Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Podobné dokumenty
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

CZ.1.07/1.5.00/

Pozor na chybné definice!

Cyklus vody v suchozemském ekosystému

Energetika ekosystémů

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku


05 Biogeochemické cykly

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

CZ.1.07/1.5.00/

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

CZ.1.07/1.5.00/

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

Učební osnovy pracovní

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

22. Čím je významná publikace SIlent spring

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Zemské systémy a cykly

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

Nadaní žáci Pracovní sešit

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Odhad biomasy a produkce

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Zemědělské systémy I týden

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

KALORIMETRIE V BIOLOGICKÝCH VĚDNV. ková,, Jaroslava Martinková

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Agroekologie Základy agroekologie

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Zkoumá: Obory ekologie:

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Modul 02 Přírodovědné předměty

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Ekologie II 3. Energie v ekosystémech a společenstvech

EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Transkript:

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a neživými částmi atmosféry, litosféry a hydrosféry Abiotické (neživé) prostředí organizmy (živočichové, rostliny, mikroorganizmy)

Biogeochemické cykly Anorganické prvky & sloučeniny jsou přijímány autotrofy a přeměňovány na komplexní organické atmosféra biosféra molekuly komplexní organické molekuly jsou přeměňovány v potravních řetězcích a částečně uvolňovány zpět ve formě prvků nebo anorganických sloučenin hydrosféra litosféra

Ekosystém Ohraničený ekologický systém, který se skládá z organizmů, které žijí v určitém prostoru a čase, a z prostředí, s kterým se vzájemně ovlivňují. Biotické a abiotické procesy Sociální procesy

Ekosystém Organizmy na určitém prostoru Organizmy v interakcích s prostředím Tok energie definován trofickou strukturou, diverzitou a koloběhem živin Otevřený systém (energie, látky kontinuálně přenášeny přes hranice ekosystému) Klima, litosféra a vliv člověka jsou vnějšími (nezávislými) proměnnými

Ekologie ekosystémů: Studuje interakce mezi organizmy a jejich abiotickým (neživým) prostředím jako integrovaný (celkový, propojený) systém

CO 2 Jednoduchý model ekosystému 1 atmosféra CO 2 CO 2 CO 2 živočichové rostliny půda dekompozitoři fixace CO 2 respirace potrava

Základní pojmy Látky v přírodě definovaný prostor definované množství nemohou se ztratit Zásobníky si látky vyměňují zásobník (pool) tok (flux) Zásobník 1 tok tok Zásobník 2 látky do zásobníku vstupují látky ze zásobníku vystupují látky v zásobníku zůstávají určitou dobu vstup (input) výstup (input) doba zdržení (residence time) vstup A C B výstup rychlosti toku společně s velikostí zásobníků cyklus živin

Studium založeno na: Zákonu zachování hmoty - bilance živin (mass balance budget) 1. Systém v rovnováze toky jsou v rovnováze a vstup = výstup (input = output) 2. Prvky se akumulují v ekosystému, vstup > výstup a ekosystém se stává zásobárnou (jímkou) živiny (storage, sink) 3. Prvky ubývají z ekosystému vstup < výstup ekosystém se stává zdrojem živin ( loss, source) Zákonu zachování energie Energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie.

Prostorové měřítko Globální cykly Lokální cykly Části ekosystémů Ekosystémy (povodí)

Globální ekosystém Příklad problematiky Ekosystémy různá velikost Jak odlesňování ovlivňuje globální klima? různé úrovně studia různé metody různá časoprostorová měřítka povodí Lesní ekosystém Půdní ekosystém Jak odlesňování ovlivní kvalitu vody v okolních městech? Jak odlesnění ovlivní půdní živočichy? Jak biota ovlivní zvětrávání hornin? Upraveno podle Chapin 2002

10 3 atmosféra 10-3 porost půda 10-9 mikroorganismy Časové měřítko dny měsíce roky

Vědy o Zemi souvislosti Ekonomická ekologie Klimatologie Socio-ekologie Hydrologie Ekologie ekosystémů Ekologie společenstev Vědy o půdě Ekologie populací Geochemie Fyziologická (funkční) ekologie Interdisciplinarita, důraz na interakce mechanismy

Co je dobré si zapamatovat 1. Tok energie a koloběhy látek v ekosystému jsou vzájemně propojené 2. Prostředí ovlivňuje organizmy a naopak organizmy ovlivňují prostředí, ve kterém žijí (zpětnovazebný efekt)

Hydrologický cyklus

Zásoba vody na Zemi (oceány: 1348 x 10 6 km 3 (97.39%)) atmosféra: 0.013 x 10 6 km 3 (0.001%) oceanworld.tamu.edu/.../hydrocycle.html

Pohyb vody v suchozemském ekosystému

Tok energie Krátkovlnné záření dlouhovlnné záření Skleníkový efekt atmosféry bez atmosféry vodní páry, Plyny (CO 2, CH 4, NO x ) s atmosférou

Relativní podíl plynů na skleníkovém efektu

Tok energie 1. Vstupující sluneční (krátkovlnné) záření 30% odraženo a rozptýleno Reflected = odražené Scattered = rozptýlené Absorbed = pohlcené Sluneční konstanta 1,38 kwm -2 (1380 Wm -2 ) 70% pohlceno Albedo = (odražené a rozptýlené záření)/dopadající záření

2. Bilance energie mezi atmosférou a povrchem Země Oslunění! Vesmír 2007, 11 Dopadající záření odražené záření Z dlouhodobého hlediska je Země ve stadiu energetické rovnováhy. krátkovlnné záření dlouhovlnné záření

Propojení toku energie a hydrologického cyklu

Evapotranspirace (ET) Evapotranspirace = Evaporace + Transpirace E = evaporace = přímý výpar z povrchů T = transpirace = ztráta vody listovými průduchy

Hydrologický cyklus je základem fungování všech BGCh cyklů Sluneční energie Hydrologický cyklus via evapotranspiraci (viz bilance energie a rozdělení energie v ekosystému) Cykly živin via biologické procesy (rozpouštní živin, transport v ekosystému) Evapotranspirace = odpar s povrchu + transpirace rostlin

Pozor na čísla!!! Globální cyklus C GPP = hrubá primární produkce R P,D = respirace rostlin (P) a půdy (D dekompozice) Toky v 10 15 g za rok, zásobníky v 10 15 g (= 10 12 kg = 10 9 t) V anglickém textu, desetinná čárka vždy odděluje tisíce

100 % 50 % Hrubá primární produkce (GPP ) - respirace autotrofů (temnostní resp., kořeny) čistá primární produkce (NPP) - respirace heterotrofních organismů Nadzemní produkce: nadzemní části rostlin, mechy, řasy, lišejníky, Podzemní produkce: kořeny rostlin a rhizodeponie Hrubá = gross Čistá = net 5 % čistá produkce ekosystému (NEP) živá a mrtvá biomasa rostlin, živočichů a půdní org. hmota vytvořená za časovou jednotku Půdní organická hmota: celosvět. zásoba = 1,5 x 10 18 g C 2-3 x více než v nadzemní biomase rostlin závisí na : NEP (NPP) abiotických faktorech (hlavně vlhkost a teplota) ekosystém produkce kořenů (% NPP) lesy mírného pásu 13-46 louka mírného pásu 50-75 step 50 polopoušť 12 zemědělské půdy: kukuřice, soja 25 produkce rhizodeponií: 1-30% HPP

celková zásoba C v suchozemských ekosystémech BIOMASA 620 Gt C CO 2 Fotosyntéza autotrofní respirace ATMOSFÉRA 720 Gt C opad CO 2 půdní respirace 60-75 Gt C/rok Nerozložené zbytky Upraveno podle Gleixner 2001 Půda (SOM) 1580 Gt C Mikrobní biomasa Mikrobní metabolity SOM=půdní organická hmota

Změny koncentrace CO 2 v atmosféře Vesmír 2007, 11

Cyklus C - suchozemský ekosyst. R = respirace F = tok

Vstup uhlíku do cyklu C procesy fotosyntézy, místo propojení toku energie, hydrologického a C cyklu Sluneční energie H 2 O (transpirace) O 2 (fotosyntéza) CO 2 Stomata CH 2 O Rubisco, karboxylační enzymy (C3, C4 a CAM rostliny) Regulace transpirace a vstupu CO 2 otevírání/zavírání průduchů (stomatal conductance) Trade off mezi ztrátou vody a spotřebou CO 2

lightning 3 Leaching, eutrophication Globální cyklus N Toky v 10 15 g za rok, zásobníky v 10 15 g Z hlediska lidské činnosti: NH 3, N 2 O, NO x

Zjednodušený terestrický cyklus N Mrtvá org. hmota DON NH 4 + Nitrifika ce NO 3 - Mikrobní biomasa Půdní živočichové Půda je nejdůležitějším místem přeměn

Globální cyklus fosforu http://vincejtremante.tripod.com/cycles/phosphours.htm

Cyklus P - srovnání s cyklem N E = eroze a odnos