná funkce obřadu, která měla svými nadpřirozenými magickými praktikami zajistit úspěch v zemědělské úrodě. Nemůžeme se však domnívat, že by se tyto znaky dochovaly až do devatenáctého století ve vědomí lidí, ale nepochybně zůstaly zakotveny v povědomí lidí jako přejímané prvky. Starobylý zvyk jízdy králů byl všeobecně rozšířen v rozdílných podobách nejen na Slovácku, ale také v Čechách, na Hané, na Slovensku či v Polsku. Celkový ráz jízdy králů neznáme, protože se nám nedochovaly žádné písemné doklady. V minulosti však byla běžným jevem a tak nebudila žádnou pozornost. Z východního Slovenska koncem 16. století se nám dochovaly církevní zákazy, které měly odstranit tento pohanský zvyk. Můžeme se domnívat, že jízda králů sahá až do období předkřesťanského, i když byla zakazována. Při setkání družin ze sousedních obcí docházelo k bitkám o krále, které končily zraněním účastníků. Proto světské úřady zakazovaly jízdu králů jako narušování veřejného pořádku. S jízdou králů jsou spojeny zajímavé a působivé pověsti a legendy, které svědčí pouze o snaze nějak vysvětlit existenci starobylého obřadu. Jednou z těchto pověstí je událost z roku 1469, kdy se mluví o útěku krále Matyáše Korvína, který se po porážce u Bílovic ukryl nedaleko Uherského Brodu v lesíku zvaném Králov, kde v přestrojení prchal dál k uherským hranicím v doprovodu skupiny jezdců, kteří ho měli chránit. (Beneš, 2007, s. 19-21) Vlčnovská pověst, kterou publikoval Jiří Jilík, mluví o osvobození Viktorina z Poděbrad z uherského zajetí na trenčínském hradě. Pověst vypravuje: Viktorin byl po svém zajetí dopraven do Uher na hrad Trenčín. Ve vojsku českého krále byla i skupina Vlčnovjanů a ti se rozhodli knížete Viktorina z potupného vězení vysvobodit. Vypravili se tedy do Uher, vždyť ke Trenčínu to není zas tak daleko a cestu dobře znali. Dva z chlapců se nechali najmout na hradě do služby, aby se obeznámili s vězením i vězniteli. Pak již osvoboditelé čekali jen na vhodnou chvíli. Nastala, když většina posádky odejela někam za lupem a na hradě zůstalo jen pár strážců. Bečka patrně vlčnovského vína, kterou přivalili na strážnici Matúš s Janem, ti dva Vlčnovjané, udělali své strážci jeden po druhém usnuli. Pak už stačilo jenom vyslat světelný signál zbytku družiny, která čekala kdesi v podhradí, a vzít Viktorina a vydat se sním zpět na Moravu. Aby ho nikdo nepoznal, převlekli knížete do ženských šatů. Cestou zpět jedou opatrně, aby nikde nenarazili na uherské patroly. A když 6

se tak stalo, tasili šavle a bojovali, dokud nebyla cesta volná. Mnohý z mládenců prý tenkrát v horách i krev za prince prolil. Lidé v pomezních dědinách prý kroutili hlavami při pohledu na dívku s tváří zastřenou pentlemi a sedící na koni uprostřed ozbrojeného houfu. Na zvědavé dotazy jezdci odpovídali, že vezou Hlučanům nevěstu. Tak dojeli šťastně až do Vlčnova a odtud do Hradiště, kde bylo ležení českého vojska. Viktorin prý se jim za svou záchranu bohatě odvděčil a přijal je i sám král Jiřík a děkoval jim za záchranu syna. Do Vlčnova se vrátili jako hrdinové a Vlčnovjané na ně podnes jízdou králů vzpomínají. (Jilík, 2014, s. 135-136) Jiná legenda vysvětluje jízdu králů jako slavnost koní vycházející z tradic šlechty, která se s oblibou jezdila při slavnostních příležitostech skupinou jezdců na vyzdobených koních. Do poloviny 20. století se jízda králů konala pravidelně ve všech vesnicích na Slovácku, protože zvyk byl natolik živý, že ho lidé považovali za přirozenou součást svatodušních svátků. V Evropě se žádná taková obdoba jízdy králů v období slavnosti letničních obyčejů nevyskytuje, a proto můžeme jízdu králů považovat za jedinečné svědectví žijící kulturní tradice na území České republiky. (Lidová kultura. [online].[cit. 2015-02-22]) 1.5 Královské průvody Tradiční lidové svatodušní průvody byly u nás proslulé pod různými názvy. Na Hané, Slovácku, Slezsku a v Čechách byl rozšířen název hledat krále a honit krále. František Bartoš ve své knize Moravský lid zaznamenal: V pondělí svatodušní odpoledne bývalo na Moravě, jmenovitě v dědinách hanáckých a slovenských, zvykem hledati (honiti, voditi) krála (jezditi po králoch) (Frolec, 1990, s. 19) Název jízda králů se ujal až v devadesátých letech minulého století při Národopisné výstavě československé v Praze. V díle Národopisná výstava československá v Praze se píše o jízdě slováckých králů, o jízdě králův je tak zřejmě, že jízda králů je mladšího původu. Obřadní královské průvody se zahajovaly většinou v Hod boží a Pondělí svatodušní, někde se však konaly už v sobotu. Průvody na koních měly závazný obřadní charakter a pořádala je svobodná mužská mládež, ve věku od 16 do 20 let. Dívky se zpravidla staraly o výzdobu koní, o oblečení a rekvizity, které byly spojeny s královskými průvody. Dějištěm průvodu byla vesnická náves a ostatní části obce. Královský průvod obcházel dům po domu a většinou začínal u starostova domu či fary. (1990, s. 19-20) Průběh letnicových královských průvodů měl stabilní prvky i proměnné projevy. Jako příklad můžeme uvést jízdu králů na Slovácku, kdy zástupce mládeže prosí jednoho z obyvatel vesnice souhlas, aby jeho syn mohl vykonávat funkci krále. Vyslanci žádají 7

představitele vlastní nebo cizí obce o povolení jízdy králů. Účastníci královského průvodu vyvolávají u jednotlivých domů, zavdávají a jsou obdarováváni obyvateli. (Frolec, 1984, s. 128) Král byl hlavní postavou obřadních královských svatodušních průvodů. Do funkce byl zpravidla vybírán mladší chlapec ve věku od 8 do 15 let. Být králem bylo poctou jak pro vyvoleného chlapce, tak pro jeho celou rodinu. Pří výběru chlapce na krále se brala v úvahu i zámožnost rodiny, od které se očekávalo reprezentační pohoštění účastníků průvodu. Král se během průvodu musel chovat důstojně, vážně, nesměl se smát a nebylo mu dovoleno ani mluvit. Ruce měl podepřeny v bok a nesměl se bránit ani při přepadení jinou jízdní družinou. (Frolec, 1990, s. 24 25) Králův doprovod tvořili chlapci z vesnice s přesně určenými funkcemi, do kterých byli voleni mužskou chasou. Královská družina měla zpravidla od deseti do třiceti jezdců na koních. Krále doprovázeli dva pobočníci, vyslanci, vyvolávači, výběrčí, praporečníci, někdy i trubači. V čele průvodu šel praporečník, někdy dva či tři trubači. Za nimi jeli vyvolávači, vyslanci, následoval král s pobočníky, průvod uzavírali výběrčí. Zvláštní postavení královských průvodů měli vyvolávači, kteří zprostředkovávali komunikaci mezi aktivními účastníky průvodu a ostatními obyvateli. Matouš Béňa ve svém díle Jízda o krála v Horňácku na Moravě napsal: Hlavní úloha při jízdě o krála spočívá na prvních třech a na posledních jezdcích z průvodu. To bývali řečníci vybraní Nejslavněji to dopadlo, když všichni tři vyvolávači rázem zatroubili a jednohlasně říkali (1990, s. 27) Vyvolávači museli být zdatní jezdci, protože se pohybovali živě mezi lidmi a zajížděli někdy až do domů. Jejich úkolem bylo zaujmout posluchače a tak museli být i obratnými řečníky s jistou dávkou hereckého talentu. (1990, s. 27) 1.6 Vyvolávaní Vyvolávání je nejvýraznějším vyjadřovacím prostředkem společným pro všechny druhy letnicových královských průvodů. Skládá se z ustálených proslovů, které se zachovaly v jediné podobě, nebo se změnily jen nepatrně, a z proměnlivých vyvolávek. Ty mají improvizovaný ráz a vznikají během průvodu nebo jsou předem složeny podle konkrétní situace ve vesnici. K ustáleným proslovům jízdy králů na Slovácku bylo obvykle. (Frolec, 1990, s. 28) Hýlom, hýlom! Poslúchajte horní, dolní, domácí i přespolní, 8

co vám budu povídat v svatodušní pondělí. Dalším příkladem ustáleného vyvolávání je motiv ukradeného krále, kterého je třeba obdarovat. (1990, s. 30) Na krála, matičko, na krála! Máme krála chudobného, ale velmi poctivého. Okradli nám ho na horách, na dolách, na Krátěnských mostinách Obsahem vyvolávání byla velmi často kritika lidských vlastností, slabostí a prohřešků. (1990, s. 34-35) Můj koníček má muchu v uchu, že Jura Bečicůj si zakládá na svojem břuchu! Mnohá vyvolávání obsahovala také poděkování za dar, za možnost pořádat svatodušní královskou slavnost. (1990, s. 36) Máte pěkné podrovnání, děkujem za obdarování. Na obsah pozitivního nebo negativního vyvolávání, které bylo adresované na všechny domy, reagovala celá vesnice. Výrazem těchto vyvolávání na vesnici bylo obdarování. Účastníci královských průvodů dostávali od svých i cizích obyvatel peníze nebo potraviny jako vejce, klobásy, chléb, mouku a další. Z těchto peněz se uhradila hudba, výzdoba koní a další výdaje spojené s jízdou králů. (1990, s. 37) 1.7 Královský oděv a symbolika K dalším velmi důležitým složkám společenské komunikace, ke kterým docházelo při svatodušních královských průvodech, byl oděv účastníků. František Bartoš ve svém díle Moravský lid popisuje oblečení královský družiny takto: Jezdci oděli se v bílé ženské rukávce bohatě vyšívané a opásali se bílým fěrtochem. Vyslanci měli mimo to na hlavě zavázaný červený šátek ; vyběrači podpásali si bedra červeným šátkem. Král měl na hlavě skvostný věnec z vitého kvítí; oděn byl jako jezdci v rukávce s baňatými rukávy a bílé fěrtochy, na nichž přišito bylo plno kytek. Křížem přes prsa a záda přepásán byl dvěma širokými, červenými pentlemi Oba královi pobočníci oděni byli jak ostatní jezdci, jenom že měli křížem šerpy jako král a hlavy opentleny. (Frolec, 1990, s. 38) Z popisu vyplývá, že celá družina byla oblečena do ženského svátečního kroje. Král měl na hlavě věnec z kvítí, byl přepásán dvěma červenými stuhami. Pobočníci krále měli šerpy a 9

hlavy měli pokryty pentlemi. Vyslanci se vyznačovali červeným šátkem na hlavě a výběrčí měli přepásaná bedra červeným šátkem. Ostatní jezdci byli oblečeni do svátečních krojů a přes prsa a záda měli křížem šerpy buďto z papíru, šátků nebo barevných širokých stuh. Tento oděv krále a pobočníků se v podstatě udržuje až do současné doby. Královské svatodušní průvody zvýrazňovaly různé doplňky a předměty. Symbolem královy mlčenlivosti byla růže v ústech. K dalším symbolickým předmětům patřila šavle nebo meč, které byly skutečné nebo dřevěné. Měli je královi pobočníci, někdy i další jezdci, a byly zpravidla ozdobené pentlemi. K praktickým doplňkům patřily koše a pokladničky, které měli jezdci připevněny k sedlu a výběrčí je nesli při pěších obchůzkách v rukou. Okázalost královských průvodů na koních zvyšovaly prapory zhotovené z barevných šátků. Jezdci měli žerdi praporů vsunuty do holínky vysokých bot a prapory byly v symbolických barvách Moravy. Výzdoba a úprava koní patřila k důležitosti královských svatodušních průvodů. Koně měli splétanou hřívu, která byla ověšená červenými, modrými a bílými stuhami. Na koncích byl zavěšen zvonek nebo rolnička, ocas byl opentlen a svázán do uzlu. Král a jeho pobočníci měli bílé koně. Bílá byla v minulosti barvou svrchované moci. (1990, s. 38-41) 1.8 Uprkova jízda králů Výtvarný umělec, který proslavil Slovácko a především Vlčnov i za hranicemi českých zemí, patří bezesporu Joža Uprka. Malíř se narodil roku 1861 v Kněždubě nedaleko Strážnice. Jeho umění vycházelo ze zobrazení vesnického života, které mělo tehdy ve slováckých vesnicích ještě všechny rysy původního folkloru. Jožu Uprku neobyčejně zaujala jízda králů na Slovácku. Studie k tomuto svatodušnímu obřadu jízdy králů se objevují už v počátečních obdobích jeho tvůrčí činnosti. Ve Vlčnově namaloval svůj nejslavnější a nejvíce ceněný obraz Jízdy králů, který byl dokončen v roce 1897. Na první setkání s Vlčnovem se váže první vzpomínka: Před svatodušníma svátkama sem zavřél na pár dní lhotský ateliér a jél do Hradišča a odtáď do Vlčnova. Už rok před tým sem obešél okolí, gde všady jezdili ve svatodušní pondělí králé, a protože sa ně najvěc lúbili vlčnovští, chtěl sem si tam udělat několik študií. Znál sem sa s redaktorem Jančů, vlčnovským rodákem, tož ten mňa tam skamarádil s nekerýma chlapcama a na podzim, až sa vrátil z vojny Josef Zemek, tož aj s ním. Šak sem sa tam potom najezdil. (Jilík, 2013, s. 921) Uprka bydlel ve Vlčnově v domě u Zemků a jako ateliér využíval stodolu Šimona Pavelčíka. Obraz Jízdy králů byl po čtyřech letech příprav namalován ve dvou odlišných verzích, ale obě jsou datovány rokem 1897. Obraz Jízdy králů je široký přes tři metry a 10

vysoký dva metry. Na malbu bylo použito více jak šedesát akvarelových, olejových a postelových barev. Umělecký historik a profesor V. V. Štech se o malbě vyjádřil: Jízda králů z roku 1897 je významný kus českého malířství; znamená živnou epochu našeho domácího impresionismu, kde motiv a způsob jeho podání opravdu čistě splývají. Rozruch lidové slavnosti, opojení horkem, barvami, prach i světlo, spojeny jsou světelnou modelací, udrženou v tónu i ve stínech v dílo, které má přirozenost bez pózy a aranžování. (Jilík, 2014, s. 151) Uprka tak obohatil svým obrazem naši národní kulturu a obrátil pozornost na tradiční lidovou kulturu i samotnou obec. 11

2 Analytická část V analytické části se zabývám analýzou obce Vlčnov, kde podrobně analyzuji kulturněhistorické památky a materiálně technickou základnu obce. Dále se zabývám organizační činností obce v souvislosti s jízdou králů. Následně podrobně analyzuji jízdu králů ve Vlčnově. Další částí je přímý rozhovor s ředitelkou Klubu sportu a kultury Vlčnov Mgr. Olgou Floriánovou. Dále se zabývám komparací Vlčnova s ostatními obcemi, kde se jízda králů do současné doby koná. V poslední části je provedena primární analýza kvantitativních dat, získaných prostřednictvím dotazníkového šetření. 2.1 Vlčnov Obec Vlčnov se nachází v regionu Východní Morava a spadá do oblasti Slovácka. Vlčnov se rozkládá na posledním výběžku Bílých Karpat a leží uprostřed kotliny. Vlčnovem protéká od jihu k severu Vlčnovský potok, který ústí do řeky Olšavy. Příznivá zeměpisná poloha a malá nadmořská výška způsobuje, že obec má poměrně teplé a příznivé podnebí. Ve Vlčnově se nacházejí dvě přírodní rezervace a to Kovářův žleb a Vlčnovský háj s výskytem vzácných druhů fauny a flóry. Rozloha katastrálního území Vlčnova měří 2130 ha. Počet obyvatel Vlčnova je 3047. Administrativně spadá obec do Zlínského kraje a okresu Uherské Hradiště. (Vlčnov [online]. [cit. 2015-04-03]) 2.1.1 Kulturně historické památky obce Významnou součástí hmotné kultury obce Vlčnov jsou původní stavby, které se dodnes dochovaly. K památkově chráněným nemovitostem patří Rolnický dům č. p. 57, který spadá pod Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Muzeum vybavilo dům sbírkami vlčnovských rodin, obytnou místnost kachlovými kamny a tradičním nábytkem, síň s černou kuchyní ohništěm a komoru nářadím a policemi, dřevěnými truhlami a ošatkami a dalšími potřebami na chod domácnosti. Zemědělské a kovářské nářadí se nachází ve chlévech. Tato expozice nahlíží na dřívější každodenní život na vesnici a je tak velmi důležitá k poznání staré agrární kultury obce, s níž je spjat i starobylý výroční obyčej jízdy králů. (Kovářů, Floriánová, 2013, s. 845 848.) Slovácká jizba č. p. 739 je další chráněnou nemovitou památkou původní zemědělské usedlosti. Velmi dobře zachovalá zůstala obytná část domu včetně interiéru. V domě se nachází vstupní síň, světnice s tradičním nábytkem, kachlovými kamny a hliněnou 12

podlahou. Většina sbírkových předmětů byla získána darem. Objekt slouží jako místní muzeum, je v majetku obce a spravuje ho místní Klub sportu a kultury. (Lidové stavby [online]. [cit. 2015-04-03]) Hospodářská usedlost č. p. 65 patří k dalším památkově chráněných usedlostí obce Vlčnova z konce 19. století. V domě je zachovaná černá kuchyně a tradiční nábytek s rohovou lavicí a svatým koutem. V zadní části se nachází patrová komora a kolmo k obytné části do dvora navazují chlévy. Tato expozice seznamuje návštěvníka s bydlením a s hospodařením vlčnovského zemědělce. Usedlost je v majetku obce od roku 2000 a spravuje ho Klub sportu a kultury. (Lidové stavby [online]. [cit. 2015-04-03]) V zadní části Hospodářské usedlosti č. p. 65 se nachází stodola z pálených cihel, kde je umístěno Muzeum lidových pálenic. Je to jediná expozice svého druhu u nás podomácky vyráběných destilátů. Muzeum prezentuje různé typy lidových pálenic, dále podává informace o pálení a pálenkách. Výstava je doplněna fotografiemi, různými popisky a publikacemi souvisejícími s exponáty. Součástí muzea jsou i různé tématické kulturní akce pořádané pro veřejnost. Zadní část usedlosti č. p. 65 je majetkem obce Vlčnov, ale Muzeum lidových pálenic spravuje Slovácké muzeum v Uherském hradišti. (Lidové stavby [online]. [cit. 2015-04-03]) K dalším významným památkám Vlčnova patří areál vinohradnických búd. Tyto búdy jsou významným dědictvím obce, které tvoří soubor vinohradnických staveb vybudovaných ve stráni nad obcí pod vinohrady. Búdy jsou nadzemní vinohradnické stavby, které jsou bez sklepů. Búda se skládá pouze ze dvou místností. Základem první místnosti je lisovna, která sloužila k lisování hroznů a výrobě vína. Na lisovnu navazuje nevelká komůrka, do které se ukládalo víno v dřevěných bečkách, kde zrálo a odpočívalo. Celý soubor vinohradnických staveb v obci Vlčnov, byl v květnu roku 1995 vyhlášen vládou České republiky za památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury ČR a Zlínský kraj podporuje údržbu a obnovu památek na území rezervace. Areál vlčnovských búd je tak zcela ojedinělý a vzácný svým dominantním postavením v rámci krajiny. Podtrhuje tak výjimečnost a bohatství regionální kultury Slovácka. (Kovářů, Floriánová, 2013, s. 867 872) V obci Vlčnov se nachází Galerie Na Mešťance, která vnikla v roce 2005. V Galerii je stálá expozice vlčnovského kroje. Jsou zde pořádány různé tématické výstavy, vernisáže a další kulturní akce zaměřené na folklor a lidové zvyky Slovácka. (Vlčnov [online]. [cit. 2015-04-03]) 13

2.1.2 Materiálně technická základna obce V obci Vlčnov se nacházejí dvě možnosti ubytování pro návštěvníky. První z nich je rodinný Penzion & pizzerie Vlčnov, který se nachází v samotném centru obce. K dispozici jsou 3 dvoulůžkové pokoje s možností přistýlky. Pizzerie je rozdělena do dvou pater a disponuje kapacitou 70 míst. Druhá možnost ubytování v obci je ubytovna Na stadióně, která se nachází na okraji obce Vlčnov. Ubytovna se nachází v prvním patře a disponuje kapacitou 27 lůžek. Dále jsou v obci tři zařízení s celoročním provozem, která poskytují jídla po celý den. Jde o restauraci Na pekárně, Hostinec Sokolovna a již zmíněná Pizzerie Vlčnov. K ostatním možnostem občerstvení patří vinárna U starosty, pivnice U Králíků a hospůdka U Ježků. Turistické informační centrum pro Východní Slovácko najdeme v budově Klubu sportu a kultury Vlčnov ve středu obce. Informační centrum poskytuje informace o obci i v regionu Východního Slovácka. Nabízí propagační materiály, podává informace o aktuálních kulturních akcích, poskytuje přehled ubytovacích a stravovacích služeb. Nabízí prodej pohledů, map, průvodcovských knih, drobných upomínkových předmětů z dílen lidových řemeslníků, turistických známek a vizitek. Dále zajišťuje kopírování a skenování, počítače s připojením na internet, prodej vstupenek a průvodcovské služby v cizím jazyce. Prostřednictvím informačního centra je možnost si objednat průvodce po obci, kde se nacházejí dvě trasy malý a velký okruh. Malý okruh trvá přibližně půl hodiny a zahrnuje návštěvu Slovácké jizby, kostela sv. Jakubu Staršího, Hospodářské usedlosti č. p. 65 a Rolnického dům č. p. 57. Velký okruh trvá asi hodinu a zahrnuje trasu malého okruhu a pokračuje návštěvou vinohradnických staveb vlčnovských búd. Návštěvníci mají možnost posedět přímo v některé z vlčnovských búd u místního vinaře a ochutnat víno. Mezi možné způsoby dopravy do obce Vlčnov patří silniční a autobusová doprava. Dopravní dostupnost do Vlčnova je možná osobním automobilem nebo autobusovou linkou. Je zde vybudovaná kvalitní infrastruktura. Trasa vede z Prahy přes Brno Uherské hradiště Vlčnov nebo Praha Brno Uherský Brod Vlčnov. Z Ostravy vede trasa přes Frýdek Místek Nový Jičín Vsetín Vizovice Zlín Uherský Brod Vlčnov. K dalším patří trasa Mikulov Hodonín Strážnice Veselí nad Moravou Uherský Ostroh Hluk Vlčnov. Železniční doprava poskytuje spoj z hlavního města, jedná se o trasu Praha Brno Kunovice Uherský Brod a potom autobusovou linkou do Vlčnova nebo přímé spojení z Prahy do Uherského Brodu a následně autobusem do Vlčnova. Z Ostravy vede železniční trasa přes Olomouc Přerov Staré město u Uherského Hradiště Uherský Brod potom autobusem do Vlčnova. Nejbližší mezinárodní letiště se 14

nachází v Brně. Další neveřejné mezinárodní letiště je v Kunovicích. Cyklistům jsou zpřístupněny dvě cyklostezky číslo 5052. První vede na Velkou Javořinu a další Uherskohradišťská vinařská stezka navazuje na Moravskou vinnou stezku. (Klub sportu a kultury Vlčnov [online].[cit. 2015-04-07]) (Vlčnov [online].[cit. 2015-04-07]) 2.1.3 Organizační činnost obce Klub sportu a kultury Vlčnov, který byl zřízen roku 1977 jako příspěvková organizace, výrazně přispěl k profesionalizaci řízení kultury v obci. Budova Klubu stojí ve středu obce Vlčnov. Ředitelkou Klubu sportu a kultury je od roku 2011 Olga Floriánová. Klub se stará o veškeré kulturní a sportovní dění v obci a je zřizovatelem všech folklorních souborů. Největší akcí, kterou Klub sportu a kultury pořádá, je slavnost jízdy králů. Dále Klub zajišťuje regionální i národní propagaci slavností jízdy králů. Vydává plakáty, propagační materiály a publikace s tematikou lidové kultury Vlčnova a jízdy králů. Podporuje folklor a všechny aktivity související s lidovými tradicemi v rámci kroužků, souborů a muzik. Klub organizuje zábavné akce, kam patří kulturní a folklorní pořady, mediálně atraktivní krojový ples, kde se poprvé představuje nový král, vystoupení folklorních místních skupin a sborů. Pořádá různé kurzy jako jsou zhotovování výzdoby koně nebo vázání šátků. Dále jsou to soutěže o nejlepší slovácky vdoleček, projekce dokumentárních filmů, besedy atd. Významným pomocníkem Klubu sportu a kultury při organizování jízdy králů je Společnost Jízdy králů. Společnost má právní formu občanského sdružení a byla založena v roce 1991 bývalým ředitelem Klubu sportu a kultury Antonínem Pavelčíkem. Společnost má dnes více než 260 členů a soustřeďuje svou činnost na jízdu králů po celý rok, čímž udržuje v povědomí tento lidový zvyk v životě obce. Podílí se jako spolupořadatel slavností na jejich propagaci a mediálním obrazu vydáváním propagačních materiálů. Zaznamenává vzpomínky a zkušenosti jednotlivých ročníků jízdy králů ve svých vlastních dokumentech. Společnost Jízdy králů provedla v letech 2005 2009 výzkum tradice jízdy králů pro Národní ústav kultury ve Strážnici a zpracovala nominační žádost o zápis do nehmotného kulturního dědictví světa v rámci UNESCO. Finanční prostředky získávají nejčastěji od sponzorů z darů, které použijí jako přímou finanční podporu královské rodiny. Drobný finanční příspěvek je poskytován i na údržbu svátečních krojů účinkujícím. Díky těmto organizacím se jízda králů účastnila světové výstavy EXPO 2000 v německém Hannoveru v roce 2000 a dostala se v roce 2011 svým zápisem do reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. (Jilík, Pavelčík, 2013) 15

2.2 Jízda králů ve Vlčnově Každoročně se jízda králů koná pouze ve Vlčnově a tak tomu bylo i v minulosti. První zmínka o jízdě králů ve Vlčnově pochází z roku 1808. Původně se jízda konala pravidelně na letnice o svatodušním pondělí. Po roce 1953 se přesunula ze svatodušního pondělí na pohyblivou svatodušní neděli. Popularita jízdy králů rostla zvláště od roku 1964, kdy Vlčnov oslavil 700 let obce národopisnými slavnostmi a tak se termín jízdy ustálil na poslední květnovou neděli. Doposud si Vlčnov zachoval některé tradiční zvykové pozůstatky jízdy králů. V minulých letech mohli jízdu králů jezdit pouze chlapci, kteří dosáhli věku dospělosti, což bylo dříve podmíněno odvodem na vojnu. Těmto odvedencům se říkalo rekruti, v místním nářečí legrúti. V současné době se účastní každoroční objížďky chlapci, kteří jsou narozeni ve stejném roce a dosáhli plnoletosti, kromě krále, který je mladší. Na organizaci obřadní objížďky se dříve podíleli chlapci legrúti, ale od roku 1964 se stala vlčnovská jízda králů součástí místních národopisných slavností. Hlavní organizaci převzal již zmíněný Klub sportu a kultury Vlčnov. Hlavní povinností organizátorů je první seznámení jezdců, zajištění krojů a detailní popis průběhu jízdy. Král je vybírán legrúty, kteří na společných sezeních vyberou vhodného kandidáta. Podle tradice by měl chlapec splňovat věk 10-15 let a být panicem. Za krále býval vybrán chlapec, jehož rodina byla ochotna vzít na sebe reprezentační výdaje. Proto byli za krále v minulosti vybírání chlapci z tzv. selských rodin. Vyrovnání sociálních rozdílů umožnilo, že v poválečném období mohou dosáhnout takové cti i chlapci z normálních rodin. Nepsanou povinností rodičů krále je po královské objížďce vystrojit hostinu pro všechny jezdce. Během zimních měsíců se tak začíná s přípravami jízdy králů. Organizátoři musí zajistit koně pro chlapce, aby se s koňmi začali seznamovat. Důležitá je také příprava výzdob na koně, které zabezpečují zkušené ženy. Tyto ženy ovládají techniku zhotovování papírových růži, různých květů a skládaných ozdob. Na přípravě ozdob se podílí všichni příbuzní a sousedé jezdců. Poslední lednovou sobotu se na krojovém plese ve Vlčnově představuje poprvé král a celá budoucí královská družina. Od února po dobu konání jízdy králů tráví kolektiv jezdců na různých zábavách, které si pořádají sami. Dále se společně účastní velikonočních obchůzek a stavění máje. Samotný královský průvod se koná od roku 1977 poslední neděli v květnu. Součástí jízdy králů je doprovodný třídenní program místních národopisných slavností. V sobotu před samotnou jízdou králů se koná symbolické předávání vlády minulého krále na nového. 16

Tento zvyk byl poprvé uveden v programu roku 1984 a to, aby se návštěvníci blíže seznámili s osobou krále. Předávání vlády se účastní všichni jezdci i děvčata v kroji. Je to symbolicky pojatý obřad, ve kterém odstupující král přenese řeč: Skončila doba panování mého, bez boje jsem se vzdal, předávám tíhu břemene svého, kéž bys i ty moudře panoval! Nový král dostane na hlavu korunu, s kterou pojede v průvodu a skládá slib: Já slibuji na korunu svoji, že budu dobře panovat nad písničkami, tanci i lidovými kroji! (Beneš, 2007, s. 26) Následující den se v ranních hodinách koná mše svatá za ročník jezdců a účastní se ji celá královská družina včetně děvčat. Po skončení mše odchází celá družina na obecní úřad, kde je slavnostně přijata starostou a po přijetí se rozházejí domů. V minulosti museli legrúti dostávat povolení starosty na konání jízdy králů. Strojení koní probíhá od brzkého rána a zdobí je osoby, které mají dlouhodobé zkušenosti se zdobením. Dříve se ozdoby na koně tvořily z textilních mašlí, ale tato výzdoba byla poměrně nákladná, tak byla nahrazena papírovými ozdobami. Nejprve se na koně položí červený turecký šátek a na něj se položí sedlo. Šátek je ozdoben zelenými věnečky z krušpánku. Pentle a růže z krepového papíru jsou navázány na kruhy a popruhy koně. Hříva koně je spletena do copů a jsou na ni přivázány růže a barevné krepové třásně. Na hrudi koně jsou navázány růžičky a závěsy, které jsou tvořené naskládaným barevným papírem na stébla slámy. Na hlavě koně je umístěna velká tříbarevná růže. Při tvorbě výzdoby se dodržuje místní řád a styl, takže se vlčnovské pentlení koní liší od ostatních výzdob, kde se ještě jízda králů zachovala. Na takto ozdobených koních odjíždějí chlapci k domu krále. Na sobě mají slavnostní mužské kroje, které tvoří bílá košile se široce nabíranými rukávy, kordula krojová vesta je z tmavomodrého sukna bohatě vyšívaná. Kordulku zdobí bohatě červené střapce a v knoflíkové dírce vesty je zastrčený růžový vlněný šátek. Kalhoty jsou z tmavomodrého sukna s modrými výšivkami. Klobouk zdobí bílá kohoutí péra kosírky a hrozen pestrobarevných vlněných kuliček. Po nasednutí na koně si jezdci zastrčí do pravé vysoké holinky praporec se zelenou zdobenou májkou. Královská družina se sjede u králova domu, kde zástupce ročníku žádá rodiče o krále. Po svolení usedá král a jeho pobočníci na bílé koně. Pobočníci tvoří tělesnou stráž krále a jsou oděni do obřadního dívčího kroje. Ten je tvořen z bílých rukávců, zadní a přední sukně a spodničky. Na hlavě mají korunu - věnec z umělých květin, který je po celém obvodu lemován pentlemi. Tyto pentle zakrývají králi celou tvář. Po celou dobu průvodu má král v ústech růži na důkaz mlčenlivosti. 17

Celá královská družina vyjede na objížďku obcí z toho kopce, kde bydlí král. Kdysi objížděla družina všechny domy, ale Vlčnov je už příliš velký, takže se té pocty vyvolávek dostane jen domům na hlavní ulici. V čele královské družiny jede vlajkonoš, za ním vyvolávači, uprostřed jede král s pobočníky s tasenými šavlemi a průvod zakončují vyvolávači nebo výběrčí. Vyvolávači provolávají krátké veršované vyvolávky namířené na konkrétní domy či osoby nebo na skupinu návštěvníků. Ti odmění jezdce menším finančním obnosem, který zastrčí do pokladničky. V minulosti se říkalo výběrčím vajčařé, protože na vesnici dříve nebylo tolik peněz, tak byla vajíčka z vlastní produkce nejobvyklejším darem. Po skončení průvodu, kde se na stadionu ještě jednou představí celá družina, se v domě krále koná hostina pro jezdce, která je odpočinkem po celodenní námaze. (Frolec, 1990) (Nominační dokumentace pro zápis jízdy králů do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky[online]. [cit. 2015-04-03]) 18

2.3 Návštěvnost jízdy králů ve Vlčnově Statistiky návštěvnosti jízdy králů ve Vlčnově není možné zjistit přesně. Jak už bylo zmíněno součástí jízdy králů je doprovodný třídenní program místních národopisných slavností. Program slavností začíná v pátek v sále Klubu sportu a kultury, kde se vybírá vstupné, takže návštěvnost se pohybuje kolem 200 osob. V sobotu se programy konají v obci, v búdách a v usedlostech, kde se vstupné nevybírá, takže návštěvnost se dá pouze odhadnout. Vstupné se vybírá opět až večer v sále Klubu sportu a kultury při předávání vlády králů. Většinou se místa zdarma poskytují mnohým sponzorům a čestným hostům, tudíž se návštěvnost pohybuje kolem 300 osob. Samotný zvyk jízdy králů se koná v neděli společně s doprovodnými programy a jarmarky. Vstupné se platí, ale je zde množství návštěvníků z předešlých dnů, kteří však už pokladnou neprojdou. Rovněž obyvatelé Vlčnova a děti vstupné neplatí. Podle prodaných vstupenek lze odhadnout návštěvnost kolem 4 000 osob, k čemuž je potřeba přičíst asi 2 000 3 000 neplatících návštěvníků. V následující tabulce je znázorněn přesný počet prodaných vstupenek v letech 2011 2014. Tabulka č. 1 Počet prodaných vstupenek jízdy králů ve Vlčnově v letech 2011-2014 Rok Počet prodaných vstupenek 2011 3 332 ks 2012 4 401 ks 2013 2 700 ks 2014 3 399 ks Zdroj: vlastní zpracování Pro zjištění celkové návštěvnosti je potřeba připočítat k prodaným vstupenkám také obyvatele Vlčnova. Vlčnov má zhruba 3 000 obyvatel, takže se počítá s tím, že asi dvě třetiny obyvatel vyjde do obce a k mnoha obyvatelům přijedou na jízdu králů také návštěvy. Odhadem k prodaným vstupenkám musíme tedy připočítat asi 2 000 3 000 osob. Jízda králů byla zapsána 27. 11. 2011 do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Vzápětí po zapsání jízdy králů na seznam UNESCO návštěvnost prudce vzrostla, kdy se návštěvnost odhaduje na 8 000 10 000 návštěvníků, ale v dalších letech se dostala na původní úroveň. Informace o návštěvnosti a přesném počtu prodaných vstupenek mi poskytla ředitelka Klubu sportu a kultura Mgr. Olga Floriánová. 19

2.4 Řízený rozhovor Řízený rozhovor jsem vedla s ředitelkou Klubu sportu a kultury Vlčnov Mgr. Olgou Floriánovou, která mi poskytla důležité informace pro zpracování bakalářské práce. Rozhovor s paní Mgr. Floriánovou proběhl v měsíci dubnu roku 2015. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jakou úlohu představuje jízda králů v cestovním ruchu, jestli došlo k nějakým změnám v souvislosti se zapsáním jízdy králů na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Zdali se místní občané ztotožňují s konáním slavnosti, jak dlouho trvají přípravy a co je nejsložitější pro uchování tohoto starobylého zvyku jízdy králů. Jestli Klub sportu a kultury získává na organizaci jízdy králů finanční dotace z grantů a zdali mají v plánu zvýšit zájem veřejnosti nějakou reklamní kampaní. Klub sportu a kultury Vlčnov Ředitelka - Mgr. Olga Floriánová 687 61 Vlčnov 168 tel.: +420 572 675 130 e-mail: olga.florianova@kskvlsnov.cz Jakou roli si myslíte, že hraje jízda králů v cestovním ruchu? Myslím, že důležitou, vzhledem k tomu, že jde o ojedinělý lidový zvyk, který se zachoval pouze ve 4 obcích na světě a z toho jen v jedné obci se jezdí bez přerušení každoročně, ve Vlčnově. Nazdobené koně, vyvolávání jezdců, tajuplnost postavy krále, nádhera a pestrost vlčnovských krojů a k tomu doprovodné folklorní programy, jarmark, výstavy apod. jsou dostatečně atraktivní pro turistický ruch. Zaznamenala jste nějakou změnu po zápisu jízdy králů na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO? Vzápětí po zápisu se prudce zvedla návštěvnost svou roli jistě sehrála informovanost, propagace zápisu v médiích. Jinak se nic zásadního nezměnilo, smysl zápisu do UNESCO je právě to, aby se zvyk udržoval ve své původní podobě, takže nějaká změna směrem k novodobým inovacím je nežádoucí a naším úkolem je právě tento zvyk udržovat v jeho tradiční podobě. Jinak se ale zvýšil zájem o podobu tohoto zvyku z odborných kruhů etnografů. Byl založen Sbor jízdy králů při Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici, kde se scházejí jednotlivý zástupci obcí a organizátorů, kde se dosud jízdy konají Vlčnov, Kunovice, Hluk, Skoronice. Společně se zde konzultují problémy, připravují společné akce na podporu jízd králů, konzultují výstavy, besedy o jízdě králů apod. 20