Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2016/2017 Studijní předmět: Úvod do staroegyptského písma a literatury Název přednášky: Přehled základní terminologie, rozluštění hieroglyfického písma Autor sylabu: Petra Maříková Vlčková Datum konání přednášky: 25.01.2017 Cíle a struktura kurzu: Posluchači: získají základní přehled o vývoji staroegyptského písma a literatury; osvojí si základy hieroglyfického písma. Na praktických a autentických příkladech ze starého Egypta si získané informace osvojí a sami vyzkouší Další a doplňující informace: petra-marikova-vlckova.webnode.cz Struktura přednášek: Základní informace o probíraném jevu; Ukázky staroegyptských pramenů: jména bohů, králů, datační či obětní formule apod.; Praktické příklady gramatických jevů a zkouška psaní Základní učebnice: neexistuje 3 použité zdroje: R. Landgráfová, Jazyk egyptských písařů. Gramatika klasické egyptštiny, Praha 2013; Manley, Bill: Egyptian Hieroglyphs for Complete Beginners: The Revolutionary New Approach to Reading the Monuments. Londýn 2012; Zauzich, Karl-Theodor: Discovering Egyptian hieroglyphs. A practical guide. Londýn 1992 Mizející hieroglyfy: Centrum uctívání Esety / Isis a znalostí o starém Egyptě v jinak postupně se christianizujícím se Egyptě: chrámový komplex na ostrově Fílé (oblast 1. nilského kataraktu, J od Asuánu). Nejmladší hieroglyfický nápis: ostrov Fílé: 24.8.394 n.l. Nejmladší nápis v démotickém písmu: 2.12.452 n.l. Chairémon: Alexandrie, egyptský kněz a stoický filozof a spisovatel. Úvahy o povaze egyptských hieroglyfů Klemens Alexandrijský: jeden z církevních otců, vlastním jménem Titus Flavius Clemens, cca 150-215 n.l., představitel tzv. alexandrijské školy (úzké propojení křesťanské víry a řecké filozofie) Hórapollón: možná pseudonym. 4./5. st. n.l. Autor díla Hieroglyphica: 2 knihy s vysvětlením celkem 189 hieroglyfů. Jde o symboly a ty je nutné vykládat, ne překládat. Dílo považováno za jeden ze základů hermetického pohledu na staroegyptskou kulturu. Pierio Valeriano Bolzani: 1477-1558. Italský renesanční humanista podporovaný rodinou Medici. Hlavní dílo: Hieroglyphica sive de sacris Aegyptiorum aliarumque gentium litteris commentariorum libri LVIII (Basilej, 1556) vznikla v souvislosti s nadšením vybuzeným po znovuobjevení Hórapollónovy Hieroglyphica. První renesanční slovník symbolů. Celkem 60 knih. Athanasius Kircher: 1601/1602-1680. Německý jezuitský vzdělanec: poslední renesanční člověk zastánce hermetismu Autor prvního moderního pojednání o egyptských hieroglyfech: Oedipus Aegyptiacus (Řím 1652-1654) založeno na mense Isiace 1
Studoval koptštinu a sepsal její první gramatiku (Prodromus coptus sive Aegyptiacus, 1636) rozpoznal, že úzce souvisí se starou egyptštinou Rozpoznal, že existuje vztah mezi hieratickým (psaným v kursivní podobě) a hieroglyfickém písmem Objevení Rosettské desky: Napoleonova expedice do Egypta: 1798-1801 dalekosáhlý vliv na evropskou kulturu a na ustanovení egyptologie jako vědní disciplíny Zlomek použit při stavbě Fort Julien u města ar-rašíd (Rosetta). 1799 ho znovuobjevil poručík Pierre-Francois Bouchard původně asi v chrámu v blízkých Sájích Rozpoznán potenciál desky pro rozluštění egyptského písma pořízení litografických kopií a sádrových odlitků rozeslány evropským badatelům. 1801: Francouzi poraženi a Rosettská deska je jako jeden z článků alexandrijského míru předána Britům. Od 1802: Britské muzeum Rosettská deska: Dekret vydaný r. 196 za vlády Ptolemaia V. v Memfidě Struktura: 2 jazyky: egyptština a řečtiny; 3 písma: hieroglyfické písmo (14 řádek), démotština (32 řádek) a řečtina (54 řádek) 1803: přečtení řeckého nápisu Obdobné nápisy: tzv. Ptolemaiovské dekrety zápisy ze synod kněží. Celkem 4: Tzv. Alexandrijský dekret (243 př. n. l., Ptolemaios III.); Tzv. Kanopský dekret (238 př. n. l. Ptolemaius III.) důležitý pro rozluštění hieroglyfů; Tzv. Memfidský dekret (218 př. n. l., Ptolemaios IV.) a Tzv. Rosetská deska 2. Memfidský dekret (196 př.n.l., Ptolemaios V.) První generace luštitelů : Silvestre de Sacy (1758-1838) Francouzský filolog, překladatel, polyglot (zakladatel moderní arabistiky). Jako první začal pracovat na Rosettské desce přečetl 5 vlastních jmen (Alexandr apod.) v démotickém textu 1807-1809: učitel Jean-Francois Champolliona X posléze proti němu. Pomáhal Youngovi i Åkerbladovi do značné míry zpoždění rozluštění hieroglyfů soupeření mezi Anglií a Francií Johann David Åkerblad (1763-1819) švédský diplomat a orientalista. Soustředil se na starou egyptštinu a koptštinu 1802: Identifikace všech vlastních jmen v démotickém textu; rozpoznal některá slova a správně určil fonetickou hodnotu 14 z 29 démotických znaků Chyby: byl přesvědčen, že démotština je alfabetické písmo Jeho způsob přístupu: komparace démotštiny a koptštiny klíč k rozluštění hieroglyfického písma Thomas Young (1773-1829). Pracoval na rozluštění Rosettské desky: přeložil démotický text. Nerozpoznal, že hieroglyfický a démotický text jsou parafrází jednoho textu a ne, jak se domníval, svými přesnými překlady. Rozpoznal správnou fonetickou hodnotu 6 znaků Po Champollionově rozluštění (1822) uznal jeho metodu Jean-François Champollion: 1790-1832. Geniální dítě na jazyky: latina, řečtina, hebrejština, arabština, syrština, chaldejština a čínština. Zájem o koptštinu Vliv: starší bratr Jacques-Joseph Champollion-Figeac podpořil zájem o starý Egypt 1807-1809: studium u barona Silvestra de Sacyho. Rozdělilo je odlišné politické smýšlení 2
1807: poznatek, že hieroglyfické písmo úzce souvisí s koptštinou Od 1808: práce na Rosettské desce konfrontace s prací Åkerblada a rozpoznání koptských ekvivalentů pro 15 démotických znaků 1815: během tzv. napoleonových 100 dní jeho podporovatel následně perzekuován Postup luštění hieroglyfů: 1807: hieroglyfické písmo úzce souvisí s koptštinou Od 1814: soupeření mezi Champollionem a Youngem neblahý vliv barona de Sacyho Young: rozpoznání slova král, určení fonetického významu některých značek ve jménu panovníka Prolemaia, správné určení znaků p, t, m, i, s 1815: gramatika a slovník koptštiny 1817: Champollion se soustřeďuje na gramatiku a slovník koptštiny 1819: Young: identifikace správného čtení několika hieroglyfických znaků, cca 80 korelací mezi hieroglyfickými znaky a démotštinou. Správná identifikace několika logografů, gramatického pravidla tvoření plurálů, správně identifikoval rozdíly mezi jednotným a množným číslem a duálů podstatných jmen. Young identifikoval jméno Ptolemaios i v hieroglyfickém písmu (Akerblad ho rozpoznal jen v démotštině) De l'écriture hiératique des anciens Égyptiens: Champollion uvádí, že hieratické písmo bylo zjednodušenou formou hieroglyfů X byl přesvědčen, že hieratické písmo bylo zcela ideografické Champollion: hieroglyfické písmo na Rosettské desce je směsí ideografických a fonetických znaků Soustředil se na jména králů zapsaná v kartuších: identifikace jmen Ptolemaios a Kleopatra korekce Youngova čtení 1822: přepis nápisu z obelisku z Fílé: kontrola čtení jmén Ptolemaios a Kleopatra: fonetické čtení 12 znaků: A, AI, E, K, L, M, O, P, R, S a T. Byl schopen přečíst znak ms rodit a následně identifikoval jméno Thutmose rozpoznal systém utváření jmen. Ibis znak boha Thovta 14.9.1822: Je tiens mon affaire (Mám to) oznámení rozluštění 27.9.1822: Lettre a M. Dacier adresovaný sekretáři Akademie krásných umění v Paříži: popsání systému hieroglyfického písma jako smíšeného použití ideogramů, fonogramů a determinativů. De Sacy i Young systém čtení uznali. Obhajování rozluštění a zbývající část života: Boj o uznání systému hieroglyfického písma po 1822 Anglie: Champollionova práce byla pokládána za prodloužení práce Åkerblada a Younga Problémy i ve Francii Champollion: následné publikování dalších textů, další rozluštěných jmen králů, bohů apod. 1824: Précis du système hiéroglyphique des anciens Égyptiens: první nástin gramatiky, první přesné překlady: celkem 450 slov a uskupení znaků 1825: definitivní uznání baronem de Sacym Cesty do muzeí a sbírek: překládání textů 1826: jmenován kurátorem egyptských sbírek v Louvru 3
1828-1829: francouzsko-toskánská výprava do Egypta vedená Champollionem. Nákup starožitností 1831: hlava stolice egyptské historie a archeologie na Collège de France X vyčerpání a nemoc 12.3.1832: umírá Egyptština: je afro-asijský jazyk a řadí se do hamito-semitské jazykové skupiny (příbuzný s berberskými a semitskými jazyky a jazykem bedža) Afro-asijské jazyky: celkem 375 jazyků (živých a mrtvých) 340 milionů mluvčích (235 milionů mluví arabsky). Rozšíření: S a V Afrika, JZ Asie (včetně Arabského poloostrova). Termín zavedl 1963 americký jazykovědec Joseph Greenberg a nahradil tak starší termín hamito-semitské (nebo semito-hamitské) jazyky. Sdružují živé i mrtvé jazyky. Základní jazykové skupiny: berberské jazyky (S pobřeží Afriky, koexistence s arabštinou), čadské jazyky (vnitřní Z Afrika), omotské jazyky (Z Etiopie, S Keňa), egyptština, kušitské jazyky (cca 30 jazyků: Súdán, Somálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňa, S Tanzánie = V Afrika) a semitské jazyky (nejrozšířenější, arabština). Původ: není znám různé teorie: snad někde ve SV Africe (Etiopie) nebo oblast kolem Rudého moře a přilehlé Sahary nebo Levanta (Blízký východ). Vývojové fáze egyptštiny: Několik vývojových fází: Archaická egyptština: před Starou říší (OK), před 2600 BC. Stará egyptština jazyk Textů pyramid (OK), cca 2600-2000 BC. Někdy jsou tyto dvě fáze spojovány do jedné tzv. nejstarší egyptština Střední / Klasická egyptština: jazyk literárních děl, psaný jazyk MK, SIP, počátek NK Tzv. Tradiční egyptština (égyptien de tradition): pozdní varianta klasické egyptštiny jazyk monumentálních nápisů ptolemaoivského a římského období Novoegyptština: jazyk administrativních a pak i literárních textů NK vliv Achnatonovy reformy Démotština: přímý potomek novoegyptštiny spojovací článek ke koptštině. Jazyk administrativních textů Pozdní doby; od ptolemaiovského období: literární díla. Egyptské písmo: eg. termín: medu necer božská slova Typy písma: Hieroglyfické (posvátné znaky): konec 4. tisíciletí BC-cca 400 AD: především monumentální památky či náboženské texty Hieratické (kněžské): počátek 3. tisíciletí asi 300 AD: kurzivní podoba hieroglyfů Démotické (lidové) písmo: pol. 7 sto. BC-asi 5. stol. AD Koptské písmo: 1-11. stol. AD: 24 písem řecké alfabety + 7 znaků z démotštiny zapisuje samohlásky i souhlásky Znaky: Piktogram: vlastní znak (obrázek). Vývoj: representují nejen samotné slovo/pojem X získávají fonetickou (zvukovou) podobu používají se pro zápis hlásky nebo skupiny hlásek. Původní význam zůstal zachován 3 skupiny: Ideogramy: udržely si původní podobu; Fonogramy: nositelé fonetické hodnoty skládají se z nich slova; Determinativy: odlišují význam slova nemají fonetickou hodnotu. Uspořádání znaků: Texty: vlastní estetická pravidla. 4
Psalo se zprava doleva a obráceně, ve sloupcích vždy však shora dolů. Počátek textu: čte se z té strany, kam hledí živé znaky Uspořádání znaků: do ideálních čtverců Slova ani věty se žádným způsobem neoddělovala scriptio continua Kontrolní otázky Jaké má egyptština postavení mezi ostatními jazyky? Jak bylo rozluštěno hieroglyfické písmo? Mohl ho rozluštit jen Jean-Francois Champollion? Doporučená studijní literatura v češtině Baines, J. Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Landgráfová, R.: Jazyk egyptských písařů. Gramatika klasické egyptštiny. Praha 2013 Landgráfová, R. Navrátilová, H.: Srdečné pozdravy ze země na Nilu. Korespondence starých Egypťanů. Praha 2012. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. (část o zádušní literatuře) Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. Kemp, B.J. O Connor, D.O. Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. Bareš, L. Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). Žába, Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha: Svoboda 1968. Další literatura v cizích jazycích hieroglyfické písmo, gramatiky, slovníky: Allen, J. P., Middle Egyptian: An Introduction to the Language and Culture of Hieroglyphs, Cambridge 1999. Borghouts, J. F., Egyptian: An Introduction to the Writing and Language of the Middle Kingdom (2 díly), Peeters 2010. Erman, A. Grapow, H.: Ägyptisches Handwörterbuch, Berlin, 1921, 1995), možnost stáhnout pdf (12 MB): https://archive.org/details/aegyptischeshand00ermauoft Collier, M. Manley, B.: How to Read Egyptian Hieroglyphs. A Step-by-Step Guide to Teach Yourself, British Museum Press 1998. Hannig, R.: Die Sprache der Pharaonen. Großes Handwörterbuch Ägyptisch-Deutsch (2800 bis 950 v. Chr.), Mainz, 2006 Gardiner, Sir A. H., Egyptian Grammar: Being an Introduction to the Study of Hieroglyphs, Oxford, od 1957. Loprieno, A., Ancient Egyptian: A Linguistic Introduction, Cambridge University Press, 1995. Manley, B.: Egyptian Hieroglyphs for Complete Beginners: The Revolutionary New Approach to Reading the Monuments. Londýn 2012 Selden, D. L., Hieroglyphic Egyptian: An Introduction to the Language and Literature of the Middle Kingdom, Univ. of California Press, 2013. Zauzich, K.-Th.: Discovering Egyptian hieroglyphs. A practical guide. Londýn 1992 Wilkinson, R. H.: Reading Egyptian Art: A Hieroglyphic Guide to Ancient Egyptian Painting and Sculpture. Londýn 1992, 1994 5
Slovníček: Thesaurus Linguae Aegyptiae: http://aaew.bbaw.de/tla/ (stránka v němčině, další informace v angličtině) Aegyptologische Datenbank Aha, Berlin (zajímavé informace k jazyce, v němčině, transliterace, jednoduchá registrace): http://www.sesch-projekt.de/webseite/500_isesch/510_intro.php Hieroglyfy, zdarma programy pro psaní: JSesh, v angličtině: https://jsesh.qenherkhopeshef.org/ Online kurzy hieroglyfického písma (poněkud zastaralé): http://lingvistika.mysteria.cz/egypt.htm Více informací na: http://petra-marikova-vlckova.webnode.cz/ Ilustrace Ideální vyobrazení Klementa Alexandrijského jako jednoho z církevních otců Celá kompozice nejmladšího nápisu v hieroglyfickém a démotickém písmu z ostrova Fílé Výše: tři příklady z Hórapollónova spisu Hieroglyphica: Jak označovali nedokonalého muže? Jak označovali duši? Pierio Valeriano Bolzani Athanasius Kircher Ilustrace z Kircheova díla Oedipus Aegyptiacus 6
Koptská abeceda Athanasia Kirchera Rekonstruovaná podoba Rosettské desky Champollionův spis o rozluštění hieroglyfů Částečně dochovaný hieroglyfický nápis na Rosettské desce Silvestre de Sacy Äkerbladův přepis démotických znaků Thomas Young 7
Jean-François Champollion Ukázka poznámek Champolliona z Egypta Champollionova tabulka hieroglyfických znaků a jejich ekvivalentů v démotickém a koptském písmu Jména Ptolemaia a Kleopatry, které přispěly k rozluštění Jméno Thutmose, které přispělo k rozluštění Ukázka koptského písma Ukázka démotického písma Afroasijské jazyková rodina Ukázka hieratického písma 8
Ukázky orientace znaků v textu Ukázky uspořádání hieroglyfických znaků do čtverců 9
Vyzkoušejte si sami: Určete pořadí, v jakém se mají číst hieroglyfické znaky v následujících textech, a označte je čísly: Uspořádejte následující hieroglyfické věty podle pravidel o psaní hieroglyfického písma 10