Mladí lidé na českém trhu práce a postoj ČMKOS Pavel Janíčko ČMKOS, BiVŠ
Balíček zaměstnanosti EK Mladí Evropané patří mezi ty skupiny, které hospodářská krize a strukturální problémy trhu práce postihly nejvíce Komise znovu potvrdila, že hodlá bojovat proti dramatickému vzestupu nezaměstnanosti mezi mladými, a to i uvolněním prostředků z fondů EU. Je třeba upřednostnit opatření podporující přechod mladých lidí ze škol do práce (například prostřednictvím záruk pro mladé nebo aktivačních opatření zaměřených na mladé lidi nebo zajištěním kvalitních stáží a mobilitu mladých.
Situace v EU More than one in five young people in the labour market are unemployed. The situation of youth in the labour market represents both an economic and a social emergency with 5.52 million young people unemployed.
Zaměstnanost jako sociální faktor Zaměstnanost nemá pouze ekonomickou stránku (tvorba hodnot, příspěvek ekonomickému růstu), ale i sociální rozměr (zapojení lidí do společnosti, pocit sounáležitosti) Objektivní faktory politiky zaměstnanost: Role společnosti a její politiky zaměstnanosti roste v souvislosti se změnou charakteru ekonomiky (odchod od zemědělské malovýroby,vyšší závislost na celkovém stavu ekonomiky)
index Vztah mezi mírou zaměstnanosti a mírou ekonomického růstu Vztah mezi změnou zaměstnanosti a změnou HDP 400 350 300 250 200 150 100 50 ČR EU 27 0-50 2007 2008 2009 2010 2011-100
Komentář Ukazuje se, že vazba mezi změnou tempa ekonomického růstu a mírou nezaměstnanosti byla v ČR méně intenzivní než v EU Příčinou je zřejmě časový posun v reakci na vývoj v zemích EU Důsledkem může být i pozdější reakce na případný ekonomický vzestup
% Růst HDP a míra nezaměstnanosti v ČR Růst HDP (s.c.) a míra registrované nezaměstnanosti v ČR 10 8 6 4 2 růst HDP míra nezaměstnanosti 0-2 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013-4 -6
Ohrožené skupiny obecně Skupiny, které jsou v rizikovějším postavení na trhu práce pokud jde o sociální vyloučení než ostatní populace. Patří sem etnické menšiny, migranti, bezdomovci, osoby se zdravotním postižením, izolovaní starší lidé a mládež s nedostatek
Ohrožené skupiny na trhu práce Patří sem osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, a také ti, kteří nemohou sehnat zaměstnání, ale nejsou evidovaní na úřadech práce. Dále pak i ti, kteří jsou sice zaměstnaní, ale jejich místa jsou ohrožena vysokou mírou rizika z hlediska propouštění
Nezaměstnanost Negativní efekty nejen ekonomické, ale i sociální Vznik nezaměstnanosti významného faktoru-souvislost s vyšším společenským charakterem ekonomiky (lidé jsou více závislí na nabídce pracovních míst, systému vzdělání, sociálním systému) Téze o nezaměstnanosti jako důsledku lenosti a neschopnosti
počet osob Počet registrovaných nezaměstnaných 600000 500000 400000 300000 200000 počet nezaměstnaných dlouhodobě nezaměstnaní nezaměstnaní do 25 let nezaměstnaní nad 50 let nezaměstnaní se ZPS 100000 0 12/07 12/08 12/09 12/10 06/11 12/11
Komentář Zatím nejvyšší úrovně dosáhla nezaměstnanost v únoru 2010, kdy bylo na úřadech práce registrováno 583 135 uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti činila bezmála 10 %. Znamená to, že během 17 měsíců vzrostl počet nezaměstnaných o 271 430 osob. V průběhu roku 2011 došlo k určitému poklesu počtu nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce o více než 50 000 osob. Je ovšem velmi sporné, zda můžeme tento úbytek nezaměstnanosti přičítat skutečně pozitivnímu vývoji na trhu práce, spíše jde o optický klam způsobený odchodem lidí bez práce z evidence úřadů práce.
Komentář Pokud jde o věkovou strukturu nezaměstnanosti hospodářská krize, poněkud pozměnila dosavadní obrázek. Zvýšil se podíl nezaměstnaných v mladších věkových kategoriích jako důsledek toho, že první vlna propouštění v období krize se týkala významně i mladších ročníků. Dále k tomuto vývoji přispěl i fakt, že starší pracovníci, ohrožení nezaměstnaností, odcházeli ve zvýšené míře do předčasných důchodů, což ovlivnilo i vývoj zejména v druhé polovině roku 2011. Problémem může být (zejména v blízké budoucnosti) právě nezaměstnanost mladých lidí, jejichž míra nezaměstnanosti je stále vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti, i když se počet mladých na konci roku 2011 oproti roku předcházejícímu roku mírně snížil v absolutních číslech o 3000 osob.
% Míra nezaměstnanosti celkem míra nezaměstnanosti mladých (metodika ILO) Míra nezaměstnanosti (metodika ILO) 25 20 15 10 EU celkem EU do 25 let ČR celkem ČR do 25 let 5 0 2007 2008 2009 2010 2011
% Meziroční relativní přírůstky měr nezaměstnanosti Meziroční relativní přírůstky měr nezaměstnanosti 80 70 60 50 40 30 20 10 EU celkem EU do 25 let ČR velkem ČR do 25 let 0-10 2008 2009 2010 2011-20 -30
Komentář Vývoj v ČR v podstatě kopíruje vývoj v EU V ČR jsou hodnoty měr nezaměstnanosti nižší než činí průměr EU pro obě kategorie Poměrný růst nezaměstnanosti je v ČR vyšší než v EU, neboť je poměřován k nižšímu výchozímu základu
počet osob v tis. Počet zaměstnaných podle stupně vzdělání Počet zaměstnaných stupně podle vzdělání 2500 2000 1500 1000 zákl.vzdělání a bez vzdělání stř vzdělání bez maturity stř.vzdělání s maturitou VŠ 500 0 2007 2008 2009 2010 2011
Komentář Roste podíl zaměstnanců s VŠ vzděláním Struktura vzdělání stále méně odpovídá potřebám ekonomiky Expanze absolventů s ekonomickým a právnickým vzděláním je dědictvím určitého nastavení ekonomické politiky v období transformace a preference bankovnictví a finančnictví a procesů spjatých se změnami vlastnictví před rozvojem reálné ekonomiky
% Podíl na celkové nezaměstnanosti podle stupně vzdělání Podíl na celkové nezaměstnanosti podle stupně vzdělání 50 45 40 35 30 25 20 15 základní vzdělání a bez vzdělání stř.vzdělání bez maturity stř.vzdělání s maturitou VŠ 10 5 0 2007 2008 2009 2010 2011
Komentář Nejohroženějšími skupinami byly v posttranformačních dekádách osoby s velmi nízkým vzděláním a také vyučenci a naopak po dlouhou dobu byla nejnižší nezaměstnanost mezi absolventy vysokých škol. Souviselo to s povahou ekon. transformace, která se chovala velmi destruktivně k tradičním produktivním odvětvím a naopak vedla k expanzi některých typů obslužných činností souvisejících zejména s finančnictvím a právními službami, což bohužel vedlo k výše už zmíněné deformaci i pokud jde o vzdělávací systém jako celek. Tato konkurenční výhoda absolventů především ekonomických a právních oborů se ovšem s celkovým ekonomickým propadem a také s nasycením poptávky po těchto typech absolventů ztratila a v posledních letech došlo k (zatím) mírnému růstu nezaměstnanosti právě mezi absolventy VŠ. Konkrétně jde o zvýšení jejich počtu mezi roky 2007-2011 ze 14 tisíc na 28,5 tisíce osob.
% Mzdy podle věku Podíl hodinových mezd na průměru v NH (podnikatelská sféra) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 do 20 let 20-29 let 0 2007 2010
Komentář Tato data v obou sférách ekonomických činností ukazují, že podíl příjmů mladších věkových kategorií na celkových příjmech (mzdách) v národním hospodářství ČR v daném období klesal. Na tom nic nemění ani fakt, že v absolutních číslech došlo v tomto období k určitému nárůstu (nominální) úrovně mezd, např. pro kategorii 20-29 let vzrostla úroveň mezd v průměru o více než 8% v nepodnikatelské sféře, a o 6,7% v podnikatelské sféře. Je tedy možné tímto způsobem i empiricky doložit, že restrikce v mzdové oblasti nejsou tím faktorem, který by měl pozitivní vliv na zvýšení šance na zaměstnání mladých lidí, a že je třeba se zaměřit na jiné faktory.
% Relace mezd podle věku Relace hrubé mzdy k průměrné hrubé mzdě v NH podle věku 120 100 80 60 40 věk 20-24 věk 25-29 věk 55-59 věk 60-64 20 0 2007 2008 2009 2010
Komentář Stejně tak tento graf dokumentuje, že relace mezd nejmladší věkové kategorie vůči ostatním zůstává prakticky stejná Není tedy možné říci, že překážkou pro zaměstnávání mladších lidí jsou jejich příliš vysoké mzdové nároky Faktu, že příliš vysoké mzdy jsou tím faktorem, který v ČR negativně ovlivňuje zaměstnanost, protiřečí i následující graf
Úplné měsíční náklady práce v některých zemích EU 2008 2009 2010 2011 ČR 1 201,2 1 267,2 1 306,9 1 350,1 Německo 4 005,0 4 081,0 4 137,2 4 225,3 Dánsko 4 728,7 4 894,2 5 055,0 5 149,6 Francie 4 109,4 4 203,0 4 331,3 4 409,4 Rakousko 3 880,0 4 077,9 3 328,8 4 287,4
Podíl minimální mzdy na průměrné mzdě v ČR 2007 2008 2009 2010 2011 38,2 35,4 34,3 33,6 32,9
Komentář Minimální mzda nebyl v ČR zvýšena od r.2007, nyní její úroveň činí 8000 Kč Jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, činí minimální mzda 90 % základní sazby ( Jde-li o mladistvého zaměstnance mladšího než 18 let, min.mzda činí 80% základní sazby
Proklamativní cíle vládní politiky v oblasti zaměstnanosti-npr Národní program reforem Koordinace celkové hospodářské a sociální politiky (včetně politiky zaměstnanosti)ˇv rámci EU probíhá i v ČR na základě tzv. národních plánů reforem. Národní cíle v této oblasti vycházejí z hlavního cíle zformulovaného ve Strategii EU Evropa 2020, jímž je zvýšení celkové míry zaměstnanosti v rámci EU ve věkové skupině 20-64 let do roku 2020 na 75 %. K naplnění tohoto cíle chce ČR přispět tak, že do roku 2020 bude usilovat o: zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55-64 let na 55 % s nížení míry nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny 15-24 let o třetinu proti roku 2010 zvýšení míry zaměstnanosti žen věkové skupiny 20-64 let na 65 %. snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou
Podíl výdajů na APZ na HDP-ČR 2008 2009 2010 2011 2012 0,1 0,09 0,17 0,1 0,08
Podíl výdajů na APZ v některých zemích EU 2007 2008 2009 Dánsko 1,02 0,98 1,17 Německo 0,46 0,51 0,63 Francie 0,71 0,62 0,72 Švédsko 0,87 0,65 0,67 Rakousko 0,51 0,51 0,67
Změny ZoZ Od 1.1.2009 bylo např. zrušeno ustanovení, podle kterého byla za náhradní dobu pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti pokládána i doba přípravy na budoucí povolání (doba studia), i když v limitované míře. Tento krok znamenal výrazné snížení možnosti mladých lidí dosáhnout v případě propuštění na podporu.
Změny ZoZ (od 1.1.2011) Od 1.1.2011 pak došlo k dalším novelizacím, které rovněž negativně ovlivňují postavení i mladších lidí na trhu práce, zvyšují pravděpodobnost jejich popuštění a snižují jejich znovuzařazení do pracovního procesu. Jde zejména o snížení podpory v nezaměstnanosti pro osoby, jež bez vážných důvodů dají výpověď nebo odejdou na základě dohody zrušení možnosti přivýdělku při pobírání podpory v nezaměstnanosti (faktické jde o zrušení institutu nekolidujícího zaměstnání) zrušení možnosti souběhu výplaty odstupného a pobírání podpory v nezaměstnanosti
Co je zrušeno v ZoZ od 1.1.2012 33. Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postižením ( 67), b) fyzické osoby do 20 let věku, c) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby starší 50 let věku, f) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, g) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
Změny ZoZ od 1.1.2012 úpravu definice vhodného zaměstnání a s tím související zvedení nového důvodu pro vyřazení z evidence úřadu práce veřejná služba další krok k omezení specifik pro studenty - studenti jako uchazeči o zaměstnání nové překážky evidence na ÚP zkrácení rozhodného období pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (ze 3 na 2 roky, ve kterých je nutno pracovat alespoň 12 měsíců) sdílené zprostředkování zaměstnání
Změny ZP od 1.1.2012 Změna výše zákonného odstupného (nově podle odsloužených let) Výše odstupného při výpovědi z organizačních důvodů je nově závislá ne délce předchozího zaměstnání u daného zaměstnavatele, což v praxi znamená snížení výše odstupného zejména pro mladší zaměstnance.
Požadavky zaměstnavatelů změny v systému vzdělávání rozvoj technického školství na všech úrovních zajištění většího souladu nabídky a poptávky na trhu práce z hlediska počtu a struktury absolventů větší provázanost vzdělávacích programů s praxí
Požadavky odborů-zaměstnanost obecně posílení aktivní politiky zaměstnanosti (z hlediska finančních zdrojů i z hlediska podmínek pro realizaci poskytování programů pro uchazeče o zaměstnání) posílení úřadů práce, které by tuto veřejnou službu realizovaly garance adekvátního materiálního i společenského postavení nezaměstnaných, což vyžaduje kromě materiálních zabezpečení také posílení systémů sociální ochrany, celoživotního učení i komplexních politik aktivního začleňování, které vytvoří příležitosti pro lidi v různém stádiu života a ochrání je před riziky vyloučení zvýšení orientace politiky zaměstnanosti na znevýhodněné skupiny na trhu práce jako nástroje boji proti sociálnímu vyloučení a předcházení chudobě zpřísnění kontroly a boj proti nelegálnímu zaměstnávání podpora celoživotního vzdělávání a rozvoje vědy, techniky a moderních technologií tak, aby se postupně ČR ekonomicky a sociálně nezaostávala za zeměmi Evropské unie. ČMKOS bude pokračovat i v úsilí na vytvoření fondů dalšího vzdělávání dospělých zajišťujících maximální přístup nezaměstnaných k rekvalifikacím, vyšší zapojení sociálních partnerů do rozhodovacích procesů a zvýšení účasti odborů na programech pro podporu zaměstnatelnosti ekonomický aktivního obyvatelstva, zejména zdravotně postižených, osob v předdůchodovém věku a absolventů,
Požadavky odborů- mládež V zájmu podpory mladé generace při zakládání rodin bude ČMKOS navrhovat opatření, která zlepší postavení mladých lidí na trhu práce při prvním vstupu do zaměstnání. Bude rovněž podporovat taková opatření vlády a Parlamentu ČR, která povedou k výstavbě cenově dostupných bytů pro bydlení mladých rodin. ČMKOS bude věnovat zvýšenou pozornost pracovním a sociálním podmínkám mladých zaměstnanců. Aktivně se bude zasazovat zejména o jejich rovný přístup k zaměstnání a rovné podmínky výkonu práce. Zejména bude ČMKOS důrazně vystupovat proti mzdové a platové diskriminaci mladých zaměstnanců.
ČMKOS a zaměstnanec na trhu práce ČMKOS považuje úsilí směřující k plné zaměstnanosti a z ní vyplývajících sociálních a právních jistot zaměstnanců za smysl a cíl své práce. Bude podporovat hospodářskou a sociální politiku orientovanou na vytváření pracovních míst. Bez možnosti mítt odpovídající zaměstnání a realizovat své schopnosti a získávat prostředky k obživě nelze dosáhnout plného uplatnění lidského potenciálu společnosti.. ČMKOS bude podporovat budování rozvinuté sítě moderních služeb zaměstnanosti, uplatňování efektivních forem podpory tvorby nových pracovních míst, se zaměřením práce na zvlášť ohrožené skupiny na trhu, a k tomu bude prosazovat další podstatné rozšíření programů aktivní politiky zaměstnanosti.
Závěr V předchozích letech nebyla otázka zaměstnávání mladších osob předmětem nějakého výraznějšího zájmu, neboť v prvních letech transformace se do pásma rizikových skupin z hlediska věku dostávaly spíše osoby starší. Tento přístup se však mění v souvislosti s dopady ekonomické krize, jejíž důsledky se začaly na českém trhu práce projevovat s plnou silou od roku 2008. V současné době se už nezaměstnanost mladších věkových kategorií pohybuje v relacích kolem 20% a vyhlídky jsou velmi nejisté. Ekonomická krize přispěla k tomu, že se celkově snížila tvorba nových pracovních míst a výpadky celkové poptávky vedly k masivnímu propuštění, jež se tentokrát dotklo i mladších věkových skupin. Dá se říci, že se potvrzuje fakt, že celkový propad trhu práce ještě zhoršuje postavení některých skupin, včetně např. osob mladšího věku, které mají handicap malé praxe a neadekvátního vzdělání.
Závěr Vládní politika v oblasti zaměstnanosti obecně a stejně tak konkrétně v oblasti zaměstnanosti mladých preferuje přístup, založený na představě, že nezaměstnanost je víceméně důsledkem příliš komfortního sociálního zabezpečení nezaměstnaných, kteří jsou tak demotivováni z hlediska hledání pracovních míst a nemají zájem brát nabízenou práci. Tomuto ideovému přístupu vlády pak odpovídá i způsoby řešení tohoto problému, kdy vládní náměty příslušných legislativních norem jdou cestou redukce práv zaměstnanců i nezaměstnaných, cestou zhoršování jejich sociální ochrany. Naopak je stále více podceňována z finančního i organizačního hlediska aktivní politika zaměstnanosti, stále méně prostředků je vynakládáno na rekvalifikační programy a další formy aktivní politiky zaměstnanosti. Pokud jde specificky o mládež, významnou překážkou pro jejich lepší uplatnění je i naprosto chaotický a nekoncepční přístup k rozvoji vzdělávací soustavy, jehož důsledkem je značný nesoulad mezi potřebami firem a nabídkou příslušných profesí. Jde zejména o podcenění rozvoje technického a učňovského školství. K tomu se přidává i snaha současné vlády o komercializaci a zpoplatnění vzdělání, což může mít negativní dopad na dostupnost vzdělání pro sociálně slabší rodiny.