Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář dějin umění HOTEL CONTINENTAL Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Ing. arch. Petra Gajdová Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Brno 2008
Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a veškeré použité prameny a literaturu jsem uvedla v závěrečném seznamu. V Brně, 28. dubna 2008 2
Děkuji panu prof. PhDr. Jiřímu Kroupovi, CSc. za vedení práce, pomoc a cenné rady při jejím zpracování. 3
Obsah Úvod 5 1. Hotel Continental v dobovém tisku a literatuře 6 2. Popis hotelu Continental 2. 1. Půdorysné, prostorové a hmotové řešení 9 2. 2. Původní vybavení interiéru 12 2. 3. Konstrukční řešení a technické inovace 13 3. Historie stavby 3. 1. Souvislosti vzniku stavby 16 3. 2. Průběh realizace stavby 19 4. Hotel Continental v soudobém kontextu 4. 1. Hotel Continental jako součást československé architektury 23 4. 2. Hotel Continental v díle Zdeňka Řiháka 26 5. Hotel Continental v kontextu světové architektonické tvorby 30 6. Výtvarné dílo a řemeslo jako součást hotelu Continental 36 7. Význam výstavy Expo 58 v Bruselu a její vliv na hotel Continental 38 Závěr 41 Bibliografie 42 Obrazová příloha 46 4
Úvod Po II. světové válce proslulo město Brno zejména jako město veletrhů, s čímž souvisela i nová stavební činnost. Roku 1955 prošlo výstaviště generální rekonstrukcí, na kterou v dalších letech navázaly úspěšné výstavy československého strojírenství. Následná výstavba nových výstavních pavilonů umožnila v září roku 1959 uspořádat první mezinárodní výstavu. Tradice brněnských veletrhů tedy byla odstartována a s ní také související výstavba. Hned dvě stavby sloužící k ubytování byly v nedalekém časovém odstupu realizovány v samotném centru města. Roku 1962 byl dokončen hotel International ( Arnošt Krejza, Miroslav Kramoliš, 1959 1962 ), roku 1964 pak hotel Continental. Oproti velkorysosti s jakou vznikl International, se stal Continental úspornější variantou co do objemu a nabízených služeb. Výsledné řešení z architektonické kanceláře Stavoprojektu pod vedením Zdeňka Řiháka však předčilo hotel International zejména jednotou architektonického výrazu. Continental se spolu s Internationalem směle přiřadil k výrazným brněnským realizacím 60. let 20. století. Oba hotely dodnes stojí a stále plní svůj účel. V práci jsem se rozhodla zaměřit na stylové a umělecké zařazení hotelu Continental do dobového kontextu. 5
1. Hotel Continental v dobovém tisku a literatuře Hotel Continental byl vyprojektován i postaven v 60. letech 20. století, velmi cennými prameny jsou dobové časopisy věnované architektuře. V časopise Architektura ČSSR byla roku 1961 zveřejněna studie hotelu, roku 1964 byl v tomtéž časopise věnován prostor realizaci. Články jsou doplněny o zobrazení výkresové dokumentace, včetně vybraných technických detailů, důležité jsou také fotografie interiéru stavby. Z materiálů jsou čitelné proměny projektu v průběhu realizace. Dobové zmínky je možné nalézt i v časopise Československý architekt. Podrobnosti z výstavby, technické parametry a časové zařazení vzniku stavby přibližují články a drobné zkazky v časopise národního podniku Pozemní stavby v Brně, Pozemstav buduje, z let 1960 až 1965. V Archivu města Brna jsou přístupné fotografie hotelu ve fondu U5, přínosné jsou zejména fotografie z výstavby. Obdobné fotografie jsou přístupné v archivu Muzea města Brna na hradě Špilberk. Moravský zemský archiv uchovává ve fondu K prameny k podniku Pozemní stavby Brno, bohužel materiály dosud nebyly zpracovány. Časopisy Domov: časopis pro bytovou kulturu a techniku v domácnosti a Tvar: časopis ústřední lidové a umělecké výroby odráží dobový vkus. Domov je určen především laikům, přesto právě zde uveřejnil architekt Řihák článek vztahující se k hotelu. Architekt v článku vysvětluje změny v projektu a okolnosti jeho vzniku. Časopis Tvar, určený více odborné veřejnosti, napomáhá pochopení dobového přístupu k návrhu, řemeslnému zpracování a umělecké hodnotě řemeslných výrobků i výtvarných děl. Informace týkající se konstrukčního řešení přinesl časopis Pozemní stavby z roku 1961 a 1965. Přesto nebo právě proto, že se pohybujeme v druhé polovině 20. století, literatura týkající se hotelu Continental, případně architekta Zdeňka Řiháka, není příliš obsáhlá. Můžeme čerpat informace z dobové literatury, kterou je více než důležité kriticky zhodnotit. V literatuře i časopiseckých pramenech je patrné upřednostňování luxusnějšího a politicky ceněného brněnského hotelu International. Architektura druhé poloviny století se dostává do oblasti zájmu 6
historiků umění až během posledních let. Významnou osobností, která působí na tomto poli, je historik umění a architektury Rostislav Švácha. Prozatím ale není stavbě hotelu Continental věnována žádná uměleckohistorická práce. Nejčastěji se vyskytují pouze zmínky o hotelu ve výčtu dobových realizací. Hlavnímu projektantovi hotelu, architektovi Zdeňku Řihákovi, je věnována publikace Iloše Crhonka, která shrnuje život i dílo architekta, včetně soupisu projektovaných staveb i výtvarných děl. Hotel je řazen mezi významné stavby 60. let v literatuře socialistického Československa. Fotografie hotelu s drobnými popiskami a nastínění dobové tvorby jsou uveřejněny v několika dobových souborných publikacích o moderní československé architektuře. Dobová literatura, včetně časopiseckých článků, vztahující se k moderní architektuře města Brna, je shrnuta v práci Jaromíra Kubíčka Literatura o Brně z let 1801 1979. Obsahově významnější knihou se jeví dílo Iloše Crhonka Brno v architektuře a výtvarném umění z roku 1981. Pro zařazení stavby do kontextu světové architektury jsou důležité práce Felixe Haase Architektura 20. století, Praha 1980 a Moderná svetová architektúra, Bratislava 1968. Současné architektuře je věnováno dílo Udo Kultermanna Současná světová architektura, Praha 1966. Ze současné literatury je obsahově cenná kniha Akademie věd Dějiny českého výtvarného umění VI, 1958/2000, 2, která vyšla v Praze roku 2007. Pasáž nazvaná Architektura 1958 1970, je dílem Rostislava Šváchy, přínosný je také výčet literatury k tématu. Švácha napsal také kapitolu Česká architektura 1956 1970 v knize Obce architektů Česká architektura 1945 1995. V časopise Akademie věd Umění přináší rozšiřující informace o architektonické tvorbě 60. let 20. století článek Lenky Tiché Středoevropská architektura v letech 1956 1963 a bruselský styl nebo rozbor architektonické tvorby Jana Šrámka a Aleny Šrámkové od Rostislava Šváchy. Součástí architektury 60. let bylo téměř vždy také výtvarné umění. Nejinak je tomu v případě hotelu Continental. Práce členů výtvarné skupiny Trasa (například Olbrama Zoubka, Evy Kmentové, Stanislava Libenského, Jaroslavy Brychtové ) a celkový pohled do umění socialistického Československa přinášejí 7
opět Dějiny českého výtvarného umění VI, 1958/2000, 2, včetně odkazů na literaturu. Obdobně se jeví užitečná i disertační práce Kateřiny Pažoutové České výtvarné umění a architektura 60. let 20. století. Disertační práce obsahuje rozsáhlý výčet staveb, jejichž součástí jsou výtvarná díla, obrazovou dokumentaci a charakteristiku české architektonické tvorby. Životopisné medailony umělců a zařazení jejich tvorby přináší kniha Marie Judlové Ohniska znovuzrození: Československé umění 1956 1963, Galerie hlavního města Prahy 1994. 8
2. Popis hotelu Continental 2. 1. Půdorysné, prostorové a hmotové řešení Pro stavbu byla vybrána plocha, která vznikla asanací středu města Brna. Hotel Continental se nachází na rohu ulice Kounicova a Mezírka ( Kounicova 6, dříve Leninova ) v centru města Brna. Stavba je obrácena k ulici Kounicova, odsazena od uliční čáry a oddělena od silnice množstvím zeleně. Hlavní nástup, nacházející se na severozápadní straně, je doplněn předsunutou plastikou. Další možný vstup je vymezen v rameni navazujícím na jídelnu, také přímo z jídelny můžeme vystoupit do ulice Kounicova. Na prostranství mezi silnicí a stavbou hotelu můžeme ještě stále rozlišit původní úpravu prostoru. Chodníky propojují nástup do jídelny s hlavním vstupem do hotelu. Kolmo na obdélníkový zastřešený vstup navazuje široký chodník z ulice Kounicova. Tento reprezentativní přístup k hotelu pro pěší zvýrazňují výtvarná díla. 1 K ulici Mezírka přiléhá hotelové parkoviště pro 60 vozů. Na východní straně navazuje na hotel hospodářský dvůr. Trojramenný půdorys je v přízemní části spojený s obdélníkovým půdorysem jídelny a jejích přidružených provozů. Tímto propojením provozů ztrácí svou jednoznačnou čitelnost. Dvě uvolněná ramena se vyznačují volným půdorysným uspořádáním, které vymezují nosné sloupy. Spojující rameno nelze v půdoryse přízemí dostatečně rozeznat. Rameno je širší než dvě předchozí a provozy nejsou řazeny s důrazem na možné rozeznání ramena v půdorysu. Také volná půdorysná plocha jídelny se zdá být pouze odvislá od provozního uspořádání. Typické ubytovací podlaží naopak disponuje velmi jasným a dobře čitelným půdorysem. Obdélníkový půdorys každého ze tří ramen podporuje jednotu a logiku výrazu. Chodba každého ramene ústí do vrcholu trojúhelníku centrální haly. 1 V současné době ovšem nelze považovat předprostor za reprezentativní z důvodu nevyjasněných majetkových poměrů. 9
Přízemí hotelu je věnováno převážně odbavení hostů a stravovací části. Architektonicky zajímavá je vstupní hala hotelu. Prostor vstupní haly odpovídá jednomu ze tří ramen, která vertikálně vybíhají do lůžkové části, je téměř celý volný a po obvodě prosklený. Dvojice pilířů, spojené v rámovou konstrukci, nesou zastřešení vstupu a přecházejí do interiéru haly ( pět dvojic pilířů, z toho dvě v exteriéru ). Hala překvapí svým lidským měřítkem, přesto však působí velmi reprezentativně. Prosklené části fasády, sahající až do druhého podlaží, opticky rozšiřují prostor haly a propojují ho se zelení v exteriéru. Prostoru haly dominuje prvek zavěšeného točitého schodiště, vedoucího do prvního patra. Schodiště tvoří spirálový nosník lichoběžníkového tvaru, ze kterého vybíhají konsolovité stupně. Schodiště sousedí se třemi výtahy. Ve vstupní hale se dále nachází recepce, sociální zařízení a další komunikační prvky. Ze vstupní haly pokračuje prostor do ramene, kde je umístěn pult a stoly snack baru. Na další rameno navazují místnosti přípravny jídel, tedy kuchyně, studená kuchyně, cukrářská výroba, nachází se zde jídelna personálu, především však jídelna hostů. Jídelna hostů je zastřešena lomenicovou střešní konstrukcí o rozponu 16 metrů. Obvodové stěny jídelny dělí nosné pilíře, prostor mezi nimi je prosklený, ve výšce 300 cm nad podlahou vede osvětlovací římsa. Na jihovýchodní straně je ve stěně zopakován motiv lomenicové střechy formou lomených zdí, střídající plnou a prosklenou část. Lomenice střechy se promítá do stropu interiéru. Vstupní hala je oddělena mezipatrem s kancelářemi administrativy, kanceláří ředitele a salonkem od ubytovací části hotelu. Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje jsou rozmístěny ve vertikální části stavby. Dvanáct ubytovacích podlaží spojuje hlavní schodiště a tři výtahy v centrální části stavby. Komunikace ústí do haly trojúhelníkového půdorysu. V rameni na severní straně leží únikové schodiště. Z centrální trojúhelníkové haly vybíhá do každého ze tří ramen jedna chodba. Z chodeb vedou vstupy do jednotlivých pokojů, každá chodba je následně ukončena balkonem lichoběžníkového půdorysu dynamicky působícím na příslušných fasádách. 10
Každému patru přísluší 19 pokojů, z čehož je 9 jednolůžkových. 2 V každém rameni se nacházejí na jedné straně právě tři jednolůžkové pokoje s loggií. V severním rameni sousedí s únikovým schodištěm dva dvoulůžkové pokoje, ve zbývajících dvou ramenech jsou vždy čtyři dvoulůžkové pokoje. Typický pokoj tvoří předsíňka s šatní skříní, sociální zařízení s wc a sprchovým koutem a vlastní pokoj. 3 Suterén je určen zejména pro technická zařízení, nachází se zde centrální strojovna topení a vzduchotechniky, prádelna, hrubé přípravny kuchyně a garáž pro 20 vozů. Střecha byla navržena pro nástavbu restaurace, která ústila na pobytovou střechu. Střecha centrální trojúhelníkové hmoty byla rezervována pro příležitostné přistání vrtulníku. Půdorysný tvar střechy lemuje betonová pergola. Hmota stavby působí příjemně dominantně. Již z dálky je čitelný charakteristický tvar písmene Y vertikální části. Stavbu tvoří dvě tělesa, do výšky 56 metrů se tyčí tři ramena dvanácti lůžkových pater, z jednoho ramene, kolmo na ulici Kounicova, vybíhá přízemní hmota restaurace s nepřehlédnutelnými hroty lomenicové střechy. Odsunutý hlavní vchod do hotelu je umístěn pod zastřešenou částí nesenou oblíbeným prvkem, zešikmenou dvojicí pilířů, evokujícím rozkročené nohy stavby. Provozním požadavkům je podřízena rozličně tvarovaná hmota stavby, která je obrácena do hospodářského dvora. Fasáda hotelu závisí na uspořádání vnitřních provozů. Prosklené plochy v přízemí a prvním podlaží, stejně jako plné plochy s okny kanceláří, jsou rozděleny tmavými pruhy přiznaných sloupů. Výškovou část tvoří tři druhy fasády. Fasáda ukrývající dvoulůžkové pokoje je členěna do čtyř vertikálních pruhů, kdy každý pruh je rozdělen do dalších čtyř vertikálních a čtyř horizontálních pruhů. Součástí takového pole je vždy čtvercové okno. Pole, kterému náleží únikové schodiště, je na fasádě odkryté. Barevnost této fasády odpovídá šedostříbrné barvě. 2 Jednolůžkový pokoj má plošnou výměru 10,5 m 2. Dvoulůžkové pokoje mají plochu 14, 6 m 2. 3 Řihák Zdeněk, Hotel Continental, Domov,1965, 2, s. 27. Na každém patře byl jeden pokoj vybaven vanou. 11
Fasáda s loggiemi je rozdělena do tří vertikálních částí, čtvrtá část odpovídá ohybu v přechodu dvou ramen. Pole této fasády tvoří čtyři obdélníky, z čehož jeden přísluší dveřím a druhý oknu. Před tmavě modrou barvu fasády předstupuje stříbřité tenké zábradlí z trubkových profilů. Fasády ukončující ramena v kratších směrech jsou totožné. Vertikálu podporují obdélníky nad sebou řazených dveří. Dveře v každém patře ústí na balkón lichoběžníkového půdorysu. Balkón ukončuje na delší straně plná omítnutá zídka, na kratší pak tenké zábradlí. Této fasádě přísluší bílá barva. Také prosklenou fasádu jídelny člení profily zasklení a hrany sloupů. 2.2. Původní vybavení interiéru Interiéry hotelu byly koncipovány v jednotný celek, pro který je charakteristická střídmá barevnost: Kromě přírodních materiálů dřevo, kámen, mramor je užito pouze barev neutrálních černé, šedé a bílé. Doplňující barvou v celém objektu - jak vně, tak uvnitř je tmavomodrá. 4 Přestože byly základní prvky interiéru zachovány, velká část interiéru haly i jednotlivých podlaží prošla proměnou. V původnímu interiéru haly převažovaly přírodní materiály, kamenná podlaha s benátskou dlažbou a spárované kamenné stěny. Množství stěn bylo také obloženo dřevěnými obklady, které byly však během užívání vyměněny za kamenné obklady. Kromě centrálního schodiště zůstává výrazným prvkem speciální strop, trojúhelníkové segmenty z profilovaného plechu jsou nastříkány bílým emailem, se zabudovanými svítidly a pokrývají plochu téměř 180 m 2. Jako výrazný interiérový prvek působí část přízemí vyčleněná snack - baru. K barovému pultu přiléhá kout s posezením. Stěny koutu jsou pokryty hrubou italskou omítkou, do stěny jsou zasazeny výklenky s barevnými skleněnými vitrážemi. Výklenky doplňují vestavěné police, společným jmenovatelem je bílá linie hran. 4 Výškový hotel Continental v Brně, Architektura ČSSR, 1964, roč. XXII, č. 10, s. 689. 12
Prostor haly v přízemí i patře je doplněn sedacím nábytkem, stolky a koberci. Na fotografiích interiéru haly z 60. let vidíme kovová křesílka s výpletem, pravděpodobně bílé barvy, doplněna textilním sedákem. Interiéru jídelny dominuje konstrukce stropu, jednotlivé trojúhelníkové segmenty vytváří působivou podívanou. Ve stejném duchu jsou stropy doplněny podélnými zavěšenými svítidly taktéž z trojúhelníkových segmentů. Po jedné straně jídelny jsou stěny u oken pokryty kovovými plastikami. Na každém podlaží byl prostor před výtahy doplněn sedacím nábytkem a podlahy pokryty koberci. Stěny kolem výtahů byly také obloženy dřevěnými deskami. Pokoje v jednotlivých podlažích byly zařízeny v jednotném duchu. Interiér vlastního pokoje byl vybaven jednoduše a účelně. Vybavení takového vzorového jednolůžkového pokoje zahrnovalo postel, sedací soupravu, psací sůl, konferenční stolek, noční stolek a židli. Interiér dvoulůžkového pokoje se lišil pouze v přidání dalšího lůžka. Nábytek všech pokojů byl vestavěný spojení s nízkým obkladem stěn, koberce pokrývaly podlahy po celé ploše pokojů. Také barevnost pokojů byla jednotná, společnými barvami byly šedá, černá a modrá na čalounění a textiliích. Nábytek byl zhotoven ze světlé švédské břízy v jednolůžkových pokojích a z africké hrušky ve dvoulůžkových. Každý pokoj byl vybaven několika svítidly. Židle, které se nacházely v pokojích, byly tvořeny kovovým rámem s výpletem. 2.3. Konstrukční řešení a technické inovace Stavba se vyznačuje množstvím konstrukčních a materiálových specifik, což ji řadí k významným československým realizacím 2. poloviny 20. století. V posuzování architektonické kvality staveb z tohoto období se technické inovace a výjimečná konstrukční řešení stávají důležitým kritériem. Montáž, rychlost výstavby a plánování výstavby bylo v době vzniku hotelu samozřejmostí. Konstrukční a materiálové řešení bylo projektováno s využitím nejnovějších poznatků a technologií. Množství inovací bylo prováděno už během výstavby a bylo odvislé od konkrétních problémů vzniklých během výstavby. 13
Složité založení stavby bylo vyřešeno polštářem štěrkopísků, na něž byla položena základová deska se stlačitelnými klíny hlíny, od středu se zvyšující, konstrukce vlastní budovy byla provedena z litého betonu. Přímo na stavbě byly vyhotoveny prefabrikované části dělících příček, schodů a podest. Ve spodní části stavby jsou umístěny monolitické rámy, které působí také jako výrazný architektonický prvek otevřené vstupní haly. Dimenzovány byly se započítáním obrovské tíhy všech pater vertikální části stavby, ta byla litou krabicovou konstrukcí, v subtilní síle patnácticentimetrových stěn. 5 Vzdálenost mezi nosnými příčnými stěnami vertikální části činí 4 metry. Stěny současně člení pokoje. Podélné stěny mezi pokoji a chodbou mají funkci zavětrovací. Konstrukční výška podlaží byla stanovena 310 cm. Stropní konstrukce byla navržena jako spojitá, podélně vyztužená železobetonová deska tloušťky 12 cm, která se ve střední části měnila v křížem vyztuženou stropní desku tloušťky 18 cm. 6 Monolitickou konstrukci doplnilo množství prefabrikovaných prvků, jednalo se o železobetonové prefabrikáty hlavního a požárního schodiště, prefabrikáty podest, lichoběžníkových balkónových desek i betonové příčkové panely sanitárního příslušenství. Fasádu výškové části tvořily závěsné panely, zčásti pak omítka. Třívrstvé panely se skládaly z ocelových profilových rámů s dvěma druhy výplně z eloxovaného hliníku a eternitu. Velikost panelů byla dimenzována podle konstrukčních rozměrů stavby, panely měly jednotný šířkový rozměr 970 mm, výškový rozměr se mění - 2960 mm činí u lodžií, 3080 mm u průčelí. Panely byly izolovány výplní z pěnového polystyrénu tloušťky 52 milimetrů. Interiérovou vrstvu tvořily dřevotřískové desky Bartrev s povrchem v nástřikové hmotě. 7 Šedivý eloxovaný hliník ve dvojici s tmavě modrým povrchem loggií tvořil barevné řešení fasády. 5 Houdek Jaromír, Hotel Sport ve třetině své výšky, Pozemstav buduje, 1962, č. 34. 6 Šimek Josef, Houdek Jaromír, Obvodový plášť hotelu Continental, Pozemní stavby, 1965, 13, č. 7, s. 270. 7 viz. 6. 14
Po osazení všech panelů byly spáry vodotěsně uzavřeny plastickými hliníkovými profily a mezery mezi panely utěsněny struskovou vatou. Fasády štítů byly pokryty břízolitovou omítkou bílé barvy. Okna byla projektována neotvíratelná, protože výměna vzduchu byla zajištěna vzduchotechnikou. 8 Poprvé bylo v republice použito vytápění a větrání pokojů pomocí vysokotlaké vzduchotechniky. Veškerý vzduch je do pokojů přiváděn nuceně, když předtím byl ve filtrech zbaven prachu a v klimatizačních skříních byla upravena jeho teplota a vlhkost. V pokojích pak vyvolává tento primérní vzduch v tak zvaných indukčních otopných jednotkách cirkulaci ostatního vzduchu přes topný registr, takže v celkovém účinku je pokoj jak dokonale větrán, tak vytápěn. Odvod vzduchu z pokojů děje se také nuceně přes jádro na střechu. 9 Lomenicovou střechu nad restaurací tvoří lehká železobetonová konstrukce. Nad obdélníkovým půdorysem o rozměrech 1845 x 1765 cm a o světlé výšce 394 cm byla navržena speciální střešní konstrukce. Konstrukci tloušťky 12 cm tvořila trojúhelníková deska, kladená střídavě vždy vrcholem proti sobě. Střecha na jedné podélné straně přesahuje sloupy o 50 cm, na druhé o 195 cm. Spodní strana střechy je zkosená dovnitř, vytváří tak efektní špičaté konzoly. Střešní konstrukci vynáší kromě vnitřních obdélníkových sloupů o rozměrech 25 x 60 cm ( 25 x 80 cm ) také rohové sloupy tvaru L stejných rozměrů, které výhodně zachycují tlak střechy. Osvětlovací římsa tloušťky 6 cm a šířky 80 cm, která je součástí prosklené části fasády, má pouze estetickou funkci. Také zkosená stěna byla monoliticky spojena se střechou a opět má pouze estetickou funkci. 10 8 viz. 6, s. 271. Okna byla zasklena zdvojeným sklem Thermopan, vyráběným sklárnami v Řetenicích. V současné době jsou okna otvíratelná, výklopná. 9 Srdce hotelu Continental, Pozemstav buduje, 1964, č. 8. 10 Šanda Miroslav, Lomenice z trojúhelníkových desek, Pozemní stavby, 1965, 13, č. 7, s. 275 15
3. Historie stavby 3. 1. Souvislosti vzniku stavby Autorem architektonického návrhu hotelu Continental se stal absolvent brněnské techniky architekt Zdeněk Řihák s hlavním spolupracovníkem Aloisem Semelou. 11 Vznik projektu i následnou realizaci provázelo množství problémů a změn. Situaci dokumentuje článek uveřejněný v časopise Architektura ČSSR, Výškový hotel Continental v Brně, 1964, roč. XXII, č. 10. Architekt Řihák se k situaci vyjadřuje v článku Hotel Continental, Domov, 1965, č. 2 a okolnosti realizace stavby dokumentuje časopis Pozemstav buduje. Řihák v textu vysvětluje, snad také ospravedlňuje, nedotažené prvky návrhu, vycházející ze změn zadání projektu a vystřídání investora i projekce. Původní koncept, prototyp ubytovacího zařízení zpracoval Potravinoprojekt v Praze. 12 Rychlého navýšení ubytovacích lůžek mělo být dosaženo stavbou turistické ubytovny pro 400 lidí. Na principu sklápěcích lůžek pak mělo být umožněno kapacitu v případě potřeby zdvojnásobit. 13 Ubytovací zařízení mělo nést název Tempo a kromě zmíněné ubytovací kapacity bylo počítáno se stravováním v samoobslužném bufetu. 14 Prototyp, hotel se sklápěcími lůžky, se začal budovat v Košicích. Brno však díky značnému přílivu zahraničních návštěvníků získalo hotel vyšší kategorie s příslušnými změnami ve vybavení ubytovacích i společenských částí. Vznikl tedy projekt hotelu kategorie B. 15 11 Tymich Jan, Výškový hotel v Brně, Architektura ČSSR,1961, roč. XX., č. 2, s. 117. Kromě Řiháka a Semely byli uvedeni jako projektanti dílčích částí - elektroinstalace: V. Werner, topení: J. Ambrozek, sanitní instalace: J. Holena, vzduchotechnika: Máca, vnitřní vybavení: Kovařík, model: P. Žert. Později jsou jako autoři uváděni Řihák, Semela a Kovařík. 12 viz. 3, Potravinoprojekt v Praze zpracoval prototyp, který měl pomoci nedostatku lůžek nejen Brně, ale i v Praze, v Košicích a v Pardubicích. 13 viz. 3, Měla být použita vagónová sklápěcí lůžka nad sebou. 14 Tak bude vypadat brněnský výškový hotel Tempo, Pozemstav buduje, 1961, č. 3. 15 viz. 11, Hotel kategorie B s hvězdičkou, s možností kategorie A.; viz. 3, Označení u vstupu již standard A. 16
U projekce se vystřídalo několik ústavů: Potravinoprojekt Praha, Potravinoprojekt Brno, SPÚO ( Státní projektový ústav obchodu ) Brno a zpracovatel prováděcího projektu Pozemní stavby Brno. V krátkém čase se proměnili také investoři. Původního investora RaJ ( Restaurace a jídelny) nahradil Grand hotel Brno a Interhotel Brno. Změny charakteru hotelu dokumentují měnící se názvy hotelu, název Brno vystřídal původní název Tempo. Již v roce 1962 hotel vystupuje pod názvem Sport. Od roku 1963 se v tisku hovoří o hotelu Continental. 16 Studie uveřejněná v časopise Architektura ČSSR z roku 1961 a výsledná realizace se již příliš nelišily. Ve studii bylo počítáno s hotelem turistického charakteru, jehož předností bylo množství ubytovaných hostů. Důležitým ukazatelem se stala lůžková kapacita, kterou bylo možno z původního počtu 150 míst navýšit až na 680 ubytovaných osob. 17 Vybavení hotelu nebylo příliš rozsáhlé, následující etapa výstavby měla za úkol rozšířit restauraci, kavárnu, kuchyni a zahradní restauraci. Porovnáním studie z roku 1961 a projektu z roku 1964 můžeme rozlišit drobné změny v půdorysném uspořádání přízemní haly a urbanistického začlenění hotelu do prostoru ulice Kounicova. Proměny projektu v různých fázích práce na projektové dokumentaci byly investorem oficiálně komentovány: Konečná dispozice, náplň a vybavení je nakonec kompromisem několikaletých rozličných prací, variant, které se postupně zpracovávaly až do poslední chvíle předání hotelu. Projekt se podle okamžitých názorů měnil jak v hlavních zásadách svého poslání, tak v detailní koncepci, v použití materiálu a ve vybavení. 18 V přízemí se největší změnou stalo uvolnění prostoru kolem snack - baru. Nerealizovaná zůstala krytá pergola s kamenným soklem, která měla oddělit hotel od veřejného prostoru ulice. Vedla souběžně s uliční čarou, na jedné straně navazovala na hmotu restaurace, nároží bylo ukončeno plastickým ztvárněním. 16 Pozemstav buduje: č. 3/1961 název Tempo, č. 19/1962 název Brno, č. 34/1962 název Sport, č. 48/1963 název Continental. Architektura ČSSR, č. 2, 1961 jen výškový hotel. 17 viz. 11, Rozkládací gauč ve dvoulůžkovém pokoji by umožnil ubytovat v pokoji až čtyři hosty. 18 viz. 4., s. 687. 17
Kromě venkovního prostoru, který měl být upraven do podoby japonské zahrady a navazovat na prostor haly, plocha ohraničená pergolou měla rozšířit vstupní halu a zejména prostor jídelny. Fasáda stavby se proměnila ve způsobu členění závěsných panelů. Navržené dva pruhy okenních otvorů nahradilo drobnější čtvercové členění odpovídající více fasádě s loggiemi. Řihákova koncepce byla velmi racionální, vycházela z malé plochy stavebního pozemku: Proto vznikla koncepce nejkoncentrovanějšího půdorysu vhodného hospodárně i provozně. Trojcípý půdorys dovolil totiž na jeden vertikální uzel spojů navázat krátké chodby a oboustranné pokoje. Byl zdůvodněn staticky a měl ještě jednu výhodu: všechny pokoje jsou osluněné. Půdorys dal také podnět k využití nejpokrokovějších způsobů technologie, nových materiálů i technického vybavení. 19 Návrh hotelu zahrnoval architektonicky výjimečné prvky, které si vyžadovaly také výjimečné konstrukční řešení. Kromě konstrukce schodiště ve vstupní hale, bylo stěžejní řešení střešní konstrukce nad jídelnou hotelu. Inženýr Miroslav Šanda o konstrukci podrobně informoval odbornou veřejnost v časopise Pozemní stavby 7 1965, Lomenice z trojúhelníkových desek. 20 Během svého užívání, prošel hotel několika rekonstrukcemi. Rozsáhlá rekonstrukce vnějšího pláště proběhla roku 1996, s cílem zachovat původní vzhled fasády. Interiéry byly modernizovány nejspíš již v 80. letech. Proměnou prošly v různých obdobích především interiéry pokojů, se snahou přizpůsobit je standardům současného hotelového ubytování, zanikly nepotřebné místnosti, například telefonní ústředna, vznikly nové konferenční sály. 21 Přestože průběžné rekonstrukce zcela změnily vzhled pokojů a byly vyměněny především zařizovací předměty, většina podstatných architektonických prvků a jednotný architektonický výraz byl zachován. 19 viz. 3. 20 viz. 10. Konstrukci řešila Katedra betonových konstrukcí a mostů VUT Brno v rámci expertizy. Článek přinesl informace o obdobných zahraničních projektech. 21 Informace získány během návštěvy v hotelu Continental. Čerpáno z poskytnutých fotografií a informací od paní Jany Hosové, zaměstnankyně obchodního oddělení hotelu Continental. 18
Zachováno zůstalo točité schodiště a strop, podlaha a stěny haly, výkleny ve snack baru, výtvarné prvky a také svítidla v jídelně. Koberce umístěné v hale a na chodbách v patrech byly vyrobeny nově dle původního vzoru i barvy. 22 3. 2. Průběh realizace stavby Rozhodnutí o výstavbě nového brněnského hotelu padlo již v roce 1958, jak se můžeme dovědět z časopisu Architektura ČSSR: V létě 1958 byly provedeny první průzkumy, investiční úkol a výběry stavenišť. 23 Se stavbou hotelu nesoucí název Tempo, jehož podoba měla odpovídat studii z roku 1961, se mělo začít v polovině téhož roku. Výstavba měla být rozdělena do čtyř etap dle konstrukčních a výrobních postupů. První etapa měla být hotová koncem března 1962, druhá koncem listopadu 1962, třetí a čtvrtá měla proběhnout roku 1963. 24 Práce probíhala podle připraveného harmonogramu a o jejím průběhu byly neustále podávány informace v tisku podniku Pozemní stavby Pozemstav buduje. Na každé zpoždění oproti plánu, stejně jako dílčí úspěchy, zde bylo v duchu dobové politiky upozorněno. Během stavby byly řešeny zejména konstrukční problémy. Návaznost výstavby na dodávky materiálů a výrobků z podniků po celém území republiky přinášela různé problémy a zpoždění dodávek. 25 Výstavbu započala stavební správa 03 Pozemních staveb Brno v červnu roku 1961. 26 V říjnu 1961 bylo již zakládání stavby v plném proudu. Práci zkomplikovaly potíže s podložím, které si vyžádaly speciální konstrukční řešení základové desky a měly za následek opoždění stavby. 22 viz. 21. 23 viz. 4., s. 687. 24 Houdek Jaromír, Pivec Miloš, Výšková budova z litého betonu v Brně, Pozemní stavby, 1961, 9, č. 12, s. 637. 25 Poslední dodávky pro hotel Sport, Pozemstav buduje,1963, č. 22. Například halomitové kanály do suterénu, které měly izolovat hluk ze spodní technické části hotelu, nedodal národní podnik Stavoizolace v Kutné hoře včas. 26 viz. 4. 19
Počátkem roku 1962 již došlo na stavbě k navázání na časový plán. Stavba hotelu pokročila k vyhotovení točitého schodiště ve vstupní hale. Spirálový nosník byl vyskládán z latěk dva krát dva centimetry postupně ohýbanými, stejně složitě byly ohýbány i kovové prvky schodiště. 27 V měsíci listopadu roku 1962 dosáhla výstavba hotelu, v této chvíli vystupujícího pod názvem Sport, třetiny výšky vertikální části, tedy do výšky pátého patra. V této chvíli se současně ve spodních patrech směřovalo k dokončovacím pracím, zejména z důvodu plnění plánu výstavby. 28 Výška ústřední části přinesla další komplikace ve výstavbě. Předpoklad, že k dosažení potřebné výšky 53 metrů bude stačit pouze doplnění jeřábu MB 80 o nástavec, takzvanou labutí šíji, byl chybný. Stavba nakonec tuto výšku přesáhla i s nástavcem a kabina jeřábníka se dostala pod potřebnou výšku, takže jeřábník nemohl dostatečně sledovat práci jeřábu. Řešení přineslo používání krátkovlnných vysílaček, které zlepšilo komunikaci mezi pracovníky stavby. 29 Plány z konce roku 1962 počítaly v nejbližší době s přípravou zkušební buňky, sloužící zejména pro odzkoušení fasády. Buňku měly tvořit dva pokoje, se zavěšenými prototypy obvodových panelů a pokoje měly být vybaveny nábytkem. Další plány naznačovaly dokončení 14. patra do konce prosince 1962, počátkem roku 1963 se počítalo s vybudováním posledního, 15. nadzemního podlaží, včetně plochy pro přistávání vrtulníků. 30 Pracovníci skupiny vývoje a výzkumu vypracovali návrh fasády i způsob jejího osazení. 31 Navržená fasáda svými vlastnostmi odpovídala cihelné stěně tloušťky asi 65 centimetrů. Počátkem roku 1963 se přes tuhou zimu, která přivodila zpoždění výstavby, pokračovalo na stavbě hotelu, stavba dosáhla do třináctého podlaží, fasádní panely byly osazeny do šestého patra. 27 Nejsou schody jako schody, Pozemstav buduje, 1962, č. 19. Na výpočtu se podílel profesor Drahonovský z VUT Brno. 28 viz. 5. 29 Jeřáby řízené vysílačkou, Pozemstav buduje, 1962, č. 49. Zlepšovací návrh L. Jindřicha a J. Večeři. 30 Houdek Jaromír, Na hotelu Sport mráz práce nezastavil, Pozemstav buduje, 1963, č. 8. 31 viz. 6, s. 271. Konstrukci obvodového pláště vypracoval odbor vývoje a výzkumu n. p. Pozemních staveb v Brně. Na závěrečné povrchové úpravě panelů se podílel také VÚPS Gottwaldov. 20