Roman BRICHCÍN malífi tvaru, barvy, lyriky a Ïivota G A L E R I E A R T P R A H A
Roman BRICHCÍN malífi tvaru, barvy, lyriky a Ïivota AUKâNÍ DÒM LEDEN 2015
Otevfiené pfiíbûhy Nejnovûj í obrazy Romana Brichcína jsou zjevnûj ími ãi skrytûj ími pfiíbûhy, vycházejícími z osobních zku eností i osvojen ch si odvûk ch námûtû v tvarného umûní, z podstatn ch i prachov ch záïitkû, z lidsk ch dramat i náhodnû spatfien ch okamïikû. Brichcín se dokáïe pfiesnû pohybovat na hranû váïného a letmého, radosti a smutku, vyrovnává tragiãnost uvolnûností, tesknotu smyslností, nezvladatelnou tíïi spirituální vylehãeností. LoÀské práce vyjevují dal í stránky jeho vnitfiního potenciálu, neï ukazovaly pfiedcházející: divácky vstfiícné, mnohostrannû rozvinuté barevné cítûní pronikají uvolnûné, plynoucí vrstvy pfiedstavivosti, jeï nemají Ïádná pfiedem daná pravidla, av ak nûkdy se navracejí k mytick m vzorcûm, k pfiíleïitostnû se vynofiujícím strukturám lidské mysli. Do Brichcínova pfiedev ím figurálnû zamûfieného pfiístupu zasahuje nyní dûraznûji geometrizace jako ozvûna, umoïàující prostorové posuny, opakování a neãekaná spojení. Autor pfiíleïitostnû pracuje se zdvojením a se ztrojením, umocàujícím nûkdy vypjatou existenciální atmosféru jeho obrazû, jindy ji naopak tlumí tak, aby zfietelnûj í uplatnûní nalezla barva. BrichcínÛv pohyb mezi barvou a linií zûstává otevfien tak jako dûje, vstupující do jeho obrazû jako události, s nimiï se nemûïe jinak vyrovnat. PfiestoÏe je spí e jeho projev lyrick, vnikají do nûj expresivní sváry, vytváfiející podivné, mnohaznaãné tvarové srostlice prudk ch zkratek. Chtûli-li bychom postihnout rozpûtí, ve kterém se souãasná Brichcínova tvorba nachází, lze jej vyjádfiit napûtím, vypl vajícím ze dvou obrazû, zachycujících pfiímo malífie: jednak z obrazu Ukr vání kresby II, jenï se realistiãtûj ím podáním ponûkud vymyká souãasnému souboru jeho prací, neboè je vzpomínkou na vlastní dûtství, kdy pfied rodiãi schovával své rané kresby do zemû z obavy, aby neobjevili jeho umûlecké sklony, jednak z práce Neviditeln obraz, kdy má sedící postava pfied sebou transparentní rám, jímï zrak diváka prochází, aniï by utkvûl na jeho plátnû. Brichcína vede touha, jejíï kofieny tkví hluboko v jeho minulosti, av ak zároveà nechává pfiístup budoucnosti, projevující se materializací obrazû v prázdném rámu. Karel Srp VáÏené dámy, váïení pánové, dovolte, abych Vám na této v stavû pfiedstavila ucelen soubor dûl Romana Brichcína, pfiíslu níka stfiední malífiské generace, kter ti e, nenápadnû, ale jistû zaujal své místo v ir ím celku souãasného umûní. Má za sebou fiadu zdafiil ch v stav v âechách i v zahraniãí, sv mi díly je zastoupen v Národní galerii v Praze, Al ovû jihoãeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Galerii Klatovy/Klenová a dal ích v znamn ch sbírkách. Nechtûla bych v ak vyjmenovávat úspûchy a chválit autora za dosaïené, protoïe podstatnûj í se mi jeví pfiítomnost, poselství Brichcínovy malby a její pûsobení na nás, diváky. Roman Brichcín je tvûrcem, kter v pestrém kaleidoskopu dne ního umûní reprezentuje stálost, kontinuitu a tvûrãí pokoru. Respektuje tradiãní malífiské techniky, vyuïívá pfiíjemné, lidské obrazové formáty a nevyh bá se klasick m ikonografick m námûtûm, které aktualizuje pro souãasnost. Dokázal osobitû navázat na piãky ãeské pováleãné malby, pfiedev ím na Josefa Jíru a také Karla Valtera, jehoï solitérní dílo vznikalo v krásném kraji jiïních âech, stejnû jako je s ním spojeno i dílo Brichcínovo. Brichcínova tvorba je v sledkem mnoha dojmû a vizí, mûnících se v proïitek, a snahy o nalézání nov ch forem v tvarné krásy a pûvabu. TvÛrãí citlivost a úsilí o vnitfiní pravdivost jsou v razn mi kvalitami a velmi cennou hodnotou v dobû, kdy je v umûní v e povoleno, ale kdy pfiehnaná suverenita mûïe maskovat nejistotu a umûleckou bezradnost. Nerozumûjte tomu v ak tak, Ïe by tvorba Romana Brichcína byla jakkoli statická právû naopak: jedineãn m zpûsobem se v ní zrcadlí autorova zku enost z pfiirozenû mûnící se situace konce dvacátého století a století jednadvacátého. Roman Brichcín je autorem ir ího v razového a tématického rejstfiíku, podvûdomû vyuïívajícím v ech zdrojû a inspirací. Právû motivická rozmanitost a schopnost 2
metamorfózy v malífiském rukopisu ãiní jeho díla tak poutav mi. Jako by se v nich zrcadlila dichotomie novû aktualizovaného konfliktu na jedné stranû umûní jako sdûlení se sociálním a morálním obsahem, na stranû druhé umûní jako autonomní svût symbolû moderní doby. V Brichcínovû tvorbû hrála a hraje prvofiadou úlohu lidská postava ãlovûk je zde základním stimulem, reprezentuje ãást svûta v urãitém a urãujícím okamïiku, sféra pláten je poeticky snová. Nûkdy síla konkrétního záïitku podnítí autora k akcentování magické vûcnosti, jindy se plocha obrazu stane jevi tûm pro scénu témûfi surreálného fantaskna, okofienûnou petkou jemného a neagresivního humoru. Obrazy jsou budovány na zvlá tním rozhraní exaltace a racionální rozvahy, dûleïitou roli pfii jejich vzniku hraje pfiípravná kresba. Sofistikované kresebné akcenty se tak promítají i do finálních dûl barva a linie se prezentují ve své jedineãnosti a svébytnosti, ale zároveà vytváfiejí jednotn obrazov celek. Lapidární v tvarná zkratka, barva rozehraná v jemn ch harmoniích i pfiekvapiv ch kontrastech, místy expresivního ladûní, definují BrichcínÛv malífisk v raz. Osobnû se mi zdá, Ïe Brichcínovy obrazy sk tají pro diváka mnoho vizuálních potû ení. ProtoÏe hovofiit v básniv ch obratech není jen v sadou literátû, fiekla bych, Ïe na aktuální v stavû nedostaneme kytici ãerven ch rûïí, ale obrovskou náruã plnou tûch nejrozmanitûj ích kvûtû. Rea Michalová Malífi Roman Brichcín: Za kulisami Ïivota V malífisk ch krûãcích zaãal tam, kde Josefu Jírovi a Janu Bauchovi se zavfiela a oschla paleta, pfiestoïe byli v nepfiízni Národní galerie. Ve své umûlecké cestû je ale uï dávno dál, mezi expresí a surrealistick m vidûním, svou zvlá tní tonalitou i kompozicí, my lenkami. Je na své pfiesvûdãení hrd a my s ním. Miluje své hudební motivy, nebo se vrací ke kofienûm, ale úhelné v jeho díle jsou dûje Ïivota. Proto nás vede svou zvlá tní cestou za jeho kulisy. Ukazuje nám jeho skryté problémy i jeho velkou krásu. A tady musí zaznít moje obvyklá malá replika koda, Ïe z obavy, aby pûvabem rysû obliãeje, ãi dokonalostí Ïenské kfiivky se neblíïil kráse manek n, ãi kráskám komiksu i kdyï by to u nûj nikdy nehrozilo, radûji nûkdy deformuje obliãej, i kfiivku Ïenského tûla sv ch pfiíbûhû. Jsem jeho galerista i jeho sbûratel a obojímu jsem rád, a mûj povzdech je mûj tradiãní vûãn svár s tímto mistrem figurální malby. Je skoro zbyteãn. Jeho obrazy jsou totiï krásné, zajímavé a cenné. Jsou v pfiedních sbírkách v Nûmecku, Rakousku, USA i u nás v Národní galerii, ve znám ch sbírkách velk ch sbûratelû. Je tû pfied smrtí mi ho vfiele doporuãoval sám velikán sbûratelû obrazû profesor PhDr. Jaroslav Boroviãka, kter se podobnû jako profesor PhDr. Jifií Kotalík, nikdy nem lil ve v bûru nejlep ích malífiû a jejich dûl. I sám Josef Jíra ho povaïoval za svého nástupce, jako jediného. A tak stojíme nad jeho v sostnû malífisk mi obrazy, které hladí, ti í a nutí pfiem let, necháme na sebe pûsobit tajuplnou atmosféru díla a pomalu vnikáme do my lenky, kterou nám pfiedává a bereme ji za svou. V sostnû malífiskou, neãekanou, neobvyklou, ale krásnou. Jsou v ní smutky, radosti i cesta k nov m dûjûm a pohledûm, které by jinak zûstaly neobjeveny. V jeho obrazech je totiï uzavfien kousek jeho du e a srdce. Ale to uï je údûl tûch nejvût ích malífiû. Pfiijmûte, prosím, tuto v stavu jako malífiské vyznání samotného malífie, svûdectví jeho velkého umûní, ale také obdivné pfiiznání nás sbûratelû Romanu Brichcínovi, podûkování za v echnu krásu, poznání a my lenky, které nám dává, i za krásu, která na nás mluví ze zdí na ich salónû a sbírek Díky Vladimír Neubert 3
Roman Brichcín narodil se 28. 10. 1958 Od roku 1976 do roku 1978 studoval kresbu a malbu u Jifiího Zemana a Dany Puchnarové. 1980 1985 pak pokraãoval na Katedfie v tvarné v chovy v Plzni (PF UK). Po absolutoriu se vûnuje volné malbû. Îije v âesk ch Budûjovicích, tvofií v Hluboké nad Vltavou. V stavy: Jako v znamn malífi absolvoval desítky v stav, pfieváïnû v Nûmecku, Rakousku, v carsku a v âechách. 1988 první samostatná v stava v Praze 1991 PlzeÀ 1992 Galerie Mlad ch, Praha 1993 v carsko 1994 Nová síà Praha 1996 Passov Nûmecko 1997 Galerie Franze Kafky, Praha 1998 Al ova Jihoãeská galerie 1999 2000, 2002 a 2003 Nûmecko 2001 Rakousko, Brno a âesk Krumlov 2005 Brazílie 2005 2006 Nûmecko 2008 Galerie Art Praha 2009 Francie, Státní galerie Lorient (Bretagne) 2010 Státní galerie Jablonec nad Nisou 2010 Galerie Art Praha 2011 Galerie Magna Ostrava 2012 Galerie Art Praha 2015 Galerie Art Praha 1996 1. cena na mezinárodní v stavû Mladé umûní v Nûmecku (Passov) Zastoupení ve státních sbírkách: v Národní galerii v Praze, Al ovû jihoãeské galerii v Hluboké nad Vltavou Budûjovické mûstské galerii, v Galerii Klatovy/Klenová, Mûstském museu Krumlov, ve v ech ãesk ch regionálních galeriích, v Passovû, Regensburgu, Mnichovû a dal ích mûstech a sbírkách... 4
Pianistka, 2013 14, olej/plátno, 130 x 100 cm 5
6 Velodrom, 2012 14, olej/plátno, 65 x 105 cm
Návrat marnotratného syna, 2013 14, olej/plátno, 130 x 110 cm 7
8 RÛÏov den, 2014, olej/plátno, 100 x 130 cm
Fotografka, 2012 14, olej/plátno, 130 x 115 cm 9
10 Saxofonové sólo, 2011 13, olej/plátno, 105 x 130 cm
Ukr vání kresby II, 2013 14, olej/plátno, 105 x 125 cm 11
12 Malífika s chlupat m obrazem, 2013 14, olej/plátno, 110 x 130 cm
Neviditeln obraz, 2014, olej/plátno, 140 x 100 cm 13
14 Tantrické kresby, 2013, olej/plátno, 140 x 110 cm
OkamÏik (Punta della Dogana, Venezia), 2014, olej/plátno, 110 x 130 cm 15
16 Dvojice, 2013 14, olej, grafit/plátno, 140 x 100 cm
Labyrint, 2013, olej/plátno, 110 x 140 cm Dvû Ïeny se sedmi kameny, 2013, olej/plátno, 105 x 125 cm 17
Dva ateliéry, 2014, olej/plátno, 110 x 140 cm Podivná náv tûva, 2014, olej/plátno, 140 x 110 cm 18
Posloupnost, 2014, olej/plátno, 110 x 140 cm Hvûzdáfika, 2013, olej/plátno, 90 x 100 cm 19
Mofie, káva, mofie, 2013, olej/plátno, 70 x 100 cm Del Giocondo, 2013, olej/plátno, 50 x 80 cm 20
Pieta, 2009, olej/plátno, 110 x 130 cm Ozvûny tlukoucích srdcí, 2013 14, olej/plátno, 100 x 80 cm 21
Ozvûny, 2013 14, olej/plátno, 100 x 140 cm Otevfien uplík, 2014, olej/plátno, 100 x 80 cm 22
Hommage a Sylvia Plath, 2013, olej/plátno, 110 x 130 cm Dívka s maskou (RÛÏové pole), 2014, olej/plátno, 65 x 50 cm 23
Sly ím tvûj hlas, 2014, olej/plátno, 100 x 130 cm Naslouchání, 2012 13, olej/plátno, 50 x 60 cm 24
Malífika a pony, 2013 14, olej/plátno, 140 x 110 cm Plamínky (Dvojice s vázou), 2013 14, olej/plátno, 50 x 65 cm 25
Laboratofi, 2014, olej/plátno, 65 x 105 cm Jednou nohou v sedmém nebi, 2014, olej/plátno, 50 x 65 cm 26
Dvû Ïeny, 2014, olej/plátno, 100 x 140 cm Fotografka II, 2013, olej/plátno, 50 x 40 cm 27
Promenáda, 2013, olej/plátno, 80 x 105 cm Leno ka, 2014, akryl/plátno, 70 x 65 cm 28
Sbûraãka kamenû, 2013 14, olej/plátno, 90 x 100 cm Noc na Piazza San Marco, 2012, olej, akryl/plátno, 130 x 85 cm 29
MuÏ se psem, 2012, olej/plátno,130 x 100 cm Jazzov motiv, 2014, olej, grafit/deska, 160 x 80 cm 30
Bílé aty, 2008, olej/plátno, 40 x 50 cm Zelen papou ek, 2014, olej/plátno, 65 x 50 cm 31
Studentsk pokoj, 2013, olej/plátno, 100 x 125 cm Îlut jezdec, 1999, olej/plátno, 100 x 100 cm 32
ROMAN BRICHCÍN... úhelné v jeho díle jsou dûje Ïivota... GALERIE ART PRAHA leden 2015 Tel.: +420 224 211 087, mobil: +420 602 233 723, +420 776 666 648 Fax: +420 224 211 087, +420 274 780 957 e-mail: g.art@volny.cz art.n@volny.cz neubert@cbox.cz www.galerieartpraha.cz