oddělení Bryophyta (mechorosty) játrovky hlevíky mechy

Podobné dokumenty
MECHOROSTY I. MARCHANTIOPHYTA (JÁTROVKY) II. ANTHOCEROTOPHYTA (HLEVÍKY) III. BRYOPHYTA (MECHY)

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Mechorosty. Milan Dundr

Mechorosty Samičí pohlavní orgány vaječnou buňku Samčí pohlavní orgány pohyblivých pohlavních buněk - Rozmnožování Individuální vývoj rodozměna.

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 12. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Botanika bezcévných rostlin 11. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

World of Plants Sources for Botanical Courses

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 7. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Oddělení : Mechorosty

Mechorosty hlevíky játrovky mechy

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Základy botaniky vyšších rostlin Úvod

BRYOPHYTA mechorosty

Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY

Martina Bábíčková, Ph.D

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno)

Systematická a evoluční botanika I

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Význam v ekosystému. Prameny

VY_32_INOVACE_ / Výtrusné rostliny - mechy Výtrusné rostliny

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

Buchar et al

Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Mechorosty 1. přednáška

9. Bryologický víkend 2015

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů Dr. E. Mikuláškové, (nyní PřF MU Brno)

Systém játrovek. systém uvnitř se vyvíjí mnoho publikovaných variant, není ustálený, (neosekvenované skupiny)

Mechorosty 1. přednáška

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Název materiálu: Mechorosty

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů Dr. E. Mikuláškové, (nyní PřF MU Brno)

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

Mechy. Buxbaumiidae MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Bryologické praktikum (4) 2

Mechorosty 2. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno)

P ř írodově decká fakulta. (Systém, fylogeneze a ekologie mechorostů)

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Ryniofyty. primitivní cévnaté rostliny

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Mechorosty (Bryophytae)

-1-slovné názvosloví rod (latinsky velkým písmenem; česky malým písmenem)

Vladimír Vinter

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: VÝTRUSNÉ 6. ROSTLINY - MECHY. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Sinice (Cyanophyta) NIŽŠÍ ROSTLINY

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Obrázky viz:

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Soustava rostlin. Prokaryota

7. Bryologický víkend, , seznam demonstrovaných mechorostů

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

ŘEŠENÍ KATEGORIE STARŠÍ. 1/ Jak se nazývá věda zabývající se kmenem měkkýšů? A) ornitologie. B) malakologie. C) mykologie.

Praktické cvičení č. 5.

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení

Zajímavý nález mechorostů v barokní podlaze v zámku Lešná u Valašského Meziříčí

Botanika cévnatých rostlin

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Nejstarší cévnaté rostliny

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Evoluční vztahy kapraďorostů

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

MECHOROSTY A VODA Eva Novozámská, UK v Praze, PřF, Katedra botaniky

Vladimír Vinter

Oddělení Cycadophyta (cykasy)

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

oddělení Equisetophyta (Přesličky)

6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

Transkript:

oddělení Bryophyta (mechorosty) játrovky hlevíky mechy

mechorosty jsou bezcévné vyšší rostliny (bez pravých cévních svazků s floémem a xylémem) netvoří monofyletickou skupinu společné znaky: drobný vzrůst závislost na vodním prostředí převládá zelený gametofyt, na něm se vytváří závislý nezelený sporofyt na Zemi žije asi 25 000 druhů mechorostů první doklady 470 mil. let (ordovik)

Anthoceratopsida hlevíky

tělo hlevíků je tvořeno stélkou, která připomíná prothalium kapradin. stélka je zvlněná, vytváří četné dutiny, ve kterých žijí sinice rodu Nostoc, bez jakékoli diferenciace pletiv buňky stélky obvykle s jediným chloroplastem, který připomíná chloroplast řas (pyrenoid)

gametangia jsou ponořená do stélky archegonium anteridium z oplozeného vajíčka vyrůstá sporofyt

sporofyt je zelený, do gametofytu prorůstá pomocí haustorií, tobolka dozrává postupně: asynchronně na povrchu tobolky jsou vytvořeny nepravé (stále otevřené) průduchy tvořené dvojicí ledvinitých buněk.

tobolka má vyvinutou columellu (střední sloupek) spory jsou na povrchu ostnité; vyvíjejí se v tetrádách v tobolce jsou vyvinuty elatery

třída Anthoceratopsida (hlevíky) zahrnuje asi 300 druhů, u nás vzácně 4 druhy jsou to drobné, jednoleté, vlhkomilné mechorosty zástupce Anthoceros punctatus hlevík tečkovaný

Marchantiopsida játrovky

tělo játrovek je tvořeno stélkou stélka je dorzo-ventrálně zploštělá má rozlišenou svrchní a spodní stranu prvoklíček zcela chybí nebo je značně redukován svrchní vrstva s fotosyntetizujícími buňkami spodní strana stélky jednobuněčné, nepřehrádkované rhizoidy

Povrch stélky se často např. u porostnice (Marchantia) nebo mřížovce (Conocephallum) jeví jako síť políček uprostřed s tečkou (dýchacím otvorem).

na svrchní straně stélky se mohou vytvářet gemmy (rozmnožovací pohárky), sloužící k vegetativnímu rozmnožování

stélka je buď jednoduchá frondozní, pak je tvořena několika vrstvami buněk

nebo lístkatá foliózní lístky foliozních játrovek jsou obvykle uspořádány v jedné břišní a dvou bočních řadách, nemají střední svazek vodivého pletiva a jsou jednovrstevné

Samičí receptakulum zpravidla více než 1 cm vysoké, na vrcholu hluboko v 7-10 úzkých laloků rozdřípené, archegonia vyvinuta na spodní straně deštníkovitých útvarů. Marchantia polymorpha - archegonium vajíčko krček archegonia

Samčí receptakulum okrouhlé; antheridia vytvářena na svrchní straně deštníkovitých útvarů. Marchantia polymorpha - anteridium

k oplození je nutné vodní prostředí z anteridíí se uvolňují dvoubičíkaté spermatozoidy a pronikají k oosféře

tobolka štět noha

Marchantia polymorpha - sporofyt tobolka játrovek je jednodušší než u mechů, mívá kulovitý tvar, je bez kolumely (středního žebra) může být zcela vnořena do stélky

v tobolce se vytváření spory a elatery (mrštíky) mrštíky umožňují efektivnější rozšiřování spór

kulovitá zralá tobolka puká obvykle čtyřmi chlopněmi

členění třídy Marchantiopsida (játrovky) (8000 druhů) +------ Jungermanniales (trsenkotvaré) +------+ +------+ +------ Metzgeriales (kroknicotvaré) +------------- Calobryales +------+-------------------- Monocleales <<----+ +-------------------- Marchantiales (porostnicotvaré) +--------------------------- Sphaerocarpales Mishler, B.D. and Churchill, S.P. 1985. Transition to a land flora: Phylogenetic relationships of the green algae and bryophytes. Cladistics 1: 305-328.

řád: Marchantiales porostnicotvaré játrovky s frondózní stélkou zástupci: Marchantia polymorpha - porostnice mnohotvárná Conocephalum conicum - mřížkovec kuželovitý

Ricciocarpos natans Riccia huebereniana - trhutka nalžovka plovoucí Riccia sp.

řád: Jungermanniales trsenkotvaré játrovky s převážně foliózní stélkou zástupci: Plagiochila asplenioides - kapraďovka sleziníkovitá Lophocolea bidentata - obhřebenka dvouzubá

Bryopsida mechy

Polytrichum formosum ploník ztenčený sporofyt tobolka štět gametofyt fyloidy (lístky) kauloid (lodyžka) středem kauloidu se u některých druhů táhne svazek primitivního vodivého pletiva fyloidy jsou většinou uspořádány ve spirále, bývají jednovrstevné s jedním středním vícevrstevným svazkem vodivého pletiva (střední žebro) rhizoidy (kořínky)

gametangia vznikají z jediné apikální buňky podélný řez mechovou rostlinkou s vyznačeným archegoniem

gametofyt anteridia archegonia

Mnium affine měřík příbuzný pohled shora uprostřed mezi lístky jsou antheridia, spodní rostlinka Thuidium sp. zpeřenka

Bryum sp. prutník pohled shora uprostřed mezi lístky jsou archegonia

sporofyt (noha, štět a tobolka)

tobolka mechu Schistidium apocarpum (klanočepka obyčejná) s částečně oddělenou čepičkou, štět tohoto mechu je velmi krátký, tobolka je tak skryta v lístcích tobolka mechu Polytrichum commune (ploník obecný) s oddělenou čepičkou, patrné jsou zuby obústí.

sporofyt (noha, štět a tobolka) detail tobolky s vyznačeným víčkem podélný řez tobolkou

protonema (prvoklíček) mechů je zelené, vláknité

zjednodušené členění třídy Bryopsida (mechy) asi 700 rodů /10 000-13 000 druhů +------ Bryales (prutníkotvaré) +------+ +------+ +------ Buxbaumiales (šikouškotvaré) +------+ +------------- Polytrichales (ploníkotvaré) +------+ +-------------------- Tetraphidales (čtyřzoubkotvaré) <<----+ +--------------------------- Andreaeales (štěrbovkotvaré) +---------------------------------- Sphagnales (rašeliníkotvaré) Mishler, B.D. and Churchill, S.P. 1984. A cladistic approach to the phylogeny of the "bryophytes". Brittonia 36: 406-424.

řád Sphagnales rašeliníkotvaré; Sphagnum sp. rašeliník gametofyt bez rhizoidů lodyžka má neukončený růst lodyžka je větvená ve svazky větviček, ty na konci tvoří hlavičku lodyžní lístky jsou tvarově odlišné od lístků na větvičkách antheridia vznikají laterálně, v paždí lístků archegonia jsou terminální

Sphagnum sp. - rašeliník list: chlorocysty, hyalocysty

Sphagnum sp. - detail tobolky tobolka má kulovitý tvar má mohutnou kolumelu nad ní je archespor sporofyt má zřetelnou nohu, krátký štět a tobolku

rašeliník je rozšířený po celém světě včetně polárních oblastí vznik rašelinišť

řád Andreaeales štěrbovkotvaré; Andreaea rupestris štěrbovka skalní drobné rostliny asi 1 cm hnědé zbarvení vytváří polštáře silikátové skály v horách

Andreaea rupestris - detail tobolky tobolka nemá víčko ani obústí puká čtyřmi neúplnými chlopněmi má neúplnou kolumelu štět redukovaný, funkčně ho nahrazuje pseudopodium protonema vzniká již uvnitř spory

řád Polytrichales ploníkotvaré poměrně velké rostliny lodyžka s poměrně složitou anatomií náznaky cévních svazků podobná stavba u štětu lodyžní lístky s žebrem a lamelami 2 čeledi

Polytrichum commune Atrichum undulatum Polytrichum formosum Physcomitrium

řád Bryales prutníkotvaré rostlinky se vzpřímenými lodyžkami lístky se středním žebrem sporofyt terminální na tobolce je dvojité obústí asi 16 čeledí

Bryum argenteum Leucobryum glaucum Hylocomium splendens Mnium sp.