VŠFS ZS 2005-06 přednáška Integrace ČR do EU prostřednictvím pohybu PS 1. 12. 2005 1
Cíl Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR 2
Prameny Dubská, D.: Práce v zahraničí z pohledu platební bilance České republiky. ČSÚ Praha 2004. Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika. VŠE Praha 1996. ISBN 80-7079-966-8. EUROSTAT (webové stránky). Think-Tanks analýza z r. 2000. 3
OSNOVA 1. Vymezení základních pojmů 2. Vývoj po 2. sv. válce 3. EU 90. léta 4. Migrace PS a ČR 4
ad 1 Vymezení základních pojmů Mezinárodní migrace obyvatelstva širší pojem dobrovolnost ekonomické motivy pohyb obyvatelstva přes hranice státu dlouhodobý či trvalý pobyt. 5
ad 1 1. pokračování Mezinárodní pohyb PS faktor internacionalizace v celosvětovém měřítku. Mimoekonomické příčiny (přesuny jsou náhlé, živelné, často masové, ale i nedobrovolné). Přesuny se týkají nejen PS, ale i jejich rodin. 6
ad 1 2. pokračování Ekonomické příčiny: rozdílná ekonomická úroveň, a tedy i rozdílná cena PS, nevyrovnanost P a N PS v jednotlivých zemích. Potřeba jak kvalifikovaných (IT, Hi-Tech), tak i nekvalifikovaných PS. brain-drain nejen ve VTE, ale i v emerging markets a v TE. 7
ad 2 Vývoj po 2. sv. válce Vývozci PS (historicky): VB, Holandsko, Německo, Itálie, Japonsko, Řecko, Turecko, Španělsko, Portugalsko, Mexiko, země Afriky a Asie. Dovozci (historicky): USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Argentina, Brazílie aj. 8
ad 2 1. pokračování Tento druh migrace 19. st. z vyspělé části světa do nových oblastí. Trvalý charakter (i rodiny). Migrace po 2. sv. válce migrace z méně vyspělé E do vyspělých zemí E (neplatí absolutně); podíl zahraničních pracovníků (ZP) v bývalých CPE nízký, migrace z CPE politické motivy. 9
ad 2 2. pokračování S rozpadem CPE migrace z V na Z (v další části). V r. 1991 ve světě odhadem 20 mil. běženců, asylantů a migrantů, v polovině 90. let odhad 100 mil. 10
ad 2 3. pokračování Exportéři po 2. sv. válce (vedle již uvedených): Kolumbie, Tunisko, Malajsie, Sýrie, Srí Lanka (především RE). Importéři po 2. sv. válce (mimo již uvedených): Holandsko, Kuvajt, Venezuela, Itálie, Finsko, Singapur, Izrael, Jižní Afrika aj. 11
ad 2 4. pokračování Pohyb VF (jak K, tak i PS). Pohyb PS velmi riskantní (ekonomické a sociální problémy). Mnoho bariér mezinárodní mobilitě PS oproti pohybu K často vyšší. Bariéry jak u vyvážejících, tak i dovážejících (hostitelských) zemí. 12
ad 2 5. pokračování Překážky na straně vyvážejících zemí: změna životního stylu, omezení rodinných svazků, právní aspekty, politické, jazykové aj. Překážky na straně dovážejících zemí první skupina: přístup na trh práce v dovážejících zemích právní aspekty (vízum, povolení pobytu, pracovní povolení). Odlišnosti. 13
ad 2 6. pokračování licenční požadavky či podmínky; další: požadavek na národnost či zemi, ověření jazykových znalostí, uznávání diplomů apod.) druhá skupina: omezování možnosti zahraničních pracovníků poskytovat služby za stejných podmínek s domácími subjekty (omezení občanských práv a regulace životních podmínek). 14
ad 2 7. pokračování Důsledky mezinárodního pobytu PS projev jak ve vyvážející, tak i v dovážející zemi: růst světového produktu produktivita práce migrantů zpravidla vyšší v hostitelské než domácí zemi; snížení produkce v zemi vývozce převýšeno růstem produkce v hostitelské zemi; 15
ad 2 8. pokračování migrace ovlivňuje i důchody (v zemi vývozce růst mezd, v zemi dovozce pokles neplatí absolutně); snižování nezaměstnanosti v zemi vývozce, růst deviz, zvyšuje se kvalifikační úroveň apod.; odliv kvalifikovaných PS zpomalení technické, kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi vývozce; 16
ad 2 9. pokračování země dovozce spoří náklady na vzdělání, které nese vyvážející země; země hostitelská migranti platí do SR více, než z něj dostávají; ZP pracují zpravidla za nižší mzdu a v těch oblastech ekonomiky, které nejsou předmětem zájmu domácích PS. 17
ad 3 Situace v EU v 90. letech EU a migrace ze zemí SVE Od pádu Berlínské zdi nárůst migrace z KZ EU; příliv příliš malý na to, aby obavy; roční čistá migrace z CEEC-10 do EU vrchol v r. 1990 více než 300 tisíc lidí, ale následoval pokles přílivu; 18
ad 3 1. pokračování počet rezidentů z CEEC-10 v EU-15 odhadován na 850 tisíc (1998); podle EUROSTAT v r. 1998 asi 250 tisíc PS z CEEC-10 zaměstnáno v EU; údaje mohou být podhodnoceny (dočasně zaměstnaní) přesto EUROSTAT odhaduje, že počet nepřesahuje 300 tisíc; 19
ad 3 2. pokračování mohou být postiženy pouze 2 země Rakousko a Německo; Charakteristika migrace z CEEC v E v 90. letech formální vzdělání vyšší než u ostatních migrantů či domácích PS; migranti z CEEC-10 stejná odvětví jako ostatní cizinci modré límečky v průmyslu a ve službách místa s nízkou kvalifikací; 20
ad 3 3. pokračování totéž se týkalo i etnických Němců, kteří migrovali do N počátkem 90. let; schopnost PS z CEEC-10 prosadit se na trhu práce slabá, i když vzdělání vysoké; ve střednědobém a dlouhodobém horizontu může vyšší formální úroveň vzdělání migrantů z CEEC-10 ovlivnit trhy práce některých kategorií. 21
ad 3 4. pokračování S ohledem na rozdíl ve mzdách a příjmech/osobu migrace z CEEC-10 v 90. letech velmi nízká; V r. 1998 727 228 migrantů z CEEC- 10 do EU (bez Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Irska a Portugalska); kumulovaná migrace z CEEC 1990-1997 642 tisíc osob; 22
ad 3 5. pokračování Nepřesnost statistik 850 tisíc rezidentů v r. 1998 z CEEC v EU; PS CEEC-6 (bez Slovinska a zemí Pobaltí) v r. 1995 v EU (bez Irska) 250 tisíc; roste však dočasná migrace v samotném Německu převedeno na roční základ 250 tisíc PS (ze statistik); 23
ad 3 6. pokračování statistiky nepřesné podle odhadů však nepřesahuje 300 tisíc; Rakousko a Německo nejvíce ovlivněné migrací z CEEC 73 % populace v pracovním věku a 80 % pracovníků, kteří migrovali z CEEC do EU zůstali v Rakousku a Německu (1998); 24
ad 3 7. pokračování podíl osob z CEEC na celkové zaměstnanosti činil v r. 1995 1,1 % v Rakousku, 0,5 % v Německu, 0,2 % ve Švédsku a Řecku. V ostatních zemích v polovině 90. let minimální; jiné bylo u kandidátských zemí, které hraničily s EU: podíl pracovníků pracujících v EU na populaci v pracovním věku činil v r. 1998 více než 0,6 % v Maďarsku, 0,4 % v bývalé ČSFR a Polsku a 0,3 % v Bulharsku a Rumunsku; 25
ad 3 8. pokračování téměř polovina zahraničních pracovníků z CEEC-6 (bez Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska) v r. 1998 pocházela z Polska, 17 % z Rumunska, 16 % z Maďarska, 11 % z ČR a SR a 9 % z Bulharska; 26
ad 3 9. pokračování vysoký podíl rezidentů z CEEC-10 v Rakousku a Německu geografická blízkost hraje velikou úlohu; oproti migraci J - S migrace V-Z je charakterizována relativně vysokým rozdílem v důchodech/osobu a krátkou geografickou vzdáleností; 27
ad 3 10. pokračování nejvíce mohou být zasaženy východní regiony Rakouska a Německa, hraničící s CEEC; Německo specifické rysy: migranti se nevyskytují v nových zemích SRN (hraničící s Polskem), nýbrž ve starých (Bavorsko regiony hraničící s ČR) a v průmyslových centrech; 28
ad 3 11. pokračování přesto podíl PS z CEEC činil v r. 1998 1,0 2,5 % v těchto postižených regionech. Odlišnosti migrantů z CEEC od ostatních migrantů: migranti (PS) z CEEC byly v r. 1998 v průměru mladší, než ostatní zahraniční PS v EU; 29
ad 3 12. pokračování téměř 70 % pracovníků z CEEC bylo ve věku 25-44 let, zatímco v EU z celkového počtu PS pouze 55 % patří do této věkové skupiny; zaměstnanost migrantů z CEEC byla v r. 1998 pod průměrem EU; podíl PS (práceschopných) z CEEC na populaci v produktivním věku a podíl zaměstnanců z CEEC na populaci v produktivním věku činil 63 % resp. 53 % v r. 1998; 30
ad 3 13. pokračování stejné údaje za EU 68 % a 61 %; míra nezaměstnanosti migrantů z CEEC 16,5 % - průměr EU 10,3 % (1998); migranti z CEEC zaměstnanost nadprůměrná v domácnostech, turistice, stavebnictví a průmyslu, zatímco jejich podíl ve veřejné správě, zemědělství, v oblasti financí a vzdělávání pod průměrem; 31
ad 3 14. pokračování zatímco jejich vzdělání vyšší, uplatňují se ve stejných odvětvích, jako ostatní cizinci tj. ve službách náročných na práci, především nekvalifikovanou a ve stavebnictví a průmyslu; migranti nebyly schopni využít náklady na vzdělání (human capital) na trzích práce v EU! 32
ad 4 Migrace PS a ČR Odchody občanů ČR za prací do zahraničí (EU) 1. Vymezení základních pojmů 2. Náhrady a mzdy a jejich dynamika 3. Objemy náhrad a mezd podle zemí 4. Počty rezidentů v zahraničí 33
ad 4.1 Vymezení základních pojmů Pohled na Schéma 1 - Bilance výnosů. Pohled na Tabulku 1 struktura bilance výnosů zde pohled na Výnosy (Příjmy z práce v zahraničí) a Náklady (Náklady na práci cizinců v ČR). ČR: výdaje na práci zahraničních pracovníků jsou vyšší než příjmy z práce v cizině. 34
ad 4.1 1. pokračování Použité pojmy: Rezident: subjekt který sídlí a působí v ČR alespoň 1 rok. Rezident: i subjekt, který působí mimo ČR (zastupitelské a jiné orgány ČR). Rezident: subjekt, který vlastní budovy a pozemky na území ČR (za rezidenta je považován při transakcích s těmito pozemky a budovami). 35
ad 4.1 2. pokračování Studenti rezidenti vždy bez ohledu na délku studia studia v zahraničí. Rezidenti: občané ČR s trvalým bydlištěm v ČR a na krátké období (méně než rok) vycestují do zahraničí za prací a i za jiným účelem. 36
ad 4.1 3. pokračování Náhrady zaměstnancům (bilance výnosů) se týkají rezidentů ČR pracujících v cizí zemi jsou úhrnem jejich mezd a sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Současně sem patří i náklady vynaložené na práci zahraničních pracovníků v ČR. Výsledek: saldo náhrad. 37
ad 4.1 4. pokračování Oficiální rezidenti v zahraničí podléhají tamějším odvodům daní a dalších příspěvků. Příklad: druhy odvodů z mezd v Německu: daň z příjmu (od 1800 EUR měsíčně) + příplatky solidarity (pro nové země Německa od 2500 EUR) + církevní daň (diferencovaná teritoriálně, platí se od 1800 EUR) + 38
ad 4.1 5. pokračování důchodové pojištění (9,55 % hrubé mzdy) + sociální pojištění (3,25 % hrubé mzdy) + zdravotní pojištění (7 % hrubé mzdy) a také pojištění pro případ pečovatelské služby (0,85 % hrubé mzdy odvádějí všichni občané). 39
ad 4.1 6. pokračování Z pohledu práce v zahraničí jsou rezidenti osoby s trvalým bydlištěm v ČR, které vyjíždějí na období zpravidla kratší než 1 rok s cílem získat výdělek. 40
ad 4.2 Celkové objemy náhrad a mezd a jejich dynamika V ČR jsou celkové náklady na práci nerezidentů výrazně vyšší než příjmy z práce rezidentů v zahraničí a to i přesto, že v r. 2003 stouply tyto příjmy proti r. 2002 asi o 1/3 (vyšší počet občanů ČR v cizině a slábnoucí kurs CZK/EUR). 41
ad 4.2 1. pokračování Bilance výnosů BÚPB: náhrady zaměstnancům u rezidentů (občanů ČR pracujících v cizině) r. 2003 13,9 mld. Kč (téměř o 1/3 vyšší než v r. 2002). Ale objem náhrad nerezidentům (cizincům zaměstnaných v ČR) byl více než 2x vyšší (30,3 mld. Kč). 42
ad 4.2 2. pokračování Saldo náhrad v r. 2003 bylo deficitní o 16,4 mld. Kč, i když stouply příjmy Čechů v zahraniční meziročně o 30 %. Vliv: růst počtu osob ČR pracujících v zahraniční a kursové vlivy. V roce 1999 průměrný kurs 36,88CZK/EUR, v r. 2002 30,81 CZK/EUR (koruna posilovala). V r. 2003 průměrný kurs téměř 37 CZK/EUR. 43
ad 4.3 Objemy náhrad a mezd podle zemí Zájem občanů ČR se soustřeďuje nejvíce na Německo, Rakousko, VB a Itálii. Nejvíce peněz si v r. 2003 čeští občané vydělali v Německu každé čtvrtletí r. 2003 1,2 mld. Kč, za celý rok 4,9 mld. Kč (r. 2002 3,2 mld. Kč). 44
ad 4.3 1. pokračování Rakousko příjmy ve formě náhrad zaměstnancům r. 2003 téměř 2 mld. Kč (r. 2002 mírně převýšily 1,1 mld. Kč). VB r. 2003 1,5 mld. Kč (r. 2002 0,4 mld. Kč). Itálie r. 2003 0,5 mld. Kč. 45
ad 4.3 2. pokračování Pozor: v případě uvedených 4 zemí objemy peněz získaných českými pracovníky jsou podstatně vyšší než objemy peněz, které získali občané těchto zemí pracující v ČR. Občané těchto 4 zemí působí v ČR převážně jako podnikatelé či samostatní zaměstnanci cizích firem placení ze zahraničí. 46
ad 4.3 3. pokračování Příjmy z práce rezidentů zaměstnaných v EU v r. 2003 více než 8,9 mld. Kč (r.2002 4,3 mld. Kč). Výrazně se zvýšil objem peněz vydělaných rezidenty v zemích SVE. V porovnání se zeměmi EU činil asi 10 %: r. 2001 SVE 247 mil. Kč. r. 2002 jen 221 mil. Kč, r. 2003 910 mil. Kč. 47
ad 4.3 4. pokračování Se zeměmi SVE má ČR ale zápornou bilanci proti zhruba 0,9 mld. Kč příjmů bylo v r. 2003 vynaloženo 16,4 mld. jako náklady na práci občanů těchto zemí v ČR. 48
ad 4.4 Počty rezidentů v zahraničí V r. 2003 vyjelo oproti r. 2002 za prací o ¼ více občanů ČR. Podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo v zahraničí v r. 2003 celkem 22 900 občanů ČR (r. 2002 18500). Z toho legálně 14900(12000). V období 1998 2000 jejich počet ročně kolísal mezi 16 až 18 tisíci osob. V r. 2001 pracovalo v průměru v zahraničí 15800 občanů ČR. 49
ad 4.4 1. pokračování Legálně zachyceni ve statistikách sociálního zabezpečení dané země. Nelegální odhad. Z uvedených celkových počtů v r. 2003 Německo 6800 občanů ČR, VB 3600 osob. Rakousko 3300, USA 2000 a 1400 Itálie. Akcelerace přílivu do VB. 50
ad 4.4 2. pokračování Ve srovnání s občany některých zemí SVE (především Polska) počet nízký absolutně i v přepočtu na 1 obyvatele. Polsko asi 4x více občanů, v zahraničí pracuje každý rok asi půl milionů Poláků (305 tis. legálně). Náhrady polským občanům v zahraničí v r. 2003 přes 2 mld. EUR (66,3 miliard Kč). ČR 13,9 mld. Kč. 51
ad 4.4 3. pokračování Podle metodiky odhadů (statistika národních účtů) pracuje v zahraničí zhruba 35 % rezidentů nelegálně. Černá mzda 60 % hrubé mzdy Němců, legální 90 %. 52
ad 4.4 4. pokračování Téměř každý třetí z občanů ČR pracujících v zahraničí působil v r. 2003 v Německu (29,9 %). Ve VB 15,3 %, v Rakousku 14,4 %. Dlouhodobě počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku stagnuje, velmi rychle ale roste počet osob do vzdálenějších zemí (VB). 53
ad 4.4 5. pokračování V období 1993 2003 nejvyšší počet v r. 1993, od té doby počet rezidentů pracujících v cizině až do r. 1998 mírně klesal. V r. 2003 dosáhl úrovně r. 1994. V období 1996 1997 se snižovaly příjmy z práce v zahraničí rychleji, než klesal počet občanů ČR vyjíždějících v této době za prací. 54
ad 4.4 6. pokračování Počty rezidentů v cizině a příjmy z jejich práce spolu zhruba korelují teprve od r. 1998. Budoucí volný pohyb PS v E-25 zvětší migraci. 55
ad 4.4 7. pokračování Obavy z masivního přílivu českých pracovníků do E-15 se zřejmě nenaplní. Rizika leží jinde: v Rakousku není výraznější příliv PS z ČR, ale zájem rakouských občanů o levnější nákupy a služby v ČR či v Maďarsku podle odhadu Rakouské zaměstnanecké komory způsobí v příhraničí ztrátu 15 tis. pracovních míst. 56