Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000

Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000 Č E S K Á R A F I N É R S K Á

Česká rafinérská, a. s., 436 70 Litvínov, Záluží 2, Czech Republic Tel.: +420/35/616 35 67, Fax: +420/35/616 50 86 Česká rafinérská, a. s., 278 52 Kralupy nad Vltavou, O. Wichterleho 809, Czech Republic Tel.: +420/205/71 85 00-3, Fax: +420/205/71 86 40 E mail: info@crc.cz, Internet: http://www.crc.cz

Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000

Politika ochrany životního prostředí České rafinérské Česká rafinérská, nejvýznamnější zpracovatel ropy na území České republiky, považuje ochranu životního prostředí za jeden ze svých prvořadých úkolů. Chce proto svoji průmyslovou činnost provozovat se zřetelem na ochranu a s péčí o životní prostředí a tím zároveň chránit budoucí zájmy společnosti. V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostech dodržovat následující zásady: 2 1) Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a další požadavky, ke kterým se společnost zavázala. 2) Snažit se o neustálé zlepšování ochrany životního prostředí. 3) Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologických dopadů. 4) Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevenci vzniku havarijních situací, a pokud nastanou, postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci dopadů na životní prostředí. 5) Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadů a vést své zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činností na životní prostředí. 6) Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budování nových zařízení jejich možný vliv na životní prostředí před konečným rozhodnutím o jejich realizaci a dbát, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. 7) Zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců, tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímu prostředí. 8) Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívaném společností. 9) Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístup k veřejnosti. 10) Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používání a likvidaci rafinérských výrobků. Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky. Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské, a. s., a environmentálních politik akcionářů: Unipetrol, Shell, Agip, Conoco

Obsah Slovo generálního ředitele 4 Historie v datech 6 Zpráva o vlivu na životní prostředí 7 Soulad se zákony 8 Integrovaný system řízení 8 Procesy, suroviny, výrobky a energie 9 Technologie zpracování ropy 9 Suroviny, výrobky a jejich přeprava 9 Vlastní zdroje energie 10 Externí zdroje energie 10 Zlepšování environmentální výkonnosti 10 Monitoring vlivů na životní prostředí 10 Výchova k ochraně životního prostředí 11 Skupinové úkoly ochrany životního prostředí 11 Kontroly pracovišť 11 Ozónová vrstva Země 12 Externí audity 12 Kontraktoři a životní prostředí 12 EIA 12 Investiční činnost 13 Responsible Care 13 Výrobky a služby 16 Ochrana ovzduší 18 Spalovací procesy 19 Těkavé organické látky (VOC) 20 Emise těkavých uhlovodíků z rozptýlených zdrojů 21 Sirovodík 23 Hospodaření s vodou 24 Hospodaření s odpady 25 Komunikace 26 Ekologické centrum Most pro Krušnohoří 26 Modernizace monitorovacích stanic 26 Bezpečnost práce a ochrana zdraví 27 Provozní náklady 28 Investiční náklady 29 Indikátory ochrany životního prostředí 32 Závěrečné slovo vedoucího technologické sekce 33 Kontaktní osoby 34 3

4 Slovo generálního ředitele Vážení akcionáři, milí přátelé, rok 2000 znamenal pro Českou rafinérskou úspěch nejen ekonomicky, ale i v oblasti ochrany životního prostředí. V předkládané zprávě o vlivu na životní prostředí jsme kvantifikovali změny sledovaných indikátorů v časovém průběhu pětiletého působení České rafinérské jako samostatného podnikatelského subjektu, který provozuje největší české rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Dokumentované úspěchy environmentálního působení České rafinérské jsou dány nejen objemem investovaných finančních prostředků, ale zejména efektivitou zvolených postupů i použitých metod. Zde jsme s výhodou využili zkušeností našich akcionářů.

Ing. Ivan Ottis 5 I když uplynulých pět let znamenalo významné zlepšení v oblasti snížení emisí, ochrany půdy i vod, hospodaření s odpady, bude příští dekáda bezesporu ve znamení gradujících požadavků na integritu výrobních zařízení, ale zejména na kvalitu ropných produktů. Zkušenosti uplynulých pěti let mne však naplňují přesvědčením, že Česká rafinérská odpoví na vývoj právě zahájené dekády a v ekonomické soutěži obstojí se ctí jako dosud. Váš Ing. Ivan Ottis předseda představenstva a generální ředitel

Historie v datech Tradice rafinérského zpracování ropy v českých zemích je více než stoletá. Výroba petroleje na svícení a mazacích prostředků se postupně změnila na výrobu motorových paliv, topných médií a petrochemických surovin. Významnou součástí historie tohoto průmyslového odvětví jsou obě rafinérie společnosti. Při výročí pětiletého působení kralupské i litvínovské rafinérie v České rafinérské připomíná některé důležité události na cestě k dnešní podobě tato tabulka: 6 Litvínov Kralupy nad Vltavou 1939 na jaře zahájena výstavba továrny na syntetická paliva 1941 do provozu uvedeny karbonizační pece 1942 v listopadu uveden do provozu první hydrogenační stupeň 1942 15. prosince odjíždí první cisternový vlak benzinu 1944 v květnu první letecký nálet v říjnu částečně obnovena výroba 1945 10. ledna nejtěžší letecký nálet, továrna zničena nebo těžce poškozena ze 70 % 8. května továrna osvobozena Rudou armádou, stává se válečnou kořistí SSSR v červnu vyroben první benzin 1946 SSSR v červenci daroval továrnu československému lidu 1951 zpracována první ropa 1954 ministerská komise navrhla umístit závod na výrobu syntetického kaučuku do Kralup nad Vltavou 1961 roční zpracování ropy překročilo milion tun 1963 v lednu zahájeno najíždění závodu na výrobu kaučuku 1967 v květnu uvedena do provozu jednotka AVD 1972 ukončeno zpracování uhlí karbonizací 1974 v září puštěna první ropa do zásobníkového pole 1975 do provozu uvedeny všechny soubory rafinérie 1978 rafinérie zpracovala prvních 10 mil. tun ropy 1981 v červenci uvedena do provozu destilace ropy KB NRL v červnu zahájen provoz výroby MTBE 1982 uvedeny do provozu další jednotky KB NRL 1983 v lednu najetím izomerizace dokončeno najíždění KB NRL nejlepším výrobkem roku určen benzin Super BA 96A 1984 v březnu vyrobeno, zatím pokusně, 50 m 3 bezolovnatého automobilového benzinu 1987 do provozu uvedena vakuová destilace nového hydrokraku 1987 historicky nejvyšší roční zpracování ropy přes 4,85 mil. tun 1988 do provozu uvedena reaktorová část nového hydrokraku v únoru vyrobeny první tuny benzinu BA 91C 1992 v červnu namíchán bezolovnatý benzin BA 95 Natural pro obchodní síť 1994 do provozu uveden reforming CCR 1995 v březnu zahájena výstavba jednotky izomerizace 1995 do provozu uvedeno centrální tankoviště ropy, obě rafinérie napojeny i na ropovod IKL založena akciová společnost Česká rafinérská 1996 1. ledna včleněny obě rafinérie do České rafinérské 1997 v lednu dokončena výstavba izomerizace, jednotka najeta 1998 do provozu uveden blending, VRU a nové plnění ŽC a AC rekonstrukce incinerátoru výroby síry 1999 do provozu uvedena jednotka visbreakingu a nový incinerátor zahájena výstavba jednotky FCC 2000 ukončena výstavba jednotky Claus IV provedena intenzifikace výroby síry (Sulfreen) V roce 1901 byla založena komanditní společnost Kralupská rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. na výrobu petroleje a ostatních paliv. Náletem v roce 1945 byla zničena a provoz nebyl po válce obnoven.

Zpráva o vlivu na životní prostředí Česká rafinérská, a. s., Litvínov byla založena v roce 1995 a je registrována u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Společnost je členem skupiny Unipetrol a provozuje dvě největší české rafinérie ropy, a to v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Je největším tuzemským zpracovatelem ropy, výrobcem a prodejcem ropných produktů. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a tří významných nadnárodních ropných společností Conoco, Shell a AgipPetroli. Jejím cílem je být i v ochraně životního prostředí jednou z nejlepších středoevropských rafinérií. Důkazem je i tato zpráva. Zpráva metodicky vychází z postupů Směrnice pro vykazování výsledků v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, kterou vydala Evropská rada chemického průmyslu CEFIC (Health, Safety and Environmental Reporting Guidlines, November 1998). Environmentální data jsou uváděna pro každou rafinérii společnosti samostatně, neboť úroveň i hloubka zpracování ropy v jednotlivých rafinériích se liší. Tato zpráva, která je předkládána akcionářům společnosti, orgánům státní správy i samosprávy, kompetentním orgánům ochrany životního prostředí i dobrovolným občanským sdružením a iniciativám, odborníkům i široké veřejnosti, shrnuje výsledky společnosti v péči o životní prostředí za rok 2000 i za uplynulé pětileté období. 7 Majetková účast 51 % Unipetrol, a. s. 16 1 / 3 % AgipPetroli International B. V. 16 1 / 3 % Conoco Central and Eastern Europe Holdings B. V. 16 1 / 3 % Shell Overseas Investments B. V.

Soulad se zákony 8 První rok podnikatelského působení společnosti probíhal v době masivního působení nových environmentálních zákonných norem. Spolu s jejich tlakem působil i zájem zahraničních akcionářů, aby obě rafinérie společnosti splňovaly nejen požadavky českých právních norem, ale aby se začaly připravovat na působení environmentálních požadavků Evropské unie. Proto proběhla revize všech dříve připravených projektů, která byla dokončena po více než jednoroční intenzivní práci. Některé projekty, např. rekuperace par uhlovodíků, byly téměř od základu změněny. Bylo okamžitě řešeno odstranění potenciálního sirovodíkového nebezpečí litvínovské rafinérie, spočívající v provozování řady meziproduktových nádrží pod ochrannou atmosférou plynu s vysokým obsahem jedovatého sirovodíku. Výsledkem razantního přístupu bylo dokončení on-line technologie hydrorafinace vakuových ropných frakcí na zařízení tzv. starého hydrokraku ještě v roce 1996. Významný podíl environmentálních investic v roce 1997 spolu s faktem, že v následujících letech převládaly z celého objemu investic environmentální investice dopomohl k tomu, že se společnost v relativně krátké době vyrovnala s přísnými podmínkami české legislativy ochrany životního prostředí a u některých výrobků šla nad rámec zákonných povinností. Dobrovolně se připojila k iniciativě České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a s předstihem začala zásobovat trh výrobky se zpřísněnými jakostními znaky. Konečné řešení se připravuje u zařízení tzv. starého hydrokraku, jehož procesní pece redestilace jsou postaveny podle původní technologie a k bezproblémovému plnění přísných limitů ochrany ovzduší vyžadují rozsáhlejší úpravy topenišť. Souběžně s výstavbou jednotky fluidního katalytického kraku v kralupské rafinérii byla provedena rekonstrukce a zvýšena kapacita čistírny odpadních vod s cílem zabezpečit potřebný čisticí efekt i při zvýšené dodávce odpadních vod. Ani v tomto úseku se neočekávají žádné problémy s plněním požadavku na čistotu vypouštěných odpadních vod. Integrovaný system řízení Společnost usiluje o zavedení integrovaného systemu řízení (TMS, Total Management System). Cílem je integrace postupů řízení jakosti (TQM), ochrany životního prostředí (EMS) i bezpečnosti práce a ochrany zdraví tak, aby byly trvale plněny všechny požadavky mezinárodních systemových norem a získáno osvědčení o shodě s nimi. Zásadní rozhodnutí o tomto cíli přijalo vedení společnosti koncem roku 1997. V zavádění TMS společnost navázala na činnosti z doby před jejím založením, jejichž výsledkem byla certifikace kralupské rafinérie podle ČSN EN ISO 9002 od Lloyd s Register Quality Assurance. Získaný certifikát byl úspěšně obhájen v roce 1998 a další obhajoba proběhne v roce 2001. Základní struktura TMS byla stanovena s tím, že celý system bude certifikován s ohledem na řízení procesů. Byl vytvořen model CBAM (Czech Business Activity Model) rozdělující aktivity společnosti na řídící, primární, podpůrné a služby, pro které byly postupně vypracovány příručky druhého stupně dokumentace. Šampionem (představitelem) vedení společnosti pro budování TMS byl jmenován technický ředitel a byly mu uděleny pravomoci potřebné k implementaci integrovaného systemu řízení a stanovena odpovědnost za realizaci. Představitel společnosti je garantem budování, údržby a dalšího rozvoje TMS včetně zvyšování povědomí zaměstnanců o potřebách zákazníků a dalších partnerů v celém spektru činností společnosti. Základním nástrojem, který pomáhá při budování TMS, jsou interní audity. K jejich provádění byli vyškoleni auditoři jakosti, ochrany životního prostředí i bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Jejich

úkolem je vyhledávat a identifikovat slabá místa tak, aby ještě v roce 2001 byl získán certifikát jakosti pro litvínovskou rafinérii a certifikát ochrany životního prostředí pro celou společnost. Průběh přípravy na certifikaci se projednává na pravidelných měsíčních aktivech technického ředitele a zaměstnanci jsou informováni prostřednictvím vnitřního informačního listu Echo. Procesy, suroviny, výrobky a energie Technologie zpracování ropy Obě rafinérie společnosti jsou vybaveny atmosférickou destilací ropy a zpracováním ropných frakcí, které se provádí hydrorafinačním odsířením benzinu, petroleje i motorové nafty, izomerizací lehké benzinové frakce procesem PENEX a reformováním benzinu na bimetalickém (Pt-Re) katalyzátoru. Plynné podíly se zpracovávají na jednotce LPG a ze sirovodíkového plynu se vyrábí kapalná síra. V kralupské rafinérii se provozuje jednotka na výrobu MTBE, což je kyslíkaté aditivum pro zvýšení oktanového čísla benzinů. Součástí výrobního komplexu je vlastní vodní hospodářství včetně mechanicko-chemicko-biologického čištění odpadních vod. Na počátku roku 1999 se začala budovat v kralupské rafinérii jednotka fluidního katalytického krakování (FCC), jejímž uvedením do provozu se výrazně prohloubí zpracování ropy, resp. zvýší výtěžnost motorových paliv a uhlovodíkových plynů. Litvínovská rafinérie je vybavena dvěma vakuovými destilacemi ropy, jejichž destiláty se hydrokrakují na suroviny olejářského průmyslu a zbytkem je asfalt, dále zpracovávaný na polofoukané asfalty. Jednotka nového hydrokraku (PSP) vyrábí z mazutu (zbytek atmosférické destilace ropy) především surovinu k petrochemické výrobě etylenu a propylenu, v menší míře se získávají z tohoto procesu motorová paliva a uhlovodíkové plyny. V procesu visbreakingu se termicky štěpí zbytky vakuové destilace ropy za vzniku benzinových i naftových složek, dále zpracovávaných na motorová paliva, zbytek je surovinou k výrobě vodíku potřebného k hydrokrakovacím procesům, v Chemopetrolu je vodík nezbytnou surovinou k výrobě čpavku. Pro zlepšení bilance vysokooktanových složek k vymíchávání autobenzinu se provozuje reforming s kontinuální regenerací katalyzátoru (CCR). Čisté vody pro potřeby litvínovské rafinérie dodává cirkulační vodárna Chemopetrolu, tato společnost také odebírá veškeré rafinérské odpadní vody a zajišťuje jejich čištění. 9 Suroviny, výrobky a jejich přeprava Ropa je základní surovinou obou rafinérií. Vedle ní se zpracovávají i další uhlovodíkové látky dodávané především z litvínovského petrochemického komplexu. Ty však vedle dalších surovin, např. pro výrobu MTBE jsou jen malým podílem celkového zpracování. Ropovodem IKL se dopravuje ropa, většinou s nízkým obsahem síry (tzv. sladká), do centrálního tankoviště ropy (CTR Uhy, někdy též Nelahozeves), provozovaného společností MERO, a. s. Tato ropa, někdy po smíchání s ropou z ropovodu Družba, se zpracovává v kralupské rafinérii. Litvínovská rafinérie zpracovává ropu, v důsledku významně vyšší odsiřovací kapacity, téměř výhradně z ropovodu Družba. Výrobní sortiment obou rafinérií tvoří zkapalněné uhlovodíkové plyny, motorová paliva pro zážehové i vznětové motory, palivo pro proudová i turbovrtulová letadla a topné oleje. Litvínovská rafinérie navíc produkuje speciální uhlovodíková rozpouštědla, suroviny olejářského i petrochemického průmyslu a primární i polofoukané silniční asfalty. Výrobky jsou expedovány v automobilových i železničních cisternách, plněných v rekonstruovaných nebo nově vybudovaných plnicích zařízeních. Část výroby motorových paliv se dodává přímo do sítě produktovodů provozovaných společností Čepro, a. s.

Vlastní zdroje energie Výstupem rafinérských technologií jsou také plynné uhlovodíkové proudy, jejichž část se spaluje v procesních pecích rafinérií. Některá topeniště jsou konstruovaná jako dvoupalivová a vedle plynného paliva mohou spalovat i těžký topný olej. Topný olej s obsahem síry do jednoho procenta je palivem pro některé střední zdroje. Pro zlepšení energetické bilance jsou vybaveny některé procesy rafinérských technologií zařízením pro výrobu páry. Vyrobená pára je odváděna podle tlakové úrovně do sběrných systemů, které jsou propojeny se systemy sousedních společností, s Chemopetrolem, a. s., v Litvínově a s Kaučukem, a. s., v Kralupech nad Vltavou. Z nich je také dodávaná upravená voda k výrobě páry. Externí zdroje energie Zdrojem elektrické energie pro litvínovskou rafinérii jsou teplárenská zařízení Chemopetrolu. Tyto teplárny spalují z více než 90 % tuhé palivo, podíl plynného paliva je dodáván z rafinérie. Na teplárenské parní rozvody jsou napojeny jak rafinérské parní spotřebiče, tak zdroje výroby páry. Obdobný stav je v kralupské rafinérii, napojené na teplárnu Kaučuku. Zemní plyn je odebírán každou rafinérií z jeho rozvodné sítě a po redukci tlaku na provozní hodnoty je přiváděn k jednotlivým spotřebičům, kde může být spalován i ve směsi s rafinérským plynem. Zlepšování environmentální výkonnosti 10 Vyhlášením zásad environmentální politiky České rafinérské na počátku roku 1997 a jejich naplňováním a dodržováním směřuje společnost k tomu, aby se uplatnila v evropském měřítku nejen ekonomicky, ale i úrovní péče o životní prostředí, bezpečnost a zdraví lidí a v neposlední řadě i produkcí výrobků šetrnějších k životnímu prostředí. K tomu používá řadu postupů a nástrojů, mezi něž také patří: Monitoring vlivů na životní prostředí Ovzduší litvínovského rafinérsko-petrochemického komplexu je monitorováno mobilní laboratoří, na jejímž provozu se společnost smluvně podílí. Monitoring se provádí na určených stanovištích, v případě potřeby společnosti se sleduje kvalita ovzduší na požadovaném místě. Vliv zátěže životního prostředí kralupského průmyslového komplexu je sledován automatickým imisním monitoringem provozovaným Kaučukem, který je včleněn do monitorovacího systemu okresu Mělník. Společnost odkoupila monitorovací buňku v obci Veltrusy, zabezpečila úplnou obnovu jejího měřicího zařízení a doplnění o zařízení ke sledování dalších polutantů. Zjištěné hodnoty jsou přenášeny do Nouzového ekologického střediska Okresního úřadu Mělník. Vlastní provoz buňky je zajišťován Kaučukem na základě smluvního vztahu. Sledování znečištění podzemních vod se provádí v lokalitách obou rafinérií prostřednictvím odborných firem. V Litvínově je monitoring součástí akce odstraňování starých ekologických škod, v Kralupech je monitoring prováděn v rámci kontroly účinnosti hydrogeologické ochrany podzemních vod.

Výchova k ochraně životního prostředí Nedílnou součástí vzdělávacího programu zaměstnanců České rafinérské je i výchova k odpovědnější a účinnější péči o životní prostředí. Program s dvouletým cyklem je zaměřen na pozicích vedoucích a technických zaměstnanců na znalosti environmentální legislativy a dopadů používaných technologií na životní prostředí, u provozních i neprovozních operátorů na provozní činnosti, používané vstupní materiály, meziprodukty i výrobky rafinérií, omezování vzniku odpadů a správné nakládání s nimi včetně rizik pro životní prostředí, bezpečnost práce a ochranu zdraví z toho vyplývajících. Základní osnovou školení operátorů je desatero péče o životní prostředí, které je umístěno na všech pracovištích rafinérie. Obdobné školení se provádí i u kontraktorů. Společnost vychází z toho, že celkový výsledek na úseku ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a zdraví lidí v rafinériích je výslednicí působení všech zúčastněných, a to zaměstnanců i kontraktorů. Proto také počínaje rokem 2001 nebude hodnocení oddělené zvlášť za společnost a zvlášť za kontraktory, ale každá rafinérie včetně kontraktorů bude hodnocena jako celek. Skupinové úkoly ochrany životního prostředí V roce 2000 byly společností stanoveny hlavní okruhy činností k zajištění zdokonalení v oblasti ochrany životního prostředí. Úkoly směřovaly na snížení plynných emisí, snížení emisí těkavých organických látek (VOC) a úniků z potrubních rozvodů, snižování množství tuhých odpadů a ochranu podzemních vod v obou rafinériích. Pro každou skupinu činností byl jmenován nositel úkolu, tzv. šampion, který si sám vybral další zaměstnance do pracovní skupiny. Pracovní skupiny pod vedením šampionů dále pracují a pokračují na zdokonalení i v roce 2001. Snížení emisí bylo orientováno zejména na znečišťující látky ze spalovacích procesů včetně minimalizace spalování na polních hořácích. Dalším skupinovým úkolem je snížení úniků VOC zjišťovaných monitorováním úniků z tzv. rozptýlených zdrojů, z netěsností zařízení v důsledku poruch i v důsledku korozního napadení. Skupinový úkol pro odpadní vody je zaměřen na jejich zdroje, segregaci podle složení a jejich analytické sledování. Úkol pro snížení množství tuhých odpadů sleduje jejich indikování, identifikaci, třídění, recyklaci v případech, kdy je to možné, i provádění auditů. Cílem úkolu pro ochranu podzemních vod, který dosti úzce souvisí s úkolem snížení úniků z potrubních rozvodů, je všestranná péče o kanalizační řády včetně jejich tlakových zkoušek a nakládání s vodohospodářsky závadnými látkami, jejichž únik může ohrozit kvalitu povrchových nebo podzemních vod. 11 Kontroly pracovišť Začátkem roku 1999 byly zahájeny kontroly na pracovištích výrobních částí rafinérií zaměřené na zlepšení péče o některé složky životního prostředí. Orientovány byly zejména na pořádek, ukládání a třídění odpadů, zjišťování stop po drobných únicích ropných látek (např. úkapy z potrubních mostů) a odstraňování jejich příčin i následků, na úniky vodní páry, parního kondenzátu i vody z technologických i podzemních rozvodů. Kontroly byly provedeny v první polovině roku na všech výrobních úsecích a opakovaně ve druhém pololetí. Výsledkem bylo zjištění, že došlo k celkovému zlepšení, zejména v ukládání různých materiálů (izolační, lešenářský) kontraktorů i zajištění sběrných nádob na odpad proti znehodnocení povětrnostními vlivy i zajištění proti únikům do okolí. Další kontroly byly provedeny v průběhu roku 2000 v kralupské rafinérii jednokolově, v litvínovské rafinérii opět dvoukolově.

Ozónová vrstva Země V rámci montáže sekundárního těsnění plovoucích střech zásobníků byla provedena rekonstrukce stabilního hasicího zařízení, při níž byl odstraněn system, který obsahoval hasivo poškozující ozónovou vrstvu Země. Rekonstruovaný system je zcela bezpečný a společnost se tak vyrovnala se zákonnými povinnostmi ochrany ozónové vrstvy Země. Externí audity V rámci prací spojených se zaváděním environmentálního systemu řízení (EMS), jehož cílem je i získání certifikace podle normy ISO 14001, se uskutečnilo tzv. úvodní přezkoumání. Bylo provedeno samostatně pro každou rafinérii a jeho předmětem bylo široké spektrum činností společnosti a zejména činnosti spojené s rafinérským zpracováním ropy, skladováním, expedicí ropných výrobků, laboratorní kontrolou a další s nimi související, jako např. plánování, investiční činnost, zásobování, personální práce atd. Doporučení z auditu jsou realizovaná v rámci přípravy na certifikaci podle normy ISO 14001. Ve druhé polovině roku 1999 byl proveden akcionářský audit, na jehož provedení se účastnili, pod vedením firmy Conoco, experti ostatních akcionářů společnosti. Stav ochrany životního prostředí byl hodnocen nejen z pohledu českých právních norem, ale i z pohledu norem platných pro naše akcionáře v zahraničí. Firma Shell byla požádána, aby provedla zhodnocení nakládání s odpady ve společnosti a navrhla postupy k dosažení dalšího zlepšení. Kontrola v obou rafinériích se uskutečnila koncem ledna 2000 a většina doporučení byla již splněna nebo byla zahrnuta do programu pracovní skupiny týmového úkolu ochrany životního prostředí. 12 Kontraktoři a životní prostředí Obrazem environmentálního chování společnosti nejsou jen vlastní výsledky, ale i výsledky kontraktorů společnosti, kteří na smluvním základě zajišťují údržbu rafinérských provozů, anebo dodávají nové investice. Při zarážce kralupské rafinérie byl poprvé uplatněn zpřísněný program ochrany životního prostředí. Byly v něm uplatněny požadavky hospodaření s odpady, zejména na jejich třídění a ukládání a také na hospodaření s vodou. Pro rok 2001, který bude v litvínovské rafinérii rokem zarážkovým, byl vypracován samostatný program ochrany životního prostředí, jenž bude závazný pro všechny kontraktory. Bude platit jak pro činnosti kontraktorů spojené s údržbou a opravami zařízení, tak pro kontraktory nových investic. Program obsahuje ochranu ovzduší, povrchových a podzemních vod i hospodaření s odpady a také kontrolu plnění povinností, které z programu i obecně platných norem kontraktorům vyplývají. Péče o ochranu životního prostředí při investiční činnosti je zakotvena ve smlouvě s kontraktorem pro každou stavbu. Plnění stanovených podmínek provádí při pochůzkových kontrolách inženýr projektu a výsledky jsou projednávány na kontrolních dnech stavby. EIA U dvou největších investic, jednotky visbreakingu a jednotky fluidního katalytického krakování (FCC), bylo provedeno hodnocení jejich vlivu na životní prostředí ještě před vydáním stavebního povolení, jak to vyžaduje zákon. Výsledkem hodnocení byla řada podmínek pro zlepšení ochrany životního prostředí pro stadium projektování, výstavby i najíždění a provozu zařízení. Ty byly splněny včleněním do projektové dokumentace, zajišťovány v průběhu výstavby díla nebo budou plněny v době uvádění do provozu a následně při zkušebním i trvalém provozu.

Investiční činnost Období roku 1996 a části roku 1997 byly vyplněny přípravou na realizaci řady projektů, z nichž většina byla vyvolána požadavky legislativy na ochranu životního prostředí a zlepšení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví. První z nich byly orientované na ochranu ovzduší, zejména na snížení emisí těkavých organických látek. Některé investiční akce se týkaly zlepšení nakládání s odpadními vodami. V dalším období byl vynaložen značný objem investičních prostředků na omezení emisí sirovodíku a na úpravy zařízení pro zneškodňování tohoto jedovatého plynu, aby zvýšením jejich zpracovatelské kapacity byla vytvořena rezerva potřebná pro nové jednotky rafinérské výroby. Do skupiny rozvojových investic patří i investice do nové jednotky visbreakingu a nové jednotky katalytického krakování v Kralupech nad Vltavou, které slouží ke zpracování ropy a jejichž vysoká úroveň zařízení a kvalitní produkty mají významný vliv na životní prostředí. Obě jednotky mění těžké ropné podíly na motorová paliva a současně z nich odstraňují sirné látky, které by se jinak spálily v topeništích s odpovídajícími emisemi oxidu siřičitého. Responsible Care Ještě před vznikem společnosti, kdy obě rafinérie byly součástí původních společností, byly zahájeny aktivity směřující k zapojení do programu Responsible Care. Společnost navázala na dřívější aktivity a podpisem prohlášení se zavázala plnit jeho principy. Po vyhodnocení všech kritérií programu společnost obhájila svoji žádost o přiznání práva užívat logo tohoto programu, které jí bylo uděleno v říjnu 2000. Udělení práva užívat logo Responsible Care společnost zavazuje v dalších letech neustále zvyšovat ochranu životního prostředí. 13

Česká rafinérská se bude i nadále podílet na zlepšování životního prostředí v naší zemi.

Vývoj skladby automobilových benzinů na trhu České republiky v letech 1989 až 2000 100 80 Super (%) 60 40 Natural Special 20 0 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 16 Výrobky a služby Péčí o kvalitu rafinérských výrobků navázala společnost na tradici svých rafinérií a zvyšování kvality je věnovaná neustálá pozornost. Největší důraz je kladen na masově vyráběné produkty, které mohou přímo nebo jejich užitím nejvíce poškozovat životní prostředí, zejména na motorová paliva. Z toho důvodu je kvalita automobilových benzinů i motorových naft různé jakosti (letní, zimní, arktická), které společnost vyrábí, trvale vysoká. V evropském měřítku stála Česká republika v popředí snah o snižování obsahu olova v automobilových benzinech. Jeho obsah se měnil obdobně jako v dalších rafinérsky vyspělých zemích Evropy, z původních hodnot až 1,4 gramu olova v litru benzinu (rok 1960) se snížil na nejvýše 0,15 gramu na litr. Trend snižování v osmdesátých a počátkem devadesátých let byl stejně rychlý nebo ještě rychlejší než v ostatních státech Evropy, rychlejší byly jen skandinávské země a SRN. Obdobná situace byla i v případě vývoje obsahu síry v motorové naftě, kdy její obsah na úrovni 0,05 % zavedla Česká republika mezi prvními v Evropě přísnější požadavky se uplatňovaly jen ve Skandinávii. Společnost byla v roce 1998 jednou ze zakládajících společností Ekologické iniciativy ČAPPO, jež představovala jakýsi mezistupeň mezi v té době platnými tuzemskými jakostními požadavky na kvalitu motorových paliv a požadavky vyplývajícími ze směrnice Evropské unie.

Prodeje ropných produktů po komoditách (tisíce tun) v roce 2000 2 000 1 500 (tisíce tun) 1 000 500 0 Motorová Automobilové Těžký topný Asfalty Letecký LPG Lehký topný nafta benziny olej petrolej olej, vč. Extra a plynové lehkého oleje topného oleje 17 Rok 2000 byl z hlediska zvyšování požadavků na kvalitu motorových paliv charakterizován dvěma významnými událostmi. V první řadě to bylo definitivní ukončení výroby olovnatých automobilových benzinů. Tento krok ve vývoji kvality motorových paliv byl proveden pouze jeden rok poté, kdy k tomuto opatření přistoupila Evropská unie. Přitom situace v naší republice je velmi atypická tím, že je v provozu velký počet motorových vozidel staršího data výroby, jejichž motory vyžadují olovnatý benzin. Společnost se velmi aktivně podílela na celoplošném zavedení prodeje benzinu nahrazujícího dosud užívaný olovnatý, což nemalou měrou přispělo k tomu, že motoristická veřejnost užívající starší vozidla prakticky nezaznamenala konec výroby a prodeje olovnatých automobilových benzinů. Druhou takovou událostí je příprava na zavedení výroby motorových paliv s výrazně vyššími jakostními požadavky zaměřenými především na ochranu životního prostředí, jak byly stanoveny směrnicí Evropské unie. Společnost přijala technická i organizační opatření, aby tyto požadavky plnila u části výroby již v roce 2000 a termín implementace stanovený státními orgány ČR a přislíbený v rámci vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie, to je k datu 1. ledna 2003, splní v plném rozsahu s nejméně jednoročním předstihem.

Emise NOx (t/rok) 1 000 800 (t/rok) 600 400 200 Litvínov Kralupy 0 1996 1997 1998 1999 2000 18 Ochrana ovzduší Obě rafinérie společnosti jsou umístěny v oblastech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší. Rafinérie Litvínov je v centru podkrušnohorského pánevního regionu, kralupská je součástí průmyslového uskupení mělnicko-neratovicko-kralupské průmyslové oblasti. Přestože obě rafinérie byly budovány a rozvíjeny na solidní technické úrovni, v době vzniku společnosti bylo patrné určité zpoždění oproti požadavkům ochrany ovzduší v té době platným již několik let. Ani jedna rafinérie společnosti neprovozuje teplárenské zařízení, a tak zdrojem emisí ze spalovacích procesů jsou především pece destilace ropy a ropných poloproduktů, pece dalších rafinérských procesů, zejména katalytických, v menší míře to jsou polní hořáky (fakle), které jsou součástí bezpečnostních systemů ke spálení plynného obsahu zařízení při nestandardních stavech (poruchy, uvádění do provozu apod.). Druhou skupinou látek znečišťujících ovzduší jsou páry lehkých uhlovodíků, jež patří do kategorie těkavých organických látek (VOC). Vedle měřitelných a zpoplatněných úniků jsou registrovány i úniky z tzv. rozptýlených zdrojů. Jejich sledování není stanoveno právní normou, avšak jejich velikost obvykle několikanásobně převyšuje úniky zpoplatněné. Také tyto úniky společnost monitoruje v obou rafinériích se snahou odstranit je, je-li to za provozu zařízení možné, ihned po zjištění. Významným polutantem rafinérií zpracovávajících sirné ropy je sirovodík, který je vedlejším produktem tepelného i katalytického zpracování ropy a ropných frakcí. Jeho jedovatost i typický a nepříjemný zápach, vnímaný již ve velmi malých koncentracích, jsou důvodem zvláštní péče, která je věnovaná technologiím produkujícím sirovodík, zařízením pro jeho zneškodňování i monitorování jeho obsahu v ovzduší.